Hromadné - Můžeš dělat cokoliv chceš. - část 6.

(městečko)

Jungkook, Yusuke

Pro Yusukeho byl dostačeným příslibem Hyeho spokojený výraz, který mu předvedl. Zdá se, že si opravdu vybral dobře a našel někoho, kdo si uvědomuje, kolik může být v sázce a jak důležité, je mít jisté pouto právě s ním. S Rickem to bylo v tomto ohledu jednodušší. Viděl v něm potenciál už od útlého věku a postupně ho vychovával k tomu, aby mu jednou mentora dělat opravdu mohl, i když ze začátku to dělal spíš podvědomě. Teď mu pravděpodobně našel někoho, kdo dost dobře vyváží jeho povahu a tím oběma trochu odlehčí. Vždycky bylo jednodušší, když se člověk mohl věnovat věcem, které mu sedí víc, než obsáhnout všechny aspekty této práce. To červenání jen dokreslilo celou situaci a Yusuke…No vlastně se mu líbilo, když dokázal do rozpaků přivést kluka jako je on. Dobře, tohle by asi před seržantem zkoušet neměl, ale asi to i tak udělá, jen aby viděl to reakci. Však co, bojovat můžou klidně chvíli a pak se zavřou do náklaďáku. Nikam jinam, nic není tak dobře odhlučněné, jako právě jeho auto. Venku se opře zadkem o motorku a vytáhne cigarety. Má teď chvíli pro sebe a znovu v hlavě převrací svá rozhodnutí za poslední dny. Uvnitř JK chvíli pozoruje Hyeho, jak zase sklápí pohled. Opravdu na něj nechce být nepříjemný, ale některé věci ho prostě štvou a je to znát. První se ušklíbne, jakmile mu Hye řekne, aby Yusukeho nechal na pokoji. 

"To už mi došlo." Odtuší jako první. Rozhodně pozná, že to není obyčejný chlápek, který se pere maximálně v hospodě. Stejně by mu zkusil alespoň jednu vrazit. To o seržantovi ho zase tolik neuklidní, jak by mělo. 

"To by měl a rychle." Dává mu najevo, že Yusukeho přítomnost v Hyeho blízkosti mu prostě dělá problém. 

"Nebo si ho má víc hlídat." Žárlivost je v tuhle chvíli patrná. Stačilo mu, co viděl a po tom všem, co tu společně zažili…Ne, na tohle se dívat vážně nechtěl. Pustí ho a chvíli jej doprovází pohledem, když si sedne vedle něj. Pak se podívá před sebe. Když Hye vysloví pravdu, vytřeští trochu oči a chvíli mu trvá, než tomu začne aspoň trochu věřit. Začíná mu do sebe všechno pomalu zapadat, ale nelíbí se mu to. Prudce se ohlédne, jakmile Hye vysloví to, co už podvědomě ví. 

"To nemyslíš vážně?" Začne se zlobit nanovo. 

"Hodláš spáchat takovou sebevraždu? Nebylo by jednodušší skočit z mostu." To samozřejmě nemyslí vážně, ale nechápe, proč se chce nechat zabít. Není to o tom, že by mu nevěřil, ale spíš o strachu, který o něj má. 

"A já myslel, že bys rád dělal policajta nebo tak něco." Připomene mu jejich rozhovor, který vedli, když mu Hye prozradil, jak se vloupal do kanceláře domova. Odfrkne si, jakmile se dozví, že to je ten důvod, proč ho hlídá. 

"Takže si tě vychovává jako zvíře na porážku. Skvěle." Jeho hlava si to zatím neumí přebrat jinak. Pak už si dopřeje chvíli mlčení, než protočí očima. 

"Ano, zbláznil ses, ale úplně." Okomentuje to bez váhání, než ucítí dotek na své ruce. Těkně pohledem k jejich dlaním a pak si povzdechne. Je to těžké, když se člověk poprvé zamiluje. Nejdou mu přes pusu slova jako, běž pryč nebo já tohle nechci. Nakonec se rukou přece jen pohne a sevře Hyeho dlaň, kterou si přiblíží ke rtům a vtiskne mu na kůži krátké políbení. 

"Jsi blázen a hrozný šílenec a nevím, jestli si nemám přát, aby nás tvůj táta oba zabil." Začne jako první, když si pohrává s jeho prsty. Má vztek a hodně velký, ale rozhodně by Hyemu neublížil, spíš pěstí prorazí zeď, když na o přijde. 

"Takže co, kdybys náhodou za nějakou dobu nepotkal někoho lepšího, budu sedět a čekat, jestli se náhodou vrátíš? A když ne, tak se mi někdo možná uráčí dáte vědět, že jsi někde zůstal." Začne první jen tiše, ale jeho hlas nabírá na síle. Zatíná čelisti k sobě a pustí Hyeho ruku, protože už zatíná i dlaně v pěst. 

"Celou dobu nebudu vědět, kde jsi a co za nebezpečí ti hrozí." Pokračuje dál. Tohle všechno se mu prohání hlavou, ale ani jednou mu nevyskočí na mysl, že by on sám mohl být v nebezpečí, to je mu prostě jedno. 

