Hyde (Kei) x Ruki - Vezmeš si mě? část 3.

(radnice)

Hyde (Kei)

"Ne mě se rozhodně hodit nebudou..." Ujistí ho naprosto vážně, dokonce se i tak tváří a to se mu nestává příliš často. Zatím ale tuhle debatu nechá být, však on přijde na způsob, jak ho donutiti si je vzít. Nad jeho dalším komentářem o za kousnutí, jen kývne hlavou a usměje se upřímně i celkem široce, ano on o tom začínal být taky přesvědčený, ale úplně z jiného důvodu. Dlouze se nadechne, jakmile se vedle něj Ruki rozhoří a hrozí, že ho tím plamene dočista spálí. Stočí pohled k němu, ve tváři nemizející klidný výraz ale v očích má jisté zalíbení, překvapení nad tím, kolik z něj dokázal dostat za jedno odpoledne.

"Jedna z těch okolností tu byla i před tím a ta druhá se objevila až v průběhu." Oznámí mu upřímně, je to pravda, nemá důvod mu lhát. Řidič se po něm ohlédne, ale zatím auto nezastaví.

"Ruki, prosím." Začne pomalu, když se mu kouká do očí, ten jeho oheň, mohl by na něj koukat dlouho a užívat si ten pohled, tohle je ta část povahy, kterou ještě neviděl doslova ho fascinuje.

"Zastav." Pronese nakonec s dlouhým nádechem a promne si krátce rty o sebe, aniž by z něj spustil pohled. Ne, rozhodně ho tu nehodlá držet násilím.

"Jedna okolnost je tohle. Kvůli ní bych to byl ochotný udělat." Řekne pořád stejným tónem, než se rozhodne ve vteřině, zajede mu rukou do vlasů a políbí ho, to ten jeho oheň, musel to udělat, litoval by celou věčnost, že to aspoň nezkusil.

"A pak je tu okolnost, kvůli které to nejde, bohužel. Věř mi." Dokončí, když se zadýchaně odtáhne a naposledy koukne do jeho tváře, přemlouvat ho nebude, pokud o jejich společnou práci nestojí, bude to lepší...hlavně pro něj...

"Auto tě odveze, kam budeš chtít, má nabídka ale pořád platí. Měj se hezky, Ruki-chan a omlouvám se." Vydechne upřímně, chystajíc se vystoupit a ušetřit ho své vlastní společnosti.

Ruki

+Vůbec mě nepros!+ Prolétne mu rezolutně hlavou, ale nahlas to neřekne.

"Jedna se objevila během dne..." Zopakuje... no jistě, někdo mu zavolal, napsal? Uvědomil si, že by ho doma nesnesl? Tak co to je. Jenže v další vteřině má jeho ruku ve vlasech a jeho rty na svých. Prvotní reakce je dokonalý údiv a nemožnost pohybu a druhá je hromadící se magma těsně před výbuchem. On ho tu... on ho... on! Má pocit, že asi omdlí, že ho minimálně přizabije, že... prudce se zachvěje vztekem a popadne ho za látku košile na ramenou, aby ho od sebe odstrčil. Jenže ono je to příjemné. Nečekané... on prostě moc dobře voní a chutná. No do prčic... nestihne sám sebe, prostě ho v další vteřině líbá zpátky, přesednouc si taky, že si opře pravé koleno o sedačku, zatímco se zapírá rukama svírající jeho ramena o něj. Chvíli to trvá, než se od něj odtrhne, ale jakmile mu řekne, že tady něco bylo od samého začátku, pravá ruka mu vystřelí vzhůru a jednu mu střihne. Tak...a teď ho zavřou. Hyde ho zažaluje a sedře z něj kůži. Kluci ho dorazí... Udýchaně na něj hledí a snaží se namluvit si, že se tam nerýsuje obtisk jeho dlaně.

"Od začátku jsi věděl, že ne!" +No a co? Tys to věděl taky, co tě teď štve?+ Zlobí se sám na sebe. On se s ním LOUČÍ??? Teď? Děkujeme už radši jeďte? To je k neuvěření!

"Dojdu si tam klidně pěšky!" Začne se hrabat pro kliku auta na své straně i přes fakt, že to je přes polovinu Tokya.

