(Kaiův dům)
Shinya
"Budu tu minimálně rok." Prozradí mu. Asi to nevadí, když Katsu ví, proč tady je. K tomu jen krátce pokrčí rameny."Pokud si to Kai-sama nerozmyslí." Dodá ještě a do hlasu se mu dostane náznak obavy, že by se to mohlo stát. +A co bude za rok? To je ještě dlouhá doba.+ Uklidňuje sám sebe v duchu a myslet na to rozhodně nechce. Za rok se může stát spousta věcí, třeba by si ho tu chtěl nechat. +A platit pořád dál, nebuď naivní.+ Pokárá sám sebe v duchu ale nepřestává se u toho koukat do hnědých očí. Usměje se upřímně, když mu otázku oplatí otázkou.
"Na kolik vypadám?" Dobírá si ho nazpátek a v očích mu hravě zasvítí. A pak se dozví i odpověď. Vážně se myslel, že mu to neřekne. Sám mlčí, protože to už ho popadne za ruku a táhne jinam. Těká očima nahoru dolů, jak kdyby i nebyl jistý, jestli mu je ten dotek příjemný. Může se ho vůbec dotýkat někdo jiný nebo ne? Na tohle mu Kai nic neřekl. Zlobil by se, kdyby věděl, kde je a s kým? Ne, nejspíš ne, měl se tu přece porozhlédnout a třeba se mu bude líbit, když se něčemu naučí.
"Miracle." Zopakuje po něm její jméno a prohlédne si ji. Je to taky moc krásná slečna a začíná mu docházet, že by pro koně mohl mít slabost. Asi tak jako pro nevděčnou Shiro, mazlit se s nimi, když ho nikdo neuvidí.
"Vyčistit ale…" Zarazí se uprostřed pohybu. Nemá tak úplně strach ale jistý respekt rozhodně ano, jsou tak velcí. Co když ho zašlápne?
"Tak dobře." Kývne nakonec a pokusí se hrdinně pozvednout bradu ale vypadá to spíš k smíchu. Poslouchá pozorně, co mu Katsu říká a jemně u toho kýve hlavou. Pak ale ztuhne, když se ocitne blízko jeho zad a ještě se jejich dlaně dotýkají. Je to zvláštní, tenhle kluk má pro něj kouzlo. Připadá mu hrozně bezstarostný a jemu se to líbí. Přitom se tady stará nejspíš o všechno. Ve třiceti.+Šikulka.+ Pochválí ho a jemně pozvedne koutky.
"Takhle?" Zeptá se nejistě, když se sám snaží očistit zvířecí srst a koukne se přes rameno, aby viděl, jak se tváři. A pak si kobyla odfrkne, Shin se lekne a udělá krok dozadu, zarazí se o pevný hrudník.
"Promiň." Zrudne a tiše se uchechtne, je zvyklý, že doteky navíc nejsou v pořádku, prostě nedokáže nikdy úplně vypnut svou hlavu a přirozenost. Ruce na bocích už jsou skoro moc ale snaží se to brát jen jako běžnou součást toho všeho.
"Dobře." Přikývne a přistihne se, že tam jen tak stojí s rukou na jednom místě a pozoruje, jak se Katsu sklání. Sjede celou jeho postavu a zastaví se na jeho pozadí. Nakloní hlavu mírně na stranu ale rychle zatřepe hlavou, když si uvědomí, jak na něj kouká a věnuje se radši kobyle. Dokonce i na to břicho si troufne.
"Ty jsi mi hodná holka, budu opatrný slibuju." Konejší ji, jak kdyby to potřebovala a po chvíli už jí stojí u hlavy a tulí se k měkoučké srsti, tomu prostě nedokázal odolat. Pořád jí něco šeptá a upřímně se rozesměje, když do něj šťouchne hlavou a on musí ustoupit o několik kroků dozadu. Má sílu. Na tváři už má několik šmouh, které si udělal sám vlastní dlaní. Mikinu radši ani hodnotit nebude, její barva rozhodně vzala za své.
"Takže od rána do večera v pohybu." Zkonstatuje na Katsův popis denních činností a vůbec se mu to nelíbí, na něj zdá se moc času nezbude. Neovládne ani výraz ve své tváři, když mu koutky opadnou v náznaku smutného pousmání.
"To budu mít asi spoustu volna." Pípne sotva slyšitelně.
