(Restaurace)
Taiji, Hide
Taiji se natáhne pro Uruhův telefon, aby se mohl podívat, co je to auto za zázrak a musí doopravdy uznale vytáhnout obočí. Samozřejmě je podrobován důkladnému pohledu od růžovovlasého majitele. On by si ho nevybral, ne v téhle barvě, ale žihadlo to je. Mimoděk si zalistuje i o tři fotky dál, najde toho miláčka spinkat a kde co, ušklíbne se, vrátí fotku na auto a ukáže ho taky Toshiyovi.
"To taky vadí?" Naráží na jízdu na motorce, tak třeba by to rychlé auto vylepšilo? Když ale Uruhovi telefon vrací, málem mu vypadne z ruky, jak se začne smát. Prý nebo něco jiného... Jen si představí dvojici Reita contra Kamijo, ušklíbne se.
"Fuy." I Hide se dobře baví, když se začne pochechtávat nad Toshiyovým vysvětlením ohledně toho incidentu.
"Tak to naprosto chápu." Řekne zúčastněně, protože si sám pro ránu nejde daleko. Pochechtávání se změní na smích, když to Toshyia rozvede ještě dál a u toho dojde i na čelist.
"To se mi zatím nepovedlo, ale myslím, že to zkusím. Chodíš někam na box nebo jsi přirozený talent?" Možná by klidně začal chodit s ním, kdyby ano. Nikdy nebyl na sporty, ale kdyby je bavilo něco podobného, byli na to dva a oba podobní raplové? Třeba by se trochu vyřádili. Nakonec ale dojde na jejich polovičky. Snad a časem vůbec neslyší rád, vypadá to, že Toshiya je s tím mnohem smířenější, než on sám, a protože si nechce stěžovat, skloní oči ke svému drinku a radši vyprázdní skleničku.
"Hmm..." Zahučí a snaží se, aby to znělo co nejvíc nad věcí, ale nezní. Jasně, ještě si potřebuje nandat do hlavy strašáka, že mu Uruha uteče. Když se na něj podívá, vůbec by se nedivil. Není to, že by mu nevěřil, jsou to pochyby o sobě samém.
"On si toho vždycky všimne. Má pár předešlých zkušeností, reaguje i na mávnutí řasama... nechápu, jak to dělá, že takhle v lidech čte. Myslím, že v tomhle máš výhodu." Řekne tiše. Toshiya je ten zkušenější a jeho Taiji je mladý kluk, to ví od Uruhy. Oni to ale mají obráceně. Pak ale trochu vyvalí oči a znovu se hlasitě rozesměje, když Taiji narazí na možný sex s Uruhou a vzápětí jede s kraválem i s židlí směr Toshiya za doprovodu spousty pohledů ostatních hostů. Taiji u toho stihne jadrně zanadávat, jak se chytá ubrusu div ho nestrhne a zavrtí nad Toshiyou hlavou. Zírají teď na ně Uru i Hide a čekají, co bude, zatímco Toshiya pokračuje v hovoru o tom, co s ním provede, kdyby měl náhodou chuť. Taiji se naprázdno nadechne, ale když vidí tu vášeň naproti sobě, raději jenom protočí očima a sáhne po vlastní skleničce.
"Nic neříkejte." Varuje ty dva, protože to je poprvé, co mu došly slova. Pozornost všech se plynule přenese na Uruhu, který vypadá, že zrovna prostřednictvím krevet flirtuje s celým stolem najednou a teď je to Hide, kdo na prázdno polkne a nemůže od něj odtrhnout zrak. Když ho Uru vybídne, vůbec se nebrání a nakloní se k němu. Samozřejmě se celé sousto protáhne na polibek a někdo za nimi si decentně odkašle. Je možné, že z toho bude Hide červený? Taiji uzobává ze všech předkrmů najednou a poslouchá Toshiyu.
"Ty už víš, co mu řekneme?" Zeptá se zvědavě. Jejich týdenní ultimátum se dost razantně krátí, mají už jen dva dny. Znovu však vyprskne smíchy, když se Uru zpětně chytne jeho osobní výuky a dál s tím provokuje Toshiyu.
"Tak spali jste spolu nebo ne?" Zajímá se Hide, ale je to spíš proto, že by ho zajímalo, jak to vypadá, když se do toho opřou dva takoví profíci.
"No jo, škrábali, až jsme si mysleli, že máme v Mihrunise krysy... Hm, Sena se nakrucuje pořád, obzvlášť, když dělá dojem na nováčky." Nepřijde to Taijmu divné, ale v tomhle má Uruha mnohem lepší pozorovací talent. Toshiya má na to ale zdá se stejný názor. Obrátí k němu oči. Na to oslovení už je tak zvyklý, že ho doslova přeslechne. To už logiku dává.
