"Ale měl, říkal jsem ti, že to prostě neklaplo, byla to náhoda..." Řekne tiše a neobtěžuje se vysvětlovat proč. Kvůli škole? Kvůli tomu, že pozdě vstal? Kvůli někomu jinému? A pak konečně dostane to, co chce, zatímco Toshiya pevně svírá jeho stehna, až to skoro bolí. Okamžitě pocítí příval silného vzrušení a jakmile se tělo jeho milence opře o to Taijiho a jeho dlaně sevřou polovičky, sám se posune na barovce co nejblíž k němu, až mezi nimi nezbude snad ani milimetr místa, zatímco ho líbá tak hladově, jako kdyby s někým nespal dobrý rok. Zvedne koutky rtů nahoru, čímž na krátko přeruší jejich polibek.
"Pokusím se dívat, jak to vypadá, ale budeš se u toho muset někam zavřít." Zvedne ruce nahoru, aby mu Toshiya mohl tričko svléknout a krátce se za látkou podívá na podlahu.
"Vidíš? Už si tu začínám připadat jako doma. Vyznačuju si teritorium. Ponožky budou támhle." Kývne bradou někam za něho asi tak doprostřed pokoje. Led tiše zacinká, ale Taiji mu dokáže věnovat pozornost až v okamžiku, kdy ho ochutná ve svých ústech. Obejme ho provokativně rty, jako by mohl objímat něco jiného a celý ten čas se dívá Toshiyovi upřeně do očí. Povzdechne si, když ho led zastudí na rtech a pak mu sklouzne po hrdle na hrudník. Nechává za sebou pálivě studenou stopu, která rychle mizí, jak ji Taijiho rozhicovanost vyrovnává. O to víc je ale mučivější, když jeho pokožka tolik hřeje. Jemná vodní stopa rychle zasychá a on prudce zatáhne břicho, když mu Toshiya přejede ledem po břiše, ale pak už zase o kousek vedle míří k hrudi a skončí na vzpřímené bradavce. Vjede mu dlaněmi do vlasů a znovu se vrhne na jeho rty. Úmyslně se tělem přitlačí proti němu, aby i jeho trýznitel pocítil trochu toho chladu z ledové kostičky. Prsty sklouzne po jeho spáncích na krk, kde začne hbitě rozvazovat jeho kravatu. Od minule už se trochu polepšil a jde to líp. Uzlů na kravaty existuje celá řada. Jestli bude mít každý den jiný, asi z toho umře. Brzy ji z něj stáhne a odešle na tvořící se hromádku na podlaze. Košile začne brát za své hned vzápětí.
Toshiya
"Tohle je moje teritorium Králíčku. To, že jsem ti povolil vstup, na věci nic nemění. Budeš si ho muset poctivě odpracovat." V očích se mu blýskne pobavení, i když výraz ve tváři zůstává pořád trochu zamračený. Pak se mnohem lépe drží vážný výraz. Sleduje poctivě kostku ledu, jak se roztápí a tentokrát se nebrání a ani jeho polibku, který v něm rozpoutává mnohem víc. Vydechne krátce do jeho měkkých rtů a nechá se stejně tak připravit o kravatu a pak mu pomůže i s košilí. Jen se krátce ohlédne a zamračí se ještě víc, když ji vidí dopadnout na zem.
"Za tohle bys taky zasloužil pěkně nařezat. Víš, kolik stála." Zamručí jeho směrem, když ho pevně chytí za stehna a přirazí i s židlí k baru. Tak mu aspoň nebude nikam utíkat až…Prsty zamíří rovnou k zapínání jeho kalhot, musí si ho co nejdřív vybalit, ještě chvíli a asi z něj zešílí. Potřebuje vybít energii, jistou zlost z dnešního dne ale ne na něm, spíš s ním. Knoflík povolí hodně rychle, jak kdyby mu četl myšlenky a on popadne Taijiho kolem pasu, trochu ho nadzvedne, aby mu mohl ty kalhoty jednou rukou servat alespoň pod zadek. To prozatím, pak už mu je serve celkem hravě. Vůbec ho netrápí, že Taiji bude mít hezky otlačený zadek od té barovky, prostě ho chce a hned. Není v rozpoložení, kdy by si chtěl cokoliv odpírat a jeho už vůbec ne.
