Yusuke
Všiml si Hyeho zaujatého pohledu, ale už to dál nekomentuje. Nepochybuje o to, že pokud společně budou pracovat, dozví se o sobě dost věcí, a i na toto téma jistě dojde řeč. Nakloní hlavu mírně na stranu, protože podobnou odpověď přece jen čekal. Líbí se mu, že se Hye nebojí a že je schopný říct, co si myslí. Neměl rád lidi, kteří pro klid radši mlčeli. Tady bylo v jistém ohledu důležité, aby svůj názor řekl a nebál se reakce. "To je pravda, ale to vy taky ne." Pokrčí rameny a je jasné, že to ani z jedné strany nebere jako něco, co by mu mělo vadit. Stejně mu bude tykat, jestli si plácnout, tak už zdvořilosti nejsou vůbec potřeba. Přece na něj nebude někde v pralese volat hej vy bacha had. To je jasné.
"Až budeme celebrity, bude to mnohem jednodušší." Zavtipkuje ještě. Nestojí o to, nepotřebuje být někdo extra známý, vlastně by to bylo na škodu vzhledem k tomu, co dělá. Jeho obličej už několikrát v novinách byl, ale jen jako zmínka a doufá, že to tak zůstane. Vyhovuje mu to tak, jak to je. Yusuke se zamyslí nad jeho otázkou, dokonce si přiloží prsty ke tváři.
"Ne, nemyslím si, že byste se vůbec obtěžoval. Z druhé strany je pro mě dobré vědět, jak moc o tu práci stojíte a jak moc vás odradí, když některé věci nebudou, jak se na první pohled zdají." Prozradí mu něco málo, ale zas ne dost, aby si mohl zbytek domyslet. To bude později překvapení, pokud má Hye patřičný talent. To brzo zjistí, o tom není pochyb. Pak už bude jen na Yusukem, jestli ho vezme, i když zatím neprokáže potřebný talent. Když mu podívá medailon, nedává na sobě znát, jak moc nedočkavý je, až mu Hye řekne, co vidí a co ne. Šramot z vedlejší místnosti už sám skoro nevnímá. Nespouští z Hyeho pohled a trochu stáhne obočí, když se zdá, že nic nevidí. Dokonce se nechá i hlukem z vedlejší místnosti vyrušit. +Soustřeď se.+ Pobízí ho v duchu, aby se vrátil k prohlídce medailonu. Když si očividně chce něco napsat, Yusuke už tuší, že se jeho intuice nepletla. Dokonce mu s jistým očekáváním podsune papír a něco na psaní, aby mu mohl ukázat, co vlastně vidí. Podle něj tam budou jen obrysy, ale to stačí. I tohle byl talent, který člověk musel pilovat, a hlavně věcem kolem i uvěřit. Někdy to bylo zvláštní a dělo se toho spoustu, co by hodně lidí označilo jako výplod fantazie. Hye odloží všechno, a nakonec i medailon. Když mu řekne, že má dojem, Yusuke se přistihne, že se trochu nakloní blíž. Pozoruje jeho výraz, který je trochu zmatený, ale on sám se mírně usmívá. Je to on. Konečně tohle všechno nebude řešit sám a pak to může někomu předat. Yusuke se konečně podívá na papír, který si přitáhne k sobě a pokývá hlavou.
"Jsou to jen obrysy, ale rozhodně je to dobrý začátek. Tohle je hlavní důvod, proč tě přijmu." Prostě mu automaticky začne tykat. Hye se ještě pořád může rozmyslet. Natáhne se přes stůl a posune k nim smlouvy, které obsahují několik listů a taky jisté dodatky o cestovních náhradách a ukazují Hyemu, že hlavní náplň práce nebude skládání knih. Yusuke se zasměje, protože Hye už by si sem chtěl donést psa a pak pokrčí rameny.
"Nejsem si úplně jistý, že by tady vydržel dlouho. Gary má často hlad." Podívá se na Hyeho a podsune mu znovu pero.
"Všechno ti začne dávat smysl, ale můžu ti to ukázat, až to podepíšeš, dřív ne. Věř mi, že pak pochopíš proč. Je tu mnohem víc a zajímavějších věcí, než staré knihy. Asi je i pochopitelné, že ti některé věci nemůžu ukázat, než to uděláš. Šéf si hodně hlídá věci, které tu má. Hlavně ty, co nejsou vidět." Dívá se na něj upřeně a vezme do ruky medailon, který se pro jeho oči ozdobí runami a zazáří.
