(club)
Kaz
"Kromě mě a pár dalších, co tu hrávají pravidelně, sem nesmí nikdo." Vysvětlí mu to zamykání. Je blázen, ale zase nemá zapotřebí, aby ho tu zamykal, však on tu s ním nakonec zůstane rád, o tom vůbec nepochybuje. Vždycky tu s ním každý nakonec zůstal rád a nebránil se ničemu a on by si hrozně přál, aby na to Aoii za nějakou tu chvilku přišel taky. Nemá v úmyslu ho znásilnit samozřejmě, jenže ten jeho pohled, každý pohyb v něm probouzí zvířátko, které ho neskutečně chce. Nedává ve své hlavě Aoimu vůbec žádnou šanci mu odolat a hodlá si jít za svým, i když menší oklikou. U kohokoliv jiného, by se na to nejspíš dávno vykašlal ale u něj? Prostě mu to nějak nejde a moc chce zkusit ty měkké rty a jejich chuť. Je to jako droga, zavřený pytlík s pilulkou ve skleněném trezoru, může se koukat ale dokud nepřijde na kombinaci zámku, má prostě po ptákách.
"Nedám, něco za něco...tak to funguje všude i tady." Stáhne ruku i s kytarou k sobě a zatváří se naprosto nevinně. Aoi se k němu nebezpečně blíží a on ji pro jistotu schová za zády. Teď mu ji ani okukovat nemůže, leda by měl rentgenové oči.
"Ne ne ne…tady jsem pánem já a tohle jsou moje pravidla, měl sis dát ten pytel na hlavu, já ti to říkal."Udělá několik kroků zpátky a nakloní hlavu na stranu, v očích mu to vesele jiskří a vůbec si neuvědomí, že se mu špičky jazyka prožene po horním rtu.
"Jeden francouzák? Nikdo tu není, nikdo to neuvidí a když jsi na holky, může ti to být jedno no ne?" Uhodí na něj znovu a gestem hlavu se ho zeptá, co on na to.
"Jeden francouzák za půjčení kytary klidně až do rána? Co ty na to? To je dobrej obchod no ne?" Pokračuje dál a občas to vypadá, že by dokázal ukecat i řidiče sněžného pluhu, aby si koupil klimatizaci.
Aoi
"Mnohem víc by na mě udělalo dojem, kdybys ke mě byl milý a vstřícný a rád mi půjčil svoje věci. Co svoje, nejsou tvoje!" Pořád se směje, ale Kaz schová kytaru za záda a on pozvedne bradu nahoru v takovém tom hmmm.
"Před chvílí jsi říkal pusu a teď je to francouzák? Vždyť ani nedodržuješ pravidla!" Rozhodí rukama a dá si je v bok. Nakročí si a přemýšlí, co s tím má dělat. Tohle všechno přece mohl čekat. Nemusel sem vůbec lézt, těžko říct, co si tímhle chtěl dokázat? Že zvládne jednoho ztřeštěného kluka? Nebo si přiznat, že jsou mu všechna ta pozornost a komplimenty příjemné? Ne, že by jimi Kimiko šetřila, ale fungovala spíš obráceně. Ona chtěla být ta adorovaná, chtěla pořád ujišťovat, jak úžasná pro něj je. No tak by mu tu pusu dal no a co?
"Právě proto že jsem na holky se mi nechce líbat kluky, to je snad jasný, ne?" Znovu se tiše zasměje a zkusí po něm ještě jednou hrábnout, ale Kaz mu zase ustoupí. +Oh bože no a co je to jedna pusa...+Prožene se mu hlavou, udělá ještě dva kroky, obratně ho popadne za mikinu na předloktích a přitáhne k sobě, protože má docela sílu, a než si Kaz stačí uvědomit, co se děje, prostě přitiskne plné rty i s kroužky na ty jeho a opravdu důkladně ho políbí, aby mu nemohl říct, že to odbyl. Pak ho od sebe zase trochu odstrčí a gestem natažené dlaně a vrtících se prstů mu naznačí Tak dělej dej to sem! Dokonce se u toho ani nečervená! Celý ten okamžik měl totiž pocit, že pánem situace je on sám.
