Aoi x Reita - Myslíš si, že to zvládneš? - část 1.

(Mihrunisa)

Taiji, Sena

Od toho okamžiku, co odešel z Takeshiho ložnice se s Toshiyou neviděl, protože byl mimo město kvůli své práci. On měl tu smůlu, že měl volno jen jeden den a ten další musel zase do práce. A na vrch škola. A navíc ho s sebou nikdo ani brát nechtěl. Samozřejmě, že mu to nevadilo! Tseh... I tak na něj ale myslel většinu noci. Volali si, ale Taiji neměl ani tušení, jestli by si Toshiya mohl jakkoliv domyslet, co se tu děje a na jiné noci v tomto týdnu nikým jiným, než jím objednaný nebyl. Bude se muset řídit heslem Zatloukat, zatloukat, zatloukat, jestli nechce mít doma halo hned první den po tom, co si špitali u Toshiyi v posteli. Hrůza. Uruha na tom byl podobně. Ještě mu sám nic neprozradil, ale už si všiml, že se tu pan růžové vlasy prohání často a nechodí dovnitř, vozí ho a vyzvedává... Ti spolu něco měli, to bylo naprosto jasné. Za to Sena vypadal jako na obláčku, v recepci oškubával kytičky a vypadal u toho jako Má mě rád, nemá mě rád. A aby toho nebylo málo, Shin-chan byl pryč, bez rozloučení. Ráno po té noci s Uruhou telefonoval asi hodinu a půl a probírali to horem spodem. I on z toho byl dost zaskočený a smutný, protože to byl takový jejich bráška a kdo ví, jak se mu teď kde povede. S čím je ale Kamijo naštval úplně nejvíc bylo, když dnes přišli do práce a zjistili, že se na jejich patře kope a vrtá. Proto měli být dnes jenom dole v clubu. Sena samozřejmě věděl, o co jde, ale neřekl jim ani větičku, prý jim do toho nic nebylo. Taiji ale věděl, že se děje něco, s čím sám nic neudělá, nařízení shora, možná nějaká tlačenka zvenčí. Nemusel souhlasit, ale byl loajální vedení. Pokud jim to vysvětlí, tak později, někde mimo club. To nebyl samotný problém. Tím problémem byl fakt, že to byly Shiniyovy pokoje, které se přestavovaly pro někoho jiného. Ten někdo potřeboval odhlučněný speciální pokoj... jeho náhrada? Ale proč? A kde je Shin? Na jak dlouho? A proč se mu nedá dovolat? Nesměl jim to vzít? A jak to, že byl ten nový okamžitě klenotem? Vůbec neměl kariéru v Mihrunise. Taiji to vnímal jako nezdravou konkurenci, někoho, kdo do rodiny nepatří, kdo si to prostě nejdřív musí zasloužit. A co to znamenalo pro něj a Uruhu, vyměňoval je Kamijo? Už si všimli velké aktivity kolem černovláska od baru, takže jeden z nich byl navíc - teď byli čtyři. A půjde který z nich a proč? Bylo to kvůli Takeshimu? Byli přežitou minulostí clubu? I on??? V jeho věku? Opírá se o stěnu v zadní části clubu s rukama založenýma na prsou, pozoruje všechno a všechny a to celé kolem Shiniy vnímá jako zradu. Obrovskou křivdu. Nesnese, aby mu do pokoje vstoupil někdo jiný, nesnese, aby jeden z nich skončil, ne takhle. Místo lovu klientů se mračí skrz obroučky kulatých slunečních brýlí, které má naražené naschvál, na sobě má upnuté potrhané džíny, kotníčkové botky jako z Texasu a koženou vestičku a tím to hasne. Množství doplňků plných korálků a per je samozřejmostí a klobouk z hlavy taky nesundá. Uruha sedí u stolečku před ním, tváří se ještě otráveněji a panovačněji, než jindy a on ho musí co chvíli ovívat ubrouskem, aby to vůbec vydýchal. Zbyli si tady doslova sami. Museli si krýt záda navzájem. Byl sice jeho mladší bratříček, ale někdy hrál spíš opačnou roli. Oba čekají, až ten poklad spatří. Sena je v recepci a šéf v kanclu, takže se vůbec nenamáhají alespoň nedělat, že jim to tu nepatří. Natáhne se a sevře Uruhovo rameno.
"Neboj se, my si poradíme." Ubezpečí ho tiše. Děvky byly nevypočitatelné a oni dva tím spíš. Chtějí harémovou válku? Mají ji mít.

