"To za našich časů..."
"Za vašich časů si samurajové drželi mladé chlapce a říkali tomu bratrská láska." Skočí jí do řeči bez okolku Kai a tváří se, že on si tu rozhodně žádné mladé chlapce nedrží. Nicméně Noriko se domnívá, že Shinya je jeho nový oficiální přítel a stejně tak to oznámí i matce. Otec věděl. O jeho smlouvě a zaměření nemusí vůbec nikdo nic vědět. Kromě jeho a Katsua. Noriko se jeho přísnému ohrazení jenom od srdce zasměje, očividně k tomu má dost benevolentní přístup a pak se zvedne, že půjde uklidit do ložnice, když se tam konečně smí. Kai jí nebrání, ale oči už má zase jenom pro Shinyu. Jakmile je hospodyně z doslechu, odlepí se od stolu a vykročí k němu. Usadí se vedle něho na pohovce s jednou nohou pod sebou a druhou dolů a župan se skoro nebezpečně rozestoupí, ale ne moc. Jednu ruku zapře loktem o opěru, zatímco v druhé drží hrnek s kávou.
"Dobře. Vidím, že už ses seznámil. Snědl jsi všechno?" Zajímá se. Nechal mu schválně uvařit zdravě, ale ta jeho váha je dost na hraně a bude potřebovat energii. Pak oči vrátí k jeho zápěstím.
"Kdo ti to ošetřoval? Tohle je ze stáje, na hříbata. Sám ses takhle nezavázal, ani bys to tam nenašel." Začne a odloží hrnek, aby mohl vzít obě jeho dlaně a položit si je do klína. Nedokáže poručit nutkání, aby je rozmotal a za chvíli ošetřil po svém a hlavně něčím pro lidi. Někdo musel vědět, že má Shinya zraněné ruce. Co jim asi řekl?
"Byl jsi hodný? Jak jsem chtěl?" Pokračuje tiše, když odkládá obinadla stranou a prohlédne si ranky. Jsou čisté.
"Měly by dýchat, nech je tak, když jsi teď uvnitř." Nabádá ho dál a moc se mu nelíbí, že se mu o něj v tomhle směru staral někdo jiný. Měl to udělat sám, jeho chyba... už na to nezapomene.
Shinya
Shin se jen pod nos usměje. Krásné děti, jistě celou školku by si pořídil s nějakou holkou. To zrovna. Nahlas samozřejmě nic neřekne ale taky zatím nevzhlédne. Zadržuje smích, jakmile Kai prohodí to o samurajích. Má pravdu samozřejmě. +Kai-sama má vždycky pravdu.+ Dopřeje si v duchu takový menší vtípek, kterých má v zásobě dost a dost. Vzhlédne prudce, když Noriko odejde pryč a upře oči na Kaie, jenž míří k němu. Nedočkavě si poposedne, jakmile se usadí na pohovku. Je to o několik milimetrů blíž k němu a vdechne jeho osobitou vůni. Asi si pořídí parfém a bude přesně jako jeho vůně, právě si na něj vytvořil neskutečnou závislost."Ne Kai-sama, je mi líto. Tu porci by nesnědl nikdo." Pokusí se mu to vysvětlit a už zase klopí oči a hraje si s vlastními prsty. Kdyby totiž viděl kolik mu toho Noriko naložila, věděl by, že to není v lidských silách sníst.
"Noriko je skvělá, postarala se o mě moc dobře." Ujistí ho vážně a koutky se mu zvednou. Po očku nakoukne k lemům jeho županu, jestli náhodou neuvidí něco víc. Je to hrozné, nic vidět není. Zachmuří se sám pro sebe. Zavrtí hlavou, jakmile se stočí řeč na jeho ruce. Nesmí nic říct, i když ho Kaiův hlas nutí být upřímný. Tohle je k nesnesení ale…
"Vyhrnula se mi mikina, viděli mé ruce a vyptávali se. Řekl jsem, že jsem zkoušel nějaké uzly, co jsem tu viděl a nemohl to sundat." Zalže mu obratně a ani u toho nehne brvou. Když šlo o herecký výkon na záchranu někoho jiného, byl jednička. Kdyby šlo jen o jeho kůži, přizná se bez váhání.
