28. července 2019

Hromadné - Že jsi můj? - Část 1.

(Aoiho pokoj, Kazův byt)











(park)





Reita Uruha, Kaz

Konečně pátek, na to se aspoň snažil svést Rei svou dobrou náladu, která mu zůstávala po středeční noci. Máma nic nezjistila a sestra ho nepráskla, za což jí věnoval jedno ze svých triček Montley crüe, které sice jen hodně nerad dával z ruky ale věděl, že s jí tím dost odvděčí. Hned na druhý den párkrát potkal Rukiho ale mohli si vyměnit jen pár slov, a když mu přinesl znovu batoh na trénink, počkal si, až všichni zmizí ze šatny a místo pod tribunou bylo zase jejich.
On sám se snažil odhadnout, jak je to mezi Uruhou a Kaiem ale ti momentálně dost mlžili ale ty pohledy!! To přece není jen tak. Zatím to však nechal být a opravdu se snažil odpustit si nějaké ty narážky, moc mu to nešlo nutno dodat. V bistru už oba tlačili hodiny a majitel se nad nimi smiloval, když je pustil o půl hodiny dřív. Nakonec se domluvili, samozřejmě úplně nenápadně, že Rei vyzvedne Rukiho na golfu a Uru se staví po cestě pro Kaie, aby mu samozřejmě pomohl. To stihnou, když tak hezky skončili. Oba dva se samozřejmě převlékli do civilu. Oběma přišlo zvláštní jak se jeden o druhého stará ale…oba se snaží vyhnout dalším otázkám. Rei do bílého nátělníku volnější karaťas a Uru do tmavě modrého trika s výstřihem do Vé a taky kraťase, jen ty jeho jsou černé a upnutější, na ruce má samozřejmě i náramek z festivalu.
Rei už si to šine na autobus a za chvíli už vysedá před golfovým klubem, odkud zrovna vychází Ruki a očividně ho tu nečeká.
"Ahoj, překvápko." Usměje se široce, zatáhne ho za jeden z rohů budovy, kde je nikdo neuvidí a tam se pár ehm minut zdrží, než vyrazí na autobus, který málem nestihnout a musí ho dobíhat, který je doveze k parku.
Uru už čeká před pekárnou, opírajíc se o stěnu vedle dveří a jakmile vyjde Kai ven, neodpustí si na něj vybafnout.
"Abys nám to po cestě všechno nesnědl." Dobírá si ho, než se i oni vydají na cestu a zastaví se ještě na zmrzlinu u jednoho ze stánků. Však co, oni to mají nejblíž. Pro Uruhu byla škola to nejhorší mučení, pořád měl Kaie ana očích a představa, že se k němu musí chovat…jako dřív, bylo to k nesnesení. Před očima měl pořád společný víkend a pak i dostaveníčko ve sprchách a pak se má na něco soustředit? Několikrát po cestě samozřejmě úplně nenápadně zavadí o Kaiovu ruku, pořád má tendenci se ho nějak dotýkat, kdyby je někdo pořád sledoval, nejspíš mu to přijde divné. V parku dojdou až na domluvené místo, které je trochu stranou a je tam vytvořené ohniště a teprve tam si dovolí s ním na pár okamžiků proplést prsty. Aspoň na chvíli, než někdo přijde.Trvá to asi čtvrt hodiny, než dorazí Rei s Rukim a začnou vybalovat věci.
"Ještě dorazí Aoi, vezme kytaru." Oznámí jim Rei bez okolků, když si oba dva kamarády prohlédne zkoumavým pohledem ale nakonec jen zavrtí hlavou. Dělá samozřejmě, že si trhnutí a mírného poposunutí Uruhova zadku dál do Kaie nevšiml.
"A Ruki nám k tomu zazpívá!" Dodá ještě, když do dotyčného dloubne loktem a mírně se pousměje, s hřejivým odleskem v očích. Za to Kaz se od rána nezastavil. Měl plnou hlavu nabídky kluků a přemlouvání, aby s nimi ke konci roku odjel do Tokya a plnou hlavu Aoiho, který ho sice odmítal ale on se rozhodně vzdát nehodlal. Trochu se ztrácel ve svých myšlenkách, všechno mu padalo z rukou, což u některých kousků, jenž měli v obchodě zrovna žádoucí nebylo a nakonec se se zarytým výrazem usadil na židli s kytarou v ruce a brknal si. Po většinu času úplně zapomínal, že je ještě v obchodě a měl by se starat o příchozí zákazníky. K jeho štěstí se objevilo jen pár známých a ti si ho spíš poslechli a trpělivě počkali, až se trochu vyblbne. Dneska měl domluvené, že skončí o trochu dřív, aby mohl být přesně v daný čas u brány. O půl šesté už zamykal obchod, kde je na dveřích cedulka z technických důvodů zavřeno. Na zádech měl svůj batoh, kde byli nějaké plechovky, cigarety a skate samozřejmě. V jedné ruce dřímá popruh od barevného obalu své vlastní kytary a v druhé taky popruh ale od černého, kde se schovával starší kousek elektriky přivezený kluky z Fukuoky, není nová ale rozhodně je to dost kvalitní kousek. Dneska nechá skate skatem a vezme si taxi, protože tenhle náklad by rozhodně v celku nedovezl. Vystoupí u brány, dokonce jde o deset minut dřív, odloží svůj náklad u plotu a vytáhne skate, aby se pořádně projel. Pichlavým pohledem samozřejmě pořád kontroluje svoje poklady. Jakmile se Aoi objeví v jeho zorném poli objede ho v skoro dokonalém kruhu a zastaví u svých věcí.
"Chtěl jsem tě ještě chvíli trápit, ale když tě vidím." Povzdechne si s rozhozením rukama a kývne hlavou k černému pouzdru.
"Ať máš, na co trénovat byla by Tě škoda." Dokončí ještě, aniž by bylo úplně jasné, jestli myslí jeho jako celek nebo tu talentovou stránku.
"Tak, kde máš ty svoje dětičky?" Zeptá se ho pobaveně, když už si přehazuje batoh před ramena, kde zacinkají plechovky.
"Jen pivo, nebudu se pak o ně starat." Zahuhlá hned, aby bylo jasno, že jediný o koho se strat bude, je Aoi.



