(hotel)
Ruki
Radši mlčí, ale musí uznat, že Reita má pravdu. Obecně by o sobě řekl, že je hodný kluk, ale přiznejme si to otevřeně... z nich asi nejmíň. Vzdychne si spolu s ním, když v sobě ucítí jeho prst dráždící vhodná místa a Reita vzápětí odmítne jeho nabídku. Vztekle si bouchne pěstí do stolu.
"Tak nebudu hodný nikdy! Prostě nikdy rozumíš?!" Znovu se zapře proti němu, ale způsobí si jenom hlubší průnik jeho prstů, které podráždí přesně to, co mají. Okamžitě zasténá a povolí pod ním. Ve tváři už má opravdu zmučený výraz, když poslouchá jeho hlas, dožadující se jeho proseb o přídavek. "Chci... chci tě... moc..." Dostane ze sebe upřímně, když ho jeho prsty opustí. Dostane něco lepšího? Omámeně přivírá oči, na zádech ho pálí Reitovy rty a pak znovu vyhrkne, když ho plácne po druhé. "Kusooo, tak už dělej!" Znovu sevře dlaně v pěst a bouchne jemně čelem do desky stolu. Tohle nemůže vydržet. Kolena se mu už úplně klepou.
"Rei-chan... miluj mě... a já budu milovat tebe..." Zavzdychá roztouženě a má chuť vyrvat si vlasy, jak moc je už zoufalý. Kroutí se pod ním jako žížala po dešti, žadonil by teď asi o cokoliv, jen aby to už bylo. Do tohohle stavu ho nikdy nikdo nedostal. Až to později uvidí na videu, asi se propadne do sedmého pekla. Určitě u toho bude sedět v klobouku, s brýlemi a šálou, pod deseti přikrývkami.
Reita
Nic neřekne přesně do doby, kdy slyší jeho zastenání po tlaku proti jeho prstům. Na tváři se mu objeví skoro až zasněně spokojený výraz a tiše si vzdychne společně s ním. Tohle je šílené a vážně se diví, že to dokázal tak dlouho vydržet.
"Rozumím..." Vydechne jen, ale za několik málo okamžiků uslyší z jeho rtů to, co celou tu dobu chtěl. Neubrání se ale upřímnému zasmání, když praští pěstí do stolu a ještě ho pobízí, aby si pospíšil. Tohle je jako rajská hudba, tohle je odměna za všechno špatné, co se mu kde přihodilo. Už začíná pomalu zápasit se svými kalhotami, aby se stáhl ze svých boků, když z Rukiho úst vyjdou slova, která jej donutí znovu nahlas vzdechnout. Tak tohle je to poslední, co by čekal...Uvědomí si, že takhle si ho vzít nechce, ne po tom co mu řekl. Chce mu u toho vidět do tváře, dost už hraní. Kopne kalhoty stranou, když z nich vysvobodí kotníky. Tlakem na rameno ho donutí se zvednout a otočí si jej čelem k sobě, aby jeho drobné tělo plynulým pohybem vyzvedl na stůl a napasuje se mezi jeho stehna.
"Vždycky budu..." Vyjde z jeho rtů přiznání v návaznosti na jeho slova a začne do něj pronikat. Rty bez váhání přitiskne na ty jeho měkké a smyslné. Líbá jej s novou intenzitou, skrze rty mu unikají roztoužené výdechy, jak se uvnitř něj ocitá, čím dál hlouběji a je mu jasné, že tohle nebude mít dlouhého trvání. Počká jen chvilku, než se rozpohybuje v bocích proti těm jeho které svírá ve svých dlaních.
"Řekni to ještě jednou..." Zavzdychá slova do jeho rtů, dopřeje si ještě pár pohybů, než doslova exploduje do jeho nitra s hlasitým zasténáním jeho jména. Dýchá jakoby právě uběhl maraton a opravdu hrozí, že mu kolena povolí a normálně se odporoučí k zemi. Tenhle zážitek snad nemůže přirovnat k ničemu. Opře si čelo o jeho rameno a hlasitě polkne a natáhne vzduch do plic.
