Jméno: Mana (マナ, 魔名)
Datum narození: 19.3. - rok není znám, lidé se dohadují podle věku ostatních členů Malice Mizer a velikosti oslav, které jsou v Japonsku jednou za pět let větší
Místo narození: Hiroshima, Japan
Zaměření: Muzikant, kytarista, skladatel, producent, módní návrhář, udavatel trendů, model
Hudební nástroje: piáno, kytara, basskytara, klávesy
Skupiny: Girl'e, Malice Mizer, Moi dix Mois
• Je nejstarším ze tří dětí. Jeho rodiče byli oba učitelé hudby a doma hrála nejvíce klasika.
• Jako dítě se učil na piáno, ale Mana ho nesnášel a myslel si, že je pro holky.
• Hrál fotbal a baseball, ale tyhle sporty hráli všichni, takže toho později nechal. Místo toho začal hrát házenou kvůli tomu, že byla nepopulární.
• Dokonce si sháněl jinou školní aktovku, než měli všichni ostatní.
• Ve škole byl velmi neklidný a brzy ztrácel zájem o nezajímavé věci. Jediné předměty, které měl rád, byl tělocvik a umění.
• Miloval kreslení, především sci-fi motivy a často vyhrával kreslící soutěže. Do školního clubu kreslení vstoupil jenom proto, že v něm byl jediným členem.
• Také měl rád keramiku a poté, co něco vytvořil, to zase zničil, protože mu ničení věcí, které měly tvar, připadalo jako umění.
• Byl velmi stydlivý, takže mu nenáviděl hodiny hudební výchovy, kde musel zpívat sólo přede všemi.
• Jako dítě miloval hororové komiksy a pohádky jako například Jeníček a Mařenka, což se později odrazilo i v jeho tvorbě, stejně jako užití fantasy a mytologických bytostí, především upírů, démonů a andělů. Upíři jsou pro něj bytosti plné mystiky, smutku, šílenství a krásy.
• Také ho fascinovala otázka, co znamená být člověkem - ningen to wa. To je klíčové téma Malice Mizer.
• Na základní škole poslouchal cokoliv ho napadlo, klidně i dívčí pop nebo chlapecké kapely, učil se taneční kroky a uvažoval nad členstvím v podobné kapele. Jenže pak se stal populárním metal a Mana mu propadl. V Osace navštívil koncert Mötley Crüe a to změnilo jeho život. Líbily se mu jejich nehorázné kostýmy i stejné kostýmy cosplayerů a styděl se za svůj normální vzhled. Začal experimentovat s makeupem své matky a proměnil svůj pokoj v koncertní sál. Stěny pokryl černou plachtou, namaloval na ní kostlivce a ze stropu pověsil světla. Rodiče byli zděšení, ale přesto se mu podařilo přinutit je ke koupi kytary a Tommy Lee bubenické soupravy. Na akustiku nikdy nehrál.
• Na střední škole objevil Sex Pistols a také přesvědčení, že jeho potřeba vyjádřit se je větší, než jeho stydlivost.
• Společně s prvními kapelami si také osvojil punkový vzhled, který ho podle jeho slov provází dodnes. Nechal si narůst vlasy po ramena a barvil je na rudo nebo růžovo. Samozřejmě je česal do číra. Motorkářské bundy si sám dekoroval a kreslil na ně. Ovlivnil i členy jeho házenkářského týmu. Na jeden zápas přišli s vlasy do bodlin. Rodiče opět nebyli nadšení. Byli učitelé a Mana přitahoval negativní pozornost ve škole. Neúspěšně.
• Mana také zdobil svou školní uniformu brokátovými lemy a kapsami, v obchodech s uniformami si bral katalogy a navrhoval vlastní uniformy.
• Jeho prvním projektem byla kapela Mötley Crüe cover. Následovala punková kapela podle populární Star Club ještě na střední škole. S ní si pronajímal komunitní centra ve městě a začal vystupovat živě. V roce 2007 se se členy této kapely znovu sešel v projektu Manas not dead. Všichni už byli uznávaní byznysmeni. Vystoupili na live Dis Inferno party na Shibuya O-East. Tento koncert se svolením Star Club vyšel na DVD.