Reita, Uruha

Dny utíkali jeden za druhým a pro Uruhu byly jedny z nejlepších za poslední dobu. Cítil se skvěle, s Hidem nebylo nic nemožné a po dlouhé době si připadal, že na něm někomu opravdu záleží. Co ho trápilo, byl fakt, že pokaždé, když si Hide myslel, že se nedívá vypadla zamyšleně. Trápilo ho to a nejvíc to pozoroval, když měl jít do práce. Nikdy mu nic neřekl, ani slůvkem si nepostěžoval ale Uru to cítil. Jako většina pracujících v clubu dokázal vidět i to co mělo být skryto. Však ho to taky živili. Tížilo ho vědomí, že mu ubližuje ale vzdát se práce? Co by proboha někdo jako on dělal? Představa, že pracuje někde v bistru, z toho se mu ježily vlasy hrůzou. Samozřejmě, že slyšel o nedávné návštěvě Takeshiho ale ač by ho rád viděl a popovídal si, on by chtěl jistě něco víc a to by nezvládl, teď už ne. S Takeshim to bylo trochu jiné, on prostě nebyl zákazník a nikdy ho tak nedokázal brát, stejně jako pro něj nebyly klenoty jen obyčejnými zaměstnanci. Uru si rozhodně nemyslí, že by něco takového Hide pochopil a proto o tom pomlčí. Dnes společně poobědvali, užili si skvělé odpočne a večer ho Hide vzal do clubu. Vlastně ho se vozil celkem pravidelně a Uruhovi se to zamlouvalo. Před clubem se s ním rozloučí a jakmile spatří, že se uvnitř něco děje je v tu ránu jak na jehlách. Nelíbí se mu, ten rozruch a v první chvíli mí sto chutí jít za Kamijem do kanceláře a pěkně si ho podat. Má hrozný strach o Shinyu, protože jim nikdo nic neřekl a prostě zmizel.Co když ho prodal? A komu proboha? Tohle se v podobných zařízeních nižší třídy dělo dnes a denně, za ty roky v Min má dost známých z podobných míst a ví, jak nebezpečné to může být, když se jejich majitel zblázní. Stalo se to samé se Shinyou? Ne, to snad ne. Nemá Kamija rád a teď už vůbec ne. Začíná si v hlavě spřádat plán, jak zkontaktovat Takeshiho, tohle by jim přece neudělal. Jenže to by znamenalo navázat s ním znovu kontakt a co Hide? Tohle by už nerozdýchal, dost na tom, že před ním docela obratně skryl balíček plný nových péřových boa, které mu samozřejmě přišly domů. Trhne sebou u stolku, když mu Taiji položí ruku na rameno a s podmračeným výrazem pohodí hlavou.
"Tsech, může se tvářit klidně jako sám satan ale tohle mu neprojde." Sykne směrem k Taijimu, aby ho nikdo jiný neslyšel.
"Nikdo Andílka nahradit nemůže, o to se postaráme." Podívá se mu upřeně do očí a vezme svůj nealko drink. Ani se dneska nesnaží tvářit příjemně, jeden večer se to nezblázní. S nimi si nikdo hrát nebude a připravit je o místo, tak na to ať zapomenou.