"Zítra si vybereš prstýnek...nehodlám Tě v nejbližších padesáti letech nikomu dát..."
Ruki
Slyší cinkání přezky jeho opasku a zvuk sjíždějících kalhot, už si myslel, že se toho snad nedožije. Ale místo, aby to přišlo, Reita si ho jemně otočí čelem k sobě. Je jako hadrová panenka, v očích má rozdivočelou touhu a ramena choulí k sobě, jak má husí kůži po celém těle. Podívá se do očí svému mučiteli a v další chvilce už sedí na stole s nohama od sebe a jím mezi nimi. Reita zareaguje na jeho slova o vzájemném milování a tím je všechno řečeno a zpečetěno. A on ho konečně pocítí uvnitř sebe. Prudce vzdychne a znovu zvrátí hlavu dozadu. Kdyby ho Reita nedržel, snad by prostě padl na záda a jenom tak nějak byl. Je z něj úplně bez sebe. Jejich rty se spojí v plamenném střetnutí, ale jen do doby, než ho Reita požádá, aby to vyslovil znovu.
"Miluju tě. Miluju tě...." Vyráží ze sebe ochotně, protože teď je dokonale zkrocený a jako odměnu za svá slova dostane jeho vrchol a plné nitro jeho tekutiny. On potřebuje ještě pár přírazů a následuje ho vzápětí. Musí se ho pevně držet kolem krku, stehna tiskne k jeho bokům a obličej má schovaný do jeho ramene, zatímco se zachvívá po celém těle jako by měl zimnici. Jsou oba úplně uřícení. Pokaždé, když to dělají, je to silnější a šílenější. S takovou se u toho příště zabijí. Prostě spolu umřou v posteli. Usměje se tomu, ale pak mu doteče, co Reita řekl. Hecovali se před tím na tohle téma, když ještě klečel, ale tohle znělo docela opravdově. Pomalu odlepí čelo od jeho těla a vystoupá očima k těm jeho.
"Než uplyne padesát let, tak možná i stačím umřít. Nevím, koho bych si pak hledal." Vyleze z něj typicky po jeho a kousne se do rtu. Myslí tohle oba dva vážně?
Reita
Musí se usmívat, když si uvědomí, že mu to nakonec řekl, v první chvíli se jeho slova nedostaly úplně do hlavy, protože tam bylo prostě vymeteno. Jenže teď už se pomalu vrací k normálu, tiskne k sobě jeho vláčné tělo a sám se stehny zapírá o stůl, aby se prostě neodporoučel k zemi. Tohle byl neskutečný uragán a začíná mít pocit, že za chvíli to bude na osobní knihu rekordů do které bude s každým jejich sexem přibývat nový zápis.
"Miluju Tě " Broukne po chvíli naprosto upřímně, možná za to částečně může i tenhle zážitek, ale někde uvnitř to věděl od samého začátku. Jemně jej hladí po zádech nevynechávají ani jediný kousek jeho kůže a sem tam se neubrání políbit jej do vlasů, když se sám ještě snaží posbírat dech. Po jeho slovech ale nepatrně stáhne obočí k sobě, protože to znít tak nějak neutrálně, pořád si oba dva můžou myslet, že to byla jen hra.
"Ruki...já..to myslím vážně..." Zamumlá tiše do jeho vlasů a silně stiskne víčka k sobě, protože je pořád dost pravděpodobné, že ho pošle do háje. Možná se ho mol zeptat později, kdy by byly aspoň oblečení nebo minimálně nebyl ještě uvnitř jeho těla. Jenže to prostě nemůže dostat z hlavy, i kdyby stokrát chtěl. Kamera pořád běží, hodin je, že hrozí každou chvíli příchod kluků a jemu....je to jedno, teď na ničem z toho nezáleží.
