Asahi x Dmitry - Ani nevíš, jak silně na mě působíš.- část 2.

(Asahiho dům)

Asahi

"Čím víc toho řekneš, tím víc jsem na rozpacích já..." Zavrtí jemně hlavou, protože má pocit, že mu sám nemůže nikdy oplatit, co mu tady Dmitry říká. Je tak otevřený... 

"Zní to všechno tak neuvěřitelně. Mám strach, že se probudím a budeme zpátky u toho prvního rozhovoru, ty odejdeš a už se nikdy nevrátíš." Šeptá, ale pak utichne, protože zvedne bradu pod jeho dotykem, zavře oči a znovu se s ním jemně ale hluboce políbí. +I kdyby… směl bych tě alespoň poznat a zahlédnout.+ Při tom komplimentu se začervená, ale pak se mu znovu vážně podívá do očí a přikývne. 

"Dobře. Bude to tak." Souhlasí tedy. A pak se nechá vtáhnout do jeho náruče, odpovídajíc svými rty jeho polibku. Celá předloktí opře o jeho hruď, prsty se zahákne o jeho ramena a vlastně se tak na něj natiskne celým tělem. Slabě se zachvěje, ale v tuto chvíli nevnímá nic, než jen jeho a překvapivě zapomene i na vlastní stud. Komu by se nelíbilo tisknout se k Dmitryho vypracovanému tělu? Připadá si v jeho rukou tak drobně, ale jeho milenci se to očividně líbí, tak co by mohlo být špatně?

Dmitry

Tiskne jej k sobě jemně, jako by se bál, že se pod jeho dotekem roztříští, přesto však pevně. Nechce mu ublížit a zároveň není už dost dobře schopný ovládat svou touhu. Cítí každou buňku svého těla, jak moc blízko si teď jsou a rozhodně udělá všechno proto, aby to tak i zůstalo. Nebo spíš všechno proto, aby jejich spojení bylo ještě intenzivnější. Nepřestává jej líbat, tento okamžik si hodlá patřičně užít a nedokáže jej nikdo ani nic zkazit. Okolní svět nechává za dveřmi domečku a asi to tak bude do té doby, než bude muset někam odejít. Dlaně, kterými doteď spočíval na jeho pase, se pomalu rozběhnou po jeho zádech podél páteře směrem nahoru a pak zase pomalu zamíří zpátky dolů. Zmizí pod hladinou vody a zastaví se až na jeho stehnech pod hýžděmi, které téměř neznatelně stisknou a s mírnou pomocí svých svalů ho přesune obkročmo na svůj klín. Při každém pohybu sleduje výraz v jeho tváři a kontroluje tak, zda je všechno v pořádku a nedělá nic, co by Asahimu mohlo vadit. Dává mu prostor na to, aby se mohl proti tomuto pohybu bránit, kdyby mu to bylo nepříjemné. Stejně jako proti čemukoliv, co udělá a mohlo by mu vadit. Přistihne se, že si uvědomí, jak moc ohleduplný vůči němu je. I to je znamení, že je přesně s tou osobou, se kterou má být.

Asahi

Levou dlaní mu pomalu vystoupá z ramene po krku až do vlasů, kde ji nechá a jemně sevře mezi prsty jeho krátké vlasy. Cítí, jak Dmitryho ruce přejíždějí po jeho zádech a z toho pocitu se mu stavějí chloupky na zátylku. Byl tak dlouho sám, teprve teď si uvědomuje, jak moc mu chyběly všechny tyhle něžnosti, doteky a lidské teplo. A pak už nezůstane jen u jeho pasu. Dmitryho dlaně ho pohladí přes polovičky a sjedou níž. Zachvěje se o poznání silněji a zase se vrátí jeho obvyklý stud a červeň na tvářích, ale přesto ho líbá dál. Nechce od něho ani o milimetr dál. Dmitry si ho vysadí na klín, jako by nevážil vůbec nic, protože i tak je dost lehký a voda navíc nadnáší. Dotkne se klínem toho jeho a naprosto se mu z toho zamotá hlava. Je to odvážná poloha, na to že jsou spolu poprvé, ale věří mu tak moc, že ho ani nenapadne, že by to bylo jinak. Jeho touha se začne probouzet. Cítí, že na něj Dmitry netlačí, že nespěchá a to ho pořád vnitřně uklidňuje. Vlastně po tomhle všem... proč by se to nemělo stát? Chtějí spolu bydlet, chtějí úplně všechno... Malinko se od něj oddálí a pohlédne mu rozechvěle do očí. Připadá si tak... nezkušeně. Přesto ho celé jeho tělo očekává a nebojí se toho, jak drobný proti němu je.

