Hromadné - Můžeš dělat cokoliv chceš. - část 4.

(městečko)

Jungkook

JK vlastně ani nepřemýšlí nad tím, co bude ve škole. Pro něj je tahle realita momentálně příliš daleko. Vždycky si dělal, co chtěl a zároveň se držel v jistých mezích, aby nikomu nedal důvod, se k němu chovat jinak, než by měl. Jsou věci, které prostě nechává plynout a řeší je, až ten okamžik nastane. Líbí se mu, jak se Hye uvolněně culí a je vidět, že svůj prvotní ostych už překonal. Asi je čekají samé zajímavé věci a na to se těší. už teď ho zkouší provokovat a jistě to ještě posune na vyšší level. Vyčkává na jeho odpověď a je vidět, že ho to opravdu zajímá. 

"To je super. Jsem rád, že to tak je. Taky se cítím skvěle." Ujistí ho, že je na tom úplně stejně a je znát, že se mu viditelně uleví. Takové věci se daly hodně zkazit a je rád, že se to nestalo. Sám hodí celou farmu za hlavu a víc to neřeší. Hye se určitě rozhodne dobře, jestli dá vědět domů. On nikomu řece nic říkat nemusí, stejně si myslí, že by se to nesetkalo s pochopením. Tenhle krok prostě přeskočí a bude to řešit, až na to přijde čas. pro něj teď existuje jen Hye a tento dům, kde společně budou. Jakmile Hyemu prozradí, že umí vařit a taky prvotní důvod, proč se to naučil, vidí moc dobře jeho pohled, který se v jistém okamžiku zasekne. Je rád, že se to děje a že se mu tolik líbí a má problém od něj odtrhnout pohled. Protočí očima, protože i on má v plánu jídlo dokončit. To však neznamená, že u toho nemůže spokojeně slintat třeba po jeho nožkách. 

"To já taky, potřebuju na tebe mít energii, ještě jsme neskončili. Je ještě pár věcí, které bych ti mohl ukázat." Promne si rty o sebe. Na něco si asi bude muset zajít chuť, aby mu neublížil, ale to neznamená, že by s prozkoumáváním Hyeho preferencí museli končit. 

"Ano, musím všechno nakrájet, jinak bych mohl přijít o prsty." Zavolá na něj ještě ode dveří, u kterých se krátce ohlédne a pak už opravdu odejde do kuchyně. Potřebuje si všechno řádně připravit. První ho ani nenapadlo, že by Hye mohl v koupelně šmejdit a tím by si svůj celý pobyt nahoře prodloužil. Dojde mu to, až má všechny přípravy hotové a voda ještě ani nezačala téct. 

"Hraješ si beze mě nebo co?" Napadne ho vlastně dost hříšná myšlenka a přemýšlí, jestli všechno odložit a jít se tam podívat nebo ještě chvíli počkat. Ještě chvíli jen tak stojí a poslouchá, jestli se shora něco neozve, ale nakonec se rozhodne všechno odložit kromě vařečky a zamíří potichu nahoru. Třeba bude mít štěstí a Hye bude tolik zabraný do činnosti, že ho ani nepostřehne. Zůstane stát opřený o rám dveří s dlaněmi založenými na hrudi a ven trčí jen ta vařečka. Hladově si prohlíží, protože se ani nestihl obléknout, a to je něco pro jeho oči. asi se tu vážně zapomněl a JK tak trochu zapomněl, jaká je jeho obsese. Ani v nejmenším mu nevadí, že si prohlédl úplně všechno, nemá před ním co skrývat. 

"Jeden, aby na tebe pořád dával pozor." Odtuší jako první s hraně vážným výrazem ve tváři a zavrtí nad ním hlavou. 

"Budu na tebe muset dohlížet hodně zblízka, abys dělal, co máš." Má co dělat, aby se nezačal culit. Je to vidět hlavně na očích, které pobaveně jiskří. 

"Nebo večeři dodělám později a osobně ti pomůžu." Shlédne na svoje kalhoty, které jsou pořád ještě na místě, ale podle toho, jak se tváří, dlouho nebudou. 

"Je to hrozné, jak nezodpovědný jsi. Abys neměl trest nakonec ty, když neděláš, co máš." Provokuje ho dál svým hlasem, než se odlepí od rámu a vykročí směrem k němu. No vzhledem k tomu, jak velká koupelna je, mu stačí dva kroky, aby mu zblízka hleděl do očí. 