Kaz
"Nejsou ale to přece nevadí, já mám klíče." Pokrčí rameny, jakoby to byla ta nejnormálnější věc, že si přivlastňuje majetek klubu. No a co, stejně jim to po většinu času ladí a dává dohromady zvuk, tak co by si je nepřivlastnil, jen na chvilku a pro svoje potřeby.
" Smlouváš, tak zvedám cenu, ještě chvíli a bude tě to stát noc." Opáčí mu bez váhání ale pak se stane něco s čím vůbec nepočítal. Krátce shlédne na prsty zaklenuté do látky jeho mikiny a jen stačí vzhlédnout, když konečně cítí měkkost a plnost Aoioho rtů na těch svých a k tomu ten pierc…+u všech satanů, jsem v prdeli.+ Zakňourá si pro sebe v duchu, když spokojeně, skoro vzrušeně vydechne do jeho rtů a samozřejmě mu bez váhání polibek vrátí se svou typickou divokostí.
"Tak okey, teď jsi mě dostal na kolena." Přizná se mu bez mučení, jak moc na něj polibek zapůsobil a udělá krok k němu, aby mu kytaru vtisknul do dlaně. Jakmile má volné ruce, popadne ho za boky, přitiskne rychle na ty své, než se stačí vůbec vzpamatovat a prostě ho políbí, tentokrát ve svém dravém a nespoutaném tempu, dlaň zvedne k jeho tváři a vejde mu přes tvář do vlasů. Prostě si nemohl pomoct a chce znovu, už je z něj opravdu feťák, bude mít problém fungovat bez další dávky, Prostě se momentálně hodlá hodně rychle předávkovat."To byly úroky" Houkne obhajujíc sám sebe a usměje se široce, jenže ani jednu dlaň nestáhne zpátky ke svému tělu, tiskne jeho bok a užívá si jemnost pramenů protékajících mezi prsty na jeho temeni. Maximálně dostane pěstí a bude mít hezký monokl, nebyl by první ani poslední to přežije, za tohle to rozhodně stojí.
Aoi
Vítězoslavně sevře v dlani hrdlo kytary a přitáhne si ji k sobě, zatímco se snaží příliš nebabrat v tom, že mu Kaz polibek oplácel a že to dělal profesionálněji, než Kimiko. A taky, jak u toho vzdychl. Chce si kytaru předhodit v dlaních a konečně si ji zkusit, jenže Kaz ho popadne za boky, on stačí jen překvapeně vzhlédnout a už se znovu líbají, zatímco Aoi má ruce rozpřažené a v jedné z nich drží nástroj. Kaz si bere jeho rty s takovu razancí, že mu naprosto podvědomě odpoví, ale jakmile ucítí jeho dlaň ve svých vlasech, přeteče míra jeho tolerance a volnou rukou ho od sebe silně odstrčí. "Hey, hey brzdi!" Zamračí se na něj a drží mezi nimi nataženou dlaň, aby bylo jasné, že blíž už ani krok. Kruci... to teď s ním má dělat? Je nad slunce jasnější, že Kazovi padl kdo ví proč do oka a že to chce zkoušet, co to dá. Vypadá to, že bez všech těch útoků si normální večer neužije, takže by se měl sebrat a vyklidit pole nebo to s ním nějak vyřešit. Obejde ho slušným obloukem a dosedne na opěru gauče. Kytaru si opře o kolena a předhodí přes nic ruce v uvolněném posedu. Černé oči upírá přímo do jeho tváře a přemýšlí, než si jednou dlaní promne rty.