Dmitry

Uvědomuje si, jak moc touží po jeho polibcích, čím déle jej líbá. Čekal, že se Asahi bude trochu bránit přesunu na jeho klín, to se vak nestalo a tím si je zase o něco jistější, že může pokračovat. Pořád je však stejně obezřetný, neodpustil by si, kdyby to teď svým neuváženým a příliš rychlým jednáním pokazil. Zničil by tak velmi jedinečnou chvilku, kdy se poznávají zase trochu jinak. Pomalu tedy dlaněmi stoupá po jeho stehnech přes boky až k pažím a znovu se vrátí na původní místo. Nevynechá ani jeho třísla, která si zaslouží taky pozornost. Pak usoudí, že se zase začne vracet zpátky tentokrát zamíří ale k bedrům a k jeho hýždím, kde se na delší okamžik zastaví. Sám už je dost vzrušený a je mu jasně že Asahi už o tom taky ví. To mu ovšem nezabrání, aby postupoval stejně rozvážně a pomalu. Když se ale Asahi odtáhne mírně se zarazí. Trochu se obává, že zašel až příliš daleko. To, co ale uvidí v Asahiho tváři jej opět překvapí. Vezme jeho obličej opatrně do dlaní a pohledné mu do očí. 

"Asahi, stačí jediné slovo a…" Nedořekne, aby jej nepřivedl do rozpaků. Doufá, že si domyslí, co mu tím chtěl sdělit. Klidně zůstane jen u koupele, i když by byl rád, kdyby dál pokračovali.

Asahi

Všechno uvnitř něj hraje, ale jeho kůže začíná sálat takovým způsobem, že má strach, aby se o něj Dmitry za chvíli neopařil. Cítí každým centimetrem svého těla jeho doteky a hlazení. Pak jen zavrtí o něco rázněji hlavou.

"Ne, já..." Hlas mu uvázne v hrdle. Už se rozhodl. Chce mu být tak blízko, jak jen to jde, i když má trochu strach. Ví, že není z čeho, jen... by sám nerad něco pokazil. Cítí jeho vzrušení na svém, břiše a napadne ho dokonce cosi ve smyslu Pro boha to se tam nevejde, ale hned na to se mu jen z toho pomyšlení zatočí hlava a musí na okamžik zavřít oči. Věří mu tak jako nikdy nikomu ve svém životě. Na okamžik opět upře pohled do jeho očí a pak se sám nakloní blíž, aby ho znovu opatrně políbil. Volnou dlaní sjede z jeho ramene na hrudník a palcem přejede po jeho bradavce. Při tom si v duchu pogratuluje k odvážnému gestu. Vlastně je to velmi příjemné, dotýkat se jeho kůže a vědět, že mu tím způsobuje potěšení. Pro něj cokoliv. A tak se na něj znovu natiskne celou horní polovinou těla, vnímajíc, že už to není jen Dmitry, kdo je vzrušený. Poprvé mu sotva znatelně vzdychne do rtů.

Dmitry

Trpělivě vyčká a na jeho odpověď a je rozhodnutý vše utnout, pokud mu k tomu dá podnět. Jistě, bylo by to pro něj obtížné se tak dokonale ovládnout, ovšem nic co by nedokázal, to rozhodně není. Asahi je pro něj prioritou, kterou vnímá a respektuje. Usměje se ve chvíli, kdy z něj vypadnou ta dvě slova a je jasné že svou sebekontrolu nebude muset použít, rozhodně ne tak jak se bál. 

"Neměj obavy." Šeptne mu, když vidí, jak se začíná přibližovat a oplácí mu polibky s takovou něžností, že je sám ze sebe celkem překvapený. Vypadá to, že jen potřeboval ten správný podnět, aby dokázal být takový. Při jeho doteku na své bradavce, současně s jeho povzdechem neovládne ani ten svůj, i když o poznání hrubší. 