Pro Reie byl dnešní večer ve znamení očekávání. Nebyl si úplně jistý, do čeho se to vlastně pustil ale tvářil se úplně opačně. Po příjezdu na Kaiovy pozemky, když přivezl nového hřebce, mu volal jeho šéf a dostal pěkně vynadáno, že přijel o půlhodiny později a pak vybouchl a dal výpověď. Zůstal v cizím městě a rozhodně nechtěl Kaiovy viset na krku, i když svou práci zastal dost dobře. Jenže v tom bylo ještě něco jiného, pokud skončil u svého bývalého šéfa, znamenalo to zaplatit mu všechno vybavení, které doteď používal, takže i auto a na to prostě nemá. Je zadlužený tak na pět let dopředu. Podepsal s ním smlouvu jen z toho důvodu, že nutně potřeboval práci a kde žít. Během posledních pár let potkal Kaie a vlastně si dost sedli. Hlavně, co se vnitřních pohnutek týče. Jeden večer u piva se dostali až k tématům, která by neměla být otevřena a s tím souvisí i dnešní večer. Nová práce, nikdy by ho nenapadlo, že by něco podobného dělal ale….za ty prachy udělá snad cokoliv, hlavně s nožem na krku se není o čem rozhodovat. Prý tu bude mít veškeré pohodlí. Říkal Shin, kterého u něj potkal. Takový andílek ale musí si přiznat, že ho Kaiovi závidí. Kdyby mu ho na chvilku půjčil, taky by ho neubylo.+Chm, tak to jsem fakt zvědavý.+ Pomyslí si, když vysedne z auta, které už je vlastně jeho, až ho teda zaplatí a vzhlédne na budovu před sebou.
"Budeš dělat v bordelu. Bravo Rei, je z tebe korunovaná děvka." Protočí sám nad sebou očima ale pohodí si velkou cestovku na rameni a nasadí si masku, která kryje většinu jeho tváře. Ne, bez ní tam rozhodně nepůjde, tak to prostě bude a hotovo. Kamijo proti tomu nic neměl. Celkem si padli do noty. Chlap, který ví, co chce a to on dokáže ocenit. Možná trochu víc přítulný ale to nikdy není na škodu, stačí mu hezky pohrozit nějakou pěknou hračkou.
"By se ti sroloval ten tvůj kabát, kdybych na tebe něco vytáhl." Dodá si ještě pobaveně a se sebejistým výrazem i krokem vejde do klubu, kde už je celkem živo. Chce se podívat na své nové pokoje a hezky si řekne, kde co bude. Dneska se chce hlavně rozhlédnout dole v clubu, možná si i vyhlédnout potencionální platící oběť.
"Já ti popřeju hezký večer a ty mi pohlídáš tašku hm." Úplně se neptá Seny v recepci a ležérně se opře o desku pultu, sledujíc jak škube kytičku.
"Netrap ji, není hezčí jak ty." Mrkne na něj a položí cestovou nahoru.
"Trochu se tu rozhlédnu." Oznámí mu jistým hlasem ale ne rozhodně se neptá. Však je s Kamijem domluvený a Sena to jistě ví taky.
"Štěstí mi přát nemusíš, já si ho nějak připoutám." Zasměje se upřímně, než se narovná a zamíří do nitra clubu. A pak je uvidí. U Kamija viděl fotky všech kluků, co tu dělali a upřímně poznal by je hned. Vezme z tácu jednomu obsluhujícími pivo a zamíří směrem k nim.
"To mám jako uvítací výbor?" Prohodí směrem k nim, když je pozdraví a rozhlédne se kolem sebe.
"Shin říkal, že je to tu luxusní, kupodivu měl pravdu. Asi dostal pěkně nařezáno, že byl tak krotký a upřímný." Uchechtne se a opře se zadkem o desku stolu se zavrzáním kožené bundy.
"Jak to jde?" Podívá se na oba dva.
"Co je? Nejdou kšefty? Tamten po tobě kouká. Ne, tak promiň, kouká na mě." Sdělí Taijimu a napije se piva s pobaveným zablýsknutím v očích.