Katsu
"Nevím... vypadáš hrozně mladě, asi budeš plnoletý, ale jinak fakt nevím." Řekne mu zatímco pustí i druhou nohu a přesune se k přední. Shinya zrovna stojí u koňské hlavy a mazlí se. To je tedy pěkná práce! Nicméně ho nechá být. On tu není od toho. Může dělat, co chce a co ho bude bavit a když v půlce práce hodí vidlemi, nikdo mu nemůže nic říct. Osobně je mu úplně jasné, co by se dělo, kdyby Kai zjistil, že ho někdo buzeruje. Podrží si koňskou nohu v dlani, volnou rukou ji vyčistí a pak se protáhne pod krkem těsně okolo Shinyi, aby totéž udělal i s tou na druhé straně. Kobyla podává nohy úplně sama, i když do něj co chvíli šťouchá."Tak. Vezmeš ji ven?" Řekne mu a vlastně to není moc otázka.
"Jo, já jsem od rána do večera v pohybu a ty můžeš být taky, když budeš chtít. Když nebudeš, Kai má bazén. Můžeš dělat, co chceš." Pokrčí rameny.
"Máš roční prázdniny, tak si je užívej a buď rád, že nic není povinnost..." To poslední slovo, u něj se pozastaví a neubrání se pohledu na jeho ruce. Je to práce a je to povinnost a on se vnitřně oklepe, když si představí, že by se měl takhle prodat. Nicméně Kai byl jeho přítel, ví, že se o něj dobře postará, tedy až... +Bože platí ti za sex, je to prostě divný.+ Pomyslí si, když odvazuje koně od žlabu a podá mu vazák do dlaně.
"Půjdeme do ohrady. Až budu otevírat, tady ji odcvakneš a dej pozor. Jak uvidí louku, rozeběhne se a má sílu. Ať tě nepřejede a vazák ti nevytrhne, mohla by si na něj šlápnout a ublížit si." +A jestli se ti něco stane, tak Kai ublíží mě.+ Napadne ho. Pousměje se a vyjde před ním ven z boxu. Sám dojde ještě pro toho koně, u kterého byl, než na Shinyu promluvil a taky ho odváže.
"Půjdu první, pojď za mnou!" Houkne na něho a vyjdou ze stáje ven. Minou pár lidí, co tu pracuje, taky trenérku, co péruje nějakou holčinu na jízdárně a jdou spolu kus po cestě pryč od farmy, malým lesíkem až k velké ohradě, kde se v dálce pasou další koně. Ti jejich už frkají, trochu řehtají, uši mají dopředu a těší se na volnost. Katsu břevno sundá, odcvakne svého koně a ten se jako vítr rozeběhne za ostatními. Spěšně se po něm ohlédne, jestli dělá to samé. Musí se rozesmát, když Miracle Shinyu málem vezme s sebou, ale zvládl to. Ohradník zase zavře, pustí elektriku a frajersky se o něj opře zády s lokty na něm, když se na něj podívá.
"Takže... Shin-chan... Co budeš dělat teď?" Pohodí vlasy a prohlíží si jeho tvář. Nikdo tady není, jen oni dva, slunce a ptáčci.
Shinya
"Vlastně bych se mohl něco naučit." Pokrčí krátce rameny ale nedokáže se odtrhnout od krku. Je to tak heboučké. Shiro má delší chlupy ale jinak je to to samé. Ohlédne se, když se Katsu protáhne na druhou stranu a po očku ho pořád pozoruje. Je úplně jiný. Než ti, které vídal v clubu, vlastně i na ulici. Tokyo je dle jeho úplně jiný kousek světa, nedokáže to srovnat. Každý má rád úplně jinak. Měl strach, že si tu snad nezvykne ale líbí se mu tady. Celá ta atmosféra venkova jej dokonale pohltí. Katsu by se na něj mohl dívat skrze prsty ale nedělá to. Přijde mu to v pořádku nebo vůbec? Nechá se na chvíli úplně pohltit vlastní hlavou, než mu oznámí, že ji povede ven."Cože?" Vytřeští na něj oči. Nedokáže si prostě představit, že by tohle krásné ale obří zvíře měl někam vést.
"Je to dobrý nápad?" Zeptá se ještě ale nemá moc na výběr. Teprve pak mu dojde, co mu vlastně říkal.
"Hm pracovní prázdniny." Zasměje se upřímně a jen on si pod tím představí spoustu věcí, rozhodně však nezačínají u stáje. Snaží se do hlavy dostat všechny pokyny ale popravdě neví vůbec, co má dělat první. Pokusí se tedy vést kobylu za nimi a pořád na ni po očku kouká a povídá si s ní. Ruce se mu trochu třesou, má pocit, že tohle nemůže vůbec dopadnout dobře. Hlasitě polkne, když dojdou až k ohradě. Nevšiml si ani jednoho pohledu, kteří mu ti v okolí věnovali, na to teď prostě nemá myšlenky. Už se otvírá ohrada a vypadá to pro něj spíš jako konec světa. Snaží se být rychlý a pustit kobylu podle toho, jak to udělal Katsu s druhým koněm. Udělá pár rychlých kroků ale nakonec se mu to povede. Úlevně si oddechne a hodí po něm vyčítavý pohled.
