Kaz x Aoi - Ty randíš? Já myslel, že máš holku. - Část 1.

(club)

Kaz

Kdyby nebyl pátek, tak nejspíš něco rozbije. Dneska to byla v práci hrozná otrava. Za prvé skoro nikdo do obchodu nepřišel, takže se nemohl ani předvádět, ani nebylo s kým prohodit pár slov. Jen jedna stará paní, která po něm chtěla desku zpěváka, o kterém snad v životě neslyšel. Bůh ví, co to bylo zač ale poslal jí do patřičných míst. K jeho štěstí tam vedoucí zrovna nebyl, takže m ani vynadat nemohl a strhnout prémie. Taky dobře. Sůva to byla, tak! Na konci směny ještě pečlivě zkontroloval všechny nástroje. V pondělí to udělá znovu a nejspíš ještě bude ladit kytary hodinu před otvíračkou, ostatně jako vždycky. Očima tlačí hodiny, dneska poprvé se snad z práce těší, čeká ho parádní párty o tom nepochybuje a k tomu s pěkným kouskem po boku, no to se taky nestává každý den. Nakonec se přece jen staví ještě doma, což je kousek od nákupáku, kde si domluvili sraz a hodí něco málo do žaludku, naplní placatku, kdyby náhodou. Samozřejmě si nezapomene přibalit cigára, nacpe jimi všechny kapsy, které na sobě má, ještě že na volných kalhotách je jich dost. U dveří popadne jeden skatů z řady opřené o stěnu, seběhne schody a už ve dveřích na něj naskočí a rozjede se určeným směrem. Pravděpodobně jede o něco málo dřív, těžko říct, hodiny nemá a čas si většinou nehlídá, dost na tom, že do práce se mu daří chodit na čas, to je nejspíš jeho vrchol dochvilnosti. Projede přes křižovatku a málem způsobí hromadnou bouračku, nadávání okomentuje zvednutým prostředníčkem a pokračuje neohrožené dál s doutnajícím cigárem v koutku. Už je na místě a nikde nikdo, takže si pohledem najde pár laviček a jednu menší zídku, hned vedle jsou schody a zábradlí. Samozřejmě neodolá a začne předvádět milion a jeden kousek, div se přitom nepřerazí. Už to kolikrát vypadá, že si pěkně namlátí a nakonec to vždycky ustojí, prostě klika.

Aoi

Nakonec se rozhodl říct Kimiko pravdu. Totiž, že jde někam s klukama a že se úplně nehodí, aby šla tentokrát s ním. Trochu ohrnovala nos a vedla si svou, že by se snad tolik nestalo, ale nakonec mu páteční večer věnovala a šla si po vlastní zábavě. Ne, že by nebyl trochu nervózní kam a s kým, ale ona se taky neptala. Doma na sebe oblékl čermé džíny i tričko a koženou bundu, na ruce i na krk pověsil několik masivních šperků z chirurgické oceli a ten na krku symbolizuje hada ovíjejícího se kolem jablka. Upravit vlasy, vrátit piercing do rtu, když není ve škole a jde se. Všechno potřebné má postrkané po kapsách kalhot a bundy a nic dašího do klubu nepotřebuje. Ve škole se nikomu moc nelíbilo, že nosí poměrně dlouhé vlasy, ale na štěstí už to na vysoké nebylo tak přísné jako na střední. Nechal několik pramenů podél tváře a část si sepl na zátylku, zatímco zbytek havraní záplavy padá na ramena. Vidí ho už z dálky, zrovna sjíždí zábradlí a vypadá to že...!!! Skoro se ke schodišti rozeběhne, ale jen co dohlédne dolů, spatří, že Kaz je v pořádku a sjezd ustál. Jen tam zase rozehnal dav jako včera v parku. Opře se nahoře zadkem o zábradlí, najde si cigaretu a připálí si, zatímco čeká, až si ho pan Střed pozornosti všimne. Kolem projde několik slečen, sloužících v chrámu, mají na sobě typická červenobílá kimona a usmívají se na něj. Kývne jim zpátky a vydechne obláček kouře. Nemůže uvěřit, že s ním někam jde. Vůbec se neznají a hlavně zatím trochu pochybuje o tom, že najdou společnou řeč. Možná o těch kytarách.

