(pláž)
Ruki
"Ty nemůžeš jen tak popocházet mezi stromy!" Utrhne se na něj nešťastně, když se taky narovná a jeho oči jsou uslzené.
"Musíš sedět na zadku a zotavit se!" Nakáže mu, asi by měl jít sám, ale co když se tu Miyavimu zatím něco stane? Pak ale vytřeští oči na jeho rty, když pronesou, že ho něco kouslo a okamžitě klesne očima na místo, kterého se Miyavi dotkne, aby se podívali, co to má být. Pavouk???? Rukimu se zachvěje spodní ret a nemá daleko k panice. Ne z pavouka, i když před ním uskočí kus stranou dozadu a sleduje ho jak leze pryč, ale co to bylo za mrchu? Je to jedovaté? Kde se tam vzal? Teď byli skoro v moři a jen přešli po pláži! Jsou na těch stromech? Popadne ho za ramena a rychle ho od palmy odtáhne.
"Kruci... co s tím? Dej si tu nohu nějak nahoru, mělo by se to asi...zchladit...a zavázat? Já nevím."Rozhodí rukama a třeští na něj oči, jestli nemodrá, noha nečerná a vůbec, jestli za vteřinu neumře. Tohle už je na něj vážně moc.
"Chci kouřit." Pronese plačtivě. Ano, on má absťák! Všichni ho budou mít. Nakonec vstane, vztekle kopne do písku a vydá se celou tu cestu zpátky k moři, aby tam ještě vztekleji stáhl svoje tričko z těla, odhalil naprosto bílou pokožku a potetované ruce a vymáchal to ve vodě. Než to donese, bude to stejně teplé, tak o co se tady snaží, že ano? Nakonec klesne na kolena zase před něj a to kousnutí mu ochladí. Má dost síly na to, aby z jednoho dlouhého rukávu udělal něco jako stahovací obvaz a to, že je bez trička, a že se za chvíli nehorázně spálí, bude řešit až pak. A co si vezme v noci? A není to tady jedno????
Miyavi
Skoro by se rozesmál, když Ruki uskočí stranou před pavoukem. Je vážně k sežrání, ale na tohle by teď myslet neměl!! Přece ho ta mrcha kousla! Z druhé strany, pokud byl jedovatý, už mu to může být jedno a pokud ne, tak vlastně taky. V tomhle ohledu, to vidí naprosto jednoznačně. Tady rozhodně žádný protijed nesežene to je mu jasné. Trochu zavrávorá, když ho Ruki odtáhne od palmy a málem se vyvalí, tyhle prudké pohyby fakt nedává a to je má tolik rád kruci!! Koukne na něj s pozvednutým obočím, když vidí, jak šílí, hlavně musí vymyslet jak ho uklidnit, jinak se z něj vážně zblázní. Opravdu přemýšlí, jak si má dát nohu nahoru, když nemá na co a rozhodně není ve stavu si lehnout a držet ji ve vzduchu.
"Bude stačit…" Nestačí ani doříct a jen sleduje, jak Ruki vztekle dupe směrem k moři s prohlášením, že chce kouřit.+Klidně můžeš…+ Proběhne mu hlavou, když se jeho živelné já přihlásí o slovo, vážně začíná uvažovat, že by mu to řekl; třeba se začne vztekat taky nad něčím jiným. Málem by sebou plácl do písku naznak, jenže jeho pohled přitáhne něco úplně jiného.
"On si sundal triko…" Vydechne si tiše pro sebe, skoro je až fascinovaný tím, že to vůbec udělal. Taky vidět Rukiho bez trika je něco jako…tsech jednorožci se můžou jít zahrabat! Kouká na něj s otevřenými rty a není schopný ani mrkat. A to se ještě vrací zátky a POŘÁD je bez trika.
"Nechám se klidně kousnout znova, jestli si sundáš i kalhoty." Prohlásí naprosto upřímně a bez okolků, no a co, že jsou na pustém ostrově a ztroskotali, tohle nejde jen tak přejít. Nechá se od něj ošetřit, jde mu to celkem hezky, byla by z něj určitě dobrá sestřička k nakousnutí. +Měl bych si opravdu ještě něco udělat, aby se o mě mohl starat.+ Proběhne mu hlavou skoro až mlsně a podívá se na svou nohu, několik vteřin to opravdu chladilo. Skoro až zhypnotizovaně vztáhne ruku k jeho šíji, po které přejede prsty a zamíří s nimi na odhalený hrudník před sebou. Tohle měl vidět na lodi, když byl v pořádku, kajuta by jim byla sakra malá.
