Hyde x Hide, Yoshiki x Ju-ken - Je to karaoke, ne sex! - Část 2.

(after party)

Hyde, Ju-ken

Ještě se ani Ju-ken nestačí posbírat z pohovky a jedna mu přistane. No, řekněme si to na rovinu, ale už zažil i větší rány, takže to sice mlaskne, ale spíš mu to v tomto stavu a při jeho tělesné konstituce, přijde jako štípnutí komára. Jen se ožene dlaní a konečně se mu podaří vyštrachat do sedu. Poškrábá se rukou na temeni, trochu si tím poposune klobouk do čela a široce se zazubí na osazenstvo.

"Se mi to trochu nepovedlo no, to je toho..." Brání sám sebe trochu neobratně a pohodlně se opře zády o opěru, než se rozhlédne kolem, kdo tu vlastně všechno je. Cigareta k jeho štěstí ještě pořád hoří, takže si spokojeně potáhne a nakonec zakotví na chvíli pohledem na Yoshikim.

"Tu omluvu jsem myslel vážně." Pokývá hlavou na potvrzení svých vlastních slov a ještě tomu přidá i objednávku celému stolu. Však on nezůstane nikomu nic dlužný. Vzpomene si, že Hide mlel něco o velikosti a sjede ho pohledem s mírně přivřenýma očima, jakoby měl rentgenový pohled a přemýšlí, jak daleko byl od pravdy.

"Už žádný atentáty, takže klid. Když uvidím, že je na tom velký pan Yoshiki moc špatně, odnesu ho k první pomoci." zahuhlá naprosto přesvědčeně, než se natáhne po kafi, které si nechal přinést. Musí, jinak by za chvíli nejspíš odpadl. On jim přece říkal, že není ideální čas na hraní alkoholových her!!

Hyde mezitím poklidně sedí na baru a jen pokyvuje hlavou na komentáře těch, kteří se snaží ukradnout jeho pozornost Je zdvořilý, ostatně jako vždycky. Dokonce jedné z přítomných dam políbí hřbet dlaně v galantním gestu, když se omluví, že už musí odejít. Tyhle věci mu nikdy nedělaly problém. Zrovna se chystá si ještě něco objednat, když se za jeho zády objeví Pavouček a pronese poznámku hodnou bulváru a ještě ho vezme kolem ramen. Z jeho tváře nezmizí klidný výraz, jen pravý koutek se zvedne nahoru, když mu k tomu ještě přidá pusu na tvář.

"Mmm nepovídej…" Začne pomalu, když mírně stočí pohled jeho směrem a v ocelově šedých očích se zablýskne. Sáhne pomalu po panáku, když se krátce napije, promne rty o sebe a nadechne se k dalším slovům.

"Ještě před chvíli to vypadalo, že jsi přesvědčený o své vlastní dokonalosti v tomto směru,co se změnilo?" Zeptá se ho naprosto upřímně, aniž by se pohnul nebo dokonce shodil paži ze svých ramen. Přihlížející dámy se raději omluví a zmizí z doslechu. +Aspoň, že ví, kdy je vhodné zmizet..+ Proběhne mu hlavou trochu rýpavě.

Yoshiki, Hide

Yoshiki nechá Hideho, aby se vzdálil za vlastní zábavou a zůstane u stolu s ostatními a Ju-kenem, se kterým nikdy dřív nemluvil. Bohužel on není opilý ani trochu a začíná se ztrácet v humoru a konverzaci ostatních. Dívá se na svět kolem sebe těma zvláštníma, pořád silně smutkem podbarvenýma očima, jako by věděl a viděl věci, které jiní nemohou a kýve špičkou nohy přehozené přes koleno. Možná je podvědomě trochu nervózní. Stočí na Ju-kena vedle sebe oči a zase se jemně pousměje a přikývne na znamení, že mu věří, než mezi rty vloží cigaretu a trochu potáhne. Musí opatrně. Slova o své velikosti taktně přejde. Je tišší, než obvykle. Dnes naprosto katastrofální společník, on ví. Moc sám sebe Ju-kenovi nezávidí. Hide zvedne ukazováček a zamává jím před Hydovýma očima na znamení ne, ne, ne!

