Hromadné - Kytara, hudba, hraní…Země volá Hyda.- Část 2.

(Hydův byt)

Hyde

Pobaveně se uculí, když Sena houkne, aby to nezvedal. No pozdě, tohle byl jeho plán a on si ho rozhodně nenechá zkazit. Vždycky rád provokoval, což byl už nejspíš vidět, dnešek nebude výjimkou. Hrozně moc chce vidět, jak se Sena bude snažit ovládat a nevzdychat nahlas, když si vzpomene, jak u toho umí křičet….Rickův hlas, jak kdyby byl skvělá hudba, mnohem lepší, než rádio a Sena tomu dodává vokály, jenž by nikdo nedokázal napodobit, ani on sám. Ještě několikrát jej políbí na šíji, než ho do ní rozverně, jemně párkrát kousne a má co dělat, aby se upřímně nerozesmál, když Rickův hlas začne být naštvaný a ten Senův dost hlasitý. Sousedi budou mít opravdu radost, něco podobného tu nejspíš ještě neslyšeli.
"Prý jestli…" Začne pomalu Hyde, když se svým klínem opře proti jeho dokonalému pozadí.
"Jestli to myslíš vážně?" Vydechne roztouženým hlasem, co si bude nalhávat i na něj působí fakt, že je někdo slyšel a vůbec nepochybuje o tom, že až se někde ukážou společně, dlouho se to neutají. Je celkem zvědavý na reakce ostatních, třeba je tím dostanou dokonale do rozpaků a tomu se bránit nebude. Jakmile mu Senův zadek začne vycházet vstříc, už se opírá jen pravou dlaní o pokrývky, tou levou svírá štíhlý bok a pomáhá těm hříšným pohybům, aby byly ještě intenzivnější.  Nechává se unášet pohledem na něj i tím, jak hlasitý umí být. Hrozně se mu líbí, že se prostě nekrotí, ale ne, rozhodně ho nemá v plánu srovnávat s kýmkoliv jiným, to by totiž ani nešlo.
"Neskutečný.“ Vypadne z jeho rtů s posledním zasténáním, když se mu doslova zatmí před očima a on naposledy přirazí a vyvrcholí do jeho nitra.  Trvá mu dlouhých několik minut, kdy se jen částečně opírá o Senovo zdánlivě křehké tělo. Olíbává  kůži od lopatek přes krk až k oušku, do kterých mu šeptá, jak moc sexy umí být a že by byl rád, aby jej slyšeli až na druhé straně Tokya společně s příslibem, že se o to příště pokusí společně. To, že to příště bude asi hodně brzy…však to ví oba dva.
"Začínám se těšit na zkoušku, ale…hm…kolik máme času?" Zeptá se jej s provokací jasně vepsanou v hlase, jakmile konečně opustí jeho tělo, svalí se stranou a konečky prstů jej hladí po bocích.
"Společná sprcha?" Navrhne mu se snad zamilovaným úsměvem. Nejspíš by ho ani moc mučit nemuseli, aby to přiznal.

