28. července 2019

Reita x Ruki - Pro dětičky, místo motýlků - Část 1.


 (hotel)




Reita

Včerejší koncert se opravdu povedl, všechno bylo v pořádku a on se mohl kochat po většinu času kochat výhledem na Rukiho. K jeho štěstí se nějakým záhadný způsobem dokázal soustředit na hudbu a dal do toho všechno. Večer se mu naprosto bez váhání nakvartýroval do pokoje a začíná vážně uvažovat o tom, že příště si do něj rýpne, aby zařídil apartmán se čtyřmi pokoji místo pěti. No dobře, nejspíš by ho poslal do háje, protože do jednoho by se nevešli, rozhodně ne s tím množstvím věcí, které Ruki má, ale jako vtípek...jo ten si rozhodně nechá v zásobě. Ráno se vzbudil jak jinak, než vedle něj, naštěstí v tomhle hotelu měli postele o něco širší, takže není tak rozlámaný jako jindy, jenže ráno je čeká překvapení v podobě tuny plyšových srdíček pro Kaie....Ten se vypaří, ještě než ho stačí zasypat palbou otázek, jestli se Kei náhodou nezbláznil, ale všem je přinejmenším podezřelé, že by to byla jeho práce. Něco tu zavání a jeho ponožky to vážně nejsou. Uruha se vypaří po sprše a následném zavření do svého pokoje, jen zamumlá něco o obědě venku a vzápětí se s nimi rozloučí i Aoi..tam se taky něco děje!! On sám sedí s Rukim u noťasu s kují pikle, protože ani jednoho nápad s točením při jistých chvílích nepustil.
"Sranda to teprve začne být, až to někdo najde..." Neodpustí si zavtipkovat, když se bokem tiskne na ten jeho a okamžitě využije situace, kdy tu nikdo není. Prostě mu přehodí ruku přes ramena a začne si pohrávat s jeho prameny po chvíli už putuje bříšky prstů po jeho šíji a rameni.



Ruki

Sedí vedle Reity a tváří se u toho jako vůdce celosvětového spiknutí, když ze svého místa na gauči pozoruje odcházejícího Aoiho. Už jenom on a budou sami. Nemá tušení, kam všichni kluci pospíchali a ještě každý zvlášť a je mu to upřímně úplně jedno. Tváří se trochu jako Grinch, kazící dětem Vánoce a snaží se nemávat na Aoiho dlaní v gestu Tak už vypadni. Po té jeho poznámce s psaním smsky po něm ještě hodí jedno z Kaiových srdíček, ale je asi jediný z kluků, komu je jedno, kde se vzala a ani ho nenapadne uvažovat nad tím, že asi nejsou od Keie. Má úplně jiné starosti. Zrovna nastavuje web kameru a úložiště dokumentu, až u toho vystrkuje špičku jazyka soustředěním, jednu nohu má přehozenou přes Reitovo koleno a druhou normálně na zemi, opírá se o něj rameno o rameno a jen těkne očima vzhůru, když dveře zaklapnou. Včera po koncertu už se k sobě v tomhle pokoji měli úplně normálně, kluci to nekomentovali a spát odešli taky spolu, no a co. Byli ale tak vyřízení, že doopravdy odpadli, jen do té postele vlezli. Ale teď dopoledne, to je jiná! Neměl v úmyslu tu věc udělat teď, v Naganu, při turné, ale... tak nějak do sebe začali rýpat a hecovat se, až došlo na to, že sedí tady a skutečně to nastavují. A pak co? Prostě se na sebe podívají, udělají Ehm, tak začni něco dělat a...? Pro sebe se uculí a hned na to zahihňá s dlaní na rtech a pomalu mu dojde, že má přes ramena jeho ruku, která ho hladí po krku.
"Nikdo to nenajde. Dáme to pryč, hned jak to bude. Jde nám jenom o vytvoření, pak to schováme." Řekne mu přesvědčeně a chladnokrevně. Voilá! Nahrávání je připraveno. V tu chvíli se narovná a podívá se na něj a.... jemně se začervená a zaplaví ho rozpaky. Natáhne levou ruku stranou k notebooku a ukazováček namíří na tlačítko REC. Pak jím ťukne a nahrávání se spustí. Nemají na to atmosféru, není upravený, nejsou ani v posteli! Tohle bude fakt tragikomedie, až si to pustí... jestli to udělají... on má momentálně pocit, že vrostl do sedačky.
"Ehm..." Pročistí si hrdlo.