"Já jsem neřekl, že umím dokonale vzdychat, já jsem řekl, že..." Otevře pusu na prázdno, protože on už vůbec neví, co říkal. A říkal to jemu nebo tomu jeho kamarádovi? Vrhne rozmilým úsměvem po všech, kdo na nich visí očima a tajně je fotí. On do ranního tisku klidně přispěje! Ať se Japonsko otřese v základech!

"Nesahej mi na něj." Odstrčí jemně dlaň jedné dámy, která právě přišla a chtěla Hydovi podat ruku. Ta na něj vrhne velmi zaskočený pohled, ale on je Hide, miláček všech, takže to vezme jako náramnou srandu a rozesměje se. +Pipina.+ Pomyslí si Hide, zatímco se kření zpátky s rukou na Hydových ramenech. Druhou má v bok a nohy překřížené v kotnících. Nějaké ženské mizí, ale ony zase jiné přicházejí. Chmmm....

Hyde, Ju-ken

Ju-Ken si trochu promne čelo, když konečně do sebe dostane první doušek horké kávy. Trochu mu to vyžene ten alkoholový opar z hlavy a jak se zdá, je trochu víc při smyslech, než před chvíli. Kopne do sebe ještě trochu horké tekutiny, skoro to vypadá, že jeho ústa jsou schopná přežít jakoukoliv teplotu a trochu se otřese.

"Už zase začínám vnímat realitu." Broukne si spíš pro sebe, než zvedne pohled k Heathovi, který se ho na něco ptal. Promne si kozí bradku spletenou do copánku, kde hraje několik barev a jak to tak vypadá donutil ho nad dnešním benefičním koncertem pořádně přemýšlet. Ostatně jak jde o hudbu je z něj úplně někod jiný, dokonce to vypadá, že trochu zvážněl.

"No úplně nevím, kde se stala ta chyba ale trochu mě zlobila aparatura, naštěstí to skoro nebylo poznat, jen jsem se v tom musel trochu pohrabat." Odpoví mu nakonec s mírně staženým obočím a založí si ruce na hrudi.

"Ale Yoshi-san řešil taky něco podobného, alespoň Akako něco takového brblala." Zmíní jednu členku staffu, které si po koncertu krátce postěžoval a znovu sáhne po své kávě.

"Jen si řekl, že?" Vybídne ho zvědavě Hyde s mírně pozvednutým obočím a je jasné, že Hide si nevzpomene. Vůbec se neubránil tomu, aby ho trochu nepopíchl. Nakloní hlavu mírně na stranu, když odstrčí ruku jedné z dam a teď už se mu opravdu podívá na ten jeho profil. Mohl by koukat dlouho, to se mu musí nechat. Líbí se mu i ta jeho živelnost, má tyhle typy rád, nikdy se s nimi nenudí a jak se zdá ani dnes nebude.

"Mm…nebuď majetnický, to se přece nesluší." Broukne zaujatě jeho směrem a věnuje mírnou úklonu hlavou oné dámě.

"Je tu trochu rušno, jak se zdá, ale je tu prý pěkná terasa mám chuť na trochu čerstvého vzduchu. Jdeš taky?"Zeptá se ho tichým podmanivým hlasem, aby ho slyšel jen on. Pomalu chytne jeho zápěstí paže na svém rameni a stáhne ji dolů, než vstane a se sklenkou zamíří k chodbě, na jejímž konci jsou schody a tam dveře na malou terasu.

Yoshiki, Hide

Poslouchá zamyšleně jejich konverzaci, než vážně přikývne.

"Ano u bicích. Piáno bylo v pořádku, ale u bicích se to stalo několikrát." Je z toho momentu silně rozčarovaný, protože na takové velké akci je prostě nemožné, aby se něco takového dělo. Klade na svůj tým obrovské nároky a je známý tím, že nemilosrdně vymění každého, kdo nedokáže držet krok. Dokonce i mezi ním a Toshim visela ta nevyslovená kritika, že jeho hlasové schopnosti nedosahují takových výšin, jako by Yoshikiho ideály rády. Hyde byl jiná liga, Hyde nebyl jeho. Byl Tatsuyi k jeho smůle... ne, on by Toshiho takhle nevyměnil, jen... na něj někdy příliš naléhal, aby byl lepší, i když věděl, že dělá maximum. Těžko říct, proč si vzal Ju-ken do hlavy, že mu bude říkat zkráceninou jeho jména, moc zvyklý na to není, ale nebabrá se v tom. Tihle kluci jsou všichni jako z divokých vajec. Ještě chvíli s nimi rozvíjí diskuzi o koncertu a problémech s technikou, než se rozhodne, že se projde po venku a půjde spát.

