"Ne?" Podiví se a prohlédne si výmluvně celé jeho vzezření.
"Já jsem si myslel, že to občas děláš." Pousměje se, ale vzápětí má chuť, plácnout se dlaní do čela. On je doopravdy rozhodnutý a vypadá to, že s ním nehne vůbec nic. A pak doopravdy protočí očima a nespokojeně si mlaskne. Ne jen, že je zpátky ten Králíček, ale ještě ke všemu mu připomene, že se stará až moc.
"Ani jsi mi neřekl, kolik ti je, abych ti taky vymyslel nějakou pěknou přezdívku." Řekne mu, zatímco Toshiyovy dlaně jedou po jeho těle níž a zastaví se na hrudi. Pousměje se.
"Nejradši bych ti řekl něco fakt peprného, ale po dnešku si zasloužíš, abych byl o něco hodnější. Černou opravdu většinou nenosím. Líbí?" Řekne měkce. Skutečně se oblékl podle něj, i když se neměli vidět? Začíná to s ním jít z kopce. A další rýpanec, tentokrát opravdu do černého. Chvíli na něj mhouří oči a přemýšlí, co mu provést. Moc dlouho mu to nevydrží, protože s ním Toshiya trhne a on si prudce vzdychne. Vidí, že ho ruka zabolela a škodolibě se na něj zašklebí.
"To máš za to!" Okomentuje to hned. Minulost? Už je to minulost?
"Ty jsi vážně neuvěřitelný." Odfrkne si.
"Tseh." Pohodí hřívou, když si Toshiya přisadí, že je aspoň správně zajetý. Pravda byla taková, že většina kluků jeho věku, byla pěkná jelita, co teprve objevovala svět a holčičí klíny. Měří si ho pohledem lékaře v blázinci, když Toshiya začne vrnět, jaké má bebíčko, ale ani tohle mu není dopřáno dlouho. Trhne sebou, když ucítí ten přímočarý pohyb v klíně a vzpomene si na to, jak ho chtěl adorovat za to, jak mu to seklo, když ho bránil. Teď by ho nejradši přetrhl.
"Pojď..." Vstane z jeho klína, vezme ho za zdravou ruku a vede ho za sebou do jeho ložnice. Co by s ním tak provedl za všechny ty ošklivé řečičky? U postele s ním trhne dostatečně silně na to, aby v ní Toshiya přistál a nedá mu ani dvě vteřiny, když se obkročmo usadí na jeho klíně.
"Když tě to tak moc bolí, to bys ty ruce neměl ani moc používat, ne?" Připomene mu. Jak moc se bude vztekat, když... Plynulým pohybem si přetáhne top přes hlavu a jeho rukávy použije na to, aby mu je obratně zamotal kolem rukou a přivázal je k posteli.
"Když ho roztrhneš, budu hrozně nesnesitelný." On ale ví, že když bude moc tahat, ruka se mu pořádně připomene. Odváže z něj kravatu, rozepne košili, aby odhalil jeho dokonalý hrudník a pak sleze, aby mu mohl dost rychle a nekompromisně rozepnout a stáhnout kalhoty. Chce divočinu? Má ji mít.
"Já jsem si myslel, že to občas děláš." Pousměje se, ale vzápětí má chuť, plácnout se dlaní do čela. On je doopravdy rozhodnutý a vypadá to, že s ním nehne vůbec nic. A pak doopravdy protočí očima a nespokojeně si mlaskne. Ne jen, že je zpátky ten Králíček, ale ještě ke všemu mu připomene, že se stará až moc.
"Ani jsi mi neřekl, kolik ti je, abych ti taky vymyslel nějakou pěknou přezdívku." Řekne mu, zatímco Toshiyovy dlaně jedou po jeho těle níž a zastaví se na hrudi. Pousměje se.
"Nejradši bych ti řekl něco fakt peprného, ale po dnešku si zasloužíš, abych byl o něco hodnější. Černou opravdu většinou nenosím. Líbí?" Řekne měkce. Skutečně se oblékl podle něj, i když se neměli vidět? Začíná to s ním jít z kopce. A další rýpanec, tentokrát opravdu do černého. Chvíli na něj mhouří oči a přemýšlí, co mu provést. Moc dlouho mu to nevydrží, protože s ním Toshiya trhne a on si prudce vzdychne. Vidí, že ho ruka zabolela a škodolibě se na něj zašklebí.
"To máš za to!" Okomentuje to hned. Minulost? Už je to minulost?
"Ty jsi vážně neuvěřitelný." Odfrkne si.
"Tseh." Pohodí hřívou, když si Toshiya přisadí, že je aspoň správně zajetý. Pravda byla taková, že většina kluků jeho věku, byla pěkná jelita, co teprve objevovala svět a holčičí klíny. Měří si ho pohledem lékaře v blázinci, když Toshiya začne vrnět, jaké má bebíčko, ale ani tohle mu není dopřáno dlouho. Trhne sebou, když ucítí ten přímočarý pohyb v klíně a vzpomene si na to, jak ho chtěl adorovat za to, jak mu to seklo, když ho bránil. Teď by ho nejradši přetrhl.
"Pojď..." Vstane z jeho klína, vezme ho za zdravou ruku a vede ho za sebou do jeho ložnice. Co by s ním tak provedl za všechny ty ošklivé řečičky? U postele s ním trhne dostatečně silně na to, aby v ní Toshiya přistál a nedá mu ani dvě vteřiny, když se obkročmo usadí na jeho klíně.