• Po maturitě se přestěhoval do Osaky, kde nastoupil na hudební školu a vstoupil do punkové kapely Girl'e jako kytarista. Nahráli dvě demo kazety a jedné Mana kreslil cover. V té době už nosil dívčí oblečení na stagi, copánky ve vlasech a na nich mašličky. To bylo v přímé konfrontaci s jeho dřívějším já, které sám popisuje jako agresivní macho s nenávistí k holčičím věcem a s destruktivním chováním plným zlosti na svět. Tento přerod Mana chápe jako vysvětlení, že neexistuje jenom jeho jeho nynější já, ale i ta z dřívějších životů v opakujícím se životním cyklu. Proto má uvnitř sebe i ženu. Volba pohlaví je tak určována společností a na to nelze brát ohled. Ženské oblečení mu připadá hravější a začíná ho nosit i mimo stage nebo kombinovat s mužským. Na stagi vystupuje pod jménem Serina.
• Tím končí jeho punková éra a nastupuje éra poslechu vážné hudby, hlavně Bacha. Mana objevuje okultismus a zamiluje si hororové filmy, které začne sbírat.
• Poté zformuloval novou kapelu, ovlivněnou hororovými soundtracky a metalem, kde hrají elektrické kytary, bass kytara a Hammondovy varhany. Kvůli nezájmu publika se kapela rozpadla. Mana se stále méně zajímal u hudební teorii a řešil, jak skrze hudbu vyjádřit sám sebe, což bylo zdrojem jeho problémů na univerzitě. Tam měli jasnou rigidní představu o tom, jak má hudba znít. Mana školu opustil a odstěhoval se do Tokya, aby se stal profesionálním muzikantem. Tady se potkal s dalším nekonvenčním mladíkem, Közim.
• Tou dobou Mana nosil dlouhé zelené vlasy a došlo mu, že takhle si dočasnou práci nesežene. Přesto si našel místo v karaoke baru, kam se chodili bavit muzikanti a zpívat západní písně. Közi byl šokován Manovým vzhledem, ale stali se z nich přátelé.
• V karaoke baru pracoval i člen kapely Matenrou, který je pozval ke spolupráci, Köziho jako pomocného kytaristu a Manu jako basáka. Mana už nepoužívá jméno Serina, ale Mana v Kanji psáno jako Zlý duch. Po šesti měsících se Matenrou rozpadá a oni zakládají vlastní kapelu. Smutek, krása a svižné rockové tempo bylo konceptem. Mana ale nesouhlasil s harmonií lead a side kytaristy, ale chtěl aby každá kytara hrála svůj rozdílný part, který ale dohromady ladil. Dále měla kapela zpracovávat náročná témata jako osud, co je to být člověkem, co je v hlubinách lidského srdce… Tak vznikli Malice Mizer v srpnu roku 1992.
• Mana byl leadrem kapely a hlavním skladatelem, ale každý z pěti členů přinášel vlastní idey a osobní cíle, které se spojily v jeden celek. Mana stále odmítal skládání písní podle hudební teorie a zavedených postupů a nechtěl mít v písních ty samé melodie jako ostatní kapely. Skládal na základě pocitů a to mu vydrželo až dodnes. Nejdřív si představí příběh, potom melodii a prostředí. Cílem je ucelená show, připomínající film.
• Z počátku neměla kapela žádné větší ambice prorazit, hrála i pro deset lidí a nabírala tvar. Všechno od kostýmů po kulisy a letáky si dělali sami. Své první CD dopravovali do obchodů také sami. Z počátků museli čelit mnoha výsměšným komentářům. Mana ale dovedl naslouchat tomu, co lidé mají a nemají rádi a podle toho vystavěl most mezi undergroundem a mainstreamem. Nakonec se dostavil úspěch, první nahrávky, rozhovory a tisková konference.
• Po roce 1994 následovala první národní tour Cher de memoire and Cher de memoire II. Bylo vyprodáno.
• Krátce po vydání alba Memoire DX odchází zpěvák Tetsu, protože nesouhlasí s taneční rutinou a pantomimou během show. Zůstal však s ostatními za dobře a scházejí se dodnes.
