(Club)
Kamijo
Sleduje Boogieho víceméně z profilu, jak si prohlíží své budoucí pokoje. I kdyby nechtěl ničit otcovu hernu, jiné místo tu pro Boogieho nebylo. Shinyův koutek dostal Reita a club prostě nebyl nafukovací. On by ani nesnesl, aby měl Boo jen nějaký obyčejný pokoj. Jeho klenot musel mít to nejlepší místo. Reita si toho ještě tolik nezasloužil. Pro Boogieho má o něco větší slabost. Zatím. Pozvedne koutky, vůbec totiž nepochybuje, že se tu Boogiemu bude líbit. Nechá ho vybrat cokoliv, pošle mu ty nejobsáhlejší katalogy, aby si své hnízdečko vybavil podle svého vkusu. Koupí mu na cokoliv si ukáže, to už ví. Povolí své sevření a odloží tašku na zem, když se Boo začne otáčet čelem k němu a klidně mu oplatí pohled do očí. Jeho dlaně jemně sevřou bledou tvář a nepatrně se k němu skloní."Začni konečně věřit tomu, že si to všechno zasloužíš. Pracuj na sobě a dokaž mi, že jsi klenotem, za kterého tě mám." Pobízí jej, aby si uvědomil, jak ho vidí on sám. Vlastně ho tak vidí i Sena, jinak by po něm podobné pohledy neházel. Konkurence, i když v Kamijových očích má Sena neotřesitelné místo. V jeho srdci je prostě jen on, i když je na něj momentálně naštvaný za jeho chování, které podle něj nemá důvod.
"Můj Drahokame, rozzař všechno kolem sebe. Už se ti to dnes povedlo, v té kabince. Chci to vidět znovu." Skloní se ještě o kousek, aby přiblížil rty k těm jeho. Palci velmi jemně hladí jeho líce a užívá si hebkost jeho kůže pod jejich bříšky. Je opravdu nádherný, viděl to hned v první chvíli, kdy přišel do clubu. Podvědomě si jej vybral už tehdy.
"Ukaž mi sám sebe. Ukaž, co si v sobě nosíš." Mluví smyslně a touha, která ho přepadla v obchodě, je zpátky v plné síle. Nevydrží v jeho blízkosti dlouho, aniž by nic neudělal. Věří, že jednou nebude sám a Boogiemu propadnou i ti nejodolnější.
"Slíbil jsem ti, že tě vše naučím, provedu tě. A já své sliby plním." Dokončí, než si konečně uzme jeho rty ve smyslném polibku. Pomalu ho prohloubí a nechá se jím úplně pohltit. Tady už není nikdo, kdo by je vyrušil. Konečně mají na sebe dostatek času a svůj klid. Nechá dlaně sklouznout až k jeho bokům, a když se oddálí, otočí ho směrem k tašce na zemi.
"Běž se pro mě obléknout. Můžeš si vybrat i hračku, když budeš chtít Boo-chan. Je to přece všechno tvoje." Pobídne jej měkce a sám se vydá ke gauči, kde si odloží lehký kabát a usadí se pohodlně. Dravčím pohledem s mírným úsměvem sleduje Boogieho, jak se popere se svým novým úkolem. Vzal tašku, kde jsou ty jeho kraječky, nějaké podvazky a samozřejmě i jeden z vibrátorů a velmi precizně vyvedený kroužek. K tomu nějaké lahvičky s masážními oleji a lubrikanty. Sám je zvědavý, jestli sáhne po něčem z toho. Teď se pozná, jak moc jej dokáže přimět k vlastním činům.