"Asi mi nevěřili ale snažil jsem se. Omlouvám se Kai-sama. Ale jinak jsem byl hodný, opravdu." Zvedne k němu prosebné oči a zkusí se posunout blíž k němu, ještě kousíček a opravdu se ho dotkne. Moc by chtěl. Ráno ho vyhnal s bolestivým vzrušením, které se v jeho přítomnosti okamžitě hlásí o slovo. K tomu má své ruce v jeho klíně, jenom malý kousek od…Sleduje ho, jak odvazuje ruce a u toho si tiše vzdychne. Část obinadla se přilepila k rance a trochu to zabolelo, pro něj vlastně celkem příjemné.
"Viděl jsem tvého koně Kai-sama je opravdu nádherný. Nic hezčího jsem neviděl, kromě tebe." Vypadne z něj zasněně dřív, než se stačí zarazit a raději schoulí hlavu mezi ramena. Tohle už bylo příliš. Nebo ne?
Kai
"Hmm..." Udělá jenom, když mu Shinya řekne, že všechno nesnědl. Zná Noriko a její pocit, že když je to ryba, musí toho být o kilo víc, ale stejně si trochu povzdechne."Musíš mít sílu, víš to, že ano?" Broukne a jemně se pousměje na pochvalu Noriko, zatímco pořád kontroluje jeho ruce. Pak si vyposlechne jeho vyprávění o nich. Ne, tomuhle nikdy nikdo neuvěří.
"Budeme muset být opatrnější." Řekne. Tohle je jeho vina, ne Shinyi, nejradši by si za to nafackoval. Nechal ho jít ven takhle a ještě riskuje, že si o tom bude špitat celá stáj, jenže kdyby to neudělal, hodil by ho do postele a nepotrestal ho. Jen jeho vlastní selhání.
"Hmm..." Broukne po druhé, když mu Shinya slibuje, že byl hodný. Cítí na své tváři jeho oči, ale nepodívá se do nich. Naslouchá mu, jak mu vypráví o jeho koni, kterého viděl. Je rád, že se mu líbí, i když jich asi neviděl mnoho.
"Říkám mu Ali nebo Mandlička." Prohodí, než si ho za ruce přitáhne proti svému tělu, pustí ho, aby si obratně přehmátl na jeho boky a přiměje ho zvednout se na kolena. Opře si jeho horní polovinu těla o své, krátce těkne očima k chodbě do ložnice a pak rukama obratně zamíří na jeho poklopec, který už zase rozepíná.
"Jenom v poslední době nevím, jestli bych ho neměl vyměnit za bělouše. Je ještě krásnější." Říká mu se rty u jeho ucha, kalhoty jdou dolů, top nahoru a on si pohledem a následně jemným dotekem dlaně zkontroluje i jeho polovičky. Nic na nich není, jen ty rudé pruhy od pásku. Přitiskne nos do jeho ramene, když ho pevně obejme v náručí a na chvíli oči zavře. Cítí na svém břiše jeho vzrušení, už zase. Teď už by si zasloužilo pozornost. Mírně se od něj odtáhne, krátce se mu podívá do očí, než jednu dlaň přesune k jeho vlasům na spánku a přitáhne si ho na rty. Všechno v něm vybuchne, hrozně moc ho chce. Asi tak do chvíle, než se ozve hlas Noriko, jestli musí nutně házet sako do koše ke košilím, že se zničí. Pustí ho, pousměje se a rychle Shinyovi kalhoty zase natáhne, protože hospodyně se objeví vzápětí a vůbec ničeho si nevšimne.
Shinya
"Hai, musím mít sílu. Bylo toho vážně moc." Přizná se upřímně ale zdá se, že Kai se na něj za tohle zlobit nebude. Jestli trochu zná svou hospodyni ani nemůže."Nechtěl jsem, aby to viděli. Odpusť mi." Myslí to upřímně, byla to jeho chyba, že nehlídal rukávy své mikiny. Doma nebyl tak lehkovážný a dobře skrýval pozůstatky své práce. Ze začátku se mu stávalo, že to někdo viděl a mysleli si spíš, že má problém, co se sebepoškozování týče. Ono je to celé ale trochu jinak.
"Mandlička, to se mi líbí." Broukne zasněně a už si představuje, jak se Kai vyjímá na koňském hřbetě. Nejradši by ho viděl a hned. Mnohem radši je, když si ho přitáhne k sobě. Zvláštní pod jeho dotekem a tiše si vzdychne. V první chvíli ho ani nenapadne řešit, že je vedle Noriko. Doslova mu veškeré myšlenky vyhnal z hlavy.