"Už víš, jaké značky používám?" Zeptá se ho, aby mu dal najevo, že o něm ví už dost, aby si to dokázal domyslet. U toho se usmívá. nechce, aby si myslel, že mu to jakkoliv vadí. Zveden ruku k jeho tváři, po kterého pohladí, než se nakloní blíž a přiblíží rty k jeho oušku. 

"Když jsi chtěl, abych šel s tebou, proč jsi mi to neřekl?" Pošeptá mu svůdně a naznačí mu, že celé jeho jednání bylo naplánované, aby ho do té sprchy dostal. Ne, doopravdy si nemyslí, že and tím Hye takto přemýšlel, ale jako provokace mu to zní jako dobrý nápad.

Hyeon-seong

Před tím, než JK odešel z ložnice, řekl něco, po čem by jeden mohl omdlít, kdyby mu na to ještě zbývala energie. Totiž, že potřebuje energii, protože spolu ještě neskončili. Momentálně si nedovede představit, co má ještě na mysli nebo si toho dovede představit až moc. Ještě, že jeho hlavu zaměstnají věci v koupelně, protože by asi celou dobu přemýšlel, co to bude a stejně nikam nedošel. Prohlíží si všechno možné, moc se neostýchá otevírat všechny zásuvky a ani by ho nenapadlo, že JK už má dole všechno hotové a začíná mu připadat divné, že pořád nejde. Už vůbec by ho nenapadlo, co si u toho pomyslel, totiž že by tady jisté věci mohl provádět sám. Na to si teď ani nevzpomněl a kromě toho… JK by ho mohl nachytat a na to ještě nemá dost kuráže. Zrovna klečí u skříňky pod umyvadlem, je tak trochu zády a snaží se dostat do všech kelímků, když se JK ocitne za jeho zády. Nevšimne si ho hned, byl zabraný do myšlenek na všechno, co se mezi nimi před chvílí stalo, co nachází tady a jak to doplňuje obrázek, který už o něm má, takže ho neslyšel přicházet. Normálně by si dával pozor, ale tady ví, že nemusí, že mu nic nehrozí a tak se stane, že se JK dostane vážně daleko. Trhne sebou, když za zády uslyší jeho hlas, dosedne na zadek a podívá se na něj s kelímkem v ruce. To… byla asi tak trochu pravda. Uměl se o sebe docela postarat, zatím vždycky utekl dřív, než ho někdo chytil, ale taky mu sem tam museli připomínat, že existuje reálný život, ve kterém se třeba jí a spí. Vytáhne obočí nahoru, když mu JK začne říkat, že ho bude muset mít velmi na očích a klesne pohledem na tu vařečku, co drží v ruce. Dobře si pamatuje, že měl sedět na lince a sledovat ho, jak vaří a taky ho napadne, že už to asi ani nestihne a jídlo bude skoro hotové, ale… teď to vyzní, že to JK myslí úplně jinak. 

"Pomůžeš?" Zopakuje po něm a vůbec si není jistý, že by teď další kolo přežil. Raději opatrně zašroubuje kelímek a vrátí ho zpátky na místo, aby měl ruce trochu volné. Začne se mračit, když mu JK řekne, že je nezodpovědný. A to jako v čem? To je snad jeho vlastní problém, jestli umře hlady nebo ne, no ne? Ta vzpurnost ho nikdy neopustí, stejně jako fakt, že potřebuje někoho, kdo na něj dohlédne. Zdálo se, že to nejde dohromady, ale opak byl pravdou a JK to zdá se vycítil. Trhne sebou, když se JK z ničeho nic pohne a odsune se kousek dozadu, ale má za sebou tu skříňku a za chvíli už mu hledí zblízka do očí. Přikývne, když se ho tak zeptá. JK zvedne ruku a pohladí ho a on se podvědomě zachvěje. Je to prostě vzrušující. Chvilku analyzuje v hlavě jeho větu, aby musel uznat, že má pravdu. 