Hyde (Kei)

"Umm." Prohodí sedíc konsternovaně na sedačce s tělem otočeným jeho směrem a mne si tvář, ne nebolelo ho to, jen je fakt překvapený, že mu dal facku. Proč mu ji dal, když ho líbal zpátky? Je totálně mimo, na pár vteřin určitě. Jazyk si najde cestu na horní ret jeho pootevřených rtů, jakoby se snažil posbírat všechnu zbývající chuť těch Rukiho a chce ještě. Je to jako droga, nic podobného nikdy nezažil, ale ví, že prostě chce ještě, že jeden polibek byl málo, sakra málo. Něco se v něm probralo, těžko říct jestli část upíří podstaty, část Bestie vypustila drápky, jindy pečlivě zavřená na zámek. Jenže to Ruki rozpoutal tohle peklo, odpálil sopku a teď chytá za kliku. Jestli něco neudělá, už to nikdy nezažije. bez dalšího váhání hmátne po jeho zápěstí a zatáhne s vetší silou, kterou by u něj někdo hádal jen těžko, aby se otočil směrem k sobě. Jeho volná dlaň zmizí v jeho vlasech a on ho políbí znovu, tentokrát ale mnohem vášnivěji, netušil, že něco podobného v sobě má, dokud to tenhle ďábel neodpálil. Bude si hodně vyčítat, že to udělal, ale teď prostě myslet nedokáže. Jen spokojeně vzdychne do jeho rtů, i kdyby těch facek dostal dalších sto, nejspíš to přežije.

Ruki

Nečekal by, že by ho po tomhle chtěl zadržet a nejdřív ho sevře strach, že je to proto, aby si s ním tohle vyřídil. Prolétne mu v hlavě něco o tom, že je v prdeli, ale to už je otáčen čelem k němu s takovou razancí, že ho to vykolejí. Je malý, ale Hyde snad ještě o kousíček menší a nějak se mu zdá křehčí, kdo ví proč. Zarazí se s předloktími na jeho hrudníku o jeho tělo, zatne nehty do jeho košile a jsou v tom znovu. Nestačí ani dýchat. Srdce už mu mlátí jako na poplach a když si Hyde vzdychne do jeho rtů tímhle svým hlasem, postaví se mu všechny chloupky na těle do pozoru. Mráz mu přejede po páteři nahoru a dolů a nevnímá ani vytahující se okénko řidiče, který se rozhodl být diskrétní. Líbá ho dokud můžou oba dýchat a pak jen klesne hlavou níž a na chvíli se mu opře čelem o hrudník. Tohle bylo neuvěřitelné, plné energie. Je z toho udýchaný jako kdyby se tady dělo něco mnohem náročnějšího a pak se pomalu narovná, stáhne z něj pravou ruku a přejede si po obvodu rtů, které ho brní a zároveň si kontroluje, kde všude je teď jeho rtěnka, i když drží velmi dobře.

Hyde (Kei)

Ucítí prsty svírajíc jeho košili, což v něm probudí ještě větší, spalující vášeň, která se projeví v jeho polibcích, jenž mu věnuje. Vlastně do poslední chvíle nevěděl, co chce udělat, dokud to neudělal. Vážně mu stačilo pár hodin, aby dokázal být někým úplně jiným? Tohle by mohlo být strašně nebezpečné, pokud se v jeho přítomnosti nedokáže ovládat, jenže, když se jejich polibek přeruší zmůže se jen na upřený pohled před sebe do okénka, vnímajíc jeho čelo na svém až nepřirozeně klidném a chladném hrudníku. Nepřemýšlí momentálně nad ničím, nějak ani nedokáže, kdo by taky mohl, po tom co se tu stalo? Zrovna ho chtěl klidně pohladit po vlasech, jenže to už se narovná a pohled mu padne na jeho ruku, které se blíží ke rtům a opravdu ho to stojí veškeré sebeovládání, aby to neudělala znova. Položí mu dlaň na tvář, pohladí ji palcem a kouká na něj s jasně vepsaným vzrušením v očích, jeho pověstný klid je momentálně ten tam.

"Ten plamen by ti mohlo závidět i horoucí peklo." Broukne velmi tiše se zvláštním podtónem v hlase a koutek mu vystřelí nekontrolovatelně vzhůru, nedokáže se pohledem odtrhnout od jeho rtů, přemůže se až po dlouhé chvíli.

"Dostanu facku, když to zkusím ještě jednou?"

Ruki

Neucukne před jeho dlaní, z největší části proto, co právě řekl. I jemu vystoupá koutek vzhůru, trochu ironicky.

"Říkají o mě, že ve mě žádné teplo není." Řekne mu a i on je pohlcený Hydovým vzrušeným výrazem. Připravil tohohle zpěváka o klid a moc se mu to líbí. Je to trochu satisfakce.