"Něco ti ale můžu ukázat hned. Dej mi ruku."Natáhne k němu tu svou, která je momentálně prázdná. Když sevře Hyeho dlaň odhalí mu tím všechno, co vidí on sám.
"Je to aztécké zlato, medailon slunce. Pokud tomu uvěříš, dokážeš z něj dostat tolik světla, abys prosvítil místnost. Přináší prý dobrou náladu a štěstí, ale dlouhodobě ti může ublížit." Chce mu dát najevo, že tady může věřit opravdu hodně věcem a nikdo ho nebude mít za blázna.
Hyeon-seong
"Až budeme celebrity?" Zopakuje po něm. Pochybuje o tom, že o tohle lady Maedě šlo, takže byl Yusuke spíš excentrický typ? +A jéje...+ Pomyslí si v duchu na vlastní adresu, protože měl raději neviditelnost. Natočí uši víc jeho směrem, když ho Yusuke dobře odhadne s tím, že by se ani neobtěžoval. To tipl dobře a je taky dobře, že mu to, zdá se, zase tolik nevadí, ale co myslí tím, že některé věci nejsou tak, jak se zdají? On si nemůže dovolit tohle místo odmítnout, kvůli tomu, kdo ho sem poslal, takže některé věci byly víc jedno, než si Yusuke myslí, ale bylo lepší, když o tom nic netušil, alespoň zatím. Něco vzadu v hlavě mu říká, že to je ten důvod, o kterém lady Maeda ví nebo o něm alespoň tuší. Je v tom mnohem víc. A jestli je to nebezpečné nebo to Hyeho jakkoliv ohrozí, to je jí naprosto jedno. Bude to muset udělat, ať je to cokoliv. Dlouze se nadechne nosem. Tápání ve tmě nemá rád. Pak už je čas soustředit se na medailon. Napíše tu mlhavou vizi, kterou zahlédl a o které si ani není jistý, jestli je reálná, ale Yusuke vypadá, že přesně na tohle čeká. Hyeho to upřímně překvapí, vytáhne obočí nahoru a pozoruje jeho obličej. Přijmu. Takže už se rozhodl? Jenom kvůli téhle omalovánce? Hye si ani nebyl jistý, jestli si ji vlastně nevymyslel, ale Yusuke se chová tak, že ne. A co se to vlastně stalo? Co měl vidět? A jak lady Maeda věděla, že to uvidí? Co se to tady děje a co je tohle za místo? "Je to jenom sen." Řekne zmateně a trochu rozhodí rukama. Před jeho očima se objeví pracovní smlouvy a jsou vážně dlouhé. Každý normální člověk by si je vzal někam stranou a dlouho se jim věnoval nebo by dokonce požádal, aby si je směl vzít domů. Někteří by je dokonce prohnali skrze právníky. Jenže on stejně neměl jinou možnost. I kdyby tam bylo napsáno Zítra umřeš, musí to podepsat, jinak se ho lady Maeda zbaví ještě o něco dřív, než zítra. A tak vezme do ruky pero a prostě to všechno podepíše a nemá ani ponětí co, že bude někam jezdit a tak dále. Teď musí vypadat jako prvotřídní blázen, ale Yusuke má, co chtěl. Chtěl šílence? No tak ho dostane. Docela by ho zajímalo, jestli ho tím alespoň trochu vyvede z míry.
"Kdo je Gary?" Zeptá se ho, ale toho psa si stejně přinese.
"Proč." Projeví přirozenou nedůvěru a tón jeho hlasu ani nezní jako otázka, ale klesne rovnou dolů a stejně tak i jeho koutky. Proč by měl komukoliv dávat svou ruku? To už dobře zná, pak o ni přijde. Nelíbí se mu to a nechce to udělat, ale Yusuke se ho moc neptá a jakmile se jejich dotek spojí, s tím medailonem se něco stane. Hye doslova vytřeští oči a má pocit, že spí a měl by se rychle vzbudit, jenže ono to nejde.