"Já nevím, chtěl jsi jít dolů." Broukne, protože říct podobné věci nahlas pro něj ještě není snadné, ale… proč by měl lhát, že si od začátku myslel, že JK nemá odcházet? Kousne se jemně do spodního rtu. Nebylo to přesně tak, že by tady teď zdržoval kvůli tomu, aby se JK vrátil, ale rozhodně to chtěl před tím. Podívá se mu znovu do očí a pomalu zvedne ruce a položí je na jeho ramena. Nakloní se blíž, aby ho mohl políbit a je jasné, že sám se sprchovat prostě nebude. Nechce tam hned opakovat jisté věci, docela to bolí, ale to neznamená, že ho nechce mít u sebe. Za chvilku už se k němu docela tiskne a kdo ví, kde je ta vařečka. JK ho asi bude muset zvednout na nohy a přemístit, protože on sám už zapomíná, že se vůbec má sprchovat, ale… přece říkal, že to klidně bude dělat? Že na něj bude dohlížet? Asi mu to nijak nevadí, jen je zvědavý, jak toho docílí, až se vydá na nějakou misi. No… o tom si budou muset trochu promluvit, ale až pak… až mu vygumuje přemýšlení a navíc bude mít JK plné břicho, to by docela mohlo fungovat. Možná ho taky opije nebo tak něco…

Jungkook, Yusuke

Jen kousíčkem vidí ten úsměv, který Hyemu vyvstal, když mu prozradil, že tu nic nepřístojného nemá. Asi tuší, co jej mohlo způsobit a usměje se spíš pro sebe taky. Je to znamení, že je opravdu všechno, jak má být. 

"Říkal jsem ti, že je bylo jen moje místo." Ujistí ho, že jsou jeho myšlenky správné a opravdu sem nikoho nevodil. Oplatí mu pohled a je dobře, že se mu nechce utíkat. Stejně by ho nepustil, ale má pocit, že díky tomu, co mu ukázal, prolomili určitou hranici, které mezi nimi pořád byla. JK už vůbec nepřemýšlí nad tím, že by měl své chování změnit a vrátit se k původním vzorcům, které má nastavené. Svá slova, které pronáší směrem k němu myslí opravdu vážně a je jasné, že vnímá každý detail kolem něj. Stejně se nejvíc těší na to, až zas bude moct být v jeho těsné blízkosti, což se mu za velmi krátký okamžik podaří. Když společně zaplují do sprchy, snaží se eliminovat nepříjemné pocity, že špatné teploty, i když se mu to moc nedaří. Ví však, že jakmile bude akorát, užijí si to oba dva a on si ho pak hezky umyje. Ale první si znovu potřebuje užít jeho tělo, i když ne tak, jak to bylo v ložnici. Hye se usměje na jeho vyhrožování vařečkou a jemu samotnému se v očích blýskne. “Neboj, je tak, aby se ti to líbilo.“ Má potřebu ho ujistit, že by mu nikdy neublížil tak, aby se v Hyeho mysli probudili nepříjemné pocity. JK se ho dotkne na velmi citlivém místě a počítá s tím, že bude vláčnější než před chvíli. Durhou paží ho proto svírá kolem pasu, dost pevně na to, aby mu neupadl na zem. To by nikdy nedopustil. Dopřává mu první jen opatrné hlazení v klíně a sám má co dělat, aby se vůbec udržel. Hye ho však překvapí, jakmile mu sáhne na zadek. Jeho hlas se rozezní koupelnou a nakloní se k bledé pokožce na jeho rameni. První ji jen několikrát políbí a ho zlehka kousne. Nakonec přece jen sáhne po jedné drobnější dlani a přesune ji ze svého pozadí dopředu a umístí na svou chloubu, aby mu pomohl, stejně jako on sám rozmazluje jeho. 

"Tu druhou tam klidně nech ještě chvíli." Pošeptá mu do rtů na adresu dlaně na svém pozadí. Líbá ho a pomáhá mu na vrchol, ke kterému dojdou společně. Sprcha jim dopřává ještě příjemnější uvolnění. JK si opírá čelo o to Hyeho, když se snaží rozdýchat prožitou slast a u toho se zase pitomě usmívá. Ještě, že ho nevidí Felix, ten by se mu hrozně smál, i když sám se tváří určitě podobně. Jakmile se trochu vydýchají a JK si je jistý, že se mu Hye neodporoučí k zemi, vezme si sprchový gel a začne ho roztírat po jeho těle. Užívá si to snad úplně stejně jako Hye, ale nakonec z té sprchy musí přece jen jít. Stejně ho líbne ještě jednou, když ho zabalí do nahřáté osušky a přitáhne si ho na chvíli k sobě. 