"Celý tvůj život bude v jeho rukách hm?" Kývne hlavou ke dveřím, za kterými stojí Yusuke. 

"A co všechno bude ještě v jeho rukách?" Je jasné, že ho napadne varianta toho, jak by se mohl vyvíjet vztah Yusukeho a Hyeho, když budou dlouho spolu. Pak vstane a podívá se na něj. 

"Miluju tě, chápeš? O to víc mi to jedno není." Jeho hlas už nabere na obrátkách, než se rozejde ke kuchyni, kde se opře dlaněmi o desku a svěsí hlavu mezi ramena. V ten okamžik všechen vztek vybublá na povrch a on jedním pohybem rukou smete z desky úplně všechno, co na na ní bylo.

Hyeon-seong

I když se Hye na JK zrovna nedívá, stejně periferně vidí, jak se šklebí a pak si ještě přisadí, že by měl Moo-yeol Yusukeho rychle zabít. Tón jeho hlasu je nepříjemný, ale nemá mu to za zlé. On sám měl velké problémy se sebeovládáním, když ho něco rozčílilo. Teď se ušklíbne on, protože seržant měl přesně opačný druh vystupování. Místo aby Yusukeho hlídal, předstíral, že je mu ukradené, co dělá a s kým. Vypadal flegmaticky, ale podle něj to bylo jenom do chvíle, kdy by se něco doopravdy stalo. Pak by se ukázalo, jak žárlivý by taky uměl být. Něco mu říká, že se to Yusuke pokusí otestovat. Trhne obočím, protože se ho vnitřně lekne, když se na něj JK tak prudce otočí. Čekal slova o tom, že to nemyslí vážně, jeho táta bude mluvit úplně stejně, ale jako sebevražda mu to zatím nepřipadá. Uvažuje o tom, jestli má o něm JK tak nízké mínění, protože Yusuke to přežil docela hodně let. Zatváří se trochu nevinně, když dojde na to o policajtovi. 

"Možná detektiva, ale to není úplně ono. Není to ten druh tajemství, co chci znát. Za chvíli by to bylo pořád dokola… moc… civilní…" Jak to má popsat, že mu to není dost? Ještě ani neví, o čem ty práce jsou a už takhle mluví, ale v tomhle ohledu byl vážně asi trochu narušený. Udělá obličej Ale no tak, když ho JK označí za zvíře na porážku. 

"Tak by to bylo, kdybych s tím nesouhlasil." To on v podstatě lezl za ním, nakukoval mu do auta a hrabal se mu ve věcech. Není to tak, že by si ho Yusuke vytipoval a snažil se ho nalákat jako první. Když mu JK potvrdí, že se úplně zbláznil, začíná mít pomalu pocit, že je to beznadějné. Stejně ho zkusil vzít za ruku a kupodivu po chvíli ucítí dotek nazpět. Podívá se znovu na jeho profil a sleduje ho, jak si zvedá jeho ruku ke rtům. Trochu se mu zase uleví a pootevře rty. Pohled, který na něj vrhá, je hodně zranitelný a moc se k budoucímu špiónovi nehodí.

"Blázny a šílence máš rád. Nudil by ses." Neví to jistě, spíš to zkouší, ale co jiného může dělat? Následující slova nejsou příjemná ani trochu a po tom polibku je už nečekal, ale pořád nemůže říct ani slovo proti. Takhle nějak to totiž přesně bude a nikdo nemůže JK nutit k podobnému životu. Mlčí a nic na to neříká a tím ho možná bude vytáčet ještě víc, než kdyby se bránil. JK ho pustí a on se na svém místě trochu posune a podívá se na něj pořádně. Začíná z něj jít strach. V podobných chvílích Hye utíkal, ale teď se k tomu zatím nemá. Vidí ty jeho ruce a vzpomene si na slova, která o něm druzí říkají. Ještě to neviděl na vlastní oči a teď se to asi stane. Zajímalo by ho, jestli je Yusuke nechá nebo ho sem poběží zachraňovat a zase JK sváže, ale tohle by potřeboval vyřešit sám. Yusuke ho v tom nechá vymáchat už jenom proto, aby mu dal další lekci, takže nemusí mít strach. Hye se na jeho záchranu nemůže automaticky spoléhat. Trochu našpulí rty, když dojde na to, že jeho život bude v Yusukeho rukách. 

"Celý ne…" Jednoho dne se osamostatní. Ta další věta se ho trochu dotkne, ale nediví se, že ho to napadá. Pohodí vzpurně hlavou a podívá se někam jinam. Ještě pořád sedí na zemi, když JK vstane a křikne po něm, že ho miluje. Civí na něj nahoru, má z toho vlastně radost, ale kruci, teď vypadá strašidelně. JK odpochoduje k lince a chvíli tam jen tak stojí a jemu je vážně líto, že mu způsobuje podobné emoce. Taky pomalu vstane a chce jít za ním, ale v ten okamžik JK srazí z linky všechno, co na ní bylo. Udělá to hrozný hluk a nepořádek a všechno jídlo je vniveč. Hye na to chvíli zírá a začne se mu chvět spodní ret, ale slzy nepustí. Něco někde vzadu v hlavě mu říká, že je JK hrozně sexy. Hledí na jeho postavu a netuší, co by mohlo přijít teď. 