"No co, na poprvé to bylo dobrý." Brání sám sebe a opře se bokem o ohradu. Vodítko pořád svírá v dlaních a podvědomě ho napíná mezi nimi. Shlédne, co dělají jeho ruce a nepatrně se pousměje, evokuje mu různé představy ale je to tím, že ho nechal Kai jen tak. Žádné pokračování, žádná úleva, i když vzrušení opadlo trochu i strachem z práce okolo koní. Prudce k němu vzhlédne, když ho zase osloví, jak by neměl a obezřetně si ho prohlédne.
"Proč mi tak říkáš?" Zeptá se ho upřímně. Vyleze si na horní břevno a posadí se, aniž by vodítko pustil.
"Nevím, asi se tu víc rozhlédnu, mám čas až do večera. Chceš mi dělat společnost…" Vzpomene si na hromadu práce, kterou má.
"Chvíli?" Je to jen nevinná otázka, nemá pro něj žádný podtext ale zatím se s ním cítí dobře, nemusí se vůbec přetvařovat. Přehodí si vodítko za krk a jeho konce omotá kolem dlaní.
"Co si o tom celém myslíš?" Vypadne z něj otázka dřív, než se stačí zarazit. Vlastně se nikoho nikdy nezeptal. Nebyl nikdo, kdo by o něčem podobném věděl a mohl s ním normálně mluvit. Katsu je vlastně ideální kandidát na průzkum.
"Asi nejsou všichni odtud jako Kai-sama. I když je tu dost možností." Zasměje se krátce a zatahá za vodítko.
"Zdejší holky ale asi radši romantiku." Vzhlédne k obloze.
"Je to opravdu nádhera." Vypískne, protože se málem převrhne dozadu.
Katsu
"Nic jsem přece neřekl." Znovu se rozesměje, ale ještě má pořád před očima, jak Shinya tančil za koněm jako baletka, než ho pustil. Jsou to velká a silná zvířata a tohle byli ještě ti klidní."Za chvíli ti to už přijde jako samozřejmost. Přestaneš se bát. Oni všechno poznají, musíš být sebevědomý." Nabádá ho a sleduje ho, jak leze na ohradník. Nevidí to rád, co když spadne a něco si zlomí a vyleze z toho, že ho měl na dohled on?
"A proč ne? Ty jsi přece rád roztomilý pro svoje okolí nebo ne?" Poukáže dlaní na celý jeho vzhled, včetně blond vlasů a chlupaté mikiny, která bývala bílá.
"Ale jestli je to tak moc nevhodné..." Nechá vyznít do ztracena.
"Beztak jsi mladší, než já, určitě jsi." Pak pozvedne obočí. Už si ho tak trochu uvázal na krk, když si ho vzal k ruce. Shinya tu nikoho jiného nezná a on rozumí tomu, jaké to asi musí být. Pozorně ho sleduje, jak si hraje s vodítkem, pořád je v pohotovosti.
"Společnost budeš muset dělat asi ty mě, já jsem v práci, víš?" Ozřejmí, že se nemůže jen tak flákat, ale Shinya mu položí zvláštní otázku.
"Myslíš o tobě, o něm a o tom, co spolu máte?" Řekne pomalu a bez okolků.
"Kromě toho, že mi do toho nic není?" Maličko ho trápí.
"Je to dobrý kluk. Přísný a na svůj věk trochu moc dospělý a vyzrálý a málo se směje a tak, ale... řekl bych neublíží ti, jenže to není pravda." Podívá se na jeho ruce a mírně se zamračí.
"Jenže to nejspíš chceš. Nevím, nerozumím tomu. Asi jako všichni, se kterými jsi kdy mluvil, hm? Na druhou stranu, třeba tě motivují jenom peníze..." Je trochu drzý, jenže proč by jinak šlapal? On ví, že ho Kai nenašel na rodinném večírku nejlepší kamarádky. Ví, že ho sháněl už dlouho. Přesto v jeho tváři nebo výrazu není žádné pohrdání nebo cokoliv negativního. Vnímá to tak, že je to jejich soukromá věc. Jen si tak trošku myslí, že kdyby Shinya nebyl v práci a potkal někoho, hm... třeba... ne on nejspíš ví, co dělá a proč. +Kai-sama...jasně... co to je za vztah...+
"Ne, to nejsou..." Stačí jenom říct a v tu chvíli Shin málem spadne rovnou na záda a z pěkné výšky. Během dvou vteřin je u něho, hrábne po něm oběma rukama a převáží jeho tělo dopředu na svoje, takže mu přistane trochu kolem krku a on ho drží pevně kolem pasu, ale sedí.
