Jungkook
Zatím na Hyeho překvapený výraz nijak nereaguje. Vysvětlení pro něj samozřejmě má, ale na to je ještě čas a chce, aby si nějaké věci objevil sám. Věří tomu, že by to pro njě mohlo být důležité a nechce mu to zkazit. Zároveň mu ale prozradil, že dům jeho je, aby si náhodou nemyslel, že lezou někam, kde nemají být. Už tak bude mít asi problém, že odjel z farmy, a ještě ho vzal s sebou. Nevadí, tohle bylo dost podstatné na to, aby to udělal, i když tím porušil podmínku, kterou má. Jen by rád, aby jim ostatní dali alespoň jediný zbytek dne a večer. On sám měl na farmě práci hotovou a Hye se často potloukal neznámo kde. To by jim mohlo dát dostatek času. Slova si zatím nechává pro sebe, dokud nejsou nahoře a on pozoruje Hyeho, jak je v rozpacích. Ví proč a ano, ty prasečinky v hlavě má taky, ale je vidět, že mu na tom záleží mnohem víc, než aby ho jen poslal po zádech do postele a ukázal mu, že se bránit nechce. To uvědomění mu pořád rezonuje v hlavě a doufá, že když už se rozhodl tohle někomu ukázat, nebude mu to hozeno na hlavu. Když se k němu Hye pomalu do medailí a fotek otočí, podívá se mu do očí a konečně mu řekne úplně všechno. Tedy to, jak vyrůstal a důvod proč jsou tady. "Vím, tenhle dům, je pro mě cennější než cokoliv jiného. Možná proto mám obavy, že by se tu něco mohlo změnit." Ukáže mu svůj vlastní pohled na věc. Občas si maloval, že by tu vážně mohl bydlet. Být tu tak trochu schovaný a zároveň blízko k místům, které má rád, jenže…Pořád je tu něco, co mu brání. Možná kdyby si myslel, že to nedělá jen pro sebe...? A nad čím to zase přemýšlí? Nejradši by se plácl do čela, ale to by mohlo být pochopeno jakkoliv. Všimne si, jak Hye bledne víc, než je obvyklé a trochu starostlivě nakrčí obočí. Už by k němu udělal krok a raději ho chytl, ale nakonec ho jeho slova zastaví.
"Oba víme, jaké to je, když si trochu jiný než ostatní. Jak kdyby nestačilo, že nejsem Japonec." Připomene mu něco, s čím se nutně musí potýkat oba. Nebo aspoň ze začátku to tak bylo. Každý si našel způsob a podle něj by mu jeho koníček nepomohl. Felix ví, že tanec má rád, zkouší to oba, ale nikdy mu neřekl, že byl dál a vlastně i úspěšný. Prostě to v nějakou dobu skryl úplně. Nechce už o tom víc mluvit, rád by, aby si to Hye pořádně probral v hlavě a on sám…Už myslí jen na jedinou věc. V očích se mu blýskne, když se k němu přiblíží a přitiskne ho k sobě. Koutky mu povyskočí, když vidí, jak na něj působí. Obočí mu vyběhne nahoru, když ho obviní, že flirtoval s Tae.
"Cože kdy?" Vypadá na vteřinu vážně nechápavě a pak mu to dojde.
"Aha tohle…" Dojde mu to vzápětí.
"Takže žádné podobné poznámky k ostatním, jen k tobě. Píšu si." Nakloní hlavu mírně na stranu.
"Občas mi musíš říct, že ti něco vadí. Pořád jsi někdo, s kým to myslím vážně, to moc neznám." Přizná se mu, že je to pro něj vlastně podobně nové. Předtím mu bylo celkem jedno, co si ten druhý o tom myslí, ale teď ne.
"Byly to jen poznámky, od první chvíle, co jsem tě uviděl, nemyslím na nikoho jiného." Přizná se mu, teď má prostě pocit, že může.
"Taky žárlím víš. Trávíš s ním až moc času." Doplní, aby neměl máslo na hlavě jen o sám. Hyeho prosba mu zase zvedne koutky nahoru.