"Taky tě miluju." Pocukne rameny a možná by měl utíkat. JK ho nejspíš zabije dřív, než všichni ostatní. Maličko couvne. 

"Zůstaň, kde jsi." Udělá uklidňující gesto rukama.

Jungkook, Yusuke

JK vlastně úplně neví, co s tím vším bude dělat. Tahle zkušenost byla pro něj zvláštně nová a není si jistý, co si o tom všem má myslet. Chtěl si jen užít klidný den i za cenu toho, že to později trochu odnese. Jenže tohle bylo něco, s čím rozhodně nepočítal. Všichni na této farmě se nejspíš zbláznili, jinak si to neumí vysvětlit. Jeho pocity se mísí jeden přes druhý a on si není schopný vybrat, kterému dát přednost. Nejradši by se vrátil do chvilky, kdy byly v koupelně nebo v ložnici a tam i zůstal. Periferně vnímá, jak se Hye ušklíbne a sám je pořád přesvědčený o tom, že by měl Yusukemu vrazit. Ne, nechce být na Hyeho zlý nebo mu nadávat, jen úplně neví, co mu na to všechno má říct. Obočí mu jde nahoru, jakmile dojde na výběr Hyeho budoucího povolání. 

"Moc civilní? Takže vraždy a jiné věci jsou ti málo?" Vůbec nechápe, kde se to v něm bere. Od začátku mu připadal jako někdo, kdo uvidí krev a radši rychle uteče. Je pravda, že on sám viděl na ulici spoustu věcí a hlavě to, jak můžou dopadnout různé šarvátky a ne…Nejspíš by to nepotřeboval vidět dnes a denně. Pokud ale Hye bude dělat to, co mu Yusuke nabízí, uvidí mnohem horší věci. 

"Nikdo z nás si podle mě nedokáže představit, do čeho se pouštíš. Je to magor, který moc dobře ví, do čeho tě táhne a vůbec mu to nevadí." Uhodí už zase na Yusukeho adresu. Nikdo, kdo to má v hlavě v pořádku by mladého kluka neměl do takových věcí lákat. 

"Uvědomuješ si, co všechno můžeš vidět?" Zeptá se ho se zvláštním výrazem ve tváři. Stačí si pustit zprávy a jednomu musí nutně dojít, čeho všeho se nejspíš účastní. Odfrkne si, protože i když s tím Hye souhlasí, to neznamená, že na porážku nejde. 

"I když s tím souhlasíš, nic to nemění. On moc dobře ví, co uvidíš a co se ti může stát a stejně tě k tomu láká." Vede si dál svou a je vidět, jak moc je o tom přesvědčený. 

"Vždyť k tomu lanaří i svou rodinu? Copak je to normální?" On by to nedokázal a už vůbec by se nedokázal dívat na to, jak třeba někdo muší někoho z jeho příbuzných, i když některé nemá zrovna v lásce. Ještě, než se zvedne, vyslechne si jeho slova o tom, co má rád a že by se jinak nudil. 

"Myslíš, že potřebuju, abych denně umíral strachy o někoho, na kom mi krucinál záleží? Nerad se nudím, ale tohle je moc." Vypadne z něj první věc, kterou si momentálně myslí. Je to v afektu, asi to bude zase jinak, až si to promyslí, ale teď to to vidí právě takto. Znovu si odfrkne, protože si myslí něco jiného a Yusuke se k němu chová, jako kdyby spolu něco mít měli. Prostě žárlí a jen těžko mu teď někdo vysvětlí, že to tak není. To už je u kuchyně a devastuje svůj majetek, společně s večeří, kterou měli v klidu sníst společně. Na chvíli se zase opře o linku a snaží se to celé rozdýchat. Je to prostě na jeden večer moc a on na podobné emoce prostě není zvyklý. Je to úplně jiné, než jindy, mnohem intenzivnější. Prudce se po něm ohlédne, když mu jeho vyznání oplatí a pak se k němu otočí celým tělem. Tak moc si to vlastně přál slyšet, ale teď…Možná by bylo jednodušší, kdyby mu Hye řekl, že to tak necítí a poslal by ho do háje. Přivře oči a zamračí se, když mu řekne, že má zůstat kde je. 

"Bojíš se mě?" Zeptá se ho a připomene mu, že by strach mít neměl, když se dobrovolně žene do takové šílenosti. 

"Máš pocit, že bych ti byl schopný ublížit?" Zeptá se ho podruhé a tentokrát jeho výraz trochu povolí a zatváří se spíš ublíženě. Udělá krok směrem k němu. 

"Mám sto chutí tě prostě unést na druhý konec světa, aby tě nikdo nenašel. Jenže to nejde." Narazí na to, že před Yusukem se prostě neschovají. Nadechne se, aby mu ještě něco řekl, ale nakonec jen naprázdno stiskne rty k sobě. Otočí se k lince a začne uklízet tu spoušť, kterou má na svědomí. 

"Napadlo tě, jak by ti bylo, kdyby to bylo obráceně?" Prohodí ne příliš hlasitě a snaží se posbírat střepy z misky. Trochu se i pořezal, ale nějak to nedokáže vnímat. Možná teď vypadá klidněji, než před chvíli, ale tak to není. Sám si není jistý, jestli nevybuchne znovu a možná to přijde až venku, jakmile toho pitomce zase uvidí.