"Pojď z toho dolů a hned." Nařídí mu najednou úplně stejně přísně jako Kai. Jen je to vší starostí, aby si neublížil.
"A pozor, je to pod proudem. Pokud na to nechceš sahat naschvál." Rýpne si a štípne ho u toho do boku, než se hlasitě rozesměje a stáhne ho na nohy na pevnou zem.
Shinya
"No tak to mi bude chvíli trvat." Ujistí ho vážně, protože on k těm zvířatům má fakt respekt.+Nevhodné? Tohle vážně řekl?+"Roztomilý? Hai, asi." Pokrčí krátce rameny. Je vidět, že si moc dobře uvědomuje vlastní vzhled a dost na něj sází, když je potřeba.
"Vlastně je a není, mě to nevadí jen…" Odmlčí se krátce.
"Někomu jinému by mohlo." Uvede vše na pravou míru, protože je tu kvůli Kaiovi a přes to prostě nejede vlak. Co kdyby ho tím rozzlobil a Katsu měl kvůli němu problémy, to přece nechce. Přebírá si v hlavě jeho pohled na celou věc. Ano, myslí si to co ostatní, jenže do toho nevidí. Neví o tom očividně nic a nezná ani jeho podstatu. Pro něj je omamný pocit, že ho někdo má v moci, že si s ním může dělat, co chce ale zároveň mu neublíží příliš. Ne všichni, kteří prošli clubem to chápali, kolikrát to odnesl víc, než by bylo dobré. Jenže ho to nedokázalo změnit, prostě pořád hledal to pravé. Najednou se však ocitne v pevné náručí, které ho v podstatě zachrání od toho, aby si mikinu zašpinil ještě víc o trávu. Drží se jej kolem krku a krátce se rozesměje.
"Nemotivují mě peníze, ne jenom ony." Prozradí mu, aby bylo mezi nimi jasno. Taky by si mohl myslet, že to dělá jen pro peníze a to není pravda. Chce k němu být prostě jednoduše upřímný, i když takový byl Shin vždycky. Jenže pak přijde rozkaz a v něm se něco pohne. Je to jako nějaké zaklínadlo, i když to má úplně jiný podtext, než obvykle. Jeho uším lahodí přísnost v jeho hlase. Ne, tomu prostě nedokáže poručit. Mohl by v sobě mít Katsu něco podobného? Nebo už to vidí všude jen proto, že chce. Je to hrozné prokletí. Přes to všechno se nechá poslušně stáhnout z ohrady ale ruce za jeho krkem tak nějak pozapomene.
"Trocha elektřiny mi nikdy nevadila." Sdělí mu šeptem a v modrý očích se blýskne provokace. Katsu musí nutně vidět, že tohle není hra, žádná přetvářka, tohle je prostě on. Kouká pokorně kamsi do středu jeho hrudi, z těla naproti němu sálá hezké teplo a on si ho opravdu užívá. Pořád ještě cítí jeho štípnutí, které nebylo nic, proti nedávným pozůstatkům pásku. Pak pomalu vzhlédne k jeho očím.
"Taky umíš být přísný, je to sexy." Zkonstatuje tiše a znovu sklopí oči.
"Nemůže to být přetvářka, pokud to chceš dělat dobře a to já umím. Někdy je to horší, když není v silách tvé společnosti udržet se na uzdě. Pak to odnesu." Znovu pomalu vzhlédne a pozvedne koutky.
"Pokud by to mělo být opravdové, není to jen občasná hra, je to celý styl života. Odevzdat někomu své tělo i mysl. Mít v něj takovou důvěru, že ti neublíží víc, než bys vydržel." Mluví tiše a zaujatě.
"Potrestat." Šeptne jako první a je zvědavý, jestli to na něj bude mít nějaký efekt.
"Vnímat intenzivně každý dotek na rozbolavělé kůži, kterou tím ukonejší. Nechat se přivést ke slasti, které tvé tělo není schopné snad ani snést a pak se nechat opečovávat, přenechat starost o sebe někomu jinému." Pokračuje dál a tiše si povzdechne.
"Tobě by se nelíbilo, kdyby tě někdo poslechl na slovo, kdyby se ti vydal napospas. Ten pocit, že ti bezmezně věří hm?" Proč se ho vlastně ptá?
"Víš kolika lidem se to zamlouvá, ne tak do detailu ale ten pocit umí být opojný, nemyslíš?" Další otázka a pak pomalu stáhne ruce z jeho krku, měl by od něj a radši odstoupit nebo ucítí, jak moc na něj jen mluvení o své zálibě působí.
