Hide x Uruha - Vrať to zpátky. - Část 2.

(Uruhův byt)

Hide

Když sbírá dole před barákem věci z chodníku, několik lidí už je na ulici a zvědavě se po něm ohlížejí. Dělá, jako by to neviděl a naštěstí nikdo nebádá nad tím, kde se to tady vzalo. Zbydou tu nějaké kousky ulomeného plastu a tak podobně, ale na to už kašle. To by tady byl ještě zítra. Odklidí se s tím dozadu na vnitřní dvůr a ještě se malinkou chvilku zdrží, aby si pořádně zakouřil. Má toho v hlavě tolik, o čem přemýšlet. O sobě a svém pití, o tom, že tohle celé vzniklo takovou pitomou náhodou... Bude mu o tom muset říct, o těch svých úzkostech... a nechce se mu. Nechce mu ukazovat žádné takové slabosti, chce pro něj být muž. Tím spíš, kolik mu je let. A taky o tom, jak přežije fakt, že když přijde ráno domů, bude vědět, že ho měl někdo jiný... A o tom, jak se mu omlouval, jako by všechno zavinil sám. Při tom všem za chvíli tahá druhou cigaretu. Dřepne si a podívá se do zkřivené mechaniky. To CDčko je na kaši. Zapamatuje si, co to je. To musí koupit taky. Zase se narovná a pokračuje ve své kratochvíli. O tom, že už nikdy nemá odcházet, ani když bude sebevíc chtít, o tom, jak ho chytil za ruku a jaký výraz mu seděl v očích, když si myslel, že to přece jen udělá. Je mu špatně ze sebe samotného. Típne cigáro o zídku, špičkou boty ho shodí do kanálu a vykročí i s troskami do domu. Odemkne si, svlékne mikinu, zuje boty a míří přímo za ním. Dneska bude krásně. To je dobře, protože nemají okno... Když se znovu objeví ve dveřích do koupelny a očima přelétne, co Uruha připravil, musí se pousmát. To je celý on, přesně tak to bylo, když se poznali. Nesmí myslet nat  to, že by tenhle kousek sebe mohl do své práce vkládat pokaždé... s kýmkoliv. Jinak jim ukradne v recepci knihu a vážně je všechny zabije. Uru je zrovna pod vodou, ví o něm i přes tu pěnu a pro sebe se usměje. Nejdřív si vyčistí zuby, než tam za ním vleze. Má pravdu, tyhle polibky by asi nebyly nic moc. Potom ze sebe svlékne všechno to oblečení, co musí do pračky a opatrně si vleze naproti němu. Počká si až se vynoří a gestem prstů mu naznačí, aby se posunul blíž k němu. Chce ho mít u sebe, na svém hrudníku, olíbávat jeho vlasy a dívat se, jak snídá.