"Kai-sama." Vydechne roztouženě a celé ranní vzrušení je jako mávnutím proutku zpátky. Těkně očima dolů, když mu kalhoty sklouznu pod boky a vzdychne si tiše podruhé. Dostává svou odměnu a jeho tělo na ni reaguje víc, než vděčně. Musí se ho přichytit, jak se mu z něj točí hlava.
"Neměň nic, prosím." Vydechne tiše, jak kdyby mu měl právo radit a srdce se mu rozběhne ještě víc, jakmile Kaiovy dlaně spočinu na jeho polovičkách. Teď je na řadě konejšení a on chce víc a víc. Zachvěje se, když se jejich rty konečně spojí. Oplácí mu polibky chtivě a nenasytně, tolik po nich touží a teď si je může užít. Dlaně se mu samovolně přesunou na Kaiovy tváře a sotva ho po nich pohladí ozve se hlas Noriko. Rázem jsou jeho rty pryč a kalhoty zase nahoře. Zvládne se jen zhroutit na pohovku a zmučeně vydechnout. Tváře má rudé ale není to rozpaky, je to horkostí, kterou v něm jeho pán rozdmýchal. Kousne se do rtu a krátce těkne ke dveřím, kde se objeví hospodyně. Pozoruje ji a jakmile je dostatečně daleko jemně se nakloní ke Kaiovi.
"Věděl bych, jak ty košile zničit." Sepne zápěstí k sobě a naznačí omezený pohyb rukou, když se konečky prstů nenápadně dotkne svého odhaleného hrdla a obojku na něm. Ne, pořád ho nesundal a ani nechce. Než však stačí Kai nějak zareagovat, hbitě vyskočí z pohovky.
"Já s tím pomůžu Noriko-san." Nabídne se a začne skládat špinavé nádobí do myčky, aspoň nachystat zapne ji, až Kai poobědvá. Rozhodně se nenechá odradit, že to dělat nemá a koutkem oka pozoruje Kaie, co on na to. Třeba ji pak pošle pryč a budou sami. Na chvilku.
"Můžu ještě nachystat kávu nebo čaj." Nabídne se podruhé a tváří se jako nevinnost sama, je opravdu rád za dlouhý top, jinak by bylo vidět, co se tu před chvíli dělo.
Kai
Ještě pořád na rtech cítí brnění po jeho polibku a pod rukama jeho chvějící se tělo, když nenuceně pokrčí rameny a sleduje Noriko, která má přes ruku jeho sako. "Přišlo mi to lepší, než na zem." Řekne to, co pokaždé. Zdá se, že Shinya jeho malý vtip s běloušem nepochopil, měl na mysli jeho samotného, ale to nevadí. Stočí k němu oči, když na něj udělá to gesto s rukama a poprvé se celkem široce usměje. Bude mu tu s ním dobře, to už ví. Pak se za ním ale překvapeně ohlédne, když mu z pohovky uteče a začne pomáhat hospodyni. Sluší mu to. Chvíli je pozoruje, než mu začne docházet, proč by to tak mohl dělat."Ne, já si teď nic nedám, děkuji." Udělá odmítavé gesto hodné zámeckého pána, aby bylo Noriko jasné, že ho nepřesvědčí a ta jenom bezradně pokrčí rameny.
"No dobře. Vaše jídlo je v troubě, Kai-san." Řekne mu a s plnýma rukama prádla odejde z jejich části domu. Jakmile jsou sami, prudce se po Shinyovi ohlédne, v očích mu zasvítí hravé plamínky, vyskočí na nohy a dojde ho. Vezme ho za ručku a už ho vede do ložnice. Je tu uklizeno, vyvětráno a čistě povlečeno. Teď se s roletami neobtěžuje, tohle může vidět klidně každý. Strčí do dveří, aby se za nimi zabouchly, pootočí ho zády k posteli a už ho hladově líbá, zatímco ho tělem tlačí před sebou. Nejdřív mu položí obě dlaně na tváře, pohladí ho po nich a pak jimi sklouzne na jeho ramena a po pažích níž. Najde spodní lem jeho topu a přetáhne mu ho přes hlavu, než ho ještě jednou rychle políbí a nechá ho dosednout na matraci. Opře koleno o postel mezi jeho nohama a dál ho nutí před ním ustupovat víc dozadu, až dokud se neocitne celý nad ním a opatrně se na něj položí. Teď mu nejspíš dovolí úplně cokoliv. Hráli si ráno a před pár dny v clubu, je na čase seznámit se i jinak. I přes to podvědomě pochytá jeho ruce a položí mu je nad hlavu, jen pro ten pohled, alespoň na chvíli. Víc se klínem opře o jeho, než přesune rty k jeho lícní kosti a začne dobyvačnou pouť po jeho čelisti a hrdle.