Ruki, Aoi
V hlavě mu jako ozvěna pořád dokola rezonuje Reitovo Já to myslím vážně. On sám má obočí nahoře, zírá někam před sebe a snaží se pochopit, že té větě rozumí, že opravdu nebyla tatarsky nebo tak nějak. Musí se mu prostě pořádně podívat do očí. Chvíli v nich hledá stopu po čemkoliv, ale vidí jen odhodlání a ryzí upřímnost.
"Rei-chan..." Vydechne měkce, protože tenhle krok opravdu hodně znamená. Bylo by to totiž oficiální, úplně před všemi. Ještě před tím, než přejdou pod vlastní nahrávací společnost. Moment! Uvažuje nad tím a ne nad faktem, že by si ho vůbec vzal? Olízne si rty, aby mu na to něco odpověděl a v ten okamžik se za dveřmi ozvou hlasy. Aoi a Uruha jsou tady a on sedí nahý na stole, s ním uvnitř sebe a tím zapnutým počítačem na stole před pohovkou. Do obou jako, když střelí blesk. Nejsou schopní doběhnout k věcem, posbírat je a uklidit ten laptop, ale jsou schopní se od sebe aspoň odlepit a během dvou vteřin zmizet za dveře Reitova pokoje. Dýchá jako sentinel, když se zády opře o desku dveří, s Reitou po boku a naprosto vyděšeným výrazem v očích. TEN POČÍTAČ!!!! Z poza dveří slyší Aoiho hlas. Něco spokojeně vypráví Uruhovi a kdyby koukal skrz klíčovou dírku, věděl by, že přišli za ruku, ale on nekouká. Srdce v něm mlátí jako splašené a jen stočí oči na Reitu vedle sebe. Aoi vejde a zavře za nimi dveře. Oba jsou už v dobré náladě, ta slepice je snad na chvíli zapomenutá a on se rozhlíží kolem. Nikoho z kluků tady nevidí. Srdíčka jsou po celém pokoji a....
"To jsou Rukiho kalhoty?" Zvedne z pohovky kus oblečení s nechápavým výrazem. Ruki takhle svoje věci nikdy nenechával. Jenže pak jeho oči putují dál... tričko, u stolu Reitovy kalhoty... cože? A pak obejde stolek a všimne si, že laptop je otevřený a.... nahrává????
"To je nějaký omyl?" Zmáčkne konec nahrávání a v první chvíli ho nenapadne soubor dál zkoumat. Vymění si s Uruhou pohled, ve kterém svítá. Rty naznačí slovo TADY? a začne se uculovat.
Reita, Uruha
"Do prdele!!" Naznačí rty, aniž by z nich vyšel jakýkoliv zvuk a absolutně netuší, co teď má dělat. Jestli si ho kluci všimnou a kouknou se....ne tohle není dobrý.
" Co teď?" Naznačí ještě ústy s pohledem upřeným do Rukiho tváře, než si schová tvář do dlaní, vážně by se smál, kdyby to nebylo JEJICH video.
Uru se očividně odprostil od všech starostí ohledně Nany. Skoro to vypadá, jakoby vyznání citů k Aoiovi momentálně přehlušilo všechno ostatní. Usmívá se, když ruku v ruce vyjdou do pokoje a jako první mu padne pohled na ten bordel kolem. Ne, že by byl nějak pořádku milný, ale neujdou mu Rukiho věci na zemi a to...divné. Pohledem zmapuje situaci, když se koukne na Aoie.
"Já to myslím radši ani vědět nechci...ale...na tom stole už jíst nebudu..." Rozesměje se upřímně, protože proud věcí jasně směřuje k tomu místu a on má celkem dobrou představivost, vlastně se mu do hlavy vloudí jisté okamžiky, ve kterých hraje hlavní roli Aoia začíná mít problém.
"Mmm...hele když je to zaplý můžeme se kouknout na ten včerejší koncert...jedno místo se mi úplně nepovedlo..."Napadne jej, protože do zkoušky je ještě daleko ale ne zas tolik, aby se mohli zavřít do pokoje a...+Uru, uklidni se+
Ruki, Aoi
Ruki vidí, jaká slova tvarují Reitovy rty a pak mu svitne. Oči se mu rozšíří, narovná se a popadne ho za ramena.
