Kai x Shinya - Sluší ti, když se směješ. - část 3.

(Slavnost)

Kai

Opravdu celým srdcem? Kai si nechá dobrovolně tuto myšlenku vstoupit do hlavy a ví, že už ho neopustí. Vnímá odraz bolesti v Shinyově hlase, ale není jí moc a on ví, že přesně tohle je to, co si přeje, takže ho to nijak nevyvede z míry. Protahuje jejich společné splynutí, jak dlouho to jenom dokáže, než se drobnější tělo pod ním přitiskne proti němu a on ucítí na břiše jeho horoucí tekutinu, vrchol jeho touhy. Po tváři se mu rozlije nový úsměv, zatímco mu nedovoluje nic víc, než nové polibky, a  když se Shinyovo tělo pod jeho velmi silně třese, on potřebuje ještě několik chvil slastného mučení, aby se mohl vydat do vesmíru za ním. Ne, tohle nemělo nic společného s tím, co spolu až do teď dělali a zřejmě to vědí oba dva. Tohle bylo dokonalé milování jen s maličkou dávkou bolesti a dominance na vrch, jako když dáváte sůl do čokolády, abyste zvýraznili její chuť. Shin mu znovu řekne, že od něho doopravdy nechce a on mu spokojeně olíbá celou tvář a nos, zatímco v něm ještě zůstává. Nakonec z něj ale přece jenom vystoupí, narovná se, aby dosedl na paty a natáhne se po jeho dlaních, aby mu také pomohl se posadit. Shinyův svršek na něm zůstal a o to roztomileji teď působí, s vlasy rozcuchanými a tvářemi pokrytými jemnými červenými skvrnkami, ale on mu musí obléknout nejdřív prádlo a po té taky zpola mokré nohavice. Jde to pomalu, ale Kai je velmi pečlivý a starostlivý, když to dělá. Na tohle ještě má čas. Jakmile je o Shinyu postaráno, zvedne se, aby oblékl sebe. Není to nic extra oblékat na sebe sice skoro suché prádlo a košili, ale za to úplně mokré kalhoty. Nakonec dojde i pro boty obou dvou. Opět zaklekne, aby ho obul, protože tohle je něco, co prostě musí dělat on. Má z toho vnitřní dobrý pocit a potěšení a teď tu není nikdo, před kým by Shinya vypadal jako dítě.
"Do večera budu muset ještě do práce, ale v osm hodin začne ve vesnici nedaleko odsud malá slavnost. Teď půjdeš domů, dáš se dohromady a odpočineš si a pak tě tam Katsu přiveze. Chci tě tam vzít. Potkáme se na místě." Řekne mu měkce, i když je to vlastně dokonale naordinovaný program. Jenže takhle on funguje celý. Nikdy to s ním nebude obyčejný vztah, to proto byl zatím stále sám. Ano, už tomu v duchu doopravdy říká vztah. Krátce se mu podívá do očí, pousměje se a vytáhne ho na nohy, aby ho odvedl zpět ke koni. Nahoru se dostanou stejně, jako když jeli sem a cesta domů se zdá, až nezvykle rychlá. Když koňská kopyta klapou po dvoře před stájemi, kde kdo se po nich dívá, usmívá nebo se diví, zatímco se Kai rozhlíží po příteli na hlídání. Seskočí, pomůže Shinyovi dolů a předá mu otěže.
"Víš, co s ním máš dělat. Box vedle mého." Řekne mu. Jeden z koníků musel uvolnit místo. Katsu si tě později najde. Vtiskne mu polibek na tvář a dlouhým krokem vykročí směrem k budově pro personál.

