(klub)
Hyde (Kei)
Mlčí až do chvíle, kdy se konečně vymotají z celé autogramiády, dokonce se neubrání tomu, aby si ho na několik fotek přitáhl za pas ke svému boku, no co, když už tak už; vždyť taky přišli společně. Nakonec se přece jen vydají najít jejich stůl, když mu to prostě nedá.
"Budu, když mi povíš, co se ti ještě líbí." Uhodí na něj s úsměvem a ťukne svým bokem do toho jeho. Kráčí sebejistě, zlehka s rukou v kapse kabátu, který zatím nemá v plánu sundávat, možná později, třeba mu nakonec i bude ...ne horko asi nehrozí. Představí se postupně se všemi členy s radostí ve tváři, kterou rozhodně hrát nemusí, složí i pár komplimentů kluků kytaristům, jejich práce se mu taky moc zamlouvá a hlavně jí dokáže náležitě ocenit. Pak konečně stočí pohled na Rukiho, když se usadí, hodně pohodlně na židli a s nádechem provokace si plácne do stehna, ve smyslu -tady je volno-.
"Ehm, ale tohle bylo míněno slušně. Chtěl jsi přece ty části, které tomu předcházejí no ne?" Ujistí ho naprosto vážně, když se začne otáčet po nějaké té obsluze, aby celému stolu objednal do zásoby, vždyť přeci mají, co slavit.
" ak co? Hodláš se pochlubit nebo to mám udělat za tebe...pane..." Svoje příjmení, které sdílejí jen naznačí rty, aby přece jen neprozradil nic navíc, trochu ho v tom koupe, ale z druhé strany si nemůže pomoct, baví ho jeho výrazy, každý z nich pečlivě studuje. Ruki se ale nakonec vsune za stůl, trochu ho to zamrzí, když nad tím začne trochu přemýšlet. Jakoby se nic nedělo se protáhne na židli a začne podupávat nohama do rytmu toho, co právě hraje. Už zase mu připadá, že dlouho sedí, dneska je opravdu nějaký rozlítaný, ale...ano je spokojený.
Ruki
Vrhne po něm pohledem zvířete zahnaného do kouta a ani náhodou nezvedne svůj zadek ze své židle, aby si sedl na jeho klín. Neudělal by to, ani kdyby spolu už dávno chodili. Ani, kdyby to kluci věděli. Prostě je na veřejnosti k sakru a nemá to co dočinění s netolerancí homosexuálních svazků. Kdyby Hyde věděl, co si nosí uvnitř sebe, určitě by se divil. Jeho oči se rozšíří a srdce klesne ještě o kousek níž, když sleduje Hydovy dokonalé rty, jak vyslovují vlastní příjmení. Kluci se chytnou okamžitě a domáhají se odpovědi na tuto otázku, stejně jako se Aoi na rovinu zeptá, co je tolik zdrželo. Nemusí se vůbec dívat na židli vedle sebe, aby věděl, že Hydovi musí jiskřit oči, jak s ním šijí všichni čerti. Vůbec neví, co má dělat a nakonec si prostě stáhne rukavičku z levé ruky a položí jí demonstrativně na stůl. Dost blízko té Hydovi, aby bylo jasně patrné, že ty prsteny jsou krucinál stejné.
"To se rozdávalo v televizi jako pamětní?" Vypadne z rozesmátého Kaie, kterému ještě vůbec nedošlo, na co se dívá. Zjistit, co se honí v hlavě rozumnému Aoimu - to snad ani nechce, takže se na něj nedívá. Nedívá se ani na jednoho z nich.
"Musím jít kouřit." Řekne Ruki, jako by tu snad nekouřili všichni a prudce se na židli zase odsune, aby mohl okamžitě zmizet.
Hyde (Kei), Reita, Uruha
"Mmm, to by jsi mi přece neudělal, utéct před přípitkem." Broukne mu smyslně do vlasů, tak aby to slyšel jen on, než popadne svou sklenku a zvedne ji vzhůru.
"Proslovy jsou na prd, zdržují od pití, ale přece jenom si neodpustím. Dovolte mi, vám představit, s největší radostí a hmmm s přáním, abych to přežil..." Mrkne na Rukiho po svém boku.
"Svou drahou polovičku, pana Takaraie." Uvede všechno na pravou míru a klidně si ho přitáhne víc k boku s rukou na něm už chvíli položenou.
