(klub)
Ruki, Aoi, Kai, Gackt
Ruki přivře nebezpečně oči, když mu chce Kaz ukazovat, proč přesně se nechal rozhodit. Založí si pomalu ruce na prsou a zkřiví rty. Jestli se Aoi zatváří jen trochu nepříjemně pod jeho rukama, prostě tomu klukovi vrazí, i když je o hlavu vyšší. Aoi vypadá pobaveně přesně do chvíle, kdy se Kaz ocitne za jeho zády a opře o něj bradu. Natočí tvář trochu za ním a sám čeká, co z tohohle bude. Jsou mu pochváleny oči, on jimi klesne k podlaze a zatím se nehýbá, jen si prohlíží potítko na zápěstí. Koneckonců s ním před chvílí sám flirtoval, až to hezké nebylo. Když se Kaz dotkne jeho vlasů, začne to na něj být zase trochu moc, ale pořád se tváří netečně. Jenže pak se ho Kaz dotkne na bocích a naznačí velmi obscénní gesto, kdy střelí očima před sebe a to je impuls pro Rukiho, který se pohne. Nebýt Kaie, který se mu postaví do cesta, prostě by po něm sáhl a jednu mu natáhl. V Rukiho očích zuří bouře, když je upírá do těch Kazových, zatímco poslouchá Kaiův konejšivý hlas a nakonec mu dlaní naznačí, že ok.
Kai odstoupí zpět k Uruhovi. Aoi mrkne, když mu mlaskne pusa na tváři, ale jinak pořád velmi klidně sleduje celé dění. Co se mu líbí míň je Kazova procházka směrem k Rukimu. Pěkně to tady bublá a vře, je to hodně komplikovaných povah na jednom místě. Udělá krok blíž, když Kaz něco Rukimu říká, ale ono to není moc potřeba, protože za ním stojí Hyde a vyřeší si péči o manžela sám. Rukiho oči jsou ledovější, než kra uprostřed Antarktidy, když je upírá do těch Kazových a nebýt Hydova nádherného hlasu u jeho ucha, už by ho držel pod krkem.
"Máš pravdu." Řekne jenom Hydovi a obrátí se na patě, aby odkráčel zpět k jejich stolu. Hodlá si tam vzít svoje věci a jet domů! Ten ho tak štve tenhleten Kaz!
Aoi provází Rukiho očima, je velký a ženatý, bude se muset smířit s tím, že se teď o něj stará někdo jiný. Místo toho se podívá na Kaze opodál.
"Netrap nám zpěváka, máme ho rádi." Pousměje se. Davy už se rozešly, všichni si v klubu zase dělají, co chtějí jako to bylo prve a Kai se znovu podívá na Uruhu.
"Pojedem domů? Ke mě, k tobě?" Zeptá se a vzápětí se prudce nadechne, protože tak to nemyslel. Bylo u nich běžné, že spali jeden u druhého, všichni u prvního, dva u třetího, prostě všelijak. Ale tohle znělo jako jasná pozvánka do ložnice. Rozesměje se a přiloží si dlaň na ústa. Gackt nechá Reitu, aby nastoupil a pak dveře zaklapnou na svoje místo. Nastartuje neskutečný zvuk motoru svého supersportu a obrátí k němu oči od volantu.
"Tak ty mě nemáš rád? A proč? Za ten dotyk? Do té doby jsme si normálně povídali a ty jsi říkal, že mi to tričko nezazlíváš." Řekne mu a auto se dá do pohybu. Samozřejmě koutkem oka vnímá, jak si Reita všechno prohlíží. Tohle je obrovské lákadlo pro každého kluka. Ne na darmo se říká, že na auta se dá sbalit kohokoliv. Upřímně se usměje, když mu Reita auto pochválí. Je to daleko, do luxusní vilové čtvrti, spíš jiné dimenze tohoto města. Dům je obrovský s vysokou zdí, za kterou nemůže být vidět snad ani dvoupatrového autobusu. Přijedou ze strany od garáží, všechno je maximálně luxusní a automatické a jen ta garáž ze skládaných kamenů vypadá jako obývák.