"Cože?" Dovede říct jenom na to, co je medailon údajně zač a že by měl mít nějaké speciální schopnosti. Navíc ho naprosto intenzivně zajímá, jestli to jeho matka skutečně ví nebo to jenom tuší a proto ho sem poslala. Bude chtít svoje odpovědi. Už jenom pro její motivaci tomu věří celkem bez problémů, jakkoliv neověřitelně to, co vidí, vypadá.
"Takže droga jako jakákoliv jiná." Prohodí. Matka bude chtít informace, ale časem i ty věci. Pro některou z nich ho možní přímo pošle. To proto tady je. Jak nějaký dvojitý agent. +Nemůžu umřít alespoň v klidu+ Pomyslí si. Už teď to nechce dělat. Líbilo by se mu to, kdyby v tom nebyla ona. Ale takhle? Po chvíli svou ruku z jeho sevření vymaní a světlo medailonku pohasne. Podívá se na smlouvu. Měl by ji asi roztrhat už jenom kvůli Yusukemu.
"Chci vědět, kdo je Gary." Řekne a vykročí směrem ke dveřím, za kterými slyší pořád ten šramot. Jeho zvědavost je příšerná, jednou na ni doplatí.
Yusuke
Yusuke ho chvíli pozoruje a jen koutek mu trochu cukne nahoru. Hye nevypadá jako někdo, kdo měl rád pozornost, a to bylo vlastně dobře. Sem se to prostě a jednoduše nehodilo. Tedy ne ve velkém měřítku. Nutné rozhovory si vyřeší sám v tom nevidí problém a jejich šéf se postará o zbytek. Tak to tady prostě fungovalo. Hye zatím nevěří tomu, co vidí, ale to se podle něj brzo změní. Sám si tímhle prošel a taky měl někoho, kdo mu ukázal, jaké věci jim svět zanechal a čemu by měli věřit. Jsou samozřejmě báchorky, které nejsou založeny na pravdě, ale taky je toho dost, co reálný základ má. Nepochybuje o tom, že si jejich šéf Hyeho ještě proklepne ze všech směrů, ale to není Yusukeho práce. On jen potřebuje zjistit, jestli má potenciál a jak dalece jeho schopnosti sahají. Zatím to vypadá velmi slibně. Nakloní se trochu blíž a dovolí si mírné pousmání. "Neboj, brzo to začne dávat smysl. Úplně všechno." Snaží se ho trochu ujistit, že se věci pomalu ale jistě vysvětlí a on nebude muset tápat a být zmatený.
"Ano, je to jeden velký sen, ale nedá se z něj probudit." Baví se nad tím očividně velmi dobře a ví, že dokud mu neukáže víc, Hye mu stejně neuvěří. Asi by ani nemělo smysl se obtěžovat s vysvětlováním. Obočí mu jde trochu nahoru, když se ve smlouvách nebabrá, ale rovnou je podepíše. Něco je v pozadí, o tom vůbec nepochybuje a časem snad přijde na to, co to je. Nemá ho ani v nejmenším za blázna. Takového by poznal na kilometry a z druhé strany, nemůže být úplně normální, jinak by tu nepracovat. Pobaveně se ušklíbne, když se znovu zeptá na hluk vedle.
"Hlídač." Vysvětlí mu to jednoduše.
"Chlupatý." Na chvíli se znovu odmlčí a pokrčí rameny.
"Vypadá trochu nezvykle, tak si to nechávám při pohovorech na později, zas tolik kandidátů sem nechodí." Blýskne se mu v očích a je jasné, že vtipkuje. Pak už je čas, aby mu ukázal mnohem víc a Hye vypadá, že by o tu ruku radši přišel, než by mu ji podal. +Až takový netykavka? Dlouho ti to nevydrží.+ Baví se nad tím alespoň v duchu, než mu ukáže, co vidí on sám. Yusuke pak krátce přikývne.