"Musíš na sebe něco hodit a jít tam, ten počítač jim seber!" Řekne mu.
"Tak honem! Já jsem tě zachraňoval z kaple, teď musíš ty!" Popohání ho a plácne ho přes nahé stehno až to mlaskne.
"Já nemůžu, nemám tady ani oblečení!" Poukáže na svoje stále nahé tělo a pak prostě přecupitá k jeho nevybalenému kufru, aby se v něm začal přehrabovat, hledá nějaké tričko nebo něco. Musí mít taky samá tílka? Otočí po něm hlavu z podřepu nad otevřeným kufrem. "Ale honem, než to najedou!" Dělá na něj popohánějící gesto dlaní. Že by mu nějaké to oblečení podal to ne, shání ho samozřejmě pro sebe.
Aoimu je jasné, že kluci musí být někde tady. Buď v koupelně nebo v jednom z jejich pokojů a podle toho ticha to vypadá, že se asi uštvali. Neví, jestli jim nemá začít závidět, ale představovat si je teda nechce. Jak to vypadá, Kai je pořád nezvěstný a o už o něj začíná mít strach. Kde je, když tady Hyde není? Vůbec se jim nesvěřil. Normálně je tak užvaněný, že vědí i to, co nechtějí a teď? Po slovech Uruhy se podívá směrem ke stolu a dojde mu to taky. Ušklíbne se, když si s ním vymění pohled.
"Do prčic, nejsou tady sami...." Brblá rozhořčeně, ale přikývne na jeho slova o sledování záznamu a začne se rychtovat před počítač. Kdyby býval tušil, co se jeho kocourkovi honí hlavou. On byl proti tomuhle imunnější. Ne proti Uruhovi, když na něj hodil okem, ale obecně proti takovým představám, když měl plnou hlavu blížící se zkoušky a koncertu.
"Doufám, že si do ničeho nesednu." Přidá si vlastní komentář, když dosedne na pohovku s nohama rozkročenýma a předloktími na nich, aby sáhl na touchpad a našel koncert. Nedokončí to. Hledí na poslední obraz, který video zachycuje a už asi nikdy nedá dohromady souvislou větu. Okamžitě začne mávat na Uruhu, aby přispěchal k němu.
"Pojď jsem dělej!" šeptá k němu naléhavě a ukazuje si na rty jako že pšššš!
Reita, Uruha
" Já proč sakra já?" Broukne jeho směrem tiše, ale neváhá ani vteřinu a začne hrabat něco na sebe. Kdyby tu možná neměl takový bordel, hledalo by se mu o hodně líp. Nakonec přece jen vyštrachá kalhoty, které si jen tak natáhne, no co na ostro chvíli vydrží, lepší než kdyby viděli...ne nad tím ani přemýšlet nemůže.
"Taky jsi mi mohl pomoct..." Zamumlá tiše ještě Rukiho směrem a málem se přerazí, jak se rychle snaží dostat do nohavice a pak následně i do druhé.
Reiovi to přece jen chvíli trvá, mezitím si Uruha ještě jednou prohlédne celý společný pokoj a protočí oči v sloup, než se kousne do rtu. +Kdyby jsi nevyváděl kraviny hned od začátku+ Proběhne mu ještě hlavou, než stočí pohled znovu k Aoivi...
"Myslím, že za chvíli budu chtít vlastní pokoj, začínám mít strach na cokoliv sáhnout..." Nakrčí obočí a má, co dělat, aby se nezačal smát. Jenže to by Aoi nesměl pronést poznámku o tom sedání. Prostě se regulérně rozesměje, ale ne příliš nahlas, kdyby kluci vážně spali. Nakrčí obočí, když na něj začne mávat jako zjednaný a ještě mu naznačuje, aby šel za ním.+Co tam pro boha našel..porno?+Proběhne mu hlavou pobaveně, ale bez váhání se k němu rozejde a sedne si do jeho těsné blízkosti, úplně nenápadně...přece na to taky musí vidět. Jenom dosedne a padnou mu oči na monitor málem mu upadne čelist.