"To můžu, ale nebudu tancovat sám." Jeho hlas zní o trochu tišeji, když ho bere za boky a s tichým broukáním ho vede do rytmu. Sám zapojuje své tělo v plynulejších pohybech a je vidět, že dokáže zapojit úplně každý sval na svém vypracovaném těle. Provede ho otočkou, čímž ho od sebe odešle na délku paží a sám se po jejich spojenými dlaněmi pro smýkne a předvede sérii tanečních kreací, která je rozhodně sexy a chce, aby na něj takto působila. A ano zahrnuje to i nenápadné vyhrnutí trika, jakoby náhodou. Nemá problém se dalšími kroky dostat zase k němu. Vezme ho znovu za boky a těmi svými se pohne v plynulé vlnce celým tělem proti němu. Je si jistý, že se dotknou hlavně klíny a o to mu šlo.
"Myslím, že dnes už tě utéct nenechám. Promiň." Zatváří se rozverně a je to poslední vteřina, kdy se dokáže udržet. Pak už si ho naplno přitáhne k sobě a ukradne si jeho rty, aby mu mohl věnovat procítěné polibky. Je znát, že se pořád ještě trochu drží zpátky, ale občas mu to sklouzne do něčeho hlubšího
Hyeon-seong
JK mu vysvětlí, proč přesně tady zatím nechce bydlet, kdyby mu to tedy rodina dovolila a on chápavě pokývá hlavou. To dávalo smysl, nebyl sice nikdy v jeho situaci a po rodičích neměl nic, takže nebylo ani co přemísťovat, ale podle něj by bylo mnohem lepší, kdyby domu vdechl nový aktivní život. Věci sice změní místo, možná dokonce majitele a všechno bude jinak, ale ve vzpomínkách a na fotkách to tak zůstane a kdyby tady ta paní bydlela, taky by se vším hýbala a věci by se měnily. Určitě by jí to nevadilo. Šlo jenom o to usmířit se v sobě. A to taky souviselo i s tím, co se odehrávalo v něm samotném. Smířit se sám se sebou, že jim život postavil do cesty zrovna tohle. Že se některé věci staly, mohou jim připadat nepochopitelné a bolestivé, ale taky na oplátku dostali něco jiného, čeho si mohou vážit, protože upřímně… bylo hodně lidí, kteří neměli vůbec nic a taky na to nakonec třeba zemřeli. Na co si vlastně může stěžovat, že ho máma nechtěla? Třeba chtěla a nemohla nebo umřela… jako tahle paní. Je toho na něj hrozně moc, všechno se mu v hlavě konečně zapíná na správné místo a je to díky JK. Nejde o to, že by mu doma podobné věci neříkali, že by mu nechtěli pomoct, že by se Kagami nesnažil o něco podobného, protože byl na tom přece úplně stejně. Šlo spíš o to, jakým způsobem mu to JK prozradil o sobě, jak šel s kůží na trh a jak mu otevřel oči tím, že mu ukázal své tajné já. Prostě to asi potřeboval říct jinak a od někoho jiného. Bylo těžké to popsat. Když se ho zeptá, jaké peklo měl přesně na mysli, JK naznačí, že šlo o podobnou šikanu, jakou zažil snad už skoro každý. Tohle byl velký problém středních škol a ano, stačilo, že jste Korejec a bylo to. Myslel si, že se mu to vyhnulo, protože má vlivné rodiče, ale očividně nestačilo ani to a taky slyšel, že do čím prestižnější školy jste chodili, tím horší to tam bylo, protože si každý myslel, že může všechno. Pak už stojí v objetí a z něj vyletí to o Tae. Je vidět, že JK je tím dokonale zaskočený a nejdřív si ani nemůže vzpomenout, kdy to bylo. Hye se na něj zamračí. "Flirtuješ pořád se všemi, takže už si to ani neuvědomuješ a sám nevíš, kdy a s kým?" Kde se v něm bere podobná žárlivost? Přivře na něj oči ještě víc, když mu JK úplně v klidu oznámí, že od teď žádné poznámky. Není si jistý, jestli se mu za to chování trochu nevysmívá… Měří si jeho obličej, ale JK se to naštěstí rozhodne uvést na pravou míru. Neví, jak se má chovat k někomu, s kým to myslí vážně? To má být přece jasné, no ne? Rozhodne se mu to věřit a trochu se upokojí.
"Vážně?" Broukne, když ho JK znovu ujistí, že nemyslí na nikoho jiného, než je on sám a že na něj taky žárlí. To Hye nejdřív nechápe, protože se společnosti všech dokonale vyhýbá, ale vzápětí se dozví o koho jde a pousměje se. JK ho sice nejmenoval, ale musel by myslet jedině bratra, pokud ne Yusukeho.