• Trvalo víc než rok, než našli nového zpěváka – Gackta. Pod jeho vlivem se kapela dramaticky mění, dostane jemnější, popovější nádech a dávku romantiky, stejně jako silnější vliv klasiky. Temné gotické kulisy jsou nahrazeny historickými a kostýmy jsou barevnější. Každý člen má svou barvu, Mana modrou. Také vystupuje vždy jako žena – uchvácená upírem, křehká, domina, prostitutka… Jeho jemné rysy i tělesná stavba jsou dokonale matoucí a přesvědčivé. Dokonce má nacvičené i dokonalé pohyby.
• V roce 1997 získává MM kontrakt u velké nahrávací společnosti Nippon Columbia. Ve Francii natáčí krátký promo film k singlu Bel Air. Poskytují pravidelná interwiew, objevují se v televizi, kde hrají nebo se účastní show. Album Merveilles je druhé v Oriconu a koncert v Nippon Budokan vyprodaný během rekordních dvou minut. Mana při něm jezdil na scooteru a Gackt měl ve finále obrovská křídla a byl zavěšen na drátech ze stropu.
• MM rozjíždí vlastní radio show, ale Mana se stále cítí příliš stydlivý na to, aby se účastnil. V té době už nemluví ani se neusmívá na veřejnosti, což platí dodnes. Říká, že za něj mluví jeho hudba. Dorozumí se prostřednictvím šeptání do ucha svých kolegů z kapely, zvedáním ano a ne kartiček nebo hudebními nástroji.
• Zatímco Gackt chce nadále růst a dosáhnout mezinárodní slávy, MM se na výslunní sice líbí, ale pod velkou společností jsou také svázaní a nemohou dělat vždycky to, co by chtěli. A to je pro ostatní členy problém. Gackt začíná skládat písně, aniž by se domluvil s ostatními a od roku 1998 se šušká o jeho plánované sólo kariéře. V lednu 1999 už se MM objevují bez něho, zatímco on na stejném eventu vystupuje sólo. Při interwiew řekne, že potřeboval čas na své album Mizerable a čeká, až ho kapela pozve zpět. Od té doby už se k nim nikdy nevrátil. Gackt ve své knize uvádí rozpor v tom, kam a jak kapelu vést, ale členové MM tvrdí, že zmizel náhle a bez vysvětlení. Prostě přestal chodit na zkoušky a nechal je v tom. Management MM dokonce vydal tiskovou zprávu, ve které hrozí žalobou za porušení smlouvy.
• 21.6. 1999 umírá bubeník Kami na krvácení do mozku. Je mu jenom 25. Zanechá po sobě mnoho písní pro budoucí MM. Bylo to poprvé, co pro ně psal. Dvě vyjdou na albu Shinwa. Kami je prohlášen za 'eternal blood relative' a jiného bubeníka už MM nepřijmou. Všechno jsou pouze dočasní bubeníci.
• Po ztrátě Gackta a Kamiho se kapela pořád drží, ale vrací se pod Manovu značku Midi:Nette. Až dosud psali texty pro písně Tetsu nebo Gackt. Nyní je začínají psát Mana a Közi. Vrací se ke svým kořenům a gothic metalu, stejně jako makeupu a kostýmům. V tomto období se objevuje Mana jako gothic Lolita v krátkých šatech, nadkolenkách a botách na vysoké platformě.
• V roce 2000 se ke kapele připojuje zpěvák Klaha. Kapela pořádá dvoudenní obrovskou show v Budokanu, včetně sboru, pyrotechniky a hvězdného nebe nad hlavou. Stage vypadá jako katedrála a divákům na hlavy prší rudé okvětní plátky růží.
• V roce 2001 kapela hraje v upírském filmu Bara no Konrei. Ve stejné době přestává kapele stačit původní koncept a nejsou schopní se domluvit, co bude dál. Rozhodnou se rozdělit cesty a načerpat zkušenosti sami za sebe s tím, že se k sobě jednou zase vrátí.
Žádné komentáře:
Okomentovat