Reita x Kai - Naučím Tě, jak být hodný - Část 2.

(tábor)

Reita

Koutky se mu mírně pozvednout, když slyší jeho ujištění, že se bránit nebude. Nic víc nepotřeboval slyšet a hlavně se mu znatelně uleví. Musí si připustit, že kdyby od něj utekl, nejspíš by měl problém sám se sebou. Celá tahle situace v něm jen rozdmýchala odhodlání, které se teď dere neodbytně na povrch. Se ztroskotáním přišlo jakési uvědomění, že život je nevyzpytatelnou veličinou a on to rozhodně nehodlá pokoušet. Hlasitěji vydechne do Kaiových rtů, když jej políbí a přitáhne si ho, co nejblíže k sobě. Slova nikdy nepustit dostávají v tuhle chvíli úplně jiný rozměr a to, že na tomhle ostrově nejsou sami, se samovolně vytlačuje z jeho mysli. Naprosto se ztrácí v jeho blízkosti, a aniž by si to uvědomil, začne hrnout látku jeho trika nahoru. Dojde mu to až ve chvíli, kdy se od něj odtáhne, aby mu jej mohl přetáhnout přes hlavu. Shlédne na jeho nahý hrudník a v očích se mu blýskne. Skloní se k jeho uchu, o které se krátce otře rty, než trochu vydechne vzduch z plic, jak moc na něj teplo jeho těla působí.

"Mám problém se ovládnout Kai-chan a vůbec nevím, co s tím." Zašeptá mu s dalším dlouhým výdechem. S dalším nádechem vnímá moc dobře jeho vůni a ta jej nutí mírně přivřít víčka. Bože, je tak okouzlující a sexy a on by ho nejradši někam zatáhnul a…nepoznává se, takhle ho nikdo do kolen snad nedostal, nikdy. Bezděky těkne očima přes jeho rameno po okolí, jakoby podvědomě hledal nějaké soukromé místečko. Měl by se svých vlastních myšlenek začít bát, no možná to přijde, až k tomu dostane prostor, nebude ho mít u sebe a nejspíš ho ani nesmí vidět.

Kai

Nechá se s vléknout z trika a vůbec by neměl! Jenže on zvedl poslušně ruce nahoru a nechal si odhalit hrudník, který celkem směle konkuruje tomu jeho. Vždycky si myslel, že kdyby Reita bral na kluka, tak spíš na typ Ruki, co mnohem víc působí křehce a ne na někoho, jako je on sám. Vůbec má toho Rukiho pořád nějak zaškatulkovaného vedle něho, to proto, jací přátelé byli. A ve skutečnosti je to trochu jinak... Naprosto jednoznačně vnímá Reitovo okouzlení jím samým a je to tak dokonalý pocit, že ho to hecuje k dalším činům. Najednou si připadá neodolatelný. Reita doslova hicuje, je na něm vidět vášeň i touha a Kai se z toho asi rovnou rozpustí na místě. Tohle s nikým nezažil. Cítí, jak ho Reitův dech lechtá na krku, už je bez trička a dál co? Asi si ho zase neoblékne a nepůjde na oběd, když už ho to nechal udělat, to by bylo trapné. A tak pootočí tvář tak, aby našel jeho rty a znovu ho políbí, zatímco ho sám začne svlékat z toho jeho trika. Už ho viděl tolikrát, když spolu běhali a cvičili a pak lezli všelijak do sprchy a teď... ten pohled na něj má najednou znamenat něco jiného. Napadne ho, že jestli se vrátí a budou spolu hrát, on od bubnů vidí úplně na všechny a až Rei nahodí tu svou pózu s nohama pomalu do provazu, vypadne z rytmu a všem to zkazí.

"Až budeme hrát, ty budeš mít pásku na nose a já na očích." Řekne mu v návaznosti na své myšlenky, které Rei nemohl číst, ale asi mu to dojde. A pak už ho znovu líbá a dlaněmi začne opatrně mapovat linii jeho ramen, paží a lopatek. Zná je, přece ho pár dní zpátky mazal... kdyby tušil...