Shinya

Vůbec nedokázal postřehnout, kdy ho Kai následoval. Stávalo se mu to, když byl dokonale pohlcený okamžikem. Nic krásnějšího snad ještě nezažil, a když očka otevře má to v nich všechno vepsané. Usmívá se upřímně, když mu olíbává celou tvář. Jeho polibky jsou tak příjemné, celé tohle konejšení by si klidně nechal líbit. Všechny starosti odpluly do nenávratna. Přece má ještě dost času, než se jimi bude zabývat. Tiše si povzdechne, když je nucený se posadit. V prvních chvíli sedí spíš na jedné z poloviček, než se odváží usadit naplno. Vypadá stydlivě, když si popotahuje lem svého svršku, ale v očích má jiskřičky, které jasně naznačují, že je to jen cílená provokace. Poslušně se nechá obléknout a nevstává. Jen si užívá představení, kdy se obléká Kai. Tohle by mohl sledovat hodiny…celé týdny, když se svléká. Je to jako droga, velmi opojný a krásný pocit. Nebrání se mu vůbec, právě naopak, užívá si tu starost, tohle je jedna z věcí, které na něm tolik miluje.+Miluješ ho.+Proběhne mu hlavou ujištění, které si už chvíli uvědomuje. Nechá si pomoci i na nohy a vzápětí na hřbet svého koně.+Je vážně můj.+ Zase se usmívá a tvář mu radostí doslova září. Uvědomění, že ho do večera neuvidí, mu doteče mnohem později a posmutní.
"Těším se. Na večer." Začne pomalu, když si v hlavě probírá, co za slavnost to bude. Co by si měl obléknout, aby se mu líbil.
"Těším se na tebe." Dodá ještě tiše a na koni už je mnohem víc klidný. Ten pohyb mu nepřijde tolik nepřirozený, než prve ale pořád se snaží dodržovat všechno, co mu Kai řekl, poháněný vědomím, že by si takto jednou zase mohli vyjet společně. A pak mu to dojde. Vezme ho tam Katsu a potká se tam s Kaiem. Nic vlastně neprovedl, nestalo se nic nepatřičného, přesto si uvědomuje, jak na něj i on působí. Úplně jinak ale ne víc. První si myslel, že je to povahou Katsua. Romantika, kterou by u Kaie nehledal ale po dnešním dnu….
"Snad se ti budu líbit." Ohlédne se krátce a vůbec nevnímá pohledy kolem. Musí mít snad pozornost celé farmy ale je pořád ve své vlastní bublině, oba dva tam jsou. Nechá si pomoct z koňského hřbetu, když smutně sleduje, jak Kai odchází. Přál by si, aby jejich chvilka jen tak neskončila…nic však netrvá věčně.
"Tak pojď, hezky se o tebe postarám." Broukne Krystálkovi a zavede jej do jeho stání. Zdrží se tam déle, než původně čekal. Prostě se od něj nedokáže odtrhnout. Nechá si poradit, jak to bude s krmením a podobné důležité detaily, chce se prostě o všechno postarat sám. Konečně se mu podaří dostat domů a má opravdu napilno, aby všechno stihl. Proběhne sprchou, upraví vlasy, aby mu hezky splývaly podél tváře v jemných vlnkách. Modré kontaktní čočky jsou samozřejmost, stejně jako make-up a zvýraznění očí, čím mnohem víc prohloubí svůj pohled. Pak už pobíhá po domě jen v županu, až málem zašlápne Shiro. Na posteli má rozházené nepřeberné množství kousků, jen na krku nehodlá svůj milovaný obojek vyměnit.  Nakonec to vyhraje béžový top, s velmi hlubokým výstřihem, končící v půli stehen a částečně zakrývající černé upnuté kalhoty. A přes něj sněhově bílý svetřík, postrádající zapínání, jehož lemy se jemně vlní až pod koleny. Rukávy už zase žmoulá v dlaních a zhodnotí svůj vzhled v zrcadle. Pousměje se a vydá se z domu hledat Katsua. Má asi pět minut zpoždění ale snad mu to odpustí. Druhá věc je, kde ho bude hledat. Prochází se po ranči a vyptává se, kde by ho našel. Nikdo mu nedokáže přesně odpovědět a tak zamíří rovnou k parkovišti, kde ho třeba potká.