Katsu
Kaiovi by mohlo, to on dobře chápe. Sice to řekl v kuchyni i před ním, ale asi bude vážně lepší, když si to s ním na doslech odpustí. Shinya už stojí na zemi, ale jeho krku se nepouští a on mu zůstane trochu zmateně hledět do očí. Díky tomu zapomene i on svoje ruce kolem jeho štíhlounkého pasu a trochu fascinovaně hledí do těch skoro dívčích linií proti sobě. Po zádech mu přeběhne mráz, když mu Shinya hříšně pošeptá to tajemství o elektřině. Najednou ví, že je to pravda a přijde mu to hrozně zvláštní. V tu chvíli opadla část jeho nevinnosti a spatřil ty rohy pod ní. Ještě víc se mu oči rozšíří, když Shin začne vychvalovat jeho přísný hlas a to, jak na něj zapůsobil. Nemůže uvěřit tomu, co slyší, ale je to vzrušující."Musím být... na koně... na lidi..." Dostane ze sebe tiše a přerušovaně. Ani to nedokáže říct celé. Shinya s ním solidně zacvičil a dokázal svoji profesionalitu. Je tu šéf, bez přísnosti by to přece nešlo... asi...
"Jako dneska?" Neodpustí si a zase naráží na jeho zraněné ruce, které nemůže přenést přes srdce. Neudržel se Kai? Začne se kvůli tomu na něj Katsu zlobit? Do teď ho to nenapadlo, ale do teď neznal žádného jeho milence, ani neviděl, jak po jeho zásahu vypadá. Pořád mu to přijde jako nesmyslné dokazování vlastní síly, dominance a ega, i když mu Shinya vysvětluje, že to tak chce. Je to jako když alkoholik mlátí holku.
"Nechápu proč by tě měl za cokoliv trestat a co mu dá to právo o tom rozhodnout. Znáš ho tak dobře, abys mu dal svojí mysl? Abys v něj vložil tak velkou důvěru? Pořád jsi koupený, nešli jste na rande." Řekne mu, když nad ním krčí čelo. Kdyby Kai slyšel, co mu tu lije do hlavy, asi by ho na místě vyrazil. Měl by si dávat pozor na pusu, co když mu to Shinya řekne? Že je nedůvěryhodný, že na něj hned sahal, že mu říkal tyhle věci?
"Shin-chan. Já bych nechtěl poslušnou panenku na hraní. Chtěl bych někoho, kdo se rozhodne sám o svém životě a o tom, co chce. Víš? Někoho, kdo by mě uměl poslat do háje, kdybych se choval jako kretén. Ty nechceš, aby si tě partner vážil?" Snaží se mu ukázat druhý úhel pohledu.
"Jasně, to umí. Tak vzniká diktatura. Nebezpečná věc." Sleduje ho, jak od něj odstupuje, ale ještě teď je mu z něj horko. Dokonale ho zmátl. Uh, a tohle teď bude mít každý den? Jestli je kdokoliv viděl, už teď je mrtvý. Má naproti sobě zatraceně sexy anděla, který ale rozhodně není jeho a v hlavě má všechny ty věci, co mu tam lidi jako Kai nasadili.
Shinya
"Jak moc dobře znáš pocit, když se probudíš a něco se ti moc líbí." Klopí pohled dolů ale mezi blonďatými prameny ty růžky vážně skoro raší.
"V cizí posteli." Provokuje dál a vlastně ho to hrozně baví. Tohle je ta část povahy, která ráda zlobí a pak ta druhá, která se pak za to nechá s radostí potrestat.
"A pak jsem se přiznal." V očích mu zajiskří. Vnímá tělo před sebou, odhaduje jemné detaily v jeho chování, aby poznal, zda to na něj zapůsobilo. Zdá se, že ano. Nakrčí jemně obočí, když mu připomene jejich smlouvu.
"To ano ale dělám to dobrovolně, nikdo mě k tomu nenutí." Uvede vše na pravou míru a o tom, že pro Kaie to dělá s mnohem větší radostí, protože v něm vidí svůj vlastní splněný sen, o tom raději pomlčí. Jediná osoba, kterou zná tady, by ho jistě měla za úplného blázna, pokud už jím v jeho očích není. Viděl ale to zaujetí, takže tak úplně ne. Při slovech o panence jen zavrtí hlavou.
"Ale já neposlouchám, ne vždycky. Ty to nevidíš?" Pozvedne obočí a omotá si vodítko, které doteď viselo na krku kole zápěstí.
"Je to celé jen o mě. O mém potěšení a o tom, co chci já. Nebo v podobných vztazích to tak bývá." Pokrčí rameny, tohle je trochu extrém, hlavně v tom, že pracuje v clubu a nikdy neví, kdo přijde. Od toho je tu ale smlouva.