Hyeon-seong

Nadechne se dlouze nosem, když se ho JK zeptá, jestli jsou mu vraždy málo. Vypadá, že o tom doopravdy přemýšlí a jestli bude takhle vystupovat ještě chvíli, JK mu asi jednu natáhne, ale nedovede to ovládat. Když JK dodá, že sám netuší, do čeho jde a že to nejspíš plně neví ani Ji-hoon a Moo-yeol, má pravdu. Nejmenoval je, ale byli tomu nejblíž a stejně nedělali to samé. I když seržant Kim bojoval v první linii, i když doktor pracoval se žoldáky, pořád byli ještě o krůček za Yusukem. JK označí Yusukeho za magora a zní nečekaně dospěle a uvědoměle na to, kolik měl sám problémů. 

"Chtěl jsi se mnou dělat vloupačky." Rozhodí rukama, jako kdyby se to tomu snad blížilo, ale bezpečné ani legální to tedy nebylo. Kdyby tenhle jejich rozhovor slyšeli tátové, vyfackuje ho snad i Sugizo. Opravdu byli jeden lepší než druhý nebo třetí. 

"Ricko tu práci taky chce dělat a on je mu hodně blízko. Ten tuší, o čem to je a nebojí se." Není v tom sám, není jediný, kdo se zbláznil a Tae se s tím taky bude muset naučit žít. Zajímalo by ho, co si o tom myslí. Možná by si s JK měl promluvit zrovna Tae. Když se ho JK zeptá, jestli si vůbec uvědomuje, co všechno by mohl vidět, vlastně ani neuvědomuje. Zprávy byly plné hrůzných věcí, hladomoru, týrání, vykořisťování, únosů… na to neměl žaludek skoro nikdo. Jenže nejlepší bylo, když to nevíte a jste mladý a ohebný. Když poberete moc rozumu, mozek se začne bránit. Podívá se na něj a neví, co by mu odpověděl. To, že by ho mohli třeba mučit, to si zatím nepřipouští, stejně jako to, že by to mohli dělat Rickovi a Yusuke to vlastně dopustí. Když to tak poslouchá, připadá mu jako nemožné, aby tátové něco podobného dopustili. Jenže… co by měli dělat jiného? Co by dělal on sám se sebou? Ricko? Yusuke své práce nenechá nebo ano? Otevře pusu, když mu JK na rovinu řekne, že se nepotřebuje denně klepat strachy o svou lásku. To si tak trochu myslel a tak zase jenom skloní oči někam dolů a mlčí. Přežene se přes ně malá bouře, když JK hází věcmi po zemi a když se k němu začne otáčet, Hye pomalu zvedne oči. Ošije se. Není to tak, že by se ho bál, jenom si není jistý, co přesně chce dělat a nejsou tady sami. Zavrtí hlavou v odpověď a začne si okusovat spodní ret. Je to vlastně hezké, co mu JK říká, ale když se od něj odvrátí a začne jen tak uklízet, nelíbí se mu to. Možná se na něj měl spíš vrhnout. Na to ale byla půl hodina moc málo. Chvíli ho sleduje a pak se k němu s uklízením připojí. 

"Nenapadlo, ale vzhledem k tomu, co mě přitahuje si nedovedu představit, že bych se zlobil, spíš bych to chtěl dělat s tebou." Nedovede své hlavě poručit. Možná ho odložili, protože byl narušený už jako batole. Nemá nějakou psychotickou poruchu? Doo-hyun ji má, mohl by to vědět. Všimne si, že JK krvácejí prsty a pomalu se k němu otočí, aby vzal jeho ruce do svých. Chvíli to jenom tak pozoruje a pak v tom nepořádku najde utěrku, kterou je otře. Nepomáhá to. Omotá mu ty ruce dokola a podívá se mu do očí. Trochu má strach, že se tu každou chvíli někdo objeví, třeba táta. Netuší, kolik je hodin, ale už jsou tady docela dlouho. Nejradši by se ho zeptal, co tedy budou dělat a jestli ho chce ještě někdy vidět, ale nakonec prostě jenom uklízí dál, dokud jim Yusuke nepřijde říct, že už musejí jet nebo dokud sem nevejde kdokoliv další. V hlavě má trochu prázdno, nedovede moc myslet na to, co říct nebo co se vlastně odehrálo. Bylo to zvláštní. Ulevilo se mu, že to je venku a zároveň to vypadalo, že jeho láska nebude mít dlouhého trvání. Těžce si povzdechne.

Jungkook, Yusuke

Nedokáže pochopit, kde se to v Hyeonovi bere. Jak kdyby viděl věci úplně jinak, než jiní lidé a to JK nemůže úplně pochopit. Ono v tuto chvíli je těžké vůbec myslet a nenechat se ovládnout emocemi. Je mu jasné, že teď má kolem sebe lidi, kteří jsou nebezpečí vystavování dnes a denně ale i tak...Málem by protočil očima, když Hye zmíní, že s ním chtěl dělat vloupačky. 