Sena, Boogie, Ricko, Zyean

Netrvá to zase tak dlouho a po jeho výkřicích Ó ano začnou sousedé bouchat do stěny. Jenže jemu je to dokonale jedno, chce jenom, aby ho Hyde držel za boky a přirážel proti sobě, až dokud celá tahle divočina nebude za nimi a oni nedosáhnou dokonalého konce. Netrvá to zase tak dlouho, po tom, jak si spolu před chvílí hráli, ale když ho Hyde vyplní až po okraj, vyhoupne se na vrchol za ním jako nic a pak se uříceně položí do peřin a prudce oddechuje. Naslouchá jeho hlasu a pro sebe se spokojeně usmívá, protože kdyby se tohle Hydovi nelíbilo, byla by to vážně katastrofa. On se ovládat prostě nedokáže.
"Nemůžu se dočkat." Zahučí z polštáře, jak by to neměl právě za sebou.
"Já nevím, ty máš telefon." Zvedne se na předloktí a celkem čile se po něm ohlédne dozadu. Nakonec telefon najde, aby zjistil, že pokud se jen obléknou, přijdou skoro o hodinu později. Jeho kapela bez něj nemá jak hrát, nemají nikoho, kdo by ho zastoupil. Odemkne telefon a napíše Rickovi, že budou mít hodinu zpoždění. Už nedodá, že myslí hodinu od posunutého času a ne hodinu od dvanácti. Pak se posadí, shodí nožky na zem, podá Hydovi dlaně a společně se zavřou v koupelně ještě na hodně dlouho a to ani nemluvit o faktu, jak jim oběma trvá, než vylezou od zrcadla. Nemá tady žádné svoje věci ani čisté oblečení, takže se dalších dvacet minut společně baví tím, co z Hydova šatníku na něj oblečou, ale nakonec jsou schopní vylézt s bytu, svézt se taxíkem a ruku v ruce zcela sebevědomě přikráčet na zkoušku. Sena rozrazí malou dlaní dveře a tváří se jako by to nebyl on, na koho se tady hodinu čeká. Hodiny na stěně hlásí druhou odpoledne.
"Strašně nám kručí v břiše, objednali jste něco?" Řekne jim místo pozdravu a Ricko se na něj nevěřícně otočí. A pak namíří prst na Hyda.
"Ty! Tos byl ty!" Vypadá to, že se stále zlobí. Sena si zajede dlaní do vlasů a vypadá jako by se ho to faux pass ani netýkalo. Boo po nich zvědavě, ale rádoby nenápadně pokukuje a snaží se nečervenat, jediný Zyean vypadá naprosto nad věcí a s nohama na stole pokukuje po vzteky rudém Tetsuyovi opodál.

Hyde, Tetsuya, Ken

Užívá si každou minutu, kterou tráví společně. Jde jenom o drobnosti, ale má pocit, že tu společně žijí už několik let a ne, že Sena přišel poprvé včera večer. Neobejde se to bez dobírání, prohrabávání jeho šatníku a nakonec v něm málem skončí na zemi a nejspíš by to skončilo dalším kolem. Jsou nenapravitelní, jak puberťáci, kteří nemají nikdy dost. Když jsou oba jak ze škatulky, vydají se na zkoušku. Sám má na telefonu několik zmeškaných hovorů od Tetsuyi a jen jednu jedinou zprávu od Kena ve stylu, nech ten zadek a ať už jsi na zkoušce, aniž by věděl, že u sebe doma Hyde doopravdy někoho má.  Protáhne se za Senou dveřmi a s naprosto spokojeným a sebejistým úsměvem a nadšeně přikývne.
"Jo dal bych si nějakou velkou porci nudlí." Pohladí se po břichu, kde už jeho žaludek začíná značně protestovat, přece tak dlouho nejedl a v první chvíli okázale ignoruje pohled Tetsuyi. Dokud se do něj nepustí.
"To nemyslíš vážně?! Za ty dvě hodiny, co jste přišli pozdě, už mělo být po zkoušce!" Vrčí na něj dál a zakládá si rozčileně ruce na hrudi. Pak mu oči sklouznou na spojené dlaně a něco se v něm pohne. Na jeho tváři není nic znát, možná se jen trochu víc zamračí.
"Vy se někde válíte v posteli a my na vás máme čekat? To už je trochu moc." Pokračuje dál a střetne se s mírně pozvednutým obočím u Hyda a výrazem, zase se tak moc nestalo.
"Neváleli jsme se jenom v posteli…" Konečně se zmůže i na nějaká slova a bez obalu si přitáhne Sena k boku a spokojeně jej líbne na tvář. Už zase provokuje a očividně ho to baví.
Ken se dusí smíchy, protože se svou smskou trefil líp, než tušil a vlastně čeká, co se tu bude dít.
"Máme ještě hodinu čas, než nás vykopnou něco stihneme." Snaží se situaci trochu zachránit a setká se s dalším nenávistným pohledem od Tetsuyi. Raději jen pozvedne dlaně v rezignovaném gestu a couvne o dva kroky zpátky.
"No tak Tet-kun, přece nebudeš na stará kolna žárlit." Ne, tohle nebylo asi to nejlepší, co v tuhle chvíli mohl Hyde říct, možná taky proto, že částečně uhodil hřebíček na hlavičku.
"Vůbec, dělejte si, co chcete." Sekne po nich hlasem Tetsuya, který toho očividně má už plné zuby a rázným krokem zamíří ke dveřím. No co, zkouška je už oficiálně u konce, tohle musí náležitě rozdýchat.
"Co to do něj vjelo?" Ohlédne se Hyde s nechápavým výrazem v ocelových očích na Sena a zavrtí nad tím hlavou, asi si dneska stojí na vedení, ale tohle vůbec nepochopil.