Uruha

Příliš si potopením nepomohl. Je to právě naopak ale ne horší. Vidí před zavřenými víčky Hideho obličej a hlavně v první noc, kdy byli spolu. Není to tak dlouho ale je to jak kdyby vzpomínal na staré dobré časy. Koutky nafouknutých tváří, jak zadržuje dech, se mu zvednout, když se mu vybaví i scénka v tomto bytě na schodech. Ta noc, kdy měl pracovat, byla vážně za trest. K jeho štěstí to byl klient, který ne vždy vyžadoval sex, tentokrát mu stačila jen masáž a běžné obskakovaní a ujišťování, že je nejlepší na světe a k tomu pár dobře provede pohybů rty....no nic. V tu chvíli mu byl neskutečně vděčný a upřímně, jeho pozadí taky. Bylo to skoro fyzicky nemožné oddávat se Hideho občas nezřízeným nájezdům na své tělo a pak ještě pracovat. To první si odpustit vůbec nechce a ještě ho provokuje cílenými dobíráním a to druhé…je prostě jeho práce. Se všemi ostatními to dokázal dost dobře oddělit. Jediný Hide byl tou výjimkou a je taky jediný na koho při tom myslí. Někdo by si mohl ťukat na čelo ale pro Uruhu je to znamení, že je vše jak má být. Jen se musí hlídat, aby v nestřežený okamžik nevypustil z pusy úplně jiné jméno, to by byl průšvih. Naštěstí má za sebou léta praxe, což je v tuhle chvíli jedině výhoda. Mimo sebe je až s ním. Prudce se vynoří, když mu začne docházet kyslík a vůbec si nevšiml, že už Hide sedí naproti němu. Zatváří se v první chvíli překvapeně ale hned na to se očividně úlevně pousměje. Nikam mu neutekl a přišel zpátky. Nenechá se dvakrát pobízet, aby si k němu přelezl a opře si temeno o jeho rameno, než vytočí tvář do strany a mírně nahoru.
"To kvůli mně?" Pozvedne mírně obočí, když už z jeho úst necítí alkohol ale zubní pastu. Je to jen drobnost ale prostě mu to udělá radost. Položí dlaně na jeho stehna, která jemně promne mezi prsty a jen kousek sjede po jeho hrudí svými zády níž. Spokojeně si vydechne, když sáhne na talířek pro kousek sýra, pěkně na nakrájený hermelín, který si vloží mezi rty. Takhle by klidně mohl snídat každé ráno. Druhý kousek ale nevěnuje sobě nýbrž Hidemu, aby si taky kousek dal. První mu jím jen přejíždí po rtech, tělem lehce vytočený, aby na něj viděl.
"Neměl bys jít do školy?" Zeptá se jej s výrazem toho staršího, který by měl mít rozum. Místo toho, aby se tak opravdu choval, nabere trochu pěny na prsty a umístí ji na špičku jeho nosu.
"Neměl." Odpoví si sám s naprosto nevinným výrazem. Měli by si promluvit a má v plánu s ním celou věc probrat ale teď se potřebuje nutně uklidnit.
"Hide-koi." Začne pomalu, když mu ten kousek vloží mezi rty, i kdyby ho k tomu měl přemlouvat týden. Prostě chce, aby snídali spolu, jak to správně být má, tak to má ve své hlavě poskládané a může se vztekat, jak chce.
"Jen ti chci říct, že ať je to jak chce…." Narazí na svou práci.
"Jsi pro mě jediný." Dokončí a doufá, že Hide pochopí, jak to myslí. Pro něj je prostě sex a sex…pracovní a sex s ním. Dva úplně rozdílné akty, které nikdy nebudou mít nic společné. Možná je to pokřivené vnímání ale tak to prostě je.

Hide

Nic jiného kromě těch zubů neudělal, takže se pousměje a přikývne. Vlastně i kvůli sobě. Asi by ještě tolik nespěchal, ale pokud chce cítit chuť jeho pokožky, potažmo chuť té snídaně, jinak to vážně nešlo. Všechno v něm zarezonuje, když se ho Uruhovy dlaně dotknou na stehnech, ale musí si pokaždé připomenout, že zrovna ráno - a to mívá vážně hodně energie - pro něj není ta pravá doba. Kruci takhle se dělit, to je vážně na nic! I tak se mu dost často stává, že přestane vnímat a vrhne se na něj. Uru se nikdy nebrání, ale asi mu tím dává pěkně zabrat. Sleduje jeho štíhlé, pěstěné prsty, jak se natáhnou pro sýr, aby mohl začít snídat. On má ze všeho toho pití žaludek na vodě a spíš pěknou žízeň. Do školy by jít rozhodně měl, není to poprvé za krátký čas, co kvůli němu vynechá přednášku, ale zatím mu nic nehrozí.
"Víš jakou bych měl dopoledne kocovinu? Myslím, že budeme spát oba." Zakecá to po svém a usměje se ještě víc, když s tím Uru souhlasí. Chtějí být spolu. Tohle bylo velmi vyčerpávající, opravdu o nervy a v jednu chvíli to vůbec nevypadalo dobře. Je utahaný z celonočního výletu, ze svých myšlenek, z té hádky i ze strachu, že spolu skončili. Ale teď... teď je všechno zase v naprostém pořádku, věci vidí optimisticky a s nadhledem a najednou mu žádná práce nevadí. Už zase má pocit, že vedle něj zvládne všechno. Jenže to tady Uru musí být, musí být den a žádné ticho... Kruci... Nechce se mu jíst, ale otevře pusu a přijme to sousto.
"Opatrně... musím si trochu spravit žaludek." Upozorní ho radši, aby se mu to v něm moc nepomíchalo a nechtělo se mu později třeba zvracet. Nastaví uši, když ho Uru tak osloví, očividně má něco na srdci. Potěší ho, co mu říká, i když je to takové hořkosladké. Obejme ho pevněji kolem paží a přitiskne na okamžik rty do jeho mokrých vlasů.
"Já vím." Broukne tiše o něco později, aby mu dal najevo, že mu naprosto věří. Může se jen modlit, že nepřijde nějaký borec kolem třicítky, který mu ukáže úplně jiný život a jinou péči. Hide není dokonalý, nikdy nebyl. Většina jeho přátel by Uruhovi řekla, že by s ním žít nechtěli. Kámoš super, doma? Ani omylem... Sklouzne očima na koleno a kousek vnitřní strany Uruhova stehna, které vykukuje z vody. Dlouze se nadechne a nechá si zajít chuť. Počká, až se princezna napapá a pak půjdou prostě spát. A pak objedná okenáře a všechny ty další věci.
"Uru-koi..." Broukne taky.
"Ai shite iru." Přitiskne si líci na jeho temeno, jako by se mazlil s plyšákem a prostě zavře oči.