Kaz

Tak je to dobrý, ty dva týpky pod schody opravdu nesejmul ale bylo to tak tak. Naštěstí včas uskočili stranou a on s hlasitým smíchem projel kolem nich. Ale což o to, bylo to fakt o chlup, dokonce konečky prstů lízl o chodník, jak se to snažil ustát. Zrovna se odrazí, aby udělala hezký tailslide na hraně lavičky, když mu tmavý pohled padne na Aoie opírajícího se o zábradlí. Oh ho a vypadá naprosto...no na to moc výraz není a až takové obdivné on ve slovníku obvykle nemívá. +Ještě, že jsem si vzal skate, nejspíš to od něj budu muset celý večer pálkovat, abych ho měl jen pro sebe+ To má totiž v plánu. Málem přehlídne konec lavičky, samozřejmě mu to nevyjde a skate se zasekne o přední hranu do země a odstřelí se stranou. On sám musí udělat hodně rychlých kroků, aby nedal pěkného francouzáka betonu. Zastaví se až o jeden ze sloupů, kolem kterého se ovine a koukne na něj s hlavou mírně na stranu.

"Tak tohle jsme si neodmluvili…" Obviní ho se smíchem a gestem dlaně obsáhne celou jeho postavu. Odmotá se pomalu od lampy, aby si došel pro svůj skate, který je zabořený v jednom opečovávaném kousku zeleně ohraničeným betonovými patníky a pracně ho odtud vyloví. Pak vyběhne schody po dvou, aby si ho mohl prohlédnout opravdu zblízka.

"Tohleto je na párty trochu moc, nevezmeme to radši ke mně?" Zeptá se ho se svým typicky širokým úsměvem a kde kdo by si mohl myslet, že si dělá legraci, v očích mu ale jasně svítí, že kdyby kývl, jdou rovnou. Nakonec zavrtí hlavou, aby se trochu vzpamatoval a zamíří směrem k jednomu z clubů se skatem pod paží. Ten už se pomalu začíná plnit ale on se vyhne celé frontě, popadne ho za zápěstí a táhne k bočnímu vchodu, který hlídá velká, plešatá gorila.

"Čau Mizu, dneska jdeme jenom dva. Můžu si ho zase schovat?" Zeptá se s pobaveným podtónem a poukáže na skate, občas si tu zahraje a tenhle týpek ho má hodně rád, takže je oba dva pustí bez váhání dovnitř a poprosí Kaze, aby to tu nezboural. Protáhne Aoie sebou až dovnitř, kde ještě moc lidí není a zamíří rovnou k baru; cestou ještě odloží skate za dveře jedné z technických místností.

"Tak, čím začneme." Plácne na bar bankovku a už těká pohledem ze strany na stranu, aby si zmapoval terén a zjistil, jak moc bude párty vydařená a co by mohl provést, stejně vždycky pohledem zakotví na své dnešní společnosti, je prostě k sežrání.

"Mám problém, nechceš si dát papírový pytel na hlavu nebo nejlíp na celé tělo?" Zeptá se ho naprosto vážně a nepokrytě na něj mrkne, s ním to bude mít Aoi opravdu těžké.

Aoi

Vrátí pohled pomalu na Kaze a decentně se při tom usmívá, zatímco pokuřuje. Dlaní sjede obrys své postavy od hrudníku k pasu.

"Co? Mám na tvůj klub blbý hadry? Čekal jsi mě v košili nebo tak něco?" Zeptá se ho v odpověď a za chvíli dostane tu svou. Kaz už je totiž u něho a hned mu to vysvětlí. Povytáhne obočí a radši na to nic neřekne. Pořád si ještě není jistý, jestli Kaz pokračuje ve svém dobírání si jeho osoby nebo to fakt myslí vážně a na ty kluky je. Posledně se ho sice zeptal na přímo, ale on mu odpověděl vyhýbavě a bylo to pochopitelné před tou partičkou středoškoláků. Nedalo by se říct, že on by snad proti homosexuálům něco měl, ale už mu přece říkal, že on má přítelkyni. Nakonec společně vykročí ke klubu, který není daleko, takže si ani nestačí nic moc vyprávět nebo se nějak zakecat. Je tam pěkná fronta a on típne cigáro u blízké popelnice, než mu jde stále v patách vstříc bočním dveřím a vyhazovači, který rozhodně budí respekt. Kaz je s ním domluvený raz dva a brzy už jsou uvnitř klubu a na baru mezi prvními.