"Půjdeme na to jídlo." Pobídne ho, aby mu náhodou neumřel hlady. Jakmile se obléknou a společně dojdou do kuchyně, JK pustí hudbu a pokračuje ve vaření. Počká si až se k němu Hye přiblíží a vysadí ho na linku, přesně jak slíbil. Dokonce se mu podařilo ho přemluvit, aby měl jen to triko. Sem tam ho při práci pohladí po nožce, sem tam se natáhne pro pusu, nebo ho něčím, co má zrovna po ruce nakrmí. Dokonce si i společně zazpívají a je vidět, jak moc si JK užívá, že tu není konečně sám. Čas se pro ně zastavil právě na tomto místě a byl by rád, kdyby to tak zůstalo. Jenže pak e u dveří ozve zvonek a JK strne. Ani jeden z nich totiž netušil, že sem už někdo míří a nevypadá, že by měl zrovna dobrou náladu. Yusuke velmi brzo zjistil, že Hye na farmě není, i když by být měl. Zrovna sedal na motorku, aby vyrazil k místu, kde se nachází, když se mu v zorném poli objevil Toshiya s výrazem, který nechtěl vidět ani on sám. Klidně by ten vražedný pohled mohl použít jako zbraň, dost by to fungovalo. 

"Přivez mi toho, kdo ho vzal pryč. Vcelku, naporcuju ho sám." Nařídí Yusukemu, jak kdyby mu patřil a ten se jen ušklíbne. Jindy by mu něco pěkného odsekl, ale to vnímá stejně, i když Hye není jeho syn. Po tom, co se stalo nedávno, bylo tohle prostě moc. Po cestě si přebírá všechny způsoby mučení, které jen zná a je asi u čísla dvě stě padesát, když zaparkuje kousek do domu, který mu signál označil. Tam už si dojde pěšky, a ujistí se, že má v pouzdrech na bedrech odjištěnou zbraň. Pak už s nicneříkajícím, ledovým výrazem zazvoní, jak kdyby šel na návštěvu. JK chvíli kouká na dveře a pak pokrčí rameny a zamíří k nim. Podle něj to bude někdo ze sousedů, kdo taky jiný. Bez váhání otevře dveře a chystá se pozdravit, ale to nestihne. Okamžitě se mu kolem krku ovinou prsty pravé ruky a natlačí ho zpátky do domu. 

"Většího kreténa jsem v životě neviděl." Vyjede po něm Yusuke bez váhání a je jasné, že JK schytá minimálně jednou ránu.

Hyeon-seong

Při přesunu do sprchy Hye pořád převrací v hlavě fakt, že tady s JK nikdy nikdo nebyl. Netušil, jak to vypadá u něj doma v jeho pokoji, kam naopak chodí všichni a jestli by se mu tam líbilo tak jako tady, ale tohle území bylo nedotčené a teď jenom jejich. Když jsou konečně pod sprchou a jeho dlaně sevřou zadek JK, ozve se také jeho melodický hlas a Hyeho ta reakce skoro zaskočí. Ještě pořád si neuvědomuje vlastní zbraně a co všechno by mu jimi mohl provádět, takže má pocit, že je to jenom dotek a že na něj přece nikdo nemůže reagovat tak intenzivně, ale moc se mu to líbí. Líbí se mu pocit, že je to díky němu. Nebolí to, když ho JK kousne, ale stejně je to nečekané. Ucítí jeho dlaň jak přesouvá ruku z pozadí dopředu a trochu ho z toho zabrní v žaludku. Pořád je nervózní a nejistý, ale neucukne a jemně jej obejme prsty. Má docela malé dlaně, ale možná je to tak lepší. Musí si dát o to víc záležet, aby byl všude najednou. Pousměj se, když si JK poručí, aby svou druhou ruku nechal na jeho zadku a jemně ho po něm hladí a tiskne. Tohle druhé kolečko trvá výrazně kratší dobu a zároveň se mu zdá podivně intenzivnější. Možná je to proto, že se na něj může soustředit mnohem víc a nemá strach z neznámého prožitku a taky kvůli všem těm vyznáním. Možná je to proto, že už je trochu unavený a celý povolný a taky je mnohem odvážnější. Neví, jestli byl moc nahlas nebo ne ani si moc neuvědomuje, co přesně mu vlastně prováděl. Ví jenom, že se nechal vést tím, jak s ním lomcoval JK a že měl najednou v dlani i jiné mokro, než to z vody, stejně jako se na vrcholu ocitl i on sám. Trochu mu z toho hučí v uších a nohy má jako želé, ale cítí se dokonale spokojeně. Je docela rád, že se může opírat o stěnu za sebou a že má JK dost síly. Nechává ho, aby si o něj opíral čelo a oba popadli dech a když ho JK začne umývat, nemůže z něj spustit oči. Pozoruje ho a nechává ho dělat všechno, co chce. Asi by měl udělat to samé, ale není toho schopný a má vnitřní pocit, jako by to dělat neměl, aby mu ten rituál nenarušil. Udělá to příště. Nakonec voda přestane téct a JK ho zabalí do měkké osušky. Cítí se v ní příjemně a nevinně se na něj usměje, zatímco mu vlasy trčí do všech stran. Sejdou dolů a Hye si začne prohlížet, co všechno už JK připravil. Měl tady sedět nahý a kývat nohama a všechno je nakonec trochu jinak, ale to vůbec nevadilo. V nose ho brzy lechtá vůně jídla a po tom všem si uvědomí, že má vážně velký hlad. Dokonce docela ožije a spát se mu nechce ani trochu. Vůbec netuší, jak moc se přepočítal, když ho JK z ničeho nic popadne za pas a vysadí nahoru a v první chvíli by vážně málem přitiskl triko k lince, jak kdyby ho JK před chvílí neviděl celého a nedržel no… přímo tam. Třeští na něj oči a nakonec jimi protočí.