"Když tě to tak moc bolí, to bys ty ruce neměl ani moc používat, ne?" Připomene mu. Jak moc se bude vztekat, když... Plynulým pohybem si přetáhne top přes hlavu a jeho rukávy použije na to, aby mu je obratně zamotal kolem rukou a přivázal je k posteli.
"Když ho roztrhneš, budu hrozně nesnesitelný." On ale ví, že když bude moc tahat, ruka se mu pořádně připomene. Odváže z něj kravatu, rozepne košili, aby odhalil jeho dokonalý hrudník a pak sleze, aby mu mohl dost rychle a nekompromisně rozepnout a stáhnout kalhoty. Chce divočinu? Má ji mít.
Toshiya
"Líbí." Okomentuje jeho vzhled úplně jednoduše.+Moc se mi to líbí, ani netuší jak.+ Dodá si pro sebe v duchu ale je opatrný, co mu řekne. Ví, že by toho Taiji dost dobře využil a to si nechá jistě na později. Zaonačí tím i otázku na svůj věk. Představa, že mu Taiji dá nějakou slušivou přezdívku, se mu úplně nezamlouvá. Podvědomě ale tuší, že ji dostane tak či tak. To by ho nesměl znát, jen pár dní ale i přes to!"Tolik k upřímnému litování, to jsem si ho moc dlouho neužil." Protočí nad ním očima sloup a zavrtí krátce hlavou, čímž rozpohybuje krátké prameny. Aby se taky od něj dočkal víc lítosti nad tím, jak si ublížil, to se nestane. Celý Taiji. Začíná ho znát jak své boty a vůbec ho nezaráží, jak přemýšlí. Vlastně to pro něj začíná být víc, než přirozené. Zatahá ho za ty jeho rozdivočelé prameny, jejichž část mu spadá přes oko a plynulým pohybem, mu je odrhne stanou, aby se mohl pokochat a že se kochá velmi rád.
"Jsem a proto mě miluješ." Zavrní sebejistě a už by se zase nakláněl a neměl v plánu jej pouště. Jistě by si své vstávání Taiji rozmyslel, kdyby ho umlčel polibkem. Jenže to nestihne a nakonec se s dlouhým povzdechem zvedne. Je to jen hrané, uvnitř je dost zvědavý, co si na něj Taiji vymyslí. S ním to určitě nebude nic obyčejného, to ví. Docela ochotně ho následuje do své vlastní ložnice. Tohle začíná vypadat jako zajímavý večer. Ne, že by do teď nebyl. Přece jen to vypadá, že dostane svou odměnu. Měl by mít strach, spíš se však těší. Vypadá trochu překvapeně, když se ocitne na posteli ale jakmile se Taiji usadí na jeho klín, přitiskne jej k sobě se vzrušením patrným ve tváři. Ložnice a Taiji, vražedná kombinace. Jinou už vážně nechce, jen tu ložnici je ochotný vyměnit za jiné místo, za kterékoliv místo, jenž je napadne.
"A to mám za trest nebo za odměnu." Neodpustí si popíchnutí, než se nechá spoutat jeho topem. Nečekal to, ani neměl čas se bránit, a když se o to chce pokusí je prostě pozdě.
"Ty…" Začne trochu vrčet a zatahá za svá pouta, aby se osvobodil. Místo toho dostane jen další dávku bolesti.
"Do…" Nedořekne a střelí k němu očima.
"Jestli to nebude stát za to, počkej, až mě pustíš." Vyhrožuje mu s touhou podbarveným blýsknutím v očích a pohne se boky proti jeho pozadí. Způsobí tím příjemné pocity spíš sobě, než jemu a tak svou snahu rovnou vzdá. Přichází postupně o všechno oblečení a ne, vůbec se nestydí. Přece ví, že nemá za co.
"A co takhle, abys pokračoval u sebe." Nabádá ho smyslně a prohlíží si jako mlsný kocour jeho hrudník.
"Jen je hezky stáhneš, já to vím, už jsem je dával dolů, tak žádné výmluvy." Upozorní jej a pokusí se znovu osvobodit, bolest v ruce mu v tom opět zabrání.
"Nesedneš si měsíc, až mě pustíš." Slíbí mu se svým typicky ledovým vzrušením v hlubokém hlase a svá slova skoro šeptá.
Taiji
Potěšeně ho sleduje, jak popotahuje svá pouta a zlobí se. Tohle mu určitě ještě nikdy nikdo neudělal, není na to zvyklý, že někdo omezuje jeho pohyb, to on omezuje ostatní.
"Anooo? Ty kdo?" Vyptává se, zatímco se nakrucuje před postelí v kalhotách a našpulí rty, když si Toshiya bolestně zanadává. Nepříjemné, cha chá!
"Za koho mě máš?" Ozve se dotčeně na to, že by to nemělo stát za pozornost. Tiše se zasměje jeho snaze o to, aby se sám svlékl. Klidně by mu tu předvedl něco svlékacího na delší dobu, ale to by musel být oblečený úplně jinak a hlavně ne do něčeho, co skoro nejde servat dolů. Byla by z toho spíš komedie.
"Už jsi vzrušený?" Zeptá se ho jako by to snad sám neviděl. Použít na něj nějakou hračku by byla vlastní sebevražda, to radši ne. Je si skoro jistý, že by se mu to nelíbilo.
"Teď jsi roztomilý ty, když se mi snažíš dávat rozkazy z téhle pozice." Řekne mu přezíravě a vytáhne z poutek jeho pásek, co se válel v gatích na zemi. Plácne si s ním o dlaň, až to pleskne a vlčácky se usměje. Chce ho trošku znejistět, takže se mu dívá do očí, zatímco jde koutek nahoru a v očích se mu blýskne. Toshiya se kroutí jako žížala na dešti a začíná vyhrožovat ještě víc.