Katsu

Když se Katsu blíží směrem ke kráčejícímu Shinyovi, je vlastně za jeho zády a rozhodně nejede autem. Kai měl docela jiné přání. Po asfaltu s rachotem projíždí jejich našňořená bryčka, natřená na bílo s temně hnědými doplňky a ozdobená pentlemi na tu slavnůstku. Zapřažení jsou do ní dva strakatí černobílý chladnokrevníci, kteří mají také v hřívě a ohonech namotané pentle a Katsu sedí na kozlíku s opratěmi v rukou.
"Mám tady vyzvednout jednu princeznu a v pořádku ji dovést za jejím princem!" Křikne dobromyslně Katsu, počká si, až se Shinya otočí a zastaví a sám zastaví schůdky přímo vedle něho. Chvíli se baví jeho zaskočenýma očima a pak se sehne, aby mu podal svou dlaň a vytáhl ho k sobě. Když se pohodlně usadí vedle něho, zase práskne do koní a ti se krokem vydají na svou cestu.
"Tímhle tempem nám to chvíli potrvá, i když pojedeme po silnici, ale Kai si přál, abys zažil něco speciálního." Prohodí konverzačním tónem. Sám je upravený, má bílou košili, i když k ní má džíny a voskem upravené vlasy. Dokonce je z něj cítit parfém a žádní koně, což u něho není zas tak obvyklé. Několik dalších minut zůstane potichu. Lhal by, kdyby tvrdil, že na něj Shinyův outfit neudělal dojem, vlastně on celý. Ale také moc dobře ví, co dnes od Kaie dostal, kam jedou, že tam bude Kai a tak podobně. A podle toho, co říkali lidé, když je vidli přijíždět spolu, si dá hodně velký pozor na to, aby si k němu už nestoupal tak, jako to občas dělal.
"Je to jenom malá vesnice, tradiční jídlo, tradiční hudba, pivo a sake z místní hospody a žádní turisté. Asi to nebude úplně tvoje liga, ale vesničané chodívají v tradičním oblečení, věší lampióny a je to docela milé." Snaží se mu přiblížit, kam to jedou, zatímco bryčka vyrazí po silnici a budí pozdvižení od všech aut, které ji míjí. Stejně mu to nedá a konečně stočí oči na jeho profil. Nikdy by si nemyslel, že se mu bude tolik líbit jiný kluk. A nikdy by si nemyslel, že to bude kluk, který patří jeho dobrému příteli. Měl by si to hodně rychle vyhnat z hlavy.