"Pusu asi neostanu co?" Podívá se na něj s pozvednutým obočím, ale ten nevinný výraz by mu momentálně nikdo věřit nemohl. No co, když to pořádně neudělal sám, někdo to oddřít musí.
Jako první se začne smát Reita, když jim tohle všechno oznámí, ty prsteny úplně nepochopil, možná jako nějaký dobrý vtip, ale co teď právě říká Hyde je ještě jeho lepší verze. Zarazí se přesně ve chvíli, kdy pohlédne na Rukiho, jak se tváří a je mu jasné, že tohle vtip není ani v nejmenším a rozesměje se znovu.
"Tak tohle je gól, jenom Rukiho můžeme poslat do televize a on se vrátí s celebritou a ještě k tomu je s ní ženatý. Tohle se dělá jak přesně?" Uhodí na něj otázkou, když se konečně přestane smát a popadat za břicho. Uhura vedle něj se nezmůže ani na slovo, vlastně jeho ruka visí nad stolem, jak si chystal vzít skleničku a dál se nepohne, vlastně ani nemrká. Nejspíš o něj teď pokouší infarkt nebo něco podobného, protože to prostě přece není možné.
Ruki, Aoi, Kai
Nestihne to. Cítí na sobě jeho dlaň a v mžiku už je otáčen zase čelem ke stolu, div se bokem nesrazí s Hydovým. Dívá se všude možně po okolí jenom ne na nikoho z nich, i přesto, že cítí všechny ty nechápavé páry očí. On by ten přípitek uhrál na novou spolupráci, ale Hyde ne, on to prostě vytáhne teď hned. Na okamžik zavře oči, když ucítí jeho tvář ve svých vlasech, začíná s ním trochu cvičit a to se mu moc nelíbí. Za to se mu líbí ten jeho přípitek, přečetl si ho opravdu rychle. +Sbohem jméno Takanori.+Pomyslí si snad i trochu smutně, i když ke své rodině nemá tak vřelé emoce, jak by měl mít. Tohle už jeho otec nikdy nerozchodí, že se vzdal rodinného jména a ještě si vzal muže. To jeho tradicionalistická povaha prostě nestráví. Za celý svůj život neudělal snad jedinou věc, kterou by mu udělal radost. Strčí do něj loktem a zamračí se, když zaslechne to o puse a pořád se dívá někam bokem. A pak se ozve Reitův smích a on začne zase červenat. Hluboce se nadechne a připadá si jako na popravě.
"Já vlastně ani nevím, Reita-kun." Řekne mu, když se na něj konečně podívá.
"To tě někdo vytáčí tak moc, že ho prostě potřebuješ trumfnout. A mě se to povedlo." Řekne a mu a když stočí oči k Hydovi, divoce mu v nich blýská z uspokojení, jak si pěkně rýpl.
"To nemyslíte vážně." Vypadne z Aoiho, kterému vyhořela většina cigarety, aniž by si toho všiml a teď popel upadne na desku stolu. Kai pořád těká očima mezi ostatními a jimi dvěma, jako by hledal, kdo tuhle záhadu rozluští a řekne mu, co je pravda a co ne. Vytáhne se na nohy, nakloní přes desku stolu a sáhne po Rukiho levici, aby si prsten pořádně prohlédl.
"Takové drahé věci se nekupují jen tak, Aoi-kun." Vydechne a zase jeho ruku pustí.
"Proč?" Zavrtí nechápavě hlavou, ale poněkud se usmívá. Ještě mu nedochází možný dopad pro kapelu.
Hyde (Kei), Reita, Uruha
Kei si prohlédne jeho tvář po přípitku a je mu jasné, že minimálně jednu facku nakonec dostane. Nad tím faktem se ale jen krátce uchechtne a dál to nerozvádí, na to budou mít ještě spoustu času. Sleduje reakce u stolu a chtěl by je zachytit, jakýmkoliv způsobem, každá z nich je unikátní a jedinečná, vážně to má rád.
"To se někdo zeptá na otázku a nedomýšlí, že by to mohlo mít důsledky." Přisadí si ještě a vážně už ho zase nebaví stát na místě, takže si sedne zpátky na své místo, aniž by pustil Rukiho bok, takže si s největší pravděpodobností sedne vedle něj, pokud mu teda rychle neuteče, to by mu bylo podobné.
