Sena x Hyde - Mám hezkýho kluka, prý. - Část 2.

(Hospoda, Hydův byt)

Hyde, Ken, Tetsuya

Hyde se spokojeně pousměje, když se Sena přihlásí jako první. To je přesně to, v co doufal, protože koukat na něj…hm, to si rozhodně nechá líbit. Navíc, by se mohl tvářit, že mu třeba radí…v tu chvíli už si v hlavě spřádá plány hodné sebe samotného a přemýšlí, jak zahraje svůj první tah. Daří se mu, umí hrát a může se teď plácat po rameni, jak to vypadalo skoro mistrovsky. Jenže už jsou na něj dva a k tomu ten štamgast. V očích se mu zvláštně zablýskne a skoro má chuť mu jednu vrazit se slovy, ať mu na něj nesahá. Kluci z kapely, to je prostě něco jiného ale nějaký pobuda, který vypadá tak, jak vypadá, no to ani náhodou! Pak se ale sborově všichni rozesmějí, když ho odpálkuje tak trefně a společně s nimi i polovina baru.
"Já taky ne, takový hezký kluk." Složí mu osobitý kompliment Hyde, když si jazykem přejede přes rty a chystá se ke svému vlastnímu šťouchu. Trefí se přesně, tak jak chtěl i když se musel skoro celý natáhnou přes stůl, jak je malý. A pak je na řadě Sena a on nevynechá tuhle příležitost, aby se nenatiskl víc na jeho pozadí a zaujatě si skousne ret.
"Ukážu ti, jak fungují falše." Broukne měkce, když se nakloní nad jeho štíhlé tělo s dlaněmi položenými na bocích a krátce vydechne se spokojeně přivřenými víčky do jeho ucha. Ruce pomalu vyjedou nahoru po linii těla, přes paže a poupraví mu místo, kam špičkou míří.
"A trochu zvedni druhou ruku. Tak, teď to půjde." Zavrní smyslně do jeho ouška, ke kterému se nosem probojuje skrze dlouhé vlasy a nechá jej zahrát.
"Hezky nám to jde." Neodpustí si dodat, když vidí, jak moc hezky se společně trefili a trochu, skoro nenápadně se zavrtí v bocích. No, nebyl to úplně nejlepší nápad protože se musí hodně krotit v jistých partiích, aby na něm nic nebylo poznat.
"Nezahrajeme si ještě něco, třeba svlékacího pokera bez karet, ve dvou?" Nadhodí ale pořád se nějak nemá k tomu, aby se narovnal.
Ken se trochu zamračí na Ricka, když mu vezme jeho vlastního panáka.
"Hej ten byl můj." Dloubne do něj ramenem a vzápětí se rozesměje, bylo to jen popíchnutí, těch panáků je tu mraky, vezme si klidně jiného ale rýpnout si prostě musel.
Za to Tetsuya má očividně úplně jiné starosti. Už chvíli pozoruje, jak Sakura pravidelně mizí během zkoušek a při podobných akcích taky. Nikdo tomu nevěnuje pozornost ale on prostě musí. Sáhne po své vlastní sklence, když mu oči padnou znovu na Boogieho, který se na něj před chvílí vlídně usmál. Na něj se přece nikdo takhle neusmívá, tak co se děje? Musí si přiznat, že se mu jeho úplně jiného chování, vzhledem k ostatním líbí. Bez váhání popadne volného panáka a přesune ho před něj, aniž by pohledem opustil jeho tvář.
"Na co se napijeme?" Zeptá se jej a jak kdyby ho chtěl svýma očima ještě trochu víc vyvést z míry. Že by nový druh dnešní zábavy? Mnohem lepší, než pozorovat ostatní.

