Ruki x Hyde - Vyznání - část 2.

(Hydův byt)

Ruki

S nově hořícím plamenem v očích se podívá do těch jeho, když Hyde ještě kousek popotáhne jeho spodní ret, než ho pustí a skloní se k jeho krku. Jeho nervová zakončení zaregistrovala, že se mu Rukiho steny líbí a podpořilo to jeho uvolněnost. Hydovy rty začnou klesat po kůži jeho krku, dolů přes klíční kost až k citlivým bradavkám a on sám nenechá ruce chvíli v klidu. Hladí ho jimi po ramenou, ve vlasech, nechává za sebou něžné škrábance a popotahuje ho za copánky, zatímco hluboce vydechuje v reakcích na jeho dráždění. Je to velmi příjemné, nechat se prostě jen tak hýčkat, zatímco sám nemusí nic, jenom vnímat jeho rty a přítomnost. A celou tu dobu cítí jeho prsty kolem svého citlivého já, které mu dávají zapomenout na všechno kromě Hyda samotného. Už se jim plně poddává a všechno, co dělá, je ryze spontánní. Shlédne na něj dolů ke svému klínu, když ucítí, jak z něj popojíždí látka kalhot a trochu nečekaně se potká s jeho očima, ale usměje se na něj na znamení, že je všechno v pořádku. Je to neskutečný pohled, vidět ho tam dole, vzrušenější už snad být nemůže. Začíná to bolet. Při doteku jeho rtů už znovu hlasitěji vzdychne a pak nechá svoje hlasivky pracovat už na stálo. Ono to ani jinak nejde. Jedna věta, několik stisků jeho dlaní a opakuje jeho jméno hned třikrát dokola, přerývaně a trhaně, než se dočista ztratí v pravidelně vyrážených hrdelních stenech, zatímco se pod ním kroutí a propíná, chytá se ho za vlasy a za ramena a velmi rychle pocítí kumulující se krev v těch jediných místech. Tohle bude nejspíš hodně rychlé, jenže on byl opravdu dlouho sám. Jeho známosti byly méně časté, než by se vzhledem k jeho slávě mohlo zdát.

Hyde (Kei)

Jeho hrdelní sténání doléhá k citlivým uším a vytváří v jeho hlavě dokonalou píseň, lepší snad nikdy neslyšel. Moc dobře si uvědomuje, že ji nikdy už z hlavy nedostane a pokud někdy shoří, bude ji mít stále na mysli. Chce slyšet víc, chce vnímat každý záchvěv Rukiho těla, které momentálně ve své moci; nikdy by nechtěl, aby tomu bylo jinak. Jeho doteky v něm probouzení zvláštní koktejl slasti a podporují vzrušení, které je už i v jeho klíně velmi citelné. Ještě několik okamžiků si hraje, nechává ho úplně pohltit svými rty, než začne připravovat i jiné partie k dalšímu pokračovaní. Velmi pomalu obezřetně, dráždivě, aby jeho pozdější vpád byl co nejmíň bolestivý. On sám už nechce otálet dlouho, ani by to nejspíš nedokázal. Nakonec přece jen začne polibky stoupat p alabastrovém těle vzhůru, snažíc se osvobodit ze svých kalhot. Ale ani na vteřinu nepřestane hýčkat jeho kůži.

"Nic krásnější jsem neviděl Ruki-chan..." Broukne do jeho ucha vzrušeným hlasem, když do něj začne opravdu pomalu a velmi opatrně pronikat, pořád se částečně držíc zpátky, aby nic nepokazil; to by si neodpustil. Musí přitom slastně přivírat oči s každý milimetrem z jeho rtů už se derou nefalšované vzdechy, které jen podporuje barva jeho hlasu. Skloní se k jeho rtům, které si uzme v dalším dlouhém polibku, vůbec jim nedokáže odolat, i kdyby chtěl...a on rozhodně nechce. Je jen jeho, bude...dokud o to bude stát.

Ruki

Jeho tváře dostanou červený nádech, když ucítí jeho rty o něco níž, než je jeho mužství... přesně na jeho vstupu. Marně přemýšlí, jestli spolu tohle dělají všichni nebo jestli je Hyde hodně otevřený, protože pro něj je to dost intimní a neví, jestli by tam políbil někoho, koho zná jede den.... přitiskne si dlaň na ústa, protože mu to najednou připadá úsměvné, ale jeho zvednuté koutky rtů se rozlijí do blaženého úsměvu, protože nic lepšího v životě nepocítil. Proč je jeho nejslastnější já zrovna na takových místech, proč to není třeba... no někde jinde... aby se nemusel tolik stydět. Má hlavu nejkrásnějšího muže planety mezi svými stehny a on mu líbá...