"Pamatuj na můj svetřík, jiný nechci!" Připomene mu Taiji a zrovna si říká, že Reita nemá úplně pitomé zaměření. A pak ho napadne něco neskutečně ďábelského. Vrátí se k němu na postel, klekne si vedle něho a podvlékne ten pásek pod jeho boky. Velmi opatrně přizvedne jeho erekci až nahoru na břicho a páskem ji zajistí v té poloze, přezkou na straně, aby mu neublížil. Jen na lehoučko, ale tak, že se pomine. Teprve potom si ty kalhoty dovysvlékne a kousíček po kousíčku začne laskat jeho tělo. Nejdřív si k němu přilehne, začne pěkně od prstů na rukou, pokračuje přes zápěstí a na loketní jamky. Ty bicepsy si zaslouží hodně pozornosti, od nich to je kousíček na jeho čelo, oči i rty. Při polibku si s ním hraje velmi dlouho, aby trochu zapomněl na všechna příkoří, která mu způsobuje, ale pak se posune níž, na bradu, krk a jamku nad klíčními kostmi. Bradavky jsou další opravdu dlouhá zastávka, při které si už může přesednout na jeho stehna pod páskem a míní zastavit, až u palců u nohou. Hladí jeho boky i břicho, olíbává každý sval, trvá to neskutečně dlouho a on má čas úplně celou noc. Jemná linie chloupků pod pupíkem ho doopravdy baví. Pásek a přirození mine, dráždí jeho stehna, trochu ho okusuje, kolínka, pevná lýtka a nakonec mu ocumlá doopravdy i ty prsty na nohou. Teprve v tu chvíli zvedne oči, aby se podíval, jak moc příčetný ještě je.
"Anooo? Ty kdo?" Vyptává se, zatímco se nakrucuje před postelí v kalhotách a našpulí rty, když si Toshiya bolestně zanadává. Nepříjemné, cha chá!
"Za koho mě máš?" Ozve se dotčeně na to, že by to nemělo stát za pozornost. Tiše se zasměje jeho snaze o to, aby se sám svlékl. Klidně by mu tu předvedl něco svlékacího na delší dobu, ale to by musel být oblečený úplně jinak a hlavně ne do něčeho, co skoro nejde servat dolů. Byla by z toho spíš komedie.
"Už jsi vzrušený?" Zeptá se ho jako by to snad sám neviděl. Použít na něj nějakou hračku by byla vlastní sebevražda, to radši ne. Je si skoro jistý, že by se mu to nelíbilo.
"Teď jsi roztomilý ty, když se mi snažíš dávat rozkazy z téhle pozice." Řekne mu přezíravě a vytáhne z poutek jeho pásek, co se válel v gatích na zemi. Plácne si s ním o dlaň, až to pleskne a vlčácky se usměje. Chce ho trošku znejistět, takže se mu dívá do očí, zatímco jde koutek nahoru a v očích se mu blýskne. Toshiya se kroutí jako žížala na dešti a začíná vyhrožovat ještě víc.
"Pamatuj na můj svetřík, jiný nechci!" Připomene mu Taiji a zrovna si říká, že Reita nemá úplně pitomé zaměření. A pak ho napadne něco neskutečně ďábelského. Vrátí se k němu na postel, klekne si vedle něho a podvlékne ten pásek pod jeho boky. Velmi opatrně přizvedne jeho erekci až nahoru na břicho a páskem ji zajistí v té poloze, přezkou na straně, aby mu neublížil. Jen na lehoučko, ale tak, že se pomine. Teprve potom si ty kalhoty dovysvlékne a kousíček po kousíčku začne laskat jeho tělo. Nejdřív si k němu přilehne, začne pěkně od prstů na rukou, pokračuje přes zápěstí a na loketní jamky. Ty bicepsy si zaslouží hodně pozornosti, od nich to je kousíček na jeho čelo, oči i rty. Při polibku si s ním hraje velmi dlouho, aby trochu zapomněl na všechna příkoří, která mu způsobuje, ale pak se posune níž, na bradu, krk a jamku nad klíčními kostmi. Bradavky jsou další opravdu dlouhá zastávka, při které si už může přesednout na jeho stehna pod páskem a míní zastavit, až u palců u nohou. Hladí jeho boky i břicho, olíbává každý sval, trvá to neskutečně dlouho a on má čas úplně celou noc. Jemná linie chloupků pod pupíkem ho doopravdy baví. Pásek a přirození mine, dráždí jeho stehna, trochu ho okusuje, kolínka, pevná lýtka a nakonec mu ocumlá doopravdy i ty prsty na nohou. Teprve v tu chvíli zvedne oči, aby se podíval, jak moc příčetný ještě je.
Toshiya
"Za toho nejvíc sexy provokatéra, kterého znám Králíčku." Odpoví mu bez váhání a chce mu trochu zalichotit, aby si opravdu nevymyslel nějakou šílenost. Má v dobré paměti jejich večer a umělým kamarádem a taky by se mu to mohlo vrátit i s úroky, to by opravdu nepřežil. Třeba se něčemu podobnému vyhne, když Taijimu dá ochutnat trochu cukříku. Pozvedne jen obočí nad jeho otázkou ohledně svého klína a ušklíbne se s nádechem ironie, když shlédne do svého vlastního klína, který už je notnou chvíli v pozoru.