Hyde (Kei), Reita, Uruha, Kaz
Kaz jen kouká, jak se Ruki otočí a odkráčí si to k jejich stolu. Krátce se uchechtne, než stočí pohled na Hyde, který zůstal stát na místě a propaluje ho pohledem.
"Ale no ták, on si začal." Ukáže prstem na Rukiho vzdalující se záda a zavrtí na oběma hlavou.
"Má ne tebe špatný vliv ten tvůj manžel, přestává s tebou být zábava." Řekne mu pobaveně a je jasné, že to tak vážně nemyslí, on vlastně málo co myslí vážně. Dál už ty dva neřeší, však oni se vyřeší sami a když ne, tak za ním třeba Hyde přijde vybrečet se na rameni...tako to není špatný. Z myšlenek ho vytrhne až hlas Aoiho.
"Já ho netrápím, chtěl to vědět, tak jsem mu odpověděl." Zatváří se naprosto nevině, když k němu přistoupí a s úsměvem mu koukne do očí.
"S tebou se nedá sázet, jsi moc sexy. Není to fér." Zatváří se naoko ublíženě, ale ten výraz mu vydrží sotva pár sekund.
"Co takhle mi věnovat aspoň jednu pusu za snahu, aby moje ego neutrpělo." Ne rozhodně se nehodlá vzdát bez boje.
Uru se uchechtne, když se ho Kai zeptá na takovou věc. Ještě včera by to znělo úplně jinak, jenže po tom, co se tu dělo....ale když on by si ho vážně vzal sebou domů a rád. Chvíli nic neříká, jen mu kouká do očí, než mu začnou koutky stoupat výš.
"Ke mně, mám větší post...ehm, pokoje." Párkrát zamrká, jakoby vůbec nevěděl, co mu z pusy leze a dokonce jeho tváře trošičku zrudnou.
"Totiž víš, jak to myslím." Pokusí se nějak situaci zachránit, ale moc mu to nejde.
Mezitím se snaží Reita nekoukat na to auto, jakoby se mu splnil dětský sen. Je to ale hrozně těžké.
"To taky..." Odpoví mu po chvíli, prostě ho tím svým klidem neskutečně vytáčí, stačila jedna poznámka a byl jak sopka, která jen čeká až vybuchne, no vlastně vybuchla.
"Tohle přece nebylo o tričku." Protočí očima v sloup, jak to nemůže chápat? Vždyť je to jasné jako facka.
"Co si od toho vlastně slibuješ?" Zeptá se ho narovinu s rukama založenýma na hrudi a tváří se tak jak do doby, než nastoupil do auta. Jen po očku sleduje, kam míří a když zastaví před jho domem, má opravdu co dělat, aby zase nezůstal zírat. No jo, to se mu to machruje s takovým autem a domem.
"Ty asi nevíš, co penězi." Rýpne si do něj s drze pozvednutým koutkem, když přece jenom po přemlouvání sebe samého vystoupí z auta. Radši ale zůstane na místě, vážně má pocit, že by se tu ztratil, kdyby udělal krok stranou.
Hyde ještě chvíli propaluje Kaze pohledem, než nad tím zavrtí hlavou ale neubrání se pobavenému úšklebku.
"Tak se mnou není zábava? Hlavně, že ty tvoje triky se pořád neopakují že?" Vrátí mu to i s úroky, když nad ním mávne rukou a vydá se k Rukimu, který už je u stolu. Dojde za ním s mírně pozvednutým obočím.
"Do Kaze se špatně rýpe." Promluví jako první a snaží se v jeho tváři rozpoznat emoce, které mu momentálně vládnou.
"Chceš mě tu nechat samotného?" Zeptá se narovinu a nahodí dokonalý výraz nakopnutého štěněte, že by to tom všem vážně odjel bez něho. Ne, nebyl by rád, i když tuší, že by nejspíš v noci musel na chvíli zmizet, ale toho si určitě ani nevšimne, bude tichý a rychlý...to umí celkem dost dobře.
Ruki, Aoi, Kai, Gackt
"Mohl jsi mu odpovědět normálně." Usmívá se Aoi, když se Kaz objeví zase u něho a vyžaduje si od něho pusu. Nakonec se mírně předkloní a rychle mu dá pusu. Rozhodně se tomu nedá říkat polibek, ale bylo to na rty!