Sena, Boogie, Ricko, Zyean

Sena to celé pozoruje a poslouchá s výrazem jako by to bylo o někom jiném a ne o nich dvou.
"Ale my jsme si včera neřekli, v kolik bude dnešní zkouška, volali jste na poslední chvíli!" Hájí je oba dva a Ricko ho propíchne pohledem.
"Nemusel jsi to zvedat a dát jasně najevo, co děláš..." Vpálí mu a Sena se nadechne, že to nebyl on, ale Hyde zrovna pronáší to o tom, že se neváleli jen v posteli a on vyprskne smíchy.
Ricko protočí očima a Boogie vytáčí poslíčka s nudlemi s nadějí, že jídlo všem spraví náladu.
"Mohli bychom zkusit.... ne...." Zyean se jim snažil říct, že by tu hodinu opravdu mohli hrát, ale Tetsuya právě opustil místnost.
"Já tam dojdu...." Zvedne v defensivním gestu dlaně Boo a vyběhne ze zkušebny. Ricko dojde až k Hydovi a zamává mu telefonem před obličejem.
"Už to nedělej! Jsem tolerantní, ale ty s ním nesdílíš hotel všude, kam se jede, už jsem to slyšel!" Vpálí mu a ostatní zase vyprsknou. Sena si prohlíží nehty, mračí se a pro sebe mrmrlá, že není promiskuitní.
Boogie mezitím poptá několik lidí a seběhne patro, aby tam našel Tetsuyu vystupujícího z výtahu.
"Počkej přece! Bez tebe nebudeme hrát vůbec!" Zavolá na něj na svůj vkus dost odhodlaně a sebevědomě, ale jakmile se na něj ty oči otočí, je tam, kde byl v hospodě. Nadechne se, zadrží dech a začne si nervózně namotávat dlouhý pramen černých hladkých vlasů na prst. S těmi všemi piercingy jako by popíral sám sebe.