Reita

"Čemu se směješ?" Zareaguje okamžitě, když se začne hihňat a tak nějak tuší, co ho napadlo. Určitě to samé, co jeho, protože si prostě nedokáže představit, jak to jako bude probíhat. Ta představa se mu na jednu stranu někde v koutku mysli líbí, ale ze strany druhé...sakra jak se má tvářit ....
"Dobře teda, budu Ti věřit...ale dokážeš si představit ty výrazy?" Skoro to ani nedořekne a upřímně se rozesměje, tuhle představu z hlavy jen tak nedostane. Rozhodně by se minimálně propadl do země, kdyby to někdo našel, to se prostě nesmí stát. Ještě chvíli pozoruje, jak Ruki všechno nastavuje a každou další vteřinou v něm narůstá nervozita. Dokonce ho přepadají myšlenky typu -Co když se netrefí- Blbost to je, ale prostě ho to napadne. Taky by se mohlo stát ještě něco horšího, ale nad tím vůbec přemýšlet nebude, protože to by teprve byl trapas, kdyby..... nic. Notebook jde stranou a Ruki to všechno odstartuje, když spustí nahrávání. V tu chvíli se na něj podívá a střetnou se pohledem, který jasně naznačuje, že si nejspíš natočí, jak se tu vsakují do pohovky. Rozesměje se znova, tohle je fakt na hlavu. Musí něco vymyslet nebo z toho bude houby. Nakonec se netáhne pro jedno ze srdíček a prostě mu ho nacpe za triko. Ani nečeká na jeho reakci a natáhne se po druhém a se smíchem mu ho začne cpát do kalhot s myšlenkou.
"Pořídíme si skrytou kameru...pak to možná půjde...Ruki-chan, ty jsi jak rajče...přiznej se,že na to nemáš odvahu.." Ne, tohle nemohl jen tak přejít a dopustit si rýpnutí.




Ruki

"Jenom tomu, že nevím, jak začneme..." Řekne mu upřímně s jiskřícíma očima. Teď už se směje pro změnu Reita, to když si představuje, jak kluci našli jejich tajné video. Jemu to teda zábavné vůbec nepřipadá.
"Kdyby!" Zvedne do vzduchu ukazováček.
"Kdyby, ho někdy měli najít, tak jedině, až to bude vymykané a profesionální!" Sdělí mu smrtelně vážně a ne, vůbec tím nenaznačuje, že tohle by nemuselo být naposled. V malém okénku dole na monitoru je vidět, že kamera pohodlně obsáhne celou pohovku a vůbec nepřemýšlí nad tím, proč proboha tady. No... na gauči to přece celé začalo... jejich první noc. On snad ty hotely z turné bude objíždět pravidelně, aby měl možnost být s ním zase někdy na stejných místech, jako když spolu začínali. Začínali po asi tak patnácti letech, to zní opravdu vtipně. Zírají na sebe, on jasně cítí, jak začíná červenat a Reita se rozesměje znovu. Cuknou mu koutky rtů a podívá se do látky pohovky, když si zajede rozpačitě dlaní do vlasů. A pak mu Reita začne cpát srdíčko za tričko. Okamžitě se mu začne bránit a pokouší se u toho nerozervat vlastní výstřih, ale proti němu nemá šanci a navíc už se zase oba smějí, jak šílenci. Hned na to se prudce předkloní, jako by ho někdo lechtal s lokty vraženými až do břicha, jak se snaží pochytat srdíčko, které mu cpe pro změnu do kalhot.
"Tohle konkrétní už Kaiovi nevracej!" Směje se a napadne ho, že ta skrytá by asi fakt byla lepší, ale stejně by minimálně jeden z nich věděl, že je puštěná!
"Nejsem!" Brání se.
"Já na to odvahu mám, ty nemáš!" Hecuje se s ním jako na základní škole, když má dojít na první mokrou pusu. Konečně mu to blbé srdíčko vyrve z ruky a zahodí někam na stranu, ale v dalším okamžiku ho plácne přes dlaň, prudce přitiskne svoje tělo na jeho, to samé udělá se svými rty a obejme ho kolem krku oběma pažemi. Jestli do toho nevlítne po hlavě, nestane se vážně nic.