Taiji, Sena

Taiji opětuje Uruhovy dlouhý pohled a přikývne. Udělal by pro něj hodně, kdyby ho o to požádal. Ani jeden nemůžou vědět, že Reita už je v recepci a všude se chová jako císař pán. Sena se válí horní polovinou těla po pultu na sobě má stříbřitou jemňoučkou síťovinu, takový overálek a botky na průsvitném podpatku, jednou dlaní si podepírá tvář a druhou oškubává vázu s květinami, když zvedne modravé oči vzhůru. A vzápětí ohrne rty a ukáže rohy. Sotva patrně natáhne ručku s kameny vykládanými nehty a strčí do tašky tak, že na druhé straně pultu přepadne na podlahu.
"Svoje krámy si hlídej sám a dej si pozor na to s kým mluvíš. Možná to ostatní baví, ale mě ne a věř mi, že mám tu moc tě odsud dostat tak rychle, jako tě Kai-sama přivedl." Dá najevo, že ví víc. Kamijo mu asi neřekl, kdo on je, ale to si sám rychle srovná.
"Moc dobře vím, jakou výplatu potřebuješ, abys nešel na ulici, tak mě moc nepokoušej, ano darling?" Roztáhne rty do dokonalého úsměvu a otočí se k němu zády. Okázale si prohlíží nehty, dokud Reita neodkráčí do clubu a pak zvedne oči ke kameře, co ho hlídá a zamává do ní. Nepochybuje o tom, že se Kamijo dívá. Taky proto se tu válí skoro nahý. Nějaký chlapeček od dveří se postará o to, aby taška zmizela za recepcí, ale on to teda rozhodně dělat nebude. Už když Taiji Reitu spatří, ví že je to on. Jednak má tu masku a jednak by si nikdo jiný nedovolil takhle tu z táců něco brát. Obsluha se tváří docela vyděšeně, ale on vůbec. Nechá brýle sklouznout na nos a prohlíží si ho s ohrnutým nosem. Takže Shinyův opak. Hmm... Shin byl lepší lákadlo. Kromě toho, ani jeden z nich se nechoval takhle arogantně ke kolegům, aby jim bral natočené objednávky, pokud nešlo o balící techniku. Ani se nemusí dívat na Uruhu, aby věděl, jak se tváří on. Byl zvyklý, že se k němu lidé chovají s okouzlující grácií, že ho obdivují a tenhle spíš vypadá, že se jim přišel vysmát. Pozdraví ho nazpět, ale ruku mu zatím nepodá. V první chvíli ho zaujme, když Reita zmíní, že Shinyu viděl, že s ním má něco společného, že by mohl tušit, jak se mu daří, jenže vzápětí pronese to o nařezání a Taiji se zamračí tak hrozivě, že to vypadá, že ho vytáhne před club, jestli o něm tak bude mluvit. Byl dost blázen na to, aby mu někde spravil fasádu a šel si za to sednout, klidně ho přejede motorkou. Další arogantní poznámka a v něm se všechno naježí.
"Jestli je tohle součást tvého vystoupení, používej ji na svoje zákazníky, jinak si získáš reputaci pitomce a nic víc." Dá mu dobře míněnou radu. Cítí ohrožení v revíru z hlediska dominance a vzpurnosti. Cítí ohrožení Uruhy odkudkoliv, protože je křehčí a tady se dějí divné věci. A Shin? Rád by se na něj ptal, ale ne takhle. Obsáhne gestem nastavené dlaně sál.
"Dobře se bav. Večer je tvůj." Popřeje mu a podá Uruhovi dlaň, aby mu pomohl vstát.
"Pojď, koupím ti něco dobrého." Pozve ho měkce.