"Jsi neskutečný." Vyjde z jeho úst, než si uvědomí, že voda už začíná chladnout, neváhá proto ani chvíli a zvedne se i s ním v náručí, aby mohl vylézt z vody a postaví jej na zem. Vypadá to, jako by Asahi nic nevážil. Vezme si jeden z měkkých ručníků a začne pomalu sušit jeho drobné tělo kousek po kousku, aniž by nějaké místečko vynechal. Jakmile je dostatečně osušený, začne se zvedat s polibky na jeho bledé kůži, začínající na slabinách a skončí až u jeho rtů. Své osušení jen rychle odbude, aby jej mohl zvednout do své náruče a odnést do postele, kde posledních pár noci spali vedle sebe. Opatrně jej položí, než se sám zvedne a zapálí několik svíček kolem postele, prostě chce, aby si to užil se vším všudy. Mají na sebe tolik času, tak nemusí spěchat, i když by už rád byl vedle něj a mohl se ho dotýkat. Teprve pak se k němu v posteli připojí.

Asahi

Slabě se pousměje do jeho rtů při tom komplimentu a skoro by ho ten jeho vzdech vyplašil, kdyby to zároveň nebylo tak smyslné. A pak se opět ocitne v jeho náručí a už se ho celkem automaticky chytne kolem krku. Nechá se vynést ven z vany a pak se bosými chodidly dotkne chladné podlahy. Ihned na to se ocitne zachumlaný v nahřátém ručníku. Sleduje pozorně každý jeho pohyb, jak ho utírá a nechá si líbit ten komfort. 

"Jsi pořád tak moc pozorný. A při tom máš na čele tuhle vrásku." Řekne mu lehce rozverně, když mu po ní přejede palcem pravé ruky a zamračí se zrovna tak. Hlas se mu ale okamžitě zasekne v krku, když se ho Dmitry dotkne rty ve slabinách. Silně se zachvěje a honem se ho chytí dlaněmi za ramena. On tedy rozhodně ví, jak přimět někoho mlčet. Po tváří se mu rozlije blažený úsměv, když se ho rty dotýká po těle a skončí u jeho rtů. Nakonec se objeví zpátky v ložnici, i když panuje bílý den a on je uložen do měkkých peřin. Vytáhne se do sedu, zatímco ho sleduje, jak zapaluje svíčky. To je neskutečně romantické. Pohled na něj je neskutečný. Na rozdíl od něho se Dmitry nestydí ani trochu a jeho postava vypadá dokonale. Muž snů pro mnohé dívky, nicméně... smůla dámy. Prohlíží si ho s neskrývaným zájmem, možná až moc drze, ale nemůže si pomoct. Kdo by se nedíval mít před sebou tohle? Jakmile se k němu však otočí čelem, zase se začervená a usměje. Jemně si skousne spodní ret a natáhne po něm jednu svou dlaň.

Dmitry

Ví, že ho Asahi pozoruje a nechává ho, aby si to užil, když chce. Vlastně mu dělá svým způsobem dobře, že na něj kouká. Jen sám se na něj zatím ani nepodívá, protože by ho tím vyrušil, a to prostě nechce. Pak už sám nechce otálet a rozhodne se k němu připojit. Chytne jej za ruku a přilehne si k němu, chvíli jej jen pozoruje. Má pocit, že tohle pohledu se nemůže snad nikdy nabažit. Stejně jako si to Asahi užíval před chvíli, je na řadě teď on sám. Pořád ho fascinuje, jak dokonale vypadá. Pořád mu přijde, že z něj vyzařuje příjemné světlo. Proplete své prsty s jeho a pomalu jej začne líbat. Pustí jeho ruku a svými prsty zamíří od jeho ramene až k boku, aby mohl následně zmizet pod jeho tělem a přitáhnout si jej bokem k sobě. Hladí jej po celých zádech a zadečku, trvá to ještě dlouhou chvíli, než si dovolí krátce zajet prsty mezi jeho dokonale tvarované polovičky. Dává si na čas, pořád ho nechce vyděsit, ale postupně zjišťuje, že ať udělá cokoliv, Asahi ho nezastaví. Tohle přesně potřeboval, aby mohl dál pokračovat a přestat přemýšlet nad tím, co už je příliš. Zdraží se mezi jeho polovičkami jen chvíli a zase odtud zmizí, aby se tam po pár okamžicích mohl vrátit zpátky. Rty mezitím najde opět jeho šíji a zamíří k lalůčku, který uvězní jemně mezi svými rty. Dlaně mezitím nasměřuje k jeho klínu, nejprve jen nenápadně mine jeho chloubu, než se k ní vrátí a opatrně po ní přejede dlani s pohledem do jeho tváře, aby se ujistil že zatím nic neuspěchal. Sám začíná pociťovat neskutečně vzrušení ve svých slabinách, nevěnuje tomu ale velkou pozornost a soustředí se na náznaky Asahiho těla, aby si byl jistý že se mu věnuje přesně tak jak má. Chce ho hýčkat a zařídit, aby byl spokojený.

