"Slavíme?" Zeptá se jej až teď, když se ohlédne, kam Taiji kouká.
"Na tom, jak jsem nejspíš dopadl, nic k slavení pravděpodobně nebude." Utrousí tiše, ale nechce se na to témě vůbec bavit.
"Slavíme tvoji popularitu přeci." Dodá ještě s nádechem pobavení a prohlédne si ty dva, na které Taiji poukázal. Má dojem, že toho trochu vyššího už někde viděl. Ano, v clubu na něj narazil, když šel poprvé k Taijimu.
"Vypadá to, že nebudeme z řad zkrachovalců sami." Dodá ještě se svým typickým humorem.
Od té chvíle, kdy přišel Hide opilý se zdálo, že všechno je zase v pořádku. Dařilo se jim úspěšně krýt jejich vztah a nikdo v clubu o nich zatím ani netušil. Tedy Uruha si to aspoň myslel a vlastně v to i doufal. Stejně tak se zatím vyhýbal setkání s jeho kamarády. Podvědomě tušil, že by to Hide nakonec nemusel unést. Těch narážek by jistě přibývalo a co potom? Nechtěl ho vědomě vystavovat něčemu takovému a trochu sobecky doufal, že takto jejich vztah vydrží mnohem déle. Venku na veřejnosti se tvářil jako hrdý člověk, ale doma se rád schovával v jeho náruči a nechával se konejšit a vyhánět z hlavy myšlenky na to, co by se zanedlouho mohlo stát. Dnes byl však pozván do této restaurace a hrozně se na to těšil. Vždycky měl v oblibě lepší podniky a tento byl vyhlášený. Samozřejmě se na to patřičně oblékl. Rudé sako poseté na klopách kameny, černá košile odhalující decentně bledou kůži na hrudníku. Zelené kontaktní čočky, které si v poslední době oblíbil, nesmí chybět, stejně jako precizně upravené vlasy a lehce zvýrazněné oči. Několik debetních šperků, které jen doplňují celý vzhled a může elegantním krokem kráčet vedle svého miláčka zavěšený na jeho paži.
"Hm, začínám být zvědavý, kam mě vezmeš na výročí, když mě bereš ve všední den sem, Hide-chan." Zavrní mu spokojeně do ouška a je vidět, jak moc si to užívá. Rozhlédne se po restauraci, než mu očka padnou na Taijiho a no…
"To snad není možné." Uculí se pobaveně a už Hideho tahá tím směrem.
"Taiji-chan, tebe bych tu čekal jako posledního." Dobírá si ho trochu, když se vyplete z rámě a krátce jej obejme kolem krku s jemným polibek na tvář. Narovná se a krátce pohodí hlavou, než s úklonou pozdraví i Toshiyu.
"Máte svůj poprask za sebou, jak jsem četl." Neopustí si sdělit, že o všem ví a v očích se mu blýskne. Toshiyovi se úplně nelíbí familiérní přivítání, které Taijimu Uruha věnoval ale on ví, že odtud snad nic nehrozí. Navíc, mu Taiji prozradil něco, co by neměl vědět. Pozdraví se i s Hidem, se kterým si podá ruku.
"Zařídím nám větší stůl." Odtuší chladně, ale bez váhání se zvedne se svým typicky podmračeným pohledem a odkráčí.
"Hm, začínám být zvědavý, kam mě vezmeš na výročí, když mě bereš ve všední den sem, Hide-chan." Zavrní mu spokojeně do ouška a je vidět, jak moc si to užívá. Rozhlédne se po restauraci, než mu očka padnou na Taijiho a no…
"To snad není možné." Uculí se pobaveně a už Hideho tahá tím směrem.
"Taiji-chan, tebe bych tu čekal jako posledního." Dobírá si ho trochu, když se vyplete z rámě a krátce jej obejme kolem krku s jemným polibek na tvář. Narovná se a krátce pohodí hlavou, než s úklonou pozdraví i Toshiyu.
"Máte svůj poprask za sebou, jak jsem četl." Neopustí si sdělit, že o všem ví a v očích se mu blýskne. Toshiyovi se úplně nelíbí familiérní přivítání, které Taijimu Uruha věnoval ale on ví, že odtud snad nic nehrozí. Navíc, mu Taiji prozradil něco, co by neměl vědět. Pozdraví se i s Hidem, se kterým si podá ruku.