"Takže jsi mě ani neopil, ani neporazil, ale pořád bys něco chtěl." Řekne mu pobaveně. "Dlouho jsem si s nikým tak dobře nezahrál. Díky." Řekne mu najednou vážně, když změní téma. Pak sáhne do kapsy kalhot a přečte si smsku od Reity. Takže ten je pryč a Ruki bude za chvíli. Buď se připojí ke klukům a pojede s nimi nebo pojede domů sám, do svého bytu. Nebo zůstane tady a bude pokračovat s Kazem.
"Co máš teď v plánu?" Zjišťuje, jestli třeba nemíní vyrazit někam dál, za svými vlastními přáteli, protože podle toho bude otravovat Uruhu a Kaie, jenže ti jsou opilí a on není. Kromě toho... jestli si chtějí viset kolem krku, nepotřebuje u toho být.
Kai se rozesměje. Samozřejmě zná Uruhovu postel, dokonce v ní už párkrát spal a jeho vystěhoval na pohovku.
"Tak dobře." Řekne mu a osobní věci neřeší. Všichni mají u všech snad všechno a pak se vzájemně pošťuchují, že si dělají bordel v domácnostech. Povšimne si jeho začervenání, takže trochu zvážní a zkoumavě se na něj podívá, ale pak se dojdou rozloučit s Rukim a Aoim a odejdou spolu. Oni tady auto ani jeden nemají, takže si zavolají taxík. Zasune se do auta, Uruha si nastoupí k němu a jsou odvezeni až k němu domů. Když se vymotává ven, už je trošku střízlivější, ale žádná sláva to není. Samozřejmě si stihne ještě zapálit.
Gackt řídí chvíli mlčky, než je mu položena otázka, cosi od toho slibuje. Přemýšlí dlouho, než něco řekne.
"Že se přestanu nudit. Asi..." Řekne po pravdě. Je zhýčkaná celebrita,
viděl všechno a všechny a otřásl s ním jenom Hyde. Hyde, který už není ten roztomiloučký chlapeček z natáčení. Trochu se odcizili svými životními styly. Tak nějak doufá, že Reitova nepředvídatelná a impulsivní povaha by mohla zařídit něco podobného, ale to mu říct nemůže - už byl jednou obviněn ze své orientace. Nakonec z auta oba vystoupí a on ho zamkne. V obrovské garáži stojí takových snad víc jak deset, různé roky výroby, podle toho, kdy se je rozhodne vyměnit za lepší. Dokonce má v předu místo poznávačky svoje jméno. Odvede ho z prostor garáže do domu a ocitnou se v jeho malém ráji. Je tu sám, děti žijí od rozvodu s jeho bývalou ženou a jezdí sem jen na domluvené dny. Provede ho halou do obýváku.
"Jako doma." Pronese tiše.
Ruki se pozastaví uprostřed svého počínání. Vlastně byl před chvíli tak rozmrzelý, že ani nepřemýšlel nad tím, kam chce jet a zda s ním nebo sám. Podívá se do jeho očí a chvíli mlčí. Pak je skloní a nepokrytě se začervená.
"Vážně chceš, abych jel s tebou?" Zeptá se ho. Lhal by si, kdyby řekl, že není zvědavý, jak někdo jako je Hyde žije. Neví o něm nic, Hyde je jako Enigma, neprosákne o něm ani fotečka ze soukromí, natož kde a jak žije, co dělá ve volnu, kde jsou všichni jeho známí… nic. Zasune si svoje věci do kapes a tím je připravený na cestu. Bude moc moc nešťastný z toho, že s sebou nemá svoje osobní věci, ale kdyby pro ně měli jet, asi už by se odtamtud nehnuli.
"Nebo se chceš podívat, jak to vypadá u mě?"
Hyde (Kei), Reita, Uruha, Kaz
Kaz koukne na Aoiho trochu překvapeně, když mu nakonec tu pusu vážně dá. Vlastně čekal, že bude muset být trochu víc...dotěrnější, ano to by mohlo to správné slovo. Usměje se naprosto upřímně a široce, protože si to samozřejmě počítá jako bod k dobru pro sebe.
