(karaoke bar)
Kai
"Koho to sem čerti nesou!" Křikne na něj rozesmátě na několik metrů a těší se na jeho výraz, že tady do sebe narazili.
Miyavi
Tak tohle už bylo na dnešní den prostě moc. Ten prokletej vlak jim ujel těsně před nosem a když se dožadoval jasné slevy na jízdenku (on prostě nemůže za to, že jel na čas!!), prostě ho ta mrcha poslala do háje, no jako vážně. Jenže náladu mu to v nejmenším nezkazilo. Prostě na ni vytasil prostředníček s vyplazeným jazykem a řekl jí na celou nádražní halu , co si o ní myslí. Však to znáte, takový ten den, kdy se **** na co člověk sáhne. Jenže to by musel být někdo jiný a ne on, aby mu zmizel úsměv z tváře. On taky ten pierc ve rtu nevypadá moc dobře, když se člověk šklebí; na to bacha!! Zrovna míří hotelovou chodbou a v ruce si nese flašku něčeho mňam - mňam ostřejšího z pokojové ledničky. Ani si není úplně jistý, po čem sáhl jako první, ale prostě má chuť si trochu zařádit, jestli má tenhle den nakopat do zadku, tak pěkně s grácií a jako tornádo. Samozřejmě,že ví koho bude míjet na koncertu, ale říkal si, že třeba už na něj zapomněl, nejspíš by mu napsal tak ve tři ráno, jestli jde někam ven...ano to by byl jeho styl, když se k němu dostane Kaiův hlas a ještě s takovou super poznámkou.
"No nene....čerti ne...vzali roha sotva jsem otevřel pusu..." Zasměje se upřímně, když se mu ve velkých očích nadšeně zaleskne a pohodí hlavou, aby mu spletené prameny uhnuly. Na nic nečeká a vykročí k němu, aby ho popadl do náruče a zvedl krátce nad zem. Pak se odtáhne na délku paží a prohlédne si ho s neskrývaným, vlastně dost viditelným zájmem a vlepí mu pusu na tvář.
"No teda...To jsi vyrostl a zmužněl z francouzských toastů nebo co?" Pochválí jej a znovu ho objeme, je prostě rád, že ho vidí, no co?
Kai
Miyavi má kolem sebe partičku muzikantů a taky personálu, všichni vypadají děsně cool a nad věcí a komentují události dne podobným stylem, jako on, ale to by nebyl Kai, aby se jich snad lekl. Na tváři mu sedí široký úsměv, v očích poskakují rarášci a Miyaviho nálada je neskutečně nakažlivá.
"Jo, to by ti bylo podobný." Směje se, ale pak se začne kroutit a dělat zvuky jaké nééé nééé, když ho ten uragán zvedne nad zem. Ostatní postávají kolem, culí se a šklebí a Kai se začervená při tom komplimentu.
"Náhodou toho zvládám uvařit víc, než francouzské toasty. To, že jste je viděli na instagramu jako jediné nic neznamená!" Brání se a už ho má zase kolem krku. Kdysi dávno, před asi tak dvěma lety - ale jemu je dvacet osm let, takže kdysi dávno - mezi nimi byl jakýsi flirt, i když nikdy nic víc. Kai se v té době zodpovědně otáčel za holkama a blbnout byl schopný hodně, ale ne tak hodně, jako pár dní zpátky s Keiem... ehm... to se o tvoru naproti němu říct nedalo, to byl lev salónů a zvíře, které mohlo mít v posteli pět lidí naráz, neurčitého pohlaví a další příslušnosti... k tomu ty dokonale plné rty, veselé oči a povaha, která přiměla smát se na celé kolo i Rukiho. Tenkrát se vsázeli, že Rukiho sbalí, ale nepovedlo se to ani Miyavimu.
"Zrovna jsem si četl tvůj plakát, říkal jsem si, jestli se potkáme a tys tady na mě číhal!" Namíří na něj prst, když se znovu odtáhnou na délku paže. Je trochu nesvůj ze všech těch očí okolo, ale jsou to přece jen jeho kámoši, nic víc.