"Ty pako… zajímá ho někdo jiný." Řekne mu měkce a pak na něj vytřeští oči.
"To ne, ne! Myslel jsem, že půjdeme dolů, pustíš tam tu hudbu a…" On a tancovat? Zbláznil se?
"Neumím to, nechci, stydím se, rozumíš?" Brání se, ale JK ho nutí opakovat kroky a pohyby. Samozřejmě, že je jako prkno, stávkuje! Stejně se nějak stane, že ho otočí a on se na něj mračí pořád víc, ale když se u toho dívá, jak mu to jde a jak krásně u toho vypadá, dost ho to rozptyluje. Zasekne se pohledem na tom vyhrnovaném triku, přestane se hýbat úplně a dá mu šanci dostat se zase k němu a udělat ten pohyb boků proti němu. Prudce se nadechne a ani by nepotřeboval ten slovní dodatek, aby se mu chtělo omdlít, ale jakmile to JK řekne, moc dobře ví, co to znamená a zrudne. Vlastně… taky nechce odejít… ale všechno? Dneska? Na to není připravený! Nikdy nebude! JK už to určitě dělal asi milionkrát a on nikdy a…!!! Jenže se jako loutka nechá přitáhnout do jeho náruče a musí se zaklonit pod útokem jeho rtů. Nohy ho vůbec nenesou, ještě že ho JK drží a nechává ho dělat si, co chce. Oplácí mu polibky, jak jenom může a ani neví kde a za co se ho zrovna drží.
Jungkook
Když pozoruje vraz v Hyeho tváři, asi tuší, co se mu prohání hlavou. On sám by to tu nejradši trochu předělala a vážně tu začal bydlet. Ví, že by to bylo pro něj to nejlepší řešení a taky si je jistý, že by mu nikdo nebránil. Ostatně netrpí nedostatkem peněz, aby si nemohl dovolit bydlet sám, i když by neměl. Stejně nad tím pořád váhá, ale pomalu se přiklání k tomu, že to udělá. Jen…Asi by nakonec nechtěl jít sám. Má ale obavy, říct to nahlas. Stejně si myslí, že i kdyby Hye souhlasil, tak jeho tátové s tím budou mít problém. Jeden určitě, protože Toshiya se na něj vždycky dívá, jak kdyby vyvraždil polovinu města. Jen krátce se rozhlédne po pokoji a hlavou mu zase proběhne několik vzpomínek. Koutky mu malinko vyskočí nahoru. Měl vlastně skvělé dětství, ale není to tím, že neměl nouzi o peníze. Hye by možná i rád rozebíral to, co se dělo ve škole dřív a podobné detaily ze života JK, ale on sám to už víc rozebírat nechce. Nebyl to úplně ten důvod, proč ho sem vzal. Jen měl pocit, že přišel konečně někdo, koho by to mohlo zajímat a komu by to chtěl říct. Bylo to zvláštní nutkání, které nedokázal potlačit, možná taky proto, že by je to mohlo ještě víc sblížit. Zatváří se malinko přistiženě, když ho Hye napomene skrze to, jak některé věci doteď vnímal. Jen zlehka pokrčí rameny. Nechce to nějak shazovat, ale prostě neměl důvod to vidět jinak. Něco se změnilo až teď a ve výsledku mu to prostě nedošlo. Některá slova z něj většinou vyletěla dřív, než si to stačil promyslet a dost často mu to otevřelo nové možnosti. Jenže teď chtěl prostě vidět jen jednu a ta stojí přímo předtím. Uvědomí si taky, jak se cítí on sám, když vidí Hyeho s Yusukem a dojde mu, jak to celé mohlo vypadat. "Promiň." Je to jen jednoduché slovo, ale myslí to upřímně. Dneska mu obecně dochází mnohem víc věcí a podle toho, jak se Hye tváří není jediný.
"Opravdu." Ujistí ho, že ho opravdu vidí jako jediného. Nechce, aby o tom pochyboval. Trochu přivře oči a vzápětí se zasměje.
"Pako už mi dlouho nikdo neřekl." Nevypadá to, že by se ho to dotklo.