Shinya

Asi už je na to příliš zvyklý, aby vnímal klapot kopyt po asfaltu, takže se v první chvíli neohlédne a očima hledí Katsua někde mezi auty. Snad tu někde bude a nepřijedou příliš pozdě. Trhne sebou, až se ozve jeho křik a ohlédne se přes rameno. Očka mu zazáří, když spatří kočár a může na něm oči nechat. Těkne pohledem ke Katsuovi a zpátky na koně, než se tiše zasměje jeho slovům.
"Princezny bývají většinou nevinné, to se mě příliš netýká." Pokrčí nad svým tvrzením rameny a nechá si pomoct nahoru, kde se pořádně rozhlédne. Na výhled z koňského hřbetu, který poznal dnes, to nemá, ovšem jisté kouzlo tomu upřít nemůže. Hrozně se mu líbí, že to Kai takto vymyslel. Kdyby tu byl, asi mu znovu padne kolem krku.
"Tak to se mu rozhodně povedlo, je to nádhera." Rozplývá se trochu a není si úplně jistý, jestli na tím, že jede kočárem nebo nad vědomím, co všechno pro něj Kai dělá. Nejdřív nádherný obojek, pak krásný kůň a teď se ještě veze jakoby opravu princezna byl.
"Muselo to dát hrozně práce je takto nachystat." Zhodnotí vzhled kočáru i koní a po očku těká pohledem do strany. Katsu se na něj vůbec nedívá a vlastně se chová trochu jinak, než vždycky. Řekl mu snad něco Kai? A proč by mu mělo vadit, že se nedějí jejich občasné velmi blízké chvilky, které má pořád v hlavě?
"To se mi bude líbit. Jak si vlastně myslíš, že vypadá moje liga?" Stočí na něj zvědavý pohled, kterým se dožaduje své odpovědi. Zajímalo by ho, jak ho vidí a kam by ho zařadil. Je pravdou, že Shin nebyl častým návštěvníkem večírků a některým se vyloženě vyhýbal. Jistě, měl svou práci ale taková malá slavnost je pro něj daleko příjemnější představa, než párty v centru Tokya. Přistihne se, že se těší víc, než by si kdy dokázal představit.
"Nejspíš tam úplně nezapadnu." Uchechtne se krátce ale i na to si tady už zvykl, i když do stáje si bral už méně světlých kousků, než při svém příjezdu. Pořád spíš sleduje okolí a užívá si celou jízdu, když se pořádně nadechne nosem a ucítí naplno jeho parfém. V první chvíli mu to vůbec nedošlo ale teď….Opravdu útočí na jeho smysly.
"Hezky voníš a sluší ti to." Složí mu upřímný kompliment a stočí pohled jeho směrem, v tu chvíli se mu podívá přímo do očí.
"Hezky se na tebe kouká i ve stáji ale teď…" Nakonec se kousne do rtu a jemně pousměje. Je zas upřímný až hrůza a neměl by. Co je z druhé strany špatného na jednom nevinném komplimentu? Odvrátí očka a pohled mu padne na ruce svírající otěže.
"Mohl bych si to vyzkoušet?" Zamluví to celé nakonec a kývne hlavou směrem k jeho dlaním. Cesta je rovná, nikde nikdo, tak snad by nic nepokazil, kdyby na chvíli převzal otěže. Stočí na něj očka zpátky a nevinně zamrká.
"Prosím."

Katsu

Usměje se poznámce o nevinnosti. Jo, to už posledně taky zjistil. Shinya je očividně svým Kaiem unesený a je to tak vlastně dobře. Ani on sám takhle Kaie snad ještě neviděl. I když sem někoho přivedl, nikdy pro něj  nedělal tolik. Pravda, měl tu Shinyu už tři týdny, ale zřejmě to pro něj byly důležité tři týdny.
"To dalo, ale je to koníček. Nemohli bychom je na slavnost přece vzít jenom tak, celé obyčejné, když budou všichni kolem vyparádění." Znovu se zasměje a pak se na okamžik zamyslí.
"Byl jsem v Tokyu jenom párkrát, ale je to velké město, je tam hodně drahých míst a lidé jako Kai mají hodně peněz. Myslím si, že oslavy, na jaké je zvyklý on nebo ty, si neumím představit zase já." Řekne mu upřímně a krátce ho celého zhodnotí pohledem.
"Ale zapadneš, bude to tam hýřit barvami, úplně se tam ztratíš. Tam dneska nebude nikdo vypadat jinak nebo divně." Ubezpečí ho s novým úsměvem, který jeho tvář vlastně neopouští. Zlobil by se sám na sebe, kdyby se vedle něj Shinya cítil špatně jenom proto, že teď žije vedle někoho jiného, nebo spíš chce žít? Chce? Neví... Přece ví, proč a jak si ho sem Kai přivedl. Jenže nevypadali jako zákazník a služba, už ne. Zase jedou kousek v tichosti, když mu Shinya složí kompliment a jemu doopravdy trochu zčervenají tváře. Stočí k němu znovu oči a v ten okamžik se podívají jeden na druhého a o něco déle.
"Na mě se hezky kouká?" Zopakuje po něm, jestli se nepřeslechl, uvidí ten jeho ret a doopravdy ho to zmate. Netuší, jestli si s ním Shinya zase hraje jako před tím nebo, co to mělo být. Zkoušejí ho snad s Kaiem oba dva?
"Jasně." Řekne mu a musí se posunout trochu víc k němu.
"Drž je takhle, pořád trochu povolené, ale ne moc. Zatáčíš stejně jako na koni, ale musíš na ně i mluvit." Vysvětlí mu některé povely, kterým koně rozumí. Tyhle dva jen tak z míry něco nevyvede, takže nemá strach, že by je něco vyplašilo a oni je odvláčeli kdo ví kam do lesů. Aspoň Shinya přijede na místo s plnou parádou a bude z toho mít ještě větší zážitek. Sám se opře dlaněmi o sedačku za zády a trochu se vyvalí, aby mu bylo pohodlněji. Jen na něj tak trošku dohlíží, ni víc.
"Támhle už je dopravní ukazatel k vesnici, tam zahneme." Řekne mu dostatečně včas a opravdu moc se snaží nemyslet na jeho stehno, které se tiskne k tomu Katsuovu, jinak do lesa asi zatočí sám.