"Jestli mi řekneš, že to nevidíš, tak tvůj top ani tahle postel nepřežije. A ty taky ne." Brání své vlastní…ego a jestli si ho na tohle témě bude ještě chvíli dobírat, bude mu úplně jedno, jestli si ty zápěstí utrhne. Tohle je jeho slabá stránka a je to vidět. Obezřetně jej pozoruje, snaží se nenápadně provléct zápěstí svými pouty, ale Taiji ho přivázal dost dobře, prostě nemá šanci se z toho dostat. Pozvedne hlavu, jak se snaží nahlédnout,co že to z té země sbírá a teď mu opravdu zatrne. To by neudělal! +Opravdu tomu věříš?+ Rýpne si sám do sebe v duchu a snaží se ovládnut svůj výraz, aby si Taiji moc nemyslel. Ale kruci, jestli ho opravdu trefí…Prudce se nadechne, opravdu znejistěl a to ho snad vzruší ještě víc. Na tohle bude myslet, až si ho bude příště brát, nikdo s ním nic podobného nezkusil, nikdo doteď neměl odvahu. Místo toho, aby ho začal prosit nebo nějaké podobné nesmysly, začne po svém smlouvat.
"Když mě pustíš, koupím ti auto ve stejné barvě." Zkouší to nenápadně.
"Nebo motorku, jakou jen chceš." +A pak ti k ní nedám klíče, aby ses nemohl zabít.+ Pomyslí si s jistou starostí a sám nad sebou si povzdechne. Je z něj hotový…teda skoro, zatím. Už se mračí jako sto čertů, když sice rána nepřijde ale Taiji mu podvléká pásek pod boky. Snaží se mu vysmeknout, aby to neměl tak jednoduché. Co ho ovšem dokonale odzbrojí a zamezí jakékoliv snaze pokračovat ve svých pohybech, je dotek v jeho klíně. Povzdechne si hluboce a chce víc. O moc víc, než se právě děje.
"Co to k sakru děláš?" Vyjede na něj nevěřícně.
"To nemyslíš…vypadám jak…." Chtěl říct rajda ale tohle slovo polkne. Nemá ho rád, ani podobné výrazy, které by kdy proti Taijimu mohli použít, i když si on z nich očividně nic nedělá. Toshiyovi to prostě vadí a vždycky bude. Umlčí ho dost dobře jemný tlak pásku, který s vždycky kousek poposune, jakmile se pohne boky. Stiskne víčka pevně k sobě, drtí o sebe i zuby, aby nevydal jedinou hlásku. Dostává Taijiho polibky, které rozpalují vypracované tělo a povzbuzují ho k přívalům slasti. Dokáže odolávat jakýmkoliv projevům asi do úrovně bradavek. Polibkem ho spíš ukonejšil ale on za tím tuší takovou malou, vzrušujíc zradu, než příslib, že ho dál trápit nebude. Každé nervové zakončení vnímá jeho rty, jeho blízkost. Tak moc, se ho chce dotknout. Prostě dostat pod sebe a dopřát jim oběma ten nejlepší sex. Nemůže dělat vůbec nic a to ho z jedné strany rozčiluje a z druhé žene jeho touhu do hranic nepříčetnosti. S každým ohybem si páskem způsobuje příjemné pocity Taijiho rty…nutně je potřebuje cítit víc. Pozvedne hlavu, aby viděl jeho oči, když se jejich pohledy střetnou a stáhne zmučeně obočí k sobě. Ne, on prostě prosit nebude ale…
"Tai-koi, no tak." Zavrní hluboko s dalším dlouhým nádechem a déle už se neudrží, prostě nechá hlavu znovu padnout na postel a stočí ji stranou, aby se mohl bolestně kousnout do paže. Tím se snad dokáže trochu vzpamatovat alespoň na malou chvíli.
"Co mi to děláš." Zamručí do své vlastní bledé kůže.
"Už tě chci." Pokusí se ho přemluvit, aby si vylezl k němu a konečně ho pustil. Pak mu ukáže, co s ním dělat může a co ne!
"Jestli mi řekneš, že to nevidíš, tak tvůj top ani tahle postel nepřežije. A ty taky ne." Brání své vlastní…ego a jestli si ho na tohle témě bude ještě chvíli dobírat, bude mu úplně jedno, jestli si ty zápěstí utrhne. Tohle je jeho slabá stránka a je to vidět. Obezřetně jej pozoruje, snaží se nenápadně provléct zápěstí svými pouty, ale Taiji ho přivázal dost dobře, prostě nemá šanci se z toho dostat. Pozvedne hlavu, jak se snaží nahlédnout,co že to z té země sbírá a teď mu opravdu zatrne. To by neudělal! +Opravdu tomu věříš?+ Rýpne si sám do sebe v duchu a snaží se ovládnut svůj výraz, aby si Taiji moc nemyslel. Ale kruci, jestli ho opravdu trefí…Prudce se nadechne, opravdu znejistěl a to ho snad vzruší ještě víc. Na tohle bude myslet, až si ho bude příště brát, nikdo s ním nic podobného nezkusil, nikdo doteď neměl odvahu. Místo toho, aby ho začal prosit nebo nějaké podobné nesmysly, začne po svém smlouvat.
"Když mě pustíš, koupím ti auto ve stejné barvě." Zkouší to nenápadně.
"Nebo motorku, jakou jen chceš." +A pak ti k ní nedám klíče, aby ses nemohl zabít.+ Pomyslí si s jistou starostí a sám nad sebou si povzdechne. Je z něj hotový…teda skoro, zatím. Už se mračí jako sto čertů, když sice rána nepřijde ale Taiji mu podvléká pásek pod boky. Snaží se mu vysmeknout, aby to neměl tak jednoduché. Co ho ovšem dokonale odzbrojí a zamezí jakékoliv snaze pokračovat ve svých pohybech, je dotek v jeho klíně. Povzdechne si hluboce a chce víc. O moc víc, než se právě děje.