Hyde, Tetsuya, Ken

"To jsem byl já a ne on." Hájí pro změnu zase Hyde Sena a teď už se opravdu mračí. Jestli mu po něm někdo bude štěkat, ukáže jim asi, jak se svou malou postavou umí ohánět. Ne, že by byl jakkoliv konfliktní, ale…co se týče Sena, tak je to úplně jiné. Naštvaný výraz mu vydrží asi pět vteřin, když se ozve hlas Boogieho a objednává jim nudle. Ten opravdu ví, jak zachránit situaci. Po očku sleduje odcházejícího Tetsuyu a dlouze si povzdechne. Nemyslí si, že zrovna on by ho dokázal uklidnit a navíc se Boo nabídne, že tam zajde. Chudáček neví, co od něj může čekat a kluci na jeho záda soucitně hledí, jak kdyby šel vstříc smrti. Pak se před ním objeví Ricko a mává mu telefonem  před obličejem. Chvíli ho nechává sdělit mu, co má na srdci, než se v jeho očích skoro ďábelsky zablýskne, vytáhne bradu kousíček výš a nevinně se usměje.
"Byl jsem nejlepší?" Ne, tomuhle prostě odolat nemohl, otočí se na Sena, když si ukazováčkem podá jeho bradu a mrkne na něj, že on se jimi rozhodně rozhodit nenechá.
"Tak co? Zahrajeme si jen tak?" Nadhodí Hyde, jak kdyby to celé chtěl uklidnit a znovu krátce těkne pohledem ke dveřím stejně jako Ken.
"Sežere ho." Sdělí mu svůj názor.
"Nemyslím si." Kontruje Hyde, když sahá po své vlastní kytaře.
Mezitím Tetsuya dupe naštvaně k výtahu a mumle si pro sebe hromadu nadávek a něco o lehkovážném chování a jak to s prací nefunguje. Skoro to vypadá, že mu všichni ostatní uskakují z cesty, jak nepříčetně teď vypadá a mají jediné štěstí. Pak za sebou zaslechne hlas, pozná ho bezpečně.
"Co je?" Otočí se se zamručením, ale jakmile se podívá na jeho výraz, něco v jeho tváři na sekundu povolí. Jak kdyby na něj prostě pouštět hrůzu nechtěl.
"Však to taky zvládnete ne…bože, hrozně mě vytáčí, když je na tom tolik práce a on to prostě nebere vážně." Vypadne z něj nakonec úplně upřímně.
"Poslali tě za mou a myslí si, že tebe nesežeru?" Broukne s nádechem ironie a ohlédne se mu za záda, jestli za ním nejde ještě někdo jiný.

Sena, Boogie, Ricko, Zyean

Sena po očku pokukuje po Hydovi, jak se snaží mračit na Ricka a snaží se potlačit rýsující se úsměv, protože je tak moc sexy, když ho brání a před jeho vlastním zpěvákem.
"Podle toho, jak vřískal, tak asi jo." Připustí Ricko a Sena se okamžitě nafoukne jako balónek.
"No tohle, já nevřískám já.... já..." Hledá vhodné slovo a u toho gestikuluje dlaní ve vzduchu, ale ostatní ho podrobují pohledu Ale jo, vřískáš jako kočka.
"Nechceš dneska k mikrofonu? Do jednoho už sis to zkusil." Dobírá si ho dál Ricko, ale pak všichni přikývnou, že si můžou aspoň brnknout, když už to takhle dopadlo. Nechali tu včera svou výbavu, takže se Sena rozejde směrem ke kytaře, chvíli si s ní pohrává a mezitím se k němu přitočí Zyean.
"Pěkný outfit, ten tvůj ti roztrhal nebo?" Rýpne si taky a Sena ho plácne na plocho dlaní po čupřině vlasů.
"Ty taky? Chybí vám sex nebo co?" Pak ale ochranářsky zabere na to, jak se baví o Boogiem a Tetsuyovi.
"Jestli na něj zvedne hlas, přerazím o něj svou kytaru." Zamračí se vypadá, že to myslí fakt vážně, dokonce má trochu nakročeno ke dveřím. Ví, jak je Boo citlivý a že se jen snaží pomoct. Jestli se bude tvářit nešťastně, až přijde, zažije Tetsuya hysterickou scénu. Najednou to vůbec není křehká princezna a jeho oči jsou nebývale tvrdé.