"Podívej, měli bychom si nějak vyjasnit, jak to bude. Jestli jde o tohle a ne nějaký nový přátelský vztahy, tak bych měl asi jít a ty si najdeš v klubu nějakou pěknou náhradu, hm?" Zkusí navrhnout. "Nebo najdem společnou řeč i bez těchlech pokusů a budeme hrát? Zrovna teď si nejsem jistej, jestli to jde. Hmm... Podívej, je to hrozně milý, vidět, že se někomu takhle líbím a že si nejspíš nemůže pomoc, ale..." Pokrčí rameny. Jak se někdo citlivě odmítá, jde to vůbec?
Kaz
Ještě několik sekund si užívá jeho rty a každý jejich milimetr i jejich chuť se mu skoro až bolestně vrývají do paměti. Je to neskutečné, takhle na něj ještě nikdo nepůsobil a on ví, že pokud je něco, čím by Aoiho přesvědčení zvrátit, udělá to. Přece jen mu trochu odpověděl, takže tam nějaká naděje je? On ji rozhodně vidí. Je schopný všeho a teď momentálně je rozhodnutý mu to dokázat. Aoi ho odstrčí a on se na něj podívá s výrazem nakopnutého štěněte a nejspíš by dostal víc, než nějaké drobné, kdyby se pokusil žebrat na ulici. Rozhodí rukama v poraženeckém gestu a protočí nad ním oči v sloup. Ještě několik dlouhých minut stojí zády k němu a opravdu přemýšlí, jak se mu dostat pod kůži. Jak to tak vypadá přímočaře to pravděpodobně nepůjde.+No tááák Kazi, zapni tu kulatou věc, co máš na krku a to půjde, to dáš.!!+ Povzbudí sám sebe a teprve v tu chvíli se otočí. Zavrtí nad jeho prvními slovy hlavou.
"Náhradu za Tebe? Díval ses někdy do zrcadla? To je jak kdybys chtěl někomu ublížit a dal mu do košíku místo kobry užovku, barvy má lepší ale houby z toho." Ujasní si první věc a to, jak ho vidí on sám, ale to už mu několikrát řekl.
"Tak fajn, já budu hodný a neudělám nic, dokud si o to sám neřekneš…a že to jednou stejně uděláš." Ukáže na něj prstem hlasitě se zasměje.
"Ale pod jednou podmínkou, zítra půjdeme surfovat spolu a pak tě vezmu na oběd." Dodá ještě s mrknutím, než popadne druhou kytaru, připojí obě dvě k malé bedně. Sice to nebude mít takový zvuk jak s velkou aparaturou ale i tak si to užijí víc, než kdyby jeli na sucho. Usadí se na pohovku, tedy spíš se rozvalí v jednom jejím rohu a začne vybrnkávat složitý rytmus.
"Jak dlouho hraješ?" Zeptá se jej a v duchu si hodnotí jeho zápal, jak moc velký může být a jestli je z kytar tolik unesený jako on sám.
Aoi
Tomu jeho přirovnání se musí upřímně rozesmát.
"Díval. Není to... eh...." Vzdá to. Dobře, přijme fakt, že se Kazovi opravdu moc líbí a přestane se s ním dohadovat o tom, jak sám sebe vidí Aoi. Pak překvapeně vytáhne obočí nahoru, když mu Kaz řekne, že si o důvěrnosti s ním sám řekne. Nepře se s ním, jedno pořekadlo říká Nikdy neříkej nikdy, ale... má to pár háčků, jako je třeba jeho přítelkyně, orientace.... +Fakt, že si ani jednou neřekl Miluju jí. Ani v duchu ne.+ Pomyslí si hodně provinile a na okamžik skloní oči na tělo kytary.
"Ty umíš surfovat?" Najednou k němu oči nadšeně zvedne a doslova mu v nich hoří zápal. Pár kluků zná, ale nikdo není na podobné úrovni jako on, buď mu nestačí nebo on jim. Bylo by super chodit s někým, kdo to má třeba podobně a když se Kaz udrží na prkně, proč by neustál jiné?