"Pak si to všechno hezky posbíráš, já to dělat nebudu." Ozve se jeho hlas nekompromisně, když krátce ustoupí, aby ho o překážející kus látky mohl připravit. Zůstane stát naproti němu a prohlédne si ho s kalhotami, které svírá v prstech. Je hrozně sexy a sakra rajcovní, jak se válí na té židli. Za ním bar s hromadou alkoholu. Nejradši by si ho takto vyfotil, to by byla inspirace k další tvorbě. A pak to prostě udělá. Sáhne do kapsy pro svůj telefon stříbrné barvy a prostě si udělá několik snímků a svoje koutky neuhlídá. Prostě se na chvíli ztratí v sobě samém a usměje se.
"Tohle bych si nejradši někam pověsil. Králíček v hříšném zátiší." Ušklíbne se a úplně vidí stříbrnou cedulku u obrazu. Asi by pak nikoho už na návštěvu zvát nemohl, kdyby si ho pověsil do obýváku. Pak telefon zase schová a překoná vzdálenost mezi nimi. Sevře jeho chloubu a trochu silněji ale nedopřeje mu ani jeden pohyb, prostě ho jen drží a druhou sahá do sklenky pro další kostku ledu.
"Kam jsi to říkal, že bych ji měl vrazit?" Pozvedne obočí a znovu se vydá po jeho těle a tentokrát rovnou dolů až na stehno, trochu ho za něj podtrhne a zajíždí s ní míjejíc jeho chloubu, mezi polovičky.
Taiji
Taijiho dlaně už brzy kloužou po Toshiyových odhalených ramenou, zatímco jsou jejich rty stále spojené, ale musí se znovu začít culit."Já jsem ji tam hodil? To tys ji tam hodil..." Odmlouvá mu.
"Já nařežu tobě, to budeš koukat." Škádlí ho, ale židle popojede i s ním na palubě a on drkne zády do okraje baru. Shlédne mezi ně na Toshiyovy prsty, které se dobývají do jeho poklopce, což se mu za chvíli taky podaří a pomůže mu s vlastním nadzvednutím, aby mohl o kalhoty za okamžik přijít. Hladově pozoruje výraz v Toshiyově tváři, když tohle dělá a taky to, jak se změní, až uvidí jeho nahé tělo. Asi neexistuje krásnější pocit, než když vidí někoho, kdo se na něj takhle dívá, komu se to celé moc líbí. Připadá si pak opravdu výjimečně. Protočí očima nad větou o sbírání oblečení. To ještě potrvá, minimálně do doby, než bude muset domů, do té doby může klidně chodit nahý. Na okamžik mezi nimi nastane ticho před bouří, ostražitě na něj hledí, co vymyslí a vzápětí už ho sleduje, jak hledá telefon. Tohle by mu měl zakázat. Mihrunisa nezveřejňovala fotografie svých zaměstnanců, kvůli soukromí i bezpečí, a taky proto, aby byli zákazníci zvědavější a tím spíš přišli, ale z nějakého důvodu mu věří. Možná je to obrovská chyba, co právě dělá, ale i tak si zajede dlaní do vlasů a udělá na něj ještě několik póz, aby měl teda co fotografovat. U toho sleduje jeho náhle tolik uvolněný obličej.
"Tak si to pověs... třeba naproti posteli... aby se ti líp usínalo." Ozve se. Toshiya se dvěma kroky dostane zpět k němu a udělá něco, co tak docela nečekal, když ho chytne rovnou v klíně. Taijimu se v očích promítne nové překvapení, které je ale hned maskováno za bojovné povystrčení bradičky. Nové doteky se nekonají, ale už jenom to, že cítí jeho kůži na své a to, že ho drží zrovna tam s ním dělá neskutečné věci. Nehýbe se, skoro ani nedýchá, ale moc dobře slyší zvuk ledových kostek. Tam? Aby pak jeho menší já ještě našli...