"Je to celé prioritně o tom, kdo se podřizuje. Když se to přežene, mohli by mě zlomit. Povinností dominantního je postarat se o to, aby se to nestalo." Pokračuje dál a ani netuší, proč se mu to snaží vysvětlit. Možná je to tou chvilkou ale vždycky byl k lidem dost otevřený. Tedy od té doby, kdy byl Takeshim přesvědčen, že je celé jeho nitro vlastně v pořádku, jen má rozdílné představy.
"Ten dominantní si ho váží, opatruje ho jako oko v hlavě. Stará se o něj, kdy má jíst, kdy má pít, kdy jít spát. V podstatě je to celé o té starosti i co se týče slasti." Nadechne se dlouze a snaží ovládnout sám sebe. Líbí se mu o tom mluvit, je to na něm hodně vidět. Katsu pořád stojí proti němu a neubrání se tomu, aby se vydal na obhlídku v menším kroužku kolem něj.
"Jen si to představ. Smysly rozprouděné na maximum, myslí že už jsi na vrcholu ale ten druhý ho žene mnohem dál. Zatmívá se ti před očima, neovládáš své tělo, jdeš až za hranice možného." Provokuje jeho představy dál. Za tohle by měl být taky potrestán. Měl by se později přiznat? Mohl by.
"Řekni Katsu-san." Pečlivě si vybere oslovení.
"Spal jsi někdy po sexu tři dny a nebylo možné tě probudit?" Dokončí svůj kroužek kolem něj, sepne své dlaně přes tělem a podívá se na něj skrze řasy.
"Já ano a ne jednou." Uculí se a předvede mu ten nejlepší konstant mezi tím, co říká a jak vypadá.
Katsu
"Samozřejmě, že to znám." Řekne mu. V cizí posteli, no většinou ví, s kým spí... Má skloněnou hlavu, ale zvedne k němu oči a s mírně pootevřenými rty ho ostražitě poslouchá. +Je to profesionální společník a rozhodl se tě zničit.+ Dojde mu. Podcenil ho. Pozdě. Najednou mu připadá, že by na něj snad ani neměl. Jestli se tohle krotit doopravdy musí, pak by na to asi byl krátký.
"Neměl by za to být spíš rád, že se ti tam líbilo?" Opravdu s ním mluví o jeho uspokojování se v Kaiově posteli? Proboha... Zajede si dlaní rozpačitě do vlasů na zátylku. Dlouze se nadechne nosem, když Shinya pokračuje v tom, že to dělá rád a že rozhodně není poslušný. Hodlá si na něm trénovat svoje hříchy? Klesne očima na to, co dělá s vodítkem a u toho poslouchá, že jeho představa byla špatná. Nešlo o Kaie a o jeho úchylku, ale o tu Shinyovu? Takže mu tím prokazoval dobročinnost, když ho zbil? Kruci... Jeho hlava si s tím vůbec nedovede poradit.
"Tak to je dobře, že jste potkali jeden druhého." Řekne nakonec.
"Určitě tě nezklame. Jak jsem řekl, je to dobrý kluk." Začíná toho na něj být trochu moc a přeci jen je pořád chlap, nepotřebuje poslouchat ódy na potencionální konkurenci. V podstatě měl nakročeno k odchodu, ale Shinya ho předběhne a začne chodit okolo něj. Počká, až se zase zastaví před jeho očima. Na chvíli mezi nimi nastane naprosté ticho.
"Ne. To se mi nikdy nestalo." Připustí po pravdě, ale vůbec si teď není jistý, o čem tohle celé bylo.
"Takže teď tě vrátím a když budeš tak hodný, neřekneš to a mě zůstane práce." Otočí se na patě a vykročí zpět ke stáji.
Shinya
"Líbilo ale bez něj, chápeš." Osvětlí mu celou situaci ještě trochu více a sleduje jeho reakce na to, co mu tu říká. Nevidí v tom úplné odmítání, jen se to snaží očividně pochopit a to ho překvapí. Zkoušet to několikrát, někomu své vlastní pohnutky vysvětlit. Pak většinou přišli urážky na jeho duševní zdraví a podobné věci. Tady se to ale neděje. Mírně pozvedne obočí, když začne chválit celou náhodou k jejich setkání. Tentokrát se zasměje a zavrtí hlavou."Zaplatil si mě, vzpomínáš." Připomene mu holý fakt. Tak to prostě je. Shin si sice přeje, aby to bylo jinak a peníze odsouvá s Kaiem stranou ale pořád je to realita, kterou nemůže přehlížet. Překvapeně vytřeští oči, když má Katsu strach, že by to na něj říct mohl. A ještě k tomu od něj odchází. Že by to vážně přehnal. Na tváři se mu objeví smutný výraz, který prostě neodkázal ovládnut. Bavilo ho, jej provokovat, vždycky to měl tak trochu v sobě ale nepočítal s takovýmto koncem.+A co jsi vlastně chtěl, aby tě zkusil povalit do trávy?+ Vysměje se sám sobě v duchu. Jenže právě odchází jediná známá osoba, kterou tu má. Je to trochu nadnesené ale je to tak. Co když se na něj bude zlobit za to, že mu to všechno říkal? Co když už s ním nepromluví a bude se mu vyhýbat? To přece nechtěl. Chvíli si kouše ret, jen několik vteřin trvá, než se pohne a vezme jej jemně za zápěstí, aby ho trochu pozdržel.