"Mohl, ale věci co chci udělat, jsou mnohem zábavnější." Vysvětlí mu to bez váhání, o tom, kde kdo je nemá ani potuchy a je mu to upřímně jedno, jeho dnešní objekt zájmu stojí naproti němu. Po většinu času to sice střídá jak ponožky, ale nemá potřebuj lítat po klubu a měnit to, každých deset minut. je na tom blbě, ale zase né tolik.
"Mě bylo potěšením Aoi-chan, dokonce si malinko myslím, že jsi opravdu vyhrál." Mrkne na něj bez okolků a po jeho otázce se rozhlédne kolem. Tady už to vůbec nevypadá na žádnou zábavu a on by se ještě rád bavil. Trvá mu asi deset sekund, než ho napadne první možnost spojit příjemné s užitečným, jen si úplně není jistý, co je co.
"Teď mám v plánu se tě zeptat, jestli si ještě nezahrajem. Mám doma slušnou sbírku kytar a odhlučněnou místnost k tomu určenou, bude se ti líbit." Pozve ho bez váhání k sobě domů, má tam bordel chaos a spoustu alkoholu, no co, je skoro pořád pryč kdo by řešil takové malichernosti, jako je úklid...sem tam někomu zaplatí, ale rozhodně to nepřehání.
Kai nakonec souhlasí s tím, že pojedou s Uruhou k němu domů. Ten si zatím v hlavě promítá, proč mu to tentokrát přijde...zvláštní. Raději zatím nic neříká a jde se společně s ním rozloučit s ostatními, kteří tu ještě zůstali. Reitu už nikde nezahlédl, ale Aoi mu vysvětlí, že šel ještě na jednu párty.
"Blázen to je..." Broukne si pro sebe pobaveně, než vyrazí ven a chytí si taxi. V autě je příjemně teplo a k tomu hladinka alkoholu dělá svoje. Přistihne se chvilkami, že mu začínají padat víčka, ale jen d chvíle, kdy koukne na Kaie a jeho rysy. Vážně se mu líbí, jsou jiné, ale vlastně hodně přitažlivé. +Ne Uru, vážně bys měl přestat chlastat..+ Vynadá si v duchu, když konečně dorazí k němu domů. Není to nic velkého dva pokoje kuchyň a obývák, všechno ve světlých barvách, takové útulné, trochu chaotické bydlení. Zavře za nimi dveře a rozvalí se na gauč s roztaženýma rukama i nohama.
"Nemáš hlad?" Zeptá se Kaie, když k něm zvedne pohled s otázkou, jestli chce jít spát nebo si budou...povídat...povídat samozřejmě.
Reita se mezitím snaží na něj nekoukat, raději stočí pohled na všechny ty auta. Tohle je snad jeden velký sen. Jediné, co mu překáží jsou myšlenky, do čeho se to vlastně uvrtal a po Gacktově odpovědi na tom není o moc líp. +ááá pan velká hvězda se nudí a já jako co? Budu mu tady tančit na stole nebo co? To ať ani nezkouší..!+ Brble si pro sebe v duchu, jakoby snad měl na výběr, už je tady. Daleko od svého malého bytečku,který by se do tohohle baráku vlezl asi čtyřikrát minimálně. Nechá se vést chodbou až do obýváku, kde má být jako doma? Takže tu budou celou noc sedět? Ne vůbec to nechápe! Koukne na něj s výrazem plným jasné provokace a usadí se na obrovskou sedačku, hodíc si nohy na stůl a ruce za hlavu. No co, říkal jako doma.
"Takže co? Budu ti umývat okna nebo?" Vypálí na něj s hraným klidem a jasnou drzostí v hlase, chtěl ho tady mít, tak je tu. Nikomu přece neslíbil, že se bude chovat slušně no ne? Ať zalituje, že mu tu sázku vůbec nabízel. Prý nudí...mmm dlouho nebude.
Hyde čeká na to, co mu Ruki odpoví. Koukne na něj s mírným úsměvem, když vidí jeho zrudlé tváře. Je vážně roztomilý, už zase. Dlouze se nadechne a zavrtí hlavou, když se ho zeptá, jestli chce, aby s ním jel.
"Já myslím, že už jsem ti několikrát dokázal, že nic neříkám jen tak." Oznámí mu úplně klidně.