"Zařídím nám větší stůl." Odtuší chladně, ale bez váhání se zvedne se svým typicky podmračeným pohledem a odkráčí.
"Teda, jak někdo jako ty přetrpí tohle?" Zasměje se krátce Uruha a hodí očkem vedle sebe. Kdyby se na něj Hide takto mračil, sežere ho snad zaživa. To už se ale vrací Toshiya a poukazuje ke stole opodál, kde jsou čtyři místa.
"Prý jim bude potěšením nám vyjít vstříc." Utrousí Toshi s ironickým úšklebkem a neodpustí si gesto značící, že je to zásluha peněz a ne nějakého potěšení.
"Prý jim bude potěšením nám vyjít vstříc." Utrousí Toshi s ironickým úšklebkem a neodpustí si gesto značící, že je to zásluha peněz a ne nějakého potěšení.
Taiji, Hide
"Ne, jen my už jsme si to odbyli a je to teprve čeká." Řekne s lehkým úsměvem, neví zda se má dřív dívat na Uruhu a na to, jak fenomenálně zase vypadá nebo jeho doprovod, který si očividně s konvencemi hlavu neláme. Další bohaté dítko, ale nikdy by ho nenapadlo, že budou stejně staří, připadal mu dokonce mladší a protože znal Uruhův věk, přišel mu Hide rovnou roztomilý. V momentě, kdy se ocitli u jejich stolu, asi začala šeptanda o tom, jestli tu není další populární rajda. Hide vypadá, že asi praskne pýchou nad tím, koho si vede, protože obličeje všech se mohly doslova vykroutit. Sám měl dneska docela střízlivé, světlé sako a bílou košili, protože to zdatně doháněly jeho vlasy a navíc měl velmi výrazný doplněk. Totiž jeho. Vodil se s ním zásadně za ruku, maximálně za rámě, ale většinou s ním chtěl mít zamilovaně propletené prsty a od poslední hádky byl zpátky na obláčku. Uru to ještě nevěděl, ale o víkendu ho chce vzít domů. Už o tom řekl rodičům. Totiž... že někoho přivede s sebou. Stočí oči na svou lásku a klukovsky se zazubí. Uru přemýšlí nad výročím? Jedině dobře!
"Ještě nevím, ale dostane tě to." Slíbí mu přesvědčeně a nechá se odvést rovnou k Uruhovým přátelům. To je jiná kategorie, než kluci, co s nimi chodí do hospody. Přesto si je Hide zvědavě prohlíží a nechá ho, aby se s Taijim obejmul, zatímco je sám pozdraví a představí se. Taiji musí uznat, že Uru se sem hodí mnohem víc, ale co už, jiný nebude.
"Posledního? Myslíš, že nemám prominentní klienty?" Odpoví mu a u toho slova pod stolem špičkou boty přejede po Toshiyově holeni. Tím označením ho samozřejmě provokuje. Hide udělá jakési chápavé aha a zkoumavě si prohlíží další tajemství Mihrunisy i toho, kdo si ho objednal. Ani Uru nezůstane s narážkami pozadu, když Toshiyovi hned připomene jeho skandál a Taijimu cuknou koutky.
"Jo, je to docela úleva, nechceš si to taky zkusit?" Prohodí a na Hideho tváři je znát, že se v tom začíná plést. Asi by musel začít číst ty noviny, aby pochopil, že nejsou jen zákazník a klient. Toshiya vypadá vysloveně nadšeně, když se zvedne a jde jim shánět místo k sezení. Hide za ním ukáže mlčky palcem s otázkou v očích, ale Tai pokrčí rameny a brzy už si všichni sedají. Tai se posadí tak, aby měl Toshiyu víc po boku, druhá dvojice to udělá stejně a za chvíli už všichni listují svým menu. Na stole už brzy stojí několik druhů alkoholu, těžko říct, kdo bude kam řídit, a snaží se dohodnout na sladění předkrmů. V takovém počtu toho lze ochutnat víc.