Uruha

Čekal,  že jeho dotek vyvolá nějakou reakci ale nestane se. Buď je Hide tolik otupělý, což se mu nezdá anebo natolik ohleduplný, že ho nechává vydýchat noc. Pousměje se a uvězní spodní ret mezi zuby. V očích má hvězdy, jak roste náklonnost k němu. Kdo by se o něj tolik staral a ještě v podstatě přecházel jeho práci a dokonce bral ohled.+Co jsem to chtěl udělat?+ Ozve se jeho hlava znovu a jemně se ošije nad tím, co se málem stalo. Tohle už nikdy nedovolí, pokusí se to Hidemu usnadnit, co nejvíc to půjde.
"Jen trošku, líbí se mi když společně jíme." Sdělí mu svůj pohled na celou věc ale nechce, aby se kvůli němu Hide přemáhal.
"Ještě tu mám kyselé okurky, kdyby to bylo lepší." Mrkne na něj trochu rozverně a otře se tváří o jeho hrudník. Začíná mít obavy, že ten míň zdrženlivý bude dneska on. Má za sebou klidnou noc. Jeden z jeho stálých zákazníku se dnes v noci objevil. Starší pán, trochu nudný večer ale to znamená, že je vlastně fyzicky fit. Ne na nějakou divočinu ale rozhodně se nerozsype. Přivře víčka pod dotekem jeho rtů a tiše si zavrní, je to tak příjemné. Hide musí být jistě taky unavený ale Uruhova únava pomalu ustupuje a nahrazuje ji pocit vzrušení, jak moc je hýčkán. O tohle stojí, tyto letmá gesta. Drahé dárky jsou skvělé ale tohle je pro něj mnohem cennější, i když to tak běžně nevypadá. Už tuší, že život s Hidem nebude jednoduchý ale jak by si někdo jako Uru nemohl poradit? Tohle přece zvládne levou zadní, má tu nejlepší školu. Musí, chce to zvládnout! Tulí se k němu jako mazlivé koťátko, nechává popustit uzdu své něžné stránce, kterou jen málokdo viděl. Je stejně křehká jako umanutá, a když něco chce…Už se chtěl přetáčet k němu čelem, zapírajíc se o jeho stehna, když padne vyznání, které nečekal. Tiše zalapá po dechu a prudce na něj ohlédne s neskutečným citem vepsaným v očích.
"Hide-koi." Vyjde z jeho rtů jako první, nechává je pořád trochu pootevřené, jak v první chvíli není schopný zareagovat. Nakonec se trochu vzpamatuje a plynule se přesune na jeho klín, aby mu vzal tvář do dlaní a láskyplně ho políbil. Tohle je to, co přesně potřebuje, to chce cítit a vědět, že je to vzájemné. Není to jen touha a chtíč po jeho těle ale i láska k jeho duši a cítí to úplně stejně, ať je Hide jakýkoliv, není nic, co by společně nezvládli. Mírně se oddálí, aby si mohl opřít čelo o to jeho a pozvedne koutky. Podívá se mu upřeně do očí.
"Ai shite iru." Věnuje mu ona slova bez zaváhání, nemusí nad tím vůbec přemýšlet, což je u něj vzácné. Políbí ho znovu a protáhne paže kolem  jeho krku dozadu. První to nechtěl dál posouvat ale s každým dalším prolnutím rtů chce ochutnat víc. Velmi pomalu a smyslně vklouzne jazykem mezi měkké rty a nechá se celým polibkem dokonale unést. Cítí narůstající vzrušení, celé jeho tělo reaguje na Hideho blízkost a už se zase nedokáže ovládat, s ním je to vždycky hrozně rychlé.
"Pomůžu ti vystřízlivět, chceš? Pak můžeme spát i dva dny, mám volno." Provokuje ho slovy, když se mu podaří odtrhnout a počká si, co Hide na to. Třeba mu není natolik dobře, aby si dopřáli úplně jinou snídani ve vaně.