"No to si děláš..." Začne pomalu, ale nedořekne to, prostě sáhne po touchpadu a spustí přehrávání od začátku. S každou minutou mu padá čelist víc a víc.
V tom se otevřou dveře a dovnitř vběhne Rei jen v kalhotách a bez váhání zamíří směrem k nim, je mu jasné, že něco viděli, protože ten zvuk....DO HAJZLU...Bez váhání zaklapne noťas přímo před jejich očima a přitiskne ho ke svému hrudníku, jakoby to bylo to nejcennější, co kdy v životě měl.
"ehm..." Nadechne se, aby jim k tomu něco řekl, ale na tohle snad ani není co říct.
" Ani slovo..." Zamručí skoro až výhružně a radši se otočí na patě, aby hodně rychle zaplul zpátky do pokoje. Je to snad poprvé v životě, kdy je opravdu rudý jak rak. Práskne za sebou dveřmi.
"Myslím, že něco viděli.." Dostane ze sebe nakonec, aniž by se pohnul nebo pustil notebook z rukou.
Ruki, Aoi
Pokývá hlavou, když s ním Uruha sdílí myšlenky a pak si znovu přiloží prst na rty, když se Uru rozesměje, ale když vidí ty jeho jiskřící oči a jak je u toho nádherný... zlobí se sám na sebe, že mu to zakazuje. V další chvíli už ho má těsně vedle sebe a pootočí tvář, aby se nadechl vůně jeho vlasů, ale jen do okamžiku, než se oba zadívají na monitor. Tak nějak je tam pozastavené video toho, jak kluci mizí ze záběru a na sobě opravdu NIC nemají. A Uru jediným rychlým kliknutím klepne na play. On by to snad neudělal, ale oči samozřejmě neodlepí a koutky mu vystřelí nahoru. Začíná to nudně, oba jsou oblečení, kočkují se na gauči, běžné řeči mezi nimi... už se natahuje k laptopu, že to trochu posune, když se dveře rozletí a z nich vyběhne do kalhot oblečený Reita. Oba dva za ním jako na povel obrátí hlavu a provází ho očima, které hlásají Víme všechno! Ani jeden neudělají nic, když monitor spadne a Reita si počítač přitiskne k hrudi jako vlastní dítě. Jen na něj zírají s cukajícími koutky.
"Tohle bych rozhodně plánoval jinde." Neodpustí si Aoi, ale hned zmlkne po tom varování a zvedne dlaně v gestu Už nic. V další vteřině dveře bouchnou znovu a rozhostí se ticho. On se pomalu otočí na Uruhu a přimáčkne si obě dlaně na ústa, aby se nesmál nahlas.
"Oni si natočili...svoje domácí porno?" Dostane ze sebe nakonec a tečou mu z toho slzy smíchu.
"Jak na to přišli? A tady? Teď?" Láme ze sebe, když se levou dlaní opře o jeho pravé koleno a směje se dál. Ruki na sebe mezitím navlékne jedno z Reitových delších triček a uvažuje a spěšně přejde ke dveřím, aby slyšel alespoň něco z toho, co se za nimi děje. Za chvíli už je Reita zpátky u něj, v náručí objímá laptop a on k němu hned přiskočí, popadne ho za ramena a zírá na něj očima Tak co viděli, mluv!!! Jenže podle té jeho rudé barvy je jasné, že viděli dost. "Do prdele."
Vypadne z něj a začne rudnout taky.
"Jen se domýšlí, na to měli moc málo času." Mává dlaní ve vzduchu, než dá ruce v bok a rozdýchává to. Jenže teď už je jim jasné, co se tady dělo a že oni dva tu nahrávku mají.
"No a co. Tohle dělá každý." Snaží se uklidnit sám sebe, ale moc to nefunguje. Teď má jako odsud vylézt, jít s nimi na zkoušku a pak hrát? A jak to má do háje udělat? Jak se na ně má vůbec podívat? A kam stáhnou to video...? Všechno mu najednou připadá riskantní. Odvedle se naštěstí žádný hlasitý smích neozývá. Zavrtí hlavou, když vytáhne obočí a vymění si s Reitou pohled.