"Pokud to tak je, neměl by řádit jako tajfun, když si Kamijo stěžuje na rajdy?" Pokrčí rameny, ale pak stočí oči na Uruhu a okamžitě ho jimi alespoň na dálku zapíchne.
"Myslíš? Se zeptej jeho, já bych řekl, že mám bodliny a fakt dobře píchám!" Teď propíchne očima Toshiyu, od stolů okolo se ozve další odkašlání a Hide se dusí smíchy v alkoholu.
"Dáme si radši hlavní chod." Otevře Taiji jídelní lístek rovnou před obličejem, aby na ně radši neviděl. Paka... Naproti němu se odehrává další krmení krevetami a Taijimu zajiskří v očích, když práskne lístkem o desku stolu.
"Chovatel lachtanů, koukám." Okomentuje to s přezdívkou a Hide se v zakuckání předkloní, zrudne a snaží se to přežít. Na jednu stranu s ním cloumá Uruhova smyslná přítomnost a na druhou mu to ten naproti pěkně pepří.
"Jakém slově?" Pokračuje Taiji, když přenese zrak na Toshiyu.
"Jako rajda nebo jaký slovo?" Rozhodí nechápavě rukama, než mu sklapne, protože má pod stolem Toshiyovu ruku skoro mezi nohama.
"Vyber to ty." Strká menu do rukou Uruhovi. Teď rozhodně nic nepřečte. A číšník už je tady. Asi aby je trochu zkrotil.
Toshiya, Uruha
Toshiya ještě chvíli převrací v hlavě auto, které mu Taiji ukázal. Přece jenom jsou to plechy a bylo by mnohem bezpečnější. Něco mu ale napovídá, že Taiji by se i v tom dokázal zabít při té rychlosti.
"Pro tebe Volvo minimálně." Narazí na bezpečnost a vlastně tím dává najevo svou náklonnost. Ruka v Taijiho klíně se posune ještě kousek výš a pravý koutek mu vystoupne nahoru, když vidí, jak odkládá jídelní lístek.
"Copak, nemáš myšlenky na jídlo?" Zeptá se jej a v duchu si pogratuluje nad oslovením, které předtím použil. Zdá se, že si to Uruha dost užívá a nejen to. Zpraží všechny okolo vražedným pohledem, když se ozve několik zakašlání.
"Jeden je tu platí a ještě mu budou říkat, jak se má chovat nebo ne." Osočí tiše osazenstvo restaurace. Vůbec ho netrápí, že by se třeba měl Taiji krotit. On může všechno, ale nahlas to samozřejmě neřekne, kdo by s ním pak vydržel.
"Box…hmm." Zavrní a vypadá to, že ho tne nápad opravdu zaujal. Vůbec si nevšimne zamračeného pohledu od Uruhy, který mu jasně dává najevo, že tohle jako sport pro Hideho rozhodně nebere a díky tomu se rozhodne.
"Domluvím nám první lekci na příští týden. Co říkáš na pondělí večer? Myslím, že se nám to bude hodit." Těkne ledovým pohledem k dlouhovlasé eleganci a v očích se mu vítězoslavně zablýskne.
"A ne, výhodu opravdu nemá." Odpoví ještě Hidemu, ale jen on ví, o čem se baví. Přizná tak svou neschopnost ovládnout se před Taijim, dělá to nerad ale je to tak. Gestem ruky naznačí něco podobného oběšení na oprátce a protočí očima v sloup. V tomhle případě je na tom úplně stejně a může mu být, kolik chce. Taiji zařídí, že je stejně ztracený a vyvádí jako puberťák. To se jen potvrdí, protože už má ruku přímo v jeho klíně a tváří se, že se nic z toho neděje. Uruha neví, kam koukat dřív. Nejradši by dál provokoval v slastném trápení Hideho a přitom si jeho pozornost krade Taiji s Toshiyou. Ten mrzout ho začíná pěkně štvát a ještě k tomu lanaří jeho miláčka ke sportům, které by rozhodně nevybral. Co když mu přijde s nějakým monoklem, to prostě nesnese.
"Jestli se ti něco stane…" Varuje Hideho přísně a pohodí hlavou. Další krevety už pojídá sám, aby bylo jasné, jak moc s tím nesouhlasí a zarytě mlčí. Jen do chvíle, než se Taiji první schová za lístek a pak ho radši odloží.
"Nic neříkat? Tak to je vyloženě pobídka." Zasměje se melodicky Uru a pošle mu vzdušný polibek.
"Zdá se, že Toshi-chan našel tu správnou…" Odmlčí se krátce a mrkne na ně na oba.
"Páku." Dokončí se smyslným podtónem.