Boogie se zastaví v půli kroku, když se po něm Tetsu ohradí a hlesne něco o tom, že zvládnou, ale nestačí se dostat dál, protože Tetsuya ještě mluví a jeho hlas je mnohem razantnější. I on se ohlédne jako by tam někdo byl, ale jsou to jen cizí lidé.
"Ne já, ne..." Dostává ze sebe, ale pak mírně stáhne obočí. Ať chtě říct cokoliv, zdá se, že ho snaha o vysvětlování pustila.
"To nic..." Mávne rukou a snaží se vypadat jako že to byl od něj špatný nápad za ním jít. Jenže v tu chvíli se dole objeví poslíček s nudlemi a po chvíli mu v kapse zazvoní mobil. Jsou pro ně. Znovu naznačí, že si je jen přebere a půjde, projde kolem Tetsuyi a vyřídí platbu. Pak se k němu pomalu otočí s náručí jídla a vůbec nečeká, jak blízko vlastně stojí. Skoro do něj vrazí, jedny nudle se nebezpečně zváhnou a na Tetsuyově košili zanechají malý flek od omáčky. V tu chvíli Boo zapomene dýchat, jen hledí na to místo, nos jen pár centimetrů od Tetsuyova a ani se mu nechce zvednout oči výš.

Hyde, Tetsuya, Ken

"Nevříská." Pokračuje dál ve svém bránění Hyde, když si začne vybalovat kytaru a u toho se culí. Jeho sousedi by s kluky nejspíš souhlasili, ale on rozhodně ne. Dle jeho názoru to byla ta nejlepší rajská hudba.
"To by mohl…" Chytne se jejich nápadu a zářivě se usměje na Sena, který vypadá trochu nafouknutě.
"Ale no ták, klidně ti s tím pomůžu." Touhle vlnou se prostě musel nechat strhnout, jinak by to nebyl on. S kytarou v jedné ruce sáhne po jeho boku a přitáhne si jej na své tělo, aby přiblížil rty k jeho oušku.
"Příště jim to nahrajeme, ať ví, jak hezký hlásek máš, mně se moc líbí." Promne jeho lalůček mezi rty, když se ozve odkašlání Kena.
"Kytara, hudba, hraní…Země volá Hyda." Neopustí si rýpavou poznámku, ale u toho se usmívá. Však jemu to vlastně vůbec nevadí a až je přejde ta prvotní…zamilovanost asi, už snad nebudou na zkoušky chodit pozdě. Vlastně sám vůbec nechápe, co to do Tetsuyi vjelo.
"Nezvedne, není zlý, jen nemá rád, když mu něco nevychází, jak chce." Zastane se Tetsuyi Hyde a pokrčí u toho rameny. Nevěří tomu, že by křičel na plachého Boogieho, na to už ho zná dlouho. Ať je Tetsuya jakýkoliv, má celkem odhad na různé povahy a nemívá v povaze je ničit, pokud mu k tomu nedají důvod.
"Tak okey, jdeme hrát." Hrábne do kytary a tentokrát se sám nehrne k mikrofonu, nechá Ricka, aby tohle obstaral za něj a místo toho se točí kolem Sena a společně se svými nástroji předvádějí sexy show, po které by se asi měsíc snad nedočervenal nikdo.

Tetsuya stáhne obočí, když jeho tón byl evidentně na Boogieho moc. Tohle tak úplně neměl v plánu, ten kluk na něj zvláštně působí už od baru a on úplně neví, co se to s ním děje. Nadechne se, aby mu odpověděl, možná něco ve stylu, že to takhle nemyslel nebo tedy ne na něj, protože on sám vlastně nic neprovedl. Neměla to být omluva, na ty ho neužije, jen strohé konstatování, když přivezou nudle. Zatím jen kývne hlavou a nechá ho vše vyřídit, než se otočí za ním a v tu chvílí na něj zaútočí všechno. Od jeho blízkosti, očí až po vůni, která mu pronikne do nosu a v jeho pohledu se zvláštně, dravě zablýskne. Jak kdyby to uvědomění rozpoutalo úplně něco jiného.
"Podívej se, co jsi provedl." Ozve se jeho hlas, který je sice chladný, ale nese v sobě i stopu zvláštního, možná i smyslného podbarvení. Svým vlastním ukazováčkem sáhne do skvrny, kde mu trochu omáčky utkví na bříšku, než si ho vloží mezi rty a ochutná.
"Hm, není to špatný." Dovol si menší pochvalu.
"Dáš si taky?" Najednou, jak kdyby kolem nich neexistoval nikdo, celý svět se vymazal a Tetsu snad cítí, že by teď na chvíli mohl uklidnit rozvířené pocity v nitru. Prostě ho uchopí za bradu a podá si jeho rty k typickému, nekompromisnímu polibku. Nedokázal odolat, sám je přesvědčený, že je to jen hra.
"Chtělo to trochu víc koření." Zhodnotí nakonec a nebyl by to on, aby byl stoprocentně spokojený.