Reita, Uruha
Samozřejmě, že Uruhovi neušel pohled Aoie, který mu s radostí oplatil, musel potlačit nutkání na něj takhle zblízka mrknout. Líbí se mu k němu tisknout, klidně by se tisknul víc, ale tyhle myšlenky mu vymaže to, co vidí na monitoru, začíná mu postupně docházet, co se tu nejspíš dělo a gestem ruky pobídne Aoie, aby video přetočil. Ne, že by měl potřebuje je vidět, ale z druhé strany...sakra on to fakt nejspíš udělali. Trhne sebou jako dítě přistižené při nějaké nekalosti, když se dveře otevřou a k nim si to míří Rei. Opravdu se snaží tvářit naprosto vážně a nevinně, jenže prostě těm koutkům se dole zůstat nechce a ramena se mu zachvěji po náporem smíchu, kterému jen stěží odolává. Mlčí po varování Reie...ale, když už je v dostatečné vzdálenosti.
"Nezapomeňte si to uložit pro dětičky..." Začne se dusit smíchy a má co dělat, aby nahlas nevyprskl. Podívá se na Aoie, který to řekne nahlas.
"Zeptej se jich...potom...myslím, že...." Doluje ze sebe a vůbec si nevšimne, že položil ruku na Aoivo u dlaň na svém koleni.
"Myslím, že Ruki se propadne do země a Rei taky...bože..tohle budou mít na triku do konce života.." Dokončí ještě a volnou dlaň si přitiskne na ústa.
Rei stojí opřený o dveře, jak solný sloup a jen shlédne s mírně staženým obočím na Rukiho, který jej popadne za ramena.
"Já vlastně ani nevím, co všechno viděli...já to radši ani nechci vědět..." Protočí očima v sloup. Kouká, jak se snaží uklidnit Ruki sám sebe. Na Reie to celkem obstojně funguje, hlavně se začíná bavit tím jeho výrazem. Oplatí mu pohled a krátce pokrčí rameny.
" No co...při nejhorším jim vpálíme do obličeje jejich hlasitou noc no.." Prohodí skoro až suverénně, než si uvědomí, co se vlastně všechno semlelo a prostě se krátce zasměje.
"Pořád to můžeme zahrát na předsvatební noc..." Chytne se toho okamžitě a sveze se zády podél dveří na zem a znovu se začne chechtat. Vystoupá pohledem vzhůru po jeho odhalených nohách až k lemu svého vlastního trika. Už zase ho napadá spousta myšlenek, nakonec jednu z nich uskuteční, když uchopí mezi palec a ukazováček lem a trochu jej poodtáhne.
"Teď když už nás viděli...by nás mohli i slyšet ne..?" Zeptá se jej s cukajícími koutky a je očividné, že si z Rukiho dělá legraci.
Ruki, Aoi
"Místo motýlků..." Vydere ze sebe, když mu z očí tečou slzy smíchu. Pak ale na své dlani ucítí Uruhův dotek a omotá jeho prsty svými. Trochu se uklidní, narovná a pokrčí rameny.
"To budou. Počkej, až to řekneme Kaiovi. Chudák by nevěděl, čemu se smějeme." Řekne mu se škodolibou jiskrou v oku a nakloní hlavu jemně k rameni.
"Jdu nás sbalit na zkoušku. Zkus mu zatím zavolat. Už není moc času." Požádá ho měkce, vstane a jde se věnovat nutnému.
Ruki přechází po Reitově pokoji jako tygr v kleci a zkontroluje hodinky. Musí přeběhnout k sobě a obléct se, už je čas. A oni dva jsou vedle? Jak to má jako udělat??? Má na sobě jen jeho tričko. Poslouchá u toho jeho návrh stěru a pak k němu prudce střelí očima.