Sena, Boogie, Ricko, Zyean

Ucítí, jak se na něj Hyde pokládá a dlaně má na Senových bocích. Mírně za ním pootočí hlavu a Ricko udělá něco jako ohoh, uhm, když zauvažuje, jestli tady má dál stát nebo ne, ale je to hospoda proboha, ne soukromý pokoj. Na tváři ucítí jeho dech a všechno v jeho nitru udělá kotrmelec, když je najednou tak moc blízko. Doslova cítí, jak z něj sálá jeho teplo a Hydovy dlaně se brzy dotknou jeho odhalených boků, jak si prve zavázal to tričko. Vyjedou až na ruce a jemu naskočí husí kůže. Natočí tvář zpět k cíli před sebou a začne se soustředit, aby to nezkazil, protože to by si teď neodpustil. Nechá si upravit ruce a společně šťouchnou. Musí se usmát jeho poznámce, zatímco se mu Hydův nos otře o ucho a vyvolá další mrazení v zádech. Spontánně soustředí pozornost na to, co se děje v jeho klíně, který cítí na pozadí, ale Hyde mu uteče moc brzy, když se konečně narovnají. Otočí se k němu čelem, když se opře zadkem o stůl a zajede si dlaní do vlasů, které prohrábne a mírně se pousměje.
"Chtěl jsi slavit a teď bys je tu nechal a hned odešel? Nejsi tady ani pět minut." Namotává si vlasy na prst, zatímco se před ním nakrucuje.
"Jsi na řadě." Oznámí mu, zatímco stočí koutek oka na Ricka, který krade Kenovi panáky a hned na to ke stolu, kde to vypadá, že Zyean skončí brzy dost osamoceně. To přece nemůže dovolit. Ricko na Kena mrkne a odejde ladit jukebox. Vybere znělku k Pokémonům a brzy hospodou zní jeho řev, jak se ke zpěvu přidá. Kluci už jsou zase mrtví smíchy, ale ten Boogieho trochu zamrzne, když si všimne, jak se k němu přisunul panák a Tetsu se ho zeptá na přípitek. Nasadí nový plachý úsměv, ale vezme si ho, několikrát kmitne očima mezi ním a očima vedle sebe a jemně pokrčí rameny.
"Na podařený večer." Řekne nakonec a obrátí ho do sebe. Příjemně to pálí v krku a na ta piva to bude asi dost rychle. Zyean se přes něj vykloní.
"Ten váš bubeník má průjem nebo co?" Zeptá se bez obalu a vykoleduje si další salvu smíchu.

Hyde, Ken, Tetsuya, Sakura

"Když tě tak pozoruju, divím se, že mi to trvalo těch pět minut." Odpoví mu bez váhání Hyde a rozverně se pousměje. Je to neskutečné, že někdo dokáže být sexy, jen když se opírá o stůl a on z něj šílí. Tohle nemůže vydržet dlouho.
"Máš pravdu." Udělá krok směrem k němu a přitiskne ho svým tělem víc ke stolu, když se nakloní ke straně jemně řezané tváře a tou svou se o ni krátce otře.
"Jsem na řadě." Dodá tiše s krátkým uchechtnutím, než ho obejme pažemi  i s tágem, připraveným ke šťouchu. Vyhlédne zpoza něj a zkusí trochu namířit, ale jde to hodně špatně může se jen modlit, aby neprotrhl plátno, to by byla pěkně drahá sranda, ale…za pokus to rozhodně stojí.
"Víš, s tebou to jde nějak samo." Tváří se, že mluví o hře ale v očích mu ďábelsky zajiskří a je hned jasné, kam se jeho myšlenky stáčejí. Jeho šťouch nemá takovou přesnost jako kterýkoliv předtím, ale trefí se alespoň do bílé a pár  jich rozstřelí. Pak už ale tágo odloží úplně stranou, prostě ho ta hra přestala bavit a místo toho přejede ukazováčkem po jeho rtech a zůstane mu na něm trochu Senova lesku. Vloží si ho mezi rty a požitkářky si jej vychutná.
"Není to úplně ono." Ken, ač není zpěvák, se přidá ke zpěvu a po pár panácích mu to jde samo. No co, tady to přece může být každému jedno ani on ani Hyde očividně neřeší Sakurovu nepřítomnost.
Tetsu už je na tom dost podobně, když si jeho pozornost ukradl plachý Boo. Ani netuší, kdy se to v něm zlomilo, ale jak pozvedne panáka, následuje jeho příkladu a obrátí ho do sebe taky. Bez otálení sáhne po lahvi a nalije jim druhé kolo. Všichni se rozesmějí poznámce o průjmu až na něj. V jeho očích se objeví něco, co už tam dlouho nebylo, možná nikdy. Něco jako obava z toho, že by mohl mít ve svém tušení pravdu.
"Půjdu se po něm podívat." Ozve se chladný hlas a míří jím na svou vyhlédnutou společnost. Vůbec se mu tu nechce nechávat jeho plachý objev samotný. Jeho? Odkdy? Zavrtí sám nad sebou hlavou, než zamíří hospodou až k toaletám. Prudce rozrazí dveře, aby mu pohled padl na Sakuru, který zrovna něco schovává do kapsy a u toho se spokojeně kření. Jen panenky velikosti špendlíkových hlaviček ho očividně usvědčují.
"Ty ses úplně zbláznil!" Zavrčí na něj hrubě Tetsu, když přejde až k němu a popadne ho pod krkem za lem trika, aby si ho přitáhl blíž k sobě.
"Tak tohle je naposledy." Vrčí na něj dál, ale je to očividně v jeho stavu zbytečné. Tetsu ho za sebou táhne ze záchodů a v půli cesty se mu Sakura bvysmekne.
"Klid suchare, to mám jen pro zábavu. A taky za ní půjdu, na rozdíl od Tebe."