"Nebylo to poznat." Obhajuje své vlastní žárlení, ale vnitřně ho jeho slova částečně upokojí. Tedy…
"A tebe nezajímá?" Potřebuje vědět, jestli Hye náhodou nemá myšlenky na někoho jiného. Takovou nejistotu snad ještě nezažil. Když však dojde na tancování, některé věci hodí částečně za hlavu. Pokud Hye na Yusukeho třeba jen trochu myslí, udělá maximum proto, aby ho z jeho hlavy dostal. Do tance dá úplně všechno a zároveň se ho snaží zas a znovu svést.
"Nerozumím." Odporuje mu a pokračuje dál, dokud není až u něj. Vnímá, jak mu Hyeho tělo vláční v náruči, a tak ho víc přitiskne k sobě. V jeho nestejných očích, které ho znovu přitahují k sobě nevidí odmítání, spíš obavy. Chápe to, poprvé je to asi divné vždycky. Jeho úkol je teď hlavně to, aby nad tím přestal přemýšlet. Rád by to dneska dokončil a zároveň se nebude zlobit, když se to nestane. Najednou má zase trpělivosti na rozdávání. Užije si pořád jeho rty a snaží se ho přinutit, aby přestal přemýšlet. Když se oddálí a podívá se mu do očí mírně se usměje.
"Líbí se mi tvoje nejistota. Nutí mě vymýšlet způsoby, jak bys na ni mohl zapomenout." Blýskne se mu v očích a znovu ho políbí. Pevně ho drží, když společně s ním udělá dva kroky k posteli, která je větší jak pro jednoho a o něco menší, než klasické dvoulůžko. Nepřerušuje polibky, když ho u jejího kraje vezme do náruče a opatrně ho do ní položí. Sám se přesune spíše na něj a konečně polibky opustí jeho rty a vydá se na vlastní, velmi důkladný průzkum kůže na jeho krku, kam až mu jeho oblečení dovolí. Moc míst to není, ale to se, jak doufá brzo změní. Přenese váhu víc a kolena, aby mohl uchopit Hyeho dlaně a položit si jí a holou kůži pod lem trika na břichu. Pomůže mu v tom, aby mu ho svlékl a zároveň ho svým tělem snad zase chvíli přinutí nepřemýšlet nad dalšími kroky. Jakmile přijde o triko, položí Hyeho ruce na svůj hrudník, aby si ho mohl užít a tím mu snad trochu pomůže, aby se tolik nestyděl. Sám se jednou dlaní opře vedle jeho hlavy a znovu ho políbí. U toho druhou rukou hledí lem jeho svršku, pod který se chce dostat a postupe ho o všechny vrstvy připravit. +Tohle mě bude bavit.+ Proběhne mu hlavou, ale nahlas to asi radši říkat nebude, ještě by ho vyděsil.
Hyeon-seong
Na vteřinku se zarazí, když na něj JK tak přivře oči a řekne mu, že mu pako už dlouho nikdo neřekl. Hned se ale zase vrátí do výbojného módu. "To proto, že si říkáte mnohem horší věci, jsem na tebe moc hodný." Vysvětlí mu, kdyby si snad JK myslel něco jiného. Doma ale sprostě nemluvili. Toshiya sice uměl pořádně nadávat, ale před nimi se dost držel a obvykle to bylo za zavřenými dveřmi, když si myslel, že ho nikdo neslyší. Nebylo to poznat?? To jako, že spolu s Yusukem vypadali jako milenci? Zatváří se pobaveně, skoro jako by ovládal vyprsknutí.
"Vždyť je hrozně starý." Rozhodí rukama. Pořád je mu šestnáct a jeho očima je Yusukemu asi sto deset. Musel by mu hodně dokazovat, že to není pravda a že je jako mladík, ale to by se nesměl zajímat o někoho jiného, takže se to Hye nikdy nedozví. Kdyby jenom tušil, jak moc JK tahle otázka trápí...Udělalo by mu to radost, ale stejně by netušil, jak na tohle JK přišel. Yusuke se k němu nijak důvěrně nechoval, nijak mu nenadbíhal a on jemu už vůbec ne. Chápal, že Felix si s doktorem našel společnou řeč ohledně učení, chápal, že Ji-hoon je asi liga jeho ročníku narození, ale nechápal, proč někdo jako Felix nemá někoho jako je JK nebo Kagami. Když se začne bránit společnému tanci a napomíná ho, JK si stejně vede svou, že nerozumí a jen tak toho nenechá, až dokud nedojde na ten polibek. Je velmi dlouhý a intenzivní a Hye při něm zapomene, jak se stojí na vlastních nohou. Když se od sebe oddálí, trochu mu trvá vzpomenout si, jak se dýchá a JK mu zároveň říká, že se mu líbí jeho nejistota. Hyemu to přijde neuvěřitelné, tohle se přece nemůže nikomu líbit, ale pokud to tak bylo, dost se mu ulevilo.