Hide

Pousměje se, když mu Uru vysvětlí, že je to proto, že s ním rád jí. Asi na tom něco bylo. Doma podobné rituály moc neudržovali, protože se málokdy sešli všichni, vlastně byl hodně času sám. Teď by se ale mohl naučit některým společným aktivitám jako je právě jídlo. Na nápad s okurkami se ušklíbne, jen ta představa se mu příčí v krku. Když vysloví své vyznání, vůbec nečeká, že by to v Uruhovi mohlo vyvolat tak silnou reakci, ale v příštím okamžiku už mu hledí do očí a musí mírně pootevřít rty, protože to, co v nich vidí, je neskutečné a opravdové.
"Kdo by si byl pomyslel, když jsem tě poprvé uviděl, že je vůbec možné s tebou být jinak, než tam, v tu chvíli." Stihne mu ještě říct, než se Uru pohne a on musí nechat klesnout kolena dolů do vody, aby se mu vešel na klín. Pod hladinou položí svoje dlaně na jeho boky a vyjde mu rty vstříc v něžném polibku. Dostane se mu úplně stejné odpovědi a po tváři se mu rozlije spokojený a velmi krotký úsměv. Hmm, tak on všem těm lidem zase na chvilku odpustí, ale jenom na chvilku. Vyjede dlaněmi po jeho bocích výš na záda, když ho Uru obejme rukama kolem krku a mírně ho k sobě přitiskne. Z toho jeho jazyka mu okamžitě naskočí husí kůže na zátylku, je to pokaždé tak vzrušující, že mu celé tělo ihned připomene, že už dávno unavený není. Zvedne pravý koutek nahoru při té nabídce a s pohledem upřeným do jeho očí přikývne. Pak se sám vrátí k polibkům na ty dokonale tvarované rty. Všechno, co se stalo, jako by vůbec neexistovalo. Je zpátky ve svém snu a je dokonale spokojený. Jemně ho hladí po zádech, roztírá po nich  pěnu z vodní hladiny a nakonec jednou dlaní zabloudí níž, na perfektní pozadí, které jemně tiskne a mne. Uruhova pokožka je jako samet, nechápe, jak je možné, že je taková. Nikdo jiný by na ni sahat neměl. Ne kvůli žárlivosti, ale prostě proto, že je to hřích. Brzy ho ale začne přemáhat narůstající vášeň, takže ho k sobě přitiskne ještě pevněji a jejich polibek o něco prohloubí a zrychlí.
"Uru-koi... jsi tak dokonalý..." Zašeptá mu tiše. Pro něj už napořád nebude existovat nikdo krásnější.