"Vrazit ne, říkal jsem zasouvat..." Opraví ho, ale na těle ho znovu zastudí nová kostička, která taje snad ještě rychleji, než před tím. Jemně se zachvěje pod jeho rukama, teď se nemůže vrtět, nemůže skoro nic, když si ho Toshiya takhle přidržuje, ale i tak sebou cukne, když ucítí led na stehně a doslova mu visí očima na rtech. Jeho klín zůstane ušetřen, samozřejmě z dobrého důvodu, ale to ostatní ne. Brzy ucítí led rovnou u svého vstupu a zamrká jako panenka, když sebou znovu silně trhne a ztuhne na místě. Vlastně neví, jestli ho chce roztrhnout nebo omdlít vzrušením, spíš to druhé. Ať to klidně udělá, je to neskutečně sexy, hříšné... jiné... jako on.
Toshiya
Na jeho vyhrožování se jen ušklíbne s nádechem pobavení. Však on mu ty myšlenky vyžene z hlavy, stejně jako naposledy, vlastně včera. Má prostě pocit, že spolu takhle fungují už minimálně půl roku a uvědomuje si, jak ho něco takového baví a o to je to horší. Nemyslí si, že má nudný život ale Taiji je jeho dost ostré koření a to on má rád. Sleduje kostičku, jak se roztápí, aniž by pustil jeho chloubu a pohne se jen jednou jedinkrát přesně ve chvíli, kdy podruhé obkrouží ledem jeho vchod."Takže zasunout, no když po tom toužíš. Co bych pro tebe neudělal." V očích mu zlověstně zasvítí ale zatím jen pokračuje ve svém dráždění, než se led úplně rozpustí mezi štíhlými prsty. Dopřeje Taijimu ještě jeden mučivý pohyb na přirození a palcem pohladí jeho špičku, než se natáhne po další kostce. Za chvíli tu spotřebuje snad celý mrazák ale pokud to bude mít efekt…no proč ne.
"Pověsím a budu si užívat pocit, že já na tebe koukat můžu a ty na mě ne." Provokuje ho dál. Tentokrát si však odpustí kostkou mapovat jeho tělo a zamíří rovnou k místům, kde byl s tou předešlou. Nakloní se nad jeho tělo, zblízka se mu podívá do očí a skloní se pro dravý polibek. V tu samou chvíli opře kostku, přesně tam, kde si to Taiji přál a jemně zatlačí. Tohle je vážně šílené, nikdy by ho nenapadlo, že to udělá ale teď se mu nechce udělat nic jiného. Tedy kromě toho, až si ho bude užívat sám, už se nemůže dočkat. Nechá kostku pomalu vyklouznout, než ji na chvíli nahradí svým vlastním prstem a dostane se mnohem hlouběji. Popotáhne jeho spodní ret, když se musí oddálit, aby se nadechl a v černočerné tmě jeho pohledu zahoří neskutečné vzrušení.
"Abych tě nezchladil příliš a nemusel to celé dodělat sám." Rýpne si do něj ještě a znovu natlačí kostku proti jeho nitru. Tentokrát to jde mnohem snáz, možná taky proto, že je o poznání menší.
"Pěkně hřeješ zdá se, Králíčku." Věnuje mu znovu oslovení, které si schovává jen pro něj. Místo toho, aby sáhl po další, do něj pronikne svými prsty, aby našel místečko, díky kterému ho začne prosit. Chtěl to po něm minule a dneska má dost podobný cíl. Druhou rukou mu věnuje pár krátkých pohybů.