"Dám si pivo." Má Aoi jasno a barman mu hned vyhoví. Potřebuje něco na žízeň a zároveň nechce být okamžitě pod stolem. Zaplatí si ho samozřejmě sám a zatím se o bar jenom opírá než se rozhodnou, jestli budou tady, budou hledat stůl nebo si najdou jinou zábavu. Předpokládá totiž, že Kaz tady bude mít hodně známých. Znovu se mu podívá do očí, když mu složí další kompliment. Dost specifický nutno dodat.

"To nechci, každý je rád, když vypadá dobře." Zvedne koutky nahoru a jazykem podvědomě drcne do piercingu, než se začne taky rozhlížet a u toho popíjet pivo. První půlka v něm zmizí docela rychle a hřbetem dlaně si otře pěnu ze rtu. Zkouší to udělat nějak decentně.

Kaz

Chvíli se zvědavě naklání přes pult a opravdu uvažuje, co bude pít dneska. Nějak se nemůže rozhodnou, čemu by dneska dal přednost. Aoi už si poručí pivko a …není to tak úplně špatný nápad. Dosedne zadkem na barovku, které se skoro nebezpečně zakymácí a poručí si pivko a k tomu dva panáky. Rozhodně má v plánu páteční zběsilou jízdu, ostatně jako vždy, když zamíří na párty. Po očku sleduje příchozí do klubu, pár z nich se k nim na chvíli připojí a pozdraví se s ním, jak to tak vypadá zná tu docela dost osazenstva. Někteří z nich jim objednají panáky, takže za chvíli mají před sebou minimálně pět plných a kolem nich už je hlouček, který se začne vsázet, kdo to vypije dřív, jestli Aoi nebo Kaz.

" Tak co, máš na to dost odvahy?" Rýpne si do něj přede všemi s pozvednutým obočím a vyzývavým pohozením hlavou, sám už jednoho z nich protáčí prsty. Všichni kolem nich skandují a plácají jednoho nebo druhého po rameni, podle toho na koho si vsadili.

" Nebo kluci z výšky neumí pít a skončil by jsi pod stolem, což o to, já bych si tě posbíral s radostí."Neodpustí si další přímý útok a ostatní se rozesmějí, berou to jako dobrý vtip. V očích má ale jasně napsané, že tohle myslel smrtelně vážně. Sám nikdy úplně nepochopil, proč si všichni myslí, že takhle vtipkuje. Protože se to na veřejnosti neříká? Protože si všichni myslí, že je nevhodné podobné myšlenky vyslovit nahlas. On jim na to z vysoka.....Vždycky říkal, co mu padlo na jazyk a nestaral se o to, kdo si co myslí.

"Mimochodem..." Nakloní se k němu, aby ho slyšel jen on.

" Ono vypadat dobře a vypadat…hříšně dobře, v tom je sakra rozdíl." Narovná se, když do sebe bez mrknutí oka pošle prvního panáka a mrkne na Aoie, jako kdyby ho tím chtěl povzbudit.

Aoi

Ty panáky by si sám ještě nedal, na to je podle něho hodně času, ale když už jsou tady, zase je nevrátí. Zatím je jenom pozoruje a rozhodne se vysednout na jednu stoličku, když to vypadá, že tady chvíli zůstanou. Seznámí se s několika Kazovými přáteli, už si nepamatuje jméno těch na začátku a pořád přibývají. Upíjí svoje pivo a vůbec nechápe, proč se před ním ty panáky kupí. Proč jim je vůbec kupují? Je to nějaký druh jejich show? Doufá, že je po něm nebudou chtít otočit, protože je pořád jenom student a tolik peněz s sebou fakt nemá. On je zvyklý lidem oplácet laskavost, takže z toho není úplně nadšený. A jak dojde na sázky, trochu se zamračí a nasadí nesouhlasný výraz.

"Hmm, no víte, já jsem sotva přišel a nechce se mi do hodiny objímat záchodovou mísu, myslel jsem si, že si to deska trochu víc užijeme?" Odpoví mu pravdivě.

"Kromě toho ráno jdu surfovat, nechci se tam utopit." Řekne druhou pravdu, čímž dá najevo, že to všechno pít nebude, rozhodně ne teď hned a sázky jsou tudíž zbytečné. Znovu se usměje, když se Kazovi podívá do očí a v těch jeho je poklidná sebejistota, žádná povýšenost nebo ohrnování nosem nad druhem společnosti.