Ruki, Kai, Aoi

Kdyby se to tolik nestyděl navrhnout, býval by nechal Reie, aby si nařídil budík a vstával asi tak jenom hodinku před tím, než by musel vstávat Ruki do školy. Jenže Rei si samozřejmě musel domů pro věci na výuku, převléct se a hlavně si nikdo nesměl všimnout, že byl pryč, takže ho vyprovázel očima jen nerad. Navíc byl díky němu zachumlaný až po bradu v posteli. Druhý den ve škole se viděli jen málo, ale ono to snad bylo dobře. Měl ho plnou hlavu, hlavně toho, co se mezi nimi dělo a byl to zázrak, že kvůli tomu neschytal žádnou špatnou známku nebo nebyl vyvolaný kvůli své duševní nepřítomnosti. Ten pátek by mu rodiče okamžitě zatrhli. Samozřejmě jim řekl, že jde na doučování, že u toho bude i Reiův dědeček a že si tam udělá všechny úkoly, které na víkend má. A těch bylo hodně. Musel kvůli tomu s sebou na kroužek tahat nejen věci na převlečení, ale taky celou tašku do školy. No a co. Větší starost mu dělal fakt, kdy a kde ty úkoly doopravdy udělá. Jakmile ze sebe mohl sundat golfové hadry, už měl na sobě černé džíny a volné triko s nápisem Fuck you, me, off (hodící se zaškrtněte), které si samozřejmě koupil tajně. Už z Reity nebyl tak nervózní jako dosud, teď měl spíš plnou hlavu sebe, svých reakcí, zjištění, na co přesně má to dole a jakou moc to má nad ním. Jakou moc by mohl mít Rei. Pořád měl strach z toho, kolik mu bylo, kolik ostatním, a co když tohle všechno najednou skončí. Před kroužkem se ho skoro lekne, ale protože se kolem něj nedrží žádná partička kamarádů, je snadné hned zmizet. Za rohem proběhne taková líbačka, že má co dělat, aby dobíhání autobusu udýchal a hlavně, aby celou cestu taky dělal něco jiného, než zaraženě hleděl z okýnka s
tvářemi jako rak, což k tomu jeho triku fakt nešlo. Kai svého nového miláčka taky nečeká. Nedomluvili se na tom, že ho tu vyzvedne, jak by taky mohli, když ani jeden netušili, že Uru skončí dřív. Kai je mnohem víc nad věcí, než Ruki. Jednak si je svým tajným vztahem mnohem víc jistý, druhak je od přírody optimista a za třetí - chodí s ním do třídy a má pořád na očích, co dělá a nedělá. Nepokrytě se těší, až ho zase uvidí a je skálopevně přesvědčený, že svou náklonnost k němu dokáže bezvadně tajit. A to tak, že i před Reiem. Že je opak pravou a že už si pár kluků špitalo, že se chová nějak divně, o tom neví vůbec nic. Jedinou jeho starostí je vymyslet, jak s ním být zase sám a to co nejčastěji. Škola mu šla vždycky od ruky a tím líp, čím je šťastnější. Hrozně Reitovi záviděl tu jeho basu. Sám by chtěl pořádnou bicí soupravu a ne jen tu starou, co má půjčenou, takže ani není jeho, ale bylo to hodně nákladné a vydělat si na ni bylo v nedohlednu. Na ulici vypískne, když na něj Uruha bafne, ale neubrání se tomu, aby ho na uvítanou alespoň velmi spontánně neobejmul, lidi nelidi. Batoh má jako vždycky narvaný jídlem z pekárny a něco do sebe láduje už po cestě.
"Chceš taky?" Nabízí Uruhovi s plnou pusou. Klidně si do druhé ruky vezme ještě zmrzlinu a jí to oboje najednou. V parku jsou první, všichni se tu věnují vlastním věcem a oni jsou možná velmi neopatrní, ale Uruhovy prsty sevře nazpět, když má pocit, že to není vidět a špitá si s ním sladké blbosti až dokud to jde. Jakmile je Ruki dost blízko, samozřejmě to zmerčí a věci mu zapadnou na své místo podle toho, co mu Rei vyprávěl v noci. Podívá se na jeho profil, jestli to taky viděl, ale zdá se, že ne. Pozdraví oba kluky, oni zase jeho a pak už se věnují přípravě grilu, který je v parku k dispozici. Aoi byl ten starší kluk, co ho tu už jednou viděl. O hodně starší… asi mu to nevadí, být tu s nimi. Ruki z něj byl nervózní. Při zmínce o zpěvu, ale střelí očima po Reiovi.
"Cože já?" Brání se hned, ale Kai se toho nadšeně chytí.
"Ty zpíváš? Já taky. Můžeme zpívat spolu!" Aoi byl od posledního setkání s Kazem samá škola a seminárka. Dokonce stačil vidět Kimiko jenom jednou a vjeli si kvůli tomu do vlasů. Otrávilo ho to, protože to nedělal schválně a ona se chovala, jako by vysoká byla nějaká pochybná brigáda nebo jako by měl Aoi IQ sto osmdesát a zvládal to levou zadní. On ale opravdu ležel v učení a ve volném čase taky v kytaře. Nemohl s Kazem na zkoušku a tím spíš si nemohl dovolit zdupat svoje první vystoupení s ním.Byl na ni tak rozzlobený, že ji na něj ani nepozval. Prostě jí o tom neřekl. Nebyl ze svého chování nadšený, ale co mohl dělat? A pak tu byl Kaz sám. Jeho zvláštní náklonnost k Aoimu, ještě podivnější minulost, chování… Aoi měl pořád pocit, že to má pevně v rukou, ale ta malá lavina si získávala jeho sympatie, aniž by si to výrazněji připouštěl. Prostě měl snahy ho nějak chránit před světem a dělo se to tak nenásilně, že se nad tím ani nepozastavil. Když dojde na smluvené místo, nespatří ho hned. Pozná ho až podle zvuku koleček a musí za ním nejdřív otáčet hlavou.
"Ahoj." Podá mu ruku na pozdrav. Opět je celý v černé, na nose má sluneční brýle a delší vlasy volně podél hlavy. Piercing už je zase na místě. Na zádech má pouzdro s kytarou, ale Kaz má další. Chvíli mu to trvá, než mu úplně dojde, co to znamená. Vzpomene si na smsky a pak… Přejde k němu, klekne a otevře ho. Ta kytara je božská, i když není nová.
"Kazi neblbni… nech si ji nebo ji prodej. Takovou věc si nemůžu vzít." Vydechne okouzleně. Ví, proč to Kaz dělá a protože mu to neopětuje, připadá mu to ještě hloupější po ní hrábnout. I když by ji chtěl. Nakonec pouzdro zase zavře, zvedne ji a společně s ním vykročí do parku. Musí se zasmát.
"Jako by se po pivu nemohli opít. Jsou z třeťáku." Řekne mu. O Rukim neví, že je ještě mladší. Brzy už je uvidí a pomalu dojdou.
"Ahoj. Někoho jsem ještě pozval. Doufám, že to nevadí." Řekne jim na uvítanou, když si s nimi se všemi podá ruce a odloží obě kytary a svou sportovní tašku přes rameno na lavičku vedle Kaie a Uruhy. Díky Kazovi jsou tu hned tři kytary. "Jestli někdo hrajete, máme kytaru navíc."



