Kai x Uruha - Já se nikdy nevrtím. - Část 2.

(Hotel LA)

Uruha

Zatváří se nadmíru spokojeně, když přidá ke smrti slovo krásná. Ne, že by mu něco podobného přál ale díky tomu si uvědomuje, že jeho konání směřuje správnou cestou. Nakloní se k němu znovu, když se otře rty krátce o jeho šíji a zastaví se až u ouška, které letmo políbí. Pohledem těkne do strany, jakmile se mu Kaiovy ruce vysmeknou, prostě čeká, že ho do těch peřin povalí ale nakonec zůstanou jen vedle jeho těla.+Tak je hodný.+ Pomyslí si s trochou nadsázky, nejspíš se později bude děsit toho, co se mu prohání hlavou ale ne teď, nemá na to vůbec čas.
"Nenechám tě umřít, slibuju." Broukne měkce do ouška s dalším dlouhým výdechem, jakmile se pohne trochu jinak, než bylo v plánu a dotkne se svým klínem toho Kaiova, kde má momentálně svou dlaň jen položenou.
"Nechceš to říct ještě jednou." Zavrní spokojeně, na poznámku o krocení.  Ano, on jej bude krotit hrozně rád, teď když okusil tu sladkou chuť, nejspíš si to jen tak vzít nenechá. Sjede dlaněmi po jeho pažích a pak vyjede po bocích nahoru, než se poposune o kousek níž a políbí několikrát kořen jeho chlouby, opatrně a něžně, jak nejlépe to dokáže.
"Ani se nehni, za chvilku se vrátím." Nařídí mu měkce, kdy se z jeho těla zvedne, vstane a provokativně se zatahá za lem kalhot. Ještě kousek chce poposunout jeho fantazii a dráždit jeho vzrušení. Pak ale přestane, původně měl v plánu totiž něco úplně jiného a vezme ho za nohavice, aby mu ty jeho mohl plynulým pohybem stáhnout. Po nich se natáhne i po prádle a zopakuje to samé, tentokrát se svými rty, jež následují látku opouštějící hebkou pokožku.
"Budeš trhat povlečení, když se budu pomalu svlékat?" Popouští uzdu svým vlastním nápadům. Možná by měli spěchat ale jemu se prostě vůbec nechce.
"Že bych to ještě trochu protáhnul a pustil si k tomu hudbu?" Otře se zoubky o vnitřní stranu Kaiova stehna, když mu dlaněmi přibije boky k posteli.
"Jako vždycky se hrozně vrtíš." Obviní ho s rozverným mrknutím a svůj pohyb zoubky mučivě pomalu zopakuje. Tentokrát se zastaví u jeho klína na delší dobu a začne hru rozjíždět naplno, když konečně vezme jeho přirození do úst celé, s rozhodnutím umučit Kaie pomalým drážděním až na pokraj příčetnosti. Ani mu nedojde fakt, že by Kai neměl být moc hlasitý a že vedle v pokoji jsou jejich spolužáci, kteří možná jen tuší, co mezi nimi vlastně je.

