"Nebude to snadné ale není to nemožné." Zareaguje na dostávání věcí z hlavy. On do té jeho chce dostat prioritně sebe a měl by se možná pozastavit na jak moc vysoký stupínek to staví. Chce udělat dojem a ten nejlepší. Daří se mu to nebo ne? Kruci, jak má poznat, co je hrané a co ne? Teď si teda pěkně zavařil, o to víc je rozhodnutý dostát svým slovům. Tyhle výzvy má rád, ženou ho mnohem dál, než by si dokázal představit a Taiji cíleně dělá to samé."Toshiya-san." Opraví ho okamžitě, i v tomto rozpoložení dokáže dost dobře vnímat a tohle není to, co chce slyšet. Stáhne z něj ty prokleté kalhoty a dovolí si dlouhý pohled na jeho odhalené tělo. V očích se mu objeví skoro zvířecí dravost, jak moc se mu líbí, co vidí. Kvůli tomuhle se mu rozhodně vyplatilo sem přijít. Výstavní kousek a pro jeho povahu ideální. To mu nejspíš neřekne.
"Ne, kůži ti nechám, aby měla chudinka na co vzpomínat a ty společně s ní, Králíčku." Provokuje dál a teď už pustí jeho zápěstí, aby sevřel kotníky a s jistou dominantní hravostí s nimi trhl směrem k sobě. Pak ho pustí, aniž by přestal sledovat jeho oči začne si přímočaře rozepínat košili ale klidně ji nechá povlávat u boků a přesune se nad něj. Dlaně položí na jeho paže, aby mu zabránil v pohybu a přemýšlí, co s ním.
"Že bych ještě ochutnal. Kde všude můžu? Třeba tady?" Kousne ho tentokrát pod bradavkou ale jí se zatím vyhýbá.
"Nebo třeba tady." Zakousne se do jeho ramene a otře se svým klínem o ten jeho.
"Ještě pořád budeš zlobit?" Zeptá se jej naposledy a posune se zase zpátky, rty se otře o jeho bradavku a drcne do ní prozatím jen zuby. Mohl by ho kousnout ale to si nechá, až zas pustí na odiv své drzosti.
"Na tebe se bude hezky koukat, až tě donutím prosit, abych přestal." Neodpustí si vrátit mu rýpnutí svým osobitým způsobem. Pustí jednu jeho paži a prsty oné dlaně se mu násilně protlačí mezi rty, aby je dostatečně navlhčil a mluvit mu příliš nedovolí, protože se znovu vrhne na jeho rty.
"Tak co, jsi dost drsný, abys to zvládl bez lubrikantu?" Provokuje ho dál, když se udýchaně odtáhne a trochu se pozvedne, aby se rukou dostal k místům, které teď hledá. Nečeká na odpověď a vnikne do něj prvními články prstů, víc si však nedovolí, nechce mu ublížit ale otestovat to musel, prostě chtěl.
"Kde to máš?" Sykne po něm hrubým, touhou podbarveným hlasem a začne prohrabovat bordel nad jeho hlavou, aby našel, co potřebuje. V těch hadrech to není ale pohled mu padne na noční stolek. Je tam očividně všechno, co budou potřebovat. Natáhne se po tubě, pustí jej a sedne si na paty. Hrubě mu pozvedne nožky, aby měl víc místa, ozve se typický zvuk otevírání tuby a věnuje svým prstům štědrou dávku, než se vrátí k předchozí činnosti. Obejme paží jeho stehno, mírně mu tu nožku pozvedne výš, než se začne probojovávat do jeho nitra, zničí ho už jenom tímhle.Užije si to už jen tím, jak bude křičet slastí a pak ho dorazí sám sebou.
Taiji
"Hmm..." Broukne jenom v odpověď, protože podle něj neexistuje osoba, včetně jeho vlastního otce, která by ho naučila, co se patří. Je mladý, má neskutečně energie a svou hlavu a k tomu nepotkal nikoho, kdo by ho dovedl přesvědčit o opaku. Zvedne koutky nahoru, když ho Toshiya zase opraví a v tu chvíli už je před ním úplně nahý. Samozřejmě, že pod tím nic neměl, to je zbytečnost pro oba. Pozorně čte v jeho výrazu, když ho tak uvidí poprvé, potřebuje vědět, že je s tím spokojený a vypadá to, že ano. +Já to věděl, že nejsi na slečinky...+ Jakmile zazní králíčku, strčí do něj špičkou nohy s rudě nalakovanými nehty a protočí očima, ale Toshiya ho popadne za kotníky a přitáhne k sobě, až popojede na prostěradle. Co má pod tou košilí kruci? Taijimu se moc líbí ten skrytě hravý podtón v temných očí, oplácejí si dlouhý pohled a mimoděk pozvedne obočí v očekávání výš, když to vypadá, že košile půjde dolů. Odhalí ploché a jako skála pevné břicho a jemu to nestačí."Kde všude můžeš? Vážně mi chceš dát tu výsadu o tom rozhodnout?" Chytne se toho okamžitě, ale znovu sykne a prudce se prohne v zádech, když dostane další kousanec a pak ještě jeden. Ani tak mu ale úsměv z tváře nezmizí. Toshiya má pořád ještě kalhoty, když se otře o jeho nahý a vydrážděný klín a on si znovu hlasitě zavzdychá.