"Ale máš pravdu, Drahý. Vyhrál jsi a já budu nejspíš hlavní cena." Dodá ještě tentokrát o něco smířlivěji a rozhodí ruce na opěrky.
"Myslím, ehm smrtelně vážně, protože ani jeden neřekl dost." Dodá ještě směrem k Aoimu a Kaiovi a pozoruje jeho zkoumavý pohled, který zřejmě tuší cenu prstenu, no rozhodně byly nejspíš nejdražší, jaké kdy koupil, ale všechno je jednou poprvé. Reita se mezitím rozesměje znova, je mu to prostě přijde jako hodně ujetý vtip.
"Hm, divím se, že si ho ještě nezabil. Vlastně se divím oběma." Protočí blonďák oči nad tím vším a plácne rukou do stolu, než se znovu rozesměje.
"Kde máš šaty Ruki?" Rýpne si do něj ještě a radši umlčí další slova v loku šampusu. Za to Uruha se konečně probere z stavu naprostého kómatu, párkrát zamrká, když mu to konečně dojde a založí si ruce na hrudi.
"Příště jdu do televize já a hotovo." Sedí opřený se skoro až uraženě našpulenými rty a odmítá se s nimi dál bavit. Myšlenky typu, proč on a ne já a podobné si nechává raději pro sebe.
Ruki, Aoi, Kai
I on konečně smočí rty v šampaňském, které je mimochodem opravdu výborné a chtě nechtě musí přikývnout na Hydovo prohlášení o pokládání otázek.
"Nikdy bych si nepomyslel, že někdo s tvým postavením bude takový magor." Stočí na svého novomanžela oči a teď už vyprskne i Kai s rukou na ústech, protože mu to připadá troufalé. Hyde si sedne, jenže ho drží za bok a on si málem kecne rovnou do jeho klína. Židle, kterou držel za opěru se zhoupne a podaří se mu na ni dosednout spíš polovinou zadku, ale pak na ni nasouká i zbytek. Hlavní cena... Nadechne se a nahodí uvažující pohled, jako že to vlastně není tak špatné.
"Manžela jsem ještě nikdy nevyhrál. Jenom balíček bonbónů a sprej na toaletu." Řekne mu upřímně a Kai už se směje na celé kolo. Aoi se mračí čím dál víc a vrtí nad nimi hlavou.
"Děláte si z toho srandu? Víte vůbec, co váš čeká? Myslel jsem si, že máš docela rozum." Oboří se na Rukiho a tomu klesnou rty od sebe. No on snad ještě dostane vynadáno. Aoi mu svýma očima jasně říká, co si o tom myslí, opře se o svou opěru a znovu si připaluje. Pak našpulí rty a chvíli je tak nechá, když je dotázán Reitou na šaty.
"Proč já?" Ukáže na sebe vážně.
"Proč je mám mít, já, proč ně on?" Opravdu to nechápe, co všichni mají? Hyde má mnohem něžnější rysy. Pak se nechápavě zamrká na Uruhu a teď je to on, kdo se hlasitě rozesměje.
"Chceš ho?" Zeptá se ho mile a už po Hydovi sahá, že ho Uruhovi slavnostně předá, když se v něm pohne jakási nepochopitelná majetnická žárlivost, sjede Hyda pohledem, jako by za to mohl a nakonec to gesto nedokončí.
"Pozdě, ale určitě má plno kamarádů."
Hyde (Kei), Reita, Uruha, Kaz
"Takže pitomec, co vymýšlí pitomosti a ještě k tomu magor." Prohodí se smíchem, který prostě už ovládnout nemůže a koukne po všech přítomných.
"A to mám za to, jak ho rozmazluju." Neodpustí si poznamenat, když se ozve Aoi se svými starostmi, vypadal na to, že jako jediný to nevezme hm...bez problémů.
"Já bych byl v klidu, do týdne budu mrtvý, jak to tak pozoruji a bude po starostech." Ne, má příliš dobrou náladu, aby to mohl brát vážně. Reita už nic neříká, jen se dusí smíchy, snažíc se aspoň nadechnout a už i trochu rudne v obličeji.
"Já nevím, ale když nad tím přemýšlím..." Začne pomalu dopovídat Rukimu, když se snaží aspoň trochu uklidnit...