Shinya
Zády k nim se pro sebe široce usměje, když Kai hospodyni odežene svými slovy. Nic lepšího by si nemohl přát. Všechno se uvnitř něj zatetelí, nic jiného si teď nepřeje, než aby mohl být u něj. Ta chvilka na gauči v něm všechno rozproudila, užil si ho vlastně naposledy v clubu a to je hrozně dlouho. Umí být nenasytný, když k tomu má dobrý podnět a právě se tu válí jeden moc dobrý a ještě k tomu županu. Ohlédne se na něj skrze závoj blonďatých pramenů a počká si hezky, až si pro něj Kai dojde. Bez protestů se jím nechá vzít za ruku a spokojeně ho následuje do ložnice. Musí se hodně ovládat, aby ho do ní nepředběhl a prostě se mu nepoddal. I kdyby chtěl stokrát protestovat, Kaiovy rty ho dokonale umlčí a on po jeho polibky dokonale roztaje. Konečně se dočká té nejlepší odměny. Natiskne se na jeho pevné tělo, krůček po krůčku couvá k posteli a je vidět, jak moc mu věří. Nebojí se, že by ho nechal spadnout. Vzdychne si poprvé, když ucítí Kaiovy dlaně na svých tvářích a vzápětí i na pažích. Podruhé, jakmile se látka topu vyhrne nahoru a pohladí bledou kůži. Vkládá divých polibků všechen chtíč, který spaluje jeho tělo. Prsty svírá jeho boky, dokud není donucen si sednout na postel. S očima upřenýma do těch nad sebou se pomalu posunuje dozadu a přijme ho do své náruče a nad své tělo. Pohne se boky proti Kaiovi, aby se jejich klíny na chvíli dotkly a z úst se mu vydere zasténání. Jen náznakem se zkusí vysmeknout z jeho sevření, je to jen hra, takovou, kterou mají jistě oba rádi, on určitě."Kai-sama." Vzdychne jeho jméno do nitra ložnice a nataví mu svou tvář, aby si nechal zulíbat hranu čelisti. Nožky automaticky zaklene za jeho stehna, aby mu byl co neblíže a jemně se zavrtí. Chce ho vyprovokovat, chce ho už konečně cítit ale ne látku županu.
"Chci tě svléknout, prosím." Vydechne roztouženě a už trochu udýchaně, když se mu podívá upřeně do očí. Má pocit, že teď může cokoliv, i když je to jen zdání. Nutně chce, aby z něj Kai zešílel, aby věděl že Shin je to nejlepší, co může dostat.
"Můžu ti ukázat, jak umím jezdit já." Už zase se v něm probouzí něco jiného, něco ne příliš poslušné a v očích mu zajiskří. Netrestá ho, nenapomíná a on jakoby nevěděl, kdy může se svými provokacemi přestat. Znovu se pohne v bocích a jemně se pokusí osvojit svá zápěstí, čímž si přece jen dopřeje trochu bolesti, protože se jeho pochroumaná zápěstí otírají o látku povlečení.