"Popros mě Králíčku." Sekne ostrým hlasem podbarveným touhou a natlačí se klínem proti jeho pozadí a svým prstům. Z úst mu unikne tiché zasténání. Musí z něj ty prsty prostě vytáhnout a zbavit se svých kalhot, jinak se vážně zblázní. Nechá je klidně klesnout ke kotníkům a dráždivě se otře špičkou svého přirození o Taijiho zadní vrátka. Místo sebe mu ale znovu půjčí jen své prsty.
"Víš, co máš říkat."
Taiji
Brzy dostane to, co chtěl, i když jenom dokola, ale těžko slovy popsat, co cítí, když se Toshiyova dlaň pohne na jeho penisu, způsobí mu slast a zároveň cítí chlad kostičky. Nic naplat, je to mnohem víc vzrušující, než by kdy čekal a on si tiše vzdychne. K tomu dostane příslib v podobě jeho slov o tom, že to skutečně udělá. Zatne všechny svaly v očekávání, ale Toshiya ho ještě stále trápí po svém. Led se zvolna ohřívá, kostička v jeho prstech se zmenšuje a on dýchá stále přerývaněji a rychleji, zatímco si ani neuvědomí, jak pevně svírá jeho boky proti sobě, asi aby sám udržel rovnováhu na stoličce. Dostane nový pohyb na penisu a slyší novou kostičku, tohle rozhodně nekončí."To není fér..." Postěžuje si na to o tom, že on se na něj dívat nebude moct. Jenže v ten samý okamžik se ho dotkne nová a pořádně ledová kostka, on sebou znovu cukne, až trochu nadskočí a zároveň pocítí Toshiyovy hladové rty. Nedává mu vůbec šanci přestat tohle chtít. Spojuje týrání ledem s horkou odměnou a Taijimu se z toho točí hlava. Trochu neobvyklých praktik mu vůbec nevadí, naopak... vždyť jsou tu jen oni dva, mohou dělat cokoliv, co se jim oběma líbí a nikdo si o tom nemusí nikdy nic myslet. Pevně stiskne jeho boky mezi svoje stehna, když se kluzká kostička bez problémů dostane do jeho nitra a způsobuje mu návaly touhy, která je až omamná. Jakmile ji přestanou Toshiyovy prsty jistit a Taiji stáhne nitro, zase vyklouzne ven a on místo toho dostane jeho hřejivý prst. V tu chvíli už hlasitě sténá, vjíždí mu prsty do vlasů, za které ho nedočkavě tahá a špičkami nohou se snaží zaháknout za ty jeho, aby si našel na stoličce stabilnější polohu.
"To se nikdy nestane..." Odpoví mu chraptivě, ale jeho hlas se zlomí v další zasténání, protože kostička už je zase uvnitř. Dokonale se mu přizpůsobuje, jak se rozpouští a Taiji zvedne koutky v omámeném úsměvu, když slyší ten jeho komentář. On ví, má pocit, že je jako žhavé magma a ten led nemá příliš dlouhou životnost. Za chvíli uslyší, jak mu pod ním zřetelně syčí pokožka, no vážně. Kostička je zatlačena hloub Toshiovými prsty, které v něm rozpoutají samotné peklo. Kroutí se na tom kousku nábytku, snaží se z něj nespadnout a zároveň se nastavit co nejlíp, zatímco neví, kterou část jeho rtů líbat dřív a hladověji. Uslyší jeho žádost a normálně by se jí asi ubránil, ale dnes to zdá se vůbec není možné. Toshiya vytáhl nové, netušené zbraně. Hrdelně si zasténá, když ucítí jeho klín proti svému, v tu dobu už mu olíbává a okusuje celý obličej, dlaněmi byl už asi na všech dostupných místech a nakonec jimi skončí na jeho akurátním zadku, který pevně sevře. Toshiyovy prsty opustí jeho nitro, on se domnívá, že je to pro jediné, ale ještě pořád se to nemá stát. Sice ho ucítil, ale trvalo to příliš krátce a dráždění začíná být neúnosné. Je už skutečně napůl šílený a vydrážděný, když si ho za týl přitáhne k sobě, přitiskne rty k jeho uchu a dlouze vydechne sotva slyšitelné Prosím.