"Dobře, tak domluveno." Právě pohřbil svůj plán věnovat se zbytek víkendu Kimiko. No tak večer, až se doučí... Pozoruje ho, zatímco Kaz připojuje kytary a zůstává sedět na opěře. Už chtěl hrábnout do strun a poslechnout si, jak zní, ale Kaz ho předběhne a... hraje o hodně líp, než on sám. Neuvědomuje si, že na něj hledí s mírně pootevřenou pusou a snaží se připomenout si, jak se mluví. "No já... asi čtyři roky, ale jen na akustiku, co jsi viděl. Teda přednedávnem ještě na horší." Vysvětluje mu. Pravda je, že nehraje vůbec špatně, ale přece se tady nebude vytahovat. Počká, až Kaz dohraje svůj kousek a taky něco zahraje, je to jednodušší, za to výrazně romantičtější.
"Takže ty pracuješ? Do školy nechodíš? Bydlíš sám?" Začne své výzvědné komando.
"Podle všeho single... máš v plánu pořád prodávat v tom obchodě? Hraješ moc dobře. Mohl bys hrát s někým. Je tu hodně kapel."
Kaz
"Radši mám skate ale jo surfovat trochu umím, celkem slušně asi." Pokrčí rameny, chvíli to rozhodně zkoušel ale prostě má raději čtyři kolečka a nějaké pěkné schody. S Aoiem by mohla být na surfu zábava, to za prvé a za druhé…Aoi v plavkách…Okey, skate musí počkat a on si to hodlá užít na maximální možnou míru.
" Super, tak ráno v osm u mola, dřív mě tam nikdo nedostane!" Rozesměje se upřímně, než dokončí svůj part a nechá Aoie, aby taky něco zahrál. Vlastně ho ani nepřekvapí, jakou melodii si vybere, čekal to u něj ale přece jen pokyvuje hlavou do rytmu a sem tam si dovolí brknout i on. Slušně jim to společně ladí. Zarazí se ve chvíli, kdy se začne ptát na jeho život.
" Ano, ano, jo a jo…" Odkývá mu to stále ještě pobaveně, přesně do okamžiku, kdy zmíní kapelu. Jeho výraz se změní, hodně se změní a odloží kytaru. Neodpoví mu, jen se mu obočí samovolně stáhne k sobě.
" Jedu sólo, vždycky jenom sólo." Zamručí se zvláštním podtónem, který je u něj velmi neobvyklý, a aniž by pustil kytaru z ruky, přejde k jedné z malých skříněk a vytáhne lahev, aby si řádně přihnul. Je to jakýsi utrejch, po kterém se ošije ale bez váhání si lokne znovu. Jak se zdá, má nějaké špatné vzpomínky na spolupráci v kapele a mluvit se mu o tom nechce.
"Zahraj ještě něco." Vybídne ho vzápětí, aniž by se ohlédl a prohlíží si zaujatě hrdlo lahve, z kapsy kalhot mu kouká přívěšek s žábou, patřící ke klíčům a skoro to vypadá, že mu každou chvíli vypadne. Možná Aoiho hraní bere jako záminku, aby si mohl srovná divné myšlenky, které ho nutí přemýšlet, co bylo a co ne. Zašil se v obchodě a je mu tam dobře, sem tam hraje v clubu a připadá si nezávislý, to mu vyhovuje. Měl kdysi kapelu, vzali ho k sobě a pak ho ....silně stiskne víčka k sobě. Byl tak mladý a ...idiot, kdyby věděl, co na něj chystají. Mělo ho napadnout, že tři straší kluci s takovým cucákem nebudou chtít hrát a pak. Stiskne čelisti k sobě, když si pamatuje tu jejich malou zkušebnu a odrbanou desku stolu. Pamatuje si každý detail, každý suk ve dřevě, jen aby nemusel vzpomínat na to, co mu provedli. Vystřídali se na něm, jak na nějaké malé špinavé děvce a on jim pak rozflákal všechny okna na autech a celou zkušebnu. Stejně to bylo málo.