Boogie

Pomalu zvedne černé řasy o kousíček výš, aby se mohl podívat na tu skvrnu, není velká, ale je tam, a i když to byla nehoda, tohle asi moc nevylepšil.
"Gomen..." Vypadne z něj tiše, zatímco tiskne nákup k hrudi a trochu doufá, že nedopadne podobně nebo hůř. Pak je zvedne ještě o kousíček výš, aby se podíval, jak prst mizí mezi Tetsuyovými rty, jemně pootevře ty svoje a chce zavrtět hlavou, že nedá, ale nestačí to. Najednou ho líbá v podstatě cizí muž uprostřed haly v budově nahrávacího studia a musí se na ně otáčet snad každý. Před očima se mu odehrají všechny drobné detaily ze včerejška, všechny Tetsuyovy pohledy, bar, přípitek... všechno to do sebe zapadne. Po chvíli se od sebe oddálí a jemu se do bledých tváří dostane trochu červeně, když zatěká očima kolem sebe.
"Vyčistím ti to." Řekne mu a zamíří společně s ním zpět nahoru. Do zkušebny se protáhne skoro nepozorovaně, protože kluci hrají, na stůl odloží nudle a zase zmizí ven, aby s Tetsuyou zamířil na toalety. Nikdo tady není. Zastaví se s ním u umyvadla, kde si utrhne několik ubrousků, na ně dá mýdlo a trochu je namočí a pak se pokusí skvrnu zmenšit. Celou tu dobu je potichu a snaží se nedívat se mu do očí. Nebojí se být s ním sám, jen si sám stále přebírá v hlavě, co to bylo.
"Moc to nejde." Prohodí po chvíli a vrhne po něm plachý úsměv, než oči zase skloní a pokračuje. "Asi to studí. Budeš to muset dát do čistírny." Řekne, co je očividné, a pohodí hlavou, aby se vlasy přelily přes rameno dozadu. Teprve v tu chvíli se narovná v ramenou a podívá se mu zpříma do očí. "Nemají tam ani jednoho basáka. To jsme si nerozdělili moc dobře." +Řekneš cokoliv, abys řekl alespoň něco, ale všechno zní stejně hloupě.+ Je z něj nervózní a hodně, to si musí přiznat.

Tetsuya

Nepatrně pozvedne obočí, když ze všeho, co Boo mohl říct, z něj vypadne jen to, že mu to vyčistí. To líbá tak špatně? Nebo co se kruci děje? Vlastně ho tím znejistil daleko víc, než kdyby mu třeba nafackoval, s tím by si rozhodně nějak poradil. Přikývne hlavou na to vyčištění, pravděpodobně to znamená, že budou ještě chvíli o samotě a to bude ideální příležitost vyzkoušet to minimálně ještě jednou. Jde za ním celou dobu mlčky, jen jednu úředníci osočí, aby dávala pozor, když do něj vrazí. Ani omluvy ho v tuhle chvíli nezajímají, nezajímá ho nic kromě Boogieho, se kterým se nakonec ocitne na toaletách a sám. Zatím, než se sem někdo nahrne, ale snad to chvíli potrvá. Pozoruje celou dobu jemné detaily ve tváři, nedokáže z něj spustit pohled, jak se snaží tu skvrnu vyčistit, nejradši by mu řekl, ať se na to vykašle, že si vezme druhou. Jenže se mu líbí ta starost, s jakou to dělá, líbí se mu všechna gesta a to ani nemusí nic říkat. Opírá se zadkem o desku u umyvadel, když ho něco napadne. Popadne ho bez váhání za boky, protočí jejich místa, aby se zadkem o desku opíral Boo a nakonec ho na ni plynulým pohybem vysadí a napasuje se mezi jeho nohy. Trochu ho pokouší, jak se bude tvářit a jestli ho zvládne poslat do háje.
"Takhle to bude lepší ne?" Zeptá se jej klidně, jak kdyby se bavil o těch nudlích, které přinesl klukům. Neodolá pokušení si mezi prsty uvěznit pramen dlouhých a neskutečně hebkých vlasů a proplétá jej mezi nimi.
"Tak už mi řekni, jestli jsi přišel sám nebo tě poslali." Dožaduje se odpovědi, kterou rozhodně chce znát. Skvrna je dokonale zapomenuta, stejně jako fakt, že jsou na toaletách, ale to, že je někdo uvidí, neřešil ani v hale, tak proč by měl teď? Chtěl to udělat, tak to udělal a teď je to to samé.