"Víš, potřebuju trochu…konejšit..ono to vážně bolí." Zkusí naprosto nenápadně s nevinným výrazem ve tváři, který by mu mohl někdo věřit jen těžko a k tomu jasné blýskání v očích, tohle prostě neukecá!
Ruki
"Hhhh?" Udělá jenom, když k němu zvedne oči od obvazování a je zjevné, že mu chvíli šrotuje, co že to říkal a co tím myslel. Dojde mu, že je do půl těla, jen v černých kalhotách a rychle očima uhne dolů. Na svou výšku má Miyavi takové pěkné kotníčky... pomyslí si, když má jeho chodidlo v klíně, aby ho mohl ošetřit, ale mračí se u toho. Prý sundat kalhoty, no to už se asi zbláznil, ne?
"Jestli se necháš kousnout znova, nakopu tě do zadku." Vyhrožuje mu místo toho, ale trochu se červená. Miyavi se pohne a předkloní směrem k němu, dotkne se ho na tváři, on stiskne čelist ještě pevněji a hrozně se věnuje dávno zamotané noze, jenže jakmile ucítí kloubky jeho prstů na hrudníku, přeteče jeho pohár sebevědomí, on mu kotník opatrně dá stranou do písku a uhne před ním. Posune se kousek stranou, teď už mu tváře slušně hoří a umanutě hledí stranou, dokud si Miyavi neřekne o konejšení. Loupne po něm očima a chvíli se mračí do jeho tváře. Ono ho to přejde, jen co mu stečou všechny šminky... to už se asi i stalo. Někteří kluci jako Miyavi nebo Hyde vypadají skvěle i bez nich, ale on se do té kategorie teda neřadí. Je v rozpoložení, kdy dočista přehlédne to jeho blýskání očima, jediné na co myslí, je fakt, že Miyavi ho taky ukonejšil, když to potřeboval, takže se přisune vedle něho, srovná se s ním bok po boku a s hlavou obrácenou přesně na druhou stranu nahmatá jeho ruku, aby ji sevřel ve své. No... tak... splněno. Ani si nemusí kreslit pruhy na krk, dělají se tam samy... jen v jiné barvě.
Miyavi
+Nakopu tě do zadku? Ruki, ty jsi milouš, vážně!+ Proběhne mu hlavou pobaveně, ale nepřestává se usmívat. Není to nikdo, kdo by se pod jeho pohledem rozpustil a to se mu líbí o to víc.
"To má být návrh?" Broukne tichým hlasem, aniž by si bral jeho slova jakkoliv špatně. Je to prostě on, nic jiného by od něj čekat nemohl a ani…by nechtěl. Ovšem ty jeho rudé tváře a už i krk!
"Hodláš konkurovat rakům?" Neodpustí si ještě po chvíli poznamenat, když krátce shlédne na ruku, která sevře tu jeho. Odvrátí na chvíli pohled, aby mohl protočit oči v sloup. Nakloní se mírně dopředu a koukne na něj, aby viděl, co nejvíce z jeho tváře. Dlaň pomalu vystoupá k Rukiho a velmi jemně sevře jeho bradu mezi palec a ukazováček. Nenásilně jej otočí k sobě a koukne mu hodně zblízka do očí.
"Můžu umřít." Zamumlá plně pohlcen každou linií, kterou má před sebou; on si prostě to konejšení představoval úplně jinak! Zkusí to zahrát na svou vlastní jednu nohu v hrobě, jestli tohle mají být poslední okamžiky, tak ať stojí za to. Vjede mu dlaní do vlasů a pokusí se jeho tvář přitáhnout k dlouhému polibku. Momentálně je mu úplně jedno, kde je a co tam dělá…momentálně prostě chce jeho měkké rty a všechno ostatní...ať si trhne! Ruki se stal jeho posedlostí vlastně skoro přes noc, tohle se mu ještě nestalo a nejspíš už ani nestane.