"Katsu-san. Počkej." Broukne měkce a vlastně i trochu omluvně. Měl by se držet zkrátka, tady není v Tokyu, kde si s kluky z podobných věcí dokázal dělat legraci.
"Neřeknu nic, neboj se. Nemohl bych se sebou žít, kdybys kvůli mně přišel o práci." Pokračuje dál a pomalu ho obejme, aby byl zase naproti němu. Líbí se mu koukat mu do očí. U něj mu to přijde víc, než v pořádku.
"Promiň, mluvil jsem příliš, nezlob se na mě." Vypadá, že ho to opravdu mrzí a konečně pustí jeho zápěstí.
"Nechal jsem se unést, s tebou to šlo lehce. Odpusť mi." Vytáhne se na špičky a věnuje mu pusu na tvář, jako důkaz, že svá slova myslí vážně.
"Nerad bych přišel o jediného člověka, se kterým si tu můžu narovinu povídat." Tváře mu nepatrně zrudnou a znovu od něj odstoupí, aby mu už nenarušoval osobní prostor.
"Navíc bych se rád něco naučil…"+Nebo naučil tebe. Shin-chan!+
"Jestli si to nerozmyslel?" Koukne na něj s prosebnýma očima, tohle mu taky vždycky šlo dost dobře. Jen představa, že by se tu měl celé dny bezcílně toulat, mu není příjemná. To se radši bude něco dělat.
"Jsi tady asi jediný, kdo chtěl učit někoho se světlou mikinou ve stáji." Poukáže na své oblečení a to jak moc směšně tady musí vypadat a rozpačitě si u toho hraje se svým obojkem. Doufá, že ho nepošle do háje.+Měl by za to, co jsi tu prováděl. Tohle se nedělá. Zlobíš, už zase.+ Obviní sám sebe.
"Navíc, bych ti měl poděkovat. Za tvou vstřícnost a chuť se mi věnovat."
Katsu, Kai
"Nezlobím." Řekne, ale nechá ho domluvit. Jemně povytáhne obočí, když mu Shinya řekne, že se mu s ním snadno povídalo a na okamžik sklopí oči do země. Zvedne je v okamžiku, kdy na tváři ucítí jeho rty a uculí se o něco víc. Prohlédne si tu jeho mikinu, následně i zlatý obojek, který mu vždycky připomene všechny okolnosti a pak pokývá hlavou.
"No... já teď musím udělat spoustu organizační práce, telefonovat, zařizovat, objednávat, ale zítra za mnou můžeš přijít do stáje. Dopoledne budu trénovat koně a po obědě přijede kovář. Mohlo by se ti to líbit. V tuhle dobu už bude v domě vaše hospodyně. Myslím, že tam na tebe čeká oběd. A neboj se, on do večera spát určitě nebude." Řekne mu, než mimoděk zvedne dlaň a pohladí ho po tváři. Jen letmo. Pak mu stáhne z rukou vazák a přeci jen společně vykročí zpět ke stájím, kde se s ním prozatím rozloučí. V domě to skutečně voní obědem, hospodyně se ráda seznámí, protože s nimi taky bude velmi často. Je to starší paní, trochu při těle, což je na Japonku docela nezvyklé a kolem pasu má na šatech typickou zástěru. Chodí tu bosa a je poznat, že pochází z vesnice a je zvyklá uklízet po svém a tradičně. Na andělského Shinyu kouká jako na svatý obrázek, pořád se dotýká jeho vlasů, žasne nad jeho rysy a představí se jako Noriko-san. Na talíř Shinya dostane pečeného lososa a sladké brambory a spousty zeleninového salátu. Jako dezert je malinový koláč. Noriko trvá na vybalování těch věcí, které nepřijdou do Kaiovi ložnice a jsou asi čtyři hodiny odpoledne, když se v obýváku objeví ještě pořád rozespalý Kai. Na sobě má pouze černý, saténový župan s kovově šedým lemováním, dlouhý do půli lýtek a vlasy mokré ze sprchy, když najde Noriko sedět v křesle se Shinyovou kočkou na klíně, Shinyu na pohovce, něco si vyprávějí a vypadají kouzelně. Hmm, takhle hodný tady byl? No dobře... Vřele se usměje, pozdraví se s nimi a zastaví se za opěradlem pohovky, aby se sklonil a políbil Shinyu do vlasů. Zamíří rovnou pro kávu za nespokojeného pohledu Noriko, která míní, že jí pije až moc. Kai si nalije, otočí se čelem k nim a v tu chvíli mu oči padnou na ovázané ruce. To není z lékárničky... hned přivře oči a jeho pohled zpřísní. Kdo si to dovolil???