"To ano, ale to je snad rozdíl ne?" On v tom podobnost rozhodně nevidí. Tam jim v podstatě nic nehrozilo a kdyby, tak by to vzal na sebe. Jenže u toho se většinou neumírá. 

"Počítám ale, že Ricka k tomu ten blázen vychovával odmalička." Vede si dál svou, a ještě chvíli a asi se tu vážně pohádají. Zajímalo by ho, jestli to Tae ví. Nepřipadal mu jako někdo, kdo by dokázal žít tak, že bude celý život na někoho čekat. ten kluk byl romantik, který se zvládne celý život válet se svým miláčkem na gauči. Podle něj se mu Ricko zatím ještě nezmínil. Tak to bude. Jinak by určitě šílel. Přivře na něj trochu oči, když se k další odpovědi nemá. Divil by se, kdyby mu na to dokázal cokoliv říct. Hye ani on sám ještě ze světa neviděli skoro nic a co se hrůz týká...Podle něj to bude daleko horší než to, co jim ukazují v televizi. 

"Jsem vážně zvědavý, jak tohle budeš říkat doma. Podívej se, jak vyvádí teď, a to jsi jen odešel z domu na pár hodin." Připomene mu, jak moc na něm jeho rodině záleží. 

"Uvědomuješ si, co jim budeš dnes a denně provádět, když budou vědět, že jsi v nebezpečí." Zkusí to ještě touto cestou. Ne, nechce ho vydírat, ale Hye by si měl pořádně uvědomit, co jeho rozhodnutí způsobí. JK si sice myslí, že už je to beznadějné, ale zkusit to může. To jeho mlčení ho znovu začíná pěkně štvát. Asi by byl radši, kdyby na něj křičel a poslal ho do háje. Jenže to se neděje. Sám neřeší, že je za dveřmi Yusuke. jen ať klidně přijde, tentokrát ho už bude čekat a jen tak se nedá. Začne radši uklízet, aby trochu zkrotil sovu povahu a když se k němu Hye připojí, podívá se na něj koutkem oka, jak kdyby chtěl, aby ho neviděl. Prudce se na něj otočí horní polovinou těla, když mu Hye řekne, že by šel s ním. 

"Šel bys se mnou i do pekla?" Zeptá se ho a dojde mu, jak vážně to Hye myslí. Podle něj to prostě neříká jen tak a jemu dojde, proč se vlastně tolik zlobí. Zarazí se, když na něj sáhne a začne mu ošetřovat ruce, které si pořezal. Koutky mu vyběhnou nahoru, ale jen trochu. Jeho blízkost na něj prostě působí a bránit se tomu nemůže. Vlastně ani nechce. Pomalu k němu natáhne ovázanou ruku a konečny prstů ho pohladí po tváři. 

"Já asi vážně nesnesu, abych nevěděl, co s tebou je." Povzdechne si sám nad sebou. Kolik lidí, co mu nadbíhali už poslal bez mrknutí do háje? S ním to ale vůbec nejde. Nakonec se pousne blíž k němu, aniž by řešil, jestli jsou pod ním nějaké střepy nebo ne. Vztek pomalu vyprchá a nahrazuje ho něco jiného. 

"Asi máš pravdu." Odtuší jako první, když se trochu přiblíží a zblízka se mu podívá do očí. 

"Jestli chci s tebou být, mělo by to být se vším všudy. Ale nepočítej s tím, že nechám jít samotného." Pošeptá mu, než se dotkne svými rty těch jeho. To už před domem smykem parkuje auto a z něj vystupuje vysoká postava. Yusuke se narovná a už cítí problémy. Toshiya vypadá...Jeden by řekl, že jako vždycky, ale Yusuke už z dálky vidí ten pohled. 

"Jdi mi z cesty, nebo ti k té noze přidám ještě něco mnohem horšího." Varuje ho Toshiya tiše, když míří ke dveřím. Yusuke má chuť ho zastavit, ale z druhé strany...Hye je pořád jeho syn, tohle si první musí vyřešit spolu. To však neznamená, že bude stát tady, radši Toshiyu následuje. Dveře do domu se prudce rozrazí a černý vraždící pohled přelétne místnost. Když vidí ty dva u sebe, rázně zamíří právě tam. Popadne JK a zvedne ho na nohy, jak kdyby nic nevážil. 

"Opovaž se ho ještě někdy dotknout." Zavrčí nepříjemně a pak už nikdo nestačí ani mrknout, než JK přistane jedna dobře mířená rána pěstí. 

"K nám už nikdy ani nevkročíš." Varuje ho, když leží na zemi a rozhodně mu něco krvácí. +Mělo by víc.+ Ušklíbne se, než svůj pohled stočí ke svému synovi. 

"Do auta a domů." Zavelí nekompromisně. 

"Nechci nic slyšet." Varuje ho a doufá, že se s ním v tomto stavu nebude hádat. Mluvit s ním bude Sugizo, on na tohle nemá buňky. Pak se znovu podívá na JK, který se pomalu sbírá se země. moc mu to nejde, což Toshiyu potěší ještě víc. 

"Varuju tě, jestli se k farmě jen přiblížíš, už z vězení nevylezeš." Nejradši by ten dům podpálil i s ním.