Shinya

"Já na ně nikdy moc nebyl." Vysvětlí mu to úplně jednoduše a vlastně se mu do Tokya vůbec vracet nechce. Tady se mu líbí, zvykl si tu hrozně snadno a bude trpět, až bude muset zpátky. V očích se mu mihne stín smutku, který prozrazuje, jeho momentální vnitřní rozpoložení.
"Tak to zapadnu asi poprvé." Zasměje se upřímně a zavrtí sám nad sebou hlavou, než stočí očka na prsty, kterými svírá lemy rukávů.
"Kouká." Přitaká mu nakonec jednoduše. Už to řekl, tak teď nemá smysl to zapírat. Navíc, když vidí jeho rozpaky je to roztomilé. Dlouho se mu nestalo, aby se z jeho slov někdo červenal. Většinou potkával ty, u kterých se to nestávalo. Ale to je tím, čím a hlavně jak se živí.
"Myslím, že by ses měl pořádně kouknout do zrcadla." Dobírá si ho trochu s jemným pousmáním.
"Anebo možná víc rozhlédnout v práci. Viděl jsem některé pohledy." Narazí na to, co stihl za těch pár dní vypozorovat. Katsu má rozhodně víc pozornosti, než si nejspíš uvědomuje. Anebo to ví a tváří se, že si toho nevšiml? Neví, ještě jej tolik nezná. Radostně si poposedne, když mu Kastu odsouhlasí jeho prosbu. Jeho očka zase září, jak hvězdy na nočním nebi a stejně jako se Katsu poposune, překoná pár centimetrů i on. Parfém je tu znova a k tomu pocit, že si opravdu zkusí zase něco nového. Vlastně tady celou tu dobu objevuje věci, u kterých ani netušil, že by se mu kdy mohly líbit.
"Takhle?" Sevře otěže a krátce se na něj ohlédne, aby se ujistil, že je drží správně a poslouchá pečlivě, jak má koně vést. Kývne, že si povely zapamatoval a pak už je opravdu vede. Je to skvělé, jen ten pocit, že řídí kočár on, se mu hrozně líbí. Cesta plyne rychleji, než by si býval přál. Na Kaie se samozřejmě těší, ale hrozně si užívá jízdu a klidně by si ji zopakoval znovu nebo prodloužil. Snad se ke kočáru ještě někdy dostane.
"Jak je tohle naučíš?" Vyzvídá dál a zdá se, že pro něj není informací nikdy dost. Jak kdyby potřeboval vědět všechno a hned. Je hrozně zvědavý.
"Myslím, že takhle bych mohl jezdit i týden." Prozradí mu, jak moc se mu zamlouvá jízda kočárem. Zrovna kouká,  jak se Katsu vyvaluje a očima těkne i ke stehnům, které se dotýkají.
"Víš..." Začne pomalu, když kolo kočáru potká díru v asfaltu a celý povoz nadskočí. Tohle opravdu nečekal a hodí to s ním do strany přímo na Katsua a trochu se o něj opře celým tělem. Otěže však instinktivně nepustí, prostě je dál pořád svírá.
"Promiň, tohle bylo nečekané." Omluví se mu hned, když stočí tvář jeho směrem. Je najednou tak blízko, kouká mu do očí, a co chtěl říct, nějak úplně spolkne.
"Já totiž…" Podaří se mu dostat ze rtů a nejspíš měla přijít další omluva.
"Vždycky se mi něco stane." Dokončí nakonec a sklopí oči s nesmělým pousmáním.