"Lekl jsem se." Vyčte mu. Pak už čas jenom tak líně plyne, zatímco si ho společně užívají a Hye nakonec těma nohama skutečně kývá. Obyčejně by ho nikdo nedonutil zpívat, ale tady si tiše broukne, i když se u toho hrozně červená. Když se ozve zvonek, Hye chvíli vypadá, že ani neví, odkud ten zvuk jde nebo co vlastně znamená. Instinkt mu velí utíkat, ale v první řadě nemá moc oblečení. Všechno zůstalo nahoře a když se JK rozhodne jít ke dveřím, odcupitá na schody a honem nahoru. Může to být kdokoliv a on tu nechce stát takhle. Nahází na sebe prádlo a kalhoty a už zase běží dolů, tričko má pořád jeho a… uvidí tu scénu, kdy JK vypadá, že umře na udušení a Yusuke ho tlačí před sebou jako tank. Coooo? O co mu jde? Vidí, jak se Yu začíná napřahovat a rozkřikne se. 

"Nech toho, nech ho být!" Neví, jestli to bude vůbec k ničemu, nikdy nebude dost rychlý, aby něco udělal, i kdyby stál přímo vedle nich, ale napadne ho, že by si mohl stoupnout mezi ně nebo Yusukeho praštit pánví. Možná by ho to zastavilo na vteřinu nebo dvě. Oběhne Yusukeho dozadu a běží ke vchodovým dveřím. 

"Skočím na tu tvou motorku a udělám první šílenost, která mě napadne! Hru na schovávanou umím, teď máš úkol ty!" Vyhrožuje mu, protože ho musí přelstít, ne přeprat! Vážně k ní běží, nemíní blufovat. Vždyť Yusuke JK snad zabije! +Kdo potřebuje boty…!+ Nejspíš tam klíče nebudou, ale utíkat umí taky a na silnici je hodně aut. Stopne klidně první, co pojede kolem. V lese kolem a v téhle tmě se může ztratit jako nic.