Boogie
Snaží si vzít Kamijova slova k srdci, opravdu ano, ale je na to ještě pořád velmi skromný, vždyť nic nepředvedl. Slova jako Můj Drahokame, mu znovu připomenou chvilky u Kamija v kanceláři, kdy k němu poprvé pocítil jistou osobní náklonnost a touhu bránit ho nazpět před těmi, kdo mu chtěli házet klacky pod nohy. Boo uměl vracet, ne jenom brát. Bylo to hrozně zvláštní a později, až bude mít prostor porovnávat jeho a Ju-kena, nebude vědět, zda by to pro něj kdy bylo k pochopení, ale jednoho miloval tak a druhého úplně jinak. Ale úplně jinak. Jejich rty už jsou zase jen malý kousek od sebe, ani neví, kdy zvedl dlaně a položil mu je na předloktí, zatímco naslouchá jeho smyslnému hlasu a po dalších pobídkách ho nechá, aby ho opět políbil. Dnes už se mu nebude bránit, nejde to... Musel by to udělat s kraválem a výpovědí. Jiná cesta nevedla. Po chvíli oči pootevře, znovu se nechá otočit zády k němu a oči mu sklouznou na tašku. Dobře... on se tedy oblékne. Ale ne před ním. Ať je to překvapení. Zalituje, že tady nemá svoje věci, ze kterých by vybíral nutné doplňky, ale když tašku odnese do vedlejšího pokoje, zaskočí ho, že je to všechno tady. Někdo už si dal tu práci, že vyklidil jeho prostory v šatně a odnesl jeho věci, které si do clubu nanosil, sem. Bylo tu dokonce i zrcadlo a připravená skříň, ale to nejspíš nechávali na něm. Zhluboka se nadechne a rychle se tím vším probere. Musí si v hlavě nahodit nějaké profesionální uvažování. Má vedle klienta, ten něco očekává, měl by nějak vypadat a vystupovat. S podobnou představou se konečně kolečka v jeho mozku rozeběhnou správným směrem. Musí vsadit na to, v čem se cítí dobře a co mu vyhovuje. Když nakonec klika dveří tiše cvakne a ony se pootevřou, má na sobě vysoké šněrovací boty, které sahají až nad kolena a mají vyšší podpatek. Z nich vykukují černé průsvitné punčošky s krajkovým lemováním, které končí pro změnu v půli stehen a na levé nožce má jeden z těch zakoupených podvazků. Ještě o kousek výš začíná jeho prádlo, taky koupené tam, skoro průhledná krajka s kraťoučkou nohavičkou, ale schovávající to, co má, obepínající ho až do úzkého pasu. Zezadu je na několik sešněrovaných pentlí, které opět končí těsně nad linií jeho poloviček. Následuje kousek holé kůže a krátký černý top pod prsa, který má ale dlouhý rukáv v duchu Nikdy neukazuj všechno. Vlasy nechá rozpuštěné, volné k čemukoliv a jediné, co mu v nich sedí je čelenka s pandími oušky, které se jemně třpytí v mdlém světle. Za podvazkem má maličkou lahvičku s jahodovým lubrikačním gelem a na prstu točí s tím kroužkem, co si tak slibovali. Přesně takhle se ocitne ve dveřích, když se s paží napnutou nahoru k jejich vrcholu opře o futra, vytočí bok do strany, jednu nožku opře o špičku jako modelka a ve volné ruce má zmiňovaný kroužek. V očích mu sedí výraz Hmmm, co na to říkáš?Kamijo
Kamijo pozoruje, jak se Boogie naklání k tašce a bere ji sebou do vedlejší pokoje. Děkuje sám sobě, že měl ten skvělý nápad a nechal mu sem přinést věci. Třeba se Boo bude cítit líp, když uvidí, že je tu i něco jeho. Celé to bude později jeho ale teď….Pohodlněji se uvelebí na gauči, rozhodí ruce na opěrku a zaklene kotník o koleno v uvolněném posedu. Zkracuje si dlouhou chvíli tím, že si tipuje, jak to tady nakonec bude vypadat. Nechá se překvapit, založí mu konto, které bude určené k těmto účelům a Boo si bude moc vybrat opravdu cokoliv. Pak si to nechá v celé kráse předvést a bude se kochat nad tím, jak se bude chlubit. Těší se na to, opravdu. Netrvá to příliš dlouho a Boogie se objeví ve dveřích. Kdyby to bylo možné, asi mu upadne brada. Před ním se objeví někdo úplně jiný a přesto jej to jeho Drahokam. Teď je ale dokonale opracovaný a připravený k použití…"Nevycházím z údivu." Podaří se Kamijovi vyslovit jako první a je na něm hodně vidět, že je zaskočený. Příjemně samozřejmě. Párkrát zamrká, aby si pořádně užil pohled na něj, a neujde mu ani sebemenší detail, který na sobě má. Nejvíc se mu zamlouvají ty ouška. Je to provokativní, dodává to potřebný kontrast mezi provokativními doplňky jako je krajka na jeho stehnech a nesmělost, jež je jeho dominantou. Rozbil dokonale obraz sebe samého a dal tomu pokušení hodné samotného ďábla. Tohle se Kamijovi obzvlášť zamlouvá.