Reita

Směje se společně s ním, když se mu brání proti srdíčku v kalhotách a rozesměje se ještě víc, při známce, že by tohle rozhodně vracet neměl.
"Ne to nemám v plánu, tohle si hodlám minimálně zarámovat..." Vysouká ze sebe mezi jednotlivými záchvaty smíchu a koukne na něj s mírně pozvednutým obočím. Tohle hecování vážně stojí za to, minimálně se bude muset vystříhat, pokud se jim vůbec něco povede natočit. Pohledem doprovodí srdíčko, které letí vzduchem a dopadne na stůl mezi hromadu papíru, kde jsou popsány přípravy na koncert.
"Tolik k přípravám..." Neodpustí si poznámku, jenže když otočí hlavu zpátky už má na sobě Rukiho tělo a hlavě jeho rty, které v jeho nitru rozpoutají bleskovou reakci. Je to jako když by někdo zapálil chrastí polité benzínem. Dlaně mu automaticky zamíří na jeho pevný zadek, za který jej k sobě přitiskne a s tichým vzdechnutím mu začne polibky oplácet, jakoby to snad bylo poprvé. Bez větších obtíží si ho přitáhne na svůj klín a ruce se mezitím rozběhnou po štíhlém těle, hledajíc si svou cestičku pod oblečení. Vlastně úplně zapomene na to, že je něco natáčí a vnímá jen Rukiho tělo, jeho hřející pokožku a pocit vzrušení, který se dostaví skoro jako na povel. Pořád jsou spolu moc krátce na to, aby podobným věcem dokázal poručit.
"Tak mi ukaž jakou máš odvahu..." Broukne tichým, hrubším hlasem, když si trochu popotáhne jeho spodní ret a následně se znovu vpije do jeho rtů s mnohem intenzivnějším polibkem.




Ruki

V tu ránu má Reitovy dlaně na svém zadku a vzdychne si do jeho rtů. Touha po jeho blízkosti je nepopsatelná. Vždycky má pocit, že se perfektně ovládá, dokud na něj nějak takhle nesáhne a pak se promění v Rukiho, kterým normálně vůbec nebývá. Posune se na pohovce po kolenou blíž k němu a obkročmo na jeho klín a nepřestává ho líbat ani na chvilku. Další vzdychnutí, když se Reitovy dlaně dostanou pod jeho tričko a zapálí kůži na jeho bocích a břiše.
"Ty už jsi asi zapomněl na tu kapli, viď?" Připomene mu, když ho Rei hecuje, aby ukázal svou odvahu. Však to byl jeho výmysl a s celým štábem za zadkem.
"Možná bych ti měl zase olíbat rtěnkou obličej, až půjdeme třeba na tiskovku." Vzdychá zblízka do jeho rtů.
"Naschvál vyberu takovou barvu, aby bylo poznat, že je opravdu moje." Pokračuje a vzhledem k jeho škodolibosti není pochyb o tom, že by to doopravdy udělal. Však on by seděl vedle, tvářil se nevinně a dělal, že tu barvu má na rtech každá druhá v sále. Prsty mu zajede do vlasů na spáncích, což dělá opravdu rád a pak dlaněmi sjede podél jeho krku, přes prsa až na břicho a začne hrnout jeho tílko nahoru.
"Zameškal jsi běhání... už zase..." Vzpomene si, protože spolu po ránu v poslední době sportují trochu jinak. Naštěstí to Kaiovi vůbec nemá čas docházet. Zbaví ho jeho svršku a snaží se nehltat očima jeho vypracované tělo a ruce. Hladí ho po hebké kůži, pod kterou jsou svaly pevné jako kámen a přichází z toho o dech. A tohle všechno je jeho. S definitivní platností.