Uruha

Tiše si povzdechne do jeho rtů. Tak on si ani nedokázal představit, že by to mohlo být jinak. Později z něj ještě nejspíš vydoluje další podrobnosti, jak se cítil, když se na něj podíval poprvé. Tohle prostě chce slyšet, vlastně to potřebuje k životu, aby se cítil spokojený. Z Hideho rtů je to však okořeněné něčím naprosto podmanivým. Nejspíš za to můžou city, které k němu chová. To je to, co se mu běžně nedostává. Sladká slůvka ano ale bez něčeho hlubšího a tady to dostává plnými doušky. Jak málo mu vlastně stačí a přitom to má takovou sílu. Odtáhne se na moment od jeho rtů a políbí jej na špičku nosu a rozverným pousmáním.
"Jeden by neřekl, že ta noc bude tak osudová." Usměje se upřímně a vlastně i zamilovaně, než se znovu ponoří do jeho rtů. Tiše si vzdychne podruhé, když ucítí dotek na svém pozadí a rozpohybuje své boky proti jeho klínu v jemných, krouživých pohybech. Už dýchá o hodně rychleji, jak se jejich klíny dotýkají, tentokrát to ale není zběsilá jízda. Chce si se vším všudy užít tuhle romantickou chvilku, kdy je city nasáklý celý vzduch kolem. Nakrčí obočí, jakmile se od něj Hide odtáhne a padne další kompliment společně s oslovením, které rozechvívá jeho tělo. Prohrábne mu něžně růžové prameny, podívá se mu upřeně do očí, než stáhne dlaně na jeho tvář. Konečky prstů velmi jemně zmapuje linie jeho obličeje a u toho se zasněně usmívá.
"Já vím…a proto mám u sebe někoho stejně krásného a dokonalého, Hide-koi." Opáčí mu bez váhání a nechá rty mírně pootevření. Palci jej pohladí po obou lícních kostech a skloní se blíž k jeho rtům.
"V mých očích budeš vždycky takový, víš." Šeptne tiše, než krátce přeskočí pohledem z očí ke rtům a zase zpátky.
"Nikdo lepší pro mě neexistuje, to vím." Dodá ještě, než ho políbí, první jen pomalu a něžně, než se nechá strhnout vášní, kterou v něm probouzí. Jednou dlaní mu vejde mezi prameny a druhou začne pomalu sklouzávat středem jeho hrudníku, až do klína. Musí si tam udělat trochu místa ale jde to snadno a pak prsty zmapuje jeho chloubu, než ji jimi obemkne, aby mu dal ochutnat mnohem víc příjemný pocitů.
"Střízlivění prý trvá několik hodin, hm?" Nastoupí jeho provokativnější stránka a taky ta náruživější. Jeden by řekl, že bude po celé noci unavený ale Hideho blízkost a teplá vana společně s vyznáním, ho nabíjí energií. Jestli chtěl jít Hide spát, nejspíš má smůlu. Ale je přece jen mladší něco určitě vydrží.
"Uvidíme, jestli se ti příště bude chtít flámovat." Neodpustí si poznámku s provokativním, smyslným blýsknutím v očích a jemně jeho chloubu stiskne, když na chvíli ustane v pohybech.
"Za trest nebo za odměnu?" Pozvedne obočí a popotáhne si jeho spodní ret. Je teď trochu zlomyslný ale…to Hide přišel opilý.