"Předčil jsi tak stokrát má očekávání." Pochválí ho naprosto upřímně a věnuje mu úsměv se stejným podtónem. V očích mu hoří chtíč a touha a ne ne zhasnout.
"Pojď ke mně, ať si tě můžu prohlédnout." Pobídne ho gestem ukazováčku a narovná se na pohovce. Vzrušení na sebe nenechá dlouho čekat a stačí jen, aby se přiblížil blíž k němu. Nechá ho klidně stát proti sobě a svléká ho jindy velmi ledovýma očima. Jako první natáhne prsty ke krajce, která dráždí jeho smysly snad nejvíc. Nikdy by si nepomyslel, že se první bude věnovat něčemu podobnému. Kroužek je provokativní ale kontrast bledé kůže a černé krajky je mnohem lepší.
"Otoč se." Pobídne ho znovu dlaní, aby se mu hezky předvedl a jakmile je k němu zády, padnou mu oči na mašličky na pozadí.
"Boo-chan." Vydechne zastřeným hlasem, když ho prudce vezme za boky a zastaví, aby si ten pohled mohl řádně vychutnat. První se dotkne rty kůže těsně nad látkou a pak pokračuje i nad každou z pentlí. Vychutnává si to do poslední kapky a štíhlými prsty jemně mne jeho pozadí. Vůbec se mu nechce to prádlo svlékat. Byl by schopný jej pozorovat hodiny a klidně by si pomohl sám, jen při tom pohledu.+Proboha, nad čím to přemýšlím.+ Napomene se v duchu ale to je tak to poslední, nad čím dokáže kromě Boogieho osoby přemýšlet. Sjede prsty až na podvazek a zavadí o tubičku s lubrikantem. Jemně jej vysvobodí a odloží na pohovku stranou.
"Věděl jsem, že toho nebudu litovat." Zavrní spokojeně, když vstane a natiskne se vzrušeným klínem na jeho pozadí. Hladí celého jeho tělo, olíbává ze strany bledou šíji, ze které si odhrnul sametové prameny. Pak už se konečně dostane i k Boogieho klínu, který několikrát po sobě pohladí, aby ho dostal do rozpoložení, které započali v obchodě.
Boogie
Každý na podobný styl být nemusel, bylo to buď a nebo a také dočista něco jiného, než nabízel kdokoliv v tomto clubu. Pokud věděl, jiná Lolita tady nechodila a on by si klidně oblékl i krátkou sukýnku. Asi příště... Už přemýšlí o příště... proboha! Ale tohle je on, jeho vyjádření vlastní osoby, takhle je mu to příjemné a na ostré věci tady byli jiní specialisté, on bude pravděpodobněji hravější. +Takže to s těmi hračkami nakonec trefil úplně přesně...+ Pomyslí si zaskočeně. Jak ho mohl přečíst dřív, než to věděl Boogie sám? Sleduje pozorně výraz v jeho očích, ale nenachází nic kromě pozitivních reakcí."To je dobře." Prohodí tiše po prvním komplimentu. Pousměje se a oči krátce sklopí, než se na něj znovu podívá.