"Co to k sakru děláš?" Vyjede na něj nevěřícně.
"To nemyslíš…vypadám jak…." Chtěl říct rajda ale tohle slovo polkne. Nemá ho rád, ani podobné výrazy, které by kdy proti Taijimu mohli použít, i když si on z nich očividně nic nedělá. Toshiyovi to prostě vadí a vždycky bude. Umlčí ho dost dobře jemný tlak pásku, který s vždycky kousek poposune, jakmile se pohne boky. Stiskne víčka pevně k sobě, drtí o sebe i zuby, aby nevydal jedinou hlásku. Dostává Taijiho polibky, které rozpalují vypracované tělo a povzbuzují ho k přívalům slasti. Dokáže odolávat jakýmkoliv projevům asi do úrovně bradavek. Polibkem ho spíš ukonejšil ale on za tím tuší takovou malou, vzrušujíc zradu, než příslib, že ho dál trápit nebude. Každé nervové zakončení vnímá jeho rty, jeho blízkost. Tak moc, se ho chce dotknout. Prostě dostat pod sebe a dopřát jim oběma ten nejlepší sex. Nemůže dělat vůbec nic a to ho z jedné strany rozčiluje a z druhé žene jeho touhu do hranic nepříčetnosti. S každým ohybem si páskem způsobuje příjemné pocity Taijiho rty…nutně je potřebuje cítit víc. Pozvedne hlavu, aby viděl jeho oči, když se jejich pohledy střetnou a stáhne zmučeně obočí k sobě. Ne, on prostě prosit nebude ale…
"Tai-koi, no tak." Zavrní hluboko s dalším dlouhým nádechem a déle už se neudrží, prostě nechá hlavu znovu padnout na postel a stočí ji stranou, aby se mohl bolestně kousnout do paže. Tím se snad dokáže trochu vzpamatovat alespoň na malou chvíli.
"Co mi to děláš." Zamručí do své vlastní bledé kůže.
"Už tě chci." Pokusí se ho přemluvit, aby si vylezl k němu a konečně ho pustil. Pak mu ukáže, co s ním dělat může a co ne!
Taiji
Ještě teď, když se věnuje jeho prstíkům, má před očima jeho výraz, když vzal pásek do ruky. Ne, to by mu doopravdy neudělal, to není jejich styl, ale tohle, co dělá teď? Chce, aby na to nikdy nezapomněl, stejně jako na to, co dělali před tím. A před tím. Původně svou narážku se vzrušením vůbec nemyslel tak, že snad nebylo vidět, spíš ho slovně provokoval k daleko většímu, ale Toshiya to pochopil po svém. Hmm, bude se zlobit? Smlouvání o autě a motorce už je vysloveně rozkošné, ale jako by ho vůbec neslyšel, zlákat se rozhodně nenechá. Dokonce se nenechá rozhodit ani jeho pohrůžkami. Má svou velmi důležitou práci, do které se brzy úplně ponoří. Toshiya mu silně vzdoruje, nechce se podvolit ani jedinému záchvěvu, jedinému projevu slasti, která si ho už nutně musí brát, ale Taiji je velmi pozorný, cítí, že ho začíná posouvat na okraj. Trvalo to, nebylo to snadné, ale je to jen další výzva, které tolik miluje. Tohle není ani černý hřebec, to je nějaký přízrak, který se nedá ani chytit, natož zkrotit a on se o to právě pokouší. Minimálně se s ním prolétne noční oblohou. A nakonec uslyší i svoje jméno a jistou pobídku.
"Jen samé pěkné věci." Odpoví mu ze svého místa.
"Ještě chvíli." Nenechá se ukecat ani teď, ještě je moc při smyslech. Sice už podráždil všechnu jeho pokožku, ale tohle nestačí. Posune se od jeho nohou zase kousek výš a konečky prstů zamíří mezi jeho stehna a dozadu. Nemá žádné ambice útočit na jeho nitro, ne dokud se nebudou znát tolik, aby něco podobného sám chtěl. Chce ho jen hladit a provokovat v těch místech a pak víc vpředu pod penisem, kde je taky hodně míst, hodných pozornosti. Zatímco je ruka spíš vzadu, olíbá rty vnitřní strany jeho stehen kam až se dá a pak se jimi přesune přesně k tomu místu a na spodní stranu jeho penisu, dokud mu to pásek nepřekazí. Dráždí ho a saje a teprve po tom posune volnou ruku na přezku a ta tiše cvakne a povolí. Pásek padne podél Toshiyových boků, on se posune po jeho těle výš, klínem se otře o jeho a zatímco se ho nosem dotkne na jeho nose a rty ho dráždí k novému polibku, velmi jemně vyplete i jeho ruce. Teď už může dělat cokoliv. A on je přesvědčený, že je dokonale rozechvělý a mimo běžné uvažování. Tolik mu chce spravit náladu, kterou jim dnešní pobyt v hotelu pokazil. Za to všechno, co mu chce obětovat a položit k nohám. Okouzleně si prohlédne jeho tvář a oči z té bezprostřední blízkosti, každou malou vrásku, i tu mezi očima, polechtá ho vlasy ve tváři a pak přitiskne rty na jeho a už je nerozpojí.
"Jen samé pěkné věci." Odpoví mu ze svého místa.