Jungkook, Yusuke

Kdyby jen JK tušil, jak Hye přemýšlí nad tímto místem, vážně by ho to potěšilo. Byl to pro něj velmi speciální dům a teď když našel někoho s kým by ho vážně chtěl sdílet, je to příjemný pocit. Nedokázal si představit, že to bude takové, ale je jasné, že musel opravdu potkat někoho speciálního. Asi by se měl začít bát toho, jak vážně to je, jenže ten pocit se ne a ne dostavit. Hye už se osmělí mnohem víc a jeho doteky jsou sice něžnější a ze začátku opatrnější, ale taky mnohem víc dráždivější. Není ani divu, že nevydrží tak dlouho, jak si původně myslel. Má však na paměti, že mají zbytek večera a celou noc, takže vlastně není důvod mít z toho jakékoliv negativní pocity. Užívá si úplně všechno i péči o něj, kterou záměrně trochu prodlouží. Z druhé strany nemůžou být ve vodě zase moc dlouho, aby se oba dva nerozpustili. Když už jsou v kuchyni, dojde mu, jak mu podobný obrázek vyhovuje. Obyčejné chvilky, které právě teď prožívají jsou něco, co mu doopravdy chybí. Možná taky proto, že tohle od malička prostě nezná. Rodiče ho měli rádi, o tom se vůbec nebude přít, ale mnohem víc viděl své chůvy, než je samotné. Už nějakou dobu si říká, že se to na něm vůbec nepodepsalo a že je mu to jedno. Není a dochází mu to právě teď, kdy zažívá něco takového a velmi intenzivního. Místy se usměje tak trochu mimo, protože mu dochází, jak moc spokojený je. Užívá si každý pohled na Hyeho i to, že ho nakonec nenásilně přinutí zpívat s ním. Měl svůj důvod, kdy ho oblékl do svého trika. Bylo to právě proto, aby se cítil pohodlněji, než aby byl úplně nahý a zároveň si JK mohl užívat jeho odhalené nožky a být napnutý, jestli nevykoukne něco navíc. Mělo to prostě své kouzlo, které nejspíš ani jeden z nich nečekal. Hyeho červenání jen dokresluje celou atmosféru, která je protkána i nějakými provokacemi, které si JK nedokáže odpustit. Ale pak přijde zvonek a neruší celý jejich den. JK vážně nečeká, co se stane vzápětí, ale brzo přichází o veškerý vzduch a zatím se mu před očima. Tohle snad ještě nezažil a má vlastně i strach. Byl by blázen, kdyby neměl. Yusuke neřekne ani slovo po celou dobu. Podvědomě vnímá Hyeho, ale silně pochybuje, že by na něj zkusil zaútočit fyzicky. Jeho vztek a vlastně obavy o kluka, kterého poznal až teď odnáší Jk, který už se pomalu skládá k zemi a na odpor se nezmůže.

"Jsi vážně takový idiot, nebo jsi to udělal schválně? Dorazí tě Toshiya, máš se na co těšit." Sykne na něj a nevzhlédne ani když Hye křikne, ať ho nechá. Ohlédne se až ve chvíli, kdy je Hye už v podstatě ze dveří venku a křičí ty šílenosti. 

"No, to mi ještě chybělo." Málem by nad tím protočil očima. Rozhodne se během vteřiny. Vláčného JK otočí na břicho a spoutá mu pevně ruce za zády. Bude s emu pak hůř zvedat a utíkat taky. S ním si to vyřídí později. Bez dalšího otálení vyrazí ven ze dveří, aby ho dohnal. Jeho noha vůbec není v pořádku a neměl by utíkat vůbec, a tak to vyřeší jinak. Motorku Hye nenastartuje, klíče tam opravdu nejsou a než dorazí k cestě, tak ho bez problémů dojede, i kdyby zmizel v lese. 

"Stůj, Hye-chan." Křikne po něm. 

"Buď se zastavíš, nebo to s ním půjdu dokončit a ty víš, že na to nikdo nepřijde." Zařve znovu. 

"Nehodlám ho zabít." Je zvědavý, jestli na to bude reagovat nebo vůbec. Nakonec mu ani nelže, je totiž pravděpodobné, že ho zabije jeho otec a on pak jen zahladí veškeré stopy. Ostatně měl by jeho plné sympatie. 

"Víš moc dobře, že tě najdu kdekoliv a tvůj táta už je tak vytočený až příliš." Připomene mu i jeho a zatím doufá, že ho to donutí otočit se a vrátit zpátky. Stejně už sedá na motorku a startuje. Nasadí si helmu a sklopí hledí, kdy si pohled přepne na termovizi. Jinak by ji ani nepoužíval, ale kdyby se Hye rozhodl zmizet v lese, takto se mu neschová. Rozjede se za ním, ale je vidět, že zase tolik nespěchá, přece jen….Dá mu čas se rozhodnout, jak se k situaci postaví.