"Prostě v těch šatech vidím spíš tebe, promiň."
Uruhovi mírně zasvítí v očích, když mu ho začne nabízet, no být to na něm, tak nejspíš ani nezaváhá. Taky kdo by odolat Hydeovi a vůbec, protiva Ruki a má takové štěstí. Normálně ho má rád, ale teď momentálně ne, dokud to nevstřebá. To Hyde se baví přímo královsky, úsměv se mu ještě rozšíří, když Ruki oznámí, že je pozdě. +To znamená, že by mě nedal...mmm...tohle se mi začíná líbit..+ Nakloní se k němu, aby ho mohl slyšet jen on, aniž by se přestal usmívat.
"Ty žárlíš, to je krásný." Broukne spokojeně, než se na horním rtu objeví špička jazyka, zmizí ve chvíli, kdy mu věnuje další líbnutí, tentokrát mnohem něžnější. Vlastně by se nad ním mohl rozplynout, jak je k sežrání. Ještě by mu chtěl něco říct, když se mu zezadu někdo pověsí na krk a plácne ho pořádně po tváři. Ani se nemusí otáčet, aby věděl, kdo to je.
"Tobě taky, aby něco neuniklo." Protočí se smíchem očima v sloup, když se k jejich stolu připojí tmavovlásek se zvláštními rysy a zvláštně provokativním úsměvem.
"Tak ty vlezeš do chomoutu a ani mi to neřekneš? Bože, jsi vůl vážně. Taky jsi mě mohl jenom podvádět." Prohodí Kaz, když nahodí naprosto vážný výraz a založí si ruce na hrudi. Pak koukne na Rukiho, vezme ho za bradu, aby si ho hodnotícím pohledem prohlédl.
"Takže to je tvoje nová paní? Netváří se moc nadšeně, ale tak gratuluju." Dodá nakonec s rozhozením rukou a prostě se k němu nakloní a vlepí mu pusu, než se přes celý stůl natáhne pro flašku a napije se rovnou z ní.
"Bleh, žádná sláva. Tohle chce něco pořádného a taky hudbu, co je tohle za místo?" Pokračuje dál ve svém absolutně živelném představení, než sebou plácne vedle Aoiho a koukne na něj, no netváří se moc nadšeně.
"Čau já jsem Kaz, vypadáš celkem k světu, ale moc se netváříš. Najdem si klidnej kout a budeš se tvářit hned líp." Houkne se širokým, naprosto nevinným úsměvem a nabídne mu lahev, aby se s ním napil.
"Kazi, nemusíš hned vyděsit všechny. Ne každý je tak splachovací jako já." Broukne Hyde s protočením očí v sloup, ale stěží přemáhá smích, než se skloní k Rukimu.
"Vidíš, mohl jsi dopadnout hůř."
Ruki, Aoi, Kai
"Ruki, nemůžeš se chovat takhle." Směje se Kai, sedící vedle Reity, který není smíchy ani schopný slova. To ho rozesmává ještě víc a to i přes fakt, že na něj Ruki právě vrhá obličej ve smyslu Ne? Tak se dívej. Aoi nad Hydovou odpovědí jenom zavrtí hlavou a dál se tváří velmi vážně. Kdo by řekl, že je ve skutečnosti tak nezodpovědný? Mínění z televize měl úplně jiné. Asi toho jen neviděl dost. Ruki sám právě vstřebává ty šaty, smích, kritiku, Uruhův pohled, který zatím vůbec nepochopil, prostě úplně všechno. Nastaví Hydovi ucho, když mu chce něco říct, ale vzápětí se jen znovu nadechne a podívá na strop. Na to ani nejde nic říct, protože on opravdu na malou chviličku žárlil, i když přesně nedokáže popsat proč. Prostě proto, že ho sbalil on, což by do sebe nikdy neřekl. Jenže pak nadskočí leknutím, když se někdo úplně cizí připlíží za jeho záda. On se musí uhnout do strany a udiveně se podívat, kdo to je a vidí nějakého kluka, jak se věší na krk jeho manžela a ještě ho fackuje. Tak pozor, na to má výhradní právo jenom on. Začne se nebezpečně mračit, když si zakládá ruce na prsou. Aoi schovává tvář do dlaně, Kai na to hledí jako by nikdy neviděl lidi, ale pořád se široce usmívá. Ten dotek za bradu je moc. Okamžitě jeho ruku odrazí hřbetem vlastní dlaně, vystřelí na nohy, div nepřevrhne židli a propaluje toho drzouna pohledem. Aoi odlepí dlaň od tváře a má pocit, že tady není nikdo normální. Ani jemu se ale nelíbí způsob, jakým se na jejich Rukiho sahá, takže má co dělat, aby nevstal sám a nepřitáhl si jejich zpěváka ochranitelsky k sobě. Ruki se
nadechuje k nějaké jaderné odpovědi, jenže je místo toho políben na tvář a už sleduje tu velkou vodu, jak jim sahá na šampaňské, chová se naprosto nevhodně k Aoimu a navíc, a to je zdaleka nehorší, s Hydem jako spí??? Tohle je prostě moc. Hyde se to asi snaží zachránit po svém, ale on jenom rozhodí rukama a vykročí přes lokál pryč. Musí si na záchodě alespoň opláchnout obličej. Aoi otočí obličej na nového nájemníka jeho části sedačky a horečně uvažuje, co to je za komentáře a proč zrovna k němu. Nicméně se usměje a nakonec mu podá ruku.