Reita, Uruha

Sena ho dost pobavil. Samozřejmě, že čekal něco podobného. Kamijo ho dost dobře varoval ale to by nebyl on, aby si z podobných věcí něco dělal. Není zlý, nikdy nebyl ale dával si sakra pozor, ke komu se jak choval. Nikomu do toho jaký je nic není a tady si má vybudovat jistou reputaci, tak se toho drží. Měl by být vděčný, že se dostal až sem a stačilo lusknout prstem ale to neznamená, že přijde po čtyřech a bude se klanět. Na to on nikdy stavěný nebyl, taky proto o práci přišel a Sena se rozhodně trefil do černého. O tohle místo ale zatím strach nemá, pokud nezkazí první kšeft, bude v pohodě. Sehnat někoho jako je Shin je dost obtížné a stejně tak kluka podobného ražení jako je Rei, který by se nechal takto zaměstnat, dost na to sází a Kamijo mu to dal najevo. Tohle divadélko si nemohl odpustit a usměje se, když na něj Taiji uhodí s dobře míněnou radou. Střelí očima k Uruhovi, který na něj i ze židle shlíží svrchu a měří si ho nenávistným pohledem.
"Reputaci pitomce? Hned první den, tomu říkám hezké přáni na začátku večera." Prohodí s úšklebkem ale pořád je dost pobavený a rozhodně ne uražený.
"To není přání, to je fakt." Ozve se Uruhův hlas s protočením očí v sloup. Jenom ho vidí a už ho má plné zuby a to nemusí ani mluvit o Shinyovi. To už na něj trochu moc a raději odvrátí očka a nafoukne tváře.
"Očividně jsi ho neseřezal ty. Jinak by sis nesnažil honit ego na nás, i když…" Vrátí k němu zelené očka a sjede jeho postavu od hlavy až k patě.
"Asi ti dost času zabírá honit něco úplně jiného." Strefí se do něj s hrdým úsměvem a pohodí hlavou. Tímhle chováním musí podle něj odradit úplně každého.
"Brzo poletíš, s takovou toho moc nevyděláš." Dodá ještě a pohodlněji se opře na židli, i když pořád sedí vzpřímeně s nožkou přes nohu.
"Ouch. Tak teď to byl hezký zásah." Pochválí jeho rýpnutí uznale Rei a znovu se krátce napije.
"Člověk vás chce trochu pobavit, postarat se a vy na něj takhle." Pokrčí rameny a je jasné, že ho to příliš nedotklo. Byl zvyklý na daleko horší narážky, u koní do sebe mnohem hůř rýpali a pánové na to jak se zdá nejsou vůbec zvyklí.
"Hele, nemám chuť se tady handrkovat, jsem tu, protože tu být musím a to je celé." Sdělí jim úplně jednoduše a pak si rozepne bundu, pod kterou má černé upnuté triko.
"Ale když budete hodní a uklidníte se, něco bych tu pro vás měl, pánové." Odlepí se zadkem od stolu, vytáhne z kapsy obálku nadepsanou úhledně jejich jmény a opře se o desku dlaněmi, ještě před tím, než tahá Taiji Uruhu na nohy. Ten by očividně už šel ale přeměří si Reitou s nedůvěrou.
"Vytáhneš kus papíru a máme tě vzít mezi sebe? Jsi vážně pitomec." Protočí nad ním Uruha očima a pomalu se zvedne za pomoci Taijiho dlaně.
"Potřebuju se odreagovat." Kývne mu hlavou, než mu padne pohled na písmo.
"To je od Shinyi." Rei se v tu samou chvíli usměje a mrkne na ně.
"Hai, je od něj. Požádal mě a já bych tak strašně hodný a opravdu ho dovezl." Zamává jim před očima obálkou a chvíli to vypadá, že jim ji nedá, když narovná. Nakonec natáhne ruku směrem k nim.
"A žádné prskání." Upozorní je pevným hlasem ale koutek se mu pozvedne.

Taiji, Sena

"A cos čekal s takovým nástupem? Že nás to okouzlí?" Prohodí Taiji a nakloní hlavu mírně k rameni. Podle něj by ten kluk udělal líp, kdyby přišel, podal jim ruku a nemusel je milovat, ale mohl se aspoň tvářit, že se s nimi hned nesnaží vykopat válku. Nebo možná snaží, možná to má nařízené shora... kdo ví. Stočí oči na Uruhu, který se konečně rozhodne mluvit a stojí to za to. Musí si dávat pozor, aby se nezačal hlasitě smát, protože jeho jedovatost je kouzelná. To asi ty zelené oči.
"Jen ti vracíme, s čím jsi přišel ty na nás." Řekne medově Taiji, oni si přece nezačali. I když on by si pro provokaci taky nešel daleko. To další prohlášení ho přiměje vyzvednout obočí nahoru.
"Jsi v nejlepším clubu v Tokyu, kam se ostatní touží dostat a nikdy se jim to nesplní a ty musíš? To musí být strašné... měli bychom ho politovat, co myslíš, Uru-chan?" To snad není pravda... jiní by šéfovi líbali nohy a on řekne tohle. To by Kamijo asi nebyl rád bez ohledu na to, co si domluvili. Nakonec je to Taiji, kdo si převezme obálku a rozlepí ji. Vymění si s Uruhou krátký pohled a začte se. Není tam toho moc, ale Shinya jim vysvětlí, že jde o práci na dlouhou dobu a že se má dobře. To ho překvapí, jestli je ve společnosti lidí jako tady tenhle naproti. Nemůžou si zatím volat, než se tam situace ustálí, asi si potřebuje vybudovat důvěru, ale tohle není dopis z donucení. Vlastně zní dost nadšeně. A moc na ně myslí a trápí ho, že se už nerozloučili. Taiji se měkce usměje a podá psaní Uruhovi. Ať si ho v klidu pročte a někam uloží, on by ho zmačkal. V ten okamžik se u nich ocitne Sena, drápky se dotkne Reitova ramene a vklouzne mu po bok. Taiji ho sjede pohledem a pískne.