"Abych tě viděl takhle, budu zlobit klidně celou noc." Stojí si tvrdošíjně na svém. Když se zuby dotknou jeho bradavky, podvědomě se napne, protože očekává, že to vážně schytá, ale to se nestane.
"Když nebudu, neodejdeš jako vítěz." Strefí se do něho, ale hned je umlčen nejdříve jeho prstem a potom i rty. Už to nedokáže jinak, než že ho obejme rukama kolem těch pevných ramen a zatímco se mu snaží košili sundat alespoň o kus a jazykem vycházet vstříc, konečky prstů u pravé nohy mu přejíždí po lýtku sem a tam. Cloumá s ním už jenom to, co cítí pod rukama. Znovu se střetnou pohledem, když mu Toshiya pohrozí, že do toho půjde na drsno, ale... +Jak ví... jak tohle ví?+ Řekl mu to Sena? Pochybuje... jenže v další vteřině už cítí jeho navlhčené prsty rovnou uvnitř vlastního těla a přiměje ho to vypnout mozek a vydat ze sebe hrdelní sten, zatímco prsty zatne do jeho paží. Trochu to bolí a zároveň si nepřeje nic víc, než aby ho někdo podobně zničil. Všichni se vždycky bojí nebo si to začnou plést s tím, co vedle provozuje Shin-chan... K jeho uším dolehne otázka, kde to má, ale nedokáže pochopit, čemu patří. V tuto chvíli ne.
"Ještě kousek...ano...a..." Vyráží ze sebe udýchaně na téma svého bodu blaženosti, zatímco Toshiya hledá něco úplně jiného a naštěstí si poradí sám. Tenhle pokoj je samozřejmě plně vybaven i kdyby sám nechtěl - standardy podniku. Ono je tady toho po šuplíkách ještě mnohem víc, ale kdo ví, jestli na to je? V dalším okamžiku o něj přijde stejně jako o to, co udělal uvnitř a vrhne po něm doslova dotčený a podmračený pohled. Má snahu zvednout se za ním a je cítit, že naprostou profesionalitu začíná střídat jeho vlastní přirozenost. Přestává s ním být pánem situace a možná by neměl, ale nejde s tím bojovat. Nedává mu sice žádný z těch pohybů zadarmo, pořád mu odmlouvá a odporuje alespoň zatnutím svalům proti jeho ruce, ale stejně mu nakonec víc než ochotně dovolí všechno, co bude chtít. Oba to vědí. A pak ucítí studený gel, což s ním znovu trhne a přiměje mračit se, až dokud mu to Toshiya nezačne důrazně rozmlouvat. První steny ani blažené výrazy mu nevěnuje jen tak, snaží se ho dostat k sobě, připravit o rozum na chvíli taky jeho, ale čím je toho víc, tím spíš se vzdává a brzy už skutečně pravidelně vzdychá a sténá, zatímco se div nevykroutí, aby se mu nastavil tak, jak je to nejlepší.
Toshiya
"Odejdu jako vítěz a nikdy to jinak nebude." Odporuje mu pevným hlasem a dlouze si vydechne, když vidí, jak moc s ním všechno, co provádí cloumá. Upřímně, mohl by se udělat jen z toho, co s ním dokáže a nedokáže se na něj vynadívat, jak krásný a pořád stejně vzpurný je. Tohle je to, co se mu líbí a Sena to k jeho překvapení odhadl úplně skvěle. Kdyby byl někým jiným, asi ho hned jak vyjde, poplácá po rameni. Ale…peníze budou mnohem lepší odměnou a těch má dostatek. Mohl by si ho předplatit na půl roku dopředu a skoro by to ani nepoznal. Svírá silně jeho stehno, prsty dráždí jeho úzké nitro a věnuje se mu opravdu důkladně. Protáhne paži pod kolenem a sevře silně jeho bok, aby mu zabránil v jakémkoliv pohybu. Má sílu, i když by to do něj nikdo moc neřekl, teď se mu samozřejmě hodí. Jeho prsty za sebou zanechávají otisky, jakmile trochu povolí a vzápětí znovu stiskne, když si Taiji nedá říct, tedy spíš jeho tělo. Přidá i druhý prstyale tím prozatím končí, jen hledá to nejlepší místečko, kde mu jeho rozpálené, sexy tělo nejlépe odpoví.