"Oh, bože...Hydo..." Už zase neovládá nic z toho, co opouští jeho rty, a to ani v okamžiku, kdy se Hydův jazyk vydá zpět nahoru. Slyší tiché cinkání toho, jak si svléká kalhoty a musí si vzpomenout na to, jak se spolu během dne přeli, že tohle se nestane, když si ho Hyde dobíral, že svatební noc bude. +Podlehl jsem ti tak rychle...+ Pomyslí si, zatímco nastaví uši komplimentu a v dalším okamžiku na jeho nitro zaútočí cosi mnohem většího, než jsou prsty nebo jazyk. V první chvíli se prudce nadechne nosem a stáhne proti tomu, jeho tělo klade odpor a rozhodně si to neusnadňuje, ale ono to jde... a čím je Hyde dál, tím větší slast on prožívá. A v okamžiku, kdy se špička penisu dotkne jeho nejcitlivějšího bodu, dokonale ztratí sebe samého. Hydův hlas při sténání je něco neskutečného, to nejde popsat, chce to prostě jen slyšet už nadosmrti a bude žárlit na každý vzdech, který vydá do mikrofonu při koncertu. Bude strašně žárlit, už teď to ví.

Hyde (Kei)

Málem dosáhl vrcholu jen díky jeho úzkému nitru a slovům, která vydechuje Ruki ze rtů svým sametovým hlasem. Moc by toho nepotřeboval, to je pravda, jenže mu na mysl přijde i fakt, jak dlouho žil sám. Vlastně kromě Kaze s nikým nebyl, nikoho ani nehledal a pak přišel Ruki, objevil se a stačilo jedno odpoledne plné popichování, aby teď a tady byli společně. Dlaněmi se opírá vedle jeho hlavy, tiskne mezi prsty pokrývku v závislosti na své pohyby proti dokonalému tělu pod ním. Zaklání hlavu pod návaly slasti, které pohlcují jeho chladné tělo a hrozí, že celý tenhle prožitek příliš dlouho trvat nebude. Všechno v něm je momentálně nalazeno na tu správnou vlnu, nedokázal si představit, že by někdo mohl být radši. Později si moc dobře uvědomí, že pokud by se Ruki rozhodl jej opustit bude smutnější, než kdy jindy. Je rozhodnutý udělat proto všechny, aby to tak nedopadlo...i přes sovu podstatu...Bude se modlit, když jednou vyjde najevo drtivá pravda, v Rukiho odhodlání, které v dnešní den poznal. Ještě pár pohybů se dokáže ovládnout, než přece jen hlasitě zasténá a nechá se pohltit nastupujícím orgasmem s jeho jménem na svých rtech, tlumíc další steny v jeho měkkých rtech, do kterých se opět vpije. Musí se hodně snažit, aby více neklesl na jeho tělo a nedal mu pocit svou váhu, i když je malá.

"Miluji Tě.." Vydechne ta dvě pro něj skoro až magická slova, která z jeho rtů nezazněla už hodně dlouho. Možná by to neřekl, nebýt tohoto okamžiku, ne tak brzo. Jenže s omámenými smysly nedokáže ani pořádně přemýšlet, aby si uvědomil, že by to možná říkat neměl...to už je neskutečný výkon i na něj. Co ho děsí mnohem více, je pocit nastupující žízně, která se plazí pomaličku na povrch; nenápadně jako had a snaží se ovládnout jeho hlavu, jež se brání, co to jen jde. Nejedl příliš dlouho, skoro jakoby zapomněl, i když je to nemožné.