Miyavi
+aaaw sladkej jako vždycky..+ Proběhne mu hlavou, když se v jeho náruči snaží bránit, ale to dělal vždycky. Stejně by si to neopustil a k tomu ten výraz, když na něj kouká, rozhodně k nezaplacení, ani jeho zlatá konta by mu na to nestačila. Měl pro něj vždycky slabost, jenže tehdy na něj prostě nezabral....neskutečné.
"Tak to aby ses vytáhl a udělal mi snídani.." Rýpne si do něj, když si provokativně přejede špičkou jazyka po horním rtu, až zavadí o piercing a nahlas se rozesměje. Pak se ale po Kaiově poznámce neubrání jej dloubnout prstem do břicha těsně nad jeho páskem.
"To víš, na Tebe musí číhat každý...hlavně ty tvářičky..." Pokračuje dál ve své smršti a ostatní se rozesmějou společně s ním, když mu ty jeho ďolíčky stiskne a zapitvoří se na něj jako na malé dítě.
"Ještě lízátko a já padám..." Pustí ho a naznačí pád dozadu s ropřaženýma rukama.
"Se ani nedivím, že si je natáčíš..tak si přiznej kolik si na ně za tu dobu sbalil?" Hodí po něm otázkou, bez váhání ho popadne kolem ramen, táhnouc jej sebou do baru, který je hned vedle hotelu s jasným výrazem, že se nemá vůbec pokoušet odporovat. Kluci kolem něj hází jeden vtip za druhým a on se k nim vesele přidá, vyslouží si tak několik zamračených pohledů od seriózně vyhlížející partie, která tam popíjí něco hodně drahého očividně.
"Dneska to rozejdeme noc je ještě mladáááá..." Křikne s další vlnou smíchu, vlastně si to spíš zanotuje a bokem prudce rozrazí dveře do baru, kde hraje hudba, narváno k prasknutí a taky k jeho překvapení karaoke!!
"No to mě..."
Kai
"Snídani..." Zopakuje po něm trochu rozpačitě, protože se domnívá, že ví, kam ten Miyaviho vtípek míří, ale rozhlédne se kolem a zahraje to do autu takovým jako přejitím situace. Hned na to ho Miyavi vytahá za tváře, až se kolem zvedne další salva smíchu a on se mu znovu snaží vykroutit a dělá obličeje jako u babičky na víkendu. Konečně se mu vysmekne, když Miyavi naznačuje svůj pád a už jsou jedna ruka a jedna parta. Možná by mu mělo přijít zvláštní, že po ostatních klucích se nikdo neptá, ale nepřijde.
"Nikoho! Já na rozdíl od tebe, jsem slušný kluk! Žádné sex, drogy a rocknroll, my jenom ten rocknroll." Brání se, když po jeho boku vykročí ven z areálu, projdou se ulicemi směrem k hotelu a zapadnou do nedalekého baru.
+Jsme unavení, dneska žádný klub, jasně, jasně...+ Probleskne mu hlavou, ale teď a tady s nimi se mu chce všechno jenom ne spát. Zasměje se, když Miyavi okomentuje karaoke a prodírají se davem směrem na bar, aby si objednali. Dá si prostě velké pivo, protože má po svém výkonu za bubny hroznou žízeň a jen, co ho má v rukou, naklopí do sebe asi tak polovinu jeho obsahu. Někdo pískne a on pokrčí rameny v jednom ze svých nejnevinnějších výrazů. Hřbetem dlaně si otře rty, na kterých seděla pěna od piva a zase se zazubí.
"Moc dlouho se zdržet nemůžu, zítra zase hrajeme, ale nezajdeme někam zítra i s klukama?" Hned si na ně na chudáčky odstrčené vzpomene. Za svou momentální vytíženost je rád, nemusí aspoň přemýšlet nad tím, jestli už je Gackt na druhé straně Japonska nebo se pořád potlouká v okolí Keie...
Miyavi
U baru je nátřesk, ale nic co by trocha ostrých loktů nespravila. Vyslouží si zahulákání pár jedinců, na které jen vytasí prostředníček, stejně jako na tu rašpli v okýnku na nádraží a objedná si tu nejšílenější kombinaci panáků v jednom. Když už slavit, tak pořádně, a když potkal Kaie, tak je rozhodně, co slavit. Zrovna se chystá napít, jenže se zarazí uprostřed pohybu, když se mu do zorného pole dostane Kaiův splávek a nestačí koukat.