"Ani se nehni, dokud ti to nedovolím." Šeptne a do hlasu se mu vloudí nádech jakési sebejisté rozvernosti a znovu přijdou na řadu jeho zuby, kterými se mu důrazně připomene.
"Došly ti slova, nic lepšího si ještě nezažil hm?" Provokuje ho dál a prudce opustí jeho nitro, aby viděl znovu nespokojený výraz, který mu před několika minutami ukázal.
"Tak řekni, chceš ještě?" Pobízí dál jeho touhu, když se trochu poposune dozadu a k jeho boku, chce to stihnout, než se řádně vzpamatuje, aby ho mohl trhnutím otočit na břicho a znovu se napasovat mezi jeho stehna. Použije ještě trochu víc gelu, než ho volnou dlaní přirazí zpátky na postel a nakloní se nad něj. Jeho cílem je pro tuto chvíli ouško, kde mu věnuje další stisk zuby.
"Slíbil jsem ti, že budeš prosit." Připomene mu jejich dohodu. Na jeho rtech se objeví zvrácený úsměv, když prsty nasměruje k jeho vchodu a vnikne do něj prudce třemi prsty naráz. Chtěl být drsný, tak tady to má, však on mu to všechno vyžene z hlavy nebo ho v tom ještě víc podpoří. Je jen těžko říct, která možnost ho vzrušuje víc. Svými koleny mu odsune nožky víc stranou, aby měl dostatek prostoru a sám se začne pasovat se zapínáním svých kalhot. Už i na něj to začíná být dost a brzy to bude k nevydržení. Ovládne se…jen proto, aby dosáhl svého. Zatím si své kalhoty nechá volně viset na bocích, když mu věnuje několik kousavých polibků podél páteře i na šíji, odkud si nosem odrhne jeho neposedné prameny. Příště mu udělá culík, aby ho měl za co tahat a bude.
"Tak řekni, co chceš." Zavrní tiše, když do něj prsty prudce přirazí.
"A k tomu hezky popros." Určuje svá vlastní pravidla.
Taiji
"Tssss..." Vydá jenom, když si je Toshiya tak jistý, ale kdyby jen mohl tušit, co se mu honí hlavou, asi by těch orgasmů bylo tolik co rachejtlí na Nový Rok. Oba dva víc než dobře vědí, jak na to, Taiji jak se nastavit, aby si přišel na své a Toshiya kam sáhnout, aby ho dohnal k nepříčetnosti a při tom neudělal. Na to, jak mladě vypadá, musí mít hodně zkušeností a z chození s jednou holkou to určitě nebude. Cítí, jak ho boky bolí od toho, jak silně je Toshiya svírá, ale nedokáže si pomoct, tohle ho vzrušuje ještě o to víc. Na žádnou pláž se stejně nechystá, ať tam klidně jsou, hlavně ať nepřestává. Zatím si to naštěstí jenom myslí, ale co kdyby to řekl nahlas? Toshiya by vyhrál. Toshiya ho varuje, aby se nehýbal, jeho stisk povolí, ale hned sebou hodí, aby se mu vymanil ze sevření. Uzemní ho až další kousnutí a koutky mu vyletí nahoru, když se jeho milenec dožaduje přiznání o tom, že je nejlepší."A jak poznáš, že ti to neříkám jenom tak?" Vydechne udýchaně a hned za to zaplatí, protože už je zase prázdný. Vztekle bouchne zatnutou pěstí do matrace, čímž okamžitě prozradí svou odpověď, aniž by otevřel pusu a vzdorovitě a zároveň panovačně se na něj dívá. Pak se po něm prudce natáhne, ale ani omylem to nestihne a skončí na břiše. A tady se mu opravdu nelíbí, takhle bez výhledu. Přestává mít šanci nad ním jakkoliv vyhrát, nohy od sebe rozhodně dát nechce, ale i když se kroutí jako užovka, není mu to nic platné. Postel se pod nimi povážlivě kývá a hrozí, že se za chvíli zřítí. V dalším okamžiku se otřese ještě víc, když Toshiya přirazí Taijiho proti matraci a přiměje ho částečně bolestně a částečně slastně vzdychnout, jak mu okusuje ouško. Na pozadí už ho zase chladí gel, zatímco ve předu doslova pálí přirození a pak se celý zarazí proti matraci a na okamžik přijde o hlas. Tohle bylo nečekané, prudké a dravé a taky to dost bolelo kruci. Těžko popsat, co všechno to s ním udělalo v jediné vteřině. Slyší cinkání jeho opasku, zapírá se dlaněmi o matraci pod sebou a nejradši by mlátil čelem o postel, jak moc už ho chce a zároveň touží po tom, aby nedostal, co si zamanul. Neochotně musí dát nohy ještě dál, pustit ho ještě hloub a má pocit, že kdyby byl tak o rok starší, asi umře na infarkt. Tiskne zuby o sebe, ale jakmile mu Toshiya začne okusovat a olíbávat páteř v jednom, tiše a velmi spokojeně se zasměje. Je to předzvěst toho, že zase začíná ztrácet hlavu a místo toho se mu vydávat. Probere ho až pobídka, aby si o to sám řekl. V tu ránu má oči otevřené a už se zase mračí, i když někam do polštáře. Je mu neskutečně příjemné, když se ho dotýká na šíji pod vlasy, ale i tak se nadechne, že mu poví něco peprného. Jenže ze sebe vyrazí jen prudké vyhrknutí po Toshiyově dalším útoku.
