Hyde x Hide - Dámskou voňavku z tebe ale neucítí - část 1.

(after party, Hideho apartmán)

Hide

Hyde je najednou přítulnost sama. Mačká se na něj, jako by tisíc let necítil lidské teplo a on se mu nebrání. Evidentně k tomu potřeboval jenom trochu soukromí.

"Cože? Nechovám?" Hraně pohoršeně vydechne. Musí se trochu víc narovnat, když ho Hyde víc přitiskne na zábradlí, protože teď byl v ležérním předklonu. Vnímá to jeho vydechování, narůstající dusno ve vzduchu a chemii mezi nimi. Funguje to, ne že ne a jemu se zvedne sebevědomí asi o tisíc procent. Mává totiž s chlapama jako je on nebo Yoshiki a to je krucinál úspěch. Nechápe, jak to udělal, ale má pocit, že mu Hyde svým tělem vypálí díru do zad. Do ouška mu tady vrká jako tetřívek a Hide se spokojeně uculuje. Pak ale přijde ta jediná konkrétní otázka. Střelí obočím nahoru, nasadí si výraz slušného školáka a pomalu se narovná, aby ho ze sebe stejně jemně sundal. Otočí se k němu čelem a podívá se mu do očí.

"No jasně." Okamžitě souhlasí, vezme ho kolem těch drobných ramen a vykročí s ním pryč z terasy. Zapadnou spolu do výtahu, kde stojí naproti sobě, on se opírá chodidlem o stěnu s rukama v kapsách a nepustí z něj oči, ani když lidé nastupují a vystupují. Dole si pro ně přijede černá limuzína s obřím rudým X na kapotě a on zapadne dovnitř i s Hydem, ale nemá moc času v ní něco zkoušet, vždyť je to pár bloků a silnice jsou prázdné. Vystoupí si dost rychle, protože ani jeden nestojí o miliardu fotek, jak lezou ve dvě ráno z auta kapely a rovnou k němu domů. Hala s vrátným, stisk tlačítka a dveře výtahu se otevřou rovnou v patře, kde mu patří všechno. Zastaví se u nejzadnějších dveří v chodbě, zvedne ukazováček na znamení, aby dával pozor a loví v kapsách klíče... dlouho... má je vůbec? Dělá u toho obličeje jako na profesionálním vystoupení, pořád vypadá jako by si něco šlehl a nakonec je vyloví. Visí na nich jeho vlastní podmračená figurka. Odemkne a pustí ho dovnitř. Je to velký byt. Dokonce má střešní zahradu a v ní bazén! Ale taky je tam parádní bordel. Je vidět, že nic neřeší, návštěvy jsou mu jedno, kde mu co upadlo, to tam je. Je to vzdušné, málo nábytku a co tu je, to je luxusní, ale... zároveň tradiční pánská zašívárna. Tady kytičky v květináčcích ani vyšívané dečky fakt nikdo nenajde. Na záchodě visí obrovský plakát dvou líbajících se kočiček, po zemi se válí oblečení, kupodivu ne špinavé nádobí, je vidět, že něco mu přece jen vadí, ale pravda je taková, že jí často plastovým příborem rovnou z krabic. Pohovka je obrovská, obrazy extravagantní a moderní, kytary, cédéčka a kde co, kam se jeden

podívá. Odkopne stranou jasně žlutou mikinu, aby Hyde vůbec mohl projít a zabouchne za ním dveře. Ostražitě sleduje jeho výraz.

Hyde

Úplně nečekal, že ho Hide bez váhání pozve k sobě. Měl pocit, že bude potřebovat ještě trochu víc...mm...přemlouvání. Ale ono to není potřeba. Klidně ho nechá, aby ho vzal kolem ramen a zamíří společně s ním k výtahu, kde se nechají odvézt až do přízemí. Celou tu dobu z něj nespouští pohled, jak se tam nenuceně opírá, přemáhá nutkání něco udělat už teď. Naštěstí jeho sebeovládání je dost dobře vytrénované, jen si neodpustí přejet jazykem po horním rtu. Jeho dnešní úlovek, možná trochu svérázný…ale proč ne. Ostatně, kdo z jeho okolí není svérázný, ať už se jedná o jakýkoliv způsob. Stejně klidně zapluje do připravené limuzíny, kde se pohodlně rozvalí do rohu, částečně se opírajíc o sedadlo a částečně o dveře a pozoruje ho s neskrývaným zájmem. Každé gesto, každý pohyb mu odkrývá kousek z Pavoučkova charakteru a on ho studuje s velkou radostí. Po vystoupení z limuzíny zaplují rovnou do haly, čeká je další výtah, kde už jeho sebeovládání dostává hodně zabrat, stejně tak jako u dveří, když hledá snad polovinu noci klíč. K jeho úlevě ho opravdu najde, představa, že by se tak nestalo a on musel s nepořízenou pryč...byl by to opravdu špatný den. Když otevře dveře do svého kutlochu. Jinak to nazvat ani nejde, jeho obočí se pozvedne a neubrání se tichému uchechtnutí. U něj doma by to nejspíš vypadalo obdobně, kdyby si nezaplatil uklízečku, která chodí dvakrát týdně. Vejde dovnitř, začne se procházet po bytě, jakoby tu byl už stokrát. Se zaujetím si prohlíží různé věci, asi v půli cesty stáhne svůj kabát z ramen a přehodí ho přes nejbližší kus nábytku, který má po ruce. Před tím z něj však vyloví cigaretu a zapálí si.