"Neleze ti to na nervy?" Stačí ještě hlesnout, ale JK ho znovu políbí a začnou se společně přesouvat. Hyeho srdce tlouklo už tak hodně divoce, ale když jeho mozek pochopí, kam přesně jdou, přijde mu to hrozně rychlé a nevyhnutelné. Vlastně si moc přeje být s ním, jako byli u toho jezera a přes to… Nechce nic zkazit a vystupovat hloupě. JK ho najednou zvedne jako pírko a on se ho honem chytí okolo krku. Na moment se ocitne v jeho náručí a je to opojný pocit. Kašle na to, že je kluk a chce dělat drsné povolání, klidně se nechá zvedat i jindy. Tohle mu za zavřenými dveřmi nemusí nikdo brát. O chvilku později už leží na posteli a JK se ocitne nad ním. Pořád ho nepouští ze svého objetí a musí mu uhnout tváří do strany, aby ho mohl pustit na svůj krk. Je to tak moc příjemné a zároveň lechtivé, že se trochu kroutí a trochu usmívá, ale roláčky, které rád nosí, toho moc nedovolují. JK najde jednu jeho dlaň a přesune si ji pod tričko na břicho. Jakmile ucítí jeho nahou pokožku a pevnost jeho těla, zatmí se mu před očima a na jeho klíně se to výrazněji projeví. Trochu se stydí sahat mu jen tak kam chce, ale ví podle sebe, jak by to na něj mohlo působit. JK po něm chce, aby mu sundal tričko a on by se rád zdráhal, ale dělají to společně a tak se vlastně ani nezasekne. Dívá se mu při tom do očí a vlastně nechává průzkum jeho těla vyloženě na hmatu a vlastní představivosti. Alespoň prozatím. Jeho břicho je jako skála, má úžasné tvary a on se přistihne, že rukama málem sklouzl dolů. Ví, že to chce udělat, chce mu tam sáhnout, ale ještě si to nedovolí. Ucítí jeho prsty na lemu svého vlastního oblečení a ví, že je další na řadě. Tady není nikdo další, kdo by viděl, jak vypadá a pokud ne JK, tak kdo jiný? Nemůže se na něj moc dívat, protože se líbají, ale rukama sklouzne okolo pasu a málem skončí až na jeho zadku. I teď se ještě zarazí, ale vlastně… ani moc nechce. Uleví se mu, že se v něm odehrává taky nějaký iniciativa a ne jen touha utéct. Tu teď vůbec nepociťuje. Naznačí mu, že jeho oblečení mohou svléknout, začíná na to být připravený.
Jungkook
JK se musí upřímně rozesmát, když je nařčen, že si s lidmi kolem sebe říkají mnohem hůř. Něco na tom asi bude, ale stejně. Označení pako z Hyeho úst se mu prostě líbí. Je to takové roztomilé. "To jsi a budeš ještě víc." Broukne odpověď, protože tak nějak doufá, že dnešní den dopadne velmi příjemně. Není to jen o tom samozřejmě, ale lhal by, kdyby řekl, že v to nedoufá. Trochu stáhne obočí k sobě, když Hye pobaví jeho obavy z Yusukeho. Možná, že je jeho věk opravdu trochu přes čáru, když by je přiřadil k sobě, ale co on ví, co se Hyemu líbí. Někteří kluci to měli trochu jinak. Ani do Felixe by to neřekl a jak to dopadlo? Ne, že by doktor nevypadal dobře, ale stejně...
"To neznamená, že to nemohl zkoušet." Stojí si za svým, aby obhájil své myšlenky, které prostě žárlivé jsou. Je pravda, že ho tím Hye trochu uklidnil. I když...