"Ale jen dobře. Je potřeba, aby mu někdo tu papulu zavřel. Řekni Tai-chan, připravuje tě o slova běžně? To se jen tak nevidí. Prý máš fakt dobré bodliny ale…no možná bych to měl vědět." Nechává tuhle otázkou otevřenou a okázale ignoruje zvědavý pohled Toshiyi, ten by to taky očividně rád věděl. Naštěstí se mu dostane do hlavy Taijiho otázka, která je pro něj jasná jako facka.
"Co bychom mu řekli? Nic podepisovat nebudeš, to je snad jasné." Zamračí se na něj s jasným vzkazem, ať ani nepřemýšlí o ničem jiném.
"Prostě na to zapomeň. Jasné?" Nakáže mu a jeho klín stiskne jen lehce, aby mu neublížil samozřejmě ale dost na to, aby mu způsobil menší, větší problém.
"Moment, co bys měl podepisovat?" Nakloní se přes stůl Uru a zamračí se. Pokud Kamijo dělal novou smlouvu pro Taijiho, je možné, že ho něco podobného čeká taky, až to celé praskne.
"Proč jsi mi o tom neřekl?" Našpulí na něj rty a vypadá to, že ho opravdu naštval. Třeba mu mohl nějak pomoci, protože je očividné, že to rozhodně o přidání na výplatě není. Objeví se u nich číšník a decentně si odkašle. Jako první reaguje Toshiya, který pro všechny objedná oběd z dnešního menu. Ani jemu se nechce nic vybírat.
"Ještě něco?" Zeptá se obsluhujícího, když tam jen tak stojí a přešlápne na místě. Toshi se tváří, že pokud bude mít námitky, sežere ho za živa.
"Ani slovo a dýško se Vám bude líbit." Vyřeší to úplně jednoduše a zatím to zdá se zafunguje, otázka je jak dlouho.
"Možná budeme muset hledat jiný podnik." Utrousí si spíš pro sebe a trochu povýšeně si odfrkne.
"Tady očividně nemá někdo smysl pro humor." Odtuší takovým tónem, jak kdyby ho on měl na rozdávání. S jeho typickým výrazem ve tváři se to k němu prostě nehodí.
"Chovatel čeho?" Střelí Uruha po Taijim pohledem a skoro uraženě pozvedne bradu.
"Tsech a to mám jako vděk za to, co jsem tě všechno naučil." Není zase vůbec konkrétní ale tak trochu testuje ty dva, jak se na to budou tvářit.
"Musíš používat něco jako rajdička, to zní celkem roztomile a ke Králíčkovi se hodí." Mávne ještě dlaní, stejně elegantně jako se po většinu času tváří. Oni si z podobných oslovení už pár let nic nedělají.
"Ano, přesně tohle jsem měl na mysli." Zamručí si pod nos Toshiya, když se pustí do svého přineseného obědu. Radši to celé zkusí zajíst, jinak se nejspíš zblázní, jak ho Taiji vůbec neposlouchá.
"Tohle si vezmu zpátky. Na chvíli." Vytáhne dlaň z jeho klína a zamává mu s ní před očima, aby bylo všem jasné, kde to vlastně byla. Číšník pořád krouží kolem jejich stolu a rudne a bledne v závislosti na to, co si povídají. Toshi ho sleduje po očku, aby v případě mohl zasáhnout a nenechat je odtud vyvést. Opravdu by se rád najedl.
Uru už si taky strká mezi rty první sousto a u toho spokojeně přivře víčka. Další nabídne Hidemu a jak se zdá, nemá chuť s jeho krmením vůbec přestat.
"Je nějaký nervózní. Co myslíš Taiji, nedáme mu poukázku, aby se trochu uvolnil. Někam do nižších pater samozřejmě." Ne, on svou práci prostě nezapře.
"Určitě bych ho tipoval, hmm…" Sjede ho Uru zeleným, profesionálním pohledem a stáhne sousto ze svých hůlek.
"Podle toho, jak se spokojeně klaní něco v Shinyově stylu." Odhadne to Uru bez delšího váhání a pak si stejný pohledem přejede Toshiyu, jak kdyby ho hodnotil, jaký může v posteli být.Prostě profesionální deformace.
"Nedívej se na mě tak." Varuje ho Toshiya přísně a vůbec se mu nelíbí, jak se na něj kouká. Má pocit, že mu vidí až do žaludku.
"Jak? Neboj, velikost výbavy odhadovat neumím…možná." Usměje se provokativně a další sousto putuje Hidemu mezi rty.
"Ale asi to nebude špatné, co Taiji-chan?" Odtuší, aniž by se na kohokoliv z nich podíval. Nakloní se k Hideho oušku, ze kterého odsune růžové prameny.