Kai

Znovu se celý citelně zachvěje, když se v něm zkombinují emoce z jeho slov a z toho pohybu v klíně a pak se opět omámeně pousměje, když mu Uru řekne, aby to vyslovil ještě jednou.
"Bohužel to nemůžu říct, protože ty mě taky v ničem nešetříš." Vrátí mu trochu jeho dobírání, jenže Uru se posune dolů a on znovu zatají dech. Tak teď už to konečně přijde. Ucítí jeho rty jen malý kousek od zdroje vší vlastní slasti a chvíli mu trvá, než jeho mozek rozkóduje šifru Ani se nehni. Cože, on někam jde? Chce se nadechnout, aby protestoval, ale jakmile začne přicházet o kalhoty a prádlo, zase ztichne a jen se na posteli víc uvelebí.
"Striptýz jsi mi ještě nikdy nedělal." Prohodí doslova nadrženě a sám by nejradši běžel hledat mobil, aby si na něm něco pustili, jenže ve fázi, v jaké jsou teď by vydržel asi tak k Uruhově prvnímu knoflíku. Musí se ho dotknout alespoň na ramenou, když se Uru vrátí k němu do postele a pohladí po stehnu.
"Já se nikdy nevrtím." Hájí se zase, i když je pořád jako pytel blech. A pak se svět doopravdy vypne. Nevnímá už nic kromě horkosti jeho úst, tvaru jeho dokonalých rtů a toho, jak s ním cvičí a mává, když se mu slastné erupce prohánějí po pokožce sem a tam. Brzy není schopný hlídat ani svůj hlas, ani pokusy vlastních boků pohnout se v přirozeném rytmu. Musí nahmatat poslepu polštář, aby si ho přitiskl na obličej a sténal do něho, protože slast se stupňuje, ale orgasmus nepřichází a on začíná pomalu ale jistě šílet.

Kdyby klepal učitel kvůli večerce, vůbec by o tom nevěděl nebo by ho možná sprostě poslal pryč. Trvá to opravdu dlouho, protože Uruha už ví, jak na něj, aby se mu neudělal hned, ale nakonec to přece jen přijde a on nechce nic víc, než aby to nebylo nikam vedle, ale prostě rovnou jemu do těch sladkých úst. Vůbec neví o tom, že z polštáře už lítá peří, jak do něj zatínal prsty a tahal ho od sebe, zítra ho snad budou muset schovat někam do skříně, ale on si rád udělá polštář z Uruhy. Vůbec nepochybuje o tom, že budou spát nacpaní v jedné posteli, i když budou Ruki a Rei jen přes uličku. Však oni to budou mít stejně.

Uruha

"Vidíš, zase kecáš." Obviní ho láskyplně a usměje, když nechá jeho přirození na chvíli vyklouznout ze svých rtů, aby jej vzápětí znovu obemkl a pokračoval dál s tím, co začal. Hrozně se mu líbí, jak ho připravuje o rozum, jak se pokojem ozývá jeho tlumené sténání do polštáře  a peří se začíná snášet kolem nich a pokrývá už dost velkou část postele. Vždycky se trochu vznese, když se jeden nebo druhý víc pohne. Asi to pak budou uklízet celý pobyt ale to mu vůbec nevadí, stačí, že u toho bude koukat na Kaie, jak se předklání a zametá. Tentokrát je to on, kdo si zasténá, samozřejmě taky trochu tlumeně, protože má plná ústa práce, hezké práce. Nakonec přece jen ucítí jemné záškuby, které jasně značí, co bude následovat a začne v hlavě panikařit. Hrozně nerad by si před Kaiem uřízl ostudu, prostě se bojí, že se zakucká nebo něco podobného. Naštěstí to nestihne domyslet, protože by nejspíš strachy ucukl ale spíš strachem před sebou samým a svou vlastní reakcí. Není to vůbec nepříjemné, zvláštní to ano ale jakmile ho trochu slané chutě poškádlí na chuťových pohárcích, neodolá pokušení posunout své sebevědomí o kousek dál a minimálně se o to pokusit. Když už nehrozí, že toho bude víc, pomalu se zvedne s touhu patrnou v očích a automaticky slízne kapku Kaiovy touhy ze svého koutku, aniž by si to vůbec uvědomil.
"Miluju Ameriku." Broukne tiše, když se zasměje sám sobě a svému počínání, jenž ho překvapuje a nejspíš si to hodně dobře zapamatuje, aby to doma mohli zkusit znovu. Čert ví, jestli se jim poštěstí užít si takové dlouhé chvilky ještě jednou. Celé tohle představení v něm však jen podpořilo touhu vyzkoušet, co všechno by si mohl dovolit, najednou je samé sebevědomí a neskutečně si to užívá. Zároveň chce mít Kaie tak blízko jak jen to půjde. Vezme jedno pírko mezi palec a ukazováček a společně se svými rty na jeho kůži ho trochu polechtá. Přejíždí jím po stehně nahoru a dolů, když se kousne do rtu a odvážně zabloudí prsty ke vchodu do Kaiova nitra. Oči má ukotvené v jeho tváři, kde jasně doznívá slast a prostě přes něj zkusmo přejede. Najednou má chuť vydobýt si trochu té dominantní pozice, být na okamžik tím, kdo tomu celému vládne, když už tak hezky začal a pak se jako kotě schoulit v Kaiově náruči a nechat se hýčkat, rozmazlovat a tulit se až do rána, tak jak tomu bylo doteď. Přijde mu to drzé, troufalé ale nemůže si pomoct. Stejně jako o kdysi povalil do krabic, teď má chuť zkusit to celé úplně jinak.+Ještě chvíli, ať nikdo nechodí.+ Modlí se v duchu, teď když dostal odvahu, by ho asi vážně naštvalo, kdyby někdo přišel a nejspíš by ho z těch dveří vystrkal a pak…to dokončil.