"Dostaneš facku za to, že jsi naši svatbu ani na chvíli nemyslel vážně!" Zamračí se panovačně jako kdyby ji snad on vážně myslel. No ale ono to tak v jednu chvíli vypadalo a on... Zvedne bradu trochu výš a ještě pořád prudce vydechuje nosem. Pak si zajede dlaní do vlasů, trochu si je opraví a uhne očima do strany. Ehm, teď tak trochu neví, co má najednou dělat. Olízne si pomalu rty a uvažuje, co se hodí. Jeden z nich vystoupí? Nevystoupí? A když nevystoupí, co by tady jako měli dál dělat? Rozebírat jejich plánovaný koncert? Podívá se na něj, ale najednou to stojí veškeré síly jeho.

"Tohle není fér, s obličejem jako je tenhle!" Zamračí se na něj znovu a poposedne. Cosi hravého mu přelétne přes tvář, stáhne ze sebe černé sako a hodí mu ho přes obličej.

"Tak." Z ničeho nic se rozesměje. Hyde ho po tomhle všem nejspíš doopravdy přetrhne.

Hyde (Kei)

Tiše se zasměje nad jeho slovy, po většinu času se tváří že je chladný a nepřístupný, ale po tomhle by si to nemohl myslet ani na vteřinu.

"Vážně? Já málem uhořel za živa." Vydechne, když pomalu začne stahovat ruku z jeho tváře, ale neopustí teplo jeho kůže a míříc s ní pomalu na krk, až kam mu látka dovolí, nechce tenhle kontakt přerušit, příliš se mu líbí, jak jeho kůže hřeje, je jako had vyhřívající se na slunci.

"Snažil jsem se ti vysvětlit, že jsem to utnul právě proto, že jsem to začal myslet vážně." Prohodí a v očích se mu objeví záblesk smutku, vážně by si dokázal představit žít po jeho boku, rozhodně by to byl velmi zajímavý život a teď už ví, že pravděpodobně i plný vášně a to ho přitahuje ještě víc, něco, co by konečně rozbilo jeho život na věčnosti zahalený do odstínů šedi. Chystá se ještě něco říct, ale pak dostane vynadáno za....vážně řekl, že to není fér s obličejem jako má on? Takže se mu líbí? Halóoo ego, hurá do výšin...tedy ne, že by bylo nějak zvlášť nízko. Než se ale stačí ušklíbnout nebo jakkoliv zatvářit, má přes obličej jeho sako. Naštěstí pro něj nemůže vidět, jak se nadechne jeho vůně a přivře spokojeně oči, tohle je víc, než omamné.

"Fér není to, že sis právě svlékl sako a já to nevidím." Zamumlá skrze látku, snažíc se o vážný tón, stejně jako to mělo naznačit založení rukou na hrudi, jenže mu to vydrží asi pět sekund, než se upřímně zasměje taky.

"Takže kam jedeme, Ruki-chan mmm? Na radnici, ke mě zkusit pracovat nebo chceš odvézt domů?" Ne už to nevydrží, potřebuje vědět, jestli se hodlá vzdálit nebo ne. První možnost byl spíš vtip, osobně by byl pro tu druhou možnost, i když si není úplně jistý, nakolik se v jeho přítomnosti dokáže soustředit a nemyslet na tu sopku, kterou právě zažil. Sako si ale nechává pořád na obličeji, tak přece ho nebude rozptylovat, no ne?

Ruki

Hyde skončí pod jeho sakem, něco odtamtud huhlá, pravděpodobně si založil ruce a nesundává ho. Jemu se v hlavě míchá to o uhoření a ještě víc to o tom, že by si ho snad vážně vzal. Podmračeně se na něj dívá, i když mu koutky pořád cukají. Je spokojený, že je Hyde na hanbě.

"Hmm... není to žádná hitparáda, věř mi." Pronese ze svého místa, ramena oděná do černé, hebké látky jeho košile z egyptské bavlny.

"Přestaň dělat pitomosti." Obviní ho posléze, když hrábne rudou rukavičkou po svém saku a stáhne mu ho z obličeje. Jako by si ho tam snad Hyde dal sám.

"Chci jet na radnici." S rukama pořád založenýma, se opře do opěra a upře oči před sebe s tím nejpanovačnějším výrazem, jakého je schopen, a on je. Když mu to tady nabízí? Nejdřív to jde, pak to nejde, teď to očividně zase jde... Pokyvuje rudou koženou botou nahoru a dolů, jak má nohu přehozenou přes nohu a zpoza linie vln jeho vlasů kouká jen jeho trošičku zvláštní nos. Už jsou zase u toho. Hra pokračuje. Může si za ni sám. Aby ho patřičně vyprovokoval, teatrálně si povzdechne a zkontroluje hodinky jako že to trvá.