"Už nám chybí jenom Shinya." Povzdechne si Taiji. Nové klenoty rozhodně nepočítá. Nic mu neudělaly, ale jsou pro něj konkurencí. A je nervózní z toho, jak se nic neděje, i když by mělo.
Toshiya, Uruha
Uruha se spokojeně usmívá, když mu Hide slíbí, že ho to dostane. Hrozně se mu líbí, jak je pro něj schopný udělat první poslední ale nechce toho zneužívat, jen si to pořádně užít a pak mu jeho starost vrátit podle svého. A o to víc je nadšený, jak se Hide s náklonností k němu netají a on to rozhodně nemá v plánu. Poslední dobou si uvědomuje, že se obléká ne jako vždycky, aby se líbil ostatním, ale aby se líbil prioritně jemu."Hm, ne…jen bych tě tipoval na nohy na stole." Rýpne si do něj ještě s úsměvem a neodpustí si mrknutí a může se na něj Toshiya mračit jak chce. Ohlédne se směrem k Hidemu a postřehne jeho trochu nechápavý výraz. Pohladí ho jemně po tváři a vytáhne telefon, kde nalistuje hned první zprávu a je si jistý, že mu bude stačit jen titulek.
"Mimochodem pěkné auto. Lexus…hm, vyměnil jsi motorku." Neubrání se Uru ještě poznámce, než se všichni společně usadí u stolu. On si samozřejmě objedná šampaňské a pak bude pravděpodobně pokračovat vínem, však neřídí, tak si to klidně může dovolit.
"Jednou to přijde." Dopoví ještě na Taijiho popíchnutí a netváří se u toho bůh ví jak pobaveně. Tohle je vlastně jeho noční můra on si vůbec není jistý, jestli by něco takového dokázali ustát. Opravdu ho to děsí.
Toshiya mezitím listuje už podruhé lístkem a zatím se tváří, že jej konverzace příliš nezajímá. Poslouchá samozřejmě každé slovo, dává si dohromady vztah, který mezi sebou ti dva mají. Nakonec vzdá snahu přemýšlet nad jídlem místo nad Taijimi a lístek zase zaklapne.
"Užij si svůj den, dneska to nechám celé na tobě." Odtuší a bez váhání mu položí dlaň na stehno. Vlastně je dobře, že už nesedí sami, alespoň ho má vedle sebe a dost blízko.
"Začínám mít pocit, že vy dva si stejně poradí nejlépe i bez nás." Dodá ještě s ironickým uchechtnutím a má samozřejmě namysli jeho s Uruhou. Však si to jejich holubičky užijí. On sám zatím poposune nalitého panáka směrem k Hidemu a sám toho svého krátce pozvedne a napije se. Tohle dneska potřeboval. Skvělý sex s Taijim a trochu dobrého alkoholu, odměna za hodiny strávené u soudu. Klidně by si to zopakoval, pokud to pokaždé bude takové.
"Připrav se na nejhorší, po Taijm si právě vyžádali autogram." Upozorní Hideho na možné události, které se za chvíli nejspíš přihodí i jim. Vůbec nepochybuje, že Hide je na tom stejně jako on sám. Vidí moc dobře ty pohledy na Uruhu a dokáže je dost dobře rozklíčovat, i když on podobné zdatně skrývá nebo si to alespoň myslí.
"Ano, ten mi opravdu chybí." Povzdechne si Uruha při narážce na Shiniyu. Byl jejich přítelem delší dobu a byli si vlastně nejblíže. Hrozně moc by ho chtěl vidět, ale pokud má smlouvu u Kaie, nebude to ještě dlouho možné. Zatím neměl příležitost dostat ze Seny, jak dlouho bude přesně pryč ale podle toho, kdo dostal jeho pokoje se Shiniyův návrat jen tak neblíží.
"Mám o něj obavy, i když ten dopis...Možná by nebylo na škodu si trochu došlápnout na toho nového." Ne prostě mu nemůže přijít na jméno a rozhodně mu má za zlé, kde teď přebývá.
"Hmm, krevety." Odtuší vzápětí, když mu ukazováček padne na předkrm, který s Hidem už společně jedli. Stočí na něj oči a promne si rty o sebe s provokativním blýsknutím v očích.