Toshiya
Roztouženě se pousměje, když Taiji olíbává každý kousek jeho obličeje. Má pocit, že je v tom ztracený mnohem víc, než prvně ale to jsou nejspíš oni oba. Toshiya o to víc, že se to děje u něj doma, kde se cítí skvěle i v běžný den. Nerad pouštěl někoho do svého soukromí, u Taijiho udělal výjimku a připouští si, že toho vůbec nelituje právě naopak. Dostal se hluboko pod jeho slupku a nechce se potvoře ven. Ale on ho tam rád nechá. Snaží se mu oplácet polibky, sem tam si neodpustí kousnutí nebo popotažení jeho rtu s dalším a dalším už o hodně slyšitelnějším zasténáním. V clubu se krotil, teď má konečně pocit, že vůbec nemusí. Střídavě se dlaní pohne na jeho chloubě, pak zase ustrne ve svých pohybech, aby to nebylo příliš, aby Taiji neskočil příliš brzo. Hodlá jeho i sebe dokonale zničit. Tiskne se k němu, obratnými prsty jej nutí se mu úplně podvolit a vzápětí se to opravdu stane. Nechá se klidně přitáhnout ještě blíž. Taijiho rty na uchu jsou pro něj jako další výbuch extáze a snad ho za chvíli začne prosit on sám. Stiskne víčka pevně k sobě, když se z jeho rtů opravdu ozve to kouzelné slovíčko. Jen tohle stačí, aby se mu zatmělo před očima na pár sekund."Tai-chan." Vydechne měkce, aniž by si to uvědomil a v tu samou chvíli vymění své prsty za svou chloubu. Dlaně přesune na jeho boky, aby mu neujížděl nikam jinam, aby třeba náhodou nespadl a neublížil si. Tolik mu chtěl vyčinit za motorku a sám ho donutil k tomuhle? Nejradši by nad sebou protočil očima. Místo toho ale má myšlenky jen na jediné a to je jeho úzké nitro a v hlavě mu zní jediné slovíčko. Neovládá svůj dech, svůj hlas už vůbec ne a nastaví tempo, které prostě nejde dlouho vydržet. Tolik ho chtěl, tolik po něm toužil už od té chvíle, kdy odešel z clubu a teď ho tu znovu má. Bude se s ním přetahovat, dohadovat a nutit dělat věci, které by sám od sebe nedělal. Ano, takto by mohl být spokojený. Všechno z hlavy mu zmizí, když naposled přirazí proti jeho nitru a exploduje v něm slast, vyhnaná na maximum. Měl by si vynadat, ani nestihl postřehnout, kdy přesně Taijiho postihlo to samé ale ví, že se to stalo, protože je poznamenaný i on sám. Na zpocené tváři se objeví úšklebek, když si tu spoušť prohlédne.
"Tak nejenom uklízet ale ještě i umývat." Zavrtí nad ním hlavou ale znovu se k němu skloní a dlouze jej velmi pomalu políbí. Vystoupí z jeho nitra, aby ho dál na té stoličce netrápil, i když před chvílí tvrdil opak, pomůže mu se postavit a prostě si ho jako pytel brambor přehodí přes rameno. V náruči by ho nejspíš neunesl ale takhle zas tolik neváží. Poslední záchvěv energie a sil, než se klidně zhroutí do postele ale prostě si ho tam odnese a může se vztekat, jak chce, nepustí ho. S upřímným úsměvem si to zamíří ke schodům.