Kai
Vnímá, jak se mu Shinya vzdává a je to neskutečný pocit. I přesto jde jeho klín proti Kaiovu a k tomu to zasténání, které mu rezonuje v uších. Už ho párkrát slyšel, ale přesto je pro něj stále velmi nové. Uslyší své jméno, pronesené roztouženým hlasem, ucítí jeho nohy, tak vysoko zaklesnuté za své a k tomu i Shinyova prosba. Moc toho ke svlékání není, ale po tom ránu mu to dovolí."Smíš to udělat." Řekne mu hluboko posazeným a touhou podbarveným hlasem, ale není schopný odtrhnout rty od jeho kůže, zatímco se jimi pohybuje po linii jeho klíční kosti. Pousměje se té nabídce, moc se mu dolů nechce, ale na druhou stranu o tomhle přece mluvil - že si pořídí bělouše. Měl by ho zkusit projet, jenže místo toho si chce Shinya osedlat jeho. Nejradši by mu řekl, že je to jenom pro pokročilé, ale to by si naběhl s jeho specializací. Pustí jeho dlaně, když se mu pokusí vymanit a narovná se nad ním, aby si ho celého prohlédl, jak tam leží. Ještě mu neodpověděl, jen se znovu pustí do zapínání jeho kalhot a teď už se nenechá nikým vyrušit, aby je konečně svlékl. Brzy se s nimi vypořádá docela a obojek je to jediné, co Shinyovi zbylo. Moc mu sluší, je velmi decentní a zároveň dostatečně výrazný. Gestem ukazováčku mu naznačí, aby šel k němu, zatímco sedí na patách a jakmile se Shinya zvedne do sedu, přiblíží rty k jeho.
"Dobře, ukaž mi to. Za to, jak jsi byl hodný." Zašeptá a jeho oči výrazně zteplají. Vezme jemně jednu jeho dlaň a položí si ji na hruď v místě, kde se kříží látka jeho županu. Sám ho obejme v pase, sjede dlaněmi pod jeho zadek a jediným pohybem si ho vyhoupne na svůj klín, zatímco stále klečí na patách. Má teď jeho oči o něco výš, než svoje. Dívá se nahoru do jeho tváře, má pocit, že se mu Shinyova stehna propálí do kůže a velmi dobře dovede přes tenkou látku župánku cítit jeho klín a všechno, co nabízí. Neubrání se, aby mu pravou dlaní nezajel do rýhy mezi polovičkami a nepodráždil ho přímo po tom nejhříšnějším místě, zatímco levou dlaní stiskne přechod jeho pozadí a stehna.
Shinya
Tvář se mu jemně rozzáří, když mu to Kai dovolí. Nic lepšího by si nedokázal představit, i když na jízdu zatím nic neřekl. Musí ho to nechat udělat, jinak se asi zblázní. Zůstane však poslušně ležet, když ho zbavuje kalhot. Hledí na něj, může snad za to Kaiova aura, kterou kolem něj vnímá, že se skoro ani nepohne, jen mírně pozvedne zadek, aby měl jeho svlékání jednodušší. Dlouze vydechne a pevně stiskne víčka, jakmile se látka jeho upnutých kalhot otře o jeho klín a nedokáže spustit oči z Kaie nad ním. Hrozně mu to tam sluší, jen bez toho županu by to bylo o hodně lepší. Volnými dlaněmi sjede po vlastním těle, pomalu a dlouze, jen pro potěchu Kaiových očí a celkem hbitě se vyhoupne nahoru, když ho tím provokativním gestem pozve za ním. Byl by blázen, kdyby tomu odolal. Spokojeně si zavrní, když je mu dovoleno se projet. Ne, že by se mu koně nelíbili ale kousek, který má teď proti sobě je pro něj mnohem lákavější. Zaklene prsty do látky županu a s jistou provokací za něj zatahá, než vypískne, jakmile se ocitne u Kaie na klíně. První mu stiskne ramena a s jemným zavrcením pozadí se pohodlněji usadí a pak nechá konečky prstů sklouznout zase zpátky a obratně rozhalí látku od sebe, aby si prohlédl zaujatě jeho hrudník. Spokojeně si povzdechne a pak už opravdu zasténá, jakmile ucítí jeho prsty přímo v těch místech. Dokonce se nedočkavě natlačí proti nim."Mohla by to být životní jízda." Kousne se do rtu, než dlaněmi vyjede zase nahoru, ovine paže kolem jeho krku a pohne se v bocích proti jeho. Krouživými pohyby jej začne dráždit, potřebuje vidět, jak moc na něj působí. Je to jako droga, kterou si nechce odpustit.
"Ještě trochu." Pobídne ho, než sjede dlaní po jeho paži a až k té na svém zadku, aby dostal ještě trochu toho opojného dráždění. Nebojí se toho, že by to později mohlo bolet, na to on je stavěný dost dobře. Jen chce celou tu chvíli ještě trochu prodloužit, ještě si dopřát trochu napínání, než se to skutečně stane. Rty se přiblíží s několika polibky k jeho uchu, o které se jimi otře a krátce si vzdychne.