"Aoi. A ne díky." Strčí do skleničky před sebou. Pak stočí pohled na Uruhu a zase zpět na Kaze. Kai se mezitím natáhne přes Reitu a píchne Uruhu do boku, aby se trochu probral a začal komunikovat.
"Takže pánové... na netradiční seznámení." Zvedne svoji skleničku k přípitku.
Hyde (Kei), Reita, Uruha, Kaz
Celá takhle společnost je vážně zábavná, Hyde by si nepředstavil, že jeho svatební den bude vypadat právě takhle. Vlastně si ho nikdy nepředstavoval vůbec, ale musí si přiznat, že se vůbec necítí špatně. A jakmile se k nim přidal ještě Kaz, je o zábavu postaráno. Jen koukne s pozvednutým obočím, jak chytá Ruki pořádný ráz a diví se, že mu vážně jedna nepřistála. On sám ji dostal, tak proč Kaz ne?? Že by projev náklonosti... mm... měl by si jít ještě pro jednu, minimálně.
"Kazi ty jsi vážně kus idiota." Poznamená naprosto klidně, s pobaveným protočením očí v sloup a sleduje, jak se jeho zájem stáčí k Aoimu, je mu o upřímně líto, jakmile se Kazovi někdo dostane do oka, je jak střela... sám to zná. Reita se mezitím částečně vzpamatuje a nechá objednat ještě nějaké panáky, když už slavit, tak pořádně a tohle je rozhodně důvod k oslavě.
"Tohle vypadá na pořádnou párty, jdu nám zařídit něco lepšího k poslechu." Houkne k ostatním, než se postaví na sedačku, aby přelezl přes opěradlo a vydá se směrem k DJovi, aby ho poprosil o hudbu a vysvětlil mu situaci. Uruha sebou trhne, když sleduje, jak Ruki oddupe pryč, těkne pohledem na Hyda, opravdu důkladně si ho prohlédne, než ho vytrhne z pohledu Kaiovo píchnutí do boku. Reflexy ještě nemá vůbec špatné, za prst ho sice nechytí, ale jakmile se Reita odebere pryč, přisune se k němu.
"Já ti dám do mě píchat." Zarazí se nad tím, co řekl, než se rozesměje a začne svůj pokus o lechtání. Ať se tu třeba počůrá smíchy, jemu to vůbec vadit nebude. Když si začal, tak proč mu to nevrátit i s úroky.
Kaz se koukne na Aoiho, který se mu představí a rozesměje se upřímně znova.
"Já přece vím, kdo jsi, kdybych to nevěděl musel bych zahodit kytaru a nejspíš si useknout ruce." Řekne, když jeho ruku přijme a pevně ji stiskne, než si stačí znovu přihnout, co na tom, že to bylo pro všechny. Však oni donesou další pití.
"Hele Hyde, utíká ti nevěsta. Neměl by jí spíš někdo unášet?" Broukne skoro až s nevinným mrknutím a pošle mu vzdušný polibek, než se jeho pozornost stočí plně na Aoiho.
"Vážně ne, mmm to je škoda. Houkej Hyde mi dal košem a vyměnil mě, Copak si to zasloužím?" Pokračuje ve své vlastní hře Kaz.