Kai

Uruha to nakonec opravdu udělal, prostě to spolkl a on by ve své extázi nemohl být šťastnější. Je ještě pořád trochu mimo, když klesne očima od stropu zpět k jeho tváři a spatří přesně ten okamžik, kdy si olizuje koutek. Hned to s ním vnitřně zacloumá, moc se mu to gesto líbí a nejradši by se ho zeptal, jestli mu to chutnalo, ale přijde mu to tak nějak perverzní. Odpovědi se  mu vlastně dostane vzápětí a on se šťastně usměje.
"Já taky. Dějí se tady nečekané věci." Řekne trochu ochraptěle, jak před chvílí sténal do polštáře. Hned na to ucítí pírko na vnitřní straně svého stehna, jeho kůže je ještě rozpálená a přecitlivělá a okamžitě mu naskočí zimnička. Dá nohu trochu víc od sebe, když ucítí i jeho rty, ale pak se stane něco, co ho přiměje doširoka otevřít oči a zalapat po dechu. Ucítí jeho prsty tam vzadu, tak jako mu to obvykle dělá on a promítne se do něj hrozně zvláštní pocit. Není to ani trochu nepříjemné, nic od něho není nepříjemné, ale je to prostě jiné. Jeho tělu se to ale zřejmě líbí, protože začíná zase tuhnout v klíně. Najde pohledem jeho oči a střetnou se navzájem, protože Uru si zjevně hlídal jeho reakci. Sám vypadá roztouženě a odhodlaně a Kaiovi už nejspíš dochází, co by rád zkusil. Tohle ho až do teď vůbec nenapadlo, když si na začátku tak jasně rozdali pozice, ale neexistuje asi nic, co by mu odepřel, na co by mu řekl ne. Zhluboka se nadechne, protože to vypadá, že dneska dojde nové zkušenosti. Žaludek mu z toho zavibruje, má trochu obavu, jaké to bude, ale přece ví, co s Uruhou dokáže udělat, takže... to je asi super?
"Udělej cokoliv bys rád, Uru-koi." Zašeptá docela tiše.