"Ale co na tom, já jsem na výsost spokojený." Zavrní měkce, on nepotřebuje být stejně hlasitý jako Taiji.
"Od nosu." Prstem ho do něj cvrkne.
"Až po…" Sjíždí dlaním po jeho hrudníku a zastaví se na podbřišku.
"Ale ty víš, co bych rád řekl nebo ne?"
Taiji, Hide
Ani teď se Taijimu nepodaří nic říct, protože se Toshiyova dlaň dostane už přímo do jeho klína. Jen k němu otočí tvář a se stisknutými rty se široce usměje. Jenže mu to dělá dobře a i když je profesionál, stejně to jde těžko, držet si výraz, jako že se nic neděje. Konverzaci o boxu díky tomu přejde a navíc, jemu to nevadí. Když chce mít Toshiya rozbité obočí a rty, ať má, on mu to rád ošetří, pofouká a řekne mu, že je nemehlo. Místo toho ožije Hide, když překvapeně pozvedne obočí. Vůbec nečekal, že by s ním do toho Toshiya šel. Rychle si v hlavě přerekapituluje svůj rozvrh do školy a pak přikývne.
"Pondělky večer jsou v pohodě. To už ani nebudu mít kocovinu." Přisadí si ještě, podívá se rychle na Uruhu a uvidí ten výraz.
"Ale no ták, musíme se udržovat v kondici." Uruhův výraz nepovolí a jemu je jasné, že z toho ještě bude doma téma. Taiji nezvykle mlčí, to ta ruka v klíně.
"Toshiya má pravdu, s vámi dvěma se to hodí neustále." Dosadí si Hide a pustí se do jídla, ale pak loupne očima zpět po Toshiyovi a po tom jeho prohlášení se na něj vřele usměje. Kdo ví proč ho to uklidní. Krátce se zasměje oprátce. Taiji pořád mlčí, teď se dívá na strop.
"Uhm..." Dostane nakonec ze sebe, když Uru začne mluvit o páce, prsty dělá na stole mlýnek a přemítá, jestli se tu vážně udělá. Až někdy teď ho zabere i Hide a zakření se na Uruhu.
"Ty máš teda kamarády..." Broukne k němu.
"Pak, že ti moji jsou zvířata." Uru pořád mluví a mluví, Taiji dýchá a dýchá a za chvíli už se drží oběma dlaněmi za hranu stolu.
"No a co, všichni víte, jak to chodí, tak se tady udělám a co je za problém..." Pronáší zrovna, než na něj Toshiya udeří s tím podpisem a všechno dráždění ustane. První dvě vteřiny se mu snaží narvat ruku zpátky, ale neúspěšně a Hide už se zase dusí smíchy.
"Jak zapomeň?" Vyjede z ničeho nic Taiji a tváří se opravdu vážně. Najednou se u stolu docela ochladí. Svého se začne dožadovat i Uruha a Taiji k němu kmitne očima, než se u stolu předkloní, sepne ruce a podívá se mu dlouze do očí.
"Protože to je... um... choulostivá situace." Začne oklikou, ale nakonec se rozhodne jít s pravdou ven. Uši už má našpicované i Hide.
"Na tom večírku, co Toshiya rozbil hubu tomu chlapovi jsme se šli tak trochu uklidnit do šatny... Byly tam kamery. Mělo mi dojít, že nás Kamijo někde v sále sleduje a půjde se podívat, kde jsme tak dlouho. Byl to totiž jeho večírek, víš? Vzal mě tam pracovně. Netušil jsem, že tam Toshiya bude... Nahrál si nás a začal nám vyhrožovat, že když nepodepíšu novou smlouvu, zničí tím záznamem Toshiyu úplně." Vybalí to na ně celé a Hidemu klesne pusa.
"Co... cože?" Teď už se předklání i on. Takže až se bude pokoušet nějak odvést Uruhu, pan šéf hodlá dělat peklo hraničící se zákonem?
"Co budete dělat?" vypadne z něj a Taiji uhodí plochou dlaně do stolu.
"Prý končím. Toshiya páchá sebevraždu, víš?" Prohodí kousavě a promne si kořen nosu. On by radši pracoval... aby ho zachránil. Najednou nemá ani chuť k jídlu, ale Toshiya naštěstí objedná. Snaží se usmát Uruhově odlehčování s rajdičkou a Králíčky, ale jeho oči jsou najednou trochu smutné.
"No jo, mysleli jsme si, že rajdičky jako my to mají snadné. A nakonec se to podělá jako v posledním bordelu za Tokyem." Opře se do sedačky.