"Dělám to správně Kai-sama?" Koutky se mu jemně pozvednout a pohled už má viditelně zamlžený.
Kai
To vypísknutí nečekal, ale tiše se tomu zasměje a nechá ho usadit na svém klíně lépe. Shinya rozhrne jeho župan a nechá okolní vzduch, aby pohladil jeho kůži. V ten samý okamžik však zasténá pod jeho dotekem a on ucítí, jak se zadečkem tiskne proti jeho prstům. Neuhne s nimi, jen se očima snaží obsáhnout všechno, co je v jeho tváři k vidění."Co jsi tím myslel?" Zeptá se tiše po jeho prohlášení o životní jízdě. To mohlo znamenat naprosto cokoliv, ale mimoděk mu to kouzlí další úsměv na tváři. Shinya ho pevně obejme kolem krku, natiskne svůj klín proti jeho a začne se pohybovat, jako by už byli spojeni. Svírá jeho stehno a druhou rukou ho pořád dráždí ve stejném rytmu, než si ho Shinya sám navede tročku dál. I přesto, že si prsty nenavlhčil, snadno vklouzne jedním z nich do jeho těla, zatímco stále stejně okouzleně sleduje jeho oči.
"Ano... nanečisto ano..." Řekne mu a jenom ta otázka v něm vzbuzuje neskutečně moc. On to moc dobře ví, ale stejně mu dopřává pocit, že má všechno pevně v rukou, dokonce i teď, když ho má nad sebou. Je to miloučké gesto. Stáhne dlaň z jeho stehna a sám nedočkavě zatahá za pásek od županu, aby ho mohl shodit z ramen úplně, i když ho chtěl Shin svlékat sám. Začíná být netrpělivý a vydrážděný a projeví se to i na tom, že k prvnímu prstu přidá druhý a za nedlouho i třetí. Musí dávat pozor, protože mu příroda docela nadělila a tohle není druh ubližování, který by mu chtěl způsobovat. Volnou dlaní se přesune dopředu na jeho bříško a klesne jí až k jeho špičce, kterou začne jemně mnout mezi prsty. Těžko říct, který z nich zešílí jako první. Jednu ruku má uvnitř jeho těla, druhou na jeho penisu a oči přikované do jeho, zatímco mu tu Shinya sténá na klíně. Nakonec prsty vytáhne a posune dlaň na jeho bok, který sevře a pohne s ním proti sobě.
"Neshodím tě..." Pobídne ho.
Shinya
"To třeba poznáš." Broukne měkce, když se znovu natlačí proti jeho prstům a zasténá si dost nahlas. Neumí se příliš krotit ale Kai to po něm ani nechce a to je dobře. Nechal ho dostat se do sedla a on se toho místa pro dnešní den nechce vzdát. Tak dlouho na to čekal. Proplete prsty do Kaiových vlasů a znovu boky pohne dopředu a dozadu, kde se zdrží mnohem déle. Uvolnit se, pro něj není vůbec žádný problém, příliš ho chce, než aby to cel zbytečně prodlužoval. Ani na ten župan si pomalu nevzpomněl. Tolik chtěl ale Kaiův klín i ruce ho zaměstnávají mnohem víc. Další pohyb, další prst a on přichází o soudnost, jen se utápí v očích před sebou. Už se ani nesnaží krotit, možná ještě trochu mohl ale jakmile se přidá i Kaiova dlaň na jeho chloubě je dokonale ztracený. Zmučeně vydechne, když už v sobě necítí jeho prsty. Dostane teď něco mnohem lepšího. Ne, vezme si to. V očích se mu zablýskne, když ho Kai v podstatě pobídne a na rtech zformuje zlobivý úsměv, který dává na odiv jen velmi málo."Nenechal bych se." Odpoví mu sebevědomě a na důkaz, že to myslí vážně stiskne jeho vlasy v sevření své pěsti o něco pevněji. Nedočkavě si uzme jeho rty, když se mírně pozvedne, aby ho konečně přijal do svého těla. Není příliš opatrný, teď už to opravdu nezvládne ale smě bolesti a slasti, kterou mu Kai způsobí je něco pro něj. Ani si neuvědomí, že si opře rty o jeho rameno a přitiskne se k němu co nejvíc to jde, než ho dojemně, voňavé kůže kousne, aby utlumil zasténání, jenž se mu dralo z hrdla. Věnuje mu několik krátkých polibků, zatím se ani nepohne, aby si opravdu přivykl a znovu vyhledá jeho ouško, které obkrouží jazykem.