"To je víc, než v co jsem doufal." Řekne mu opatrně, než se odlepí ode dveří, které za ním tiše zaklapnou a naučeným krokem se vydá k němu. Umí chodit ladně a elegantně, podpatky tu nosí celkem často, takže se podle toho zhoupnou i jeho boky. Dojde až těsně k němu, mohl by mu podat dlaně nebo se ho dotknou, ale zůstane pouze stát, pohrávajíc si v rukou s tím kroužkem, který v prstech popotáčí dokola. Celou dobu se při tom dívá do jeho očí. Samozřejmě, že nezapomněl ani na parfém, silně připomínající šeřík. Nechá ho, aby se dotýkal jeho prádla i všeho, co chce, rty má jemně pootevřené v očekávání, ale už se nebojí. Částečně proto, že už ví, co to znamená a částečně proto, že to z něj konečně maličko opadlo. Důvěra je pro něj velmi důležitá. Poslušně se pootočí a Kamijův výdech dostane i jeho. Opravdu se mu to líbí.
"Místo ocásku..." Prohodí tiše, ale vesele. Za králíčka může být zase příště. Zalapá po dechu, když ucítí Kamijovy rty, které klesají po prádle níž, do míst, kde by po ním byla rýha jeho poloviček, ale zatím zůstává schovaná pod pentlemi. Nový dotek ucítí i na svém stehnu a brzy je připraven o gel, který tam byl provokativně přichycený.
"První fant..." Neuhlídá si pusu, ale uvnitř je opravdu šťastný, že to nakonec nepokazil. Uslyší za sebou šustění látky, jak Kamijo vstává a v žaludku mu prudce zavibruje. Hned na to ucítí i jeho klín proti svému pozadí a celý se zachvěje, ale dál poslušně stojí a atmosféra toho všeho si ho začíná pomalu brát. Cítí touhu a ta se zvedá víc a víc v návaznosti na to, jak Kamijovy ruce bloudí po celém jeho těle, hrudníku, břiše... smyslně a náruživě. Probouzí jeho smysly, jeho touhu a bradavky už má pod topem napřímené stejně jako svůj klín. Nastavuje mu svůj krk, zavírá oči pod jeho rty a tiše vzdychá a Kamijova dlaň nakonec skončí v jeho klíně. Musí se o něj zapřít dozadu, opřít si o něj hlavu, aby nešel ke straně a naprosto se mu oddává. Nemyslí... vůbec na nic, jen na ty ruce.
Kamijo
"Ten si necháme na příště." Zavrní Kamijo do jeho kůže, když ji jemně stiskne mezi zuby. Líbí se mu, jak se postupně poddal. Ví, že dosáhl důvěry mezi nimi, která by tam být měla a je to opojný pocit. Dokázal v něm probudit stránku, kterou potřeboval, aby dosáhl svého, a stejně ví, že to jen kvůli tomu nebylo. Někde v podvědomí si začíná uvědomovat vztah mezi svým otcem a jeho klenoty. O to tu celou dobu šlo. Nikdy svou rodinu za ně nevyměnil, bylo to úplně o něčem jiném. Touha postarat se o někoho. Neodsunul jejich rodinu, i když v ní nebyl šťastný, jen ji rozšířil. Tohle prozření způsobil Boo a nikdy se pravděpodobně nedozví, jaké účinky měla jeho přítomnost. Až teď si Kamijo uvědomí, co všechno za tu chvíli dokázal provést a co prováděl za roky, kdy to otci vyčítal. Je však příliš hrdý na to, aby to kdy přiznal. Svůj boj prostě dotáhne do konce, ale už z případného vítězství nebude mít takovou radost. Tolik v něm dokázal Boo změnit, jednou mu to možná řekne. Teď si však chce naplno užít jeho tělo. Ruce už s tím dost dobře začaly a rty vlastně taky. Odkloní hlavu ještě trochu víc stranou, aby se mohl pohodlně opřít o jeho rameno. Jednu paží jej obejme kolem pasu a druhou rukou jej začne pravidelně dráždit přímo v klíně, když s ním zacouvá až k pohovce, kam společně tak a půl dosednou a napůl se položí a Boo se může pohodlně uvelebit zády k němu a na jeho klíně."Boo, jsi nádherný, víš. Dokázal jsi mě dokonale vyprovokovat." Sdělí mu své vlastní rozpoložení, aby věděl, že na něj má přesně takový účinek, jaký by měl mít. Pomalu se začne věnovat lemu jeho prádla, aby jej začal velmi zlehka stahovat ze štíhlých boků. Dokázal by se kochat pohledem mnohem déle, kdyby to nebylo poprvé. Tolik po něm touží, tolik jej chce a už prostě chce vědět, jaký bude.