"Jo dáme, až budeme odcházet, chci vidět ten ksicht." Snaží se Taiji přijít na jiné myšlenky a v duchu Uruhu obdivuje, jak se snaží všechny odvést od původního tématu. Profesionál i tady. Hlavně nedopustit, aby se někdo cítil zle. Konečně se usměje, když si Uru začne hodnotit očima i Toshiyu.
"Tak co o něm od pohledu řekneš?" Chytne se Taiji Uruhova odhadu na svého přítele. Je zvědavý. Hide mezitím poslušně otevírá pusu, ale z tohohle setkání má asi miliardu nových témat k přemýšlení a k tomu, aby ho děsily ze sna. Co bude dělat? Toshiya je dost chladnokrevný na to, aby proti tomu všemu šel a co bude dělat on?
"Správně." Odpoví Taiji na první poznámku.
"A dál?" Dožaduje se dalšího věštění, zatímco se Hide začíná potit při Uruhově nové pozornosti. A jsou zase u toho jeho tónu hlasu, zatímco mu šeptá, jak moc se mu líbí. Hide se začíná culit, musí se zhluboka nadechnout a těžko ovládá dmoucí se hrudník. Hůlky mu vypadnou z ruky, když je to on, kdo má najednou dlaň v klíně a nabere patřičný odstín do tváří. Ne, on není trénovaný jako Taiji. Tai na něj udělá výraz Nebraň se tomu a Hide po něm přes stůl hodí smotaný ubrousek, ale v klíně už má dost těsno.
Toshiya, Uruha
Toshiya jen párkrát přikývne na Hideho souhlas s boxem. Však, co by ne, trochu si vybít zlost, to se vždycky hodí. S tím, co se za pár dní bude dít, to rozhodně bude potřeba. Už i pobaveně sleduje, jak se tváří Uruha, s ním to bude mít chlapec těžké, když mu vadí i tohle.
"Zvířata?" Pozvedne nepatrně obočí a ušklíbne se.
"Ty jsi ještě asi pořádné zvíře neviděl." Pustí se do debaty na podobná témata a to se zařekl, že nic z toho komentovat nebude. Ale pak se Taiji začne vzpouzet a on toho má tak akorát dost. I přes to odloží klidně hůlky a dlouze se nadechne, než stočí ledový pohled k Taijimu.
"Už jsem řekl. Sebevraždu spáchám z tebe, jednou." Odtuší bez váhání a zatím ignoruje zalapání po dechu, které uniklo i Uruhovi.
"Vydírání, no to si děláš…." Neodřekne Uru a je mu úplně jedno, co ti dva mezi sebou mají. To, že byl Kamijo schopný jim dvěma vyhrožovat je neslýchané. A o to víc ho začne děsit jen myšlenka na to, až se dozví, že se něco podobného děje i u něj. Střelí nejistým pohledem k Hidemu a krátce si povzdechne, tohle není vůbec dobré. Tomu ho přece nemůže vystavit. To mu nemůže udělat. Všechno to v sobě během okamžiku zavře a začne se tvářit jako předtím. Ne, nesmí dát najevo, jak moc nad tím přemýšlí, ale bude muset hodně rychle vymyslet, co s tím. Bylo by nejjednodušší, kdyby Hideho nechal jít. Neublížil by mu a všechno by bylo v pořádku. Tohle on nesnese, je o tom přesvědčený a jeho rodina už vůbec ne, to prostě ví. Rozhodne se během vteřiny a packu v Hideho klíně, tak trochu pozapomene. Musí odvést pozornost od toho všeho, aby jej nepřistihl, nad čím přemýšlí. Nemůže dovolit, aby ho Kamijo zničil, stejně jako se snaží u Toshiyi. Ten má očividně pro strach uděláno a navíc…s jeho postavením, je pravděpodobnější, než to ustojí. Nechce Hidemu ublížit, to by si nikdy neodpustil. Mohl by ho zničit tím, kým je už v jeho věku. Má celý život před sebou. Výraz v jeho očích posmutní stejně, jako v těch Taijiho a probodne ho krátce pohledem, aby bylo jasné, kolik obav si v sobě nese, Znají se dlouho, on to jistě pozná ale nikdo jiný nejspíš ne. Už obrněný se ohlédne na Hideho, jak pomalu rudne v obličeji a něžně se pousměje. Tohle se mu na něm líbí úplně nejvíc. Ač už má za sebou jistě spoustu večírků, kde se dělo, kde co, stejně ho dokáže přimět, aby se červenal. Ještě takovou fotku chce a pak…Kéž by na něj nemusel v budoucnu jen vzpomínat. Píchne ho někde u srdce, když si uvědomí, nad čím vlastně přemýšlí. Naštěstí mu dá Taiji záminku, aby to obratně zamluvil a je mu za to neskutečně vděčný.