Hyde (Kei)

"Mmm a co kdybych to posoudil první sám, sundáš si košili?" Zeptá se s nádechem klidné provokace v hlase, ale sako si zatím nechá na hlavě, zajímalo by ho, jak dlouho vydrží mu ho nesundat. Moc dlouho to není, protože za chvíli už je sako dole a může na něj kouknout s mírně pozvednutým obočím.

"Pitomec, pitomosti...Ty o mě asi nemáš moc hezké mínění, to ti řeknu." Skoro až demonstrativně protočí oči v sloup, tohle gesto už opravdu dlouho neudělal. Zrovna, když se hodlá uvelebit pohodlně ve svém autě, odpoví mu to, co čekal úplně nejmíň. +A co teď mám jako dělat?+Proběhne mu hlavou trochu vyděšeně, protože má pořád někde uvnitř sebe bojovné nutkání to prostě udělat.

"Tak fajn jedeme, ale pak mi nezkoušej tvrdit, že jsem tě nevaroval." Vztyčí varovně ukazováček a zabouchá na zástěnu na řidiče.

"Tak prý na radnici a pusť nám k tomu svatební pochod." Přisadí si ještě, než se natáhne na sedačku s nohama opřenýma okýnko a hlavou v jeho klíně.

"Budeš toho litovat, Ruki-chan, myslím to vážně." Řekne mu naprosto upřímně a vztáhne ruku ke konečkům jeho vlasů, které promne mezi placem a ukazováčkem.

Ruki

Košili si tedy nesundá ani náhodou. Trošičku se pousměje, když zaznívá to o mínění, ale pak k němu střelí pohledem, když mu to Hyde odsouhlasí. Nepočítal s tím. Tak snad říkal, že má důvody proč ne, ne??? Autem se rozezní typický svatební pochod, on se nadechne.... tohle má poslouchat celou cestu? Hyde je magor, to je jasné. Někde v koutku duše to tušil, ale neuměl si představit, čeho všeho je schopný. Nejede si na něčem? V dalším okamžiku už má jeho hlavu ve vlastním klíně, ruce nadzvednuté a Hydovy boty se opírají o sklo jako by nic. Je hrozný bohém. Nakrčí čelo, ale usměje se tomu.

"Tohle, kdybys mi udělal doma, tak tě snad roztrhnu." Řekne mu. Ruki má všechno čisté, sklo vyleštěné. A on tady toto. Nakonec nechá dlaně klesnout, levou vedle sebe na sedačku, pravou položí na jeho hrudník, protože kam jinam ji má dát? Hydův tón hlasu zvážní.

"Proč, chystáš se mě podvádět na každém kroku?" Nadhodí. I kdyby, nic spolu nemají, co se stane víc, než jeden prstýnek na ruce. +Ty jsi idiot, Ruki.+ Oznámí sám sobě, ale jeho prohlášení mu přece jen hlodá v hlavě. Díky tomu ani moc neprotestuje, proti doteku ve svých vlasech. Auto posléze zastaví na radnici a dá jim prostor k vystoupení, než odjede na parkoviště. Shlédne do svého klína na jeho tvář a začíná mu zase bušit srdce a dělat se mu nevolno. Tohle budou titulky... třeba se to nikdo nedozví... třeba Hyde ten prsten ani nebude nosit.

Hyde (Kei)

Mírně pozvedne obočí, když mu oznámí, proč by ho roztrhl. Už od něj dostal facku, nejspíš se už nediví vůbec ničemu.

"Ehm, já ti neřekl, že budeme bydlet u mě? Jsem trochu náročnější, co se týče drobných detailů, které k životu potřebuju." Ujistí ho naprosto vážně, prostě už se tak nějak smířil s faktem, že se vezmou. Pořád tak nějak doufá, že se Ruki lekne a vzdá to, měl by to vzdát a jemu asi právě přeskočilo, když s tím nic nedělá a hodlá to dotáhnout do konce. Ano, svým způsobem je částečně i sobecký, mohlo by to dopadnout špatně.....jenže v Rukiho přítomnosti se mu moc nedaří myslet. Třeba to před ním utají, dokud se nebude chtít rozvést...ano to bude ideální, silně pochybuje, že bude chtít žít v bytě s věčně zataženými závěsy, zblázní se z toho do týdne! Krátce se zasměje, když si Ruki myslí, že by mu mohl nasadit parohy.

"Bojíš se, že bych tě podváděl na každém kroku?" Vrátí mu otázku bez přemýšlení, když sevře jeho dlaň na svém hrudníku a dneska už podruhé ji políbí, tentokrát ale do dlaně. Druhou začne hmatat někde vedle sebe, než konečně vyloví krabičku a natáhne se po levé ruce, aby ji mohl svléknout, sundat svůj prsten a nasadit ten, který před chvílí koupili.