"Omluvte mě, byl to těžký den." Řekne jim, když se začne zvedat. Nikomu se odsud ještě nechce, ale zároveň si vyměňují pohledy, kdo ho doprovodí. Hide stočí oči k těm Hydovým, když na něj udělá takové to Prosím tě, poté, co je napomenut za majetnickost. Pousměje se a nemusí ani přikyvovat. Prostě zasune dlaně do kapes růžových kalhot a vykročí po jeho boku skrz lokál k bočním dveřím, za kterými se s ním ztratí. Po cestě si strká mezi rty další cigáro se kterým kýve v puse sem a tam, nahoru a dolů a po dvou vyběhne schody nahoru k terase. Vrazí oběma dlaněmi do lítaček a s potěšením zjistí, že tam nikdo není. Jde asi o dva kroky napřed a míří rovnou k okraji. Je to střecha výškové budovy, na jejímž vrcholku klub je a výhled je to k nezaplacení, i když se nebe trochu mračí. Oběma dlaněmi se chytne zábradlí a nebezpečně se nahne přes okraj, což s jeho aktuálními promilemi není dvakrát bezpečná činnost. Hlava se mu trochu zhoupne, když jednu nohu pokrčí v koleni a zvedne ji ze země, ale hned na to si všimne obří nafukovací Hello Kitty vznášející se u jakého si centra, natáhne ruku a ukáže na ni.

"Toho jsem si nikdy nevšim!" Ohlédne se po něm, když se zazubí, zase zasune dlaně do kapes a otočí se k němu čelem. Tu nohu zas pokrčí a opře ji o zábradlí, zatímco se na něj vyzívavě podívá.

"Tak, co teď, když jsi mě odtáhl do soukromí?"

Hyde, Ju-ken

Ju-ken vypadá chvilkami dost nazlobeně, když si vyměňují názory na techniku, která měla být v pořádku a nebyla. Jak se zdá na tohle téma by dokázal mluvit i hodiny, alkohol nealkohol. Vlastně najednou vypadá skoro střízlivě, horší to bude, až vstane. Posledním velkým lokem dopije skoro studené kafe, ta debata se jim celkem protáhne, když se Yoshi začne zvedat a oznámí jim svůj odchod. Trochu si promne obličej, protože on už toho má taky celkem dost a zvedne se pomalu také. Trochu nechápavě sjede pohledem po ostatních, nikdo z nich se příliš nehrne k tomu, aby svou hvězdičku doprovodil. Protočí nad nimi očima v sloup, tohle on by si nikdy nedovolil, když by věděl, že na tom není zrovna nejlépe, nebyl sice úplně normální ale taky to mělo své hranice.

"No..teda pánové, že se nestydíte." Zavrtí nad nimi hlavou a cvrkne si do krempy klobouku, než skoro s až teatrální úklonou naznačí Yoshikimu, že může projít a hodlá jej doprovodit.

"Teda pokud není do pek...ehm nebe volající moje chování." Zamručí hlubokým hlasem a krátce se zasměje, taky ho může poslat někam, ale to mu zrovna vrásky nenadělá. Však pro něj to bude čest ho moct doprovodit, pro každého z těch -břídilů- tady by měla být.

Hyde zůstane stát poblíž dveří, když kolem něj Hide proletí na terasu a dostane se až k zábradlí. Nevidí ho u něj moc rád, ale nehodlá zatím nic dát najevo, jen udělá několik kroků blíže k němu. Ne, nejspíš by ho chytit nedokázal, ale mohl by aspoň říct, že se snažil no ne?

"Stojí to za to, že?" Okomentuje výhled, který se jim otevírá a sám si vytáhne z kapsy kabátu krabičku, z ní cigaretu a připálí si. Spokojeně přivře víčka, když si pořádně potáhne a vyfoukne obláček dýmu.

"Hm...já taky ne." Zamumlá celkem překvapeně, protože tu sice není poprvé, ale tohle tam snad nikdy nebylo, co si pamatuj nebo, že by nekoukal pořádně, těžko říct. Pak ale padne přímá otázka na jeho hlavu a jen krátce pokrčí rameny v nenuceném gestu.