"Ano, tos vlastně trefil přesně. Většina věcí, které uvidíme, jsou silně návykové. To je taky jeden z důvodů, proč je hledáme." Nastíní mu aspoň trochu o co půjde. Jejich práce bude sledovat všechna dostupná média a oddělit přehnané věci od těch, na které by se měli podívat. Hodně věcí by mohlo světu ublížit, proto je lepší, když jsou pěkně pod zámkem. Yusuke nakloní hlavu na stranu, když se Hye rozejde ke dveřím a on...ho nechá. Noc o, stejně by ho jednou viděl a Gary je vlastně docela neškodný. Hlavně u knihovníků, jako jsou oni dva. prostě to z nich cítí. Jsou vlastně taky takoví strážci. Dneska měl navíc dobrou náladu, takže to není skoro vůbec nebezpečné. Jestli se po něm Hye ohlédne, klidně mu pokyne rukou, že se může podívat. Jakmile otevře dveře, najde místnost posetou v různých koutech peřím. Někde i s trochou krve. Uprostřed té spouště sedí středně velká, černá, kočkovitá šelma a čistí se přední packu. Vypadá úplně normálně, dokud se zase neobleví rozeklaný jazyk. Pak zničehonic střelí nepřirozenýma očima k Hyemu, stoupne si na všechny čtyři a dlouze se protáhne. Vypadá celkem spokojeně a vůbec ne útočně. Těch kuřat bylo tolik, že mu to bude stačit na měsíc. Zničehonic se Yusuke objeví za Hyeho zády v těsné blízkosti a vlastně mu i tím zabrání, aby mohl couvnout.
"Seznamte se. To je Gary. Hlídač z Paraguayského chrámu. Přivezl jsem ho s jedním artefaktem, od té doby ho tady střeží. Je to vlastně jen přerostlé kotě, tedy do doby, než začne mít hlad." Ušklíbne se, než se trochu skloní.
"Věř mi, jsi na místě, kde nic není nemožné a budeš tu mnohem svobodnější, než kdekoliv jinde." Pošeptá mu.
"Vlastně mě těší, že tu budu mít tak sympatickou společnost." Dodá ještě, než se narovná. Gary je pořád pozoruje.
"To, co jsem ti před chvíli ukázal s tím medailonem z tebe cítí. Proto ti neublíží." Opře se ramenem o rám dveří.
"Ukážu ti, co je ve sklepě." Kývne hlavou za svá záda.
"Na celém světě se sem tam objeví člověk, který vidí nebo vnímá víc, než ostatní. Proto jsme oba tady. Některé věci je potřeba chránit za každou cenu, jinak by mohly způsobit vážně šílené věci. Některé už se staly. Většinou to vypadá jako přírodní katastrofy." Pomalu ho začíná zasvěcovat.
"A my jsme tu proto, abychom byli rychlejší a tomuhle zabránili Neboj, naučím tě všechno, co znám já. Jen to bude trochu za pochodu. Počítám, že se dlouho nezdržíme doma." Naznačí mu, že jejich práce bude obsahovat hromadu cestování.
Hyeon-seong
Hye zvedne k Yusukemu oči, když mu řekne, aby se nebál, protože všechno brzy začne dávat smysl. Nemůže při tom tušit, co všechno Hyemu momentálně smysl nedává, když jde o jeho matku, ale i tohle se jistě brzy vyjasní. Jenom nemá dobrý pocit z toho, že v tom on sám má hrát nějakou roli. Proč musela jeho vlastní matka umřít a on musel zůstat napospas téhle vosí královně? Nahlas nic neřekne, jenom přikývne a když Yusuke dodá, že se z toho snu stejně nemůže probudit, prostě to nějak přijme. Všimne si toho, jak Yusuke vytáhne obočí nahoru, když jen tak bez okolků podepíše smlouvy, ale nahlas to taky neokomentuje a nevypadá zase tak vyvedený z míry. Hye nemíní tajit, jaký je jeho původ, drtivá většina lidí na planetě o skryté činnosti jeho matky stejně nic netušila, takže to prostě byla jenom bohatá dáma, která ledacos sponzorovala, ale podle něj se brzy začnou sami ptát, jak se věci mají. On sám nic říct nesmí, ale co by dal za to, aby na to někdo přišel i bez něho a nějak ho osvobodil? Trochu se zamračí, jak nechápe, co tím Garyho popisem myslí. Je tam nějaký velký hlídací pes, který by sežral jiného menšího psa? To snad ne? Jenže Yusuke vypadá, jako kdyby si z něj střílel a ještě říká, že vypadá nezvykle. Co tím jako myslí? "Proč je hledáme?" Zopakuje po něm znovu, když Yusuke zmíní, že budou pořád něco hledat. To jako že budou ležet v knihách a hledat zmínky o nějakých věcech nebo jak to hledání myslí? Cosi mu připomene jisté zmínky o cestovních výlohách a začne mu to spínat. Kdyby si to přečetl pořádně, došlo by mu to hned. Vrhne postranní pohled na smlouvy na stole, jenže Gary znovu vyrušuje a on se rozhodne podívat se, jak moc divný ten pes je. Ohlédne se po Yusukem, ale ten mu pokyne, ať to klidně udělá a tak vezme za kliku a doufá, že na něj neskočí rotvajler nebo tak něco. Nevidí tu věc hned, nejdřív mu padnou oči na tu spoušť všude kolem.