"Tak jdeme na to." Řekne naprosto klidně, když popadne jeho ruku do té své nehledě na protesty a zamíří rovnou do budovy, kde už je všechno připraveno i předmanželská smlouva, kde je zahrnuto, že každému z nich zůstane v případě rozvodu jejich původní majetek, společně pořízené věci se následně rozdělí, no prostě žádná podpásovka, fér jednání.

"Tak co, je to okey? Můžeme pokračovat?" Zeptá se ho s pohledem upřeným do jeho očí a mezitím předá snubní prsteny organizátorce, která Rukimu půjde za svědka, on si bere svého řidiče.

"Nebo sis to rozmyslel?"

Ruki

"Ty jsi náročnější? To asi nevíš, co je náročnější...." Stojí si na svém a vůbec se mu nechce stěhovat, ani trochu. Připadal by si, že tam nic není jeho a na to už žije hrozně moc let sám. Tohle bude boj číslo jedna. Kde budeme bydlet. Tam, co doteď. Proč se bereme??? Uloží si do paměti, že tuhle válku vyhraje potom. Nejdřív musí dokončit tu první. Prohlíží si jeho tvář a rysy, zatímco ho Hyde líbá do dlaně a vzápětí mu přenechává svou dlaň, aby z ní stáhnul rukavičku a nasadil mu ten nádherný zásnubní prsten. Moc se na tomhle prstu neohřeje, ale přendá si ho. V dalším okamžiku už vystupuje z auta v jeho stopách, veden jím za ruku, je asi o krok za ním a vypadá to, že se jich nikdo nestačil všimnout, i přes jejich momentálně dost extravagantní vzhled. Celkem ho zaskočí, když první, co uvidí, je připravený právník s dokumentem na několik stran. Zabere mu dost času si to všechno pročíst, ale prostě musí. Tady by totiž mohl vzniknout vážný problém. Nejradši by to dal svému agentovi, ale na to nemá čas. Osobně nenašel nic, čeho by se měl bát. Najde si ho očima.

"Tohle jsi nestihl dneska. Ty máš takovou šílenost v plánu už delší dobu?" Zeptá se ho. Pak se ale znovu zamračí.

"Nerozmyslel." Vstane, dojde i s lejstrem k pultíku a podepíše ho. Nejdřív si odejde vyřídit svůj náboženský obřad k oltáři, který je umístěn v rohu místnosti, jako to tak bývá. Je tam i mnich, který mu s tím vším cinkáním a úklonami pomůže a pak se vydá na svoje místo u oltáře. Žádné složitosti, žádné průvody a pochody. Je za to vděčný, připadal by si jako idiot.

"Kdo ti řekl, že budeš stát na straně ženicha?" Nejradši by ho vzal za loket a vyměnil.

Hyde (Kei)

"Řekl bych ti, že se s tou náročností pleteš, ale stejně mi věřit nebudeš." Ujistí ho naprosto vážně, když už je vše nachystané. Proběhlo to hodně rychle, jeho řidič na něj pořád kouká hodně nevěřícně, ví co je zač, musí to vědět, jinak by mu nemohl být tolik k ruce jako teď. Může být ale v klidu, jednak má podepsanou smlouvu o mlčenlivosti a za druhé, kdo by mu věřil, že pracuje pro upíra?

"Ne, ale vím kam zavolat, aby to bylo nachystané hned, někdy má popularita výhodu, to jsi ještě nezjistil?" Zeptá se ho jako poslední, když stojí u oltáře a bez váhání si stoupl tam, kam měl, na místo ženicha, jinam by ho nikdo nedostal ani heverem. Koukne krátce na oddávající a pak zpátky na Rukiho, který si pořád stojí za tím, že tu šílenost udělá, no jak chce, ať je pro tuto chvíli po jeho, však on toho bude brzo litovat.....i když to bude asi nakonec víc líto jemu samotnému.

"Rozhodl jsem se a ticho, teď mluvit nemáš to přijde za chvíli.. Navíc ty jsi tu ledová královna, tak čemu se divíš." Mrkne na něj, když po nich oddávající koukne s mírně staženým obočím.