Uruha

Vyčkává opravdu trpělivě na jakoukoliv jeho reakci. Dá se říct, že je připravený opravdu na všechno. Dokonce by okamžitě přestal, kdyby se to Kaiovi nelíbilo. Nechce ho do ničeho nutit, ostatně on si pobyt dole vždycky dokázal užít na maximum. Jenže touha zkusit něco nového je prostě v tuhle chvíli silnější. O to víc, když vidí, že se pravděpodobně nebude bránit. Dokonce i Kaiův klín mu začne odpovídat a jemu se vyhoupnou koutky vzhůru když vidí, že mu to není nepříjemné. Pak přijde i slovní pobídka a on by nemohl být spokojenější.
"Jsem rád hlavně za to, že můžu být s Tebou." Broukne měkce, aby věděl, že i kdyby nechtěl nebude se zlobit. Rozhodně však nepřestává se svým drážděním na místech, kde to doteď ještě nezkoušel. V jednu chvíli ho hladí pírkem a v tu druhou jej nechá padnout zpátky na postel a pomalu vyjede dlaní až do jeho klína, aby sevřel v dlani jeho chloubu. Prsty druhé ruky krátce zvedne ke svým rtům a oblízne zatím jen dva, než se jimi vrátí k místu jeh budoucího potěšení, tedy snad pokud nic nezkazí. Pomalu bříškem ukazováčku obkrouží jeho vchod, než do něj pomalu pronikne, zatímco jeho napřímenou chloubu zpracovává v neuspěchaném rytmu. Snaží se ho vrátit k slastné nepříčetnosti, aby mu co nejvíce zpříjemnil ten první moment, kdy do něj začne pronikat sám. Postupně přidává další prsty a stále pohledem těká nahoru, aby věděl, co se u Kaie odehrává, hraje si s ním stejně jako před chvíli, jen trochu přímočařeji. Rty laská jeho rozpálenou kůži na stehně a jakmile už by jej víc nejspíš nedokázal připravit začne se posouvat pomalu nahoru a věnuje mu ještě několik polibků.
"Miluju tě Kai-koi." Broukne rozněžněle, když se opatrně klínem opře o ty správná místa a jemně se na něj natlačí. Je vidět že se snaží být sebejistý ale zároveň se mu lehce chvějí paže, na kterých drží váhu svého těla, s prvními milimetry klesají víčka k sobě a on musí zhluboka vydechnout, jak moc na něj jeho těsnost působí.
"Tohle…" Chtěl říct něco ve stylu, že to nemůže vydržet ale hlasivky o dokonale zradí, když se ocitne v jeho nitru celý a musí sklopit hlavu a zalapat po dechu, aby se neudělal rovnou.

Kai

Uruhova dlaň se vrátí na své místo v jeho klíně a on znovu ucítí jeho opatrné sevření. Dlouze se nadechne, chvíli dech podrží v plicích a zase ho vypustí, kdy se mu po těle začnou rozlézat slastné pocity. Jakmile už byly jednou vyhecované, je moc snadné propadnout jim i podruhé. Pořád ho sleduje, nespouští z něj oči, protože chce vidět všechno to nové, co ho napadlo a tím pádem mu rozhodně neunikne ani to, jak si olizuje prsty. Brzy na to pocítí jeho ukazováček zpět na onom místě a mírně se na svém místě zavrtí. Koutky mu vystoupají vzhůru stejně jako Uruhovi a už si ani nevzpomene na to, že by se kdokoliv kdykoliv kamkoliv vracel. Existují jen oni dva a tahle postel, nic jiného. Vlastně neví, k čemu se má upínat víc, jestli k tomu, co mu provádí v klíně nebo k tomu, jak se jeden prst dostal do jeho nitra a dráždí ho zevnitř. Je to neobvyklé, ale nebolí to, není mu to nepříjemné. Nutí sám sebe aby se uvolnil a nezatínal. Jeho ruce jsou nádherné i normálně, ale když si představí, jak se ty štíhlé prsty dostávají dovnitř, skoro by se udělal jenom z té myšlenky. Brzy už zase pravidelně sténá a dovoluje mu přidávat na dráždění, až dokud neustane, jak se Uruha začne přesouvat nahoru nad něho. Otevře oči, aby se podíval do těch jeho.
"Taky tě moc miluju." Řekne mu celý rozehraný z toho, že se to za chvíli stane. Ucítí tlak jeho penisu proti tomu místu, napadne ho, že to přece ani nepůjde, aby se tam dostal, ale ono to jde. Protáhne dlaně pod jeho rameny, konejšivě ho obejme, jako by i v tuto chvíli byl ten dominantnější a chce tak uchlácholit jeho chvějící se tělo. Sám trochu bojuje s bolestivým podtónem toho všeho, ale zároveň je to neskutečně krásné a dá se říct, že ho nakonec přijme celkem snadno. Teď už ví, jaké to je, teď už ví, co mu pokaždé způsobuje a bude k tomu moci přistupovat o to ohleduplněji. Vlastně je moc rád, že se tohle celé děje. Natáhne uši po tom, co mu chce říct, ale Uruha to nestačí dopovědět a on vnímá, jak moc je z toho všeho hotový. Hrozně moc ho to samotného žene nahoru a dělá mu to dobře. Dělá mu dobře, jakou slast mu teď poskytuje skrze svoje tělo. Jemně ho hladí po lopatkách a ramenou a samotnému se mírně chvěje brada, než mu svými boky vyjde naproti v prvním pohybu.