"Ani omylem!" Skoro se u toho dusí.
"Vodítko nasaď svojí sekretářce." Prskne po něm, ale zároveň mu vyjde pozadím vstříc proti prstům a znovu se tiše rozesměje. Bože tohle je skvělé!
Toshiya
"Poznám. Vždycky to poznám." Sykne na jeho předchozí větu, když se svými polibky zase dostane k jeho uchu a tentokrát podráždí i jeho šíji. Všechno se v něm bouří a nejradši by si ho vzal. Neměl by, dokud si o to neřekne ale jeho sebeovládání bere za své. Tohle dlouho nevydrží ale taky mu to nedá zadarmo. Úplně přestává přemýšlet nad tím, že je tu vlastně kvůli sobě. Jak byl jindy sobecký, teď se k tomu vůbec nedokáže dopracovat. Pak ho to bude hodně štvát, později, až sedne do auta a bude odtud odjíždět, na to je ale čas."Nepotřebuju vodítko, krotím tě dost dobře i bez něj." Zavrčí na něj, když volnou rukou pustí jeho bok a trochu víc na něj nalehne, aby se mu tolik nevzpouzel. Najde jeho tvář a bradu, aby ji pootočil stranou k posteli, svůj stisk příliš neovládá. Nalehne na něj plnou vahou, čímž do něj prsty pronikne úplně a uzme si část jeho rtů k polibku. Je stejně dravý a drsný jako celé jeho počínání. Poprvé si ale dovolí nechat skrze rty probojovat vzrušené zasténání. Tohle nekočíroval, kruci.
"Tak to řekni." Doráží na něj dál, když se boky oddálí od své ruky i pozadí, aby proti němu mohl přirazit znovu.
"Popros a já to udělám." Zopakuje znovu, když jej opět políbí a tentokrát popotáhne jeho ret a navzdory svému počínání jej jemně stiskne mezi zuby. Takhle sebou nechat mávat, za to ho bude ještě dlouho nenávidět. Až si to užije samozřejmě. Taiji se pod ním kroutí, i když mu moc prostoru nenechává. To mu nejspíš dovolí až na druhé kolo, jestli nějakého bude vůbec schopný. Ale je profesionál, měl by vydržet i deset s někým jiným, s ním bude muset počítat jen se dvěma. Pravděpodobně. Ano, myslí si o sobě hodně ale ať mu to zkusí někdo vyvrátit, bude vraždit.
"Seru ti na celé prosení." Vypadne z něj už zadýchaně, když se nadzvedne z jeho těla, stáhne si kalhoty do půli stehen a sáhne po kondomu, který naštěstí potkal společně s lubrikantem. Vloží kraj mezi zuby, aby obal roztrhl a nasadí si ho. Kruci je tak nadržený, že mu každá vteřina přijde jako sto let. Sáhne i po gelu, nechce ho zmrzačit, to by si pak nemohl užít a musel by nafackovat sám sobě.
"Budeš křičet?" Broukne smyslně, když sáhne po jeho bocích, mírně je pozvedne a bez varování do něj pronikne. Připravený byl dost, bolet to nejspíš bude ale to si taky zaslouží. Minimálně za to odmlouvání. Počká několik okamžiků, aby mu dal trochu času se vzpamatovat, než si ho začne nekompromisně brát. Své vlastní rty drtí o sebe a nechává se pohlcovat chtíčem a touhou. Dost dlouho dokáže ovládat své hlasivky, aby nebyl slyšet i on, nakonec se přece jen neovládne a dá jim volný průchod. Jakmile cítí, že se blíží k vrcholu, trochu zpomalí své přírazy, aby oba vydrželi co nejdéle.
