(hotel)
Ruki
"Nepokoušej mě, Rei-chan..." vydechne ochraptěle, ale po jeho poznámce o svlékání sebe sama usměje a stoupá očima nahoru úměrně s tím, jak si Reita stoupne. Vzápětí jimi už klesá zase níž po jeho hrudníku, břiše a k okraji prádla, vykukujícího z pod kalhot. Je to kouzelný kousek látky, teď rozhodně.
"Bude tam vidět jenom tvůj zadek, ale myslím, že to mi vůbec nevadí." Nakloní rozverně hlavu k rameni. Zdá se, že Reitovi se možnost vyrušení docela zamlouvá, rozhodně je to pro ně pro oba dost dráždivé. Zase tolik času nemají, než se kluci vrátí. Vlastně se můžou vrátit úplně kdykoliv. Reita z něj začne stahovat kalhoty a on klesá pohledem dolů. Na holé kůži ho zachladí okolní vzduch a pak padne věta o klekání. Najednou mu dojde, že před jeho nahým tělem skutečně klečí na pravém koleni, přesně tak jako se to dělá u žádostí o ruku a jeho obličej se změní na plaše zaskočený. Pootevře rty a nemůže si pomoct, prostě ho vidí, jako by to vážně dělal. Srdce se mu prudce rozbuší a kousne se do rtu.
"A klekls?" Vypadne z něj jenom, zatímco není schopný odtrhnout pohled od jeho očí.
Reita
Pohledem mapuje každý kousíček jeho těla, které má teď přímo před očima. Neubrání se otočit hlavu mírně stranou a kouknou mu přímo do klína, ten pohled ho přinutí k mírnému pousmání. Dlaně položí na štíhlé kotníky a pomalu vyjíždí po sametové kůži nahoru, zastavíc se až na bocích, které stiskne. Prozatím se ale z kleku nezvedá a ani po tom, co padne určitá otázka. S tímhle tak trochu nepočítal a vlastně o tom v první chvíli ani nepřemýšlel. Jenže....to myšlenka není zas až tak zlá, i když by to nejspíš představoval jinak..nebo ne? Myšlenky se mu v hlavě předhánějí jedna za druhou a on si je snaží srovnat v hlavě, tohle je celkem šílená otázka v tuhle chvíli. Co mu má na to odpovědět opravdu netuší, protože ani on sám nezná odpověď. Vlastně to není pro něj tak nepředstavitelné, po těch pár dnech, by ho ale taky mohl mít za blázna. Pomalu vystoupá pohledem do jeho tváře, když se prsty obemknou kolem jeho chlouby a párkrát po ní zlehka přejede, dopřávajíc si tak víc času na svou odpověď. Má sto chutí mu říct, že ano. Pomalu a zhluboka se nadechne, že to opravdu řekne. "Nemám prsten.." Broukne nakonec, když se rty přiblíží znovu k jeho kůži a několikrát ji velmi lehce políbí.
"Co by jsi mi řekl kdybych ho měl?" Vypadne z něj dřív, než se stačí zarazit a skoro až bolestně se kousne do rtu, tohle nejspíš neměl říkat. Bude si myslet, že se zbláznil.
Ruki
Místo odpovědi zatím dostane dotek jeho prstů na kůži, okamžitě z toho má chloupky v pozoru a v podstatě i jinou výbavu. Trochu těžce polkne, když ho bříška Reitových prstů hladí výš a výš, až se dostanou na boky, kde se zastaví. Reita se na něj nedívá, má oči přikované k jeho tělu, ale on se dívá na něj a skoro u toho ani nedýchá. Je mu jasné, že se Reitovi honí něco v hlavě a on nemá ani ponětí, co přesně. Měl ho prostě odpálkovat nebo tak něco, ale možná už to Ruki vážně přehnal? A pak se jeho tvář pohne, potkají se očima a Ruki z toho málem omdlí na místě. Je z něj nervózní jako snad nikdy. Pořád žádná odpověď, ale Reitova dlaň se obemkne kolem jeho mužství, on otevře pusu a zavzdychá. Musí několikrát rychle zamrkat a cítí jak pod jeho dotekem tuhne do připravena. Co??? Cože to řekl? Že nemá prsten? To si dělá... on si dělá... Musí se ho oběma dlaněmi chytit za ramena. Do prčic, stojí tu nahý před kamerou, u kolen má klečícího Reitu, co ho drží rovnou za *** a říká mu, že nemá prsten? Zalapá po dechu, když ucítí jeho rty a do mozku se mu probojují i jeho slova. Co by mu řekl? Co je tohle za otázku? Myslí to vážně? Radši, ať to myslí vážně jinak ho bude mít na svědomí.