Uruha

Jeho paže se rozechvějí ještě víc, když ucítí konejšivý dotek Kaiových dlaní na svém těle. Je hrozně rád, že mu tohle neodepřel a nechal si ho vyzkoušet i trochu jinou stránku. Je to tak moc jiné ale neskutečně intenzivní, když se něco kolem jeho chlouby svírá tak těsně a dráždí jej s každým pohybem. Opravdu se moc snaží nedosáhnout vyvrcholení hned s prvním nepatrným pohnutím boků, vstříc jeho nitru a zatne štíhlé prsty do pokrývek. Kouše se do rtu, skrze níž mu unikají tiché steny. Přemáhá se, aby nezačal vzdychat opravdu nahlas a brzy jej to přemůže. Raději se skloní ke Kaoviým měkkým rtům, které ho neskutečně vábí a další sténání utlumí v nich. Trvá to jen chvíli, než se jejich tempo sladí a další několik málo minut, než se Uruhovo tělo otřese ve slastném opojení. Tohle ani nemohl déle vydržet, všechno bylo tak úžasné, že i kdyby sebevíc chtěl, nedokázal by to. Nedokáže ovládnout své tělo, kdy mu lokty povolí pod doznívajícím orgasmem a opře si čelo o hřejivý hrudník, aby se pokusil alespoň popadnout dech.
"Promiň." Omluví se úplně pitomě s krátkým uchechtnutím za svou malou výdrž. Jenže tohle bylo v podstatě jeho poprvé a on si ani v nejdivočejších snech nedokázal dost dobře představit, jaké to bude. Pomalu se pokusí zvednout hlavu a kouknout mu do očí, aby viděl, jak se na to tváří ale očividně se mu nechce opouštět jeho nitro hned, ještě chvilku si to chce užít. Hledí na něj rozzářenýma očima a jemným úsměvem, když ho několikrát políbí na hranu čelisti.
"Bylo to neskutečné." Broukne nakonec stále trochu zadýchaně a raději zaboří tvář do kůže na jeho šíji, nejradši by se neviděl, už jen to jak se tím celým nechal unést, určitě je zase rudý jak rak.

Kai

Vůbec neví, jak to dělají, ale je to dokonalé souznění. Jsou naprosto sladění během okamžiku a on sám poznává nové, neskutečné možnosti toho, co spolu dokážou. Navíc ho hrozně rajcuje to jeho chvění, to vědomí, jak je z toho hotový. Vůbec neví, co budou dělat zítra, jestli jim dá někdo najevo, že je slyšel, ale teď to nejde ovládat a stejně jako Uru se snaží vzdychat hlavně do jeho rtů. Je to dřív, než by si přál, když ucítí jeho vrchol a horoucí tekutinu uvnitř svého těla, která je jakoby všude, ale i když se sám udělal jen před malou chvílí, dokáže to i podruhé, protože tohle je příliš neskutečné a nové. Okamžitě, jakmile se přes něj přelije vlna největší slasti, uzamkne ho ve svém obětí a přitiskne co nejblíž na své tělo.
"Pššš tady není nic k omlouvání, Uru-chan, jsem... úplně hotový..." To ani nejde říct jinak. Je a navíc je tak překvapený, jak krásné to bylo.
"To bylo." Potvrdí mu jeho slova, zatímco přivírá oči pod jeho polibky jako kocour, co se vyhřívá na slunci a jejich spojení je mu moc příjemné. Uru je nádherný, když se tak červená a zároveň má tyhle dobyvatelské ambice, ani na okamžik to nepřestal být on.
"Kdykoliv si začnu myslet, že už tě nemůže milovat víc, spletu se." Hlesne Kai a obě ruce má zabořené v jeho vlasech, ve kterých ho hladí a škrábe. Až do okamžiku, kdy se ozve opatrné zaklepání na dveře. Nelekne se ho, jen mu vůbec nedošlo, kolik by už mohlo být hodin a že by kluci po té cestě mohli být unavení. V letadle se moc spát nedá. Brzy na to přijde smska.