Hide

Uruhovy boky se samy začnou pohybovat proti jeho klínu a dráždit ho, rozvláčně, pomalu a velmi promyšleně. Nutí ho zapomenout na všechno, krom něho samotného. Takhle se vydobývá božství. Dokáže se na něj jenom dívat, svírat jeho tělo a občas odpovědět rty, pokud to Uru zrovna chce. Kdyby mu někdo v tu samou chvíli rval srdce z těla, asi by řekl, že to je vlastně krásná smrt. Znovu zvedne koutek nahoru, když Uru řekne, že to sám ví. Jeho sebevědomí se mu líbí. Při jeho komplimentu se mu však v očích promítnou pochybnosti o sobě samém. Nebrání se mu slovně, jen je na něm patrné, že sám si to vůbec nemyslí. Uruha ale pokračuje o tom, že pro něho to tak je a Hide se v tu chvíli šťastně usměje. Mohl by se s ním hádat, začít mu o sobě říkat všechny důvody, proč to není pravda, ale to on vlastně nechce. Chce mít pocit, že by pro někoho opravdu mohl být takový, jen nechápe, jak se mu podařilo, že zrovna pro bytost jako je Uruha. Krásky asi mají rády podivné ošklivé prince. Brzy pocítí jeho klesající dlaň středem hrudi, jen zadoufá, že se nezastaví a ona se skutečně nezastaví. Jemně ho sevře kolem penisu, Hide si nezřetelně vzdychne a víc stiskne Uruhovu polovičku. Musí se tiše zasmát do jeho rtů, protože to znělo jako příslib několikahodinového sexu. To asi nevydrží ani jeden z nich, ale zní to naprosto dokonale.
"Jestli budu pokaždé střízlivět takhle, tak se mi rozhodně bude chtít flámovat." Řekne mu se stejnou provokací. Dlouze se mu podívá do očí, když příjemné pohyby ustanou, chvíli přemýšlí, že mu tu ruku vezme a pohne s ní sám, ale pak mu v očích zajiskří.
"Rozhodně za odměnu." Ubezpečí ho, poposune dlaň na polovičce a prstem zajede rovnou do jeho nitra. Nečekaně, opatrně, ale dost daleko na to, aby ho tím překvapil a trochu mu to všechno oplatil. Myslí si, že ho bude trápit? Ale to Hide taky umí. Dívá se pozorně do jeho tváře, aby mu neunikla žádná reakce a se svým něžným mučením rozhodně nepřestává. Přitiskne rty na jamku pod Uruhovým hrdlem a něžně ji olíbá, než ho hravě kousne a začne k prvnímu prstu přidávat i druhý. Volnou rukou s ním sám pohne proti sobě, aby mu připomněl, co jeho boky ještě před chvílí samy dělaly.

Uruha

"Tak na to zapomeň." Zamračí se na něj, když mu řekne, že bude flámovat častěji. Už ho tak prostě nechce vidět v žádném případě. Pár skleniček ještě nikomu neuškodil. Na uvolnění, proč ne ale je si jistý, že tohle pár sklenek rozhodně nebylo.
"Tohle bude poslední podobné střízlivění." Oznámí mu s hrdě pozvednutou bradou.
"Příště…" Povzdechne si znovu, protože stiskl jeho pozadí.
"Vezmu si činely a nedám ti pokoj." Varuje ho přesvědčeně a ne, nenechá si je vzít ani náhodou. Hide by už mohl tušit, že Uru je schopný všeho, pokud si něco zamane. Nadechne se, aby mu ještě řekl, jak ho bude trápit, když přijde opilý ale místo toho překvapeně vytřeští oči. Vzápětí pohodí hlavou dozadu a tiše si zasténá. Bylo to nečekané a o to víc vzrušující, když tak vpadl do jeho nitra.  Prsty v jeho vlasech sevře v pěst a samovolně se pohne boky vstříc jeho prstu. Ve stejnou chvíli podráždí Hideho chloubu velmi pomalým pohybem nahoru a dolů s mírným stiskem.
"Tak to aby sis jí příště zasloužil mnohem víc." Pozvedne hrdě bradu a ne, není to vůbec proto, že Hide teď provádí dokonalý nájezd na jeho krk. Tak by klidně mohl zůstat celou noc, jak moc se mu to líbí. Jak měl ze začátku chuť ho provokovat a trochu trápit, obratné prsty v jeho nitru a rty na kůži způsobují, že se mu nedostává slov ani myšlenek. Nechá se však hezky pobídnout k pohybům svých boků a pak už ho Hide nemusí pobízet vůbec. Tancuje na jeho klíně ve svém vlastním rytmu, který mu dokonale vyhovuje. U toho jej zkušeně zpracovává, dokud nehrozí, že oba dva skončí příliš brzy. A to rozhodně nechce. Nemá v plánu skončit u Hideho prstů, to ani náhodou.
"Je čas na odměnu pro mě." Usměje se s hvězdami v očích a touhou podbarveným hlasem, než se zlehka zvedne z jeho prstů a vymění je za něco mnohem většího. Prostě si přesedne o kousek blíž k němu a začne pomalu dosedat na jeho chloubu. Už ví, jak moc rychlý může být, aby to bylo spíš příjemné, i když to počáteční nepohodlí nikdy úplně nemizí. Vlastně si ho společně s vášní, která mezi nimi je, užívá. Zatváří se rozverně, když se Hidemu podívá upřeně do očí, je asi tak v polovině jeho mužství, zatahá za jeho vlasy, aby ho donutil zavrátit hlavu a vynutil si tak lepší přístup k jeho rtům.
"Nebo pro tebe?" Zeptá se jej, než si skousne ret a poslední centimetry překoná naráz. V ten samý okamžik jej hluboce políbí a vlastně jej nenechá pořádně nadechnout ani vydechnout. Chtěl trápit, tak tady to má i úroky. Místo toho, aby své boky rozpohyboval přímočaře proti němu, jen se v nich jemně vlní dokola, jak kdyby mu chtěl dokázal, že nikdo lepší kolem není a ani neexistuje. Potřebuje být nutně nejlepší…. pro něj.