Katsu

Znovu se musí pousmát.
"Sice vypadáš jako kluk z města, ale je vidět, že se ti tady líbí." Zkonstatuje na to o velkých večírcích a pak mu Shinya prozradí, že asi vidí věci, kterých si on při práci nevšímá. Samozřejmě, že zbystří, jeho ego se přihlásí o slovo a hned se k němu rozverně nakloní blíž.
"Hmm a kdo přesně?" Chce vědět, z čeho by si teda mohl vybírat. Shin by to mohl na někoho prásknout, minimálně by se pobavil tím, s kým by opravdu kompatibilní nebyl nebo by byl možná překvapený. Zrovna projíždějí pod rozkvetlou jabloní, když se na kozlíku na chvíli postaví a rychle hrábne po jednom z květů. Podaří se mu ho ukořistit a moc nepomačkat a v rychlosti ho vetkne Shinyovi za ucho. Prostě si nedokázal pomoct a tyhle stromy mu sluší. Omluvně pokrčí rameny a raději začne vysvětlovat, jak je to s koňskou výukou a jak u toho párkrát málem skončil s celým povozem v potoce. Koně si někdy opravdu dělali, co chtěli. Přikývne na jeho slova, protože jemu se jízda bryčkou taky líbí a natočí k němu tvář, když mu chce Shinya něco říct. Pak ale povoz poskočí, div, že se jim nevylomilo kolo a Shin naštěstí spadne na něho a ne na druhu stranu. To by byl pěkný průšvih. I tak Katsuovy ruce rychle vylétnou nahoru, aby ho zachytil a přitiskl k sobě. Opravdu se lekl a taky, že se mu to odrazí na očích.
"To bylo..." Vydechne úlevně, že se mu nic nestalo, když mu oplácí dlouhý pohled do očí. Shinya je velmi roztomilý, když se mu začne omlouvat za něco, za co nemůže a dřív, než si stačí uvědomit, co to vlastně dělá, skloní se k němu a něžně ho políbí na rty. Vůbec nad tím nepřemýšlel, prostě to udělal a při tom doteku projelo celým jeho tělem zakázané zabrnění. Koně jdou naštěstí rovnou za vlastním nosem a není potřeba je řídit, protože on se jim teď rozhodně nevěnuje. Ještě pořád má oči zavřené, jemně ho tiskne k sobě a nakonec se mírně oddálí, když se mu znovu podívá do očí. Teď by se měl

omlouvat on a hodně rychle, jenže se k tomu nedokáže přinutit. Nakonec ho přece jen pustí a opatrně posadí, než si převezme otěže a nechá koně zahnout na cestu k vesnici.
"Už tam brzy budeme..." Řekne velmi tiše. A on bude mít velký problém podívat se Kaiovi do očí, natož dívat se na ně, jak si všechno užívají společně a jsou šťastní. Bude se tam muset porozhlédnout po nějaké náhradě a doufat, že bude alespoň poloviční.