"A co bych měl podle Tebe chtít? Bavíš mě, mělo by v tom být něco dalšího?" Svým způsobem je zvědavý, co mu odpoví. Trochu si ho zkouší, pošťuchuje, aby z něj dostal to, co potřebuje slyšet. Baví ho jeho společnost, vydržel by v ní dlouho, i když je to…nebezpečné, zvláště na veřejnosti ale…je to zajímavý objekt, to se mu musí nechat.

Yoshiki, Hide

S chlapama to zdá se, moc nehlo, ale Yoshiki sám úplně nepochopil tu poznámku o studu. Nenapadlo ho totiž, že by mohla mít něco společného s ním a s jeho kondicí. Rozhodně by si sám nikdy neřekl o to, aby na něj někdo dohlížel. Stočí proto kočičí oči do tváře Ju-kena, který se taky zvedá a vzápětí mu vysekne úklonu jako principál cirkusu. Je z něj trochu zmatený, ale to je spíš tou únavou. Už asi opravdu potřebuje postel. Se všemi si podá ruku a pak se kolem něj protáhne. Pochopí, že hodlá jít s ním a nebrání se tomu. Nemá v plánu omdlévat ani nic podobného, ale je to milé gesto a ta se nikdy neodmítají. S jeho slovy mu teprve dojde, jak asi celý večer působí. Totiž, že by mohl vypadat, že na něj kouká z patra proto, že tu byl před nimi opilý a dělal nějaké blbosti.

"Ah, samozřejmě, že ne, promiň, jen... nejsem ve své kůži." Vysvětlí honem a udělá gesto dlaní s nalakovanými nehty, když kráčí klubem, loučí se se všemi, kdo se na ně snaží pověsit a s neustálým kýváním hlavy, rukou a unavenými úsměvy konečně vypadne z klubu. Venku na studeném nočním vzduchu je to výrazně lepší. Do hotelu je to opravdu kousek a tak s díky odmítne nabídku řidiče a vykročí po chodníku v doprovodu klapotu jeho vysokých bot. Dlouze si vzdychne, když zasune dlaně do kapes.

"Jeden by netušil, kde všude potká gentlemana. Nebo spíš, pod jakou schránkou." Pousměje se, když narazí na jeho první a druhý dojem z něj. Hide si prohlíží Hydovu tvář a udělá trochu znuděný obličej. Hmmm to bylo odvahy na pódiu a mezi lidmi, když ho sem vedl, aby se kolem nich nemotaly ty ženské, ale tady? Nenucená odmítavost.

"Máš pravdu. Asi nic." Nakrčí nos v ušklíbnutí a zase se k němu otočí zády, aby se předloktími opřel o zábradlí a klesne tváří na složené dlaně, takže mu mezi lopatkami vykukuje růžová čupřina. Dole vidí dvě malinké tečky, ale podle rudého kabátu bezpečně pozná Yoshikiho. Usměje se a chvíli ty dva provází pohledem. Vytáhne z kapsy mobil, honem rychle otevře foťák a cvakne je. Pošle fotku Yoshikimu se slovy Papparazzi!!! Zahihňá se, když se postava dole zastaví a je poznat, že se rozhlíží a zvedá hlavu, ale pak pokračuje dál. Pak pozoruje další chodící tečky dole, mezi rty zformuluje slinu a plivne. Odtud těžko pozná, jestli to někdo schytal, ale občas má chování malého grázlíka, který by potřeboval nařezat.

Hyde, Ju-ken

Nad Yoshikiho omluvou jen Ju-ken mávne rukou a zavrtí hlavou. Kdyby si měl všechno brát osobně nebo nějak špatně, nedělá celý den nic jiného. Vykročí v jeho stopách s rukama vloženýma do kapes, když se krátce ohlédne na Heatha, který si dovolí jeho směrem pronést nějakou rýpavou poznámku a jediné co mu věnuje je zvednutý prostředníček, když se otočí zase zpátky a pokračuje ve své cestě klubem. Konečně se z něj vymotají a dostanou se na vzduch, který mu taky rozhodně dost svědčí. Možná by čekal, že se přece jen nechá odvézt, ale nestane se a tak bez váhání vykročí po jeho boku. Cítí se skoro až nepatřičně, když na sebe koukne dolů. Takový medvěd vedle…hvězdy…ale co, už se na to jednou dal, tak to rozhodně nevzdá v půli cesty. Nad jeho slovy se ale musí upřímně zasmát, zrovna ve chvíli, kdy objeví svoje cigarety v jedné z kapes volných kalhot a hodlá si jedno z nich vložit do koutku. Málem mu s vlnou smíchu vpadne na zem.