Shinya
Ani neví, proč se mu uleví, když mu Katsu řekne, že se nezlobí. Možná je to opravdu tím, že tu nikoho nezná. Je to možná trochu sobecké ale nedokáže si pomoct. V jeho přítomnosti nemusí lhát, proč tu je a je mu jasné, že před ostatními to bude výkon hodný na Oscara."Arigato." Kývne hlavou a jemně se mu poukloní, než se vřele usměje.
"Přijdu se podívat, když budu mít volno." Slíbí jemu a vlastně i sobě. Těší se na to, zase se třeba dozví něco nového. Trochu vytřeští očka, když se jeho dlaň dotkne tváře, první chvíli strne, než přivře víčka a vejde jeho dlani vstříc. Něco jako reflex, pro něj opravdu příjemný dotek. Pak už kráčí po jeho boku a usmívá se, i když se loučí. Celé to urovnal a to je dobře. Katsu ho taky mohl hezky rychle poslat do háje ale neudělal to. Obezřetně se vydá k domu Kaie, odkud se začíná linout příjemná vůně jídla. Natáhne ji nosem a konečně si přizná, že má hlad. Moc toho nesní ale určitě si trochu dá, naposledy měl jen snídani. Překročí odpočívající psy, než se zuje. Jako první ho přivítá Shiro, očividně jí tu nic nechybělo, protože ani nemňoukne. Jistě, když jí někdo nakrmí je hned kamarádka. Protočí nad ní očima v sloup a konečně pozná i Kaiovu hospodyni. Moc milá paní, má pocit, že by byla nejradši, aby během dvou hodin přibral třicet kilo. Snaží se jí odporovat ohledně své porce k obědu ale je to marné. Za chvíli bude mít pocit, že se ani nehne. Vybalování je trochu problém, vehementně brání tašky, kde je ještě část jeho hraček. Přece jen neví, jestli je obeznámena s tím, proč tu je. Ale nejspíš ne, když Kai pro jistotu zamykal. Naštěstí taška zůstane tajemstvím. Zrovna se něčemu tiše směje, rozvalujíc se na gauči.. mikinu už má převléknutou a Noriko slíbila, že mu ji vyčistí, když se ve dveřích objeví Kai. Je hrozně krásný, když ještě trochu spí a Shin na něm může oči nechat. Hned jak se však jejich pohledy střetnou, sklopí modré oči k zemi a u toho si popotahuje rukávy. Překvapeně vydechne, když ucítí jeho rty ve vlasech a trochu se ošije, protože celým jeho tělem projede příjemný pocit, snad až do konečků prstů na nohou.
"Dobré ráno." Tohle je šílené, okamžitě si totiž vzpomene na ráno a nejradši by se vrátil k tomu okamžiku. Noriko prohlásí, že Shin už obědval.
"Hai, bylo to moc dobré." Usměje se upřímně a snaží se nevidět Kaiův pohled na obvázané ruce. Hned jak se hospodyně nedívá, jen s nevinným výrazem pokrčí rameny. Rozhodně nemá v plánu říct, že to byl Katsu. Jemu by to neprominul. Nejspíš mu zalže. Nedělá to rád ale musí, tohle by totiž nebyl jen trest pro něj a to nedovolí. Ví, odkud to Katsu vzal a to mu k vysvětlení stačí. Chvíli si mne rty o sebe.
"Jak ses vyspal?" Zeptá se jej zvědavě, snad si nedovolil příliš, oslovení však před Noriko vynechá. Schoulí si nožky na pohovce po sebe a přitáhne si Shiro k sobě, než ji krátce pomazlí. Oči má přitom pořád upřené směrem ke Kaiovi. Jak kdyby tomu pohledu nedokázal odolat. Kdo by taky mohl, když má na sobě jen župan. +Kruci.+ Sklopí oči k zemi a znatelně zrudne. Ještě chvíli a bude opravdu rád za další delší top.
Žádné komentáře:
Okomentovat