"No teda pánové..do Tebe to teče, jak kdyby si hodlal v nejbližší době padnout pod stůl...tak co Sweetie dáme panáka??..po těch letech mi přece nedáš košem..." Hodí po něm okem s krátkým sebevědomým mrknutím a ohlédne se přes rameno, když kolem nich projde něco s rozhodně pěkným zadkem. Prohne se v zádech směrem od baru a s hlavu mírně na stranu si tu odcházející partii prohlédne pořádně, pak mu pohled spadne na Kaiův zadek, jakoby se je snažil porovnat.
"Tak tohle je teda battle..." Zavrtí nad tím hlavou a raději se zase opře o bar, spíš se na něj bokem skoro polovinou těla rozvalí, aby na Kaie dobře viděl.
"No tak povídej...co život, co kapela...co milenci, milenky...jsem jedno velké ucho...tak mě nezlob..." Vyptává se zvědavě, sám moc dobře ví proč. Je zvědavý, jak na tom Kai za tu dobu, co se neviděli byl a co všechno se změnilo.
"Hned jak z tebe vytáhnu, co potřebuju si dáme karaoke, ale předtím se trochu naliju, aby to byla nějaká zábava..."Přetočí se zase čelem k baru, kde objedná dva velké panáky vodky a bokem šťouchne do Kaie s naprosto nevinným výrazem, který by mu neuvěřil snad nikdo. Dočká se několika šťouchnutí od svých kumpánů, protože jim neobjednal samozřejmě.
"Hele vy si chalstejte za své...mám na čele napsáno drink pro všechny? To je jen pro V.I.P."
Kai
Zdá se, že i Miyavimu ty dva roky připadají jako celá léta a tak se zasměje a přikývne, že panáka si s ním dá. Někde vzadu v hlavě by měl mít zastrčené, že panáky a pivo se nemívají v lásce, ale... dá si přece jen jednoho. Úplně nestačil postřehnout čemu ten jeho battle patřil, ale Miyavi naštěstí odvede řeč na něco jiného a to je jeho osobní život a vůbec všechno, co se stalo od dob, kdy se pořádně neviděli.
"É..." Začne, jak se nadechne a samozřejmě, že má v hlavě jenom neonový nápis Kei, ale... má mu to tady vyprávět? Hyde je veřejně známá osoba a i když si řekli, že se milují a že tam může bydlet, pořád se znali tak krátko... teď, když je pryč, se to zdá skoro k neuvěření.
"Víš, jak to máme my hodní kluci z Gaze s milenkami." Úmyslně přejde ty milence.
"Co ty? Nikdo stálý?" Otáčí řeč na něho.
"Kapela je v pohodě jako vždycky. Nemáme v plánu se rozpadnout a kdyby se to přece někdy stalo, koupím tu restauraci." Řekne mu vážně, protože oni si slíbili, že jeden bez druhého prostě nikdy hrát nebudou a všichni to berou dost vážně. Pak se ale znovu rozesměje, když Miyavi slíbí karaoke. On sám nezpívá špatně, však měl být nejdřív vocalista on, ale... na to toho panáka potřebuje taky. Sáhne po vodce, ale nestačí ji ani zvednout, protože už se zase řehní na celé kolo, když se jemu objedná a klukům ne.
"VIP?" Chytne se toho, když se mu podívá do těch jiskrných očí a vypadá u toho jako školačka na prvním rande. Nikdy tak docela nepochopil, proč z pěti různých kluků zrovna on. Proč Miyavi tak rád škádlil jeho a ne někoho jiného. No ale pravda... jeho pošťuchovali všichni na světě. Už ve škole. Zvedne panáka k přípitku a pak ho do sebe pošle. Okamžitě ho zapálí v krku. Pivo, vodka, velká únava... tohle by mohlo být rychlé. Mimoděk vytáhne telefon z kapsy a zkontroluje si, jestli na něm něco není, ale není. Jemně si zkousne spodní ret, zase ho schová a upře znovu oči do těch Miyaviho. Uculí se při tom jako sluníčko. Jak se zdá, oba docela nabrali na svalové hmotě.
"Ty jsi byl jak tyčka, co děláš?" Plácne ho dlaní do paže.