"Vidíš už se zlobí." Upozorní ho a má co dělat, aby se nezačal smát, někdo z nich rozhodně nebude mít radost, nejsou zrovna ukázkový příklad, jak by to vypadat mělo. Odbudou si úvodní řeč a pak přijde na samotné vyjádření souhlasu, jako první je na řadě Ruki. Celou tu dobu z něj nespustil oči a když čeká na jeho slavné ano, blýská se mu v očích jako nikdy. +Poslední možnost Ruki+

Ruki

Uchechtne se, když je pokárán, aby mlčel a obrátí našpulené rty na oddávající. Pravděpodobně nikdy nic podobného neviděla a už vůbec ne pár v takovém rozpoložení, kdy se pomalu dohadují ještě na místě a svědci na ně nevěřícně zírají. Pak okomentuje mračící se úřednici, takže to ještě zhorší,ale ten, kdo to z nich nevydrží, je on sám. Rozesměje se jako v té show a otočí se od něj bokem, když se v mírném předklonu snaží přestat. Nastolí svůj klasický pohled do země, dlaně spojené před sebou, celou dobu se neklidně vrtí, prostě nevydrží stát v klidu ani tady. Hraje si se svými rty, dělá obličeje, aniž by si je uvědomoval a poslouchá řeč. Nakonec je dotázán, aby se vyjádřil se svým souhlasem. Vystoupá očima k oddávající, uvědomí si, že ho Hyde celou dobu sleduje, pootočí tvář k němu a doopravdy se slabě začervená. Všechno v něm na něj křičí, aby se vzpamatoval, přestal s těmi nesmysly a odešel. Ha, ha, ha dva rockeři si vystřelili z úřadů.

"Ano." Řekne celkem zvučně, až nezvykle na sebe a hned zase zavrtá pohled do země. Znovu promne rty. +Couvne on. Nevydrží to.+

Hyde (Kei)

Koutky mu neposedně cukají, jeho nohy taky nejsou úplně v klidu a přešlapuje z jedné na druhou. Potřebuje pohyb nebo se válet, ano to by taky nebylo na škodu. Když už ani neví, co s rukama, prostě je strčí do kapes dlouhého kabátu a vyslouží si další otrávený pohled oddávající. Ne, neunikl mu a tak se na ni kouzelně usměje, jakože neví, co se vůbec děje a radši se podívá někam do stropu. Kdyby koukal na Rukiho začne se smát, ale nakonec se přece jenom podívá do jeho tváře zrovna, když ji stočí jeho směrem a ozve se velmi podmanivé ano, při kterém se mu něco spokojeně pohne v břiše. Následuje pozornost na něj s tou samou otázkou. Koukne na oddávající, koukne na Rukiho, široce se usměje, než rozpřáhne ruce v gestu - tady mě máš-.

"No jasně, že ano, kdo by odolal" Pojme to naprosto osobitým stylem a jistě si vyslouží probodnutí pohledem, jen neví, od koho bude větší. Natáhne ruku směrem k tácu s prstýnky a přistoupí k němu, sahajíc po pravé ruce, aby mu sundal rukavičku, hodíc ji někam za sebe a navlékne mu prsten s rudými kameny.

Ruki

Skoro se ho lekne, když na něj rozpřáhne ruce a uhne kousek do strany. Řidič to neustojí a rozesměje se. +Řekl ano, chápeš to? - Ne - Ale řekl to, jsi v prdeli, jsi úplně totálně v háji.+ Skoro vyděšeně sleduje, jak se stahuje prsten z jeho levé ruky, mění si místo a na to původní se dostává kroužek s rubíny. Vypadá nepatřičně, když se na ně jeden podívá. Co tam dělá takový drahý a kultivovaný prsten? Podívá se na něj, jako by ho snad měl Hyde zachránit, pootočí se k tácku a sáhne pro v podstatě identický kroužek. S očima upřenýma do jeho mírně z boku si podá jeho dlaň, aniž by se na ní podíval a už trochu rozechvěle mu ten kroužek navlékne. Je tam. Ozve se Polibte nevěstu, vzápětí odkašlání a oprava na ženicha. Už to ani nezvládá řešit a zlobit se. Všechno to slyší jako by zdálky, jako by na koncertě hrála hudba moc nahlas. +No tak dělej, před tím ti to šlo, tak polib ho.+ Vyzve v duchu sám sebe a udělá k němu krůček. Naprosto mimo způsoby nevěsty, zvedne pravou dlaň k jeho jemné bradě a podá si ji k polibku.

Hyde (Kei)

Kouká mu do očí, když cítí jeho dotek na své dlani a s naprostým klidem a hlavně výrazem - a máš to- si nechá prsten navléknout. Zvedne dlaň do vzduchu, aby ho mohl s odstupem prohlédnout a koukne na svého řidiče, který má, jak se zdá dost. Vážně přemáhá nutkání se všem zúčastněným poklonit a raději věnuje pozornost své nevěstě. Čeká s napětím, co udělá ale nakonec k němu přece jen přistoupí, chytne jej za bradu a políbí. Už jenom to, že se k němu jeho rty blíží v něm odstartuje zvláštní brnění, jakmile se ale dotknou, vzpomene si na to, co se dělo v autě a bez okolků zajede dlaní na jeho šíji a políbí ho pořádně. Nějak se mu nedostává do hlavy, že tu nejsou samotní. Probere ho trochu až odkašlaní jednoho z přítomných, ještě krátce jej líbne, než mu přehodí ruku kolem ramen a nakloní se k jeho uchu.