"Samozřejmě, že budu rád, když pojedeš se mnou, ale ani já nejsem takový...magor, abych tě někam tahal násilím, Ruki-chan. Ovšem budu opravdu radši, když pojedeme ke mně." Odpoví mu s naprostým klidem a nabídne mu sovu dlaň. V klubu zůstal už jen Kaz a Aoi s těmi se tedy rozloučí, pohledem varuje Kaze, aby se choval v rámci možností slušně...zná ho, ale za pokus to stálo a zamíří ven z klubu, kde u na ně čeká jejich auto a odveze je až k domu, kde se nachází jeho byt. Výtah po vsunutí klíče do zámku u tlačítek vyjede až do nejvyššího patra, kde se dveře otevřou a odhalí jeden obrovský pokoj, kde se nachází postel kuchyň a pohovka. Všechno ve velmi jednoduchém stylu a rozhodně tu není přehnané množství nábytku. Nejdůležitější jsou těžké závěsy na jediných dvou oknech, které se tu nachází. Rozsvítí a gestem paže jej pozve dál.
"Vítej doma, manželi." Broukne s nádechem pobavení.
"Pojď provedu tě." Zamíří rovnou ke dveřím, kousek do postele.
"Tady je koupelna." Otevře je a odhalí velmi světlou a prostornou koupelnu s velkou vanou a sprchovým koutem. Pak zamíří na druhou stranu místnosti, kde jsou ještě troje dveře. Za prvními je pokoj pro hosty, pak následuje další pokoj jako šatna a třetí je pracovna, kde je všechno potřebné k plánování koncertů, tvorbě hudby a ještě i stojan s plátnem, kde je rozkreslený obraz uhlem.
"Tak co?"
Ruki, Aoi, Kai, Gackt
"Hmm..." *Zamručí si Aoi při tom oslovení, ale nevyčte mu to. To je asi to nejmenší, co dneska Kaz provedl. Navíc mu hned potom složí kompliment, takže odpuštěno. Mohl by Kazův návrh vnímat jako riskantní, jenže on je pořád strašně nad věcí a všechno to bere jako ztřeštěné pošťuchování.
"No tak jo." Přikývne s novým úsměvem.
"Vezmu si věci." Dodá a vydá se ke stolu, kde už nikdo není. Nejvyšší čas si je vzít, než mu je někdo ukradne. Vlastně se dost těší, protože Kaz je profláklý hudebník a bude toho mít doma tuny, co bude jeho zajímat, včetně kytar, na které hraje. Škoda, že s sebou nemá tu svou. Nakonec se k němu zase vrátí, v puse žvýkačku a natahuje na sebe bundu.
"Já tady auto nemám. Taxi?" Zeptá se, protože nemá nejmenší tušení, čím se Kaz obvykle přepravuje.
Kai je u Uruhy jako doma, takže si sundá bundu i boty a zamíří do jeho kuchyně, kde jim oběma postaví na pořádné kafe.
"Nemám, ale i kdybych měl, předpokládám, že bych stejně vařil." Ohlédne se po něm, jak je rozvalený na gauči a mrkne.
"Chceš jít spát?" Zeptá se ho, když vidí jeho ospalé oči a nulovou energii, zatímco před něj pokládá hrnek s kávou a sám ve stoje upíjí z toho svého. Sleduje ho přes jeho hranu a vůbec se necítí nějak nepatřičně. Ani po tom, co se stalo v klubu. Je to hrozně zvláštní, měl by, ale je to jak.... kdyby s ním nad žil nebo co.
"Seberu ti postel nebo uhneš z toho gauče a budu na něm spát já?" Mrkne na něj, hrnek odloží a zamíří rovnou do jeho ložnice. No co, měl si zabrat lepší místo.
Gackt ze sebe zrovna svléká koženou bundu pod kterou má upnuté tričko stejné barvy a odkládá ji na křeslo, když se otočí tváří na Reitu a uvidí jeho těžké boty, které si samozřejmě nezul na svém skleněném konferenčním stolku. Trochu se mu blýskne v očích.