"Hezky se toho kousku látky zbav." Šeptne mu do ouška s dalším s dlouhým výdechem. Ty punčošky, ať si klidně nechá, bude to mnohem víc sexy. Sjede dlaní, kterou svíral jeho pas na stehno a pak kousek níž, aby jej vzal pod kolenem a zvedl jeho nožku. Podpatek boty zaklene vedle svého stehna do polstrování a to samé udělá i s druhou. Hezky nestoudně mu dá nožky od sebe, aby měl víc prostoru v partiích, které ani na vteřinu nepřestane dráždit. Teď opravdu lituje toho, že před sebou nemají zrcadlo, to by byl pohled akorát pro něj. Jakmile cítí, že by to na Boogieho mohlo být příliš, sáhne po kroužku, se kterým si tak nestoudně hrál a navede jej, aby si ho sám nasadil. Dneska ho prostě chce zničit, aby věděl, kdo se o něj nejlíp postará ve všech ohledech.
"Hm, kde je tvoje nevinnost teď?" Zeptá se jej smyslně, když olíbá jeho rameno, přes látku svršku. Nepotřebuje ho nutně svlékat, dnes rozhodně ne.
"Už ti ji prostě nevrátím." Pohladí jej krátce po špičce penisu a pak sáhne po lubrikantu.
"Hezky otevřít." Pobídne jej měkce, než nastaví svou vlastní dlaň, aby mu věnoval štědrou dávku. Místností se rozline vůně jahod, která se sem prostě v tuhle chvíli dokonale hodí. Bez váhání zamíří do Boogieho klína, mine chloubu a zatím jen zlehka navlhčí jeho vchod, který jemně obkrouží prsty.
"Ještě trochu?" Dotkne se jej podruhé.
"Nebo toho mám nechat?" Pokračuje dál a vklouzne do jeho nitra zatím jen článkem ukazováčku a zase rychle ven.
Boogie
Pravidelně hlasitěji oddechuje pod jeho dlaní ve svém klíně, zatímco si opírá týl o Kamijovo rameno a couvá, přitisknutý k jeho tělu, k pohovce. Kamijo si začne sedat, stahuje ho s sebou mezi svá kolena a Boogie se na něj částečně položí, když se Kamijo opře o opěru pro ruce. Poslouchá jeho komplimenty, potřebuje je slyšet, i když už není schopný mluvit. Teď už Kamijo na nic nečeká, když mu začne hrnout pružnou krajku dolů přes boky. Není třeba ji složitě rozvazovat, jde stáhnout hladce a sama, aniž by se potrhala. Kamijo to udělá, kam až mu ruce dovolí, ale nestačí to, takže to Boogie bude muset dokončit sám. Už zase hoří ve tváři, když je k tomu vybídnut, ale zároveň už cítí neskutečnou, spalující touhu a plné odevzdání se tomu, co s ním chce dělat. Je to neskutečné rozpoložení. Převezme si lemy prádla, když je ze sebe stahuje a opatrně vyprostí obě nohy, aby ho odložil. Zůstávají mu punčošky i ty boty, vlastně je to dráždivý pohled i pro něho samotného a pak je tu taky ten top, co končí těsně pod bradavkami a zakrývá jeho ruce. Kamijo se dotkne jednoho jeho stehna, rozechvěje ho a přiměje ho, aby nohu pokrčil a přizvedl ji nahoru. Opře koleno o opěru a posléze se to stane i s tou druhou, kterou si opírá o Kamijovo koleno. A celou tu dobu se děje dráždění v jeho klíně. Boogiemu střídavě vázne hlas v hrdle a střídavě stále hlasitěji vzdychá, zatímco není schopný odtrhnout oči od dlaně, která ho slastně týrá v