Taiji
Nelíbí se mu co slyší a nejvíc proto, že to je pravda. Krotí ho, už dvakrát ho přinutil zapomenout na to, že je v práci a ne v soukromí a Taiji mu tak dokonale odkryl kousek sebe samého. A to hned v první noc! Umanutě mu chce vysmeknout svou tvář, ale zítra bude mít otisky asi i na ní, protože Toshiya ho nepustí a jeho polibek je hladový a dravý. Vlastně si zasténají do rtů navzájem, protože v tu chvíli má Taiji pocit, že Toshiyovy prsty asi nemají konec. Slyšel ho moc dobře, ví, že už je taky na pokraji vlastní touhy a sil a tím spíš to neřekne. Jeho další vyhrknutí s novým přírazem je už na půl zoufalé a velmi hlasité. Ten polibek, to kousnutí, to že už to nejde dál bez ohledu na to, jak moc se proti němu tlačí, bože ucítí ho v sobě ještě za měsíc a nebude se toho moct zbavit! Nic kolem nich neexistuje, i kdyby se ocitli uprostřed dálnice. Nejsou schopní přestat a nejsou schopní vnímat něco jiného než sebe, tady profesionalita vzala dávno za své a nechala je takové, jací doopravdy jsou. Tohle se nevymklo z ruky jenom Toshiyovi. Vůbec netuší, kolik je hodin, nevnímá, jak dlouho tohle celé trvá, konec konců dnes už nikdo jiný nepřijde. A pak se doslechne, že se na něj vrhne tak jako tak a nemohl by být potěšenější. Musí mít přece alespoň maličkaté vlastní vítězství, aby si jeho dobyvatel nebyl moc jistý hned první den. Kdyby na ten kondom nedošlo, ani by si nevzpomněl a to je další velká chyba, ale někomu z nich dvou přece jen zůstal kousek rozumu. Být to naopak, tak se asi dalších deset minut budou bavit několika neúspěšnými pokusy o nasazení, jak mimo je už teď."Určitě ne o smilování." Odpoví mu hrdelně, ale jeho hlas je pro něj nesmírně sexy a jen ten drobný pocit, jak jdou jeho boky vzhůru ho nutí koncentrovat všechno soustředění, aby už se neudělal. A pak doširoka otevře oči, prudce zamrká a zalapá po dechu, když ho konečně ucítí v plné délce a celého uvnitř sebe. Tenhle koktejl bolesti a slasti je tak dokonale vyvážený pro něj, že to snad ani není možné. Ještě nikdo neměl ten akurátní cit pro to, co potřebuje, aby toho nebylo moc a zároveň se u toho neunudil k smrti. V tom okamžiku naprostého vypnutí zvuků kolem sebe si uvědomí i Toshiyovo ohleduplné vyčkání, které je známkou toho, že to není psychopatický sadista a pak dostane opravdu co pro to. Zvládá jenom svírat polštář nad hlavou, snaží se udržet boky na místě a ve chvíli, kdy se bolest zcela promění jenom v čirou slast se znovu zapře dozadu proti němu. Jakmile ho taky uslyší, pohodí vlasy na chvíli dozadu a v jeho tváři, kterou však Toshiya nemůže vidět, vykrystalizuje spokojený a velmi něžný úsměv. Asi je šílený, ale je dokonale spokojený, má svého dobyvatele nad sebou, uvnitř sebe a zároveň ví, že ho sám tak trochu porazil, když slyší, jak moc se mu v něm líbí. On si s hlasem rozhodně vrásky nedělá, klidně mu zakřičí tak jak chtěl, jenom to je z čiré radosti a slasti. Ať všichni v tomhle bordelu vědí, že on je VIP děvka, která si to sama užije a k tomu zničí svého milence. Tempo najednou výrazně zvolní a on toho využije, aby povolil své svaly a zároveň se sám pokusil oddálit to všechno, dokud to jde. V tomhle ho nemůže zklamat, ještě chvíli ne. Dýchá jako sentinel, po zádech mu běhá mrazení a na šíji má husí kůži. Vlasy začíná mít vespod zpocené, pot se mu leskne i na napnuté pokožce a na svalech.
"Toshi-chan... dej mi konec, na který nezapomenu..." Ozve se po chvíli tiše. Ne, že by mu měl klient cokoliv dávat, spíš naopak, ale...