"Zahraj, jako by na tom závisel Tvůj život." Vyzve ho znovu tiše a snaží se potlačit slzy ponížení, těžko říct, proč to na něj přišlo zrovna teď. Měl by rychle zmizet a chlastem to vymazat z hlavy.
Aoi
"Tak fajn. Někdy chodím i dřív, ale myslím, že se oba rádi trochu vyspíme." Přikývne s novým úsměvem a začíná být vnitřně zase spokojený. Kaz přestal s tím svým dorážením a dokonce vypadá trochu víc sám sebou, když si povídají o surfu a o hraní. Všechno, co si zatím poskládal dohromady mu potvrdí a Aoi jen přikývne. Nejdřív změnu v jeho pohledu nezaregistruje kvůli hraní, ale pak Kaz vstane a zdá se, že ve skříni našel další pití. Nevidí to v jeho ruce úplně rád, protože má asi čtyři panáky náskok, ale zatím nic neřekne a neodporuje mu ani, když mu řekne, že on je prostě sólista. Kaz ho vyzve, aby ještě něco zahrál a tak hrábne do strun a pokračuje v brnkání, zatímco sleduje jeho záda a začíná získávat pocit, že se něco děje. Netuší proč, co se stačilo změnit, ještě před chvílí byl tak veselý a on se ho přece ptal jen na samé obecné otázky, ale něco se prostě stalo, on to ví. Kaz promluví znovu a žádá o nejlepší hru, jakou by mu mohl předvést, ale má to přesně opačný účinek. Aoiho prsty se přestanou hýbat a po chvíli kytaru odloží stranou na pohovku a odlepí se od područky. Kaz stojí na místě, zní divně, chová se divně. Tedy jinak, než obvykle. Tedy...tak, jak ho zatím viděl. Dojde ho a jemně se dotkne dlaní jeho ramene. Udělá krok podél jeho boku a tu lahev mu opatrně vezme z ruky. Nějak si nedomyslel, že by mohl kopnout do vosího hnízda, ale když zvedne oči k jeho profilu, jasně vidí, že ho něco vzalo.
"Už se na to pití vykašleme. Řekni mi, kde bydlíš, doprovodím tě tam." Řekne mu tiše. Najednou mu připadá hrozně roztomilý, když je v klidu. Takový střapatý kluk, kterému by jeden dal korunu.
Kaz
Výraz v jeho tváři, se co chvilku mění, Stahuje obočí k sobě, pak ho povolí a šklebí se, kouše se do spodního rtu a postupně upíjí z flašky. Kouká pořád do jednoho místa a snaží se nemyslet….snaží se opravu nemyslet vůbec na nic! Nikdy se ho nikdo příliš neptal, co hodlá dělat nebo co kdy dělal. Aoi se zeptal na jeho život a otevřel tak dveře, které měli zůstat zavřené. Vůbec zapomněl, že je tu v mísnosti s ním, takže sebou prudce trhne a skoro až vyděšeně mu koukne do očí, když mu položí ruku na rameno. Jako první nu před očima proběhne onen večer, opravdu se lekl. Vzápětí se jeho výraz úplně změní, když mu vezme flašku z ruky a zamračí se. Hrábne po ní zpátky s naštvaným výrazem a prohlíží si jeho tvář, když znovu přiloží hrdlo ke rtům a napije se. Být to někdo jiný a vzít mu skleněnou kamarádku, nejspíš ho praští. Jeho návrh by ještě před několika minutami s nadšením přivítal, protože by to znamenalo další možnost dostat se k němu blíž, jenže…teď si nepřeje nic jiného, než upít se od bezvědomí.
" Vykašlu, až budu mít dost…Se mnou domů?" Obočí mu zase vystoupne o kousek výš.