"Ještě chvíli." Nenechá se ukecat ani teď, ještě je moc při smyslech. Sice už podráždil všechnu jeho pokožku, ale tohle nestačí. Posune se od jeho nohou zase kousek výš a konečky prstů zamíří mezi jeho stehna a dozadu. Nemá žádné ambice útočit na jeho nitro, ne dokud se nebudou znát tolik, aby něco podobného sám chtěl. Chce ho jen hladit a provokovat v těch místech a pak víc vpředu pod penisem, kde je taky hodně míst, hodných pozornosti. Zatímco je ruka spíš vzadu, olíbá rty vnitřní strany jeho stehen kam až se dá a pak se jimi přesune přesně k tomu místu a na spodní stranu jeho penisu, dokud mu to pásek nepřekazí. Dráždí ho a saje a teprve po tom posune volnou ruku na přezku a ta tiše cvakne a povolí. Pásek padne podél Toshiyových boků, on se posune po jeho těle výš, klínem se otře o jeho a zatímco se ho nosem dotkne na jeho nose a rty ho dráždí k novému polibku, velmi jemně vyplete i jeho ruce. Teď už může dělat cokoliv. A on je přesvědčený, že je dokonale rozechvělý a mimo běžné uvažování. Tolik mu chce spravit náladu, kterou jim dnešní pobyt v hotelu pokazil. Za to všechno, co mu chce obětovat a položit k nohám. Okouzleně si prohlédne jeho tvář a oči z té bezprostřední blízkosti, každou malou vrásku, i tu mezi očima, polechtá ho vlasy ve tváři a pak přitiskne rty na jeho a už je nerozpojí.
Toshiya
Zmučeně si povzdechne, když mu Taiji oznámí, že jeho slastnému trápení zatím ještě konec není. Kdyby měl o kousíček slabší vůli, asi už by byl opravdu na vrcholu. Brání se tomu, nechce mu podlehnout příliš brzy, aby si náhodou nemyslel, že nic nevydrží. Bože, to by nesnesl. Ošívá se pod jeho doteky, které míří zase hezky nahoru. Je natěšen, podle něho to znamená, že už se konečně přiblíží k jeho tváři a on si bude moct užít jeho rty. Alespoň trochu. Být to kdokoliv jiný, už by prosil, jak moc ho chce ale on ne. Klidně shoří ale prostě mu tu radost neudělá. Podvědomě ví, že Taiji tuší, jak moc bídně je na tom. Musí to nutně vidět.
"No konečně…" Chtěl říct, že dostal rozum a trochu ho ještě popíchnout. V ten samý okamžik ale ucítí jeho doteky blízko svého vchodu a propne se boky nahoru. Jak kdyby chtěl být co nejdál od jeho prstů.
"Na to zapomeň." Začne po něm prskat ale navzdory všem protichůdným pocitům si pozvedne. Bylo to příjemné a ne, že ne. Přerazil by ho, kdyby si něco podobného dovolil. Taiji má ale zdá se dost rozumu, aby se o něco podobného nepokoušel. Jako dráždění je to skvělé ale opravdu by nesnesl nic víc. Překvapený výraz v jeho tváři, nakonec přece jen povolí a jeho tělo si začne užívat Taijiho péči. Už vzdychá pravidelně, bez okolků vychází svým klínem vstříc Taijiho tváři a snaží se dostat pozornost na místa, kterou jsou mu nejpříjemnější. Je opravdu vděčný za svou výdrž, ještě však několik sekund a nevydrží to. K jeho štěstí ví Taiji přesně, kdy přestat, aby to nebylo příliš.
"Sundej mi to." Broukne měkce, když se ocitne nad ním. Tak moc se ho chce dotknout, nevydrží bez jeho kůže a těla už ani sekundu. Se zakloněnou hlavou zasténá svým hlubokým hlasem, když se o sebe otřou klínem a je na něm vidět, jak moc ho ovládá přirozený instinkt.
"Tai-koi." Zavrní skoro něžně, když pouta kolem jeho zápěstí povolí. Neváhá ani na vteřinu a vrhne se na zatím jen linii Taijiho těla, zatímco rty má zaměstnané těmi jeho.Tohle byl naprosto dokonalý zážitek a teď je to na Toshiyovi, aby ho dotáhl do konce. Nemohl by si odpustit, kdyby to teď zkazil. Tiskne Taijiho k sobě, dlaněmi hladí jeho záda, než s nimi skončí až na polovičkách, které byly snad stvořeny pro jeho ruce. Tiskne jej za ně proti sobě a nakonec zapojí poslední zbytky sil, aby se dostal do sedu a byl mu, co nejblíže. Pozvedne si jej a pomalu nechá dosedat na svou chloubu. Dává si opravdu pozor, však jízda to teprve bude a neznamená to, že by měl pospíchat právě teď a všechno zničit.
"Budeš moje smrt ale já jinou nechci." Zamračí se na něj s dalším zasténáním, jakmile je uvnitř něj na doraz. Vejde zdravou dlaní do jeho vlasů a trochu je za něj zatáhne, aby Taijiho donutil zavrátit hlavu a mohl mu vrátit alespoň polovinu polibků, které mu věnoval. Jeho rajón je ale jeho hrdlo, které ho láká k dlouhému ochutnávání. Druhou se jej snaží jistit a udávat tempo, když víc stiskne. Pak už své prsty ve vlasech povolí, aby ho mohl, se vší vášní políbil, přesune i druhou dlaň na jeho bok a začne zběsilou jízdu z cílem společného orgasmu.
"No konečně…" Chtěl říct, že dostal rozum a trochu ho ještě popíchnout. V ten samý okamžik ale ucítí jeho doteky blízko svého vchodu a propne se boky nahoru. Jak kdyby chtěl být co nejdál od jeho prstů.