Sena, Boogie, Ricko, Zyean

Tiše vydechne do prostoru mezi nimi, když se k němu Hydovo tělo opět přitiskne a on zůstane uvězněný mezi jím a stolem. Jemně natočí tvář stranou a na okamžik zavře oči při tom doteku. Usměje se a nevyrušuje ho při míření ani nepatrným pohybem, i když by mohl a byly by mu i jasné následky. Ozve se zvuk nárazu koulí o sebe a tágo jde stranou. Vrátí k němu oči a nechá ho, aby mu přejel prstem po rtech. Shlédne na něj, když si ho vkládá mezi rty, sám má ty svoje mírně pootevřené a přestává vnímat, co se děje za nimi. Povytáhne se na špičky, aby vysadil své pozadí na hranu stolu, sevře jeho boky mezi stehny a opře dlaně o jeho nadloktí, když si ho k sobě přitáhne a konečně ho políbí. V hospodě to zavře jako v kotli, jak někdo pískne a někdo začne pronášet něco znechuceného a tak toho posléze raději nechá, sklouzne ze stolu a vymaní se mu, aby si došel ke stolu pro mikinu. Zdá se, že Ken a Ricko se dobře baví a Boo je tu se Zyeanem.
"Uvidíme se zítra." Řekne jejich vědoucným pohledům, než se Boo starostlivě podívá ke dveřím na toaletu a natáhne si mikinu přes hlavu. Ještě pořád cítí na rtech Hydovu chuť, jako by před chvílí jedl třešně, je to zvláštní. Otočí se čelem k němu, když je připravený k odchodu a kývne mu bradou na dveře. Když společně vyjdou na noční tokyskou ulici. Ujdou sotva pár kroků, než mu na drzo vloží malou dlaň do té jeho a vypadají jako zamilovaný páreček, co spolu chodí. V této chvíli vypadá jako děvče a vůbec nikomu to nepřipadá divné.
"K tobě, ke mě?" Broukne tiše, zatímco se dívá jinam, skoro jako by se najednou styděl, ale když k němu obrátí tvář, vřele a zcela upřímně se usměje.
"Metrem, taxíkem?" Jeho botky tiše klapou o chodník, zatímco žmoulá v dlani rukáv na volné ruce a přemítá nad tím, že se vede s možná nejkrásnějším klukem jakého kdy viděl. Tenhle večer je rozhodně vzrušující, vyvolává v něm všechny správné pocity. Nakonec ho přece jen zavleče do metra, kde si musí koupit jízdenku a ve vagónu zůstane stát. Jednou rukou se chytne madla u stropu, tou druhou jeho na hrudi a stoupne si opravdu na těsno, když k němu zvedne oči. Dá mu další pusu, ale jen malou, aby lidi nepindali a pousměje se, když za sebou uslyší Ta má ale hezké vlasy. Kamarádka dotyčné pak pronese A taky hezkého kluka a on se usměje ještě víc.
"Mám hezkýho kluka, prý." Šeptne mu těsně u rtů.