Asahi

Uloží se vedle něj na bok a znovu se ocitne celým tělem natisknutý na tom jeho. Už pod jeho doteky pomalu zase začne ztrácet hlavu, když se Dmitry odváží i na místa, která zatím nechával zcela nedotčená. Proti svojí vůli se malinko napne a zpevní, ale je to spíš instinkt, než že by se mu chtěl takhle bránit. Dmitry mu však nedá příliš mnoho času k přemýšlení, protože rty zaútočí na jeho ucho a posléze i na úplně jiná místa. Panebože... tomu už nejde vzdorovat. Ničemu z toho nejde vzdorovat. Potká se s ním očima. Ty jeho jsou ale podivně zastřené. 

"Miluji tě, Dmitry-san." Řekne mu tiše a dovolí mu úplně všechno. Jen nepatrně přikývne na znamení, že je všechno tak, jak má být a pak se znovu natáhne k jeho rtům pro další polibek. Jeho drobné prsty se teď začnou posouvat po jeho hrudi na paže a všechnu dostupnou pokožku, i když jsou ty doteky velmi opatrné a jen málo sebevědomé. Nechá víčka zcela klesnout a mimoděk sám prohloubí a zrychlí tempo jejich polibku. Už nechce na nic myslet, chce si jen užívat jeho blízkost a fakt, že za chvíli mu bude patřit i tělem a ne jen duší.

Dmitry

Nemůže si pomoct, opravdu se mu líbí, jak jeho tělo reaguje na každý dotek. Je tak citlivý a v něm to probouzí mnohem víc základních instinktů. Jako by je mohl tvarovat s každým dotekem prstů nebo své dlaně. Čím víc to zkouší, tím hůř by se mu s tím přestávalo, je rád, že nemusí a Asahi si to očividně užívá. Když ale k němu zvedne oči a vysloví ta osudová slova musí se spokojeně usmát. Nečekal je právě teď a o to opojnější je to pocit. 

"I já tebe Asahi a nikdy se to nezmění." Opáčí mu naprosto vážně, než se jejich rty opět spojí a on dal s radostí rozmazluje jeho tělo, aby nakonec jejich spojení, bylo co nejpříjemnější. Ani na vteřinu nezaváhal nad tím, že mu jeho slova neoplatí. Nikdy si nebyl jistý, že to tak je, jako právě teď. Už před časem zkoumal všechny oleje, které tu potkal, proto přesně ví, po kterém sáhnout, a který přesně splní účely a nikomu neublíží. Vzhledem k jejich tělesné konstituci tohle rozhodně nechtěl nechat náhodě. Přitiskne si jej k sobě a aniž by ho přestal líbat sjede naolejovanými prsty mezi polovičky a téměř neznatelně obkrouží jeho vchod, je to skoro až nenápadný dotek, aby zjistil jak moc se mu podařilo jej uvolnit, nemůže nic ponechat náhodě to by si v životě neodpustil. Mohl by mu opravdu ošklivě ublížit a to nechce.