"Okey já ti řeknu, kde bydlím ale jen pod podmínkou, že odejdeš až ráno. Ale to ty nechceš, takže se na to celé vykašleme a potkáme se ráno." Dloubne ho prstem do hrudi a znovu se okázale napije, jasně dávajíc najevo, že si z jeho starosti dělá houby. Nikdy nikomu na Kazovi nezáleželo a pohybuje, že by se to teď nějaký zázrakem změnilo. To je přece blbost! Vyloví klíče z kapsy, aby si Aoi mohl odemknout, vtiskne mu je do ruky a odejde k pohovce i s flaškou, aby sebou na ní plácl a obrátil do sebe další lok.
Aoi
Lekne se ho taky, protože to trhnutí nečekal ani on a výraz jeho očí se mu otiskne někde hluboko do duše. Viděl něco, nerozumí tomu, co, ale bylo to tam. A jeho to zaskočilo a.... probudilo jeho starost. Na co to myslel? Jenže pak se Kaz zamračí a lahev mu z ruky zase vytrhne, takže se zamračí pro změnu Aoi. Sleduje ho, jak si ji přikládá ke rtům a trochu to kouše. Kdo ví proč si vzal do hlavy, že už by Kaz pít neměl. Jak kdyby mu po tom něco bylo.
"Vykašleš se na to teď, protože spolu ráno jdeme sportovat, jestli jsi zapomněl a já chci, aby to bylo k něčemu. Ne, abys měl kocovinu nebo abych tě musel lovit polomrtvého z vody." Zavrčí na něj.
"Řekneš mi to teď a půjdeme. Spát budeme každý doma." Oznámí mu a založí si ruce na prsou, ale dlouho mu to nevydrží, protože Kaz mu vtiskne do ruky klíče a odporoučí se k pohovce. Nechápe, co to do něj vjelo, ale není jeho cílem, se s ním o tom pohádat, takže to nevysloví nahlas. Zavrtí nad tím hlavou a doopravdy odemkne. Pak se vrátí k němu, popadne svou bundu, kterou si navlékne, odpojí kytary a uklidí je na jejich místo a zcela nekompromisně a vší silou ho o lahev zase připraví, připravený na to, že po něm vystartuje. Odloží ji za sebe na stůl a vytáhne ho na nohy. By se ani nedivil, kdyby Kaz rovnou upadl, při tom, co do sebe nalámal.
"Ani jsme si nezatancovali. Jsme tady dvě hodiny a ty už sotva stojíš." Peskuje ho a rozhodne se ho odvléct ke dveřím.
"Někdo z nich bude vědět, kam chodíš spát." Zafuní námahou, jak ho pakuje ze dveří.
Kaz
Zabrble něco z pohovky ve smyslu, že Aoi ví houby, co je on schopný vydržet a v jakém stavu ráno bude. Jasně, už to docela dost cítí v hlavě a bude mít nejspíš problém vstát, ale domů vždycky došel a ráno se uměl hodně rychle nastartovat.
"Lovit budu já Tebe, klidně se s Tebou vsadím." Zabrble ještě jednou a zvedne flašku, jakoby mu chtěl připíjet na zdraví. Není mu jedno, co si o něm Aoi bude myslet, snad poprvé v životě mu to opravdu jedno není ale nemůže si pomoct. Chce se tu pěkně opít, pak odplazit domů a nic si v nejlepším případě nepamatovat, nebo aspoň přepít jisté vzpomínky. Potřebuje to nutně dostat z hlavy a vůbec se mu to nedaří. Je to peklo, potřeboval by být sám a jak se zdá, na to si vybral hodně špatnou společnost. Vůbec ho nenapadne, co se chystá, když uklízí kytary po tom co se oblékl. On spokojeně stihne ještě trochu doplnit hladinku, když o flašku zase přijde.
"To už ale přeháníš!" Vyjde na něj a chce se prudce zvednout, aby si ji vzal zpátky ale podlaha se s ním zhoupne a on se smíchem dopadne zpátky.