"Kde máš pavučiny?" Ozve se po chvíli z jeho rtů, když se sehne pro kousek látky, jeho očividně čisté spodní prádlo a na ukazováčku ho zvedne do vzduchu.

"Pěkný kousek…ještě před chvíli jsem byl přesvědčený, že nosíš jenom kalhoty." Strefí se do něj s blýsknutím v očích, než prádlo zase nechá spadnout na zem.

"Pořád čekám na toho miláčka…a ono nic." Dodá ještě, když si všimne lahve na stole a vydá se jejím směrem. Pomalým gestem ji zvedne před obličej, zkoumajíc její obsah, rozepnutá bílá košile se pomalu sveze z ramene.

"Je to vůbec pitelné?"

Hide

Hyde se pousměje. Těžko říct, jestli pobaveně nebo zoufale, nad tím, co tu vidí, ale následuje ho do bytu a jak padne otázka na pavučiny, vezme ho za ruku odvláčí ho do kuchyně.

"Pavučiny??? Tady!" Vyhrkne a rozevře skříňku nad linkou, kde je jenom oběšená myš. Pak ho znovu popadne a vleče ho na záchod. Rozsvítí, ignoruje ten plakát, protože ho má prostudovaný horem dolem a obrátí se čelem nad dveře.

"A tamhle!" Ukáže mu pavučinu v rohu záchoda. Teprve teď mu dojde, že Hyde má celou dobu v ruce jeho spodní prádlo.

"Jo tenhle..." Vydechne, když zadumaně sleduje látku na jeho prstu.

"Ukaž?" Sebere mu je, aby se přesvědčil, že je jen vyhodil ze skříně, když hledal nejvhodnější. Aby nebyl trapas hned z kraje. Vrhne po něm významným pohledem, když zjistí, že naštěstí ano a vrátí mu je. Je na nich značka pro radioaktivní odpad, no ty prostě musel mít! Ani ho nenapadne být nervózní.

"Typovals mě, že chodím na ostro?" Opře se ležérně loktem o stěnu na záchodě, i když je to Hyde, kdo má zrovna za zády dveře a zvedne levý koutek rtů nahoru. Vystrká ho z toalety ven a Hyde zamíří rovnou k rozpité lahvi.

"Absinth. Sedmdesát procent. Zkus a uvidíš." Pobídne ho s pokrčením ramen a doširoka otevřenýma očima. Trochu mlsně si olízne rty, když si všimne té košile. Lahev je rozpitá asi do poloviny, ale dlouho ji tam nemá. Někdy to umí docela přehnat. Převaluje v hlavě toho miláčka. Jak se asi dělá Hydův miláček?

"Hmm nestačí, že jsem jaký jsem?" Rozhodí nakonec rukama a začne si rozepínat knoflíčky černé košile. Nechce na něj skočit, prostě je doma. Stáhne ji ze sebe a zahodí, na zem samozřejmě. V růžových gatích zamíří do dveří na druhé straně obýváku. Ložnice - velká místnost, věčně zatažené rolety, černo fialové povlečení, černý nábytek, neonové lemování, které se dá zapnout na jakoukoliv barvu, teď zrovna bledě modré, kovové čelo i nohy postele. Opře se dlaní do zásuvných dveří obrovské skříně a hrábne po tričku, které si... hmm.... hodí ho zase zpátky a vrátí se do dveří ložnice.

"Tak co, ještě se nekuckáš?" Zazáří mu oči.

Hyde

Jeho zkoumání spodního prádla ho rozhodně pobavilo, tahání a hledání pavučin taky a dost, plakát…mohl by tam mít něco lepšího. Zhodnotí si to všechno v hlavě i s flaškou v ruce se po něm krátce ohlédne, když si mne zamyšleně bradu.