"Je mi jasný, že bys mě přepil. Máš pravdu, některý kluci z vějšky neuměl pít." Přizná mu bez mučení. Nechce se s nikým přečůrávat a hrát si na egoistické pánské postoje. Je prostě jiný, vždycky byl a jedna slečna do ocení zakoukaným povzdechem, zatímco se nenápadně dotýká jeho ramene.

"Je mi líto, že ti neudělám radost." Řekne Kazovi a nakloní hlavu mírně k rameni, jeho oči jsou upřímné. Tu další narážku přejde, ale jakmile mu Kaz složí kompliment, sklopí oči a trochu se začervená. Nepřipadá si jako nějak výrazně hezčí kluk, než kolik jich tu okolo je.

Kaz

V první chvíli, kdy sázení odmítl, se mu na tvář hrnul pobavený úšklebem. Nakonec se ale kousne zevnitř do tváře, navzdory nesouhlasnému mumlání okolí. Jeden z jeho známých do něj šťouchne, jestli to jako Aoi myslí vážně, a co, že si to sebou přitáhl za kaziče zábavy. Vždycky si vybíral své okolí, které si moc nevidělo do pusy a teď ho to prostě naštve. Nasadí zvláštně kamenný výraz, protočí dalšího panáka mezi prsty, než ho pošle za tím prvním a pomalu se začne zvedat z barovky. Není vyšší, než dotyčný, ale to mu vůbec nevadí, prostě ho popadne pod krkem a přitáhne si ho k sobě. Teď je jeho výraz sice šílený ale spíš nebezpečně šílený a oči metají blesky na sto kilometrů.

"Má dost koule na to, aby to odmítl no a co? Je první, kdo se toho nelekl..Máš něco proti?" Zavrčí na něj jak vzteklý pitbul a čeká na jeho odpověď. Dočká se jí v podobě rezignovaně pozvednutých pažích a koktání, že to byla přece sranda.

"Srandu si dělej z někoho jiného a ne z něj, rozumíš." Ujistí se, že jeho slova vezme smrtelně vážně, teprve potom ho pustí a usadí se zpátky, než do sebe pošle panáka číslo tři. Ostatní očividně zjistí, že tady se nic moc dít nebude a postupně se rozejdou, teda kromě té holky, co se mu opírá o rameno. Jak vidí ty mírně zrudlé tváře, začne být opravdu majetnický.

"Tenhle je můj, nech si zajít chuť" Oznámí jí se širokým úsměvem a vyplázne na ni jazyk.

"Nech ty panáky klidně tady, on si je někdo vezme…tak, co bys rád, kulečník? Ten bez narážek rozhodně nebude."Začne pomalu vyjmenovávat.

" Tanec? Jakmile se pohneš, už se mě nezbavíš." Pokračuje dál počítajíc činnosti na prstech a snaží se vypadat opravdu zamyšleně.

" Ještě si můžeme vzít něco k pití a jít si dozadu zahrát, je tam pár kytar. Žádná sláva ale hrát se na to dá a mě tam pustí, pokud se nebojíš být se mnou sám v jedné místnosti." Dokončí prostě a podívá se na něj s hlavou podepřenou dlaní, skoro si povzdechne, když pohledem sjede celou jeho postavu.

Aoi

Aoi se zatím nedopracoval ani k prvnímu panáku a Kaz už tam posílá druhého. Zatím si to pořád nechává na později, ale stane se něco hodně zajímavého. Kaz ho začne bránit. Doopravdy bránit a kromě toho vyzdvihne tu jeho vlastnost, které by si cenil i on sám, totiž umění odmítnout v partě lidí, co pak na vás koukají skrz prsty. Pootevře rty a vteřinově zauvažuje, jestli se taky nezvednout a Kaze trochu neuklidnit, ale slyší u toho slova jako srandu si dělej z někoho jiného. Pro něj platí jiná pravidla? Je to zvláštní. Že by ty jeho narážky vážně měly nějaký základ v tom, koho Kaz obvykle balí?

"Díky." Řekne mu upřímně na to, co se před chvílí dělo a obratně mu zbylé dva panáky sebere a přitáhne k sobě, když už tam klopí třetího.