Toshiya
Má jeho hlasu plné uši. Začíná mít pocit, že tohle z hlavy jen tak nedostane. Nebude se moct přes den soustředit na nic jiného. Tak dokonale mu nikdo nevyhovoval, ještě nikdy. Odsouvá myšlenku na to, že Taiji je profesionál a že tohle je jeho práce. Nesmí na to myslet, jinak bude naštvaný sám na sebe, že s ním dokázal tolik zacloumat. Děje se to, vyhovuje mu víc, než by si kdy Toshiya dokázal pomyslet. A je to Senova vina! Nesmí to přece svést a sebe a svou vlastní neschopnost tomu odolat. Kontroluje pomalejšími přírazy celou situaci, aby neodrovnal sám sebe příliš brzy. Pak zas trochu přidá ale jen na chvíli. Jeho slast se kupí na neúnosnou míru a on čeká jen na slova, která by ho donutila to celé ukončit. Vlastně je to celé v Taijiho režii, i když se tváři, jak moc opačně to je. Jak je jindy sobecký, celou tu dobu nyní odsouvá sám sebe na druhou kolej. Neměl by ale jeho podvědomí mu nedovoluje udělat to jinak. Dostane se mu chtěné odměny, když začne Taiji pod jeho krocením křičet. Mohli by je klidně slyšet na druhý konec Tokya a on se rozhodně stydět nebude. Právě naopak, bude chodit s hlavou hrdě pozvednutou, protože to bude jeho zásluhou. Vnímá kapky potu na Taijiho dokonalém těle, stejně tak cítí, jak mu jeho vlastní stékají z černočerných pramenů po tváři a přinášejí sebou slanou chuť na rtech, které má teď od sebe, jak skrze ně propouští sténání. Pak přijde to, na co celou tu dobu čekal. Oh ano, on mu ho dá a velmi rád. Zakloní hlavu a usměje se upřímně, jak už dlouho ne kamsi do stropu. Z posledních sil pozvedne jeho zadek a pravou dlaň vsune pod jeho boky do klína, kde stiskne ne příliš jemně jeho chloubu. Pak mu věnuje několik pohybů ve stejném tempu, jak do něj přirazí svými boky a tím odešle sám sebe na vrchol. Stejně tak doufá, že nebude trvat dlouho, aby ho Taiji následoval. Rty opustilo dlouhé zasténání, které nedokázal ovládnout; jeho hlas v tu chvíli dostal úplně jinou barvu. Měl by mu vytknout to oslovení, měl by mu za něj vynadat ale přizná si, že to v tuhle chvíli slyšel víc, než rád. Vyloví svou vlastní ruku pokrytou lepkavou tekutinou zpoza něj a svalí se společně s ním na bok, aniž by opustil jeho tělo. Sám se pere s pocitem, že se nedokáže nadechnout a jeho tělo ne a ne vychladnout. Povolí sevření svých prstů na boku a vydá se na průzkum po celém jeho těle. Někdo by to mohl považovat za konejšivé hlazení, on si však užívá svaly rýsující se pod kůži a nedokáže se celého Taijiho nabažit, ani jeho vůně, která se mu dere do nosu. Zuby provokativně přejede po kůži na jeho zádech a s tichým zasmáním se pohne proti jeho pozadí. Zničil ho minimálně na dalších deset minut ale rozhodně nechce, aby to bylo vidět."Zapomeneš na to Králíčku?" Dobírá si ho tiše, skoro to vypadá, jak kdyby na chvíli odhodil svou masku a nechal ji odplout společně s vyvrcholením.