"Ty máš ale smůlu, že se neudržím dlouho na nohách, jinak bych tě asi opřel o strom." Dodá ještě, když se na chvíli oddálí a v očích se pobaveně blýskne.
"Ale dej mi hodinu, možná dvě anebo už rovnou utíkej." Zamumlá ještě a je mu jasně vidět na očích, že to myslí smrtelně vážně. Pavouci nepavouci, ať se klidně kouknou, on se stydět nebude.
Ruki
"Tady žádní raci nejsou, raci žijí v potoce, tady jsou jen krabi..." Opáčí mu, aby mu ukázal jak MOC se spletl a že se tedy i s červenajícím se obličejem konkurence bát nemusí, ale pak si od něj nechá otočit tvář k němu a potká se s jeho kouzelnýma očima. Však on ví moc dobře, že se červená, no a co??? To jeho můžu umřít... zní to asi jako když se dítě polije vlažnou vodou a způsobí hysterák jako u popálenin třetího stupně. Jenže vzápětí už ho Miyavi táhne k sobě. ZASE!!! Všechno se v něm napne. Není to nepříjemné, jen prostě.... on na tohle není připravený! Nikdy není! Celých dvacet osm let není! Má perverzní narážky, občas si sám užije, když cítí vlastní dominantní převahu, ale teď? Mít ulitku jako krab poustevníček, už je v ní, ani fousky by mu nekoukaly. Pohne jemně rty v jakési odpovědi, než mu ucukne dozadu a posune se od něj pískem dál. Vrhne po něm vyčítavý pohled, který jasně říká Nehraj si se mnou a krčí u toho čelo.
"Klidně bys mě opřel o palmu, ze které padají kousající pavouci? Pěkně děkuju." Dostane ze sebe a postaví se na nohy, jako kdyby vážně chtěl získat náskok. Zvedne bradičku, aby bylo jasno, kdo je tady šéf.
"Tomu říkám vyhlídky. Hned mě to dostalo. Nic si nepřeju víc." +Moje romantické představy o dokonalém sexu se otřásly v základech, už nikdy jinak, než s pavouky!!!!+
Miyavi
"No ták Ruki, podívej se na mě, jak jsem zřízený." Pokusí se uhrát to na svoji momentální fyzickou kondici. Musí na něj něco vymyslet, jinak se zblázní během další vteřiny. +Možná kdybych mu řekl…Ne, na to ani nemysli…+ Proběhne souboj v jeho vlastní hlavě, stáhne obočí k sobě a nahodí výraz nakopnutého štěněte.
"Já bych byl schopný ti klidně vytvořit svíčky, ale do háje já ani toho pitomýho Robinsona nečetl ani neviděl." Rozhodí skoro až teatrálně ruku, kdyby se tak mohl pořádně hýbat, prostě ho do toho písku povalí, dlouho by se jistě nebránil. Ale teď….? Než by se vůbec pohnul, byl by už na druhé straně pláže. Možná, kdyby mu něco ukázal v na moři, získal by čas? Neee, to je moc okaté i na něj a kdyby zařval, koukej loď, už by ho nejspíš opravdu přerazil.+Tak chlape, zapoj všeho mozkové závity…+ Rozhlédne se skoro až zamyšleně kolem sebe a kouše si u toho spodní ret, jak se mu kolečka v hlavě otáčejí a snaží se něco vymyslet. Nakonec se dlouze nadechne a prstem kolem sebe do písku nakreslí srdíčko a koukne na něj znovu hrozně smutně, než se hodně ztěžka vyškrábe na kolena a protře dlaně o sebe v prosebném gestu.
"Podívej, co se mnou děláš a to sis jenom sundal triko" Poposune se na kolenou kousek k němu.
"Ruki-chan, lásko má jediná." Skoro až zanotuje.
"Pojď za mnou, moje…mmm…poslední přání?" Zkusí to ještě jinak.