"Ano, byl jsem o tom přesvědčený ale i já se můžu plést…škoda…bylo by to jednodušší." Opáčí mu bez zaváhání a nemá v plánu se ani v nejmenším stydět, proč taky? Po jeho pobídce přece jen otevře lahev a první k ní opatrně přiblíží nos, jakoby čekal radioaktivní odpad, ono to tak i vypadá! Nos to přežije, čichové buňky taky, stejně tomu pořád úplně nevěří. Ohlédne se přesně ve chvíli, kdy vidí pavoučí prsty rozbíhající se po knoflících a ten pohyb ho zaujme natolik, že ruka s lahví na chvíli klesne podél jeho boku.

"Hezké, moc hezké budeš pokračovat?" Zeptá se ho provokativně, jenže to už mu zmizí v ložnici a tak si pořádně přihne. Neskutečně ho to zapálí v krku a má, co dělat, aby se opravdu nerozkašlal, tohle je teda síla. Mohl by si dát tak tři a nejspíš by už neodešel po svých. Ještě několik dalších sekund zkoumá pohledem obsah lahve, jestli to má zkusit podruhé, když se Hide objeví ve dveřích a pořád do půl těla.

"Ne zatím ne, ale neměl jsem k tomu daleko." Práskne na sebe, když se pomalým, rozevlátým krokem rozejde jeho směrem, zastaví se v jeho těsné blízkosti. Zaujatě si ho prohlédne od hlavy až k patě a zastaví se na odhalené hrudi, která ho láká k sobě. Nenechá se dvakrát pobízet..otálel už dost dlouho. Zvedne volnou dlaň před sebe a konečky prstů, které zdobí několik prstenů, sjede od klíční kosti, zavadíc o bradavku až k lemu růžových kalhot.

"Když budeš, ještě o trochu víc přítulnější, budu spokojený." Zavrní přece jen odpověď na jeho otázku a zapře se dlaní doprostřed okouzlujícího hrudníku a mírným tlakem se jej pokusí donutit zacouvat zpátky do ložnice. V tu samou chvíli přiloží lahev ke rtům a znovu se napije, teď už ví, co má čekat a chuť ho nepřekvapí, i když to zase příšerně zapálí v krku. Víc už si rozhodně nedá.

Hide

Zvedne koutek ještě výš, když se Hyde přizná, že obsah téhle lahve je docela síla a pozoruje ho, jak se k němu blíží. Uculí se a prohlíží si očima všechno, co lze, hlavně to ramínko, co na něj vykukuje z pod košile. Jak doma vyrobili tohle křehké, ale neskutečně sexy stvoření to neví. Byl to docela ďábelský plán, udělat si takovou nádhernou na půl holčičku, co je ve skutečnosti pěkný ďábel a neskutečný talent. Nespouští z něj oči ani když se u něj Hyde zastaví a začne se ho dotýkat. Ještě chvíli se nehýbe, ale jeho oči začnou nečekaně měknout. Normálně jsou velmi živé, černočerné a napůl šílené, ale teď se v nich usadí vřelý plamínek a plápolá trochu jako domácí krb. Ten všudypřítomný koutek se promění v kouzelný úsměv, kterých nemá pro veřejnost zase tak moc, i když se zubí v jednom kuse. Poslušně začne couvat do nitra vlastní ložnice, protože pro to sem přece přišli a jen, co se Hyde napije, flašku si od něj vezme a taky si ji zvedne ke rtům. Trochu si obnovit hladinku... Odloží jí někam na komodu za dveřmi, konečně ho vezme v pase a jakmile za sebou ucítí hranu postele, klesne pozadu do ní a jeho táhne s sebou. Poslední pohled do té andělské tváře, než pravou ruku zvedne k jeho tváři a přitáhne si ho k prvnímu vřelému polibku. Okamžitě si ho vezme silná vlna vzrušení, která projede celým jeho tělem, zabrní v žaludku a usadí se dole v klíně. Jakmile se jejich rty spojí, zase ruku vrátí na jeho bok, přejede oběma dlaněmi dozadu na bedra po obvodu jeho kalhot a zase zpět a níž na ten malý zadek. Náruživě si hraje se špičkou jeho jazyka, ne moc vášnivě, ale určitě ne stydlivě a opatrně.