"Toshiya-san, možná bychom to měli nechat na ráno." Vloží se do toho opatrně Yusuke a má nakročeno, aby JK kdyžtak pomohl. Ta rána sedla, podle něj si ji zasloužil, ale zabít...No asi nakonec nechce, aby to tak dopadlo.

Hyeon-seong

Rozdíl v tom asi byl, ale Hye toho moc nenamluvil, tak chtěl říct alespoň něco. Na tohle už raději neřekne nic a místo toho uvažuje nad tím, jak je Ricko vychovaný. 

"Nemohl s ním být zase tak moc. Tráví s ním jenom některé volno." Ovlivnit ho stačil, ale zároveň ho vysloveně nevychoval, takže podle Hyeho měl Ricko hodně možností říct Dost a Tohle nechci. A bylo to přesně opačně. Vypadalo to, že šílel nadšením ze všeho, co se okolo jeho strýce dělo. Hyeon-seong zaslechl, jak se bavili o tom, že s ním byl tajně v Kongu nebo Mexiku, takže podle něj Ricko už některé hrůzy na vlastní oči viděl a stejně neměl brzdy. Tohle chce Hye vidět taky. Třeba si to rozmyslí pak. Je si jistý, že ho tam Yusuke vezme, když bude chtít, ještě před tím než se spolu dohodnou na dalším postupu. Našpulí rty, když mu JK připomene, že tohle doma nikdo poslouchat nebude. Ne, od tátů posvěcení nikdy nedostane. Buď to prostě udělá jim navzdory nebo na tenhle nápad zapomene. Vrhne po něm nazlobený pohled, když na něj začne hrát skrze rodiče, jak jim bude ubližovat, když dojede. Jistě, bude se jim stýskat, ale stejně jim nemůže říkat, kam přesně jede a proč, tak si budou myslet, že je prostě někde a není to tak hrozné. To není lhaní, jen tajení přesných okolností. 

"To můžu říct i tom, že jsem teď s tebou." Zabrblá na protest. Pak už oba dva uklízí a on by se ho skoro lekl, když se na něj tak prudce otočí. Podívá se mu do očí a chvilku uvažuje. 

"No jo, nejspíš jo." Řekne tiše a teď to vlastně trochu otočí zase on proti JK. Vypadá to totiž, jak kdyby tohle on ochotný udělat nebyl. Cíleně to ale nezačal, JK se ptal přece sám. Začne mu ošetřovat ruce a po chvíli ucítí na tváři jeho dotek. Zvedne k němu oči a pousměje se. Konečně se všechno začíná zase uklidňovat. JK se začne posouvat a pod koleny mu něco tiše křupe. Má pravdu? Hye má pravdu? Podívá se mu znovu přímo do očí a JK vysvětlí, jak přesně svoje slova myslí. Chce jezdit s ním, být někde poblíž. Třeba mu nebude smět prozradit přesné okolnosti nebo za ním pokaždé přijít, ale bude nablízku. Neustále cestovat a všude ho následovat. To byla oběť. Upřímná. Nakloní hlavu k rameni a usměje se. 

"Vážně?" Broukne, než se políbí. Procítěně a s láskou. Usměje se na něj, když se od sebe oddálí, ale pak někdo rázně vejde do dveří. Chvíli mu trvá, něž mu dojde, že tohle není Yusuke, aby jim řekl, že už musí jet domů. Byl to jeho táta a než se Hye nadechne, už zvedá JK na nohy a vzápětí to ten chudák schytá podruhé a mnohem hůř. Hyeon-seong tomu nemůže uvěřit, nemůže ani vykřiknout, jenom šokovaně sleduje, jak JK upadne a jak mu krvácí obličej. 

"To ne!" Rozkřikne se konečně a chce k JK honem přelézt, ale Toshiya na něj zavrčí, aby okamžitě odešel do auta. Má z něj strach a velký, ale někde tady je taky Yusuke a čeká, co sám udělá. Tahle práce není pro posery. Pomalu se postaví a do auta nemíří.

"Ty nechceš nic slyšet, vážně? Nezajímá tě to?" Nekřičí na něj, ale myslí to vážně. Hye vždycky tíhl především k němu, chodil za ním a nemuseli ani mluvit a tohle bolelo. Toshiya ho neposlouchá a místo toho zakazuje JK vstup na farmu a taky mu hrozí vězením. Yusuke tu skutečně je, slyší jeho hlas, ale není to k ničemu. Hye honem uvažuje, co by měl dělat. Nemělo smysl s tátou mluvit teď. Zároveň musel domů, kam taky jinam, ale JK byl tady a zraněný. Podívá se na Yusukeho, který JK před chvílí sám málem přizabil. Teď vypadal starostlivě. 

"Chci aby jel s námi. Zpět do domku. Chci, aby splnil ten trest a nemusel do žádného vězení. Půjdu do pokoje, on za Felixem a ráno to vyřešíme." Zkouší si postavit hlavu. Asi umře a omdlí najednou, tohle je na úprk do jiné dimenze, ale… takhle to dál nejde. Brzy bude dospělý.

Jungkook, Yusuke

JK se jen ušklíbne, když se Hye brání tím, že Ricko se svým strýcem netrávil tolik času.