klíně. Tohle si nikdy nedokázal ani představit, je to tak erotické, otevřené a spalující... naprosto ho to pohlcuje. Má pocit, že už to nemůže déle vydržet, ale Kamijo mu podá hračku, kterou si sám přinesl a chce po něm, aby to udělal sám, aby ji nasadil. Rozechvělými prsty po ní sáhne a před jeho očima si kroužek skutečně velmi pomalu navlékne. V ten okamžik se s ním stane něco neuvěřitelného. Opravdu moc by chtěl dojít na vrchol, ale ono to nejde a v něm se vrství pocit na pocit, žene ho k pomalé nepříčetnosti a zatlačuje orgasmus do pozadí, aniž by to šlo unést. Teď už sténá opravdu hlasitě, dýchá jako by měl za chvíli padnout a k tomu Kamijův hlas, mluvící o jeho nevinnosti. Ta už neexistuje, to vědí oba. Silně sebou zatřese a trhne, když se ho Kamijo dotkne na špičce, ale přinutí se stočit oči po gelu a sáhnout i pro něj. Stojí ho to snad všechno, prsty se mu chvějí, brzy se mu snad vysmekne, jak ho ten kroužek ničí. V jeho věku a při jeho nezkušenosti není schopný podobné věci ovládat dlouho. Nalije mu gel do dlaně, zatímco se jeho tělo začíná nekontrolovatelně třást a on trochu omámeně hledí před sebe a do ztracena. Co se to děje...? Co se to s ním děje? Gel trochu ochladí rozpálená místa, ten pohyb je klouzavý a příjemný a jakmile pocítí jeho prsty i na vchodu, oči zavře a znovu si hlasitě zasténá."Nepře...stávej..." Skoro si vzlykne a neuvědomuje si, že prsty silně tiskne Kamijova kolena.
Kamijo
Vnímá chvění Boogieho těla na tom svém. Úplně se nechal unést vším, co mu provádí a je vidět, jak moc si to užívá. Neodpustil by si, kdyby jejich poprvé bylo jiné. Musí ho příjemně zničit, aby věděl, kde dostane to nejlepší. Však on se nestydí udělat cokoliv a použít cokoliv. Nechává jeho chloubu být, dál se jí nedotýká, jen si ho volnou paží přidržuje u sebe, aby mu nikam neutíkal, jak se začne ošívat. Prsty pomalu proniká do jeho nitra, aby jej vydráždil na nejvyšší možnou míru a připravil na sebe samotného. Hodlá to udělat, prostě jej nepokrytě chce a odepřít si podobný zážitek…to se nestane. Okusí poprvé svůj drahokam a ví, že to nebude naposledy."Neboj se, hodlám si tě náležitě užít." Broukne mu do ouška, když se uvnitř něj už volně pohybuje třemi prsty a hledá ta správná místečka, která mu zaručí, že Boogieho brzy neudrží na místě. Nechce to přehnat, musí dobře vnímat reakce drobného těla ve své blízkosti, aby odhadl tu správnou chvíli a ta přijde brzy.
"Tohle jsou naše chvíle a nikdo nám je nevezme. Dobře si to pamatuj Boo-chan." Ozve se roztoužený Kamijův hlas, než mu něžně shodí nožky dolů a společně s ním se narovná. Opatrně jej vezme do náruče a položí vedle sebe. Sám je úplně oblečený, takže rozběhne prsty po knoflících své vlastní košile, aby ji nechal volně viset u svých boků, a pak provokativně začne rozepínat kalhoty. Nespouští oči z Boogieho, jak se na tom gauči pomalu ztrácí a nechá látku kalhot sklouznout ze svých boků.