Hyde

Nakloní hlavu na stranu, když pohledem vystoupá k jeho očím a ty…změnily se, viditelně se proměnil jeho výraz a útočí na jeho ovládání neskutečnou silou. Tohle nečekal, vůbec ne a zastihlo jej to dokonale nepřipraveného. Dokáže jen dlouze vydechnout, když s ním couvá do ložnice a vzápětí přijde i o lahev. Nevadí mu to, stejně by ji v nejbližší chvíli odložil. Fascinovaně kouká na hrdlo lahve, které se přiblíží k Pavoučkovým rtům, nejradši by je v tuhle chvíli viděl u něčeho jiného, tak provokativně to na něj zapůsobilo. S mírně pootevřenými rty se nechá obejmout v pase a následuje jeho tělo až do postele, kde se pomalu přesune nad něj. Kouká na ten výraz, přenáší váhu na pravou ruku, tou levou už mapuje linii jeho těla, ne příliš silně ale s jistou naléhavostí, už se nemohl dočkat. Nedokáže odtrhnout pohled od jeho očí až do chvíle, kdy se jejich rty spojí v tom tolik osobitém polibku, podmanivém, vábivém; ještě spoustu dalších přirovnání by ze sebe normálně dokázal vydolovat, jindy určitě. Spokojeně vydechne do jeho rtů, když mu polibky oplácí s každou vteřinou o něco intenzivněji a ruka mezitím míří za jasným cílem, kterým je jeho klín, zatím se spokojí jen s dotekem přes látku kalhot. Odtáhne se o kousíček, když zmapuje jazykem linii jeho rtů a krátce vydechne.

"Tak mi ukaž, jak to hezky umíš…zavzdychej jen pro mě, Pavoučku." Zavrní vzrušením poznamenaným hlasem, když párkrát přejede po látce sem a tam.

Hide

Poslechne téměř okamžitě, stačí mu k tomu letmý dotek jeho malé ruky, ale jen u toho nezůstane. Vzdychne si, zcela intuitivně, ne moc nahlas, ani ne zdrženlivě. Je to naprosto přirozená reakce, když jde koleny od sebe, aby ucítil jeho boky natěsno proti svým. Víc stiskne jeho zadek v dlaních a palci po něm přejede sem a tam. Pak oběma rukama vyjede nahoru po jeho zádech, na ramena a dopředu na knoflíček bílé košile. Musí ho přestat líbat a soustředí se na zapínání. Neničí mu ji, není ten typ, co to z něj serve během vteřiny. Proste to všechno trpělivě, ale rychle rozepne a rovnou mu ji stáhne z ramen s dlaněmi hladícími jeho kůži, zatímco hrnou měkkou látku dolů. Vybalí ho z košile, nechá ji někde vedle sebe na posteli a nadzvedne se, aby mu vtiskl polibek, než zase klesne a vmáčkne ruce mezi jejich břicha, aby mu mohl rozepnout kalhoty. Mezitím živě těkne pohledem k jeho očím a usměje se. Doufá, že se mu líbí, co vidí, protože jemu se to líbí.

"Asi mi to budeš muset ještě ukázat." Broukne, když mu kalhoty rozepne a pokusí se mu je stáhnout pod zadek. Haha, má pod rukama Hydův nahý zadek! Fanynky by ho sežraly za živa, jen aby si na jeho ruce mohly sáhnout. Je celkem překvapený jeho postavou, která se pod tím vším schovává, protože tak oblečený nepůsobí. Je ale neskutečně roztomilý, má úžasný úsměv a kukuč. Pořád dokola přejíždí dlaněmi po nahé kůži jeho pozadí, nějak se mu nechtějí posouvat nikam jinam, i když je toho ještě hodně, kde nebyly.

Hyde

Nechá na chvíli jeho citlivá místa na pokoji, když mu udělá ideální místečko mezi svými stehny, tam on zapluje velmi rád. Mírně přivře spokojeně víčka, když se jejich těla dotknou a projede jím dokonalá vlna vzrušení, na kterou v jistých partiích začíná velmi dobře reagovat. Je dokonale nalazen na jeho vlnu a nemá v plánu nikam spěchat, kupodivu. Skousne si spodní ret, když shlédne na jeho prsty, jak manipulují s knoflíčky, mírně se poposune a narovná, aby z něj mohl tu prokletou košili dostat, než se zase zapře o dlaně a oplatí mu pohled do očí. Ty jeho jsou pořád stejně klidné, ale poznamenané jistou dávkou vášně, kterou v něm každým pohybem probouzí.