Hyde, Tetsuya, Ken

Hyde ani nedokáže vnímat, co se v baru děje. Z druhé strany od toho měli basáka a on si chce dnešní večer užít. S Tetsuyou už nebyla taková legrace jako dřív  a on ho podezřívá, že se do hraní až příliš zakousl a řešil všechno, jenom ne, aby se u toho dobře bavili. Nevadí mu to, někdo to dělat musí, ale…Po pravdě raději trávil čas s Kazem a Aoim, když už se k nim nakvartýroval. Za to Sena…musí si přiznat, že si jeho chování víc, než užívá a je to přesně ta uvolněnost, kterou poslední dobou tolik postrádá. Ano, hudba je to, co chce dělat ale pořád nemá tolik let, aby to musel brát tak moc…vážně.  Po jejich polibku, doteku Senových sladkých rtů se mu skoro zatočí hlava, tohle se mu snad nikdy nestalo, ale nejspíš je to i tím místem a rozhodně osobou, která právě slézá z kulečníkového stolu. Najednou mu i trochu vadí, že na ně koukali, protože na tohle má koukat jen on a hotovo. Mávne rukou na ostatní ve svém osobitém rozloučení, zakření se na kdákajícího Kena a vyjde společně se Senem z baru. Ocelově šedé očí krátce těknou ke spojeným dlaním a trochu ji stiskne, aby mu dal najevo, že tak je to přece v pořádku.
"Hmm…kamkoliv." Broukne mu v odpověď, když míří do metra a skoro hrdě se nese, když vidí, jak na ně po většinou obdivně koukají. Koukat klidně můžou, to si vždycky rád užije. Nespouští pohled z jeho očí s mírně pootevřenými rty, když je dokonale pohlcen jeho blízkostí a přítomností. Nepatrně se pousměje, jakmile zaslechne i komentáře a nevinně pokrčí rameny.
"Prý máš hezké vlasy...já bych spíš řekl překrásné." Zavrní spokojeně, když mu položí dlaň na tvář a do těch vlasů mu s ní vjede. Provokativně se přiblíží, ale jeho rty mine a se zavřenými víčky vdechne jejich vůni. Ani bar ji z nich nedostal. Objímajíc jej kolem pasu a tisknouc jej k sobě, se zase pomalu oddálí.
"Můžou jen tiše závidět." Prohodí tiše se zajiskřením v očích a už neodkáže vnímat, jestli na ně někdo bude koukat skrze prsty nebo ne, prostě ho políbí s rostoucí touhou, která se v něm od zkoušky hromadí. Těch pár krátkých polibků je sakra málo. Nakonec je to jeho malý byt, který si pronajímá, nedaleko nějž vystoupí z metra, ale to už si ho nevede za ruku, ale bezostyšně si ho přitáhne za pas k sobě a příležitostně mu šeptá svůdná slůvka do ouška. Asi brzo začne skládat, jak moc je z něj hotový. Netrpělivě hledá klíč,  aby ho vpustil dovnitř. Nebýt Tetsuyi, který tu sem tam bývá, tak se budou asi muset první prohrabat hromadou věcí, než by se dostali, až ke dveřím do jeho malé ložnice. Je tu jen skromný obývák s minimem nábytku, na gauči leží nevybalená cestovka. Kousek dál je kuchyňský kout a dveře do koupelny a komory, ze které má šatnu. Zatím si víc dovolit nemůže. Dveře nechá otevřené a dá mu prostor se rozkoukat. Je tu velká, měkká postel a na ní deka s plyšovou hlavou. Ano, ta je jeho, vypadá celkem nově, asi ji dostal nedávno.
"Já mám hříšně hezkýho kluka." Zavrní měkce a smyslně, když si jej přitáhne za boky k sobě a tentokrát už nemá v plánu ho přestat líbat.