"Na to zapomeň." Začne po něm prskat ale navzdory všem protichůdným pocitům si pozvedne. Bylo to příjemné a ne, že ne. Přerazil by ho, kdyby si něco podobného dovolil. Taiji má ale zdá se dost rozumu, aby se o něco podobného nepokoušel. Jako dráždění je to skvělé ale opravdu by nesnesl nic víc. Překvapený výraz v jeho tváři, nakonec přece jen povolí a jeho tělo si začne užívat Taijiho péči. Už vzdychá pravidelně, bez okolků vychází svým klínem vstříc Taijiho tváři a snaží se dostat pozornost na místa, kterou jsou mu nejpříjemnější. Je opravdu vděčný za svou výdrž, ještě však několik sekund a nevydrží to. K jeho štěstí ví Taiji přesně, kdy přestat, aby to nebylo příliš.
"Sundej mi to." Broukne měkce, když se ocitne nad ním. Tak moc se ho chce dotknout, nevydrží bez jeho kůže a těla už ani sekundu. Se zakloněnou hlavou zasténá svým hlubokým hlasem, když se o sebe otřou klínem a je na něm vidět, jak moc ho ovládá přirozený instinkt.
"Tai-koi." Zavrní skoro něžně, když pouta kolem jeho zápěstí povolí. Neváhá ani na vteřinu a vrhne se na zatím jen linii Taijiho těla, zatímco rty má zaměstnané těmi jeho.Tohle byl naprosto dokonalý zážitek a teď je to na Toshiyovi, aby ho dotáhl do konce. Nemohl by si odpustit, kdyby to teď zkazil. Tiskne Taijiho k sobě, dlaněmi hladí jeho záda, než s nimi skončí až na polovičkách, které byly snad stvořeny pro jeho ruce. Tiskne jej za ně proti sobě a nakonec zapojí poslední zbytky sil, aby se dostal do sedu a byl mu, co nejblíže. Pozvedne si jej a pomalu nechá dosedat na svou chloubu. Dává si opravdu pozor, však jízda to teprve bude a neznamená to, že by měl pospíchat právě teď a všechno zničit.
"Budeš moje smrt ale já jinou nechci." Zamračí se na něj s dalším zasténáním, jakmile je uvnitř něj na doraz. Vejde zdravou dlaní do jeho vlasů a trochu je za něj zatáhne, aby Taijiho donutil zavrátit hlavu a mohl mu vrátit alespoň polovinu polibků, které mu věnoval. Jeho rajón je ale jeho hrdlo, které ho láká k dlouhému ochutnávání. Druhou se jej snaží jistit a udávat tempo, když víc stiskne. Pak už své prsty ve vlasech povolí, aby ho mohl, se vší vášní políbil, přesune i druhou dlaň na jeho bok a začne zběsilou jízdu z cílem společného orgasmu.
Taiji
Moc se mu líbí, když mu takhle říká, je to lepší, než to jeho Králíčku. Okamžitě pocítí jeho dlaně na celé ploše zad a je to elektrizující, protože až do teď sahal výhradně on na něho. Toshiovy ruce se brzy posunou až dolů na jeho pozadí a netrvá to ani moc dlouho a je jím donucený, aby se společně posadili. Pořád ho při tom líbá, nepřestává ani na chviličku a dlaněmi mu vjíždí do černých vlasů. Ani Toshiya na nic nečeká, když si ho přizvedne a následně okamžitě nechá dosedat na svou připravenou chloubu. Po tom předchozím nájezdu v hotelu to bolí. Už zase. On, na rozdíl od jeho milence, nedostal žádnou výraznější předehru, ale co by po něm teď mohl chtít? Sám si ho dostal do tohohle stavu a teď si ten vpád musí trochu přetrpět. Sevře pevně víčka a hrdelně zasténá do jeho rtů, ale Toshiya je opatrný a i když ho musí ruka hodně bolet, drží jeho boky, aby to bylo celé hodně pomalé. Taijiho tělo se rychle přizpůsobí, bolest se promísí se slastí tak jak to zná a jak to má vlastně rád a zatímco se jeho boky zhoupnou dopředu, prudce zakloní hlavu dozadu, když ho Toshiya zatahá za vlasy. Nechává ho, aby drancoval jeho krk, zatímco se sám snaží o něco podobného na jeho klíně. Ani teď nejsou schopní užívat si cokoliv pomalejšího, prostě se potřebují vzájemně zničit. Nechává ho, aby jim diktoval tempo, držel jeho boky tak, jak chce a ovlivňoval úplně všechno. Dává si jenom pozor na vlastní pohyby, aby byly sladěné a plynulé a brzy mu po zádech teče pot. Tohle nemůžou dlouho vydržet ani jeden a taky že ne. Vyvrcholení přijde vzápětí s posledním výkřikem a pohozením hlavy zpět dozadu, zatímco zatíná prsty do jeho ramen a po těle se mu rozlézá dokonale slastný a uvolněný pocit. Kamijo je zapomenut, pro dnešní noc už si na něj nechce ani vzpomenout. Chce jemně odpadnout po boku svojí lásky a spát, dokud ho neprobudí slunce vysoko na obloze. Možná by si mohl vzít dovolenou, když má ten týden na rozmyšlenou? Toshiya teď asi stejně nepůjde zrovna vzorně pracovat.
"Co kdybych ti tady příštích pár dní dělal rozptýlení, až přijdeš úplně zničený od soudu? Sice ti moc neuvařím, ale tvoje tělo rozehřát dovedu..." Navrhne mu to nahlas a podívá se do jeho očí. Třeba bude chtít mít spíš klid, ale aspoň by ho to donutilo trochu se učit. Opatrně z něho sesedne a jednoduše se svalí do postele, na svoje místečko, kde už spal. Je hotový, po dnešku opravdu ano.