"Jsem stavěný na divokou jízdu." Zavrní tiše a poslední slabika se změní v táhlý tón sametového hlasu. Musí ho snad být slyšet až ven. Způsobil si to sám, protože se poprvé pohnul proti Kaiovým bokům a pak už nepřestane. Svírá jeho šíji, narovná se ve svém posedu, aby mu mohl koukat do očí, když je zrovna nepřivírá slastí a žene se k jedinému cíli. Pomohl si ráno ale stejně si připadá vyprahlý po podobných pocitech. Stehna ho začínají pálit, ale nevnímá to. Zadek s pozůstatky pásku se citelně ozývá ale všechno je jen třešničkou na dortu toho celého. Jeho vnímání celého prožitku je pokřivené tím, co jeho tělo vyžaduje ale teď má od všeho trochu a je to návykové. Tělo se mu rosí kapkami potu a poslední výkřik jeho jména se roznese snad po celém domě. Bylo to příliš intenzivní, příliš dokonalé. Z posledních kousků svých příčetných sil se ovládne, aby pohodil hlavou a ještě několikrát se pohnul na Kaiově klíně, společně s akurátním sevřením svého nitra kolem jeho chlouby a odeslal ho tak ve svých stopách, než se mu zhroutí do náruče a zaboří tvař do jeho kůže.
Kai
Prudce zvedne oči k těm jeho. Co mělo tohle znamenat, že to třeba pozná? Vůbec se mu nelíbí, že ho Shinya takhle dráždí, skoro mu odmlouvá."Jeden ti vyjde vstříc a podívejme..." Vydechne hrdelně, ale možná v tom jenom podvědomě hledá víc, než dnešní zážitek. Pevně ho k sobě tiskne v oblasti beder a kříže, zatímco ho Shinya tahá za vlasy a pak spatří ten jeho úsměv. Tsss, tohle je neskutečné. Ono to má taky pěkné rohy, stačí tomu dát trochu prostoru. Nemá ani ponětí o tom, že není jediný, kdo tohle dneska zjistil, ale mělo ho to napadnout, když je to klenot Mihrunisy. Není to žádný hodný maminčin mazlíček. Shinya ho zatahá ještě víc a vzápětí začne dosedat na jeho klín. Kai má tendence trochu ho brzdit, protože se do toho opřel jako by rok nesouložil, ale nakonec ho nechá, ať převezme režii, kterou tolik chtěl, protože to začne být příliš i na něho. Shin má neskutečně štíhlé boky a křehké tělo a Kai se po chvíli už nedokáže ovládat stejně jako on. To kousnutí do ramene je jako olej v ohni, takže ho v posledním okamžiku skoro přirazí proti sobě, ale ještě má v sobě tolik duchapřítomnosti, aby ho nedonutil k okamžitým pohybům. Udýchaně hledí jeden druhému do očí, než ho Shinya políbí a vzápětí pronese další hříšnou větu.