Sena

"Vážně? Líbí se ti?" Usměje se nazpět, protože to chce slyšet znovu. Tolik si na nich dává záležet. V jeho očích září dokonalé hvězdy, protože Hyde se mu opravdu moc líbí. Bude těžké po někom jako on vidět ještě někoho jiného a neporovnávat, nepovzdechnout si, že to už není ono. Nechá ho, aby si přivoněl, jedno koleno má trošku mezi jeho nohama, když sebou metro cuká a asi mu tím nepřilepšuje, ale nemůže si pomoct, vzrušuje ho to, když ucítí odpor jeho těla po zakolíbání.
"Ano, to můžou." Povzdechne si, když mu oplácí kompliment a sevře jeho košili ještě víc, když zavře oči a nechá se políbit. Kupodivu to nikdo nekomentuje. Přitiskne se k jeho boku, když si ho Hyde k sobě přivine a hledí u toho na špičky svých bot, jak se střídají jedna před druhou, ale nestydí se, jen se něžně a spokojeně usmívá, zatímco poslouchá jeho nádherný hlas a všechny ty sladké hlouposti, kterým by bylo tak snadné věřit. Je to krásné, že když už jsou oba jen po tom jednom, má to nádech něčeho skutečného, tohle se mu ještě nikdy nestalo a moc se mu to líbí. Je opravdu zvědavý, na to jak bydlí, ale ví, jaké jsou poměry a ceny v Tokyu, nečeká nic extra, spíš se těší, až uvidí některé jeho osobní věci, které mu o něm prozradí víc. Brzy jsou za dveřmi a on se zvědavě rozhlíží. Je to ještě menší a ještě víc strohé, než předpokládal, ale kvůli tomu tady konec konců není. Zatímco Hyde rozsvicí a jde dál, on se pokouší vyzout si kotníčkové botky, ve kterých je na boso. Hihňá se při tom a skoro se přerazí, jak se dlaní jistí o stěnu. Brzy se mu to podaří a on je hned vtažen do jeho náruče. Stačí se jenom široce usmát, než mu položí paže kolem krku a opře tělo o to jeho.
"Ty máš?" Stačí jenom říct, než se střetnou v souboji jejich rtů, ale dá si záležet, aby to nebylo unáhlené, spíš procítěné, možná trochu romantické. Po chvíli se od sebe oddálí, on ze sebe jemně stáhne jeho dlaně a udělá malý krok vzad. Vezme lemy mikiny za její okraje a vytáhne je nahoru, aby si ji přetáhl přes hlavu a odhodil stranou. Jemně zakývá hlavou sem a tam, aby se lokny upravily, zatímco mu hledí do očí a opět se k němu vrátí. Sevře jeho dlaně ve svých a položí je zpět na své boky. Je jaro, zima teprve odchází a jemu je chladno na nožky, takže si stoupne na špičky, na jeho stále obuté boty, aby ho chodidla tak nezábla a znovu se ho pevně chytí kolem krku.
"To zní skoro opravdově." Vydechne hrdelně a v očích mu zajiskří. Někteří by se tou poznámkou mohli vyděsit a radši utéct, ale on si ho jen dobírá. Než stačí cokoliv říct, umlčí ho dalším polibkem a srdce mu z toho divoce buší. Panebože, on je tak krásný!