"Řekl bych... já bych řekl..." Snaží se pod jeho doteky zformulovat nějaká slova, co nejsou jen zvuky. Znají se tak dlouho, vědí o sobě všechno. Reita ví, že osm let nerandil, že tohle, když se to stane...
"Řekl bych, že mě překvapuje, že víš mou velikost. Myslel jsem si, že si takových věcí nevšímáš."
Reita
Neslyší nic, zatím žádnou odpověď, jen jeho hlas, když vydechuje pod jeho doteky. Stačí jen pár pohybů a všechno je jak má být. Tahle myšlenka ho upřímně pobaví, možná by se i usmál, kdyby nečekal na jeho slova, která pořád nepřicházejí. Možná to prostě měl nechat být a nic dál neříkat. Nakonec ale přece jen zaslechne slova z jeho rtů, ale není to úplně to, co chtěl slyšet. V očích se mu blýskne, vlastně to částečně odpověď byla, mohl by si to tak přebrat, ale jemu to nestačí. Chce plnohodnotnou odpověď, když už se do toho pustil s ničím menším se nespokojí a jde si tvrdohlavě za svým. Znovu se pomalu přiblíží ke kůži těsně nad jeho chloubou a přejede po ní jazykem. Možná by si měli pospíšit,když se kluci můžou každou chvíli vrátit ale v tuhle chvíli se mu zrovna spěchat nechce. Odtáhne se, když palcem přejede po špičce jeho chlouby a znovu se na ní párkrát pohne dlaní, dokonce si neodpustí velmi lehce ji stisknout.
"Vím to...jednou sis zkoušel jeden z mých prstenů..." Broukne na vysvětlenou a tohle si prostě pamatuje. Ani neví proč mu to utkvělo v hlavě že by....šestý smysl...
"Ale to není odpověď Ruki -chan..." Broukne měkce a znovu se přitiskne rty v blízkosti jeho klína, milimetr od místa, kde spočívá jeho dlaň, která už se nezastavila.
"Chci to slyšet..." Neodpustí si ještě dodat, z nějakého jemu neznámého důvodu se prostě musí usmívat. Ono to natáčení má nakonec úplně jiné grády, než čekal.
Ruki
Však on ví, že to není odpověď a protočí nad tím očima. Už zase se cuká a dělá drahoty a už zase Reita ukazuje svou paličatou cílevědomost. Vzal si do hlavy, že to z něj vyrazí a Ruki si vzal do hlavy, že to neřekne tak snadno. Je to docela slepá ulička, ale Reitova ruka na jeho penisu je hodně šikovná. Nutí ho k výpadkům mysli a dalším vzdechům, sotva se drží na nohou a je rád, že se ho už nějakou chvíli drží za ramena.
"Ty mě nechceš... ne takhle..." Brání se, ale Reita říká něco úplně jiného a dává mu v klíně co proto. Za chvíli už tam jen stojí se zvrácenou hlavou dozadu, cítí jak to na něj jde, jak se všechna krev přesouvá z celého jeho těla rovnou do toho jednoho místa a jestli Reita hned neuhne, bude to mít na obličeji, ve vlasech a kdo ví kde všude, protože to dělá pořád jen rukou. Ďábelsky se usměje a schválně mu to neřekne a svoje ANO vykřikne přesně v tom okamžiku. Je to hodně perverzní ano, hodné jeho osoby. Chvíli se rozechvěle vydýchává, když si dovolí hlavu zase sklonit a podívat se na jeho obličej s jeho, ehm... má to všude, ale je to něco neskutečně vzrušujícího a dráždivého a popravdě je docela rád, že má tohle na videu. Kouše se do rtu, v očích mu hoří a konečky prstů přejíždí po jeho potřísněném obličeji.
"Zlobivý chlapec, hm.... potrestáš mě?" Vyleze z něj, když zkřiví rty do takové té grimasy Ouch, oops....
Reita
"Mmm odkdy jsi expert na to, co chci a co ne..." Opáčí mu naprosto bez přemýšlení a už nespouští pohled z jeho tváře. Tohle by si nemohl nechat ujít za žádnou cenu, už jen to jak má hlavu zavrácenou dozadu a jeho tělo se dokonale poddává dotekům. Nic lepšího by si přát nemohl, kromě toho, co ještě pořád neřekl. Vůbec netuší, proč se na to upnul, proč to prostě chce slyšet, možná si umanul v hlavě, že to klidně udělá a že....bude šťastný, když z jeho rtů uslyší to slovíčko. Trochu se přepočítal s tím, že to Ruki řekne ještě před svým vrcholem, na to už by ho celkem mohl znát. Ještě několik pohybů a ozve se to důležité slovo, které mu vyčaruje úsměv na tváři i přes fakt, co všechno má na obličeji a ve vlasech. Nikdy by ho nenapadlo, že se nechá takhle žřídit...ale účel...no však víme. Špičkou jazyka si provokativně přejede po rtu, když vzhlédne znovu do jeho tváře a ucítí prsty na té své.