Miyavi
Protočí nad ním, no vlastně nad všemi z kapely oči. Tohle jde úplně mimo jeho chápání...on si to vždycky uměl užít naplno. Jenže se pořád nedozvěděl vůbec nic a už padá otázka na jeho hlavu.
"Vy jste hrozní tragédi....vážně..takové možnosti.." Zavrtí ještě hlavou, než se upřímně rozesměje, když se ho zeptá na nějakou stálou drahou polovičku.
"Tak to byl ten nejlepší vtip, jaký jsem slyšel Kaii." Poplácá ho po rameni a má co dělat, aby se vůbec přestal smát a nevylil si celý obsah své sklenky na nohy, no možná spíš na bar, protože se po něm už zase válí.
"Restauraci? Proč mě to vůbec nepřekvapuje..." Rozesměje se znovu, když už má panáka v ruce a na chvíli jej zase položí, než se trochu uklidní a může ho nabídnout Kaiovi k ťuknutí. Tentokrát to ale zase sabotuje on, protože se zaplaví svým smíchem blízké okolí a strhne ho sebou v další salvě, jestli se ještě dneska napijí bude to zázrak. Nakonec ale přece jen ten přípitek proběhne a on si přiloží panáka ke rtům s pohledem upřeným do Kaiovi tváře. Od první chvíle, kdy ho potkal na chodbě mu hlavou běhá myšlenka, že by si rozhodně dal říct a k tomu momentálně směřuje gesta a pohledy.
"Ty si přece vždycky moje V.I.P. ..nedělej, že to nevíš..." Opáčí mu okamžitě, když mávnutím ruky a nakonec i písknutím na prsty objedná bez zeptání dalšího, který před nimi přistane během několika sekund.
"Schovej ten telefon, tady máš důležitější hovor...nebo si začnu myslet, že jsi mi s těmi milenkami kecal..." Rýpne si do něj bez váhání a shlédne se spokojeným blýsknutím jeho plácnutí do paže.
"To víš, snažím se nabrat formu...přece nemůžu dopustit, aby mi ještě někdo odolal, tak jako Ty....moje největší selhání...ale co není a nebylo může být..." Teď už s ním nepokrytě flirtuje a podepře si dlaní bradu nahodíc ten nejvíc zasněný výraz jaký jen dokáže a přidá k tomu ještě sebevědomé mrknutí.
Kai
Pousměje se tomu označení tragédi s jiskřičkami v očích. Oni byli vždycky hrozní slušňáci, i na turné, zodpovědně navštěvovali památky, nic nevyváděli, tvrdě pracovali... No a co! On byl premiant ve škole a zůstalo mu to a kluci byli naštěstí ze stejného těsta, protože neví, co by jinak dělal. Pak se rozesměje, když se Miyavi vyděsí vztahu. Je mu to úplně jasné, když se na něj dívá, ale ty nejdivočejší bývali nakonec nejlepší rodičové a partneři. Jednou.... časem.... Kaiovi připadá hrozně roztomilý, když ho vidí válet se po barovém pultu, ale před očima má pořád jenom jednu konkrétní tvář. Ne, Kei ho nepustil ani trochu, ale kdykoliv si na něj vzpomene, vidí také toho druhého a lomcuje s ním strach, že tam možná pořád je...
"Jasně. Budu mít restauraci nebo rádio." Prozradí mu, když si ťukají a on se už zase červená. Odkašle si a těká očima kolem sebe, jak je z něho na rozpacích. Možná, že to někde uvnitř ví, ale nikdy by si netroufal myslet si to naplno a navíc nepochybuje o tom, že je jen jeden z dlouhé řady těch, které Miyavi takhle balí. Rozhodně by se netipoval na jeho femme fatale. Diví se, že Miyaviho za styl jeho objednávky rovnou nevyhodili z hospody, ale ani se nenaděje a už má před sebou druhou rundu. Najedou se mu moc nechce dopíjet svoje pivo. Radši...