Hyde

Vydechne krátce, když se opře o jeho tělo. Jen ta blízkost, sálající teplo ho připravuje o rozum společně s tím, jak kouká do velkých očí naproti sobě. Je z něj kompletně celého dokonale mimo  a nedokáže se ovládat. Ani od něj není polibek uspěchaný, užívá si každý milimetr jeho rtů, neubrání se tomu je krátce obkroužit špičkou jazyka, když se odtáhne a překvapeně je sleduje, jak ustupuje o pár kroků. Hyde vypadá skoro smutně, když ho najednou nemá v náruči. Zatím mu na jeho otázku neodpověděl, sám si ji trochu převrací v hlavě, vlastně ho spíš nechce vyděsit, on sám by nejradši zamkl na dvacet západů a prostě už ho nikam nepustil. Asi by ho měly začít děsit podobné myšlenky. Aniž by z něj odtrhl pohled i on udělá několik kroků vzad a poslepu hmatá po rádiu, které by mu k tomu pustil. Nějaká výborná písnička k tomu hvězdy svítící mu do většího okna ložnice a Sena. Překrásný, dokonalý, neskutečně sexy Sena, který si právě přetáhl přes hlavu mikinu a Hyde trochu zmučeně zasténá, když vidí, jak mu růžové prameny napadají do tváře.
"Mám?" Zmůže se jen na jediné slovo, položí mu dlaně zpátky na boky, když se k sobě vrátí.
"Mohl bych mít." Vypadne z něj posléze, když přejde po rtech těmi svými a z radia se ozvou pomalé tóny. Jemně se společně s ním zhoupne v bocích a začne couvat k posteli. Ani si neuvědomil, že ještě má boty. Vlastně na ně úplně zapomněl.
"Chtěl bych mít." Ozve se naposledy, co opravdu chtěl říct, před dalšími něžnými polibky, požitkářsky si vychutnává každý z nich a ani si neuvědomí, že už jsou u postele. Prostě se zarazí o její kraj někde pod koleny a oba dva se tam odporoučí, skoro se ztratí v měkkých pokrývkách. Hyde se tiše zasměje, ale jeho ruce už pomalu sjíždí až na stehna, která velmi jemně stiskne a u toho si vzdychne, jak kdyby byli už tak o tři kroky napřed.
"Hm, co přijde po mikině?" Ne, že by to z něj nechtěl všechno servat vlastníma rukama, ale sledovat ho jak se svléká…Ano, to opravdu chce. Trochu rozverně ho zatahá za lem svršku a pomalu, provokativně pod něj zajede prsty, jen na kousíček, aby se dotkly jeho sametové kůže. No hned nato si může vzdychnout znovu, protože jím projede vlna něčeho nepopsatelného, jen z jediného doteku. Vypadá tak křehce a zároveň jak kdyby ho propustilo samotné peklo a on…už prostě nechce nikoho jiného.
"Nemůžu na tebe koukat na pódiu." Ozve se měkce, když zaujatě pozoruje, jak se světlo hvězd opírá o tvář nad ním. Jemně po ní přejíždí konečky prstů, kdyby něco vypil mohl by to svést na alkohol, ale takhle?  
"Nevydržím tě jen sledovat." Usměje se provokativně a mírně se pozvedne, aby mu věnoval několik polibků na hranu čelisti.

Sena

Drží se ho pevně, když stále stojí na špičkách jeho bot a tím pádem musí ty kroky udělat spolu a opatrně. Zároveň s tím, jak drží rovnováhu, otírá rty jemně o jeho a poslouchá jeho hlas, když se rozhodne odpovídat. Překvapeně rozšíří oči, když mu Hyde řekne, že by ho nejspíš chtěl na dýl, než jen na tuto noc. Je to tak zvláštní, když se před chvílí poznali, vůbec nic o sobě nevědí, ale ta přitažlivost mezi nimi je neskutečná. Tiše vypískne, když spolu padnou do peřin a on skončí na něm. Okamžitě si na něm najde polohu, kdy uvězní jeho boky mezi stehny, ale pořád ještě zůstává položený horní polovinou těla na něm. Tiše si povzdechne, když ucítí stisk na stehnech a hříšně zvedne koutky nahoru, když ho Hyde vybízí, aby pokračoval ve svlékání. Pomalu se narovná v zádech, udržuje s ním oční kontakt a sáhne na uzel na tričku. Zvolna ho rozváže a pak si ho celé přetáhne přes hlavu, takže na něm zůstanou už jenom ty titěrné kraťásky. Rozhodně není prototypem maskulinní krásy, ale něco mu říká, že to by se Hyde ani neotočil, kdyby takový hledal.
"Nemůžeš? Víš, o co se připravíš?" Promluví konečně a má na paměti, že ještě nezareagoval na to jejich potencionální chození.
"To bude ale pořádný skandál, až vtrhneš na pódium a způsobíš nějakou nepřístojnost." Vydechne provokativně a zajede si oběma rukama do vlasů. Pak si znovu sáhne pro jeho dlaně a položí si je na zapínání kraťas vpředu. Znovu se mu podívá do očí. Nikdy by si nepomyslel, že bude mít takovou moc, aby za pár hodin sbalil někoho, jako je on. Někoho, kdo může mít kohokoliv, na koho si ukáže, kolem koho projde. A šestý smysl mu říká, že jednou bude opravdu slavný. Sevře pevněji jeho boky a nedočkavost se v něm stupňuje velmi rychle. Je z něj celý rozechvělý a zároveň nic nechce víc, než aby se to stalo. Moc ho chce poznat.
"Taky bych chtěl." Řekne konečně, protože nemusí kdo ví jak přemýšlet nad tím, že podobná chvíle se už nikdy s nikým nezopakuje.
"Tak se podívej, co může být tvoje..." Propustí slova ze svých rtů a dlouze vydechne, jak se nutí ze všech sil nedráždit ho pohyby pánve, jinak budou oba dřív, než začnou.