Boogie

Čekal, že se stane něco dalšího, někde uvnitř to tušil, že když budou sami, u polibku nezůstane a sotva znatelně se mu zvednou koutky vzhůru, když ho Tetsuya přetočí na své místo, ale jen na krátko, aby to příliš neměl možnost vidět. Překvapeně vyhrkne, když ho někdo stejné výšky vysadí na umyvadlo jako děvče, jeho síla ho překvapí. Očima rozšířenýma zaskočením se podívá do těch jeho a kolena musí dát chtě nechtě pěkně ze široka od sebe, když si mezi nimi Tetsu vydobude své místo. Je z toho silně na rozpacích, ruce má rozhozené od sebe do stran a voda z ubrousku mu zatéká do rukávu a nepříjemně studí. Je pravda, že na tu skvrnu vidí mnohem líp, ale co mu na to má říct? Tohle už je hodně intimní a on není tak otevřený jako jeho kolega s růžovými vlasy. Důvěru si buduje postupně. Nechá ho, aby si hrál s jeho vlasy, které se přelévají jako černé hedvábí a znovu se jemně usměje.
"Šel jsem sám, nikdo jiný se k tomu neměl. Nechali by tě odejít." Řekne po pravdě a už zase se dívá někam na jeho hrudník. Pomalu vrátí ruce před sebe ke skvrně a pokusí se ještě jednou o to, aby se zmenšila. Připadá mu, že to dokonce trochu funguje. Nakloní hlavu zaujatě k rameni a ubrousek konečně odloží. Musí přiznat sám sobě, že by ho od sebe dávno odstrčil, kdyby mu jeho pozornost byla zase tak nepříjemná, jak by se mohlo zdát. Zatím to ale není za jeho hranicí, spíš je to milé, že se někdo tolik zajímá. Tetsu mu na to o hraní vůbec neodpověděl, mohlo ho napadnout, že tohle už ho neodláká.
"Nechováme se teď úplně jako oni?" Řekne posléze a hned na to se kousne do rtu a vrhne po něm pohled Tak jsem to nemyslel. Nechtěl říct, že se na sebe vrhají jako Hyde a Sena, chtěl říct, že se Tetsu zlobil za jejich nepřítomnost a teď sami zmizeli, ale už to znělo, jak to znělo a on opět jemně zčervená.