Reita

Spokojeně zamručí, když si najde znovu jeho rty a oplatí mu polibek o něco vášnivěji, bere to jako souhlas s tím, co se mu prohání hlavou. Dlaně už pomalu opustí jeho zadní partie a vydají se pomalu dopředu, i kdy se musí od něj svými boky mírně odtáhnout, aby se dostal k zapínání jeho kalhot. To, že by mohl kdykoliv, kdokoliv přijít se do jeho mysli momentálně nemá šanci dostat, má tam prioritně Kaie a jeho tělo tak blízkost tomu svému. Zapínání povolí rychleji, než původně čekal a s trochu provokativním pousmáním zatáhá za jeho lem, než je stáhne úplně a vzhlédne k němu s podřepu. Dlaně přesune na jeho boky, které stiskne a rty se mezitím pomalu přiblíží k jeho stehnu, které zasype hromadou polibků. Užívá si každý milimetr, pomalu stupajíc výš a výš, ale zatím se záměrně vyhýbá jeho klínu. Na ten bude čas později. Míří přes podbřišek až na hrudník, kde si krátce pohraje s bradavkami a zastaví se až u krku. Teprve v tu chvíli se jeho prsty obemknou kolem jeho chlouby a celkem obratně se ho snaží přimět nepřemýšlet nad něčím jiným.

"Budu si muset pásku posunout na oči a dát špunty do uší. Budu mít problém, jen když tě uslyším." Musí mu ukázat, co by se mu mohli líbit, aby náhodou nekoukal, kam nemá. Ani neví, kde se v něm vzala tahle drobná žárlivost, zatím ji drží v celkem obstojných mezích a hodlá ji tam udržet i nadále. Jenže on viděl ten pohled! Nesmí dovolit, aby Kai byť jen zaváhal. Rty se pomalu přesouvá po jeho krku až ke rtům, o které se jen jemně otře, než si je znovu uzme v dlouhém polibku, aniž by ho přestal dráždit. Všichni budou u oběda, jak doufá a...no možná by se trochu mohli trochu poposunou za keř, ale čert to vem. Minimálně Uru a Hide už to mají nepochybně za sebou. Ne, že by nutně potřeboval, aby někdo viděl jeho nahý zadek, jenže v tuhle chvíli, je mu to úplně jedno. Nepoznává se a může za to Kai!!

Kai

Zachvěje se a v břiše se mu cosi převrátí vzhůru nohama, když se konečky Reitových prstů dotknou lemu kalhot v předu. Tak úplně nečekal, že odstartuje rovnou tohle celé, možná nějaké oťukávací něžnosti, ale o minutu později už se dívá dolů na Reitu v podřepu, který z něj ty gatě bezostyšně sundal. Prostě teď hned. Tady!!! Zírá na něj s otevřenou pusou a do hlavy si uloží Nehecuj rozjetého Reitu, má to rychlou reakci!!! Reitovy horké rty ho pálí na kůži stehen a on cítí jak rudne. On opravdu, on chce, on.... nějak mu vynechávají mozkové funkce. Horší je, že jeho klín sdílí Reitovo nadšení. Už málem zkolaboval, protože by přísahal, že ho Rei políbí i tam v těch místech, ale ono se to nestalo. Věnoval mu tím pár minut života, ale dráždění bradavek je taky o nervy a stát u toho a nekomíhat se je dost těžké. Navíc už slastně přivírá oči a uvědomí si, že docela tiše vzdychá. A když mu řekne to, co řekne a ještě ho při tom fakticky chytne mezi nohama, vyrazí ze sebe už jenom jakési ohoh a vystřelí rukama kolem jeho krku, aby neupadl. Okamžitě má v pozoru všechna nervová zakončení.

"Rei-chan, jsme asi sto metrů od tábora..." Snaží se dát do kupy, co mu leží na srdci a musí zabořit tvář do jeho ramene, aby nebyl slyšet, protože tohle by sakra slyšet bylo a moc dobře.

"Bude jim divné, že nejíme a ona ví, kde jsme!" Vyrazí ze sebe, ale jak slast roste, kolena se mu třesou pořád víc a nechce nic jiného, než aby pokračoval. +Bože hlavně ať to dodělá!+ Pomyslí si. "Navíc...kde chceš...tady..." Slova se změní v pravidelné steny a pak už to trvá jen chvíli, než se mu udělá přímo do dlaně. Mohl by mu omdlít do náruče? Na chvíli si hrát na tu holku? Tak trochu se na něj pověsí celou vahou, aby přes sebe mohl nechat přejít celou vlnu orgasmu a uvdomí si, jak šikovná a příjemná jeho ruka je.

"Jsi jako požár! Kam mám asi utíkat na tomhle ostrově?" Hlesne s omámeným úsměvem.