Ruki
Miyavi je skutečně krásný, ještě, když háže svoje smutné oči. Tohle by on nesvedl, i kdyby tisíckrát chtěl, protože na to prostě nemá obličej. Založí si ruce na prsou a natočí bradu do strany, jako že poslouchá, ale jen z milosti. Vůbec si neuvědomuje, jak mu rudnou ramena a zátylek. Vytáhne obočí nahoru, když spatří to namalované srdíčko a koutky mu začnou cukat nahoru. To si dělá srandu...? Když si Miyavi klekne a zaprosí, už se nepokrytě směje.
"Sotva si klekneš a chceš tady podávat výkony? Aha?" Uzemní ho hned, protože se teď cítí děsně v bezpečí, když má navrch. +Pitomec... připomínat mi, že jsem bez trika... jestli si ze mě dělá srandu, vykuchám ho sépiovou kostí.+ Miyavi ho označí za svou lásku a on se začne zase hihňat. No tyvoe... tohle by si měl natočit.
"Přestaň dělat hovadiny, musíme najít ostatní!" Sprdne ho místo toho, aby na to jakkoliv zabral, ale je to opravdu dokonale roztomilý pohled. Miyavi mu začíná být sympatický. Tedy on vždycky byl, jsou přece přátelé, ale tohle vyseknout po tom, co se jim stalo? Udělá k němu ty dva kroky, ale podá mu obě ruce, aby ho postavil.
"Vrak je támhle. Pochybuju, že budou na druhé straně, takže nás čeká docela dlouhý pochod. Slyšel jsem, že nejčastější úmrtí na tropických ostrovech je kvůli padajícím kokosům, takže pod stromy bychom jít neměli...ale to slunce..." Odtuší, když se mračí na nebe.
Miyavi
"Najdeme…za chvíli...a až začnu dělat hovadiny, tak mi věř, že to poznáš." Oznámí mu naprosto klidně, když ho mírně pozvedne ve svém objetí, jen tak, aby si musel stoupnout na špičky, víc už opravdu nezvládne. Volnou rukou mu vejde do vlasů, které ne moc silně sevře v zavřené pěsti a znovu si uzme jeho rty. Jestli se od něj ještě dneska odlepí, bude to zázrak. Jenže čím víc na něj Ruki nereaguje, tím víc ho chce tisknout k sobě. Nehorázná závislost, skoro až absťák po jeho blízkosti. Kdyby nebyli na pustém ostrově, tak ho nejspíš zamkne někde v pokoji a už ho nepustí. Však on se mu dostane pod kůži. Musí, přece mu nemůže odolávat věčně, byl by první a to se….NESTANE!!!
"Tak řekni, že se ti to líbí." Dožaduje se odpovědi, chce to slyšet, potřebuje to slyšet sakra!
Ruki
Konečně to tady začal brát Miyavi vážně a on si skutečně asi tak pět vteřin myslí, že prostě vyrazí na cestu. Zrovna se ho chtěl zeptat, co jeho noha, jestli zvládne normálně jít, když ho vezme kolem pasu a přitiskne k sobě, jako by mu nic nebylo a před chvílí tady vystoupili z výletní lodi. Zarazí se dlaněmi o jeho hruď, cítí jak je vytahován na špičky a Miyavi je najednou nějaký vážný, když dojde na ta slova o hovadinách. Moment... proč? On tohle celé fakt myslí vážně? +Dobrý den, právě jste vyhrál milion yenů za bystrost pane Takanori.+V dalším okamžiku už jemně zaklání hlavu dozadu, když ho Miyavi políbí a i přes to, že je sám velmi štíhlý, připadá si u něj docela malinký a zranitelný. Proboha... ani neví, že zavírá oči a tichoulince vzdychne. Jakmile dostane možnost mluvit, pokusí se mu vykroutit, ale moc platné mu to není. Odpovídat se mu ale taky nechce. Zalhat mu nebo mlčet a potvrdit jeho slova? Z toho není cesta ven!!!
"Ty máš energie...kašlu na tebe s nějakým ošetřováním, nic nebude!" Frflá, aspoň něco, když mu uhne pohledem i ústy někam dolů do jeho hrudníku. Opře se čelem o jeho klíční kost a zavře oči. Několikrát jemně klepne čelem o něho, jako by byl zeď. Jak on se bude nenávidět! +Tak ho odpálkuj ne??? To umíš naprosto skvěle!!!+
Žádné komentáře:
Okomentovat