"Pro tenhle předkrm mám rozhodně slabost." Dodá ještě tiše a smyslně a nakloní hlavu na stranu s jasnou otázkou, co on na to.
"Mimochodem Sena nebyl poslední večer v práci. A dneska prý taky nedorazí." Sdělí Taijimu situaci v clubu a je jasné, že z toho nemá rozhodně dobrý pocit.
"Uklížečky si něco špitali o Boogiem a Kamijovi ale moc toho nevím." Pokrčí krátce rameny.
"To jméno přede mnou ani nevyslovuj." Upozorní ho ho Toshiya a pošle mezi své rty plynulým pohybem zbytek panáka. Ještě jednou to jméno uslyší a půjde ho rovnou zabít. Za to, co si k nim dovolil, to měl udělat dávno a pořád je tu ta výhrůžka, že ho zničí, pokud Taiji nepodepíše. No, ono už to tak trochu ke krachu spěje ale Toshi je rozhodnutý to ustát, to prostě někdo jako on musí zvládnout. Pokud se do toho neopře ještě Takeshi, to by bylo mnohem horší.
Taiji, Hide
"Co myslíš, Totchi-chan, mám si tady dát nohy na stůl?" Skoro všichni u stolu vědí, že to za pět vteřin udělá, když kývnou a Hidemu se roztáhne úsměv do šířky. Převezme si mobil a chvíli čte, než se zatváří opravdu zaujatě a pohlceně a na okamžik na ně zapomene. Okamžitě totiž myslí na sebe a na Uruhu, na to, kdyby s tím šli takhle ven. Co asi dělá club s Taijiho revoltou? A bude Taiji končit? Jak by se k něčemu takovému postavil Uru? Už zase v něm plápolá jistá naděje, která je v přímém rozporu s tím, co Uruhovi slíbil, ale snaží se tvářit jako nic, když mu telefon vrací. Taijimu mezitím opadnou koutky, když se na Uruhu dotčeně podívá. "Nevyměnil! Stojí dole v garáži!" Brání se a v hlavě mu šrotuje, co tím myslel.
"Čím jsi přijel ty?" Špulí na něj rty a odhaduje Hideho možnosti. Hide se důkladně podívá na Uruhův profil, když prohodí, že jednou to přijde a Taiji radši dělá, že se dívá z okna, zatímco se šklíbí. Chudák kluk, je úplně ztracený a Uru je mnohem opatrnější, než Tai. Odlepí oči od skla až v okamžiku, kdy Toshiya nechá celý předkrm na něm a on si jich vybere asi pět s omluvným pokrčením ramen, že má na to ještě věk a za hlasitého Hideho smíchu. Ten přikývne na Toshiyova slova, sáhne po panáku, přiťukne si s ním a rovnou ho tam obrátí. V hrdle to příjemně zahřeje a určitě budou pokračovat, však se domů dostanou nějak jinak. Uru by ho totiž řídit nenechal, což už měli taky jednou za sebou. Stačili se u toho pohádat na zastávce autobusu, kde Hide kopnutím převrátil jízdní řád a málem dostal pokutu. Pozornost se stočí zpět k Taijimu, který pokrčí rameny.
"Popularita mi sluší, klidně jich pár rozdám." Řekne a všichni se znovu rozesmějí.
"Hmm, Uru-chan, budeš je taky rozdávat?" Zeptá se Hide a Taiji se u stolu předkloní.
"Ten? Vždyť by mu trvalo čtrnáct dní, než by se krasopisně podepsal?!" Našpulí na Uruhu rty. I když Hide ještě nenašel slova, v téhle společnosti se mu začíná líbit. Toshiya mluvit nemusí, stačí, když pije a Taiji je pěkné kvítko. Nějak mu to otrkávání trvá, tak jako mu trvalo s Uruhou. Taiji si zrovna dolévá skleničku a dolije i pánům. Se vší elegancí, kterou z clubu umí, o pány jsou přece zvyklí se starat. Ani on nechce říkat Reitovi jménem. Prostě proto!
"Hmm, ale jak to uděláme, abychom nepřilezli." Nadhodí. Hide se mezitím rozhodne zapříst vlastní rozhovor s Toshiyou.