"Pustíš mě k sobě?" Zavrní měkce, když si klene na pohovku a skloní se rty k jeho chloubě. Očima upřenýma do těch jeho, jej párkrát políbí na špičku a pak už si udělá dostatek prostoru mezi jeho stehny.
"Řekni, těšíš se? Já neskutečně." Věnuje mu dlouhý polibek a u něj si pozvedává jeho pravou nožku o kousek výš. Konečně může nechat své boky klesnout níž. Je pořád něžný a opatrný, když do něj pomaličku vstupuje. Je nedočkavý, ale přece k němu nebude hrubý, to on příliš neuměl nikdy. Dává si na čas, než se v něm ocitne úplně celý a už se sklání, aby olíbával jeho rty a vlastně i celou tvář, snažíc se rozptýlit možné nepříjemné pocity.
"Ten kroužek ti sluší, budeš ho nosit častěji?" Vydechne značně trhaně, když se poprvé pohne boky proti jeho. Ještě chvíli mu ho hodlá nechat, dokud sám nebude na pokraji vyvrcholení a pak poletí společně. Jeden pohyb za druhým oddaluje svůj vlastní vrchol. Přemlouvá sám sebe, aby vydržel, aby si oba užili vše, co jim tato chvíle může nabídnout. Po celém dni, kdy se jej mohl jen dotýkat, mu však stačí málo a může se přesvědčovat, jak chce. Přenese váhu na jednu paži, aby se dostal mezi jejich těla, konečně svého plyšáčka osvobodí z mučivého sevření a sám se naposledy propne v bedrech s prudším přírazem, kdy si konečně dopřeje dokonalý orgasmus. Jeho kůže na hrudi, kterou nehalí košile, se jemně rosí kapkami. I pro něj to bylo neskutečné. Jeho poslední sten je o dost hlasitější, než ty předchozí a dokonce i paže se mu zachvějí, skoro to vypadá, že se na nich udržet nedokáže.
"Hm, Boo-chan." Osloví jej s mírným pousmáním, kdy se zhroutí vedle něj a přitáhne si ho do náruče, konejšíc prsty rozpálenou pokožku, stejně jako jeho rty krátkými polibky.
"Řekni mi, jsi spokojený?" Musí se zeptat, dokud je pořádně mimo smysl.
"Já ano, velmi."
Boogie, Sena
"Teď ho zrovna proklínám." Dokáže konečně něco říct, když dojde na tu věc mezi jeho nohama a ne, Kamijo to není... Vypadá už dočista nešťastně, i když je to celé vlastně krásné. Čím déle to všechno trvá, tím spíš je už naprosto mimo sebe a ani si příliš neuvědomuje, že ho Kamijo té věci zbavuje. Orgasmus přijde nečekaně a neskutečně rychle, prakticky okamžitě. V podstatě ho to semele jako přílivová vlna, Boo neovládá svoje otřásající se a svíjející se tělo, ani svůj hlas, prostě vůbec nic. Několik dlouhých minut mu hučí v uších a sbírá sám sebe, roztříštěného po celém pokoji, než znovu začne vnímat jeho hlas. Kamijovy ruce ho otáčejí na bok a přitisknou k sobě a on se schová v jeho náručí, aby si pořádně vydechl. Neskutečné... Naprosto neskutečné... Potřebuje dlouhý čas na oddech, na nalezení svého hlasu a jakéhosi unaveného klidu uvnitř sebe.