"Sázka zněla, že mi ukážeš všechno, co o tobě nevím." Připomene mu, když se posune k baru a vybere si lahev s kvalitní whisky. Ohlédne se po něm, jestli si dá taky a pak nalije do dvou sklenek. Obě je přinese k pohovce a jednu z nich mu podá. Posadí se taky na sedačku, ale na její část, která je ve tvaru L, dost daleko od něho, aby měl kecy, že na něj něco zkouší. On zůstane v předklonu, lokty opřené o kolena a v dlaních protáčí sklenku.
"Můžeš začít třeba s tou páskou na nose." Pousměje se. Musí existovat způsob, jak se mu dostat pod ten naježený obal.
Ruki se nakonec rozhodne a odjede s Hydem k němu domů. Překvapí ho, že to není dům, ale byt. V autě si celkem sympaticky povídali, kupodivu snad poprvé opravdu o práci a o jistém nástinu na tu společnou spolupráci, o které pak ani nikomu z kluků pořádně nic neřekli. Když vejde s rukama v kapsách saka, první, co ho napadne je, že byt je docela malý. Ale ono zdání klame, protože je tu ještě několik dveří a za nimi všechno potřebné. Líbí se mu to, i když má sám úplně jiný. Trochu víc kovu, spíš tmavé barvy, než světlé… nechá se provést, ukázat si, kde co je. Koupelna je krásná, velmi něžná. Nejvíc se mu ale samozřejmě líbí pracovna, která mu také připadá velmi osobní. Rád by se podíval na jeho poznámky na stole, stejně jako na všechno hudební vybavení… jenže! Přejde k obrazu, který je na stojanu a překvapeně si ho prohlíží. Neslyšel o tom, že Hyde maluje a je to opravdu moc dobré. Hodně dobré. Ohlédne se po něm, když na to ukáže, sice se mračí soustředěním, ale je vidět, že, ho to zajímá.
Hyde (Kei), Reita, Uruha, Kaz
Znovu krátký záchvěv překvapení v Kazově tváři, když prostě souhlasí, že s ním pojede. Toho by měl rozhodně patřičně využít a tak to udělá při nejbližší příležitosti. Nechá ho, aby si posbíral věci, sám ještě zaplatí, vezme pár flašek po paži, některé z nich se mu budou rozhodně v baru doma hodit a zamíří i s Aoim k východu. Když byl u svého stolu, zařídil ještě klubovou limuzínu na odvoz VIP hostů. No co, když už slavit, tak se vším všudy, přece nepojede taxíkem to dá rozum. Otevře mu dveře s naprosto teatrální úklonou a nechá Aoiho nastoupit jako prvního, než sám hupsne dovnitř, kdy se pořádně rozvalí, aniž by z něj spustil pohled.
"Je ti doufám jasné, že mě budeš muset pálkovat celý večer." Prozradí mu naprosto bez obalu a přisune se s odrazem k jeho boku, na tváři pořád stejně široký úsměv s nádechem typického šílenství.
"Budeme pít?" Optá se ho, když poukáže na flašky, co sebou vzal, stejně jako na vybavení limuzíny a nalije mu, co si poručí, ještě trochu by ho rád uvolnil, než přijedou do jeho domu, který je na okraji města. Je to takový menší, přízemní domek s garáží, nic velkého ani luxusního, rozhodně dražší je vybavení odhlučněného studia v sklepě, tam taky tráví nejvíc času, jinak doma moc nebývá. Když ho pozve dál, panuje všude příšerný chaos, nic nemá své místo. Z chodby jde viděl kuchyň jen malá, obývák o hodně větší a v jedné jeho části je opravdový bar. Pak už jen několik dalších dveří, kde jsou pokoje, koupelna a něco jako šatna, spíš skladiště. Nehodlá mu ale nic ukazovat, prostě ho popadne za ruku a vede k posledním dveřím, za nimiž se nacházejí schody do suterénu, kde se před ním rozprostře obrovský prostor, je jasné, že je pod celým domem. v jedné části je obrovská sbírka kytar, ve stěně jsou vybourané police na CDčka, jsou jich tu snad stovky, samozřejmě nechybí bar, který je o něco menší, než nahoře, kulečníkoví stůl, sedačka a účkový stůl na kterém je veškerá počítačová technika, kterou by mol potřebovat..