Shinya

Cítí dotek jeho rukou a je to velmi příjemné, vždycky doteky vnímal velmi intenzivně, i když mnohem víc si je užíval, když byly jeho smysly vydrážděné na maximum. Teď sice nejsou, ale přesto mu přeje příjemně mrazení po zádech a jemně se zachvěje. Naštěstí to bude spíš vypadat, že se tolik lekl. Katsu by neměl vědět, že na něj zapůsobí i tohle, vlastně by se to nemělo dít, po událostech dnešního dne. Ten květ, co mu vetkal do vlasů je nádherný. Nikdy by ho nenapadlo, že by to někdo chtěl udělat. Tohle se snad dělalo jen ve filmech. Dnešek byl celý  v duchu romantiky, kterou občas opravdu potřeboval a vyhledával, i když teď se to děje s osobou, u které by se to stát nemělo. Je z toho sám v sobě zmatený. Jsou oba tak jiní a přesto… Katsu jej pořád nepouští a on se mu nesnaží vůbec vytrhnout, jak kdyby jím byl přitahován a jeho tělo se bránilo. Krátce se nadechne, aby řekl něco, co by ten okamžik rozbilo a on si pak nemusel cokoliv vyčítat ale Katsu je mnohem rychlejší. V první chvíli není schopný jakékoliv reakce, jen trochu vytřeští oči, než mu víčka klesnout, jakmile ho měkce a něžně políbí. Automaticky mu vyjde svými ryty vstříc, ve stejně něžném políbení. Prostě tomu nedokázal odolat. Zvědavost byla mnohem silnější, stejně jako jistá náklonnost, kterou si Katsu získal svým chováním od první chvíle. Byl jeden z mála, kdo o něm věděl to podstatné a stejně se od něj nedržel dál. Bylo by to mnohem jednodušší, kdyby miloval jeho a ne Kaie. Kdyby to bylo vzájemné, mohl by ukončit smlouvu a…jenže tak to není. Líbí se mu, to si klidně přizná, stejně jako s ním velmi rád tráví čas, kdyby tu nebyl Kai, zamiluje se do něj. Měl by si prostě přiznat, že ho Katsu přitahuje, ale neměl by mu plést hlavu.
"Měl by ses pořádně rozhlédnout." Neví, co v první chvíli říct a tak mu odpoví na jeho předešlou otázku.
"Nejsem jediný, kdo to vidí." Dokončí s dlouhým vydechnutím a těká očima mezi těmi jeho a rty, jejichž chuť pořád vnímá. Měl se od něj držet dál ale Shiniyu vůbec nenapadlo, že by na něj mohl tolik působit. Nebo to byl jen náhlé vzplanutí a proto ho políbil? Je z toho zmatený a vůbec neví, co si s celou situací počít. Kouše si spodní ret, když ho posadí zase zpátky na místo a mlčí.
"Hai, myslím, že už slyším hudbu." Odsouhlasí mu a krátce se na něj podívá. Snaží se přijít na to, co to mělo znamenat ale nejspíš to tuší, jen si to nechce přiznat. Rozhodne se během vteřiny, když mu krátce položí ruku na stehno.
"Nedělej si z toho těžkou hlavu, prostě se to stalo. Bylo to hezké." Usměje se na něj, jak kdyby byl přesvědčený, že to bylo opravdu jen tíhou okamžiku. Bylo to tak mnohem snadnější. Když dorazí na místo, je už zábava v plném proudu.
"Páni." Všechno opravdu hraje barvami, všude je plno smíchu, hudby a pokřikování pobavených poznámek. Je to opravdu jak z jiného světa.
"Koukej, ty jsou krásné." Jemně ho chytí za předloktí, aniž by si to uvědomil a ukazuje na lampiony, které mu do očí padnou jako první.
"A tam jsou další kočáry." Ohlédne se zase jiným směrem a teprve pak ho pustí, aby se mohl víc vyklonit a dohlédnout dál.
"A ten má dokonce obrazce na srsti. Půjdeme se na ně podívat?" Zarazí se, když si uvědomí, s kým mluví a kdo na něj bude čekat. Byl z toho tolik u vytržení, že mu to vůbec nedošlo.
"Totiž promiň, už jsem tě zdržel dost, určitě tě tu čekají přátele."  Ohlédne se zpátky do davu a začne pomalu slézat s kočáru.
"Děkuju za svezení a užij si večer." Usměje se na něj vřele, než se otočí a vrazí do Kaie.
"Ahoj." Vydechne tiše a tváře mu jemně zrudnout, jak ho jeho přítomnost zastihla nepřipraveného.