"Hm, nech mě chvíli přemýšlet." Promne si prsty volné ruky bradu a střetne se s pohledem Toshiyi.
"Jenom to ne." Ozve se chladný hlas hodnoceného a zapře se pohodlněji na židli. Taijiho zatím na milost nevzal, ale pomalu se k tomu schyluje. Náznak toho je dlaň položená na stehně. Zatím však blíž kolenu, aby bylo jasno, že jemu se odmlouvat nebude.
"Máš strach, že by se na tebe Taiji dozvěděl nějakou pikantnost. Nebo spíš, že se to dozvíme my?" Odtuší Uru s naprostým klidem, a jak přemýšlí, skoro nevědomky pohybuje dlaní v Hideho klíně. Tohle nebylo úplně úmyslné.
"Na auto bych tě úplně netipoval, tím bys mě rozhodně překvapil." Začne od toho, co už ví z novin.
"Z druhé stany, pokud to přijde, je ti jedno, kde to bude a kdo se dívá." Promne si rty o sebe.
"Dravé, vášnivé, nezřízené ale radši se do věcí pouštíš sám, než bys použil nějakou hračku." Pokračuje dál ve své analýze a u toho věnuje Hidemu další pohyb v klíně, aniž by si to vůbec uvědomil.
"Tváříš se, že chceš mít všechno pod kontrolou, ale mnohem víc se ti zamlouvá, když to někdo nedělá. Ostatně to je logické, když tu sedí Taiji a ne někdo jiný." Packu si opře loktem o desku stolu a položí si bradu do dlaně. Další zkoumavý pohled a další pohyb v místech, kde už podvědomě vnímá jisté napětí.
"Oblíbená poloha, jak se zrovna podaří a kde to na tebe přijde. Nebo spíš, kde tě zrovna vytočí." Dodá s tichým smíchem a teprve pak mu dojde, co že to provedl se svým miláčkem.
"Uhm, promiň, nějak jsem se do toho…zabral." Uculí se skoro nevině a v očích se mu provokativně blýskne.
"Skvěle, za chvíli se dozvím ještě velikost prádla a bude to všechno." Zarazí se Toshiya a podívá se výhružně na Taijiho.
"Ani slovo." Pak následuje pohled k Hidemu, který měl očividně víc pozornosti, než by na podobném místě bylo vhodné a upřímně se zasměje.
"Myslím, že moje analýza byla ještě přijatelnější. A vypadá to, že sice zvládneš analyzovat ostatní ale toho, kdo by si to zasloužil, nejvíc přehlížíš. Tedy…věnuješ mu víc fyzické pozornosti. Ostatně….Lexus už je vyzkoušený ale pozor na hlavu." Dobírá se je Toshi oba, aby mu to trochu vrátil.
"No já v autě rozhodně souložit nebudu." Brání se Uruha hlasitěji, než by možná bylo vhodné. Představa, že by něco podobného podnikl a pak měl vyjít mezi lidi…to v žádném případě. Leda by to bylo někde v garáži v blízkosti domu, aby pak jen rychle přeběhl a nikdo ho neviděl.
"Ty, že bys něco odmítl?" Pokračuje dál ve splácení účtů Toshiya a vypadá opravdu pobaveně.
"No, když to tak pozoruju, Hide-san ani k tomu autu nedojde." Je mu ho trochu líto, protože tohle by nesnesl jen tak někdo. Sám Toshi vědomě posouvá dlaň výš na Taijiho stehně s úmyslem mu vrátit jeho drzosti. Mačká jej svými prsty, střídavě jej hladí, ale nemá v úmyslu jen tak přestat.
Taiji, Hide
Taiji znovu stiskne pevně rty a vrhne na Toshiyu pohled Ty jsi neuvěřitelný.
"To je tak krásné, když váš přítel rozhoduje o vaší kariéře, penězích, které vyděláte a vlastní smrti, tak hlavně, že se milujeme, ale víš co, prodáme Lexus a budeme bydlet v maringotce." Odhodí hůlky a chce vstát, ale dlaň na noze ho přibije zpět do židle. Pak si však všimne výrazu Uruhy a je mu úplně jasné, co se mu začíná honit hlavou a jak ho něco podobného dovede vyděsit. Stočí krátce oči na Hideho. Nezná ho, ale ani on si není jistý, jestli je na něco podobného stavěný jako Toshiya. Je to takové mláďátko... Myslí si, že zvládne všechno, ale co kdo ví? Hide to ještě neví, ale v Uruhově hlavě už zraje plán a Tai ví, jaký. Rty Uruhovi naznačí jediné - Zabiješ ho tak jako tak, už je pozdě. Vidí to na Hidem, jak strašně je zamilovaný. Možná poprvé v životě, chudáček. Pak ale oba dva začnou hrát svoji hru na své polovičky. A zdá se, že jsou v tom fakt dobří, protože se od toho tématu skutečně odervou. Uruhova dlaň v klíně Hideho se stále hýbe, je to od Taijiho celkem vidět a taky to začíná být vidět na Hideho výrazu. Snaží se to rozmrkat a dívá se všude možně, kde co lítá, ale má co dělat, aby si uhlídal hlasivky. Zbytek stolu se taktně věnuje tématu Toshiya.