"Hai... jsem..." Slyší říkat sám sebe do jeho hrudi... Od té chvíle, co si Sena poslechl nahrávku rozhovoru Taijiho, Toshiyii a Kamija, nemohl vyhnat z hlavy Kamijova slova o tom, že se nikdy nestane, aby stavěl rajdy nad svou vlastní rodinu a nechal je, aby s ním manipulovaly. Když spolu byli doma, nepoznal změnu v jeho chování, ale Senova důvěra tím zásadně utrpěla a měl velký problém uvěřit mu, že by ho kdy bral jinak, než takhle. Začal se mu vyhýbat, nejdřív jen trochu, pak pořád víc a nakonec utekl na pár dní do svého bytu. Vnímal Kamijovo zmatení i jeho skryté zoufalství v hlase, když mu odmítl ten víkend, ale prostě si nedokázal pomoct. Musel nejdřív vyhrát sám nad sebou a svými emocemi. O to víc ale pracoval, dal dohromady veškeré účetnictví clubu, byl se podívat na nové možné objevy, podnikl několik rozhovorů, o kterých Kamijo netušil a dneska přijel do práce brzy i se svým zástupcem, aby v tom pokračovali dál. Když na prázdném parkovišti uvidí Kamijovo ferrari, žaludek se mu mírně sevře. Asi ho napadlo to samé... Přesto si udrží vážnou tvář, když vejde do budovy. Na sobě má bílé džíny a větší bílou džísku s ohrnutými rukávy a pod ní jen černý, upnutý top, odhalující břicho. Na nohou kotníčkové boty, na nose hnědé průhledné sluneční brýle a to je všechno. Jde dělat papíry, ne šlapat. Když společně s Natsuem vyjedou do třetí ho patra, začne mu tu připadat cosi divného. Trvá mu přesně dvě vteřiny, než si všimne, co se děje s Takeshiho dveřmi. Totiž, že nevypadají jako dřív, že je před nimi nějaký nábytek, že... se tam něco děje. Zarazí Natsua gestem dlaně, aby na něj přestal mluvit a propaluje ty dveře ledově modrým pohledem, který by mohl vraždit. Kdo si to dovolil??!! Dnes neměl být v práci, chtěli se mu vyhnout! Vztekle sáhne po brýlích na nose a mrští jimi o stěnu, až se rozletí na kousky. S bohem Gucci.
"Mlč a čekej!" Okřikne zástupce, který mu zrovna říkal, co bude v plánu nyní. Za těmi dveřmi se něco děje. Ani ve snu by ho ale nenapadlo, že když se otevřou, vyklouzne z nich ta černovlasá potvora, celá rozcuchaná a posetá červenými flíčky a navléknutá v provokativním úboru. Střetne se s Boogiem pohledem a sleduje, jak mu opadává úsměv a v očích se mu odráží strach. Bojí se ho? Ó to by vážně měl. Sena vypadá, jako žralok lidožravý a v tu chvíli prostě ví, kdo tam byl s ním. Boogie se hihňal jako školačka, když vycházel, asi mu šel pro občerstvení nebo co.
"Podrž mu ruce!" Zavelí Sena k Natsuovi hlasem ostrým jako samurajské nože a Natsu nekompromisně vykročí k Boogiemu. Ten stačí jenom zavrtět hlavou, ale cizí, silnější ruce ho přinutí udělat několik kroků blíž, doslova s ním prásknou o stěnu a podrží ho jako při policejní razii. Jako by u něj hledali drogy. Boo se zachvěje po celém těle, ale nedokáže se vysmeknout, i když se snaží. V dalším okamžiku už na sobě cítí Senovo o hlavu nižší tělo a jeho dlaň, která zajede pod krajku prádla, rovnou dozadu mezi jeho polovičky. Sena mu nepokrytě sáhne do nitra a když dlaň vytáhne, je od semene.... Boogie se nikdy v životě necítil hůř a poníženěji, než v takovou chvíli a do očí se mu natlačí hořké slzy, které se snaží spolykat. K jeho uchu se přiblíží Senovy rudě nalíčené rty.
"Já tě zničím rozumíš? Nikam se neschováš. Ať půjdeš kamkoliv. Skončils." Vydechne tak, aby ho slyšel jenom on, než se oddálí a gestem dlaně ukáže Natsuovi, aby ho pustil. Boo se chvěje doslova po celém těle a u zdi se otočí čelem k nim, když Senu propaluje očima nazpět. Ani tak svoje slzy neuhlídá.
Žádné komentáře:
Okomentovat