"No né, ty chceš někoho hodně vydráždit, co? Jsi jako mořská panna..." Řekne a myslí to upřímně. Sena se zářivě usměje, i když neukáže zuby. Samozřejmě, že chce. Sedí nahoře a nesmí mít oči pro nikoho jiného. Nicméně o jeho stěhování nikdo nic neví. +Jsem paní majitelová, haha...!+ Směje se v duchu pobaveně a trochu zamilovaně, než přejde pozorností na Reitu. Je zvědavý i na ten dopis, co má Uru, ale... je to jeho soukromí. Dlaní vklouzne na jeho odvrácenou tvář, stočí si ho k sobě níž a přitiskne rty na jeho ucho.
"Vidíš toho mladého muže, co právě vstoupil?" Sotva patrně se s ním pootočí, aby tam Rei viděl, ale vypadalo to, že se věnuje Senovi a flirtují spolu. Volnou dlaní se dotkne jeho ramene a přitiskne se k němu. Taiji se culí a odvádí Uruhu k baru.
"Je to někdo moc důležitý, ale strašně plachý... slyšeli jsme..." Samozřejmě on a Kamijo, haha!
"Že ho zajímá tvůj obor, ale je zoufale nezkušený. Podle našich informací potřebuje někoho, kdo by ho to naučil, zasvětil... a nezklamal ho. Myslíš si, že to zvládneš?" Broukne a oddálí se, když se mu podívá do očí a pak odpluje po parketu. Pěkně voněl, tenhle Reita, pěkný kousek, asi si to někdy zopakuje. V duchu se zase rozesměje. Je to jeho první úkol a jestli je bystrý, tak to pochopil. Buď ho zvládne, nebo nemá na klenot. Aoiho černé oči zapátrají po clubu hned jak vstoupí. Moc se mu na podobné místo nechtělo, ale na druhou stranu se nestydí. Jen už neví, kde by začal, jak by komukoliv, cokoliv naznačil. Podle něj to jinak nešlo. Mohl ignorovat sám sebe a užírat se tím nebo udělat odvážnější krok a vybrat si profesionála. Poupraví si jemně tkanou černou košili, která je skoro průsvitná, srovná šperky v rozhalence a s delšími volně splývajícími vlasy vykročí k baru. Nejdřív něco na kuráž, pak se možná zeptá. Výrazná stříbřitá náušnice podlouhlého tvaru v pravém uchu tiše zacinká, když se pohne a usadí se s elegancí sobě vlastní k pultu, kde si objedná jahodový alkoholický koktejl. Je tady hodně na co koukat, některé kreace, co mají ti kluci na sobě jsou skoro úsměvné a jiní jsou velmi krásní. Ale nejlepší jsou touhou opilí klienti a to, co jsou schopni předvádět. Musí hodně ovládat svůj úsměv a výraz.