"Co takhle aspoň taneček? Můžeme si klidně zaploužit, zrovna hrajou." Nabídne mu navzdory vlastnímu přesvědčení, i když jako provokace je to vlastně ideální.
"Ale no tak trochu úsměvu, slavíme." Doráží na něj dál, když se před něj nakloní, koukne mu zblízka do očí, ty své plné hravých jiskřiček a palcem a ukazováčkem se mu pokusí zvednout koutky. Na druhé straně už se Hyde zvedá od stolu a ohlíží se za odcházejícím Rukim.
"Slavte, slavte, dneska je to na mě. Já...Jdu plnit manželské povinnosti." Řekne Hyde pobaveně, než se otočí a zamíří za Rukim na záchody.
"Haloo, pane Takaraii?" Broukne do prostoru a začne se rozhlížet, kde vlastně je.
Ruki, Aoi, Kai
Aoi provází očima Reitu, který tu šlape po sedačkách a je mu to všechno úplně jedno, sám by ho nejradši popadl za triko a stáhl na normální zem, ale začíná to vzdávat. Tady nemá šanci vyhrát se slušným chováním. Jenže ho zarazí Kazův kompliment a co si bude kdo povídat, tohle slyší každý muzikant moc rád. Úplně nechápe, proč mu to lidé tak moc říkají, protože kluci podle něj hrají taky moc dobře, hlavně Uruhova sóla. No ale lhal by si, kdyby hned nevyrostl alespoň o metr a nenasadil konečně spokojený úsměv, který zdobilo kolečko piercingu. Chvíli uvažuje, že za Rukim zajde sám, ale Hyde se toho nakonec ujme a tak ho nechá. Stejně musí čelit útoku na téma tanec. Nic proti tomu nemá, ale ploužák? S ním?
"Na to jsem málo opilý." Řekne mu a odstrčí jeho ruku stranou, ale pořád se pobaveně usmívá. Kai toho moc nestihne. Sice zaznamenal Rukiho odchod a Kazovu náhlou náklonost k Aoimu, jenže to už je u něj Uruha a řekne něco, co ho přiměje skoro vyprsknout obsah dutiny ústní.
"Věř mi, že bys poznal, kdybych do tebe píchal." Odpoví mu rozjetě, protože kluci jsou nakažliví a pak už se jen snaží bránit jeho útoku, zatímco se celý kroutí a směje na celé kolo, až je jeho hlasu plný klub. Najednou se ozve hard rockový nářez, co si poručil Reita, on na chvíli strne a vzápětí už se zase svíjí smíchy.
Ruki má to štěstí, že je na záchodě úplně sám, takže se opře oběma rukama o umyvadlo a chvíli pozoruje vlastní odraz v zrcadle. Stalo se příliš mnoho šílených věcí a ta nejšílenější z nich teď přišla, aby se ukázalo, že to je jeho nejlepší kamarád nebo tak něco. Milenec? Kdo ví... kluci byli proti těm dvoum jako nejvychovanější elita japonských mladých mužů. Zaslechne svoje nové jméno jeho měkkým hlasem a v ten okamžik pustí kohoutek, aby se decentně opláchl. Nemůže moc, kvůli makeupu. Na rukou se mu při tom zalesknou prsteny a on na ně chvíli hledí, než se k němu otočí tváří.
"Copak je." Pronese, zatímco zavírá vodu a sahá pro utěrku, aby si osušil ruce. Už stačil trochu vychladnout, ale opravdu moc se mu nelíbí, když se k němu chová jako k malé čubičce, což se právě stalo.
"Ty jsi tam ty chudáky nechal? Najdeme je vůbec živé?" +Tak spíš s ním nebo ne?+
Hyde (Kei), Reita, Uruha, Kaz
Kaz konečně uvidí jeho úsměv a oplatí mu ho třikrát tolik, tohle je podle něj ten správný přístup.
"No vidíš, hned vypadáš k sežrání, ne že by jsi předtím nebyl." Prohodí naprosto vážně, i když úsměv z jeho tváře nemizí a krátce se s laškovným výrazem dotkne jeho pramenů, aby vzápětí mohl ruku stáhnout zpátky. Pak ale padne větička, která mu jde přímo do rány...málo opilý...tohle umí bez problému zařídit.