"Pardone…ale já mám do gentlemana hodně daleko." Pokusí se mu to vysvětlit, protože to je to poslední, co by si kdo o něm mohl myslet.

"Ale to neznamená, že se nestarám." Zabručí s obyčejnou upřímností a zamračí se, když vidí, jak se k nim blíží houf Yoshiho fanoušků, jeho nejspíš taky poznali, ale proti němu…vlastně není nikdo. Bez přemýšlení si stoupne před něj jako neproniknutelná hradba, buď je odežene úplně anebo je bude pouštět po jednom, však si taky chvíli může hrát na bodyguarda, co by ne!

Hyde skoro až vyčkával, kdy se k němu otočí zády. Na jemně řezané tváři se objeví skoro neznatelný úsměv a v očích mu zvláštně, skoro až ďábelsky zajiskří. Konečně se pohne ze svého místa a cigaretu zahodí asi v půli cesty. Skoro si ani nevšiml, že někoho fotil ale to plivnutí mu rozhodně neuniklo. Protáhne paže kolem jeho těla, aby se opřel o zábradlí a uvězní ho tak, tisknouc se na jeho tělo. Je sice o něco menší, ale to mu v nejmenším nevadí. Vyhoupne se pohybem kotníků o něco výš, aby se mohl přes rameno naklonit k jeho uchu, kde nejprve tiše zavrní svoje typické mmm, než promluví.

"Zlobíš, co s tebou? Chceš něco naučit, ale neumíš poslouchat, jen musím popřemýšlet, jestli je to trest nebo výzva. Co myslíš?" Rozhodně nemá v úmyslu se od něj odtahovat, teď když má tak hezké místečko na jeho těle a ještě na místě, kde je nikdo neuvidí. Než by se stačily ty skřípavé dveře otevřít, byl by na druhém konci terasy, rozhodně to není to, co by mělo narušit jeho naprostý klid a možná i trochu pohlcení nastalou situací.

Yoshiki, Hide

Po pípnutí telefonu v kapse kalhot, ho vytáhl, pochopil, že ho odněkud z pater okolo vidí Hide, ale nenašel ho ani přes jeho výrazné vzezření a tak telefon zase uložil a pokračuje dál. Musí se ale pousmát. Skutečně si myslel, že by na ulici v tuhle hodinu mohli už být sami, ale jak známo, fanoušci jsou schopní spát tři dny před kasou u předprodeje vstupenek, takže teď nějaký hlouček míří rovnou k nim. Zastaví se a překvapí ho Ju-kenovo chování, kdy se rozhodl udělat mu štít sám ze sebe a v tuto chvíli je mu za to opravdu vděčný.

"Jistě, daleko..." Prohodí za jeho zády, protože tohle je už druhá situace, kdy se tak chová, nicméně na fanoušky už náladu opravdu nemá. Jak kdyby všichni neviděli jeho málem smrt v přímém přenosu koncertu. Jednou se to stejně stane. Jednou ta obstrukce bude tak silná, že už se nenadechne. Zvedne dlaň v omluvném gestu, sklánějíc hlavu dolů a schovávajíc se za svoje brýle, když dává najevo, že pro dnešní den už komunikovat nebude a nechá ho, aby ho protáhl davem po chodníku. Opravdu "sami" jsou až v recepci hotelu, kde se lidé sice koukají, ale z dálky a je jich málo. Zastaví se kousek od výtahů a stáhne si brýle z nosu.

"Děkuji. Procházka mi prospěla a bez tebe bych si ji dovolit nemohl." Řekne mu upřímně, když se pousměje.

"Myslím, že se ještě uvidíme. Na tiskovce?" Nadnese. Hide se baví pliváním ještě chvíli, když se mu pod rukama protáhnou Hydovy ruce a najednou ucítí jeho tělo v naprosto těsném kontaktu se svým. Tak tohle opravdu nečekal. Usměje se, ale zatím se nehýbe ani nedutá. Do zad ho příjemně hřeje on, k tomu jeho váha a Hide je spokojený. Mohli by plivat spolu.... malá večerní romantika. Po jeho hmm se usměje ještě víc a v temných očích to divoce zajiskří.