Reita

O něco silně stiskne jeho boky, když mu připomene tu kapli a teď ž opravdu skoro až zmučeně vzdychhne. Tuhle vzpomínku z hlavy jen tak nedostane a dokonce se mu o tom už i zdálo!! Však si taky museli ráno potrénovat, jinak by nebyl schopný ani vylézt z postele.
"Mm nepovídej.." snaží se ze sebe dostat nějakou smysluplnou větu, ale zrovna není schopný příliš přemýšlet, jen trhne jeho boky proti těm svým a donutí tak, minimálně sám sebe znovu vzdechnout, ten pohyb v jistých místech je už prostě moc.
"Klidně se vsadím, že to neuděláš...ne takhle všem na očích..." Zamručí nakonec, když si znovu uzme jeho rty, ale tentokrát jen na chvíli, než se přesune k jeho uchu a provokativně zkousne jeho lalůček, když prsty odsune dlouhé prameny stranou a sevře je ve své dlani.
"Budeš i žárlit, když si mě hodláš tak označkovat...řekni jak moc..." Rýpne si do něj nakonec, když se musí oddálit, aby vzápětí přišel o nátělník a bez otálení sáhne po lemu jeho trika, aby mohl provést to samé. Jenže se pak na jeho tělo nenatiskne, prostě jen skloní hlavu a rty se přitiskne na jednu z jeho bradavek, s níž si začne pohrávat jazykem.
"A ty mi budeš nadávat, když pak nebudeš stíhat....už zase..." Padne z jeho rtů další poznámka, když přejede jazykem směrem k druhé, velmi jemně ji stiskne mezi zuby a pokračuje dál. Hodlá ho dostat za hranici příčetnosti, líbí se mu, když z něj dostane to nejlepší a zatím se mu to celkem daří. Prsty mezitím sklouzne na zapínání kalhot a začne s ním svádět velmi krátký souboj, protože když se mu nepodaří knoflík zdolat na poprvé, prostě trhne prudce směrem k sobě a chudák malý odletí stranou.
"Ups.." Uchechtne se tiše.




Ruki

"Sázka přijata..." Vzdychne vyhecovaně, když mu Reita způsobí explozi v klíně tím jediným trhnutím. Spokojeně si brouká, zavírá oči pod jeho dotekem a rty na vlastním uchu a přikyvuje.
"Ano to budu. Radši nedráždi mojí pomstychtivost. Myslím, že tobě se nic nestane, ale jim by mohlo." Ne, i kdyby mu Rei-chan zahnul, nakonec by mu odpustil, je prostě taková povaha, ale tomu dotyčnému by přestříhl brzdové hadičky a nasypal žiletky do postele. Takové věci by asi neměl říkat na kameru, je to takové doznání, ale... je to přece jejich domácí porno, tak co? Reita ho taky vysvleče a on se prohne v zádech dozadu, když si tiskne jeho tvář ke svému hrudníku a především citlivým bradavkám. Prsty má zabořené do jeho vlasů a po tváři mu přelétne úsměv s jeho poznámkou o stíhání, ale jinak mu v ní sedí už dokonalé vzrušení a klínem se tlačí proti tomu jeho. Reita mu právě zničil kalhoty, což postřehne díky zacinkání knoflíku ve skleničce od džusu někde na stole. Zamračí se a krátce se na něj káravě podívá, ale to je asi tak celé. Na místo toho se pustí do jeho zapínání a je o něco šetrnější. Pak se nadzvedne na kolenou a musí z něj na chvíli slézt, aby měli prostor ze sebe dostat zbytek věcí. Ne, opravdu se nemůže podívat doleva směrem monitor, jinak ho zaplaví rozpaky. Místo toho se podívá do jeho očí s jasnou výzvou a pohodí vzpurně hlavou, až mu vlasy zase zakryjí polovinu tváře.
"Nezamkli jsme dveře...." Protáhne medově, než se po něm natáhne pravou rukou a za bok si ho nešetrně přitáhne blíž.