"Viděl jsem, jak na tebe sahal." Je pořád napůl uražený, ale je jasné, že mu to dlouho nevydrží. Ostatně jsou tady a spolu. Kdyby Hye nechtěl, pošle ho do háje už s tou motorkou, tím si je jistý. Prohlédne si jeho tvář a teď už se opravdu usměje, i když spíš mile, než že by se mu smál. Polibek je snad jasná odpověď na to, jestli mu Hye leze na nervy nebo ne. Kdyby to bylo jinak, není tady s ním a už vůbec se tolik nesnaží, aby k sobě měli blízko. Naopak se těší, že ho bude postupně zbavovat nejistoty, i když by mu kousek klidně nechal, prostě se mu to líbí. Jakmile ho poprvé dlouze políbí, je ztracený. Není schopný s tím ani na chvilku přestat a je rád, že jsou zrovna tady, kdy ani nemusí. Vážně si myslel, že se bude jeho zvedání do náruče bránit, ale to se nestane. Je rád, tohle ho taky baví a bude to klidně dělat častěji. No, asi by je u toho teda neměl nikdo vidět, takže zase tolik prostoru mít nebude. Má sto chutí jít za jeho rodiči a říct jim, jak to je, aby se nemuseli schovávat. Jenže je tu věc s jeho trestem a...No asi nepoplácáte kluka, který si u vás odpykává trest po rameni, když vám řekne, co dělá s potomkem. Je to úplně pitomá situace. Ne, nad tím teď přemýšlet nebude, nějak to prostě dopadne. Uvědomí si, že z tohoto místa chce udělat jejich úkryt přede všemi. Jakmile skončí jeho trest, bude to všechno mnohem jednodušší. Jakmile jsou v posteli, užívá si chuť jeho kůže a má pocit, že je to pořád málo proti tomu, co by mohl mít. Chce to všechno a chce ho úplně celého jen pro sebe. Je to opojný pocit, když si uvědomí, že bude jediný, kdo ho takto bude mít. Vnímá, že se Hye zdráhá, a proto mu s radostí pomůže. Tiše vydechne pod dotekem jeho dlaní a sám očima zkontroluje Hyeho klín, jestli to na něj působí. Zatím to nekomentuje, jen se usmívá. Nechává jeho dlaně dělat, co jen chtějí a sám se pustí do vybalování okouzlujícího překvapení. Postupuje pomalu, nechce spěchat a zároveň je vidět, že se musí hodně přemáhat, aby to z něj neserval dolů. Při dalších polibcích už ho zbavuje oblečení a v duchu ho pobízí, aby ty ruce posunul ještě dál. Zatím se to nestane, ale není k tomu daleko. Později mu pomůže, ale teď se potřebuje zbavit přebytečných kousků látky, jak u sebe, tak u něj. Trvá mu to jen chvilku, než se položí do postele vedle něj a sáhne po jeho dlani, aby si ji mohl navést na bok a pak do svého klína. Trochu mu pomůže a pak už to podle něj půjde samo. Znovu se nahne pro jeho rty a sám ho v klíně pohladí, aby mu vymazal všechny negativní myšlenky z hlavy. Hye je krásný, hrozně s emu líbí a muselo to být vidět, když si ho nahého prohlížel. Ten odlesk v očích by prostě nezahrál, ani kdyby moc chtěl. Chvíli přestane s polibky, aby se na něj znovu podíval s úsměvem si povzdechne.
"Sluší ti to." Broukne jako první.
"Nic není špatně, jsem jen tvůj, tak si to užij." Pobídne ho, aby se nedál si sáhnout, kam jen chce. Vezme ho za vzdálený bok a otočí částečně k sobě, aby si jeho pozadí mohl taky osahat a taky vyzkoušet, jak se bude tvářit, když si dovolí sáhnout o trochu dál, i ho zatím v těch místech jen krátce pohladí.
Hyeon-seong
Loupne po JK očkem, když si je tak moc jistý, že na něj bude ještě víc hodný, ale nehádá se s ním, protože už nějak nemá sílu vzdorovat, když je mu s ním tak příjemně. Musí uznat, že Jungkookův argument proti Yusukemu dává smysl. Jeho samotného to nenapadlo, že by to na něj Yu zkoušel, už jenom proto, že si všímal někoho spíš blíž sobě, ale co si tak zjistil, seržant jenom vypadal starší a zas tak moc taky nebyl. Měli mezi sebou deset let a to nebylo málo. Ale Hye byl ještě o dalších deset mladší a vůbec… Yusuke nic nezkouší, on taky ne a už nad nimi nechce přemýšlet. "Cóóó´?" Vyvalí na něj oči vzápětí jako šnek a vypadá vážně šokovaně. Sahal?? To jako kdy?