"Proč nemáš jídlo v misce?" Řekne polohlasem pro sebe. Kdo kdy viděl, aby se dělal v knihovně takový nepořádek? Když mu dojde, že nevidí psa, ale kočku, trhne sebou, protože to vypadá jako nějaký jaguár.
"Do prd…." Zakleje, když udělá krok vzad, ale kočka se ani nehne, aby se na něj vrhla, jen se na něj dívá a vypadá nějak divně.
"Proč není přivázaná?" Křikne na Yusukeho a ta věc mu předvede svůj jazyk. Hye musí několikrát zamrkat, aby se ujistil, že nemá vidiny a chce se otočit a rychle zmizet, ale narazí zády do Yusukeho vysoké postavy. Chvíli to vypadá, že ho té kočce snad hodí.
"Hlídač z… cože?" Nechápe vůbec nic a trhne sebou, protože chce utíkat, ale Yusuke mu nešeptá nic o tom, že si ho dneska dá Gary k večeři, ale naopak mu říká, že tady konečně najde svobodu. Jako kdyby snad mohl něco tušit. Trochu se vnitřně uklidní, ale stejně cítí, že se jeho tělo proti jeho vůli chvěje. Slyší jeho slova o sympatické společnosti, ale nedovede vnímat podtón v jeho hlase, aby pochopil, jak přesně to myslí. Má myšlenky pořád u Garyho.
"Můžeme zase zavřít ty dveře?" Požádá ho. Nějak ho neuklidňuje fakt, že Gary sám pozná, že mu nemá ubližovat. Moc tomu zatím nevěří. Ohlédne se po něm a Yusuke mu chce ukazovat něco v nějakém sklepě.
"To je dobrý." Snaží se bránit a neví, jestli tam bude další nestvůra a nebude náhodou horší, než jeho matka.
"Jo? Takže příroda je jenom takový fake a žádné katastrofy ve skutečnosti neexistují? Dinosaury vyhubil nějaký artefakt?" Všechno mu to začíná připadat postavené na hlavu. Dal mu někdo něco do jídla a jeho hlava teď vymýšlí tyhle bludy nebo co se tady děje?
"Zabránili? On je tu snad ještě někdo, kdo to úmyslně rozpoutává? Jinak přece ztracený artefakt nemůže nikomu nic udělat, když je ztracený?" Nezdržíme doma… Začal by protestovat ještě víc, ale moment… on nechce být doma. Za žádnou cenu. A ona ho nemůže sledovat všude.
"Dobře, jdu pro letenky…" Otočí se čelem, ale nabourá do něj a narazí si o jeho prsa nos.
"Au…" Tře si ho.
Yusuke
Yusuke si Hyeho chvíli prohlíží, ale netuší, co se odehrává uvnitř jeho hlavy. Jen má pocit, že je v pozadí ještě něco jiného. jeho intuice mu něco malinko napovídá, ale zatím se tím nehodlá víc zabývat. Ono se to časem ukáže. Pro něj je hlavní ochránit a najít další artefakty a Hye by mu v tom měl pomáhat. Pozoruje ho dál, když se zamračí, ale dál to nekomentuje. Přece jenom se znají chvíli a jeho teď momentálně nepřísluší se víc vyptávat. Yusuke se pousměje a přemýšlí, jak by mu to celé měl vysvětlit. "Protože jsme ti, kteří můžou. Ale nejsme jediní. Jen nám by mělo záležet na tom, aby se nedostaly do špatných rukou." Řekne schválně my, protože je na něm, aby ukázal Hyemu tu správnou cestu a nenechal ho ovlivnit někým, kdo by toho chtěl zneužít. Byli tací, kteří hledali kluky jako je Hye a snažili se toho zneužít. Yusuke mu chtěl ukázat, jaká je ta nejlepší cesta. většinu z artefaktů nešlo zničit, mohli je jen chránit, aby nezpůsobily další neštěstí. Je znát, že Hyemu začíná něco málo docházet, a to je dobře. kdyby ne, byl by vážně pitomý. Yusuke ví, že tak to není a brzy mu dojde úplně všechno a taky možné důsledky. Jen je toho všeho moc najednou a Hye bude potřebovat čas, aby to celé vstřebal. Yusuke se dobře baví, když Hyeho zvědavost zvítězí a on se vážně jde podívat za dveře. Kdyby nebyl zvědavý a nechtěl na věci přijít, asi by tu taky neměl co dělat. Některé vlastnosti jsou v této práci dost důležité a tohle je jedna z nich. Tiše se rozesměje, když hye narazí na tu spoušť. Misku samozřejmě zkoušel, ale nemělo to úspěch. Gary byl pořád z větší části šelma a potřeboval lovit, jinak by se tu unudil k smrti. I tak si Yusuke myslí, že by se měl líp někde v džungli. Pořád ale má co hlídat, a tak zůstává dobrovolně tady.