Kai se musí chtě nechtě vymanit z Uruhova sevření, aby mohl najít telefon a přečíst si ji. Mlčky ji Uruhovi ukáže s trochu nešťastným pokrčením rameny. Nedá se nic dělat. Natáhne si alespoň boxerky, podá mu ty jeho a tričko a jen v prádle docupitá ke dveřím pokoje, aby jim mohl otevřít. Uvidí je v diskrétní vzdálenosti a mávne na ně.

Uruha, Reita

Tiše se uchechtne nad jeho konstatováním, že to nejspíš měl podobně. Musel by se asi hanbou propadnout, kdyby tomu bylo jinak. Jenže taky ví, že by mu to Kai nevyčetl ani tak. Hýčkal si ho, opatroval jej v každé chvíli. Spokojeně a i trochu vyčerpaně se usměje do jeho kůže a otře se o ni tváři, jak si užívá poslední dozvuky jejich milování. Když se ozve zaklepání na dveře. On na rozdíl od Kaie není v klidu ani trochu, z druhé strany mu tento zážitek dal celkem slušně zabrat a postele se mu vůbec nechce. Nejraději by se šel opláchnout a zalezl by si pod pokrývku, přitul se ke svému milému a spokojeně usnul. Musí se však zvednout a sáhne po svém spodním prádle, aby si ho spěšně natáhl a opravdu se snaží nebýt rudý až za ušima, trochu marný boj.
"Taky nám mohli dát ještě chvíli." Broukne trochu nespokojeně  ale nepřestává se usmívat, když se uvelebí v posteli a snaží se okázale ignorovat peří všude kolem. Smsku spěšně proběhne očima a kývne mu hlavou, že jim má odepsat. Po chvíli už se v místnosti objeví Rei a se smíchem si zakrývá oči. Očividně si z nich dělá legraci.
"Nechci vidět víc, než bych musel." Neodpustí si poznámku ale sám nepouští Rukiho dlaň a vtáhne ho za sebou dovnitř. Moc si to v sauně užili, zase byli o kousek odvážnější, protože tam dlouho byli sami. Ruki se nakonec po jeho ehm dobývání nechal ukecat a vystrčil své růžky.
"A zítra si zabíráme pokoj my." Oznámí jim se smíchem, když s pozvednutým obočím zpozoruje peří na posteli.
"Přepeřuješ?" Zeptá se Kaie a se zatváří ve stylu – nic jsem neřekl a radši nic vědět nechci.
"Mlč a nic se ti nestane." Ušklíbne se Uru, kterému zpoza peřiny kouká jen nos ale zívnutí jim předvede v plné kráse. Ruki zmizí v koupelně a vyje snad za hodinu, kdy už jsou Kai i Reita v postelích.
"Víš, jaká je mi tu zima." Obviní ho Rei, i přes fakt, že je venku neskutečné teplo a pobídne ho, aby si vlezl za ním.
"Ameriko, přirav se na nás." Zamumlá Uruha, když se přitulí ke Kaiovi a věnuje mu poslední polibek na dobrou noc. Vypadá to, že naproti v posteli proběhlo něco podobného, i když mnohem vášnivějšího.
"Oyasumi." Houkne Rei do prostoru a už vlastně napůl spí, aniž by čekal na odpověď.