"Neměl bych být první, kdo o tom bude vědět?" Začíná se už zase mračit.
"To ty se před každým hned svlékáš!" Tričko dolů, když pracuje, když běhá, když je venku mínus dvacet…. To ještě neviděl, ale vsadí se, že to tak je! Pak už jsou společně v posteli a kdyby si mohl přečíst všechny jeho myšlenky, hodně by se tomu divil. Taky by se mu to moc líbilo, ale šlo především o fakt, že JK imponovalo, že Hye nikdy nikoho neměl a pokud by spolu vydrželi, tak ani mít nebude. Může se mu klidně stát, že stráví celý život s prvním a poledním milencem jako labuť. Někdo by mohl litovat, ale jsou taky lidé, co nechtějí nic jiného. Vlastně zatím netuší, jak moc s ním cvičí, jak moc majetnický JK je, jak moc ho chce mít pro sebe. Ještě pořád nemůže uvěřit tomu, že to tak někdo může mít. Lidé by mohli namítat, že je to přehnané, že to není normální, ale normální je především to, co sami dovolíte a co se vám samotným líbí, no ne? Podle něj rozhodně. Když přichází o další kusy oblečení, je z toho nervózní, ale přistihne se, že mu to tričko dělá asi větší starosti, než samotné kalhoty a prádlo. Není to ani tím, že by měl špatnou postavu, ale byl tak moc zvyklý se zahalovat, že si přišel, jako by přicházel rovnou o kůži. Nakonec jsou oba dva nazí a z něj to trochu spadne. Bál se, že to bude spíš naopak, ale vlastně se mu uleví, když to je a vidí pohled v očích svého milence. Vypadá hladově a spokojeně a nejspíš se mu to, co vidí, hodně líbí. Hye to sice nechápe, ale ani nemusel, hlavně že to fungovalo. JK se položí vedle něho, už na sobě nemá nic, co by překáželo jeho výhledu a sáhne po jeho dlani. Hye ho poslechne, ale neskončí jenom u doteku na boku. JK navede jeho dlaň mnohem dál. V duchu se nejdřív lekne a zatne zuby, ale jakmile ucítí jeho pevný klín pod rukama, je to jako rudý hadr na býka. Nedovede přestat s tím, aby ho nehladil a jemně nesvíral a netestoval si tak každý kousek toho místa. Nejde tomu poručit a tak je to naprosto v pořádku. JK ho políbí a zároveň mu opětuje doteky v klíně a Hyemu naskočí husí kůže a uniknou mu první tiché povzdechy. Všechno se v něm bouří a chce víc. Když se od něj JK chce oddálit, aby něco řekl, následuje ho svými rty, dokud mu vlastní krk neřekne, že to dál už nejde a musí ho nechat říct, co chce. Překvapeně zamrká, jako kdyby nerozuměl japonsky, ale pak se upřímně usměje.
"Jo?" Zeptá se, když mu JK říká, že mu to sluší, ale když dodá, že je jenom jeho, přijde si, jako by se mu to zdálo a nemohla to být pravda. V duchu se ho výbojně zeptá, jestli to platí jen pro tuhle chvíli nebo napořád, ale nahlas už ho neprovokuje. Ví, že si JK nevymýšlí, i kdyby se jednou stalo cokoliv. Teď to platí a teď je teď. Nechá se posunout víc na něho, tělem se opře o jeho rozpálenou pokožku a věnuje se polibkům. Ucítí pohlazení po svém pozadí a zatím mu tak úplně nedojde, kam má směřovat, ale jakmile ucítí jeho prsty trochu víc… no mimo běžnou pokožku, napne se, stáhne obočí a zpozorní. Nepřestane s polibky ani se neoddálí, ale… bylo to zvláštní, i když ne nepříjemné.
Jungkook
Je jasné, že mu myšlenka Yusukeho v Hyeho blízkosti nedala chvíli spát. Bylo to těžké, když si nebyl jistý, jestli na něj má dostatečný vliv, aby překonal někoho takového. Co si budou, i přes jeho věk byl Yusuke opravdu konkurence. On sám si nevšiml, že seržant je ten, za kým se otáčí. Sám měl oči hlavně pro Hyeho a proto to vnímal velmi intenzivně. Trochu se ušklíbne, když si Hye nevzpomíná, kdy na něj ten chlápek sahal. Asi je za to i rád, protože mu tím naznačuje, že to na něj neudělalo dojem. "Hm, já si to moc dobře pamatuju. Viděl jsem vás u auta." Připomene mu chvilku, kdy spolu s Yusukem mluvili poprvé. Ten okamžik mu zůstal v hlavě viset až do dneška. Viděl toho staříka, jak Hyeho hladí po tváři. Málem by protočil očima, když mu Hye připomene, že se svléká často.