Taiji
Odpovědi se tak docela nedočká, neví, co přesně se za ním děje a co se teď v Toshiyovi odehrává, ale jejich tempo na chvíli opět zrychlí, aby vzápětí zase polevilo. Už nemůže a je to dobře, protože Taiji taky ne. Pořád ještě pokračují, i když už mnohem pomaleji, až dokud neucítí, že po něm Toshiya chce, aby měl boky výš. Trochu se zapře o kolena, musí zatnout svaly na stehnech, aby se tak udržel, ale Toshiya se ho snad úplně poprvé dotkne přímo v klíně. Jako by tahle část jejich těl až do této chvíle neexistovala. Rozechvěje se pod jeho rukama, už zcela zkrocený a je to jen málo doteků v těch místech, než uvnitř sebe ucítí jeho vrcholné cukání, stejně jako horoucí tekutinu. Konečně si dovolí udělat totéž a propustí hráz zadržované slasti. Jeho steny jsou spíš tiché, trochu zmučené a trhané, jako by se potřeboval po tom všem schoulit sám do sebe. Nedokáže zastavit jemný třes vlastního těla, zatímco se jejich těla skácí k jednomu boku, ale Toshiya ho nepustí. Nevystoupí z jeho nitra, nezvedne se, neodchází. Trvá to několik dlouhých chvil, co spolu leží prostě jenom takhle, než ucítí jeho dlaň, jak ho hladí po boku i hrudníku, jako by si teprve teď dovolil zjistit, jaké záhyby a křivky má Taijiho tělo. Vzduch se mu zdá neskutečně těžký, jako by shořel dřív, než se mu dostane do plic a všechno kolem se mísí s Toshiyovým parfémem a jeho osobní vůní, která tou aktivitou velmi zesílila. Zvedne unavené oči k nástěnným hodinám. Jedna hodina po půlnoci, vydrželi tady blbnout docela dlouho, nato, že to v podstatě nemělo předehru. Je sex a sex. V jednom z nich se dá i několikrát za sebou pokračovat a pak je takový jako tenhle, co člověka donutí vydat se ze všech sil a umřít na vlastním vrcholu. To je to, co má rád on a Toshiya zdá se taky. Někdo se ničí v posilovně, oni se můžou ničit v posteli. Víčka se mu nebezpečně klíží, zatímco bez hnutí leží v jeho pevném a příjemném obětí a opravdu nechce, aby se v tomhle pokoji cokoliv pohlo. Ucítí na zádech jeho rozverné dráždění. Je jím překvapený, vůbec ho nečekal a jeho smích už vůbec ne, ale sám se usměje a mírně za ním pootočí hlavu, než se v něm Toshiya pohne a zvedne vlnu mučivě příjemných pocitů v jeho těle. Dokonce už se ani nebrání jeho oslovení. Líbí se mu jeho hlas, mohl by to poslouchat místo pohádky na spaní."Nezapomenu." Povzdechne si tiše Taiji a mimoděk položí jednu svou dlaň, pořád ještě oděnou v té rukavičce na jeho, kterou má zrovna na hrudi.
Toshiya
Jen nepatrně se zarazí, když se Taijiho ruka dotkne té jeho. Tohle upřímně nečekal ale není to poprvé, co si v tento večer něco podobného myslí. Dlouze vydechne a víčka stiskne k sobě, zase se mračí ale tentokrát z úplně jiného důvodu. Už to, že tu s ním takto leží je úplně špatně, všechno navíc, je ještě horší. Přišel si sem užít a místo toho…se otevírá někomu cizímu, který tohle má v popisu práce. Navzdory svým myšlenkám pootočí svou dlaň a pohraje konečky prstů s těmi jeho. Nechá svůj výraz naprosto povolit, když se na něj Taiji zrovna nesnaží podívat. K tomu jeho ujištění a on má z toho v hlavě bordel. Podvědomě ví, že by si přál, aby to byla pravda ale stejně tak na něj doléhá uvědomění místa, kde se nachází. Stejně ví, že přijde znovu, nedokáže tomu odolat. Zamračí se znovu, když vystoupí z jeho těla a zbaví se toho nutného kousku gumy. Nadzvedne se na předloktí, aby mohl nahlédnout do jeho tváře, kterou si za bradu otočí k sobě a beze slova jej políbí. Je to pořád o něco drsnější, než bývá obvyklé ale není to tak dobyvačné jako před chvílí. Pak se zvedne a pohledem najde dveře, které snad znamenají alespoň sprchu. Shodí ze sebe kalhoty a odporoučí se k nim, kde si dopřeje krátký relax. Prostě ho tam nechal a utekl, jak malý kluk. Vrátí se po deseti minutách, natáhne na své tělo zatím jen prádlo, než zaloví v kalhotách, odkud vytáhne několik bankovek. Podívá se na Taijiho, který je pořád v posteli, chytne jej za kotníky a stáhne ho víc k sobě, kolenem klekne na kraj mezi jeho nohy, prázdnou dlaní se zapře vedle jeho hlavy a bankovkami jej pohladí po tváři, po celém hrudníku, až skončí v klíně. Pak mu je vsune za koženou rukavičku."Do zítra, ať je tu uklizeno." Vypadne z něj něco, co vlastně ani říct nechtěl a znovu se zamračí. Prudce se zvedne na nohy a dooblékne se.