Reita

Znovu se pousměje, když zaslechne první Kaiovo zavzdychání. Nemá zatím v plánu nějaké velké akce, ale díky jeho rudým tvářím a dechu, který se prohlubuje, k tomu nemá daleko. Založil požár neskutečných rozměrů, zatím ho ale dokáže držet pod kontrolou, těžko říct jak dlouho.

"Spíš sto padesát…" Odtuší na jeho poznámku tichým, mírně zastřeným hlasem, jak moc na něj tahle situace působí a podrží ho paží za pas, kdyby se náhodou hodlal odporoučet k zemi. Věnuje další pár skoro až něžných polibků jeho rameni a tiše se uchechtne, když zmíní jídlo. Zatím nic neříká, jen vyčkává, kdy ho dostane až na samý vrchol. Dlouze vydechne v závislosti na tom, jak se Kaiovo tělo rozplyne v jeho pevném objetí.

"Tady ne, ona za námi určitě někoho pošle." Broukne s pobaveným pousmáním.

"Ale čekat už taky nechci, potřebuju tě!" Šeptne mu do ouška, už to dál v sobě potlačovat nedokáže.

"Mm to utíkání bych ti měl asi rychle vyhnat z hlavy." Dodá ještě, než se sehne k jeho kalhotám a natáhne je ledabyle přes jeho boky. Uzme si znovu jeho rty, a aniž by jej přestal líbat, za boky jej tlačí do blízkosti stromů. Původně si myslel, že půjdou zpátky, ale on teď prostě nechce. Nevydržel by se na něj jen koukat. Zastaví se a ve chvíli, kdy je skryjí první stromy. Popojde ještě kousek, když ho přitiskne zády na strom a vezme jeho dlaň do té své, aby ji dovedl až na svůj klín, přes látku kalhot.

"Vidíš, co se mnou děláš?" Broukne skoro až vyčítavě s jasným blýsknutím v očích.

"To se přece nedělá." Dodá ještě, než znovu vrhne na jeho rty, tentokrát mnohem hladověji. Teď, když už má jistotu, že je nejspíš nikdo nenajde přestává myslet úplně.

Kai

Tady ne značí jenom jediné. On to chce dokončit. Se vším. I kdyby snad měl v plánu mu vzdorovat, stačí jen ta věta Potřebuju tě, aby mu odkýval cokoliv by po něm Reita chtěl. Jen se zasměje, když mu Rei chce vyhánět útěky z hlavy a tlačí ho pozpátku vlastním tělem někam mezi stromy. Pořád se ho drží kolem krku a s důvěrou couvá do neznáma, ví, že on by ho zvrtnout kotník nenechal. A pak se nahými zády dotkne kmenu stromu. Kůra je hrubá, takže se nejdřív trochu lekne, ale pak se opře větší silou a nechá Reitu, aby si navedl jeho ruku do svého klína. Zvedne oči k těm jeho a znovu si vzdychne, protože ten dotek je pro něj elektrizující. Těžko říct, kdy ho začala vzrušovat něčí mužná dominance, ale teď se to děje. Líbí se mu ten pevný pocit v dlani, líbí se mu on celý i to, co nosí mezi nohama.

"To se dělá... jsi rád, že se to děje." Odmlouvá mu s lehkým úsměvem a nějak se mu chce začít ho dostávat do těhlech stavů.

"Rei-chan..." Vzdychne si v dalším souboji s jeho jazykem, protože Reitovy plameny sílí a jeho les hoří. Pohybuje už bez pomoci svou dlaní po látce jeho kalhot a nakonec si najde cestu pod lem a dovnitř. Pousměje se, když dosáhne na jemnou kůži a pak se oběma dlaněmi přesune k zapínání, aby ho těch kalhot začal zbavovat. Asi by se měl připravit, že se buď poperou o místo nahoře nebo se mu podvolí. Ehm... Rozhodně to ale nemůže dělat opřený o strom, jinak by jeho kůže dopadla hůř, než ta Rukiho. Pak, že sex v přírodě je zábava!

"Pojď na pláž." Napadne ho najednou, když kývne bradou ještě dál od tohoto místa. V mokrém písku na pomezí vody jim bude měkko. Jen si neuhnat úžeh.

Reita

"Samozřejmě, že jsem." Vydechne už značně vzrušeným hlasem, když ucítí Kaiovu ruku ve svém klíně, jak se pohybuje. Bože, má už opravdu problém se soustředit na souvislou větu, k tomu ještě své jméno z jeho rtů a je dokonale ztracený. Ještě chvíli se věnuje jeho rtům, když Kai navrhne taktický přesun. Měl to vymyslet sám a jako první kruci. Popadne ho za ruku a nedočkavě ho vede podrostem k pláži, kde se krátce rozhlédne, když mu do oka padne jedna z palem u vykrojenější části pobřeží. Je příznačně nahnutá směrem k vodní hladině a vrhá nepatrný stín nad písek, který je olizování vlnkami.