Reita, Uruha

Rei jen klidně stojí, kouká kamsi před sebe a u toho se klukovsky usmívá. Nedělá si nic z jejich dobírání ani rádoby dobrých rad. Otázky Taijiho jej ale donutí se pomalu ohlédnout a pozvednou obočí, což není pod maskou vidět.
"Ne, to sem opravdu nečekal." Začne jako první a neubrání se pobavenému ušklíbnutí.“ Ale víš Taiji-kun, když někoho trochu vydráždíš, poznáš daleko líp, co je zač nebo ne?“ Zavrtí nad nimi hlavou a po očku sleduje, jak se Uru začte do dopisu, vidí jak u toho stahuje obočí k sobě a je vidět, že má O Shiniyu strach.+Vážně se dá udržet přátelství zrovna tady?+ Proběhne mu hlavou překvapeně ale tohle už neokomentuje. Neví, co v dopise stojí, nemá nezvyku nahlížet do cizích psaní a vlastně…to není jeho starost. Když viděl Andílka, jak se kouká a Kaie, pochybuje, že by v něm bylo něco špatného. Ano, všiml si, jak je Shin unesený a nemyslí si, že by to pro něj byla jen čistě práce. Rozhodně ne, v tom pravém slova smyslu. Pomalu se ohlédne, když ucítí dotek na svém rameni a vzápětí i teplo lidského těla. Nelekl se, tváří se pořád stejně sebejistě a do nosu se mu dostane Senův parfém. Příjemná vůně, rozhodně by se nebránil užít si ji mnohem víc. Jenže tohle je majetek někoho jiného a on kvůli němu nepotřebuje přijít o práci. Ve slovech ho ale předběhne Uruha.
"Mořská pana, Siréna. Krásný hlas, okouzlující tvářička ale pěkně nebezpečné potvory." Prohodí, když zvedne oči od dopisu, který si schová do kapsy kalhot a věnuje Senovi svůj okouzlující úsměv. Je si jistý, že to nepochopí zle ale jako velmi osobitý kompliment. Ani jeden netuší, že Kamijo opravdu sedí u kamery a ve chvíli, kdy se Sena příliš přiblíží k Reitovi už je na nohou a pozoruje monitor se zatnutými pěstmi a snaží se ovládnout, aby tam nevlétl. Hrozné.
"Jestli na něj sáhneš, letíš." Zvedne se v něm vlna jakési nevole a žárlivosti. Měl pro Reitův smysl pro humor a rýpaní slabost od první chvíle, ale to neznamená, že si bude moc dovolit všechno!
Rei nepatrně stočí tvář a už vůbec nevnímá Uruhu a Taijiho, kteří odcházejí k baru. Jeho pozornost si kradou Senova slova a jeho oči přitahuje osoba, na kterou poukáže.
"Hm, zdá se, že máte dobrý přehled." Řekne potichu a sám stáhne ruku dozadu a bez váhání položí dlaň na Senův bok, který silněji stiskne.
"Nikoho lepšího bys na tohle nenašel, věř mi Sena-chan." Pousměje se a pozoruje černovlasého muže očima připomínající šelmu na lovu. Jeho večer právě začíná.
"Je použitelný aspoň jeden pokoj?" Zeptá se ho sebejistě, sám neví, jak daleko s úpravami jsou a nepochybuje o tom, že jeden potřebovat budou. Odpovědí je mu nejspíš jen kývnutí hlavou. V tomto si dost věří, i když ve svém nitru pocítí nepatrnou nervozitu. Tohle kruci nesmí zkazit, jinak je v háji. Oplatí mu upřený pohled a ještě chvíli sleduje jeho vzdalující se postavu, jak se proplétá po baru.
"Provokatér, aby se mu to jednou nevymstilo." Hodí poznámku do prostoru a stočí oči zpátky na muže u baru. Propaluje jeho záda pohledem, pivo nechá na stole a zamíří stým krokem za jasným cílem. U baru si vybere místo hned vedle něj a pohodlně se opře o desku, sedat si zatím nehodlá, vyhovuje mu, když je o kousek výš. Místo, aby očima vyhledal obsluhu, pomalu stočí zpoza masky oči na něj.
"Bavit se nad cizím smutným osudem, že se nestydíš." Jeho hlas je pevný ale zatím není přísný ani ho za to nekárá, spíš se dobře baví.
"Budeš tak hodný a prozradíš mi své jméno?" Zeptá se jej a nabídne mu cigaretu ze své vlastní krabičky. Co kdyby měl náhodou chudáček chuť, musí se přece postarat.