"Má svůj styl." Okomentuje Garyho stravovací návyky.
"Protože to není potřeba." Neustoupí ani o krok, když ho něj Hye narazí. Počká si, až to trochu vstřebá, ale strach z něj asi chvíli mít bude.
"Není důvod je zavírat, už je po jídle." Neustoupí ani o krok a je vidět, že Gary si Hyeho sice prohlíží, ale spíš zvědavě, jak kdyby si na něj taky potřeboval první zvyknout.
"Věř mi, bude se ti tam líbit. Je tam hromada tajemných věcí a ne, už tam není žádné zvíře." Ujistí ho, že podobné čtyřnohé překvapení ho nečeká. Yusuke krátce vydechne, a nakonec zavrtí hlavou.
"Neříkám, že za všechny může nějaký artefakt, ale za hodně z nich ano. Není těžké to rozlišit, ale to se taky naučíš. Ukážu ti, na co se dívat." Slíbí mu pomoc, aby všechno pochopil a naučil se správným způsobem číst mezi řádky.
"Ano, ale stejně jako je dokážeme najít my, jsou tu lidé, kteří to umí taky. Jen z jiných důvodů a dál je prodávají. Je spousta vlivných lidí, kteří podobným věcem věří a dokážou je použít ve svůj prospěch. Dost často proti nevinným lidem. A to nechceme ne?" Snaží se mu plně osvětlit myšlenku o co se on, a hlavně jeho šéf snaží. Přece jenom bez něj by ve své době neměl ani na jednu cestu. Financují to z prodeje různých cenností, které cestou posbírají. možná to není morálně správně, ale...Účel většinu světí prostředky. Tiše se znovu zasměje, jakmile Hye řekne, že jde pro letenky. Očividně moc doma být nepotřebuje. Je to dobře a zároveň by Yusuke rád věděl, co je ten důvod. Ruce mu automaticky vyběhnou nahoru, když do něj Hye nabourá a chytne ho těsně nad lokty, aby náhodou nespadl.
"Opatrně. Nerad bych tě měl na svědomí, byla by tě škoda." Složí mu další kompliment, když se mu podívá do tváře. Nechá ho, aby si protřel nos a pak ho pomalu vezme za druhou ruku.
"Tak pojď." Pobídne ho nečekaně měkce.
"Půjdeme dolů, stejně musím nastavit systém, aby tě pustil." Oznámí mu a vydá se ven z kanceláře, aniž by ho pustil. Míří zadní částí po schodech dolů do sklepa. Nevypadá to vůbec ponuře, je to hezky nasvícené a očividně to stálo dost peněz. Zastaví se u těžkých dveřích, které jsou chráněné otiskem prstu a skenem sítnice. Nepouští ho ani teď a nechá ho projít jako prvního, když se dveře otevřou. Uvnitř je obrovský prostor, který odhalí velikost dané sbírky. Všechno má své místo a je chráněné.
"Vítej ve světě plném zázraků, Hye-chan." Je čas, aby si to Hye pořádně užil. Kolem nich se neslyšně protáhne Gary a pomalu zamíří středem místnosti, než se uloží u jedné z vitrín, před kterou má svůj pelíšek.
"A ty budeš ten, kdo ví a kdo může úplně cokoliv." Položí mu ruce krátce na ramena.
Žádné komentáře:
Okomentovat