"To není nic extra, to jsem ti právě prozradil díky té šatně." Směje se najednou Taiji a konečně pokračuje v jídle.
"Hračky mi rozbil..." Komentuje to dál a Hidemu cukne koutek, ale těžko říct, jestli kvůli tématu
nebo proto, že to na něj začíná jít. Taiji k němu poposune stojan s ubrousky.
"Ten zbytek taky není fér, protože znáš mě!" Teď už se Taiji vysloveně pobaveně a dobrácky směje, zatímco zahazuje hůlky od dojedeného jídla a odsouvá talíř.
"On není vědma, je jen dobrý psycholog." Ukazuje přes stůl na Uruhu a ohlíží se po Toshiyovi. Z Hideho strany stolu se ozve něco přidušeného, když zaboří tvář do ubrousku, vzápětí na to se natáhne po karafě s vodou a šplíchne si ji do obličeje. O další poprask od okolí je postaráno, ale on má tak jako tak mokro v kalhotách a vygumovaný mozek. Prostě to nezvládl... zase... Taiji se pobaveně culí, ale chápe ho. Má na to věk a nulový trénink.
"Svět je hned hezčí, co darling?" Broukne k němu, ale Hide ještě není schopný reagovat. Jen zírá někam před sebe s lehce připitomělým výrazem. Uh, takhle se ho chce Uruha zbavit? To asi neklapne...
"Já budu souložit klidně kdekoliv." Vloží se do toho konečně Hide a obrátí oči plné lásky k Uruhově tváři. Taiji si radši zakryje oči, aby se na to nemusel dívat, protože svého přítele moc dobře zná.
"Ale dojde, jen si dá před klín sako..." Pronáší Taiji, ale pak skloní oči na dlaň, co se sune vzhůru.
"Já to dokážu s kamenější tváří. Dej si radši kávu a dezert a půjdeme." Nabádá ho, protože ti dva si budou mít hodně o čem povídat. A oni nejspíš taky. Mají víkend na to, aby ho přemluvil, aby se nezničil. Ne kvůli němu. On by od něj neodešel, ale být strůjcem jeho pádu? Kruci...
Toshiya, Uruha
Toshiya mu oplatí pohled a neubrání se úšklebku.
"Já přece neřekl, že máš skončit. Jen nebudeš nic podepisovat. Ne kvůli tomu, co hrozí mě." Odtuší a zamračí se na něj, i když ví, že si z toho stejně nic dělat nebude. Uru se jen uculuje nad Taijiho komentáři a spokojeně kývá hlavou.
"Nechtěl jsi po mě věštit budoucnost přece." Pokrčí zlehka rameny a už po očku sleduje Hideho, jak se snaží všechno hezky tlumit a nepoddávat se. Má to marné a on to ví, ale když už tak hezky začali…nerad nechává něco nedokončeného. Později se mu nejspíš omluví, nějak pěkně.
"Ale chudáčku můj, to abych ti zase nějaké obstaral, kdyby bylo..." Zarazí se, když postřehne Toshiyův výraz a nahodí výraz – Vlastně jsem nic neřekl, ani tím nic nemyslel.-
"Asi bych si měl začít dávat pozor, co ti dám na narozeniny. Abych si to pak nezkusil já." Decentně si odkašle a trochu sebou trhne, když Hide opravdu dojde svého vrcholu a na něj dopadnout kapičky vody, kterou si vyšplíchl na obličej.
"Hide-chan, já vím, že ano ale uvědom si, že metě tělo potřebuje jistou péči hm." Zavrní měkce, když se k němu přisune a začne mu ubrouskem něžně sušit tvář. A je zase v háji, jak jen ho dokáže nechat jít, když se o něj nemůže přestat starat.
"Tvoje první na veřejnosti?" Zeptá se jej měkce a krátce jej líbne na osušenou hranu čelisti.+Brzdi Uru-chan, brzdi.+ Připomene si v hlavě ale ani o kousek se neposune.
"Tak to jsem vybral vážně to nejlepší místo." Odtuší měkce.
"Dáš si zákusek?" Zeptá se jej ještě, než odloží ubrousek a těkne očima k jeho klínu.