"Ano, já vím, i když umíš pěkně zmást." Stačí mu říct, než mu svým stenem vyrazí dech a naprosto ho tím omámí. Ať křičí, má to rád a tohle je jeho dům, může si tady souložit do skonání světa a komu se to nelíbí, ať sem nevstupuje, hospodyní počínaje a jeho rodinou a Katsuem konče. Shinyova jízda je skutečně divoká, tempo které si nasadí, není ani trochu pomalé nebo snad něžné, jak by ho někdo mohl tipovat. Chybělo mu to, je to z něho cítit a Kaiovi to neskutečně plete hlavu. Jeho malý submisivní andílek si umí říct o to, co potřebuje a ne že ne a on ho nechává dělat všechno, co chce, tak jako si slíbil. Shinyovo pozadí jemně naráží o jeho stehna, Kai tam po chvíli přesune dlaně a pevně ho stiskne, zatímco krátce, hrdelně oddechuje, aby mu stačil dechem. Užene se mu, vidí to na něm, ale stejně mu v tom nebrání, zatímco se postel pod nimi povážlivě kývá. Brzy už ucítí stahy celého jeho nitra, což je v tuto chvíli něco neskutečného pro něho a s dalším výkřikem mu skropí břicho svou nehynoucí touhou. Kai má pocit, že ho v sobě snad rozdrtí, ale nic takového se jim stát nemůže, jen ho to bolestně rychle pošle za ním a v tu chvíli se mu zatmí před očima. I on čekal příliš dlouho na to, až ho bude mít zase v rukou a teď se mu to zdá neskutečné. Pevně tiskne víčka k sobě, na rozdíl od něho doslova přišel o hlasivky a snaží se přinutit mozek alespoň k nádechu, zatímco mu srdce divoce bouchá do hrudní kosti. Přinutí se zase reagovat alespoň na světlo, když se o něj Shinya celou vahou opře tak, jak je zvyklý, aby u něj našel všechnu potřebnou oporu. Vyjede dlaněmi z jeho zadečku na pas, aby jistil jeho tělo proti případnému pádu a ještě chvíli tak setrvá, než ho úmyslně převáží dozadu a nechá jemně padnout do peřin. Musí se tam zhroutit za ním, prostě musí. Zůstane ležet na břiše s tváří v ohybu jeho krku a jednou paží přehozenou přes jeho tělo a v duchu si pro dnešní den naplánuje dovolenou. Stejně už je kdo ví kolik, pravděpodobně konečně usne s ním v rukou tak jak si přál.
Shinya
Nedokáže se skoro ani nadechnout, nedokáže ovládnout jemný třes svého štíhlého těla, který jasně napovídá, že ze sebe dokázal vydat zase až příliš. A to je jeden z důvodu proč potřebuje někoho, aby ho trochu krotil. Zničil by se klidně jednou nocí, kdyby mu to bylo dovoleno. Pořád na své kůži cítí Kaiovy ruce, úplně všude, kde při jejich milování byly a nechce ten pocit zapomenout, prostě si ho vtiskne do paměti a nechá ho tam. Napořád. Je z něj dokonale ztracený, došlo mu to už tu první noc a teď když je tady? Znamená to, že ho taky tolik chce nebo mu prostě jen vyhovuje. Znovu vydechne, tentokrát i jako důkaz svých myšlenek a s tichým smíchem se nechá odeslat společně s ním do peřin. Ani si neuvědomil, že přitom zatnul nehty do jeho ramenou, jak se lekl."Přece jen jsi mě shodil." Broukne něžným hlasem a nechá Kaiovo tělo, aby ho částečně příjemně tížilo. Stočí tvář k jeho vlasům a prudce vdechne jeho vůni, nemůže se jí vůbec nabažit. Je dokonale krotký, teď už tím andílkem opravdu je.+Zvedneš se a půjdeš pracovat?+ Provokuje ho v duchu ale jen se jemně usmívá, když ho bříšky prstů hladí po paži. Snaží se dohlédnout na výraz, který má ale příliš přes své vlastní tělo nevidí. Škoda. Pomalu přesune své hlazení po jeho paži nahoru, přes krk až ke tváři, kde se zdrží o něco déle. Dech už se mu trochu uklidnil ale v hlavě ho pálí mnohem víc věcí.
"Chtěl bych, aby to byla ta nelepší jízda. Udělám cokoliv." Jemně zatlačí na jeho bradu, aby ho nenásilně přinutil se na něj podívat.
"Jen jednou, prosím." Pípne sotva slyšitelně a začne se naklánět k jeho rtům. Moc je chce zase cítit.
"Jako tu nejlepší odměnu." Vlastně mu tím tak trochu vydává na odiv to, co se uvnitř něj odehrává. Oba jsou unavení a po polibku nechá hlavu padnout do polštářů, zavře oči a vzápětí začne pomalu upadat do říše snů.
"Udělám úplně cokoliv, když budeš chtít Kai-sama." Oslovení už pomalu vyzní do ztracena, jakmile usne během okamžiku. Celý den byl pro něj velmi náročný, i když se trochu prospal. Už neví, že Shiro se protáhla dveřmi a uvelebila se nedaleko hlavy Shinyi, aby se také mohla prospat. Nezáleží na tom, kde je ale hlavně, že může být s ním.
Žádné komentáře:
Okomentovat