"Říkal jsem, že se ti tu bude líbit." Řekne když se zezadu nakloní k jeho uchu a bez váhání jej štípne do zadku.
Uru zatím sleduje u sebe doma Kaiovo počínání. Je to strašně super, když tu není sám. Příjemná změna oproti tomu, jak to bývá normálně. Nemá pořád čas, teď přes zimu je to sice lepší, ale pořád žádná sláva, stejně nejvíc času tráví s kluky. Vděčně na něj koukne, když mu podá hrnek s kávou a napije se tolik, co mu její teplota dovolí.
"To víš, že bys vařil, ale snídani si rozhodně líbit nechám." Věnuje mu naprosto nevinný úsměv, když se na gauči mírně narovná s úmyslem odebrat se do ložnice a zároveň mu odpovědět. Jenže to už tam bez váhání zapluje Kai.
"Tak to ne, to jsme si nedomluvili. Já chci svoji postel." Křikne na něj z gauče, než odloží hrnek a vydá se s rukama na hrudi do ložnice, aby ho odtud vypakoval..
"To je moje postel." Našpulí uraženě rty, když zůstane stát uprostřed pokoje a čeká, až se odebere na gauč...to, že by mohli spát v posteli společně ho napadne někde v hodně zapadlém koutku, po tom, co se dělo v klubu by si to klidně nechal líbit, ale nahlas to nepřizná.
Reita si samozřejmě všimne jeho pohledu na boty na stole, však to taky udělal schválně, aby si snad nemyslel, že se ho bojí. Ani mu neušlo sundání jeho bundy. +ta musel být dražší, než celý můj byt+ Pomyslí si rýpavě, ale zatím se ani nepohne.
"To tu taky můžeme být týden, nevíš o mě vůbec nic ani velikost bot." Rýpne si do něj znovu a úšklebek na sebe nenechá dlouho čekat. Panáka whisky od něj ale přece jen přijme s trochu obezřetným výrazem, pořád mu vůbec nevěří. Protočí oči v sloup, samozřejmě tak, aby ho viděl, když zmíní pásku.+ co s tím všichni mají?+ Dlouze se nadechne a natáhne prsty po uchycení pásky, aby si ji sundal. Připadá si bez ní skoro jako nahý, vůbec se mu ten pocit nezamlouvá. Když je s kluky je to v pohodě, znají se už horem spodem, ale tady a ještě před ním, je to divné vážně.
"A co dál? Velikost boxerek?" Uhodí na něj znovu s drzostí jemu vlastní, pochybuje, že něčím podobným by ho mohl pobavit. Z druhé strany, třeba ho unudí natolik, že ho pošle domů a sázku vyhraje. Ano, to by bylo super. Trochu víc se sveze na pohovce do polo lehu a pohledem upřeným do stropu, i ten vypadá, že stál celé jmění. Pásku svírá mezi prsty a rozhodně ji nehodlá dát z ruky.
" Tak co, už ses koukl, můžu si jí zase dát?" Broukne a do hlasu se mu dostane skoro neznatelný nádech nejistoty, vážně se bez ní necítí.
Hyde zůstane stát ve dveřích pracovny, když pustí Rukiho dovnitř. Mírně se usměje, tak nějak podvědomě očekával, že zamíří směrem k obrazu. Vloží si ruce do kapes, když si stoupne těsně za něj, položí mu bradu na rameno a chvíli na svůj výtvor kouká.
"To jsi ty zdálo se mi o tobě." Řekne mu snažíc se tvářit vážně, jenže mu to dlouho nevydrží a rozesměje se.
"Promiň, já si prostě nemůžu pomoct." Omluví se mi vzápětí a znovu se podívá na obraz, jeho ruce si mezitím najdou cestu kolem jeho boků a obejmou jeho štíhlý pas.
"Až to dodělám, bude to osoba při východu slunce na pláži, odstíny šedé...No. však víš." Prohodí a kouká na svůj obraz více než zamyšleně. Vlastně je to obraz jeho myšlenek za poslední dobu. Už je na světě tak hrozně dlouho a jeho samotná existence byla poslední dobou spíš únavná, dokud nepotkal jeho. Často přemýšlel, že by s tím vším skončil, ale zatím to neudělal. Do jeho očí se na krátký okamžik dostane záchvěv melancholie, ale nenechá se jím ovládnout dlouho.