"Hej brzdi, zítra hrajeme." Řekne mu se smíchem a někdo ho popichuje, že snad do večera stačí vystřízlivět. On byl ale velmi zodpovědná povaha. A další vlna horka a rudnoucích tváří, když je napomenut za telefon. S milenkami nelhal, s milenci ano... je to poloviční lež? Další okouzlující úsměv, kterým přejde i tuhle narážku, snaží se moc nekroutit rozpaky a radši do sebe otočí i druhého panáka. Začíná být uvolněnější a taky brzy jistě nebezpečně ukecanější. Brzo ho bude plná hospoda. "Nech toho." Rozesměje se a znovu celý zakroutí, když do něj šťouchne, aby na něj takhle zamilovaně nekoukal.
Miyavi
"Krásně se červenáš Kai-chan...tohle mám na Tobě nejradši, stačí jen pár slov..." Řekne mu naprosto upřímně a naplno, rozhodně nebere ohledy na to, jestli je někdo slyší nebo ne. Pohled upírá pořád na něj a vůbec ho z jeho tváře nespouští, ono by mu mohlo taky něco uniknout a to přece nejde. Jenže, čím víc, jeho tváře rudnou, tím víc se mu chce provokovat, v tomhle už vážně lepší nebude.
"Zítra hrajeme..máš pravdu já taky..." Oznámí s naprostým klidem a pokrčením rameny, než se znovu naplno rozesměje, když Kai otočí i druhou. Následuje jeho příkladu hned vzápětí a už mává o třetí. Je rozjetý na nejvyšší možnou míru a pokud to znamená, že se tu ehm...trošičku opijí...jenom dobře.
"Prosím Tě, vždyť bys to odehrál i se zavřenýma očima znám Tě..." Mrkne na něj, než zavrtí nad jeho obavami hlavou a vtiskne mu do ruky panáka číslo tří.
"Tak šup tam s ním...vím, jak umíš být rozverný, když se nehlídáš...tak mi nekaž radost.." Popíchne jej, když ho prstem dloubne do žeber. Sám otočí i třetí, počká až to samé udělá i Kai a popadne ho za ruku, aby zamířil společně s ním na mini pódium, kde se právě uvolnilo místo.
"Nenechám.." Opáčí mu s širokým úsměvem. Odběhne k přístroji a první, co mu padne do oka je songa od Hyda- Fake divine...
"Tak tohle bude nářez..." Prohodí dost nahlas, aby ho všichni slyšeli a odstartuje to s pořádným rozmachem celé paže a bouchnutí do tlačítka. Pak se pomalým krokem přesouvá směrem ke Kaiovi se svým mikrofonem, kde už zpívá první slova a s druhým v ruce svěšené podél těla. Je mu jedno, že je to skladba pro jednoho, však oni si poradí. Kývne na něj hlavou se špičkou jazyka na horním rtu, posadí mikrofon do akorát vysokého stojanu a s dalším slovy jej nakloní dopředu, přehodí přes tyčku nohu a naznačí hodně obscénní gesto, se skoro až ďábelskými jiskřičkami v očích a teprve pak se podívá na publikum.
(Konec první části)
Ouououououuu začínám se o to naše sluníčko bát... Nejen toho, jak bude další den vypadat, pokud bude takto pokračovat i zbytek večera (či snad až do rána :'D) ale aby pak v "rozevlátém" stavu trochu neujel... Sice je do Keie zamilovaný až po uši, ale přeci jen je to krátká doba a Miyavi je tu hotový buldozer :D
No jsem moc zvědavá na další části, konečně jsem se opět dostala ke čtení, tak mám co dohánět :D
No jsem moc zvědavá na další části, konečně jsem se opět dostala ke čtení, tak mám co dohánět :D
Mě to nedá a napíšu i sem, my máme teď komenty na tohle a pak Lunapark 2 a 3 a mezitím je 8 kapitol, včetně Midnight 2 a Parku 1 Oo Aby ses o kus nepřipravila ._.
[2]: Áno... chtěla jsem si ještě přečíst kapitolku a teď jsem přišla na to, že jsem z nějakého nepochopitelného důvodu přeskočila z Midnight Celebration část 1. na Tiká (...) část 2. a 3. ...no idiot prostě :D A ještě mi to nepřišlo ani extra divný - prostě párty protáhli do dalšího dne že :'DD Já jak poslední dobou nestíhám nic, tak nestíhám snad ani přemýšlet :D Prostě si čtu, rozplývám se a takové zásadní věci mi utíkají! :D Potřebuju volno :D
Žádné komentáře:
Okomentovat