"Tak počkej, zkusím to znovu." Zvedne ukazováček a vztek je ten tam, protože teď musí vypadat jak ožralé hovado a je mu to jedno? Bylo by mu to jedno, kdyby …+Záleží Ti na tom, co si o tobě myslí? Jako vážně? Kazi halóoo budíček+ Napomene se v duchu a v tu ránu, už je na nohou a Aoi ho strká ze dveří.
"Bydlím tady za rohem…" Oznámí mu nakonec trochu poraženecky.
"Dojdu tam sám, vážně. Můžeš si jít ještě zatančit" -Zkusí ho přesvědčit, že to zvládne a samozřejmě má v úmyslu zapadnout do nonstopky, kterou má hned za druhým rohem.
"Klidně se na Tebe budu chvíli koukat, když ti to udělá radost a pak půjdu spát, čestně." Naznačí oblíznutí ukazováčku a prostředníčku, jak mu to gestem slibuje a málem vrazí do rohu chodby, kterou zrovna prochází.
"Aaaa Kaz zase přebral…kdo ti co řekl tentokrát." Ozve se hlas jednoho kluka, který se opírá kousek od nich a zrovna si připaluje cigáro.
"Trhni si…co je ti po tom." Vyjede na něj vztekle a už už se snaží domotat tím správným směrem a nejspíš mu jednu natáhnout.
Aoi
Z toho Kazova rádoby výbuchu si vůbec nic nedělá. Zabouchne za nimi dveře a snaží se ho provést chodbou, zatímco Kaz pořád vykládá něco o tom, jak domů dojde sám a on se může jít bavit. To určitě, má přece oči! Na konci chodby potkají nějakého kluka s urýpanými poznámkami, ze kterých si může domyslet, že tu pije často, a taky to, že mu k tomu asi stačí dost málo. Kdo ví proč se ale ostny naježí i jemu, protože podobné strefování do lidí nemá vůbec rád. Už pochopil, že Kaz má v hlavě nějaké démony a tohle všechno jenom dokresluje celkový obrázek. Popadne ho zezadu za límec, aby nikam nechodil a místo toho ho sám mine a zcela střízlivý dojde k tomu klukovi.
"Nech si ty pitomý kecy, než ti jednu střihnu a padej odsud. Nevíš o tom vůbec nic." Prskne a v duchu doufá, že zaberou pouze slova. Není zrovna konfliktní typ, i když se celkem snadno rozohní, když má proč. Neumí moc sám sobě vysvětlit, proč zrovna teď a kvůli Kazovi a vlastně o tom ví stejné nic jako ten kluk, ale prostě je to tak. Ten se spakuje a odporoučí zpět do klubu, zatímco Aoi vede Kaze tou zadní chodbou, kterou sem přišli a kolem vyhazovače ven. Na čerstvém vzduchu je to hned lepší, ale i tak ho pořád drží jednou dlaní pod křídlem a vede po svém boku po ulici.
"Tak za kterým rohem to je?" Doluje z něj a nechá se navigovat. Opravdu doufá, že jdou správně. U domovních dveří mu jednoduše hrábne do kapsy po přívěsku, který z ní kouká a vyzkouší klíče, aby jedním z nich odemkl. Kaz jde naštěstí do svého patra a ke svým dveřím už ochotně sám. Ještě, aby musel rozjet pátrání po schránkách a zvoncích. Za chvíli bude mise splněna.