Taiji
Jako odezvu na svou prosbu uslyší jeho hlas a vlastní jméno, pronesené takovým způsobem, jaký nikdy neslyšel. A k tomu to zdrobnělejší provedení, které nikdy nepoužila snad ani jeho matka. Líbí se mu to. Je sice rebel a mívá ramena jako velký pán, ale ve skutečnosti je rád ten dole a tajně si užívá něčí ochranitelskou náruč. Ne před lidmi - to je jasné! Ale v soukromí je kocour. Zatají dech, když ucítí jeho špičku a tentokrát už nikam nezmizí, ale najde si svou cestu dovnitř, do navlhčeného nitra, ve kterém se poslední kostka dávno rozpustila. Dnes bez ochrany? Uvědomil si to vůbec? Taiji až nyní a připadá mu, jako by se mezi nimi zhmotnila nějaká nová a nečekaná důvěra. Ještě včera byl Toshiya tak opatrný a dnes jsou tady a dělají tohle. To bylo velmi rychlé. Pořád ještě mačká jeho zadek a jakmile se trochu vzpamatuje, najde sílu mu s přírazy sem tam pomoct a poslat ho proti sobě s razancí, která hrozí, že ublíží sám sobě. Jenže on se vůbec není schopný ovládat. Jeho milenec v něm probouzí nejenom zvířecí vášeň, ale také nepoznanou touhu po blízkosti někoho, jako je on. Úplně jiné, než je sex. Ze stoličky neupadne jenom proto, že ho Toshiya pořád tak starostlivě jistí, ale i tak se pod ním kývá a vrže a on si zítra vážně nesedne, ale spíš kvůli kostrči. V jejich spojení, které rychle nabírá tempo cítí všechnu Toshiyovu touhu, možná se mu po něm stýskalo? Je to vůbec možné? Tiskne si jeho tvář ke krku, zaklání při tom hlavu a při tom se mu snaží vyjít vstříc. Nemůže boky dělat skoro vůbec nic, jen se nechat dráždit, vnímat jeho pohyby uvnitř sebe a vší silou držet kolena co nejvýš. Tohle je něco doopravdy šíleného. Ani on si v prvním okamžiku neuvědomí, že se udělali oba dva, když propluje vesmírem okolo Slunce a potřísní tak jeho břicho. Až posléze mu dojde, že uvnitř sebe cítí tekutinu, která malými cestičkami vytéká okolo jejich spojení ven z jeho těla. Vůbec ho nechce pouštět, ale Toshiya se oddálí a rovnou to všechno okomentuje."Otřu to tou tvou košilí, stejně už je do prádla..." Odpoví mu zadýchaně a trochu sípavě. Toshiya ho umlčí svými rty, ale polibek je tak velmi plný citu, že musí položit dlaň na jeho tvář a několikrát po ní přejet bříškem palce. Nakrčí čelo a nespokojeně si vzdychne, když z něj Toshiya vystoupí, ale jakmile přenese váhu víc do sedu, jeho tělo se mu hned připomene. Zamrká, protože to není nic příjemného, ale s tím on si poradí. Tohle všechno za to stonásobně stálo. Podá mu svoje ruce a stoupne si, ale musí se rukama opřít o jeho hruď, protože balanc ztratí skoro okamžitě. Toshiya si ho plynule hodí přes rameno a do Taijiho jako když vjede blesk.
"Hey, nech toho, postav mě na zem!" Přikáže mu hned a zavrtí sebou, ale není mu to jako obvykle k ničemu. Vzteká se celou cestu až ke schodům a někde na nich to vzdá. Nakonec skončí tak, že si o jeho rameno rezignovaně opře loket, kterým si podpírá hlavu a komentuje, co je po cestě k vidění, jako třeba obrazy na stěnách a vázy na stolkách.
Toshiya
Asi tak na první schodu si uvědomuje, jak moc ho Taiji zničil ale pustit ho teď na zem, byl by sám proti sobě a on by byl na koni, to se nikdy nestane! Trochu si s ním pohodí a víc sevře paži kolem jeho nahých stehen a ještě ho plácne dlaní přes jeho výstavní zadek. Ještě jedno takové plácnutí a můžou si klidně dát druhé kolo, tohle byla past na něj samotného. Krátce a téměř neslyšeně si nad tím povzdechne ale znovu trochu pookřeje, když se Taiji konečně přestane vzpouzet. Zase vyhrál."Tak na to zapomeň a hodně rychle." Opáčí mu ještě na otírání vlastně čehokoliv do jeho košile, jakéhokoliv kusu jeho oblečení proboha.