"Mmm hodně zlobivý, tohle si vůbec neměl říkat..." Broukne tiše, skoro až výhružně, když sáhne za sebe pro triko, aby si alespoň částečně utřel obličej a začne pomalu vstávat. Paži protáhne kolem jeho pasu, za který ho k sobě přitiskne a s větším půlobloukem s ním začne couvat ke stolu nedaleko pohovky. Dokonce se trefil i do úhlu kamery, ale to je to poslední, co ho teď zajímá. V očích se mu nebezpečně blýská ale zatím nic neudělá, až do chvíle, kdy Rukiho tělo narazí jemně do stolu.
"Vážně jsi to neměl říkat. Pořád mám ještě kalhoty a v nich pásek..." Zamumlá ještě zastřeným hlasem a je jen těžko říct, jestli to myslí vážně nebo ne. Odstoupí od něj o krok a plynulým pohybem za boky jej k sobě otočí zády a znovu jej přitiskne k desce stolu, tlačící svým připraveným klínem na jeho pozadí.
"Měl by ses začít bát..." Zavrní pořád stejně tiše a neodpustí si kousnutí ze strany do krku, kde po jeho zubech zůstane patrná památka.
Ruki
Neměl říkat? Neměl? Trochu zmateně se na něj podívá, pozoruje ho, jak si otírá obličej svým tričkem a silně znejistí. Ne v očekávání věcí budoucích, ale proto, že to možná vážně říkat neměl. Co chce teď dělat? Reita se postaví a převýší ho a on hodně nejistě kouká do jeho očí, zatímco je jím tlačen kolem pohovky a dozadu za ni.
"Co to děláš..." Vyhrkne, ale do zadku ho drcne hrana stolu. Gauč ani nebude překážet ve výhledu. "Pá....pásek?" Dostane ze sebe, jako by to potřeboval slyšet ještě jednou a nejdřív na něj nahodí nevěřícný obličej.
"To neuděláš." Jenže vzápětí už je zády k němu, dlaněmi sevře okraje desky stolu a moc mu to nepomůže. Jeho tělo jde do předklonu, on se musí pustit a natáhnout paže před sebe, vzadu jasně cítí tlak jeho přirození proti sobě. Prudce vydechne nosem, oči do široka otevřené a vůbec neví, která bije. Udělal by to? Seřezal by ho? A jak moc? Néééé, je to jenom hra. Určitě? Pak sykne bolestí, když na něj Reita nalehne a celkem silně ho kousne do krku. Ale nic z toho nezmírní obnovující se vzrušení i přes fakt, že se před chvílí udělal a normálně by potřeboval krátkou přestávku. Co to s ním dělá? Jestli to udělá, tak ho pak zabije! Na jeho duši, že ano!
"Vůbec jsi mi neřekl, co říkáš na můj souhlas." Odvádí honem řeč někam jinam, zatímco křečovitě svírá okraj stolu na druhé straně. Chtě nechtě musí trochu rozkročit. Kdyby teď někdo přišel, asi by rovnou vyskočil z toho druhého patra.
Reita
"Myslíš, že ne? Chtěl si to po mě..." Borukne mu skoro až něžně do ouška, když se na něj tiskne a znovu si neodpustí ještě jedno kousnutí, tentokrát o něco mírnější a o kousek popotáhne jeho kůži. Levým předloktím se jemně opírá o jeho záda kousek od lopatek a druhou dlaní míří pomalu po linii jeho těla až k boku, který stiskne a pokračuje dál až do klína, kde už je zase pěkně živo.
"Ale ale...Tváří se, že má strach a zatím..." Ne, tu poznámku si rozhodně odpustit nemohl. Možná je to tak trochu trest ze otálení s jeho odpovědí, možná taky trochu jisté hecování, aby uznal, že to říkat neměl. Musí uznat, že se mu to i celkem zamlouvá, hlavně když vidí, jak Rukiho tělo na celou situaci reaguje.
"Neřekl..." Odpoví u úplně klidně, i když jeho hlas o něco zhrubne v návaznosti na to, jak na něj celá situace působí, ze začátku to měla být spíš hra ale...Líbí se mu to?..no možná trošičku. Vrátí se pomalu na jeho zadek, který promne, aniž by se přestal opírat o jeho záda, rozhodně ne celou váhou. Nakonec přece jen mírně pohne rukou a plácne ho po zadku. Ne moc silně, ale na bledé pokožce se objeví náznak zarudnutí.