"Ale pořád ho ovlivňuje do malička." Podle něj je prostě dusot možné, že v něm jistý pud sebezáchovy, který by měl mít snad každý prostě a jednoduše potlačil. 

"Pokud je agent, tak je nejspíš i dobrý psycholog." Podle J K s tím jednoduše souvisí. Yusuke určitě potřeboval přesvědčovat hromadu lidí, že je tím, za koho se zrovna vydává. Na to musel mít určité schopnosti a určitě je používá dnes a denně. Začíná mu však být jasné, že Hyeho nepřesvědčí. Buď si to rozmyslí po první akci nebo rovnou po tréninku anebo vůbec. Měl by se s jeho rozhodnutím prostě a jednoduše smířit a buď s ním zůstat i tak, nebo to celé přehodnotit. Je to těžké. JK doufal, že ohledně rodičů by to mohlo zabrat. Hye ale není pitomý a samozřejmě to otočí proti němu. J si povzdechne a je mu jasné, že to nemá smysl. Už se prostě rozhodl a je očividně dost paličatý na to, aby kvůli tomu spolu skončili. To JK ale nechce. Pak už je čas, aby se konečně pořádně usmířili. Kdyby za dveřmi nestál Yusuke, JK by ho nejradši dotáhl zpátky do ložnice. Jakmile si sám uvědomil, že bez něj prostě být nechce je to všechno mnohem jednodušší a vlastně se mu dost uleví. Vychutnává si Hyeho rty a nechybělo málo, aby ho nakonec položil na zem, samozřejmě tam kde nejsou střepy a ukázal mu, že mu bez něj bude prostě špatně. Nakonec může být rád, že to neudělal. Kdyby je totiž nachytal na zemi zrovna Hyeho táta, nepochybuje o tom, že už by to nepřežil. JK sám si uvědomuje, že za ním půjde úplně kamkoliv a pomalu si začíná pohrávat s myšlenkou, že by se zapojil taky. Ostatně dobrá rána by se mohla hodit. Zvládl trénovat denně a nevynechával nikdy, takže stačí jen trochu upravit tréninkový plán a zapojit do toho i výcvik boje. Bude mu nablízku, bude ho moct chránit a…Mohl by to být zajímavý život, i když si myslel, že si zase tolik na adrenalin nepotrpí. Pak se však všechno semele hrozně rychle. JK o Hyeho přijde a vzápětí mu přistane taková rána, že se mu zatmí před očima a skončí na zemi. Snaží se co nejdřív probrat, ale jde to vážně ztěžka. Vstávání je ještě horší, přesto všechno se mu to povede. V Toshiyových očí je vidět jisté zadostiučinění, když pozoruje JK jak dostal, ale pak už musí přeostřit na Hyeho, který se mu postaví. Poprvé v životě. Mírně stáhne obočí k sobě. 

"A o čem, o tom že tě hledala celá farma po tom cos e tu nedávno stalo?" Nekřičí, jeho hlas je děsivě ledově klidný. Propaluje ho pohledem. 

"A ještě se dozvíme, že jsi s někým, kdo si u nás odpykává trest, aby nešel sedět?" Pokračuje dál ve svých vlastních otázkách. 

"Máš pravdu, nechci slyšet to, co jste tu dělali, jinak bych ho musel zabít a věř mi, že bych nezaváhal ani na chvilku." Tentokrát už tiše zavrčí. Pak dlouze natáhne vzduch nosem, když mu Hye nadiktuje, co se bude dít. Je vidět, že se mu to špatně kouše a z druhé strany…Nikdy si nemyslel, že je toho Hye schopný. 

"Moje krev." Utrousí sotva slyšitelně, i když to samozřejmě není možné, ale tímto…Nikde v podvědomí je na něj vlastně hrdý. Zatím však mlčí a je vidět, že rozvažuje, co s JK, který už stojí a vlastně docela odvážně se přesune vedle Hyeho. Krve má na obličeji docela dost a má sto chutí Toshiyovi říct, že se od něj stejně nehne. Už už se nadechuje, ale teď do toho vstoupí Yusuke. 

"Zavřu ho u sebe do pokoje, ať s Felixem navymýšlí kraviny a dohlédnu na něj. Hye má pravdu, zítra to vyřešíme všechno." Zkusí, jestli na něj Toshiya dá taky anebo vůbec. +Navíc u toho bude Sugizo a ten ti nedovolí ho zabít.+ Bere to rozhodně jako plus. Tady se každý bod počítá. Když se Yusuke podívá na Hyeho, jen na něj nenápadně mrkne. Když bude chtít, klidně ho za ním pustí, ale bude muset dobře zajistit to, aby na to nikdo nepřišel. Toshiya přeskočí pohledem z jednoho na druhého "Nejspíš nemám na výběr." Utrousí a je vidět, že vztek v sobě ještě má. 

"A teď do auta. On pojede s ním." Ať se Yusuke klidně otravuje s tím pitomcem, ale on chce mít Hyeho pod dohledem. Otočí se na patě a vyrazí ke dveřím. Teď už se s ním snad nikdo hádat nebude. Pořád ještě rozvažuje, jestli si na JK nepočká někde na farmě, až se nebude nikdo dívat. JK si povzdechne a opatrně promne bolavou tvář. Je rád, že neschytal na nos. Krvácí mu obočí, od Toshiyova prstenu a trochu ret, jak si ho po rána prokousl. 