"Co se vlastně stalo, že místo skandálu o pohlaví jde rovnou o soud?" Taiji mu očividně stojí za hodně a to jemu Uruha taky, takže by chtěl být připravený na všechno.
"On opustí club?" Zeptá se mnohem tlumeněji, když mu kluci nevěnují pozornost a blíž se nakloní k Toshiyovi. Kdyby ano... Prostě toho nenechá, není schopný. Skoro sebou přistiženě trhne, když na něj Uru zblízka promluví, ale mluví jen o krevetách. Opětuje mu dlouhý pohled a odsouhlasí mu objednávku.
"Jste s nimi dělali nějaké prasárničky, co? To budete teď taky?" Ozve se Taiji pobaveně.
"Uru už mě dlouho nic nenaučil." Řekne cosi, co zní, jako by s ním pravidelně spal a oba pány to jistě nenechá klidné. Hide zabere okamžitě a jeho pohled je skoro děsivý, ale Tai se culí pořád stejně samolibě.
"A já jsem si říkal, že je moc velké ticho... tak on není v práci? Sena přes palubu neskáče jako první... Jestli nepřišel, děje se něco vážnějšího, než si myslíme." Zamračí se a informace o Boogiem se mu nelíbí ještě víc. Ten neškodný chlapeček stoupal sakra rychle a nejspíš zranil Senečkovy city.
"Myslíš, že by se Sena pojančil zrovna do šéfa?" Nějak se mu to nezdá. Proč by mu Boo vadil? Protože Sena chrání je, původní klenoty? Taiji ví, že to tak je.
"Sena se nikdy nepojančil." Zakončí to. Jenže to oni s Uruhou taky ne.
"To zní na pořádné intriky, holky." Ozve se Hide a Tai našpulí rty.
"Ty hele, viděls toho málo, že nám říkáš holky? Chceš toho vidět víc?" Čílí se a zapomíná, kdo mu tiskne stehno a jak žárlivý umí být. Hide se provokativně culí zpět a víc se opře, když před ně pokládají předkrmy.
"Co se nelíbí šéfovi?" Zeptá se.
"Tvůj..." Stočí oči na Toshiyu, protože neví, jaký vztah mezi sebou mají.
"Přítel, řekni to." Vysloví odvážně Taiji bez okolků a přikývne.
"Bojí se, aby si mě neodvezl do svého království. Na pořád... Taková šikovná rajda jsem." Už si zase honí ego.
Toshiya, Uruha
"Já? Tsech, budeš slintat, až ti to ukážu." Pohodí povýšeně bradou Uruha ale je to spíš ve formě legrace, než aby to myslel vážně. Vytáhne znovu svůj telefon a pochlubí se Hideho autem. Samozřejmě, že ho má vyfocené, prostě si nemohl pomoct. Stejně jako má v telefonu pár fotek Hideho, jak spí a jak se převléká, ale to mu ukazovat nebude. Natáhne paži směrem k Taijimu a ukáže mu auto, kterým přijel."Pukneš závistí, Drahoušku." Šeptne tiše a vyzývavě, když k němu přes stůl trochu nakloní a vzápětí se stejně tiše rozesměje.
"Kam se hrabe Lexus." Dodá ještě a stočí oči k Toshiyovi.
"Nic ve zlém." Není si úplně jistý, že to zrovna nepřehnal, ale cítí se příjemně a klidně popustí uzdu běžnému popichování, které mezi nimi vždycky bylo. Pak ale vzdorovitě našpulí rty, když přijde na řadu podepisování.
"Můj podpis je umělecké dílo, chápeš. Ty nerozdávám jen tak na počkání." Pak ale přijde na řadu mnohem vážnější téma.
"Ještě nevím, ale chce to opatrně, pořád nevím, jak moc s Kamijem podává ruku anebo něco jiného." Ušklíbne se trochu znechuceně a vypadá, že nad tím opravdu přemýšlí.
Toshiya se raději věnuje svému pití, než se k němu přikloní Hide a očividně je na výzvědách. Sjede ho trochu kritickým pohledem, ale rozhodne se být přátelštější, než kdy jindy. Zatím. Následuje krátký povzdech, než nenuceně pokrčí rameny.