"Podívej, když se opiješ a já ne, nebudeme si rozumět, tak brzdi." Řekne měkce a Kaz zpraží tu holku, co u něj stála. Ta našpulí rty, a protože Kaze zná, sebere se a odejde. Aoi se za ní ohlédne a pak vrátí oči na Kaze. Začne se usmívat, když mu vyjmenovává možné činnosti a k tomu dodatky o tom, co se při nich bude dít a začíná mu to připadat zábavné.

"Víš co? Vezmeme to všechno s sebou, zahrajeme si kulečník a pak půjdeme na ty kytary." Řekne mu. +A pak možná tančit.+ Dodá si v duchu, protože pravda je taková, že tančí rád. Vezme do prstů čtyři panáky, tři a půl jeho piva tam ještě jsou, aby je vzal Kaz a sklouzne z barovky, aby došel ke kulečníku. Položí to tam na stůl, hodí peníze do automatu, aby jim odemkl koule a tága a shodí ze sebe koženou bundu, kterou přehodí přes opěru židle. Černé tričko je podobně těsné jako džíny, obepíná jeho poměrně vypracované bicepsy, protože z plavání má celkem ramena, i když to normálně není zas tak vidět. Popadne tágo a hned si ho okříduje a zkusí v ruce.

"Neumím to nijak dobře, takže se asi docela zasměješ." Říká mu, když se natahuje přes stůl, aby rozmístil koule v trojúhelníku.

Kaz

Nad jeho poděkováním jen mávne rukou, jako kdyby byl někdo, kdo zachraňuje čest každý den a nic to nebylo. Pravdu je, že kdykoliv předtím by se nejspíš smál a nimi a dobíral si ho taky. Jenže u něj, ne prostě se mu do toho vůbec nechtělo a hrozně ho točilo, když se do něj strefoval ten blbec. Možná by měl uvažovat nad tím, proč to tak je, ale to by musel být někdo jiný. Nespokojeně zakňučí, když mu ty dva sebere a natáhne se po nich, že je prostě chce zpátky.

" Přece nevíš, co vydržím!" Nahodí výraz nakopnutého štěně a mlsně se oblízne, když ke skleničkám sklopí oči. Tohle mu byl čert dlužný. Jeho pozornosti si plně získá, až mu oznámí, že provedou všechno. Už jen představa Aoie, jak se natahuje nad kulečníkový stůl.

"Tak fajn, jedem na to ale netvrď mi pak, že jsem tě nevaroval." Upozorní ho se zvednutým ukazováčkem, když seskočí ze židle, popadne zbytek panáků a zamíří v jeho stopách ke kulečníku. Odloží všechno na stůl, zapálí si, ale cigaretu nechá v popelníku, nad kulečníkový stůl nepatří, to ví i on. Nadechne se, že by mu něco dopověděl, jenže v tu chvíli se natáhne nad stůl a on naklání hlavu na stranu, aby měl co nejlepší výhled na jeho zadek.

"Ehm, já myslím, že jsem to právě zapomněl a nejspíš i to, jak se jmenuju." Zkonstatuje a z toho pohledu ho skoro polívá horko, takhle pěknej zadek už dlouho neviděl.

" Právě přemýšlím, jestli to mám za trest nebo za odměnu." Ani si neuvědomuje, že mluví nahlas. "Tak víš co, začni a já ti kdyžtak poradím." Nechá ho jako první rozstřelit koule a opírajíc se o své tágo sleduje jeho další šťouch. Není to špatný, jen to chtělo trochu lepší úhel.

"Koukej něco ti ukážu." Naznačí mu, aby si k tomu stoupl a s mírně staženým obočím se na něj nakloní, aby konec tága posunul o milimetr stranou. Stočí rty k jeho uchu, momentálně je v módu kulečník, dojde mu to za několik vteřin, jak blízko je.

" Chce to trochu levé spodní falše, trochu z vrchu, aby chytla zpětný ráz…sleduj." Pozvedne mu levou ruku kousek výš a prostě mu pomůže šťouch zahrát a ono se to povede. V jeho tváři byl v tu chvíli naprosto zaujatý výraz, jenž nahradil ten typicky šílený. Aniž by se oddálil, stočí tvář jeho směrem a nepatrně se pousměje.

"Hezký…moc hezký." Broukne tiše a je jen těžko říct, jestli chválí šťouch nebo jeho.

Aoi

Doopravdy se začervená a natočí tvář jemně do strany, když na něj Kaz promluví a jemu je jasné, že se pase pohledem na jeho pozadí, už mu to prostě konečně začíná docházet. Ne, že by nebyl někde uvnitř šťastný, že se to Kazovi a možná nejen jemu opravdu tolik líbí, jen je to nezvyk, poslouchat komplimenty od kluků. Pak přikývne, narovná se obejde stůl taky, aby mohl zacílit na rozstřel. Znovu se ohne v pase nad stůl a pokouší se vytěsnit z hlavy, že tam Kaz stojí a pozoruje ho. Míří, snaží se o co nejlepší úhel a pak se koule rozletí do všech stran. Není to úplně ono, ale není to ani špatné. Narovná se a ohlédne se po něm, když mu řekne, že mu poradí, jak na to. Ustoupí stranou, ale Kaz chce, aby to tágo držel on, takže se vrátí do předchozí polohy nad koule, které chce poslat na jejich místo a v tu ránu ho má na zádech. V prvním okamžiku ho chce obvinit, že tohle řekl schválně a že to už vážně přehání, ale pak mu dojde, že to tak není a že Kaz mu opravdu decentně pohne rukama a loktem a jeho pozornost je zaměřené na koule. Totiž na ty na stole. Nemůže si pomoct, má úplně sucho v krku a tváře rudé, ale nechá ho, aby udělal, co chce a pozorně poslouchá jeho slova. Pak společně šťouchnou a v tu ránu si připadá jako profesionál na kulečníkovém turnaji. Má z toho nepokrytou radost, i když to není jeho práce a chce se narovnat a snad si i dát toho panáka, ale Kaz se ani nehne. A jsou tam, kde na začátku, totiž v tom bodu, kdy ho chtěl Aoi obviňovat. Cítí jeho dech na svém uchu a váhu jeho těla na svém těle.

"Díky." Vymáčkne ze sebe.

"Jdu se napít." Dodá, aby bylo jasno a prostě se pod ním narovná, aby se Kaz musel chtě nechtě stáhnout. Přejde ke stolu a otočí do sebe prvního panáka. Vyhledá ho očima a nenuceně pokrčí rameny.

"Budeš zklamanej, až půjdeš spát domů sám. Já totiž randím." A nemyslí Kimiko. Kruci, proč nemyslí Kimiko? Ano on randí, obecně i právě teď s ní a především s HOLKAMA!

Kaz

"Nemáš za co, tohle jsou jen maličké vychytávky." Pokrčí ramena, když mu naznačí, že by se měl zvednout a on to nakonec přece jen udělá, i když hodně neochotně.

"Jo taky se budu muset napít a hodně, protože tohle jen tak nepřepiju." Oznámí mu s naprostým klidem, když sáhne po jednom panáku a pozvedne ho na jeho počest, než ho do sebe obrátí. Zatřepe hlavou, jakoby z ní chtěl vyhnat všechny hříšné myšlenky, je to marná snaha.

"Ty randíš? Já myslel, že máš holku?" Pozvedne obočí a vzápětí se rozesměje upřímně a nahlas.

"Tak můžeme randit, pro mě za mě ale já nehodlám jít dneska domů spát sám." Odpoví mu naprosto přímočaře se širokým úsměvem a pověsí tágo zpátky do stojanu.

" Už mě to nebaví, jdeme." Popadne ho za ruku k tomu ještě další dva panáky do volné ruky a rozejde se s ním kamsi do zadních prostor clubu a kývne hlavou na procházející barmanku na pozdrav. Dojde až úplně dozadu po tmavé chodbě k posledním dveřím, pustí jeho ruku, zaloví v kapse hledajíc klíč, a když odemkne rozprostře se jim před očima takový maličký kytarový ráj. Je tam i několik dalších nástrojů ale taky asi pět strunných miláčků.

"Tak co, dáme si rande?" Zeptá se ho s jasným blýsknutím v očích a natlačí ho do dveří, aby za nimi mohl zavřít a zamknout. Nikdo sem kromě nich nesmí, jinak by ho majitel pěkně hnal.

"Tohle by Tě mohlo trochu rozehřát, když to nesvedu já." Možná se plete a Aoimu se to líbit nebude, za pokus to rozhodně stálo. Projde kolem něj a plácne ho rozverně přes zadek, než se natáhne pro jedné z nejlepších kousků, co tu je a s mírně pozvednutým obočím natáhne ruku Aoiho směrem.