Ruki

Nikdy by si nepředstavoval, že někdo bude vypadat takhle, když se nad ním bude propínat slastí. Začíná pomalu chápat potřebu ostatních lidí natáčet si domácí porno a sledovat sebe při aktu v zrcadlech. On by to snad taky udělal, jen proto, aby si pak mohl pouštět, jak u toho Hyde vypadá z jiných perspektiv. Ještě, že mu nevidí do hlavy, bože... Říká se, že se příliš nestává, aby páry přicházeli k vrcholu společně, ale jak by nemohl vyvrcholit, když uvnitř sebe ucítí jeho horké sémě a uši má plné jeho hlasu? Cítí cukání jeho chlouby uvnitř svého těla a zatímco se přes něj přelévá Hydův orgasmus jako vlna, dosáhne toho svého a postříká jejich břicha vlastní dávkou touhy. Připadá si, jako by to uvnitř sebe zadržoval příliš dlouho a to uvolnění je nečekaně žádané. A pak Hyde řekne něco, co ho donutí přestat pohybovat rty v polibku, nechat je zaskočeně pootevřené a očima se přesune do těch jeho. Nejdřív si myslí, že se asi přeslechl, ale... on se nepřeslechl. Řekl mu, že ho miluje? Cizího člověka? Po jednom šíleném dni a prvním milování? Je něco takového vůbec možné? A přesto mu to věří, stejně jako jeho zbylá slova od chvíle, kdy vešel do tohoto bytu a zasahuje ho to s novou intenzitou. Jeho spodní ret a brada se jemně rozechvěje a do očí mu vstoupí slzy. Cítí, jak se někde uvnitř něj hýbou dávno pohřbené city, které existovaly jenom s Reilou a jak se dostávají nahoru. Má z nich strašný strach, ale zároveň jim neumí poručit. Takhle se na něj nafixuje a bude s ním amen, až Hyde za pár dní procitne nebo pozná jeho prvé já. Všem jednou spadnou růžové brýle. "Hydo-san..." Začne uctivě, ale... pohladí ho jemně po tváři. Pro něj je asi na podobná slova ještě brzy, jenže to uvnitř.

"Miluji tě." Řekne mu nakonec měkce. Chce mu to říct. Když manželství, tak takhle.

Hyde (Kei)

Sleduje ho s jistou dávkou ostražitosti, když svá slova vyslovil, jakoby se bál, že tohle už přehnal. Je to příliš rychlé, ale on si prostě nemohl pomoci. Cítí to tak, je to tak a nevidí důvod se tomu déle bránit, i když je ten důvod všudy přítomný. Nemůže ho od sebe odehnat, chyběla by mu potom podstatná část, ta část, kterou si ukradl Ruki celou svou osobností. Sleduje chvění brady, snaží se zachytiti každý záchvěv mimiky, aby odhadl, co bude následovat; jenže to, co přijde by vlastně vůbec nečekal. První jen jméno...přál by si, aby ho použil jinak a v jeho očích se na moment objeví náznak strachu, opravdu se bojí. K jeho velkému překvapení ale přijdou stejná dvě slova a ocelově šedé oči zněžní a objeví se v nich spokojené...ne, šťastné zajiskření.

"Nic lepšího jsem slyšet nemohl..." Broukne naprosto upřímně, když se pomalu skloní k jeho tváři a políbí jej první na čelo a pak zasype polibky i nos až se dostane ke rtům, kterým věnuje něžné líbnutí. Teprve pak se pomalu přesune vedle něj do těsné blízkosti. Bříšky prstů zatím jemně mapuje jeho hrudník a pozoruje jejich pohyb s jasným zaujetím ve tváři.

"Co takhle společná sprcha a pak ve vší počestnosti spát..." Prohodí s tichým uchechtnutím, vlastně ani neví kolik je hodin, ale z druhé strany by se mu hodilo, aby Ruki usnul a on mohl vyklouznout z bytu; není to úplně fér vůči němu, ale je mu jasné, že si musí najít oběť k večeři, jako vždycky z toho nemá vůbec žádnou radost.

Ruki

Vnímá proměnu v jeho očích, přetavily se v něco tak plného citu, že to snad ani nejde popsat. Až s jeho přesunem vedle svého boku si uvědomí, že během těch slov byli stále ve spojení i fyzicky.

"Říká se, patřit tělem i duší... teď je to oboje." Hlesne tiše a otočí za ním obličej, když mu Hyde navrhne společnou sprchu. Přikývne, oba ji potřebují. I kdyby chtěl pokračovat, dnes už by toho nebyl schopen. Den v televizi, setkání s ním, svatba a to všechno v klubu a pak příchod sem a milování. Je to něco, co by jiní mohli prožívat celé týdny. A oni dva to stihli za necelých dvacet čtyři hodin. Nechá se jím odvést do koupelny, opatrně si pomohou s mytím svých těl navzájem a pak se vrátí do postele. Nikdy se mu neusínalo tak dobře, to proto, že tam byl pokaždé sám. Mačkání se s klukama v době cestování na turné, to se nepočítá. To je jiné mačkání. Usíná s hlavou položenou a jeho hrudníku, dlaní omotanou kolem jeho těla a s pocitem, že vůbec neslyší tlouct jeho srdce, ale je tak strašně moc unavený, že si ráno nebude pamatovat, jestli to byla realita nebo už jenom sen. Pravděpodobně se ho ani nezeptá, připadal by si hloupě.

(konec)