"Aa, pan Takarai, to ti bude slušet." Zasměje se upřímně, než odstoupí, aby mohli oba dva podepsat papíry. To odbude jedním rozmáchlým gestem.

"Oslavíme to nebo první koukneme, kde budeš bydlet?" Zeptá se ho s nádechem pobavení a ještě se otočí k oddávající, aby se jí uklonil a podal si s ní ruku, je evidentně ráda, že už to má za sebou.

Ruki

Ano vážení, tomuhle se říká vykousnout se na veřejnosti. Co by taky chtěl od frontmana Vamps. Zatmí se mu před očima, když se od sebe odtáhnou a všechno je dovršeno, zbývá podpis na svatební smlouvu. Hyde mu přehodí ruku kolem ramen a broukne mu u ucha pro něj až moc smyslným hlasem.

"Není to zas takový rozdíl od mého původního jména." Řekne mu, ale to Hydovo se mu opravdu líbí víc. I on se dojde podepsat, dokonce jsou z toho nějaké fotky od místního fotografa a řidiče, podání ruky se zúčastněnými a je po všem. Je ženatý. Úředně, oficiálně... odnikud se neozývá žádné apríl, žádné všechno to byla jen imitace, nic. Ještě mu chvíli potrvá, než mu to doopravdy dojde.

"Rád bych, ale jestli si vzpomínáš, někdo na mě čeká. Um... asi nastává čas, abych tě představil svojí kapele." Řekne mu. Lepší, když na to dojde hned. Pak se může opít, jako už dlouho ne a může mu být špatně do konce týdne. Společně opustí prostor radnice, nastoupí zpět do auta, kde zůstalo i jeho sako a on na něj otočí tvář.

"Jestli nemáš jiné plány?" Zmíní ještě. Třeba dělat, že jeho žena neexistuje. I tak někteří manželé žijí.

Hyde (Kei)

"No vidíš, aspoň se ti to nebude plést." Vidí to samozřejmě zase z toho lepšího úhlu pohledu. Kdyby se ho někdo zeptal, jak se cítí jako ženatý....vlastně v tom není rozdíl, akorát že má před sebou svatební noc a vážně se na ni začíná těšit, v Rukiho podání to bude jistě hodně. Některé myšlenky si raději schová i před sebou samým.

"Promiň, trochu jsem pozapomněl, dneska se toho seběhlo nějak moc." Broukne skoro až nevinně, když se společně vydají ven z radnice a nastoupí to auta, kde jim řidič podá láhev šampusu. Začíná ho podezřívat, že tu tajně pije nebo co.

"Ne, ne rád se s nimi potkám, jsem zvědavý na ty výrazy." Prohodí naprosto upřímně, než otevře okýnko auta a bouchne špunt ven, těžko říct, jestli něco trefil nebo ne. Má prostě dobrou náladu, takhle dobře na tom už nebyl dlouho. Natáhne se do jedné z přihrádek, kde jsou sklenky pro všechny případy; ne, šampusovky to opravdu nejsou a nalije jim oběma, než se znovu spokojeně natáhne do klína...své ženy? muže? Tohle si bude muset v hlavě ještě rozebrat.

"Tak co, jak se cítíš? " Zeptá se ho zvědavě, když se auto rozjede daným směrem.

Ruki

Sleduje jeho připraveného řidiče, který s ním zřejmě zažil ledacos a podle toho je vybavený úplně vším, co Hyde obvykle potřebuje. Neví, kdy přesně se to stalo, ale začíná mu to připadat zábavné a tak se pobaveně rozesměje, když špunt vyletí oknem ven společně s dávkou bublinek. Hydovi to teče po rukou, ale nevypadá, že by mu to vadilo. Vezme si od něj skleničku, připije si s ním větším douškem, než obvykle a za chvíli už ho má zase v klíně. Podepře si loket o opěru u okýnka a ruku se sklenkou si zase položí na jeho hrudník. Míří za klukama, je ženatý... omdlí jen z toho, kdo s ním přišel, až zjistí ten zbytek... +Nebudou nám věřit, takže se nic neděje.+ Uklidňuje sám sebe. Podívá se do těch nezvykle velkých očí ve svém klíně a trochu neurčitě pokrčí rameny.