"Nechám toho..." Začne pomalu, když si nasliní prsty a bez okolků jimi zamíří k jeho vchodu, který velmi pomalu, skoro až mučivě obkrouží.
"Až slíbíš, že budeš hodný..."
Ruki
No to sice chtěl, ale to si myslel, že dojde jenom na vášeň a ne na tohle. Reita mu sáhne rovnou mezi nohy a taky to patřičně okomentuje. Musí pod jeho dlaní hlasitě vzdychnout a zároveň protočit očima a praštit vztekle dlaní do desky stolu, ale není mu to nic platné.
"No tak něco řekni!" Nakáže mu, ale v téhle pozici by si asi neměl tolik vyskakovat. Slyší vzrušení v Reitově hlasu, když k němu promluví. Polije ho horko a jeho erekce dosáhne maxima. O bože... A pak se ozve hlasité plesk, on sebou trhne a hrdelně vydechne. Štíplo to, ale nic, co by nepřežil. Vzepne se pod ním, ale Rei má sílu. Začne něco, co zní jako Přestanu, ale to už ho začne dráždit a on celý povolí a začne hlasitě hluboce vydechovat v přímé úměře k tomu, jak roste jeho rozkoš.
"Já jsem přece pořád hodný! Tohle mi... jenom... ujelo..." Dere ze svého hrdla jen s obtížemi, když se proti němu zapře dozadu a dá mu tak najevo, že tohle dráždění mu určitě nestačí. Pustí desku stolu prsty křečovitě propne.
"Rei-chan... když to řekneš, slíbím ti, že budu hodný." Smlouvá s ním a znovu se proti němu pohne. Však on ho jistě taky chce, takže ho musí dráždit, aby to už taky nevydržel.
Reita
"Hodný? Ty ani nevíš, co to je..." Rýpne si do něj a do vzrušeného hlasu se mu vloudí náznak pobavení a pronikne do něj pomalu a opatrně jen jedním prstem. Musí hlasitě vydechnout, když ucítí tlak Rukiho těla směrem k němu, tohle už je na něj trochu moc, tohle přece nemůže vydržet dlouho...ale ještě chvíli.
"mmm..." Broukne a vypadá to, že nad jeho smlouváním přemýšlí, v hlavě už ale má odpověď připravenou.
" Ne..." Prohodí nekompromisně a pronikne do něj druhým prstem hledajíc jedno speciální místečko. Zapomíná na kameru, zapomíná na čas, vnímá jen Rukiho tělo pod sebou, které tiskne ke stolu, aby mu co nejvíce zabránil v pohybu, ale aby mu neublížil, to opravdu nemá v plánu. Chce ho trochu týrat...už jenom za to, jak se s pohledem na něj na podiu nakrucuje, dělá mu to schválně...Určitě!! "ale možná si to rozmyslím, když i řekneš jak moc mě chceš..." Vyjde z jeho rtů a vůbec netuší, kde se to v něm bere, něco se v něm spustilo a vůbec netuší, kde se to vzalo. Skloní se k jeho zádům, aby krátce polaskal kůži svými rty a zmapoval páteř jazykem. Vysvobodí na několik okamžiků prsty z jeho nitra, aby mu mohl věnovat ještě jedno plácnutí na to samé místo, kde už obtisk skoro zmizel a znovu ho začne dráždit. Minule ráno, mu to neřekl, ale teď to z něj dostane musí!!
(Konec druhé části)
Awwwwh, já budu brečet, tohleto děláte schválně :D Zlé, zlé, zlé :D
Já z nich normálně puknu, nebo já nevím... tohle je fakt dokonalost :33 Reita se pěkně rozjíždí, Ruki je taky taky pěkně rozjetý a zároveň mi přijde i trošku... rozpačitý? :D Awwwh~ Tohle se mi vážně líbí :33 A já už se nemůžu dál vykecávat, musím rychle na tu poslední část!
Já z nich normálně puknu, nebo já nevím... tohle je fakt dokonalost :33 Reita se pěkně rozjíždí, Ruki je taky taky pěkně rozjetý a zároveň mi přijde i trošku... rozpačitý? :D Awwwh~ Tohle se mi vážně líbí :33 A já už se nemůžu dál vykecávat, musím rychle na tu poslední část!
[1]: Mmm Reita a je ho dobře skrývané sklony? XD Ehm nebo za to může Ruki? Určitě! XD S každou další story zjišťujeme, že Ruki v ostatních probouzí netušené možnosti, jak jenom to dělá?
Cituji Tenshi: "Ruki je very powerfull postava". XD
A já musím jen souhlasit!
Cituji Tenshi: "Ruki je very powerfull postava". XD
A já musím jen souhlasit!
Žádné komentáře:
Okomentovat