"Jeden senilní dědek ho táhl pryč, tak jsem mu rozbil hubu. Trochu." Oznámí Hidemu, jak kdyby se bavil o počasí, ale v očích se mu blýskne něco nebezpečného.
"Na večírku, kde bylo další sto lidí." Dodá ještě a vítězoslavně se usměje. Pozvedne znovu sklenku a namíří na HIdeho ukazováček.
"Nemám rád nudné akce, vlastně jsem se celkem…" Ohlédne se krátce na Taijiho a samozřejmě si vzpomene, co se dělo potom.
"Pobavil." Vyplyne mu ze rtů a znovu se podívá před sebe.
"Nenech si namluvit, že čelist se špatně láme, není to pravda." Poradí mu jako starší a zkušenější a vůbec ho netrápí, že ho nabádá k násilí. Proč by ne, když je to potřeba. A pak padne otázka, na kterou on sám nezná odpověď. Vlastně je v tomto ohledu ve stejné nejistotě jako Hide. A taky mu dojde, o co mladíčkovi naproti němu jde.
"Snad…časem. Ale je to na něm." Ušklíbne se a je vidět, že mu to není příliš po chuti. Nejradši by ho u sebe zamkl a nikam nepustil ale ví, že tohle by Taiji nesnesl a on ho měnit nechce.
"Smiř se s tím, co dělá." +Ano, to říká ten pravý.+
"Zdrhne ti, když ho k tomu budeš nutit." +Další dobrá rada, proč se jimi neřídíš.+ Pokračuje dál v rozhovoru zároveň i sám se sebou.
"Nebo ho tomu donutí tak, aby si toho nevšiml." Pozvedne nepatrně pravé obočí a podívá se Hidemu upřeně do očí, než se k nim přitočí i Uruha a začíná tu být trochu horko. Pánové se očividně rozhodli je oba provokovat a Toshi si není jistý, jestli to chce skousnout nebo ne.
"Ani tě nic učit nebude." Střelí po Taijim pohledem a chytne sedátko jeho židle, aby si ho majetnicky mohl přitáhnout k sobě s hlasitým zaskřípáním o podlahu.
"Jestli toho máš málo..." Odmlčí se krátce a je mu očividně jedno, jestli ho někdo uslyší nebo ne.
"Garantuju ti, že si na tu motorku nesedneš minimálně měsíc." Podívá se mu upřeně do očí a v těch jeho se rozhoří stejná touha, jakou v nich měl před Taijiho školou. Pro něj je to jednoduší, on to pak neodnese a dává to Taijimu patřičně najevo. Uru už se pro sebe culí a opravdu sahá po těch krevetách. Prohlíží si ji, svírajíc onen kousek mezi placem a ukazováčkem.
"Vůbec netušíš Tai-chan, co se všechno dá s krevetami dělat." Přejede si špičku jazyk po horním rtu a pak ji oblízne se slastně přivřenými víčky a ještě si u toho povzdechne.
"Když si to umíš pořádně užít." Dodá ještě, než se do té krevety zakousne a onen kousek nechá uvězněný mezi zoubky. Stočí ohled k Hidemu a gestem ukazováčku jej smyslně pobídne k jídlu.
"Tvému šéfovi bych taky rád něco vyřídil, ale myslím si to nechám až na osobní setkání." Vloží se do rozhovoru Toshiya a jeho stisk na Taijiho stehně značně zesílí. Má jediné štěstí, že ho označil za přítele, protože to trochu zklidní jeho povahu, aby ho neodtáhl sebou zpátky do auta anebo opravdu nevyužil nějakého koutku, aby ho ty vrtochy přešly alespoň na pár minut.
"Až moc šikovná očividně." Mlaskne si spokojeně Uruha, jak kdyby bylo Taijiho umění jeho zásluhou.
"Možná by tvůj přítel měl vědět, jak ti zoufale škrabali na dveře." Pochválí Taijiho veřejně a radši pomlčí, kdo všechnu jemu brečel na prahu, aby ho pustil dál. Nechce zavařit ještě sám sobě.
"Myslíš, že je to tak nereálné, aby se Sena zahleděl zrovna do Kamija? Vzpomeň si, jak se nakrucoval, když přijel no víme kdo." Narazí na večer, kdy se v clubu objevil Reita.
"Myslíš, že to bylo kvůli někomu z ochranky. To těžko." Poklepe si ze strany na nos. On má prostě tušení.
"Možná proto se nic nedělo, ani neděje Králíčku." Ozve se Toshiya a narazí na rozhovor, který Senovi Taiji poslal a to oslovení…Těkne očima u Uruhovi, který se začne nepokrytě pochechtávat a málem mu ty bublinky zaskočí.
"Ale ale, tohle jsem přesně měl slyšet." Začne to komentovat a opře se předloktími o stůl.
"Nepochlubil ses, že máš novou přezdívku. Stává se z tebe mačkací, plyšový Králíček, Tai-chan." Dobírá si ho trochu, než se radši narovná a poposune se i se židlí k Hidemu. Opře se polovinou těla o to jeho a po paměti sáhne po další krevetě, kterou mu zlehka přejede po rtech.
"Jakou přezdívku dostanu já?" Zamrká na něj jako panenka a hodí po něm prosebným pohledem, než mu zatancuje s krevetou před rty, aby si ji vzápětí mohl vložit mezi své a ještě ji obkroužit jazykem. Když něco chce, prostě to dostane a Hidemu to rozhodně ulehčit nechce. Jen ať se mu špatně přemýšlí a on bude spokojený, jak moc se bude snažit.
"Už jsem si tě odvezl, tak na to nezapomínej." Přihlásí se Toshiya majetnicky o slovo a zamračí se na Taijiho.
"A víš, co jsem říkal o tom slově v mé přítomnosti." Zpraží ho znovu a vyjede dlaní na jeho stehně o hodně výš a řádně jej stiskne, v podstatě se hřbetem dlaně otírá o jeho klín, když si dopřeje dalšího panáka. Pak si prostě zavolá limuzínu a bude vyřešeno a může se Taiji vztekat jak chce. Tu jeho motorku do ní rozhodně cpát nebude.
"Jeden senilní dědek ho táhl pryč, tak jsem mu rozbil hubu. Trochu." Oznámí Hidemu, jak kdyby se bavil o počasí, ale v očích se mu blýskne něco nebezpečného.
"Na večírku, kde bylo další sto lidí." Dodá ještě a vítězoslavně se usměje. Pozvedne znovu sklenku a namíří na HIdeho ukazováček.
"Nemám rád nudné akce, vlastně jsem se celkem…" Ohlédne se krátce na Taijiho a samozřejmě si vzpomene, co se dělo potom.
"Pobavil." Vyplyne mu ze rtů a znovu se podívá před sebe.
"Nenech si namluvit, že čelist se špatně láme, není to pravda." Poradí mu jako starší a zkušenější a vůbec ho netrápí, že ho nabádá k násilí. Proč by ne, když je to potřeba. A pak padne otázka, na kterou on sám nezná odpověď. Vlastně je v tomto ohledu ve stejné nejistotě jako Hide. A taky mu dojde, o co mladíčkovi naproti němu jde.
"Snad…časem. Ale je to na něm." Ušklíbne se a je vidět, že mu to není příliš po chuti. Nejradši by ho u sebe zamkl a nikam nepustil ale ví, že tohle by Taiji nesnesl a on ho měnit nechce.
"Smiř se s tím, co dělá." +Ano, to říká ten pravý.+
"Zdrhne ti, když ho k tomu budeš nutit." +Další dobrá rada, proč se jimi neřídíš.+ Pokračuje dál v rozhovoru zároveň i sám se sebou.
"Nebo ho tomu donutí tak, aby si toho nevšiml." Pozvedne nepatrně pravé obočí a podívá se Hidemu upřeně do očí, než se k nim přitočí i Uruha a začíná tu být trochu horko. Pánové se očividně rozhodli je oba provokovat a Toshi si není jistý, jestli to chce skousnout nebo ne.
"Ani tě nic učit nebude." Střelí po Taijim pohledem a chytne sedátko jeho židle, aby si ho majetnicky mohl přitáhnout k sobě s hlasitým zaskřípáním o podlahu.