"Co kdybych ti tady příštích pár dní dělal rozptýlení, až přijdeš úplně zničený od soudu? Sice ti moc neuvařím, ale tvoje tělo rozehřát dovedu..." Navrhne mu to nahlas a podívá se do jeho očí. Třeba bude chtít mít spíš klid, ale aspoň by ho to donutilo trochu se učit. Opatrně z něho sesedne a jednoduše se svalí do postele, na svoje místečko, kde už spal. Je hotový, po dnešku opravdu ano.
Toshiya
Taii dostojí své povaze a vychází mu ve vražedném tempu dokonale vstříc. Tohle přesně chce, tohle potřebuje, aby byl spokojený. Po dnešním dnu je to pro něj to pravé a nemůže ani jinak. Opustí jeho krk, kde se znovu trochu zdržel a nedává možnost sobě ani jemu se pořádně nadechnout. Cítí kapky potu stékající Taijimu po zádech, jsou vidět i na Toshiyově tváři, jedna kapka za druhou opouští uhlově černé prameny. Srdce už se dávno rozběhlo ve svém vlastním závodu a nechce nechat někoho jiného vyhrát. Není tak hlasitý, jak Taiji, když to na něj přijde. Udusí to částečně v sobě ale jeho poslední zasténání by nešlo přeslechnout. Bříška prstů mu zatíná do boků, než ho pažemi obejme kolem pasu, přitiskne se k němu a zaboří tvář do jeho kůže. Má pocit, že se v nejbližších pěti vteřinách musí udusit ale stejně…jinak by to nechtěl. Snaží se podvědomě rozmrkat zatmění před očima ale příliš se mu to nedaří. Skoro to vypadá, že si jeho hlava vymýšlí úplně jiné scénáře. Vůbec by ho nenapadlo, co mu Taiji nabídne. Pomalu se odtáhne, aby mu oplatil upřený pohled do očí. V těch jeho je pořád stopa dravčí touhy, kterou v nich zanechal. Vezme jeho tvář skoro až něžně do dlaní a nechá pravý koutek vyhoupnout vzhůru. Místo odpovědi ho první dlouze políbí, než si oře zpocené čelo o to jeho.
"Na vaření je tě škoda ale s tím rozehříváním…" Trochu ho trápí, když si odpověď dlouho nechává pro sebe.
"Není to špatný nápad ale co kdybych pár dní zaměnil za pár let?" Pozvedne obočí, než propustí Taijiho tělo ze svého sevření a nechá jej padnout do postele. Sám se pomalu položí na bok, podepírajíc si hlavu dlaní.Konečky prstů volné dlaně mapuje jeho tělo a následuje svůj pohyb očima.
"Přece jen mě jen málokdo umí tak dokonale dorazit jako ty." Zavadí prsty o jeho chloubu a provokativně se ušklíbne. Teprve pak nechá i svou horní polovinu těla klesnout do peřin.
"Pojď sem." Pobídne ho, když mu nabídne svou hruď, aby se na ni mohl uvelebit a sáhne po velmi jemné přikrývce, kterou na svém těle skoro neucítí.
"A teď už spi, není vyloučené, že si v noci dáme další kolo. A rozhodně tě nenechám u toho usnout." Usměje se na něj, vypadá až nebezpečně ale nemyslí to tak úplně vážně. On sám toho má za dnešní den dost. Nejspíš nastolí svůj pohodlný režim a nehne se z domu, dokud nebude muset. Práci má hotovou a dokud nepřijde předvolání k soudu má vlastně volno.
"Budeš litovat, že jsi včas neutekl." Dobírá si ho ještě trochu se zavřenýma očima ale navzdory svým slovům jej líbne do vlasů a pomalu si dovolí začít usínat. Jde to rychle, mnohem rychleji, než kdykoliv jindy.
"Na vaření je tě škoda ale s tím rozehříváním…" Trochu ho trápí, když si odpověď dlouho nechává pro sebe.
"Není to špatný nápad ale co kdybych pár dní zaměnil za pár let?" Pozvedne obočí, než propustí Taijiho tělo ze svého sevření a nechá jej padnout do postele. Sám se pomalu položí na bok, podepírajíc si hlavu dlaní.Konečky prstů volné dlaně mapuje jeho tělo a následuje svůj pohyb očima.
"Přece jen mě jen málokdo umí tak dokonale dorazit jako ty." Zavadí prsty o jeho chloubu a provokativně se ušklíbne. Teprve pak nechá i svou horní polovinu těla klesnout do peřin.
"Pojď sem." Pobídne ho, když mu nabídne svou hruď, aby se na ni mohl uvelebit a sáhne po velmi jemné přikrývce, kterou na svém těle skoro neucítí.
"A teď už spi, není vyloučené, že si v noci dáme další kolo. A rozhodně tě nenechám u toho usnout." Usměje se na něj, vypadá až nebezpečně ale nemyslí to tak úplně vážně. On sám toho má za dnešní den dost. Nejspíš nastolí svůj pohodlný režim a nehne se z domu, dokud nebude muset. Práci má hotovou a dokud nepřijde předvolání k soudu má vlastně volno.
"Budeš litovat, že jsi včas neutekl." Dobírá si ho ještě trochu se zavřenýma očima ale navzdory svým slovům jej líbne do vlasů a pomalu si dovolí začít usínat. Jde to rychle, mnohem rychleji, než kdykoliv jindy.
Žádné komentáře:
Okomentovat