"Tak fajn, to je ten nejmenší problém a co si dáme? " Zeptá se ho s mírně pozvednutým obočím a rozvalí se na sedačku, aby se mohl kouknout, kde ta prokletá obsluha je.
"A jestli mi neřekneš objednám všechny flašky, co tu jsou a už se z toho nevymluvíš. Já bych si ten tanec, totiž moc rád dal." Mrkne na něj, když obsluha konečně dorazí a hodí po ní pohledem, který vzápětí stočí k Aoimu s jasnou otázkou. Jak to tak vypadá, našel svůj dnešní objekt, kdyby věděl, jak sympatická společnost tu bude, je tu mnohem dřív.
Uru se právě zasekne nad Kaiovým komentářem a znovu se rozesměje.
"Vážně? No já ti nevím." Broukne, aniž by si uvědomoval, co to z něj za slova vlastně vůbec leze a dál pokračuje v jeho lechtání, až začne mít sympaticky rudé tváře.
"Řekni mi něco hezkýho a pustím tě." Zkusí ho trochu vydírat, už klečí nad ním na sedačce a je mu úplně jedno, jestli na ně někdo kouká nebo ne, tohle ho baví, moc ho to baví. Má zlepšenou náladu asi o sto procent a stačilo k tomu jen...jedno píchnutí.
Hydův pohled padne na Rukiho u umyvadla, jak se tam opírá a prohlíží si jej, zkoumajíc jeho výraz. Do toho jeho vklouzne náznak starosti, hlavně když si opláchne obličej.
"Chtěl jsem jen vidět, jestli jsi ok. Kaz je trochu jako velká voda." Nadhodí něco jako omluvu za jeho chování, prostě takový je, kluci už jsou zvyklí a jak se zdá u stolu to nikomu příliš nevadilo.
"Najdeme určitě, on je svým způsobem neškodný, jen rád slaví." Pokrčí krátce rameny, když se s rukama v kapsách opře o desku spojující umyvadla kousek od něj. Chvíli kouká do země před sebe, než k němu stočí oči s mírně pozvednutým obočím.
"Dostanu facku, když tě obejmu?" Zkusí na něj se svým typicky roztomilým výrazem, snaží se mu trochu zlepšit náladu, ani neví proč; chtěl by, aby si tu oslavu opravdu užil, ale začíná mít pocit, že tohle tempo, které nasadil Kaz, asi úplně stíhat nebude.
"Copak tě trápí?" Optá se nakonec úplně upřímně a prohlédne si prsten na své pravé ruce.
"Na radnici se ti tolik líbilo a tady ne?" Narazí svými slovy na ten jeho smích, který by rád slyšel znovu.
Ruki, Aoi, Kai, Gackt
Znovu se usměje takovým tím shovívavým úsměvem, který naznačuje něco jako Jo jasně, začínám tě poznávat, ale stejně se zase trochu uhne, když mu chce Kaz sahat na vlasy. Musí se rozesmát, když se hned chytne alkoholu, to šampaňské už je pryč.
"Teď sis naběhl. Chci vidět všechny flašky, co tady jsou u nás na stole." Řekne, když jemně bouchne dlaní do stolu a očima hledá nevracejícího se Reitu. Pořád má tendence všechny hlídat. Je jako ovčácký pes a když je nemá všechny pohromadě, není mu to příjemné. Objeví se u nich obsluha a on Kaze pobídne, aby teda objednával všechno. Kai vůbec nezaznamenal, kdy se objevil vleže na sedačce na uvolněném místě po Reitovi a Uruha nad ním, jen se mu brání s lokty přitaženými k tělu a směje se.
"Už mě strašně bolí břicho! Něco hezkého? Co hezkého?" Sotva popadá dech.
"Ummm máš moc pěkné lícní kosti, Uru-chan." Jiskří mu v očích, když se na něj podívá. To, že se Gackt objevil zrovna v tomhle klubu, byla ryzí náhoda. Koneckonců i on na sebe rád oblékal kožené kalhoty, černé košile a fešácké sluneční brýle a u vchodu se strhne další autogramiáda, teď snad ještě větší, než před tím. Je v doprovodu dvou přátel, když s rukama v kapsách zamíří rovnou k baru se svým dokonale nezúčastněným pohledem, který dokonale ovládá. Když nechce, prostě se neusměje, i kdyby se před ním dělo, kde co. Hudba je tu dost tvrdá, nemá samozřejmě tušení, že je to vinou jednoho zdejšího hosta, do kterého omylem vrazí, když si dělá u baru místo. Hned zvedne dlaň v jakémsi omluvném gestu a něco zamumlá, když hrozí, že se po něm Reita naštvaně otočí.