"Jestli toho máš málo..." Odmlčí se krátce a je mu očividně jedno, jestli ho někdo uslyší nebo ne.
"Garantuju ti, že si na tu motorku nesedneš minimálně měsíc." Podívá se mu upřeně do očí a v těch jeho se rozhoří stejná touha, jakou v nich měl před Taijiho školou. Pro něj je to jednoduší, on to pak neodnese a dává to Taijimu patřičně najevo. Uru už se pro sebe culí a opravdu sahá po těch krevetách. Prohlíží si ji, svírajíc onen kousek mezi placem a ukazováčkem.
"Vůbec netušíš Tai-chan, co se všechno dá s krevetami dělat." Přejede si špičku jazyk po horním rtu a pak ji oblízne se slastně přivřenými víčky a ještě si u toho povzdechne.
"Když si to umíš pořádně užít." Dodá ještě, než se do té krevety zakousne a onen kousek nechá uvězněný mezi zoubky. Stočí ohled k Hidemu a gestem ukazováčku jej smyslně pobídne k jídlu.
"Tvému šéfovi bych taky rád něco vyřídil, ale myslím si to nechám až na osobní setkání." Vloží se do rozhovoru Toshiya a jeho stisk na Taijiho stehně značně zesílí. Má jediné štěstí, že ho označil za přítele, protože to trochu zklidní jeho povahu, aby ho neodtáhl sebou zpátky do auta anebo opravdu nevyužil nějakého koutku, aby ho ty vrtochy přešly alespoň na pár minut.
"Až moc šikovná očividně." Mlaskne si spokojeně Uruha, jak kdyby bylo Taijiho umění jeho zásluhou.
"Možná by tvůj přítel měl vědět, jak ti zoufale škrabali na dveře." Pochválí Taijiho veřejně a radši pomlčí, kdo všechnu jemu brečel na prahu, aby ho pustil dál. Nechce zavařit ještě sám sobě.
"Myslíš, že je to tak nereálné, aby se Sena zahleděl zrovna do Kamija? Vzpomeň si, jak se nakrucoval, když přijel no víme kdo." Narazí na večer, kdy se v clubu objevil Reita.
"Myslíš, že to bylo kvůli někomu z ochranky. To těžko." Poklepe si ze strany na nos. On má prostě tušení.
"Možná proto se nic nedělo, ani neděje Králíčku." Ozve se Toshiya a narazí na rozhovor, který Senovi Taiji poslal a to oslovení…Těkne očima u Uruhovi, který se začne nepokrytě pochechtávat a málem mu ty bublinky zaskočí.
"Ale ale, tohle jsem přesně měl slyšet." Začne to komentovat a opře se předloktími o stůl.
"Nepochlubil ses, že máš novou přezdívku. Stává se z tebe mačkací, plyšový Králíček, Tai-chan." Dobírá si ho trochu, než se radši narovná a poposune se i se židlí k Hidemu. Opře se polovinou těla o to jeho a po paměti sáhne po další krevetě, kterou mu zlehka přejede po rtech.
"Jakou přezdívku dostanu já?" Zamrká na něj jako panenka a hodí po něm prosebným pohledem, než mu zatancuje s krevetou před rty, aby si ji vzápětí mohl vložit mezi své a ještě ji obkroužit jazykem. Když něco chce, prostě to dostane a Hidemu to rozhodně ulehčit nechce. Jen ať se mu špatně přemýšlí a on bude spokojený, jak moc se bude snažit.
"Už jsem si tě odvezl, tak na to nezapomínej." Přihlásí se Toshiya majetnicky o slovo a zamračí se na Taijiho.
"A víš, co jsem říkal o tom slově v mé přítomnosti." Zpraží ho znovu a vyjede dlaní na jeho stehně o hodně výš a řádně jej stiskne, v podstatě se hřbetem dlaně otírá o jeho klín, když si dopřeje dalšího panáka. Pak si prostě zavolá limuzínu a bude vyřešeno a může se Taiji vztekat jak chce. Tu jeho motorku do ní rozhodně cpát nebude.
Žádné komentáře:
Okomentovat