"Předsv... to jim teď nemůžeme říct! Ne dneska!" Vyhrkne. To by ho už vážně zabilo. Reita se směje, jako by tohle celé byl nejlepší vtip jeho života, ale on se jen podívá na strop s rukama v bok a zavrtí hlavou. Shlédne na něj až v okamžiku, kdy ho Reita zatahá za tričko.
"To si piš, že náš uslyší! Až budou nejvíc unavení." Do tváře mu vstoupí satisfakce a pak si poklepe na hodinky.
"Ehm... jdi je zabavit." Další nevinný rozkaz, ale jestli chtějí zpěváka, musí se k sobě nějak dostat a právě teď je z něj největší stydlivka na zeměkouli.
(Konec)
OMG! Tohle je zabijácké :'DD Já normálně brečím smíchy :'DDD TOhle fakt nejde... ta představa Aoie s Uruhou, jak to tam zkoumají a Reita, jak jim to sebere :'DD A ještě ty jejich komentáře :'DD Vy jste fakt geniální, já před váma smekám :'DD
A navíc vám moc děkuju, protože po včerejší knižní kocovině a dnešním ku***kém dni jsem takové rozveselení vážně potřebovala :DD
Teď ty jejich potutelné pohledy a Rukiho, který byl tak rozjetý a najednou je z něj stydlivka, nedostanu z hlavy :DD No, a rozhodně doufám, že nějaká hlučná "pomsta" bude! :DD
A mimochodem, tak mě napadá, jestli se Reita s Rukim na to video dokážou vůbec spolu podívat... aby chvíli po začátku neletěl notebook někam na zem a záznam nenahradili něčím naživo :DD Ale docela by mě zajímala jejich reakce na to :DD
A navíc vám moc děkuju, protože po včerejší knižní kocovině a dnešním ku***kém dni jsem takové rozveselení vážně potřebovala :DD
Teď ty jejich potutelné pohledy a Rukiho, který byl tak rozjetý a najednou je z něj stydlivka, nedostanu z hlavy :DD No, a rozhodně doufám, že nějaká hlučná "pomsta" bude! :DD
A mimochodem, tak mě napadá, jestli se Reita s Rukim na to video dokážou vůbec spolu podívat... aby chvíli po začátku neletěl notebook někam na zem a záznam nenahradili něčím naživo :DD Ale docela by mě zajímala jejich reakce na to :DD
A nehledě na to, jak se Reita s Rukim nenásilně jeden druhému vyznali :33 Aww :33 Tohle bylo ještě ke všemu tak krásně romantické - jako tohle snad ani není možné, aby na takovém malém prostoru bylo všechno cute, perverzní, romantické a ještě i vtipné :D Fakt smekám :D
Naaah, tohle je dokonalost :333
Naaah, tohle je dokonalost :333
[2]:
Joo tak z tohoto jsem měla podobné pocity. Tak nějak jsem pořád čekala, že se Ruki nakonec vyjádří a pak mě Tenshi zabila tímhle!! XD Dokonce mám pocit, že mi pak trvaly reply o něco déle. XD Taky psát, když se jeden dusí smíchy je opravdu těžké, zvlášť když je má před očima, hlavně ty výrazy! XD Rozhodně nás těší, že se nám podařilo všechno zakomponovat do jedné části a není to "na sílu" tlačené. :) Je strašně super, že si to někdo užívá stejně jako my!! O:)
Tohle je ten nejúžasnější koment, opravdu moc, moc, moc si ho vážíme!!!
Joo tak z tohoto jsem měla podobné pocity. Tak nějak jsem pořád čekala, že se Ruki nakonec vyjádří a pak mě Tenshi zabila tímhle!! XD Dokonce mám pocit, že mi pak trvaly reply o něco déle. XD Taky psát, když se jeden dusí smíchy je opravdu těžké, zvlášť když je má před očima, hlavně ty výrazy! XD Rozhodně nás těší, že se nám podařilo všechno zakomponovat do jedné části a není to "na sílu" tlačené. :) Je strašně super, že si to někdo užívá stejně jako my!! O:)
Tohle je ten nejúžasnější koment, opravdu moc, moc, moc si ho vážíme!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat