-pokračování -Vezmeš si mě?-
(Uruhův byt)
Uruha
"Ehm díky, ale tohle si neber, tohle ti nedám." Rozjede se hbitě jeho směrem, občas trochu zavrávorá, přece jenom střízlivý pořád není a vytrhne mu triko z ruky.
"Tohle se nepůjčuje, to je, ehm..." Tak teď si chvíli připadá jako malý opravdu. Být takhle závislý na triku na spaní. Jenže pak se mu pohled sveze o něco níž, na jeho nahý hrudník a nevědomky si skousne spodní ret. Kai mu chválil bicepsy, on by měl taky hodně co chválit, to běhání s Reitou mu opravdu prospívá, nikdy si nevšiml jak moc.
"A nechceš spát bez trika?" Vypadne z něj , když nedokáže odtrhnout oči a zvednout je do jeho tváře, když mu dojde, co vlastně řekl.
"Ehm teda chtěl jsem říct, že ti najdu jiné." Opraví se hodně opožděně, když se radši otočí ke skříni a začne hledat nějaké, které by si mohl obléknout a na kterém hlavně není citově závislý. Myšlenky se snaží ubírat úplně jiným směrem, než tím, že vedle něj stojí Kai, do půl těla nahý a vypadá dokonale sexy....+vážně padlo slovo sexy? Asi se půjdu léčit, tohle už není možný.+
Kai
Uruha se rozejde směrem k němu, zrovna, když si chce tričko přetáhnout přes hlavu a sebere mu ho. Chvíli na něj hledí s nechápavým výrazem ve tváři a pak rozhodí rukama.
"Oukej, budu spát bez trička." Povzdechne si.
"Beztak mi sebereš i to další, co si vyberu." Řekne mu a odejde k posteli, na kterou se posadí a vzápětí se na ni položí zády s nohama svěšenýma dolů, zatímco čeká, jestli teda dostane něco na sebe nebo ne. Uruha je nějak dlouho otočený směrem ke skříni, je s tím svým oblékáním posedlý a hlavně pověstný. Zkritizuje všechny kolem, sám je vybíravý, nediví se, že mu nechce nic půjčit, ale není to od něj vůbec pěkné. Rozhodne se nečekat, až se konečně rozhodne a prostě mu pod tu peřinu vleze a uvelebí se tam jenom v kalhotách.
"Tričko ti vadí, ale peřina ti nevadí? Protože tu nespím poprvé." Houkne, aby mu dal na vědomí, že jeho z postele už nikdo nevytáhne. Pobaveně u toho pozoruje strop nad sebou a uvědomuje si, že je z toho povlečení cítit on. Ne jeho parfém, ale on, a je to moc příjemné... důvěrně známé.
Uruha
Zrovna se chystá otočit s trikem v ruce, které m vybral a vidí, že už se mu válí v posteli a pod peřinou. Založí si ruce v bok, kouká na něj s hlavou nakloněnou na stranu a tváří se jako by mu sebrali oblíbenou hračku nebo spíš celý šatník.
"To si děláš..." Ne ,radši to nedořekne...
"Kai ty jsi..." Začne znovu, když prostě bez přemýšlení skočí na postel a začne ho znovu lechtat, je mu úplně jedno, že je unavený ale on se těšil na svou postel a teď mu v ní válí on a vypadá u toho...K sežrání a on by si nejradši lehl za ním, ale to prostě nejde. Jeho hlava, proto vymyslel daleko lepší variantu, jak se ubránit podobným myšlenkám, proto na něj zaútočil stejně jako v klubu.
"Dneska prostě spím v posteli já!" Houkne, skrze záchvaty smíchu, které z něj má, prostě se zase dobře baví, když toho chudáčka malého týrá. To, že se tady společně válí na posteli, to mu dojde nejspíš až ve chvíli, kdy skončí v nějaké hodně divné poloze, ale zatím mu to nedochází vůbec.
"Tohle tě bude stát víc, než snídani." Podaří se mu ze sebe ještě vydolovat, když vidí, jak se pod ním Kai kroutí, nemůže se přestat smát a sousedi z něj asi budou mít hodně velkou radost.
Kai
"Hmm?" Dostane jen ze sebe, když slyší to jeho Kaii, ty jsi, ale to už se matrace prudce zhoupne a on je vystaven dalšímu útoku Uruhových hbitých prstů. Jako by hrál na kytaru nějaké jeho zběsilé sólo. Vypískne na celou ložnici, noc nebo ne a začne se zase kroutit, ale je zamotaný do jeho peřiny a jde to mnohem hůř.
"Vážně? A kdo mě odsud dostane, ty?" Směje se dál na celé kolo a kope kolem sebe nohama zamotanýma v peřině.
"Hmm a co? Co mě to bude stát?" Skoro křičí a ozve se něčí bouchání do stěny od sousedů, ale je mu to jedno. Jestli na ně někdo přijde, asi jim otevře vysmátý a polonahý, popřeje jim lepší náladu a zase zavře. Uruhův smích je melodický a nakažlivý, ale najednou má jeho ruce všude, vůbec neví, jak se to stalo, ale místo, aby se mu bránil, obejme ho kolem krku a přitáhne si ho na sebe do hlubokého polibku. Srdce mu ještě prudce buší, ale okamžitě se v něm vzbudí všechno to, co se stalo v klubu a je to ještě umocněné tím, že jsou spolu úplně sami, v tichu noci, v jeho posteli... Uruhovy rty chutnají sladce, je z nich u vytržení... jsou tak ostře tvarované, ale teď ho hladí a on za chvíli dostane pěkně přes papuly.
Uruha
Směje se společně s Kaiem a není vůbec schopný odpovídat na jeho otázky. Spíš ho bolí břicho, protože jeho smích je prostě ....no nedá se mu odolat. Nepřestává jej ale lechtat, a když se ozve bušení sousedů od vedle, vyprskne ještě víc. Tole ho bude mrzet, určitě dostane pěkně vynadáno, až někoho z nich potká, ale to mu dojde nejspíš až ráno.
"Bude tě to stát, uhm..." Chtěl mu to říct, něco by si určitě vymyslel, jenže to už má jeho ruce kolem svého krku a cítí Kaiovi rty na těch svých. Nečekal to, chvíli se od něj jen nechá líbat, než mu začne polibky oplácet s tichým zavzdycháním, aniž by si uvědomil, že tohle by přece dělat neměli, ne teď a rozhodně ne u něj doma v jeho posteli.
"Kai..." Vydechne, když se musí na chvíli odtáhnout, aby vůbec mohl popadnout dech a chvíli mu kouká do očí, které si jej k sobě přitahují. Těžko říct, jestli by to takhle dopadlo, kdyby v sobě neměl ani špetku alkoholu, jenže on ji má a tak se bez dalšího otálení přitiskne na jeho rty znovu a přesune se nad jeho tělo.
"Co to kruci děláme?" Vypadne z něj trochu zmateně se vzrušeným podtónem, když se znovu na chvíli odtáhne a jeho ruka už navzdory slovům mapuje jeho odhalenou hruď.
Kai
Uruhovy rty váhají, nevrací mu to, i přes to, že to byl v klubu on, kdo si začal... dostane z něj strach, ale pak se konečně pohnou a on nedokáže přestat do okamžiku, kdy se Uruha zase vzdálí. Podívá se mu naléhavě do očí, jako by se mu snažil říct, že umře, pokud ho tu nechá napospas těmto zakázaným myšlenkám a rozzlobeně odejde. Jenže Uruha se nepohne pryč, přesune se nad něj a on mu udělá místo mezi svými stehny, aby mohl přitisknout boky k těm Kaiovým.
"Určitě nic špatnýho." Ujistí rozechvěle sám sebe, i když o tom není přesvědčený, ale Uruhova dlaň v něm zvedá vlnu dalších slastných emocí.
"Nepouštěj mě..." Broukne k němu, když si vezme jeho tvář do obou dlaní a znovu si ho na sebe přitáhne k dalšímu polibku. Víc pokrčí nohy v kolenou, takže ho uvězní mezi vlastními stehny. Začíná být vzrušený, hůř se mu dýchá, srdce mu silně buší a všechno v něm je stažené úzkostí, že to Uruha přeruší. Pak se asi dobrovolně udusí jeho polštářem. Vlastní ruce ho neposlouchají, když jimi sjede z jeho tváří na štíhlé boky a začnou hrnout látku jeho trička nahoru. Už nepotřebují ani jedno z nich.
Uruha
Kai ho ujistí, že to nic špatného není ale on nad tím pořád někde v hlavě váhá. Vždyť jsou v jedné skupině a tohle by dělat neměli nebo ano? Myšlenky se mu v hlavě předhánějí jedna za druhou a on prostě neví, kterou z nich si vybrat, i když jeho tělo reaguje za něj a dál mapuje Kaiův hrudník, které se mu moc zamlouvá. Chce ho? Ano chce, teď v tuhle chvíli hrozně moc a následky? Ty promyslí asi až zítra, možná...pokud se k nim vůbec dostane. Vydechne dlouze, když mu svým příjemným hlasem broukne, že ho pouštět nemá a on v tuhle chvíli určitě nechce. Prostě by se teď nedokázal zvednout a odejít, od těch očí by ho snad neodtrhnul nikdo.
"Nepustím, neboj." Zavrní tichým hlasem ujištění, že nad tím prostě teď nehodlá přemýšlet. Nechá si od něj svléknout tričko, než se s jasným chtíčem v očích přitiskne na jeho tělo a znovu se přilepí na jeh rty v další vlně polibků, ze začátku trochu opatrných, jakoby si pořád nebyl úplně jistý, jestli je to tak v pořádku, ale nakonec mu přeci jen víčka klesnou a nechá se pohltiti vlnou vášně, kterou v něm Kai zapálil. Zavzdychá znovu, když se otře klínem o ten jeho, už na sobě pociťuje stoupající vzrušení z toho okamžiku a jestli se chtěl bránit.....Ne, už opravdu nechce.
Kai
Musí mu být vidět ve tváři, jak se mu neskutečně uleví po Uruhově ujištění, že ho nepustí a hluboce vydechne, aby ze sebe vypustil zadržovanou tíseň, která teď konečně mizí a dovolí jeho tělu plně si užívat, co se mezi nimi děje. Látka peřin tiše zašustí, když se Uruha dostane na něho a on ucítí, že na tom v klíně začíná být podobně jako on sám. Přejíždí mu konečky prstů po spáncích a když si Uruha vzdychne a pohne se na něm, jeho mužství se napne proti němu v plné připravenosti. Trochu mu z toho červenají tváře a drhne dech v hrdle, ale teprve teď na něj útočí všechny zakázané myšlenky o tom, jak moc je jeho přítel sexy. I přes fakt, že ho vždycky tak zvláštně ignoroval, když mu něco vyprávěl. Mohl se mu podvědomě bránit celou dobu? Neví, ale teď se to neděje a proto si hraje s jeho rty, vsaje jeho spodní ret, dráždí jazykem jeho patro a rukama začne hledat okraj jeho kalhot. Neví, co si počnou, jak se to dělá nebo jestli třeba Uruha ví, ale příroda je navede, tím si je jistý. Až tam, kam ho Uruha nechá zajít. Tahá za poutka, když rozepíná jeho pásek a ten s tichým svištěním vyjede z jeho kalhot a dopadne někam vedle postele s tichým cinknutím o podlahu. Nepřestává ho líbat, hravě, tak jak to umí jen on a konce prstů hledá knoflíček.Uruha
Vůbec netuší, co se to s ním děje. Přišlo to na něj v podstatě až dneska. Jistě sem tam si všiml, že Kai vypadá líp, než jindy a taky...no kdyby si měl přiznat sem tam po něm koukl, když šel ze sprchy, jenže to se pořád přesvědčoval, že je to jen proto, aby mu pak mohl pochválit trénink s Reitou. Jenže teď, když mu ta myšlenka proběhne hlavou je to vlastně úplně jinak. Líbí se mu jeho oči, líbí se mu jeho rty...momentálně se mu na něm líbí každý milimetr a ještě k tomu se tak hezky červená. Oplácí mu polibky, nechá si jej hrát se svým rty a ruka mu mezitím automaticky míří pod lem jeho kalhot. Trochu sebou trhne, když jeho pasek zasviští vzduchem a přezka cinkne o zem, jakoby se bál, že by je to mohl někdo přistihnout a vynadat jim. Ne, pořád si není úplně jistý, co to vlastně dělá; vždyť s klukem nikdy nespal. Jenže Kaiovi rty ho nenechávají dlouho v klidu, jeho hravost v něm probouzí neskutečnou touhu chtít ho víc. Začne si opatrně pohrávat s lemem jeho kalhot, aby je mohl sundat, prostě ho chce vidět nahého no, to je toho! K jeho velkému překvapení je o něco rychlejší, než Kai a trochu rozpačitě se tomu pousměje.
"Sluší ti to." Broukne trochu neobratně kompliment a i jeho tváře už nabírají barvu nachu.
Kai
Cítí Uruhovu ruku mířící po břiše směrem k zapínání jeho vlastních kalhot a celý se z toho napne a břicho zatáhne. Má trochu strach, ale zároveň si to hrozně přeje, aby už tam sáhl. Skoro sebou trhne jenom proto, že on sebou trhl a pak se tomu rozesměje.
"Tobě taky." Broukne mu zpátky kompliment, ale jakmile si uvědomí, jak dokonale Uruha vypadá, když se červená, přestává pro něj být cesta zpátky.
"Nikdy jsem tě neviděl s nachovými tvářemi, až dneska." Řekne mu tiše, měkce a velmi zaujatě. Oči se mu při tom třpytí jako hvězdy, když sleduje jeho rysy. Takový tvrďák, rocker na první pohled a teď... tady s ním, tak sladký. Pravou dlaní se vrátí na jeho tvář, když si ji přitáhne k dalšímu polibku, zatímco levou najde tu jeho ruku u zapínání kalhot a přesune si ji do vlastního klína. Je to docela odvážné gesto, ale jakmile tam jeho ruku ucítí, hlasitě si vzdychne a roztouženě se zachvěje. Moc chce, aby Uruha pokračoval, jen neví, jestli by mu to měl takhle říct. No to gesto asi mluvilo za všechno.
Uruha
Koukne na něj s mírně pozvednutým obočím a jasně vepsanou kombinací chtíče a nejistoty v očích. Je to zvláštní, ale o to víc vzrušující, když jsou tady spolu a dělají tyhle věci.
"Taky jssme nikdy nic podobného nedělali." +Já tyhle věci nikdy nedělal, ne s klukem.+ Doplní si v duchu a nejistě si zkousne spodní ret. Nechá se od něj přitáhnout k polibku, který mu s novým přívalem vzrušení oplatí, zkoumajíc jazykem jeho ústa. V momentě, když si přesune jeho ruku do klína dlouze vydechne s mírným přivřením víček, už se příliš neovládá, prostě svou dlaň odtáhne, spěšně mu rozepne kalhoty a vjede dlaní pod ně a dotkne se jeho chlouby na přímo. Pořád sii není úplně jistý, co dělá, ale přece jen se v těsném prostoru párkrát pohne, aby zjistil, jak moc na Kaie tohle zapůsobí. Když konečně přestane řešit veškeré své pochyby, které převálcuje vášeň a chtíč, narovná se do sedu, aby mu ty kalhoty mohl konečně stáhnout a odhodit je někam za sebe do prostoru, však ony nikam neutečou. Lehne si na postel vedle něj, když jej začne hladit po celém těle, nakonec přece jen zakotví v jeho klíně, kde i začne opravdu pořádně hrát.
Kai
"Líbí se ti to?" Zeptá se možná trochu pitomě, ale zároveň nejistě a s rozpačitým úsměvem na rtech. Na něm samotném je asi úplně jasně vidět, jak se mu to líbí a když Uruha započne svoje pohyby v jeho klíně, už se mu jeho rysy prohlížejí mnohem hůř. Chvíli se snaží krotit svoje vzdechy, jenže ono to moc nejde a zhoršuje se to. Jediné, o čem dokáže přemýšlet je, jestli tohle dělá sám se sebou... takhle přesně... +Bože Kaii, takhle myslíš o členu svojí kapely!+ Napomene se, ale jen se tomu tak nějak šťastně usměje.
Žádné komentáře:
Okomentovat