Hide

Jen se culí a nepokrytě zneužívá toho, že se na něj Uru rozhodl být měkký. A taky toho, co s ním způsobují jeho prsty. Prý činely, k tomu ho nikdy nepustí. Vždycky se z toho stane něco takového, jako teď. Jeho výraz, když se ocitl prsty uvnitř jeho těla, by si mohl zarámovat. Přiměje se tomu usmát ještě o něco víc, ale zároveň ho to velmi pohlcuje a spíš kopíruje jeho grimasy vlastním obličejem. Uru chce brzy víc sám od sebe, přiráží se proti jeho ruce a Hide nemusí dělat víc, než ji držet tak, jak je mu příjemné a trochu mu pomáhat. Je to naprosto neskutečný pohled na něho a je přesvědčený, že ostatní lidi na planetě mají v posteli nekonečnou nudu. Dlouhé prsty v Hideho klíně začnou takové pracovat a brzy oba dýchají podobně uhnaně. Je z něj maximálně vzrušený a připravený, cítí, jak se to všechno začíná kumulovat do jednoho místa a Uru to pozná. A přestane. Vrátí mu omámený úsměv, když sex s ním pojmenuje za odměnu pro sebe samého a klesne očima k jeho klínu, když se jejich těla začnou spojovat. Sice to odsud nemůže vidět a už vůbec ne pod hladinou, ale to nevadí, líp si tak kontroluje celkovou hloubku. Tedy myslí si to, protože Uru to dělá naprosto sám a moc se ho neptá. Dlouze vydechne, když mu Uru zakloní hlavu, opět se podívá do jeho tváře a pak se mu zatmí před očima, když se ten pohyb rázně dokončí a on se uvnitř něj ocitne celý. Všechno se kolem něj sevře a stáhne, ale nerozjedou se společně v novém tempu, Uru ho jen dráždí a provokuje, dělá s ním neskutečné věci a on trpělivě čeká, přivírá oči a nechává se trápit. Je to hrozně příjemné, taková zvláštní masáž na zvláštních místech a něco, co ho nutí vydržet a zároveň za chvíli i sténat z toho, že to dál nejde. Co je tohle za techniku? Jeho tělo se začne pravidelně zachvívat, hromadí se v něm něco silného a pak už to prostě

nevydrží. Sklouzne dlaní do jeho klína, začne mu pomáhat, stejně pomalu, ale jak přidává na tempu, doufá, že ho strhne ve stejném rytmu. Je těžké myslet, jak ho obehrát, obzvlášť v tuto chvíli, ale nakonec se přece jen rozjedou nastejno a už nezpomalí. Chce ho jako nikoho na světě, vůbec to nepolevuje s počtem dní, které ho zná, je to jenom horší a chvíle bez něj jsou doslova černočerné prokletí, což si dneska vyzkoušeli na vlastní kůži oba dva. Možná na něm bude závislý, neví, jestli to Uruha snese, ale jak si má pomoct?