Reita

Jen něco zamumlá do jeho kůže ohledně sázky. Možná by ho mělo začít děsit, kam až to jejich hecování jednou může dospět, ale zatím si to zvládá jen užívat. Všechny tyhle nápady v něm jen podněcují touhu ho chtít víc a víc a ještě víc hecovat.
"Budeš týrat každého, kdo se na mě uslintaně podívá..." začne pomalu s tichým vzrušeným uchechtnutím.
"To, aby jsi už začal..." Prohodí trochu egoisticky, jenže teď tomu prostě neodolá, musel to říct. Zvedne pohled přesně v chvíli, aby postřehl jeho káravý pohled, zatváří se jako nevinnost sama.
" To samo" Dlaní znovu zajede do vlasů a přitáhne si jej k dalšímu polibku. Dokonale s každým pohybem na svém klíně zapomíná, že je vlastně něco natáčí a má oči jen pro něj a uši pro každý jeho vzdech. Chvíli zůstane sedět, když se Ruki zvedne a kouká na něj s rozeptnutými kalhotami. Musí si ho prohlédnou od hlavy až k patě a koutek mu vystřelí vzhůru.
"Až vydržím na Tebe jenom koukat, nechám Tě svléknout samotného..." Zamručí s jistou nespokojeností nad svým vlastním chtíčem po jeho těle a vyšvihne se na nohy, aby mu s jiskrným pohledem shlédl do očí.
"Nezamkli...Může kdykoliv kdokoliv přijít...stejně jako v té kapli..." Opáčí mu, než se nechá přitáhnout do jeho blízkosti. Dlaně zamíří po bledém těle směrem dolů a společně s nimi a látkou jeho kalhot klesne na pravé koleno a věnuje jeho stehnům něklolik polibků.
"Mm...nečekal jsem, že si kleknu tak brzo..." Broukne zastřeným hlasem, a rty se pomalu blíží k jeho klínu ale zatím se mu vyhýbá.




(Konec první části)

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 12. dubna 2019 v 22:31 | Reagovat
ÁÁÁ~ UKONČIT TO V TAKOVÉM MÍSTĚ! No ještěže už je povídka dokončená, jinak bych vás musela vážně přerazit, kdybych ještě musela nějaký ten den čekat na další díl :D
Awww, Reita s Rukim jsou totálně roztomilí a zároveň dokonale pervy a sexy a já je prostě žeru :33
2 Tenshi & Akurai Tenshi & Akurai | Web | 13. dubna 2019 v 23:18 | Reagovat
[1]: Heh,to nebyl tak úplně prvotní plán, ukončit to zrovna v tomhle místě ale...povedlo se. XD Jestli to někdo četl a musel si počkat do druhého dnes, je mi ho upřímně líto!! XD Kluci se nám trochu zvrhli do naprosto nečekaných vod. Vlastně mě nejspíš nikdy nenapadlo, že někdy napíšeme něco až takového. XD

Žádné komentáře:

Okomentovat