"Užij si to, nesu tě poprvé a naposledy." Sdělí mu klidným hlasem, sám si v hlavě připouští, že si ho přes to rameno hodí klidně znovu. Baví ho to, on se snad vrátil do puberty, jinak si to nedokáže vysvětlit. Po nějakém tom vysvětlování, co je to co za obraz, se zarazí u posledního schodu.
"Jen si zkus něco s nějakým udělat. To by sis neodpracoval ani za půl roku." Varuje ho přísně ale podtón prozrazuje, jak moc by si tuhle jeho brigádku užil. Zničit je všechny, měl by do konce života vystaráno. Konečně se dostane až před dvoukřídlé dveře ložnice, do kterých se opře bokem. Samozřejmě tím druhým, než ke kterému je blíž Taiji. To by mu asi nepoděkoval. Je to velký prostor, honosně vyhlížející, je vidět, že si potrpí na pohodlí. Celému prostoru dominuje velká, vysoká a měkká postel a pokoji jednoznačně vévodí rudá barva. Všechno osvětluje francouzské okno společně s terasou, kde jsou pohozeny měkké polštáře, aby si mohl udělat pohodlí. Dokonce i tady je regál s knihami a k tomu dvoje masivní dveře, jedny vedoucí do koupelny a druhé do šatny. Bez váhání zamíří do koupelny, rozrazí druhé dveře a postaví ho na zem teprve ve chvíli, kdy stane před větší pohodlnou vanou. Tam se klidně vměstnají oba.
"Máš mě přece umýt." Vysvětlí mu hned, aby si náhodou nemyslel, že ho s ním čeká nějaká romantika a sáhne po koutku, aby ji napustil horkou vodou, skoro až po okraj. Sám si do ní vleze jako první a s pozvednutým obočím a trochu požitkářským výrazem, jak moc příjemná je teplá voda na trochu zničené tělo k němu vzhlédne.
"No co koukáš…nebudu tu týden Králíčku." Neodpustí si poznámku a víčka mu klesnou, když se ve vaně spustí o kousek níž s jednou paží položenou na jejím okraji a sáhne po tabatěrce, která je položená na stolku vedle. V autě se nekouří ale tady si klidně zapálí, čistě pro ten pocit, že dokonale relaxuje a teď se mu to opravdu hodí.
"Když se mi to bude líbit, dostaneš taky." Odmlčí se, když mu v očích zasvítí.
"Ne nařezáno ale cigaretu." Upřesní po chvilce.
Taiji
Rozesměje se, když dostane to plácnutí, až to štípne, ale lebedí si na jeho rameni a představuje si, jak by znečistil ta plátna. Moc dobře ví čím, jen by u toho asi vypadal docela komicky. Když mu Toshiya pohrozí, že už ho nikdy neponese, hravě ho kousne do ramene a někdy v tu chvíli už procházejí jeho ložnicí. Okamžitě má po čem koukat, protože tohle je jeho nejintimnější prostředí, jeho soukromí, jeho svatyně. Jaké má povlečení, co kde leží, jak asi voní? Jako on, jinak? Nestačí toho pohledem obsáhnout zase tolik, protože pokračují do nějakých jiných dveří a je to koupelna. Taiji se konečně ocitne na nohou a rozhlédne se kolem, ale jeho obočí vystoupá hodně vysoko, když mu Toshiya řekne, že ho má umýt. A jako proč?"To jsme si někde domluvili?" Zeptá se a sleduje jeho pozadí, zatímco se nahýbá nad kohoutky. Nepokrytě se u toho baví, koutky má nahoře a uvažuje nad tím, jak moc by se Toshiya divil, kdyby mu teď sáhl málem až dovnitř. Zalezl do té vany právě včas, protože s Taijim už šili všichni čerti.