Tetsuya

"Ano, to určitě nechali." Přikývne na jeho slova a ušklíbne se. Nepochybuje o tom, že by prostě tu hodinu odehráli bez něj a zítra by mu Hyde nejspíš volal ve stylu, jestli se hodlá dostavit na další. Pokud by měl samozřejmě čas myslet na nějaké zkoušky. Po dnešku to tak moc nevypadá.
"Ale je to od tebe…hezké." Zavrní znova, když sleduje jeho snahu tu skvrnu zmenšit. Nechává jej to dělat jen proto, aby mu mohl být tak blízko a užít si ještě chvilku. Tak nějak má pocit, že by mu utekl, nebýt skvrny od omáčky.+Hodláš balit plaché kluky na skvrny, to jsi to teda dopracoval.+ Proběhne mu hlavou ironicky a je rád, že Boo jeho myšlenky neslyší.  Když Boo přestane čistit jeho košili, zapře se dlaněmi vedle jeho boku a kouká mu zblízka do tváře.
"Nechováme, protože je přece po zkoušce." Vysvětlí mu svůj vlastní náhled na věc. Koutek se mu mírně zvedne, jakmile spatří nejistotu v tváři proti sobě. Má z něj strach nebo si jen myslí, že to přehnal, když mu chtěl něco vyčíst. Tak moc na ostatní působí svou povahou, že si na něj dávají pozor? Asi ano, ale zrovna u něj tak nějak chce, aby to bylo jinak. V tom mu dojde, jak by to tak mohlo vyznít a krátce skloní hlavu někam k jeho klínu…to taky není špatné místo kam koukat, než ji zase pozvedne.
"Tobě by se nelíbilo se takhle zdržet?" Pokračuje dál ve svém svádění plachého basáka a v hlavě už přemýšlí, jestli je tak plachý za všech okolností. Přiblíží se rty k těm jeho a koukne mu zblízka do očí, když dlaněmi přejede po jeho pažích nahoru a dolů.
"Hodinové zpoždění." Provokuje ho dál a od sebe je dělí jen milimetry.
"Dvouhodinové nebo snad déle?" Dlaně mezitím doputují na jeho stehna, která jemně tiskne a s trhnutím si jej přímočaře přitáhne blíž ke svému tělu, jak moc na něj celá situace působí. Bože, nikdy by si nepomyslel, že bude chtít něco zkoušet na toaletách, ale nějak se nemůže přinutit toho nechat.

Sena, Boogie, Ricko

"Není po zkoušce." Ošije se pod jeho pohledem, ale pak se mu Tetsuya nepokrytě podívá do klína, kde se naštěstí nic  nepatřičného nestalo. Okamžitě zadrží dech a zrudne naprosto, když mu Tetsu položí jasnou otázku. Dotek na pažích v něm vyvolá mrazení a hrozí, že nezůstane v klidu dlouho. A pak najednou ucítí stisk na svých stehnech a klínem se zarazí až o něho. A to už je prostě moc. Ani neví, jak se mu to podaří, ale jemně ho od sebe odstrčí, seskočí z umyvadla a udělá krok bokem přesně ve chvíli, kdy někdo vstoupí a věnuje jim poněkud zmatený pohled. Nicméně zamíří kolem nich k mušlím a chystá se na potřebu. Boo vrhne doširoka otevřenýma očima po svém doprovodu a z těch záchodů mu doopravdy uteče. Když se vrátí do zkušebny, všichni sedí nad nudlemi a ládují je do sebe. Hyde a Sena si asi hrají na Lady a Trumpa, když se snaží vsát konce jedné nudle a Ricko jim to nadšeně stopuje.
"Tos ho honil až na druhé straně Tokya, ne?" Prohlásí Ricko a Boogie doslova ztuhne.
"Ho... honil?" Po tom, co se dělo na toaletě ho zákonitě napadne jen jedna věc, ale roztržitě zapadne na volné místo, sáhne po jedné porci a hůlkách a pokusí se do nich dostat. Ruce se mu trochu chvějí.
"Jsi v pohodě? Mám šetřit na novou kytaru?" Položí mu Sena dlaň na koleno, ale Boogie nemá šanci jeho narážku pochopit, když tady nebyl, jen po něm vrhne zmatený pohled a ostatní si vymění podobné mezi sebou. A Tetsuya nikde. "Pojďme se domluvit, že zítra budeme hrát až tak...od pěti, když tady bude místo." Mává Sena hůlkami ve vzduchu a pro ten den je už zkouška opravdu u konce.