"A ty se mi divíš, když je venku takový vedro. Navíc nevypadám opálený špatně." Brání se tímto způsobem, ale co si budou, jemu pozornost většinou dělala dobře. Taky kvůli tomu dost makal. Od jisté doby ho však jiné oči ani v nejmenším nezajímají. Nechá to celé být, protože teď jsou tady spolu a nikdo jiný prostě neexistuje. Moc si přál s ním trávit čas o samotě a na farmě to nešlo, teď s emu to povedlo a je za to vážně rád. Byl by rád, i kdyby třeba jen poslouchali hudbu, ale takto je to mnohem lepší. Užívá si každého kousíčku, který může odhalit a tím víc, že je první, kdo to viděl v takové situaci. Vážně ho to vzrušuje, až je samotný překvapený. Nakonec by asi mohl být klidně hotový jen z toho pohledu. Jemu samotnému absolutně nepřijde na mysli, že by to mohlo být až nezdravé, jak moc si chvíle s ním užívá. Kdyby mu v tom někdo zkoušel odporovat, vyřeší to o svém, i kdyby měl mít další problém. Přivírá víčka, když se Hye po prvním doteku osmělí a začne si hrát sám. Je to až moc příjemné a na jeho rtech se formuje slastný úsměv. Pozornost mu samozřejmě oplácí a krotí sám sebe, aby se na něj jen tak bezhlavě nevrhnul. Spokojeně se pousměje, když se k němu Hye naklání, jakmile s polibky chce na pár vteřin přestat. Tolik na něj působí? To je dobře. Nikdy ze sebe neměl tak dobrý pocit, jako právě teď.
"Moc ti to sluší." Ujistí ho znovu a klidně to bude dělat ještě dlouho. Pozoruje chvilku jeho tvář a znovu se nakloní pro jeho rty. Moc chce pokračovat a tak to taky zkouší a snaží se odhadnout, jak moc Hye bude nejistý, když se ho dotkne v konkrétních místech. Nechce spěchat, tohle je vždycky trochu nezvyklé a je mu jasné, že ještě bude, než to jeho poprvé skončí. Pokud to nezkazí, tak to bude naposledy, kdy se tak bude cítit. V8žně moc to nechce zkazit. Krátce se oddálí od jeho rtů a s pohledem do jeho nádherných očí si vloží vlastní prsty mezi rty. Snad to taky bude mít efekt, ale dělá to z trochu jiného důvodu. Vzápětí se k němu zase přiblíží, přitáhne si ho k sobě a zopakuje dotek mezi jeho polovičkami. Tentokrát se pokusí po krátké masáži dostat opatrně do jeho nitra.
"Je to zvláštní, já vím, ale slibuju, že se to rychle změní." Snaží se obejít jeho nejistotu a možné protesty. Chce, aby věděl, že některé pocity jsou v tuhle chvíli normální a nemusí je tajit.
"Ale kdyby bylo cokoliv příliš, tak řekni." Promluví pro tuto chvíli naposledy a znovu neodolá jeho rtům. Jeho polibky jsou čím dál intenzivnější a u toho pokračuje v opatrném prozkoumávání jeho nitra. Hlavně směřuje k jedinému bodu, který bude podle něj to hlavní, co Hyeho pocity změní a pak budou pokračovat dál. Neovládne se a když neuvidí žádné protesty začne se pomalu přesouvat nad jeho tělo, aniž by prsty opustil úzké nitro. Je si téměř jistý, že brzo bude moct pokračovat, ale pořád nikam nepospíchá. Chvíli ještě věnuje polibky jeho rtům, než se rozhodne zamířit kousek níž a věnovat se krku a prostoru kolem klíčních kostí, které většinou nejsou vůbec vidět. Vzrušuje ho, že teď si celý jeho hrudník může prohlédnout a prozkoumat. Je mu jasné, že na farmě tolik možností mít nebude, rozhodně ne přes den.
Žádné komentáře:
Okomentovat