" Za pusu?" Začne hrát svou oblíbenou hru něco za něco. Nedá si pokoj a nedá, bude mu muset nejspíš vrazit nebo říct, že chce pryč, aby přestal. Už od parku je rozhodnutý, že ho dostane a jde si za svým cílem, klidně i přes mrtvoly; však ony se pak někde zakopou, to je ten nejmenší problém.

Aoi

"Jo to mám." Snaží se ten svůj překec zamluvit Aoi, ale radši dělá, že se ještě věnuje skleničce a v duchu si udělá u Kaze čtvrtou čárku. On už by šel nakřivo. Pak ho ale Kaz popadne za ruku a někam vede.

"Počkej, vždyť jsem jednom rozstřelil koule, ještě jsme si vůbec nezahráli!" Snaží se bránit a vrátit toho hyperaktivistu ke hře, ale je to na nic. Moc se mu nelíbí, že ho vleče někam do zadního traktu klubu, že diskotéku a všechny lidi mají někde za sebou a sem jenom tlumeně doléhá hudba, skoro to vypadá, jako když odemyká nějaký privát. A tak si u dveří zasune ruce do kapes džín a vrhá po něm trochu přísný a odmítavý pohled, aby jako bylo jasno, že ať už mu jde o cokoliv, má to blbé. Dveře se otevřou a on nahlédne a trochu mu spadne brada. Je to nějaká zašívárna to je jasné podle vybavení, nábytku, pohovky a tak, ale taky je to asi úložiště pro nástroje a hudební techniku, když se tady pořádají menší koncerty a undergroundové akce. Vede za ním a tiše se po všem rozhlíží. Doma má jen tu akustiku, co měl v parku. Je dobrá, ale připojit nejde a na nic lepšího ještě nevydělal, jen si je občas půjčuje. Uslyší za sebou cvaknout zámek.

"To asi není nutné ne? Všichni tě tady znají, nejsi tu na černo." Ujišťuje se a zároveň mu nemožnost úniku úplně nevyhovuje. Kaz ho ale obejde a vezme do ruky nejlepší kytaru. Klesne k ní očima a něco vlídného se v nich rozehřeje. Už po ní natahuje ruku, když mu řekne, že za pusu. Zase ji stáhne a teď už se na něj zamračí.

"Koukej ji sem dát, když už jsi mě sem dovedl." Rozesměje se a pokusí se po ní zase hrábnout.

"Já ti dám za pusu." Nakročí k němu a prostě si tu věc chce osahat. Tu kytaru, samozřejmě.

1  Bara-chan | Web | 10. června 2019 v 20:32 | Reagovat

Áááá, Kaz je tak tvrdohlavý, až by mě tím osobně naštval :'DD Ale Aoi se mi zdá i docela zvědavý... a možná i rád, že ho Kaz tak nějak ke kde čemu dokopává? :D
Hmm... tak jsem zvědavá, jestli ho dokope i k nějakému jinému... šťouchu... :D
Vyvíjí se to velmi zajímavě :D Taky jsem zvědavá, v jakém stavu Aoi skončí, a vůbec na celou tu akci v klubu :) Mezi kytarami by mohlo Kazovi lecos projít :)
A jinak nesmím opomenout - už jen představa Aoie v těch kalhotách a tričku je na uslintání. K tomu to jeho naklánění přes kulečníkový stůl... Mhh, v ten moment jsem na tom byla jak Kaz :D

2  Tenshi & Akurai | Web | 11. června 2019 v 11:50 | Reagovat

Já mít Kaze vedle sebe tak mu asi jedna výchovná občas taky přistane. Je to divné říct, když ho vedu já? NO, možná trochu. XD Z druhé strany po boku Aoiho to fakt snad ani jinak nejde a já se mu vůbec nedivím. Chudáček Aoi, ten to s ním bude mít nejspíš hodně těžké. Kaz se mi vymyká z rukou asi nejčastěji a dělá si opravu, co chce. XD Musím Kaze poplácat po rameni, že při pohledu na Aoiho nahnutého přes kulečníkový stůl…no prostě, že to nedopadlo úplně jinak a on se, světe div se, udržel. XD Je to hodnej kluk a nejspíš i pamlsek dostane, jen abych to nezakřikla.O:)