Asahi

To ujištění mu vykouzlí nový úsměv na tváři. Nikdy se to nezmění. Vůbec nikdy. Je možná naivní jako malé dítě, ale věří tomu. Světlo by mu přece nemohlo ukázat nesprávného muže, ne po tom všem, co už v životě prožil. Ztrácí se v jeho pevném objetí a polibcích, nevnímá nic moc ze světa kolem sebe až do okamžiku, kdy se Dmitryho prsty ocitnou uvnitř něho. Napne se, ale téměř okamžitě je ten zvláštní pocit převálcovaný něčím úplně jiným. Rozkoší a touhou, kterou si hodně dlouho odpíral. Mimoděk se boky pohne proti jeho prstům a způsobí si tak ještě o něco větší potěšení. Všechno se zdá naprosto nové. To je tím, že je konečně zamilovaný. Nakonec se uvolní natolik, aby se celý zase povolil a pustil ho dál. Při tom ho nepatrně přetočí vahou vlastního těla na půl na bok, na půl na záda a ocitne se tak trochu na něm. Připadá mu, že by to tak mohlo být jednodušší. Volnou dlaní mu znovu zajede do vlasů a teď je to on, kdo začne olíbávat jeho obličej, víčka, nos, hranu čelisti… Má velmi krásnou, ostře řezanou čelist. Líbí se mu, jak pod rty cítí náznaky jeho vousů, jakkoliv se je Dmitry snaží držet na uzdě. Stejně tam jsou a je to dráždivé.

Dmitry

Je velmi opatrný při svém průchodu do jeho nitra, snaží se odhadnout jakýkoliv náznak, že je něco špatně. Asahi vypadá tak křehce, že ho podvědomě pořád opatruje i svými doteky. Snad i díky tomu se pod jeho rukama roztápí jako led na letním slunci. Je to pro něj dost opojný pocit a tím spíš s tím nechce přestávat. Když se přesouvá částečně nad jeho tělo, cítí jeho rozpálenou kůži tom svém, a každé jemné otření vnímá skoro až s bolestnou touhou. Je pro něj velmi těžké se takovým způsobem držet zpátky, kvůli němu to ale dokáže. I když je to trochu mučení, vyčkává dostatečně dlouho, a když cítí že je připraven, vnikne do něj slabšími prsty, aby to na něj nebylo od začátku příliš. Snaží se opravdu být co nejněžnější. To už ale Asahiho rty útočí na jeho kůži a on si nedokáže odpustit dlouhý výdech se zavřenýma očima. Je to další znamení, jak moc na něj působí a co to dělá s jeho sebeovládáním. Druhou dlaní jej mimoděk hladí po celém těle, kam jen dosáhne. Cítí, jak je jeho kůže hebká a jak moc jej hřeje do prstů. Musí si přiznat, že by se ho nejradši dotýkal pořád a bude mít co dělat, aby to nedělal i na veřejnosti a takové myšlenky u sebe rozhodně nezná. už není všechno tak pečlivě zaškatulkované a není to jen o tom, aby si uhlídal svou tvář.

Asahi

Cítí, jak pod jeho dotykem instinktivně zvedá nohu výš, aby ho pustil dál a hlouběji. A co víc, povzbuzují ho Dmitryho reakce a zjišťuje, že ho to začíná i trochu bavit. Dělá svému partnerovi dobře, je to očividné a to ho povzbuzuje k tomu, aby byl o něco málo odvážnější. Proto ho ještě dlouhou dobu zahrnuje láskyplnými polibky a pak se odhodlá sám prozkoumat, jak citlivé jsou jeho ušní lalůčky. Pokud to funguje na něm samotném, mělo by to fungovat i na Dmitrym, no ne? Musí se na něm vytáhnout ještě kousek výš, ale vyžaduje to poměrně hodně soustředění, protože ho naprosto rozptylují jeho prsty uvnitř vlastního těla. Tiše si vzdychá do jeho ucha, nejdřív do jednoho, pak do druhého a už vůbec nepřemýšlí nad tím, co se děje nebo má stát. I kdyby s ním dělal cokoliv. Je to důvěrné a je to krásné. Jak se má soustředit na to, co mu chce provádět s ušima, když by ho raději měl dávno uvnitř svého těla? Ještě mu to nedovede otevřeně říct, ale zračí se mu to ve tváři. Nikdy si nemyslel, že by mohl být sexy, ale teď se tak cítí.

Dmitry

Začíná mít opravdu pocit, že se nedokáže soustředit na nic jiného než na jeho doteky. Je vlastně docela osvobozující to někomu dovolit a rád by si toho užil víc. Když se ale posune o něco výše a zamíří ke straně jeho tváře, začíná být opravdu na hranici vlastního sebeovládání. Poslední kapkou je jeho v zdech do jeho ucha a jemný vánek z jeho rtů ho polechtá na kůži. 