"Malování mě uklidňuje, stejně jako hudba. Škoda, že ty barvy..." Nechá to nakonec vyplynout do ztracena, než se od něj vzdálí, sáhne do jedné z malých skříněk pro lahev a oběma nalije skotskou, pak mu ji podá a usadí se polovinou zadku na stůl.
"Mmm, budu muset objednat něco na snídani, nic tu nemám. Co rád snídáš.?" Zeptá se ho zvědavě tentokrát on, bude muset hodně věcí zařídit pokud tu má Ruki žít, hlavně mu vysvětlit, že roztažení závěsů když bude svítit slunce je tabu.
Ruki, Aoi, Kai, Gackt
Aoi je překvapený, když vidí limuzínu, tohle nečekal, ale bez okolků do ní nastoupí. Už v ní párkrát jel, ale není to nic, na co by byl zvyklý. V autě se zasměje tomu jeho prohlášení o odpálkování. "Jo, tak nějak mi to jasné je." Řekne mu a pořád se tím baví. Kaz se ocitne těsně po jeho boku, ale zatím nemá větší důvod se od něj odsouvat dál, má pocit, že by se stejně posunul zase za ním a nic dalšího mu nedělá, takže zůstává a místo toho si vybere flašku, co vypadá nejdražší. Nechá si nalít a po cestě to v pohodě vypije. Je mu skoro líto, když nakonec musí vystoupit z limuzíny a nechat ji odjet, ale uvnitř jeho domu se rozhlíží na všechny strany. Je tu strašný nepořádek. Oni jsou všichni docela pořádní, on je asi někde uprostřed.
"Máš bar? A udivuje mě to vůbec." Poukáže na věc, která ho zaujala jako první, ale Kaz mu nedá moc prostoru si tu prohlížet všechny detaily, kterých je díky nepořádku hodně. Místo toho ho vede do sklepa, což by mu mohlo připadat divné, ale je docela otrlý. Co by tam asi bylo, mučírna? Místo toho je tam malý pánský ráj. Všechno, co kdy chtěli všichni kluci mít doma. Sejde schody a ještě s jednou rukou na zábradlí si prohlíží to všechno s narůstajícím nadšením v očích. Ohlédne se po něm a usměje se jako dítě v hračkárně, když se odlepí od zábradlí a vykročí rovnou ke kytarám.
"Prohlédnout si to všechno mi zabere tak měsíc, doufám, že s tím počítáš. " Řekne mu upřímně, když se letmo dotkne jedné, která je podepsaná, přímo Kazem a kterou zřejmě pod svou značkou prodává. Jenže to už ho má u ucha a pak nadskočí pod tím štípnutím. Hravě se po něm ožene dlaní a zavrtí hlavou.
"A v klubu jsi mě nechal hrát na takovou vykopávku." řekne mu vyčítavě. Je opravdu velmi příjemně překvapený, líbí se mu tady. Je to jako nová spřízněná duše.... tedy až na ten chaos. Kai souhlasí s tím, že snídani udělá. Však to dělá rád a zrovna Uruha jí jeho jídlo rád. Oni všichni, jen na něj dělají ramena, že se to nedá jíst.
"Tak ty mě pozveš na návštěvu a nepustíš mě do postele?" Křikne zpátky z jeho ložnice, když si drze hledá v jeho skříni něco na sebe. Nemůže spát v tom oblečení z klubu, už jen proto, že je cítit kouřem. Když se ohlédne od jeho skříně, už ho sleduje ve dveřích se založenýma rukama. "Máš moc pěkný bicepsy." Řekne mu, aby mu zavřel pusu a vytáhne si jedno jeho tričko. Zamává s ním ve vzduchu, že si ho jako půjčuje na spaní. Pak si bez okolků začne svlékat to svoje. Do půl těla se koneckonců vidí, co chvíli v šatně. Možná by mohl trochu ubrat po, co v klubu bylo, ale pořád má hladinku a ta ho přiměla být mnohem odvázanější, než obvykle. Svoje věci nechá klesnout na podlahu a rozklepne Uruhovo čisté tričko.
Žádné komentáře:
Okomentovat