"Jde ti to dokonale…mohl bych Tě poslouchat ještě dlouho…ale myslím, že to ještě dneska natrénujeme oba dva…jen pro jistotu." Pohladí ho svým hlasem, když mu dovolí rozepnout ještě kalhoty a teprve potom se skloní k jeho šíji, kterou na několik okamžiků hýčká svými rty. Hraje si s ní, přejíždí po ní, jemně ji olíbává, dokud se skrze jeho rty neprobojuje vzrušené vzdychnutí. Můžou za to jeho ruce, kterým se očividně líbí jeho zadek a jemu se líbí, že je tam má. Ještě ho nechá, aby si užil ten dotek, než se začne rty přesouvat níž po jeho hrudi, schválně zatím vynechá bradavky a zamíří až k lemu jeho kalhot, ze které zaklene prsty a jemně jej odtáhne od hebké kůže, aby tam zajel provokativně jazykem, než se začne zase vracet pomaličku nahoru. Ano, jeho tělo by si mohl užívat ne jen jednou. Zastaví se i v pupíku, který taky prozkoumá a teprve potom zamíří k bradavce, kterou předtím tak nestydatě minul. U ní se zdrží nejdéle. Však mu bude smutno, až odsud odejde!

Hide

Přivře oči pod jeho rty, když se dotknou kůže na krku a na obličeji mu sedí pořád ten stejný, jemný úsměv.

"Jasně... budeme profíci..." Prohodí na téma nácvik vzdychání. Hyde mu věnuje hodně péče, vlastně ho to překvapí, protože jeden by řekl, že od tohohle oba očekávají vzájemnou pomoc a pa, měj se, byl to pěkný večer. Takové něžnosti dělají většinou milenci. Jako... opravdoví... ale kdo by se bránil? Byl by naprostý blázen. A tak mu nastavuje vlastní krk, ať ho klidně okusuje polovinu noci, vždyť je to tak příjemné. Až bude mít dost, může ho Hyde klidně třeba do rána škrábat na zádech, bože, nekonečná extáze! Hyde se začne rty posouvat po jeho těle dolů, vypadá u toho hravě, i když zaujatě a on ho provází dolů očima, zatímco mu v očích tančí podobné dovádivé jiskřičky. Nechává jeho tělo jemně prokluzovat pod vlastníma rukama, jak se posouvá stále níž a pak krátce zakloní hlavu dozadu, vydá zvuk, který je něco mezi smíchem a vzdechem a zase na něj shlédne. To když mu jazykem zajel pod ty kalhoty. Znovu se rozesměje a zavrtí, když se Hyde zrovna věnuje jeho pupíku, ale smích se opět změní ve vzdychání, když skončí u bradavek. To už mu zajíždí roztaženými prsty do vlasů a z nich níž, po obou stranách krku a na ramena, ozdobená andělskými křídly. Dál nedosáhne. Špičkou chodidla se z něj neobratně snaží servat kalhoty, které před tím nastrkal pod jeho boky. Proč je musí mít tak úzké? Ty kalhoty.... Jestli má úzké i boky, asi z něj zešílí.

Hyde

Ještě chvíli dopřává ten luxus, setrvat na jeho bradavce, než ji zamění za druhou a věnuje se jí se stejnou péčí. Těžko říct, co od něj Hide čekal, ale pravdou je, že má pro něj jisté kouzlo, a proto si každý okamžik užívá. Po většinu času není tolik …pečlivý jako dnes. Každý jeho vzdech je pro něj dalším podnětem, aby pokračovat ve svém dráždivém, provokativním počínání a i on se zasměje krátce, když shlédne dolů na špičku chodidla, která se z něj snaží dostat kalhoty. Nakloní hlavu mírně na stranu, když se na několik okamžiků podívá do jeho tváře v očích neskrývané vzrušení, které se tam usadilo před nějakou chvílí. Posadí se na paty a ještě jednou mu věnuje dlouhý pohled, než se zatváří skoro až rozverně, přehodíc si dlouhé prameny přes rameno na záda.

"První já a pak ty." Broukne hravě, když prsty najde knoflík jeho kalhot, povolí jej hodně lehce a začne pomalu sunout látku jeho kalhot níž i se spodním prádlem. Každý nově objevený centimetr políbí, vyhýbajíc se jeho chloubě, hodlá jej vydráždit na maximum, ano…to je výborný plán. Když se rty dostane do půli stehen, stiskne kůži krátce mezi zuby a pokračuje ve své cestě dál, dokud pavoučkovy kalhoty neodletí někam doprostřed ložnice.

"Jsi na řadě…" vybídne jej podmanivým hlasem, když položí drobné dlaně na kotníky a vyjede jimi až na jeho boky velmi pomalu, však mají celou noc, on rozhodně ano.

Zdroj: media1.tenor.com

(Konec první části)