"Asahi, já z tebe asi vážně zešílím." Vypadne z něj přerývavě a je jasné že nemá daleko k tomu, aby se poddal svému vzrušení a dost pravděpodobně všechno zkazil. Pořád ještě nejsou všechny přípravy za nimi. Musí to udělat, teď nebo pak už za své jednání neručí. Pomalu vytáhne prsty z jeho nitra a na nese olej i na svou chloubu, než ji nasměřuje vstříc jejich vzájemnému potěšení. Dál už to ale nechá na Asahim, on sám nejlíp ví, kdy a jak je na něj připravený. Stejně tak si určí tempo, kterým budou pokračovat. Volnou rukou mu zajede do vlasů a přitáhne si jeho tvář k dalšímu polibku tentokrát o hodně vášnivějšímu a hlubšímu. Je díky němu znát, jak moc mu na něm záleží a jak už sám sobě nevládne. Ukazuje mu stránku, kterou nemůže jen tak někdo vidět a kterou jindy velmi pečlivě schovává.

Asahi

Odezva přijde téměř okamžitě v podobě jeho věty a musí se tomu spokojeně a trochu rozverně pousmát. Avšak vzápětí přesně rozpozná, co dělá Dmitry tam dole s tím olejem a dokonce ucítí jeho špičku proti vlastním vrátkům. Přestane ho zahrnovat polibky a na okamžik se ocitne asi dva milimetry od jeho obličeje, aby se mu zahleděl do očí. Nechce uhýbat, ale někde v žaludku se mu ozve stopa strachu, jestli to zvládne. Jen do okamžiku, kdy ho Dmitry začne vášnivě líbat a on mu znovu propadne a pak se rozhodne to udělat sám, přesně jak Dmitry zamýšlel. Pohne se boky proti němu a v ten moment ho pustí částečně dovnitř. Dmitry mu bude muset asi pomoct, protože v tu ránu opět znejistí a navíc to docela bolí. Bolí, ale krásně. Pustí přes rty první hlasitý sten a pevně zavře oči, ale nutí sám sebe uvolnit se ještě víc. Chce ho. Teď ho prostě obyčejně, živočišně chce. Nevzdá to kvůli troše nepohodlí. Cosi v něm chce, aby k ho Dmitry viděl i jinýma očima, jako někoho, kdo umí být sexy a má v sobě nějaký oheň. Není jenom plachá laňka, taky má stránku, kterou normálně neukazuje a doufá, že se Dmitrymu bude líbit.

Dmitry

Viděl ten pohled, vnímá tu nejistotu, která je pro něj jasným znamením, že není vše tak jak má. Je jasné, že Asahi potřebuje jistotu a pomoc s dalším krokem. Na podobný impuls čekal, jako by čekal na svolení, které mu tím dává. Polibek proto na chvíli ukončí a přesune se rty na jeho krk hranu čelisti a později i těsně pod ucho. Hýčká jeho kůži, aby mu znovu pomohl zapomenout na nepříjemné pocity, které se nejspíš trochu objevily. Ruce mezitím přesune na jeho bedra a pomalými doteky i jemným tlakem na svaly podél páteře se mu snaží pomocí se uvolnit. Nespěchá, netlačí na něj je pomalu postupuje hlouběji a vnímá každý záchvěv jeho těla, aby nepřekročil hranici, která by pro Asahiho mohla znamenat bolest. Stojí ho to veškeré sebeovládání a jeho dech i víčka volně klesají dolů, stejně jako steny utichají v Asahiho sněhové kůži. Jsou jasným důkazem, jak moc si tohle užívá. Všechno je pro něj tak jak má být a nikde jinde by si nepřál být raději. Je to jen zapadající dílek do skládačky, kterou dával dohromady už dlouho. Jak kdyby byl celý život pod vodou a teď se mohl konečně pořádně nadechnout.