"Romantika hm..." Broukne s nádechem pobavení a zamíří tím směrem. V suchém písku ze sebe skopne boty a počká, až to udělá i on a bez váhání mu ty kalhoty znovu stáhne. Věnuje několik krátkých polibků i jeho chloubě, než rty zase začne stoupat nahoru. Čekal už moc dlouho a má značný problém se ovládnout. Bez váhání stáhne i své kalhoty, které tu momentálně překážejí a udělá s ním v objetí několik kroků k mokrému písku, kde si ho stáhne na svůj klín. Ani si v hlavě nepřipouští, že by mohl protestovat. Vjede mu dlaní přes tvář do vlasů a provokativně skousne jeho spodní ret, popotáhne si jej mírně, když už zase dlaní zamíří do jeho klína.

" Tady už se tlumit nemusíš…" Pobídne ho, aby věděl, jak moc ho touží slyšet, jsou dost daleko a papoušci to nikomu nevykecají. Dlaní pomalu začne klesat po linii jeho krku, hrudník až na bok a zamíří k jeho zadku, který roztouženě stiskne. Vždycky, když se na něj podívá, uvidí ho takhle, bude to peklo, ale …on za ně bude rád.

"Co děláš večer?" Neodpustí si dodat s nádechem vzrušeného pobavení, jak kdyby nebyly na pustém ostrově a on ho chtěl zvát...na rande.

Kai

"Romantika, jasně..." Zubí se, zatímco je vlečen Reitou ke stínu pod palmou jako by včera bylo pozdě. Rozhodně k tomu místu nemíří jako zamilovaní tokající tetřívci, spíš jako tygři bengálští v době páření. Reita je jako mašina a skoro se ani nestačí zout, natož mít strach a pokoušet se s ním bojovat o to místo nahoře, jak prve uvažoval. Už se zase rozpačitě culí, když mu Rei cílevědomě svléká kalhoty, trička oba nechali na předchozím místě a je to docela jasný usvědčující materiál. Ops? Jestli tam nebudou, až se vrátí, tak to bude jasné a on ani nebude chtít vědět, kdo je nakonec sebral. Znovu se mu zatmí před očima, když se Rei dotkne rty rovnou jeho citlivých míst a fascinovaně ho sleduje, jak se svléká. Může se nutit mu tam nezírat, ale zírá, nepokrytě a bez mrknutí a vlastně by si mohl podepřít bradu dlaní jako v galerii a prostě zírat dál jako na druh umění. Na Davida se taky zírá ne? Však mu všichni koukají mezi nohy! Jenže Rei si ho k sobě znovu přitáhne a v podstatě se spolu zhroutí do písku. Kaiova kolena se zaboří do měkkého písku, když stehny obejme Reitovy hořící boky a dotkne se jeho klína tím svým. Chladivá voda omývá jejich kotníky, ale on má oči jenom pro něj. Už nebojuje s tím jejich uspořádáním, stejně by nevyhrál a jemu to asi začíná být jedno. Připadá si s ním tak moc sexy, že si spontánně zajede dlaněmi do vlasů a sám od sebe se pohne v bocích, i když se ještě nic neděje, než dlaněmi klesne podél jeho paží a opře se do písku, aby se mohl sklonit a políbit ho. Je to rychlejší, je to vášnivé a jemu se to líbí. Nepotřebuje se tu hodinu stydlivě obírat, teď už ne. Chce ten požár v něm. Zavzdychá po jeho stisku, najde jeho dlaně a přitiskne je víc proti své kůži, aby mu naznačil, že si k němu může dovolit víc, být trochu hrubší.

 "Nebudu." Vydechne jenom, ale pak se rozesměje, udýchaně a s hlavou v záklonu, když se ho Rei zeptá na jeho volno.

"Nemám tady diářek. Ale v pět mám večeři sám se sebou a na sedmou se jdu podívat na výrobu své nové bicí soupravy, tak nevím. Možná zítra, po nakupování s Aoim?" Vymýšlí si, zatímco přejíždí dlaněmi s roztaženými prsty po jeho hrudníku. +Bože, plácni mě...+ Skoro vyděsí sám sebe.

(Konec druhé části)