Mezitím na toaletě.
"Když na mě nebude takhle sahat, zvyknu si." Řekne, když zvedne dlaň a ještě pořád se trochu mračí, ale Hyde stojí tady, není tam a dokonce se tváří trochu ustaraně.
"Proč bys mě chtěl objímat?" Řekne mu, když trochu nakrčí čelo, ale vypadá najednou docela krotce, spíš nejistě. Do toho ty jeho oči, teď, když se nechová jak šílenec... nevydrží se do nich dívat dlouho, raději ty svoje sklopí. Pak znovu zvedne konejšivě dlaň.
"Zvyknu si. Nechte mě jen trochu... nadechnout." Doopravdy se pousměje. Konec konců, tohle celé může dát za vinu tak leda sám sobě. Znovu k němu vystoupá očima.
Hyde (Kei), Reita, Uruha, Kaz
"A k tomu ještě rozverný, když ho jeden správně nakopne, mmm." Zavrní si naprosto spokojeně Kaz a klidně objedná kompletně všechno. Obsluha na něj kouká chvíli trochu nevěřícně, než ho to donutí zvednout pohled, protože se pořád nic neděje.
"Mám to zkusit...italsky?" Nadhodí se smíchem a ležérním gestem dlaní naznačí, že už má jít, že to prostě moc dlouho trvá. Nezaváhal by ani chvilku, kdyby si usmyslel cokoliv, na to je moc velký šílenec. Jakmile začnou snášet všechny flašky, přisune se k němu na sedačce blíž, dotýkajíc se jeho boku tím svým a začne mu nabízet různé lahve, prostě taková módní přehlídka alkoholu.
"Klidně to můžeme vypít všechno, milerád se o tebe pak postarám." Broukne, když se k němu nakloní a mírně do Aoiho dloubne ramenem.
Uruha se chvíli zarazí, ale nesundává ruce z jeho těla, jakoby přemýšlel, jestli se mu ten kompliment líbí nebo ne. Nahodí trochu rozmarný výraz a našpulí rty, když nakonec zavrtí hlavou.
"No žádná sláva Kaii, zkus to ještě jednou." Polechtá ho ještě krátce a pak zase na moment přestane, aby mu dal prostor nad tím pořádně přemýšlet. Tohle ho začíná celkem dost bavit na Hyda a Rukiho už si ani nevzpomene.
Reita se mezitím přesune k baru, aby si objednal nějakého dobrého panáka pro sebe, trochu to musí rozdýchat, protože co se dneska děje..to prostě není normální.Zrovna si chystá přiložit sklenku ke rtům, když do něj někdo vrazí a trochu se polije. Jeho výraz se změní ve vteřině a ohlédne se s podmračeným výrazem na dotyčného.
"Hej, dávej trochu bacha, nejsi tu sám." Ožene se po Gakctovi hlasem a koukne na své upnuté triko bílé bravy s velkým černým nápisem, které nese známky alkoholu.
"No super, to mi chybělo." Zamumlá si pro sebe s protočením očí v sloup a usadí se na barovku, aby si počkal na barmana, kde by si objednal druhého panáka.
"Nebude, mě se taky nelíbí, když na tebe sahá někdo jiný." Ujistí ho naprosto vážně a v očích mu provokativně zajiskří. Mírně pootevře rty, aniž by z něj spustil oči, když se ho zeptá, proč by ho chtěl objímat.
"Nebyla by lepší otázka proč bych nechtěl?" Odrazí se od desky a přistoupí k němu, když ho prostě a bez okolků obejme. Vnímá jeho vůni, je podmanivá, líbí se mu; moc se mu líbí.
"Kdo by tě nechtěl objímat?" Broukne ještě v blízkosti jeho ucha a krátce rty sjede na jeho krk, kde políbí pulzující místo s tichým, spokojeným zamručením.
"Spletl jsem se, já nejsem výhra, to ty..." Zavrní spokojeně, když jeho ruce sjedou po Rukiho těle až na boky a velmi zlehka jej k sobě přitiskne.
Žádné komentáře:
Okomentovat