Hyeon-seong

Hye nepochybuje o tom, že Yusuke JK pustí, jakmile on sám opustí budovu. Prostě mu na tom záleží víc, než na JK. Za chvíli uslyší jeho hlas, přesně jak předpokládal, ale moc se mu nelíbí, co teď Yusuke říká. Zamračí se, skutečně se zastaví na místě a pomalu se otočí čelem. A mračí se tak jako ještě nikdy v životě. Asi poprvé v životě neutíká, nesází na rychlé nohy a na svoje umění zmizet během vteřiny kdekoliv. Začíná být vážně naštvaný. Yusuke v něm nevědomky vyvolává něco temného, o čem Hye vůbec netuší, že v sobě má, ale je to tam a dere se to na povrch, protože se ubližuje někomu, koho začal mít rád. Tím spíš ho vytáčí, že to dělá Yusuke, kterého taky začal mít rád a že ho sem poslal táta, kterého má kruci ze všech nejradši. Čím víc si to uvědomuje, tím ošklivěji se mračí a Yu má co do činění s jeho nejtemnějším já, které zatím nic nepředvedlo, ale jednoho dne by mohlo. +Najdeš kdekoliv? Vážně si to myslíš?+ Prská na něj v duchu, protože vzteky ani neposkládá větu. Vidí moc dobře, jak si Yusuke sedá na motorku a spouští hledí helmy. Rázuje si to proti němu, vypadá, že se v tu chvíli nelekne ani padajícího asteroidu a když jsou skoro u sebe jako rytíři na kolbišti, prostě ho obejde a míří zase do domu. Už neutíká, jenom si uvědomuje, že si nevzal boty a na něco tu šlape a celkem to i bolí. Vydupe schodiště, ať už má Yu za chvíli v plánu cokoliv a uvidí JK na podlaze a svázaného. Prudce se nadechne nosem a hrudník se mu nadouvá jako tropické rybičce v ohrožení. Zatne ruce v pěst a rty tiskne do tenké čárky. Přejde k němu a klekne si, ale ty věci, co Yu použil na svazování. 

"To je na krabice, ne?!" Prskne konečně něco a je slyšet, jak moc se vzteká. Vyskočí na nohy a najde tak velký nůž, že by s ním naporcoval slona. Otočí se na JK a jestli se pořád bude třepat vzteky, asi ho podřízne dokonce sám, ale nakonec se mu to nějak povede, osvobodí ho a zase vstane, aby dodupal Yusukemu naproti. 

"O co vám jde, proč ho chceš zabít?!" Rozkřikne se jako správný puberťák a rozhazuje při tom rukama. Obyčejně toho moc nenamluvil, ale teď… Emoce řádí jako lavina. Jestli se mu Yusuke začne smát, asi se do něj pustí ručkama jako pětiletá holčička do tatínka, když nedostane poníka, ale no a co, kruci!! Má ho rád, nechce na něj křičet, ale co blbnou? Chudák JK ještě neměl ponětí, o co tady jde, kdo je Yu a co se chystá dělat on sám. Chtěl si s ním o tom promluvit, až bude vhodná příležitost, možná dokonce tady, ještě dneska nebo zítra a teď bude muset asi s pravdou ven okamžitě. Znovu rozhodí rukama na důkaz, že to snad není možné a ohlédne se na JK, který už se asi trochu dává dohromady. Vypadá bledě. 

"Do teď vám bylo úplně ukradené, kde chodím, posílal jsi mě dokonce krást, vzpomínáš? A najednou vám děsně vadí, když…" Jak to má nazvat? 

"Spím u kamaráda." Tak… ehm… no nic. Nesmí o tom moc přemýšlet, jinak se začne červenat. Už tak má na sobě tričko JK a Yu si stejně všechno domyslí a pak to bude muset říct tátovi a vůbec… To jim vadí minulost JK? Jak kdyby táta měl pověst úžasného lidumila! Tedy… jeden z nich. 

"Víš co? Víš ty co? Jak by se ti líbilo, kdyby to někdo kecal do toho, koho si taháš do dodávky? Jak by se líbilo tátovi, kdyby mu kdysi Sugizo řekl, že je moc mladý na to, aby tam s ním zůstal… jak by…" Najednou se zarazí. 

"Slyšels to?" Nastaví uši. Po tom útoku na Ricka nebylo opatrnosti nazbyt, ale teď má mnohem větší strach z toho, že se objeví Toshiya. Ano má, opravdový. Přemýšlí, co by ještě řekl. Před chvíli si sám odpověděl na to, proč tak vyvádějí – útok na Ricka – a stejně mu to nedochází. Pořád má v ruce ten nůž… Podívá se na něj a pak na Yusukeho. 

"Opovaž se začít smát!" Zakáže mu to preventivně.