"Určitě výzva. Já přece nemůžu být ničí trest. Miláček Hide, copak to nevíš? Chceš mého panáčka? Pro chvilky, kdy nebudu doma. Mám i velkého..." Mluví rychle, jak je u něj zvykem. Setrvává v téhle poloze, on a ještě k tomu na špičkách pro něj není nic. Vždyť se tahá s Yoshikim na zádech půl koncertu, když ho to popadne. A ten je krapet vyšší, než Hyde. Pro sebe vyprskne smíchy, div si nepoplive bradu. Už zas ta jeho výška. Navíc, kdyby se pohnul, odlepí ho ze sebe, a to nechce.

"Vidíš vůbec něco, nebo tě mám vysadit úplně?" Prostě si musel rýpnout. Znovu se rozesměje.

"Támhle bydlím." Natáhne prst k domům v dálce. Má tam apartmán... asi tak o velikosti tří bytů. To proto, že ve dvou nikdo nebydlí. Kvůli hluku.

Hyde, Ju-ken

Ještě několik sekund zkoumá trochu starostlivě s mírně staženým obočím tvář Yoshiho, když pořádně rozpřáhne medvědí pracky a skoro to vypadá, že na fanoušky zadupe, jakoby odháněl otravnou havěť. No co, od něj nikdy nikdo nečeká uctivý přístup, tak se ani snažit nemusí.

"Huš klíšťata!" Zamručí skoro až výhružně a s rukou kolem jeho ramen, skoro až hrdinně protáhne Yoshiho davem. Mohl by se poplácat po rameni, jak si připadá dobře. Tenhle pocit si bude muset někam zarámovat, aby na to do rána nezapomněl. U výtahu si znovu strčí ruce do kapes, když to vypadá, že už se nejspíš nic dít nebude a kdyby tak je celkem rychle vytáhne a klidně jim jednu střelí.

"Ehm není za co. Možná mohl, ale s pytlem od brambor přes hlavu." Začne pobaveným hlasem, když si ho prohlédne od hlavy až k patě.

"No nejspíš ani to ne." Zamumlá skoro to vpadá, že zaujatě. Padne řeč na tiskovku, on je upřímně nemá rád a když tam musí, nemá z toho nikdy dobrý pocit.

"No, nejspíš jo, k jejich i mé smůle." Zabručí se zvláštním podtónem, než mu vysekne poslední komickou úklonu a otočí se k odchodu, už je taky zralý do postele.

"Dobrou a bacha na...no to je fuk." Ozve se ještě za ním, když mávne rukou a zmizí za prvním rohem, málem za ním porazí jakousi miniaturní osůbku, co se tváří jako pokojská, ta s vypísknutí prostě uteče. Ještě, že uskočila, protože srazit se s ním tak se asi zastaví, až na druhé straně Tokya, smůla. On totiž vůbec není přítomen v realitě, taky kolikrát za život mu někdo jako on řekl, že je gentleman….ale kvádro si rozhodně nevezme a bradku taky nedá, nikdy!

Hide neuhnul, ani se nesnaží vymanit z jeho sevření, což je dobře. Nemá v plánu jej pouštět, jen se upřímně uchechtne nad jeho označením.

"Já nevím Pavoučku, zatím se moc jako můj miláček nechováš." Broukne o něco tišeji a sevře více zábradlí v dlaních, než ho k němu ještě o kousek víc přitiskne dlouhým výdechem. Působí na něj, ne že ne. Mohl by si ho vzít někam do hotelu, s ním by se rozhodně nenudil. Poznámku o panence přejde s jistým nezájem, co by taky s ní dělal, když by mohl mít něco lepšího. Nad jeho další poznámkou jen protoč oči v sloup, tohle měl taky čekat.

"Vidím to, co potřebuji a to, co chci." Zavrní s jistou dávkou spokojenosti, než se nakloní k jeho šíji a on může cítit jeho dech na své kůži. Začíná být dokonale pohlcený, občas se mu to stává a to by nemělo, přestává řešit okolí. Krátce vzhlédne, když mu prozradí, kde bydlí a v šedých očích se mu blýskne.

"Vážně, to je kousek, pozveš mě.?" Zeptá se ho narovinu, protože k němu domů je to daleko, navíc on si k sobě zásadně nikoho nezve.

Zdroj: images6.fanpop.com; i.pinimg.com; media1.tenor.com

(Konec)