Asahi

Nakonec mu Dmitry přece jen pomůže a netrvá to ani moc dlouho, když v něm zmizí celý. Jeho tělo se ale přizpůsobí poměrně rychle a pak už je schopný nechat se jím vést nahoru a dolů, přesně tak jak je potřeba. Už ho nestačí příliš moc líbat, má hodně práce s vlastním dechem a sténáním a má dojem, že je jím doslova plný. Cítí jeho vůni všude kolem sebe, cítí jeho uvnitř sebe. Střídavě se snaží hledět mu do očí, hladit ho po tváři nebo hrudi nebo ho líbat, ale pak se tempo začne zvyšovat a on už se ho jen drží v návaznosti na to, jak se stupňuje jeho vlastní rozkoš. A pak se začne dít ještě něco víc. Jeho pokožka začne malinko zářit, víc, než je u něj obvyklé. Cítí k němu tak silnou náklonnost a lásku, že to nejde ani popsat a něco z toho světla jako by se začalo uvolňovat z něj a pomalu přesouvat směrem k Dmitrymu. Neuvědomuje si, že se to děje, nijak to neovládá, ale upřímně… napadlo ho, že by se to mohlo stát při podobné chvíli. V okamžiku, kdy si nedovede poroučet, kdy se všechno děje samo od sebe, tak jak to upřímně cítí. Dmitry ale říkal, že ví, co chce, neuteče odtud a odteď už budou málem jednou bytostí.

Dmitry

Jakmile na něj Asahi dosedne úplně pohne se krátce v bedrech. Ta jeho úzkost, která ho obklopila, je pro něj neskutečná a nedokáže ji bez hnutí odolávat dlouho. Musel alespoň trochu uvolnil napětí, které se v něm kumuluje, jak stoupá intenzita jeho vzrušení. Přesune ruce na jeho hýždě a začne jim v ideálním rytmu pohybovat, aby dodal svému vzrušení vše, co potřebuje. Je vidět, že Asahi si to užívá úplně stejně, a tak mu nic nebrání, aby v tom pokračovali. Cítím jako by se staly jedním tělem a postřehne tu zář z Asahiho těla. Poslední myšlenky, které zbyly, mu napovídají, co se děje a on je rád, nebránil by se tomu, i kdyby mohl přemýšlet. To je přesně to, co si přál od doby, kdy věděl, že je to možné. Jakmile se o něj otře světlo vnímá, jako by se jeho vzrušení zdvojnásobilo. Je to znásobeno pocitem pocit, který tak úplně nepatří jemu, ale zatím jen velmi okrajově. S určitou vášnivosti se zvedne do sedu a přitiskne se na něj, aby mu mohl věnovat ještě více polibků, jak na ústa, tak na jeho bledou kůži, která září jasně a zřetelně. Pažemi ho objímá, ale v pohybu mu nebrání, spíš naopak. Je si jistý, že ještě chvíli a nedokáže už to dál vydržet, chce ale aby to bylo dokonalé, proto bere jeho chloubu do své dlaně a začíná jej zpracovávat ve stejném rytmu jako je ten jeho.

Asahi

Cítí, jak se s ním zvedá do sedu a nebrání se. Gravitace zapříčiní, že má pocit, že je teď Dmitry ještě hlouběji uvnitř jeho těla, ale pak na pozadí ucítí jeho velké dlaně. Pomáhá mu se vším, ale sám se dokáže takhle na kolenou nadzvednout, tak jak je potřeba. Už nepotřebuje hlavu, aby mu říkala, co má dělat, je to všechno naprosto přirozené. Teprve teď si všimne záře přecházející z jeho těla do toho Dmitryho a je mu okamžitě jasné, co se s nimi děje. A on měl tak velký strach z toho, jak mu bude vysvětlovat, že vlastně neví, jak se takové pouto přenáší. Vážně mu dělalo starosti, že by to oba dva chtěli a on toho nebyl schopný a teď se všechno vyřešilo samo od sebe. A pak ho to všechno zasáhne jako blesk. Dmitryho dlaň kolem jeho vlastního údu, stejně jako fakt, že najednou pocítí i jeho rozkoš, ne jen vlastní a je to strašně zvláštní ale neskutečně intenzivní pocit. Smete ho to jako obrovská přílivová vlna a i když by tenhle okamžik nejradši oddaloval donekonečna, prostě to na něj přijde. Propne se v zádech, zakloní hlavu a tak nějak si přitiskne jeho tvář blíž k sobě do svých prsou. Nejraději by křičel, ale vlastní hlas ho zrazuje a nechce opustit jeho hrdlo, jak moc je to všechno silné. Má strach, že mu snad praskne páteř a slast ne a ne povolit.