Kaz
Už tomu klukovi chtěl rozbít ten jeho úšklebek a nechat mu na něm otisk své pěsti, když ho někdo popadne za límec a odtáhne stranou. Kouká na něj s otevřenými ústy, i když je pod parou tohle celkem slušně dokáže vnímat. Ano, už má dost nakoupeno a jde to znát i na jeho chůzi. Měl by mu poděkovat, jenže to on obvykle nedělá a tak mu jen vděčně koukne do očí a začíná k němu pociťovat opravdovou náklonnost, která nahradila chtíč po Aoiho osobě. Vůbec netuší, kdy proběhl ten přerod a nemá vůbec sílu nad tím momentálně uvažovat. Přestane se vzpouzet a nechá se prost celým klubem, dokonce i a skate zapomene. Snaží se jít, co nejrovněji, aby mu nepřidělával ještě chvíli starostí a v duchu se snaží srovnat si zmatené myšlenky, stará se o něj, jako nikdo nikdy a ….tohle prostě nezná, vždyť se o sebe už pár let stará sám, vlastně od toho incidentu si nikoho nepřipouští k tělu. Ukáže mu, kde přesně bydlí, dokonce i patro i dveře a nechá ho odemknout. Po paměti nahmatá vypínač a odhalí tak malou chodbičku, prostorně vyhlížející obývák s kuchyní a asi dvoje dveře. Chodba je přeplněná o zeď opřenými skaty a v obýváku se válí jedna elektrika a jedna akustika, jinak je kolem spousta cdček, prostě odevšad dýchá hudba. Cesta měla hlavně ten efekt, že částečně vystřízlivěl ale taky došel k zvláštnímu uvědomění. Probudil se v něm divný pocit, obvykle ho nezná a momentálně si s tím neví rady. Nadechne se, aby mu svým osobitým způsobem poděkoval, ale místo toho ho chytne za zápěstí a koukne mu do tváře se zvláštním stínem obav v nich.
"Nechoď." Broukne téměř neslyšně a najednou vypadá jako malý kluk, kterého nechal někdo uprostřed temné uličky.
"Nechci tu být zase sám, budu hodný, přísahám." Dodá ještě a jeho zápěstí pustí. Ušklíbne se sám nad sebou, zavrtí krátce hlavou a silně pochybuje, že by tu s ním chtěl zůstat. +Prosíš někoho, aby tu s tebou zůstal? Co ti to spadlo na hlavu?+Měl by se někam zavřít a nechat si tohle rozpoložené pro sebe jako vždy ale Aoi…nemůže si pomoct. "Neměl jsem to říkat, tady máš na taxi, ať nejdeš domů sám..." Vtiskne mu bankovky do dlaně a pozvedne koutky v náznaku snahy o pousmání. Vzdá to předem a otočí se směrem do bytu, stejně odejde jako všichni, ví to, proč by tu taky zůstával, už mu nadělal dost problémů.
Vážně obdivuju Kazovo sebevědomí a líbí se mi, jak na něj Aoi působí... no, vzhledem k minulosti tak nějak tápu, že to sebevědomí bude víc "rádoby chtěné" než skutečné, a proč ho stokrát víc přitahuje sexy tajemný Aoi, který až takové ani rádoby sebevědomí nemá, a nenechá se málem ani dobývat... i když kdoví, jak to ještě bude :) Každopádně je mi Kaze dost líto a přála bych mu takové zlatíčko, jako je Aoi, a tak nějak se mi ti dva spolu líbí čím dál víc :) Takže samozřejmě doufám, že Aoi u něj přes noc zůstane... :)
Z Kaze se mi stala trochu komplikovanější osobnost, než jsem si původně představovala. O to víc jsem radši, že jsi mu přiřadila Aoiho, který je snad jediný, kdo ho dokáže chytit na háček a vylovit z těch bludných vln, ve kterých se motá. (Ehm, analogii s rybařením prosím ignorovat to ne já! XD)
Tenhle pair, mám osobně hodně ráda už od prázdnin, kde spolu měli neskutečně moc šílených momentů (zase ta nostalgie) a sama jsem zvědavá, jak budou řádit tentokrát. XD Kaz je trochu nezkrotitelný živel, i když Aoimu se to vždycky nějak podaří ukočírovat…no…má, co dělat. XD
Tenhle pair, mám osobně hodně ráda už od prázdnin, kde spolu měli neskutečně moc šílených momentů (zase ta nostalgie) a sama jsem zvědavá, jak budou řádit tentokrát. XD Kaz je trochu nezkrotitelný živel, i když Aoimu se to vždycky nějak podaří ukočírovat…no…má, co dělat. XD
Žádné komentáře:
Okomentovat