"Nebo radši později." Broukne zamilovaně a pohladí jej po tváři. To, co si před chvilkou rozmyslel, už se zdá jako ten nejpitomější nápad ale obavy ho zase dostanou a nakonec vyhrají, on to prostě ví. Toshiya se mezitím zastaví asi v půlce Taijiho stehna a ušklíbne se, když ho s tím v podstatě pošle do háje.
"Jeden by řekl, že budeš mít radost a zatím mě chceš odbýt sladkým a kafem." Mlaskne si nespokojeně, ale tu ruku prostě neodtáhne. Tohle je jeho stehno a hodlá si ho náležitě užít. Svůj původní záměr zamířit mnohem výš ale neuskuteční. Zkazil by si radost tím, že by to Taiji jistě kočíroval mnohem lépe, než Hide. Potřebuje zase nějaký nápad jako s tím autem, aby ho řádně rozhodil. Přesto všechno si to kafe ale dá, stejně jako Uruha, který si k tomu objedná i zákusek a předvede všem, jak ho správně jíst, aby mělo palčivý problém v jistých partií osazenstvo celé restaurace a přitom u toho vypadá pořád stejně nenuceně a přirozeně.
"No, myslím, že zákaz vstupu máme zařízený, takže se klidně můžeme zvednout." Zavelí v podstatě k odchodu Toshiya a počká si až k nim doběhne číšník, aby mohl vyřešit platbu za ně za všechny. To už Uru tahá ze saka poukazy a ovívá si jimi tvář.
"Je na čase tě naučit Králíčku, jak správně dělat reklamu." Usměje se na něj vyzývavě a krátce stočí oči a tvář na Hideho.
"A ty se nekoukej." Nakáže mu měkce, než jej líbne na tvář. Počká si, až Toshiya vyřeší platbu a jemně sevře zápěstí mladíka, který je obsluhoval.
"Ještě chviličku strpení." Upře na něj kočičí oči a věnuje mu jeden ze svých nejlepších úsměvů.
"Byl jste k nám velmi laskavý a já si nemohu dovolit odejít jen tak. Nebylo by to ode mě hezké." Pomalu vstane a přehodí si dlouhé prameny přes levé rameno, než se k němu důvěrněji nakloní.
"Někdo tak pracovitý jako vy, jistě ocení trochu relaxu a odpočinku. Věděl bych o skvělém místě a bude mi nesmírným potěšením vám něco malého věnovat." Vtiskne mu poukaz do ruky a nechá bříška prstů dlouze sklouznout po jeho kůži. Potěšeně sleduje, jak obsluha rudne a není schopná mu ani odpovědět. Nespletl se, když měl pocit, že po nich kouká víc, než by měl.
"Je to místo, kde se může splnit cokoliv. Nejtajnější přání, s těmi si umíme hravě poradit a…" Odmlčí se na chvilku a popustí do očí dostatečnou dávku provokace.
"Dát jim reálnou podobu. Já přece vím, jak moc byste si zasloužil odměnu. Nenechávejte mé přátele v clubu dlouho čekat, už se vás nemůžou dočkat." Zavrní jako poslední a oddálí se, aby se mu mohl krátce uklonit.
"Můžeme vyrazit." Pobídne všechny, jak kdyby se před chvílí nic nestalo, a hrdý úsměv věnuje Taijimu.
"Příště jsi na řadě ty." Vyzve ho, pobaveně sledujíc Toshiyovu rekci, než vezme Hideho za ruku a pomůže mu vstát.
"Vezmeš mi sako prosím, je mi hrozné horko." Svlékne si ho z ramenou, vloží mu ho do dlaně, aby si jím klidně mohl zakrýt kalhoty.
"A není to zbytečně, když si to všichni kolem domysleli?" Zeptá se Toshiya ale nemyslí to zle, jen si prostě nemohl odpustit poznámku.
"Uvidíme se v pondělí, Hide-san." Podá mu ruku a předá vizitku, kde je jeho soukromé číslo.
"Napiš v neděli, jestli to platí a já ti obratem sdělím hodinu." Dodá ještě, když si Taijiho přitiskne k pasu. Vedle nich už čeká připravená limuzína.
"Žádná motorka, nechám ti ji přivést klidně i s červeným kobercem." Prohodí, než ho nacpe do auta a mávne dlaní k Hidemu a Uruhovi, kteří si zavolali odvoz auta a taxi. Přistihne se, že jim vůbec jejich situaci nezávidí, ale budou se s tím muset poprat stejně jako se s tím perou oni dva. Nechá je ale svému osudu a radši si nastoupí, aby nemusel přemýšlet, co je ještě vlastně čeká.
Žádné komentáře:
Okomentovat