"Dej se dohromady, kdo se má na tebe koukat." Napomene ho přísně ale koutky se mu tlačí vzhůru, když si pečlivě uváže uzel kravaty a sáhne po saku. V duchu už je rozhodnutý přeplatit všechny, které měl na zítra na programu.+Kruci.+
"Hezké sny o mě Králíčku." Neodpustí si, když se otočí na podpatku a rázným krokem zamíří pryč a nezapomene za sebou prásknout dveřmi. Není si vůbec jistý, jestli Senovi vynadá nebo ho pochválí. Asi mu prostě vrazí peníze i s tučným bonusem a objedná si ho na zbytek dní v týdnu.
Taiji, Sena
Toshiyova dlaň se mírně pootočí a dotkne se ho nazpět. Přiměje ho to otevřít oči a podívat se na jejich prsty, ale nedokáže si v hlavě vztyčit varovné vykřičníky. Prostě se nad tím pousměje a byl by doopravdy schopný zavřít oči a spát i s ním uvnitř sebe. Už je dokonale klidný a ukolíbaný, když se Toshiya pohne a v okamžení mu sebere všechno, co dosud měl. Asi jako když dítě přijde o medvídka. Otevře do široka oči, už úplně vzhůru a podívá se za ním, ale musí si konečně připomenout, jak to je. A přesto Toshiya klesne zpět na svůj loket jen proto, aby ho mohl ještě jednou políbit. Je mu za to v duchu upřímně vděčný a s hlavou podepřenou ho sleduje, jak kráčí do koupelny. Svaly se na něm jen vlní, zadek má naprosto výstavní a kdyby mu na stěně visel jeho obraz v tomhle světle, asi by na něj civěl celé hodiny. Pořád působí hodně sebejistě a Taijiho by ani na chvíli nenapadlo, že od něho opravdu utíká. Tohle zahrál Toshiya dokonale. Sám zůstává v posteli, protože mu ještě neřekl sayonara. Může se dít úplně cokoliv, ale stejně ví, že odejde. Že nevyužije ten čas až do konce. Co by dělali? Oba dva jsou uřícení a jak sám řekl - povídat si nepřišel. Tisknout se v jedné posteli už vůbec ne. Stiskne rty, ale v myšlenkách se hrabat příliš dlouho nemůže, protože Toshiya už je zpět a on si ho zaujatě prohlíží, jak na sebe obléká ten jediný kousek látky. I tohle je sexy. Taijiho zabrní v žaludku, když Toshiya vykročí směrem k němu, už zase s tím svým typickým výrazem a přitáhne si ho prudce k sobě. Tiše se zasměje a zvedne se do polosedu, aby mu byl blíž, ale pak společně klesnou, když se zase položí na záda a zavře oči pod dotykem peněz, které mu dává, očividně navíc. Povzdechne si, když ho papír zalechtá na břiše a nakonec i v klíně, uměl by si představit, že budou ještě pokračovat, jenže... pokud chce Toshiya přijít zase zítra, bude moudřejší, když bude odpočívat. Podívá se mu dlouze do očí.
"Ty víš, že nebude." Zašeptá, ale pak už je v posteli zase sám. Na okamžik zavře oči a dlouze se nadechne nosem, protože je pro něj prostě příliš sexy. Posadí se, prohrábne si dlaní vlasy, až se několik bankovek snese na lůžko a protáhne pusu, když dostane ještě vynadáno. Zašklebí se a je jasné, že ještě slovo a ukáže mu prostředníček. Kouká mu to z očí. Co by asi Toshiya dělal? Ukázal by mu na oplátku to, co ten prst představuje na živo? Musí se pro sebe culit a kousat se při tom do rtu.
"Vrať se brzo, ne že budeš v práci přesčas, s večeří nečekám." Ozve se, když se zhroutí zpátky do peřin, ale zahihňá se jako malá zamilovaná holka, když se s ním rozloučí tou přezdívkou. Málem mu upadne výfuk ze zdi, když Toshiya tak práskne dveřmi, ale on se musí pořád culit a pak se ještě půl hodiny baví tím, že se nadechuje peřin po něm. Když se kolem čtvrté ráno konečně dostane z ložnice, umytý a oblečený do civilu, zaběhne si ještě dolů ke kase a Senově knize a blaženě se dožaduje odpovědí na téma, kolik tam pan tajemný nechal. Sena mu nechce vůbec nic říct, ale sám se tváří spokojeně a potvrdí mu zítřejší objednávku. O těch dalších zatím ještě mlčí. Musí kvůli tomu absolvovat pár nepříjemných rozhovorů.
"Nechápu, že jsi pro některé takový miláček!" Křikne za ním ještě, zatímco mu Taiji pošle vzdušný polibek a vydá se k motorce a na cestu domů. Krásně si vyvětrá hlavu a užije ten dokonalý pocit z celé noci.
Žádné komentáře:
Okomentovat