Katsu, Kai

Jen co Shinyu pustí, ten mu připomene, že by se měl po někom rozhlížet, takže mu tím v podstatě potvrdí jeho vlastní přešlap a to, že by z toho nikdy nemohlo být nic víc. Víc trapně už mu asi ani být nemůže, i když má hlavu pořád plnou toho, jak se Shinyovy rty pohnuly a jak chutnaly. Kai má opravdové štěstí. Naštěstí je oba vysvobodí ta slavnost a brzy už přijíždějí mezi menší dav lidí. Je tu k vidění opravdu hodně tradičního oblečení a mezi uličkami jsou natažené lampióny všech barev. Všude kvetou stromy, nad vesnicí se tyčí vysoké hory a ten pohled je malebně kýčovitý. Je tu také hodně stánků, po většinou s domácím jídlem a pak se tu najde pár s nějakými domácími výrobky, vějíři a budhistickými talismany. Hudba hraje z místních ampliónů, ale vypadá to, že brzy bude hrát i živá kapela na tradiční nástroje a to je v podstatě všechno. Opravdu jen malý folklórní festival. Katsu sebou doslova trhne, když mu Shinya položí dlaň na stehno a střelí po něm rychlým pohledem, ale přiměje se k úsměvu a zavrcení hlavou, že to je v pořádku. Jeho přešlap to koneckonců nebyl a už jednou si slíbili, že Kaiovi se podobné věci donášet nebudou. Věří mu. Hezké... možná někde v jiném životě, ne v tomto. Nutí koutky nahoru opravdu jenom kvůli němu a kvůli tomu, aby mu nekazil tenhle večer.
"Možná budou některé na prodej." Odtuší a vede koně k místu, kde je bude moci nechat stát. Skutečně je tu i pár vozů jiných soukromých majitelů z okolních vesnic.
"Kai tě tam vezme." Hlesne, když chce Shinya vidět šachovnici na koňském zadku a knedlík v krku se pořád zvětšuje. To je tou atmosférou a tím, jak krásný je, když je takhle nadšený. Začíná vážně uvažovat nad poněkud větší ochutnávkou sake. A pak chce Shinya z ničeho nic pryč. Upře na něj zvláštní pohled, jako by ho něco někde hodně hluboko uvnitř bolelo, ale zastaví mu a nechá ho slézt. Ani on sám si nevšimne Kaie, který se v tu chvíli objevil, protože už je z dálky viděl. Kai tiše vyhrkne, když do něj Shinya vrazí, ale honem ho chytí za nadloktí a přivine k sobě, než se potěšeně usměje jeho výrazu.
"Ahoj." Řekne mu měkce a zvedne oči ke Katsuovi, aby mu jimi poděkoval. Pak už se otočí a vede Shinyu s sebou davem. Spontánně proplete prsty s jeho a zastaví se s ním až u stánků, které voní rýží.
"Nemáš hlad?" Je první, co ho zajímá.
"Jaká byla cesta?" Vyptává se dál, když objednává dva kornoutky sladké rýže, přelit ovocným sirupem. Vezme švestkový pro oba a podá prodavači několik mincí, než mu kornout vtiskne do ruky.
"Moc ti to sluší..." Odtuší s temnějším zábleskem v očích, než jimi sklouzne na obojek. Sem tam v davu kývne na známé, má jich tu opravdu hodně a po dnešním odpoledni netouží svůj doprovod zrovna schovávat. Kdyby tu zůstal... šel by s pravdou ven. Totiž s tím, že paní domu nikdy nebude paní.