"Nevím, nedochází mi to." Řekne mu po pravdě. Kdyby tušil, že se v Hydově hlavě honilo cosi o svatební noci... jemu tenhle fakt zatím ještě vůbec nedošel.

"Mám nejžádanější osobnost v Japonsku." Znovu jemně pokrčí rameny.

" Neexistují hezčí oči, než máš ty. Ale to víš." Brouká s očima už zase ven z okýnka. Mohl by to raději napsat??? Auto zastaví před klubem. Už? Už jsou tady? Ani jim nezavolal, jestli jsou ještě tam. Přinejhorším to oslaví sami.

Hyde (Kei)

Napije se ještě jednou, i když se musí trochu nazvednout, aby nebyl úplně celý zmáčený a koukne nahoru nad sebe, když Ruki kouká z okýnka. Prohlíží si jej s jistým zaujetím jemu vlastním a v hlavě má tak milion nápadu, ke kterým mu pomohla inspirace jeho osobou. Ano, tohle se mu bude zamlouvat, možná víc, než by si dokázal nahlas připustit, bude to těžké ovládat se v jeho přítomnosti, ale zvládl už spoustu věcí, tohle dá určitě.

"Vím, kdy ti to dojde, po svatební noci." Neubrání se poznamenat a doufá, že zase uvidí ty zrudlé tváře, které se mu tolik líbí. Znovu se hodlá napít, když mu řekne o tom, že je nežádanější a ještě k tomu přidá i kompliment, už by se mohl vážně utopit, kdyby to šlo.

"Vážně? Líbí se ti moje oči?" Ano, chce to slyšet ještě jednou, pořád je to ledová Královna, teď už oficiálně jeho a když říká tohle, měl by si to minimálně nahrát, ale jeho mobil...možná je v kapse. Vystoupí z auta před klubem, počká si až Ruki vystoupí taky a hodí mu ruku kolem ramen, prohlížejíc si prsten na ní.

"Hm..,a chci vidět úsměv, pak ti možná i slíbím, že nebudu dělat ostudu." Šeptne mu do vlasů v místě ucha a krátce jej líbne na tvář, teď už se může vztekat jak chce, vlastně by i mohl, malinko, trošičku, zase chce oheň. S naprostým klidem po jeho boku vejde do klubu a rozhlédne se po osazenstvu, vypadá to, že se bude asi muset párkrát podepsat, než se dostanou úplně dovnitř.

Ruki

Trhne sebou a vrhne do svého klína velmi nepříjemný a velmi podmračený pohled.

"Tak moment. Nemůžeš jen tak přeskočit všechny části, které tomu předcházejí a chtít hned svatební noc." +Právě jsi přeskočil všechny části týkající se svatby.+ Připomene si vzápětí a uhne očima zase z okýnka. Oni se domluvili, že tahle jejich ujetost bude obsahovat i citlivé chvilky? Je to sňatek... no ale to přece nejde jen tak samo od sebe... Pár komplimentů už od něj sice dostal... bože! Přiloží si dlaň na obličej, loket opře o opěru a pomalu získává sytější nádech v obličeji.

"Ano, líbí." Zahučí ze své pozice skrz dlaň. Líbí se mu toho hodně. Problém je, že nezná nikoho, komu by se to nelíbilo. On má velmi nevšední rysy. Nakonec oba dva vystoupí na čerstvý vzduch a jemu se tam trochu uleví ze všeho toho trápení jeho zdrženlivosti. Okamžitě má jeho ruku kolem svých ramen a zauvažuje, jestli je Hyde prostě jenom velmi kontaktní nebo jestli ho dál schválně trápí. Pootočí k němu tvář.

"Ty nebudeš hodný, nevydržíš to." Odpoví mu za chůze, když takto spolu vstoupí do klubu. Na tváři ho pálí polibek, za který by jindy vyhlašoval jadernou válku, ale je to jeho manžel. Navíc jsou jeho rty opravdu měkké a příjemné. A on se za tu myšlenku momentálně nenávidí. U vstupu jsou zastaveni na mnohem delší dobu, než je pro něj obvyklé, protože jakmile pár lidí zjistí, že je tu Hyde, nahrne se k nim pomalu celý klub a pak už v tom jede taky. A Hyde se, zdá se celkem ochotně podepisuje. Nakonec se protlačí davem až úplně dovnitř a on hledá očima v temnějších částech prostor, určitě mají stůl. A taky, že mají. Kai mu vesele mává už z dálky a zbytek se po nich otáčí. Dojde jim to ve vteřině, koho má s sebou, takže vstávání, představování, podávání rukou a poplácáváni Rukiho po zádech, že ho s sebou dovedl z televize. S žaludkem obráceně se vsune za stůl a čeká, kdy to přijde.

(konec třetí části)