"Uhmm..." Sleduje ho ze svého místa vedle vany, jak zavírá oči a poslepu si připaluje a pak se prostě otočí na patě a uteče mu do té jeho ložnice.
"Můžu vyběhnout na terasu a zkusit, jestli mě odsud bude vidět?" Zavolá na něj ještě, když mu skočí do peřin a se smíchem se do nich zavrtá. Přitáhne si peřinu až pod nos a dusí v ní smích. Zároveň si hned ověří, co se mu honilo hlavou, když byl vnášen do pokoje. Živě si umí představit jeho výraz, jaký musí mít teď v tuhle chvíli. Ne, že by ho to za ním nelákalo, uvolnit svaly, přitulit se... zakouřit si! Cigarety... možná i něco jiného... Porozhlédne se kolem, pod polštáře, hledá něco v čem spí, ale asi spí nahý. Ani žádné usvědčující hračky... Protáhne ústa, ale ani omylem se odsud nehne.
Toshiya
"Samozřejmě, že ano. Říkal jsem ti, že co si zašpiníš, to si uklidíš." Vydechne společně s obláčkem namodralého dýmu ale oči neotevře a to byla zásadní chyba. Viděl by totiž jak se Taijiho zadek vzdaluje a míří zpátky do ložnice. Trhne sebou prudce, když se ozve ten nápad s verandou a v první chvíli opravdu přemýšlí s jistým zděšením, jestli by ho tam někdo opravdu mohl vidět. Novináři jsou všude, objeví se v tu nejhorší chvíli většinou a jeho skoro oblije studený pot."Přísahám, že tě zabiju, jestli tam vlezeš a někdo tě uvidí." Zamručí si tiše pro sebe ale pokud tam vlezl, už s tím stejně nic neudělá.+Kruci.+ Zanadává si v duchu a čeká, že Taiji přijde zpátky. To se nestane a koupelnou se ozve příval sprostých slov, které nemají konce. Nakonec se trochu uklidní, dokouří si cigaretu a pak se i umyje, aby vylezl celý voňavý. Osuší se, jen z černých pramenů mu sem tam odkápne trochu vody a vydá se nahý zpátky do ložnice. Zůstane stát uprostřed pokoje a sleduje ho chvíli, jak se mu válí v peřinách. Dokáže si představit, co bude mít všude rozpatlané a v očích mu naštvaně zasvítí.
"Je ti jasné, co po tomhle přijde Králíčku." Šeptne tiše a výhružně a rozejde se směrem k posteli. Zastaví se u jejího boku a skloní se, aby otevřel malý, dobře skrývaný šuplíček a vytáhne z něj vibrátor, který hodí Taijimu přímo pod nos.
"Tohle je to jediné, co ti dopřeju." Zavrčí na něj sebevědomě a pozvedne bradu v hrdém gestu. Než ukáže prstem do svého klína.
"Na tohle zapomeň a na hodně dlouho." Sdělí mu jednoduše, než se otočí na patě a zamíří do šatny, kde vytáhne svůj oblíbený župan a zabalí se do příjemně měkké látky. Klidně sáhne po knize a usadí se do křesla blízko okna. Pomalu ji otevře a musí se hodně přemáhat, aby si udržel vítězoslavný výraz, kočíroval jisté partie a hlavně…se na něj ani nepodíval, protože to by mu jeho naštvání dlouho nevydrželo. Možná by ho spíš využil úplně jinak. Naštěstí je dobrý herec a drží si nepřístupný výraz. Otáčí list knihy, i když nevnímá ani písmenko, natož tak řádek nebo obsah. Před očima má Taijiho výraz, který měl dole a obraz, jak se válí v jeho povlečení. Má sto chutí tu knížku zahodit a ukázat mu, jak vypadá, když si nemá měsíc sednout.
Žádné komentáře:
Okomentovat