"Myslím si, že už to horší nebude." Snaží se myslet pozitivně a pak se podívá na Yusukeho, který ho pozoruje. Ten přeskočí pohled z JK na Hyeho, blýskne se mu v očích a pak se znovu podívá na toho zbitého pitomce. 

"Vypadá to, že vydržíš docela dost." Není jisté, jak to myslí. Pak jen Yusuke trhne rameny a vyrazí ke dveřím. Že by jich nakonec bylo víc?

Hyeon-seong

Jeden by už vážně protočil očima. Jistě že byl Yusuke dobrý psycholog, ale to s tím nesouviselo. Tuhle touhu do něj nezasel on, tu v sobě měl dávno před tím, než ho potkal, jenom netušil, že taková práce vůbec je a že by se k ní mohl dostat zrovna on. O pár vteřin později už očima protáčet nemůže, protože to by před Toshiyou udělal asi jenom jednou. Dívá se svému otci do očí a Toshiya ho samozřejmě nenechá nic říct a rovnou přichází s vlastními teoriemi. 

"Jo, přesně o tom. O tom, proč jsem tady zrovna s ním a tak." Řekne souhlasně a vlastně docela klidně. Jenže pak táta dodá, že kdyby slyšel víc, rovnou JK zabije a ani nemrkne. A to je Hyemu líto. Vážně nechce slyšet, že má JK rád? Že mu na něm záleží a že tímhle by mu hrozně ublížil? Že by tím ublížil vztahu mezi nimi dvěma? Najednou má takový nepříjemný pocit, že Yusuke by mu rozuměl víc. Nechce takhle přemýšlet, Toshiya byl pro něj ten, komu všechno říkal. Sugizo si to poslechne, bude hrozně účastný a bude uklidňovat vody, ale zatímco skousne JK, rozhodně neskousne, aby Hye odjel. Nesnášel války, vraždění a to všechno, nebude s tím souhlasit ani na okamžik. +Tohle je vážně těžké.+ Má pocit, že těch klacků pod nohama je nějak moc. Co by tak řekl nebo udělal Kagami? Myslí na něj a jemu líto, že tady není. Vidí, jak se tátovi zachvěje chřípí, když mu řekne, že věci budou trochu jinak a když k němu dolehne to jeho zašeptání o krvi, není si jistý, jak to myslel. To řekl proto, že se diví, jak si to Hye může dovolit nebo to myslel opačně? Ucítí, jak se k němu JK přemisťuje a v duchu se cítí mnohem jistěji. Do všeho se navíc vloží Yusuke a nabídne něco, co se může zdát nepříjemné, ale je to skvělý tah, protože si může s JK promluvit a vyřešit s ním nějaké věci, co a jak říct nebo ne, ještě před tím, než se JK ráno uvidí s tátou. Bylo to důležité, teď nikdo z nich nemohl nic pokazit. Zahlédne Yusukeho mrknutí a musí sklopit oči na boty, aby na něm nebylo nic poznat. Uměl ovládat mimiku svojí tváře, ale teď se mu chtělo usmát. Toshiya souhlasí a když zavelí, že má jít Hye do auta, Hye už neodmlouvá. Podívá se na JK, raději mu nedá pusu ani nic podobného, ale jeho oči jsou vřelé a pak už vyrazí k autu, do kterého se usadí a připoutá se. Cesta na farmu probíhá v tichosti, oba dva mají hodně o čem přemýšlet, ale stejně si Hye nakonec nedovede poručit a pokusí se najít Toshiyovu ruku na řadící páce. Nakonec jsou na farmě a jak jinak, skoro všichni jsou vzhůru. Čekali na ně z různých důvodů – Kagami a Sugizo, protože měli strach a Felix, protože… měl nejspíš o strach zase o JK. Všichni jsou zvědaví, chtěli by všechno slyšet hned, ale když Yusuke odvádí JK s sebou do pokoje a řekne Felixovi, ať přijde až ráno, tomu se v nejistotě bude usínat asi jenom těžko. On sám pro změnu míří do vlastního pokoje společně s bráškou a je vlastně rád. Oba rodiče si stejně potřebují popovídat mezi sebou a on uvítá chvilku na přemýšlení. Chce se Kagamimu se vším svěřit, aby to neslyšel ráno až poslední a pak se prostě doopravdy vyspat. Nejraději by šel za JK, ví, že by mohl, přitulil by se k němu a tak, ale nevyspalost jim v ničem nepomůže a navíc to bráchovi dluží. Jsou chvíle, když potřebuje být s ním. Povídají si stejně skoro do rána a na ten spánek dojde jenom na chvíli, ale vážně potřeboval vědět, co si Kagami o všem myslí a jak by se choval on. Doo-hyun tady nezůstal, jel taktně domů, i když už na farmě pomalu bydlel. Asi vycítil, že by tam ráno byl stejně k ničemu. Ani netušil, jak moc by se ho tohle téma mohlo taky týkat, ale všechno mělo svůj čas a nakonec Hye usne a drží za ruku právě Kagamiho.