Aoi

Aoi se upřímně lekne, když se vedle něj ozve jiný mužský hlas, který očividně promluvil na něj. Byl příliš zamyšlený nad tím, co se děje po okolí. Stočí k němu oči a skoro plaše se usměje. Jenže pak si uvědomí, na jakou masku se to dívá. Nebo spíš, co si myslí jeho hlava, že to znamená. Jak je tohle možné? Přivolal si ho myšlenkami nebo mají v tomhle clubu radary na to, kdo je kdo a co skrývá? Oboje bylo docela děsivé. A hned dostane zdánlivě pokáráno a něco zvláštního přeběhne po jeho páteři.
"Přivodili si ho sami, nemyslíš?" Oplatí mu tykání, nepochybuje o tom, že on není host, i když je oblečený docela normálně. Vyhlédl si ho, to je jasné, ale proč? Co ho prozrazuje? Lidí jako on tady bylo hodně. Sklouzne pohledem na krabičku, na značku, zauvažuje, jestli kouřit nebo ne, ale tenhle zlozvyk ho ovládne pokaždé a tím spíš někde ve společnosti. Natáhne poměrně jemnou dlaň s černě nalakovanými nehty a nabídne si.
"Děkuji." Řekne a nechá ho, aby mu taky připálil. Mezitím před něj barman postaví jeho koktejl. Poděkuje i jemu a vrátí pozornost k Reitovi.
"Jmenuju se Aoi." Podá mu ruku, aby se seznámili.
"Jak říkají tobě?" Pokračuje v nezávazné konverzaci, ale je z něj vnitřně trochu nervózní. Radši se napije svého drinku a dál pohledem klouže po lahvích a skleničkách před sebou, než se strhne malý poprask kolem Uruhy opodál. Několik mužů se rozhodlo, že se o něj asi rovnou poperou a zatímco se on tváří pobaveně a potěšeně, už se k nim dere ochranka a chlapi vypadají, že kdyby měli pistole, bude zle. Aoi se tam zvědavě dívá taky, až dokud se situace trochu neuklidní.
"Máte tady hodně čilo." Snaží se přijít na cokoliv kreativního, co by mu povídal, ale asi se moc špatně připravil. To on je klient, on platí a stejně je to pro něj jak první rande a čím víc dominance jeho doprovod vyzařuje, tím je to horší.

Reita

"Nejspíš ano, já bych to neudělal." Pokrčí krátce ramena ale dění v podniku je to poslední, co ho zajímá. Má přikované oči ke své momentální společnosti a obdivuje ve své hlavě jeho rysy. Jestli tu bude mít jen podobné typy, stane se z práce koníček s největší pravděpodobností. Krátce se ohlédne na obsluhu, která se přimotá konečně do jejich blízkosti objedná si jen čistou neperlivou vodu. Pivo už měl, jedno bohatě stačí, navíc by měl rád čistou hlavu, v tomhle ohledu se příliš nevyplácí míchat do věcí alkohol. Bez váhání mu připálí cigaretu a už mu zase kouká do těch uhrančivých očí. Podobné snad ještě neviděl ale jedno ví, bude mít problém se od nich odtrhnout.
"Těší mě Aoi-chan." Neodpustí si oslovení a stiskne mu ruku o trochu silněji, než je běžné. Ne však příliš, aby ho to nebolelo, na to bude dost času později.
"Já jsem Reita." Prozradí mu i své jméno nezaujatě se podívá na poprask, který strhl. No, to se dalo čekat. Banda kohoutů na jednom place, co jiného by se mohlo stát. Je mu úplně jasné, že v tom Uruha má prsty a neodpustil si je pořádně vyprovokovat.+Pak, kdo si honí ego.+ Proběhne mu hlavou pobaveně.
"Hai, občas ano." Odpoví mu jako první a nemá v plánu mu prozradit, že je tu první den. To by si příliš nepomohl.
"Někteří se nechají unést provokativní dominancí a hrdostí." Zkonstatuje, než se pomalu ohlédne jeho směrem a mírně se k němu nakloní s lišáckým pousmáním.
"To není nic pro mě hm." Zaklapne až teď zdánlivě těžký zapalovač a schová ho do kapsy tmavých kalhot.
"Prozraď mi Aoi-chan, copak tě sem přivádí." Neptá se, prostě to od něj chce slyšet a do jeho hlasu se vloudí náznak přísnosti.
"Někteří sem přichází se pokochat, jiní si něco užít a někteří…" Odmlčí se krátce, než zvedne ruku a odrhne mu prameny přes pravé rameno na záda, než ji zase stáhne.
"Poznat sami sebe." Sjede ho krátce pohledem od hlavy až k patě a pak těkne očima k jeho koktejlu.+Jahody, o proč by ne.+
"Mohl bych se o tebe postarat a vzít tebe i koktejl na malou exkurzi a odhalit tak kousky, které by neměl nikdo vidět."