Hyde

Upřímně se rozesměje po jeho vypísknutí a dlouze vydechne, jakmile se Sena ocitne na jeho klíně. Paži má omotanou kolem jeho pasu, jak kdyby ho nechtěl v nejbližším století pustit. Musí už jasně cítit, jak na něj působí, protože se doteď celkem dobře ovládal, ale tohle…teď už by to prostě nedokázal nikdo. Laškovně drcne špičkou jazyka do jeho nosu a upřímně se usměje.
"Nějak začínám mít pocit, že pár skandálů Japonsko unese, je to velká země." Broukne, snažíc se tvářit vážně, ale prostě to nejde. Konečky prstů přejíždí po jeho tváři, ramenu a všude kam jen dosáhne. Nespěchá, taky není kam; mají pro sebe celou noc a snad nejen tu. Zapletl se do toho mnohem rychleji, než by si kdy pomyslel.
"Moc chci vědět, o co bych se mohl připravit, ale už teď mám pocit, že Tě to nebude stát velké přemlouvání." Mrkne na něj s provokativním výrazem ve tváři a musí jej chtě nechtě pustit, když se na jeho klíně narovná. Dlaněmi sjíždí po jeho těle a tiše si vzdychne,  jak vnímá každičkou buňkou jakýkoliv pohyb na svém těle. Prohlíží si každý milimetr odhalené kůže, nejradši by se vyhoupl do sedu, aby jej mohl ochutnat anebo ho rovnou odeslal pod sebe do peřin, ale to by se připravil o tu vzrušující podívanou. Snad poprvé v životě mu začínají docházet slova. Trhne očima k jeho tváři, když mu řekne, že by taky chtěl. Nečekal, že by mu na to odpověděl, že by na to měl stejný názor. Kdyby to byla jen jedna noc bude za ni vděčný, ale tak by to, jak se zdá být nemuselo. Pomalu, pro něj až mučivě pomalu povolí ten prokletý knoflík a konečky prstů zajede pod jejich lem, aby znovu ucítil jeho kůži.
"Co bude moje. Kdo by mi taky odolal." Myslí to vážně, i když to maskuje za další poznámku a odešle ho vedle sebe do pokrývek. Připraví se sice o ten pohled ale může ho chvíli něžně týrat  a hlavně….dostat ten kus látky pryč, hrozně mu překáží, i když mu neskutečně sluší. Otře se rty a jeho podbřišek, přejede po něm jazykem, než plynulým pohybem začne stahovat všechno najednou. Rty postupuje za látkou když míjí jeho chloubu, kterou si musí chtě nechtě prohlédnout, otře se o ni mazlivě tváři ale nezastaví se tam, prostě pokračuje dál přes stehno, koleno až ke kotníku, který jemně promne mezi prsty.
"Asi budu žárlit, až ti na ty nožky bude koukat někdo další." Oblízne si horní ret, než se začne vracet pomalu nahoru. Místo svých rtů ale sevře mezi prsty pramen svých vlasů a jím dráždí jeho sametovou pokožku.
"Co by sis přál?" Zavrní vzrušeným hlasem, než se dostane až nad něj celým svým tělem a skloní se ze strany jeho šíje, aby jí mohl věnovat několik chtivých políbení.