1 Bara-chan Bara-chan | Web | 16. července 2019 v 1:01 | Reagovat
Aaawww :33 Pro kluky musel být ten týden čekání krušný, stejně jako pro nás, čtenáře, to čekání na další díl! :33
Paani, ani vlastně nevím, co jsem čekala, ale mile mě překvapilo, že se Reita a Ruki po sobě hned tak vášnivě vrhli :33 Hmm, snad to bude i tak krásně pokračovat :33 A to Rukiho tričko chci!
A chci taky vidět Kaie, jak se nacpává :'DD To je tak krásná představa a křením se z toho ještě teď :D :33
Hmm, dárečky, dárečky...? To je od Kaze, milé, velmi milé... :33 A jsem hrozně zvědavá, jak tenhle vztah bude pokračovat :33 Ale doporučuju Aoiovi poslat tu svou Kimiko do pryč, on si zaslouží někoho hodnějšího, milejšího a chápavějšího! :33 A třeba někoho, jako je Kaz :D :33
2 Tenshi Tenshi | Web | 16. července 2019 v 18:13 | Reagovat
[1]: Čtenáři si pokojně mohou krátit dlouhou chvíli dalšími povídkami XD
Nicméně představa, že jsem na jejich místě a čekám týden, tak nevim... strašné. Ještě, když spolu ani nemůžou svobodně chodit. Já myslím, že Ruki byl taky dost překvapený XD Díky za kompliment, viděla jsem něco podobného na polštáři XD Já bych ho taky chtěla vidět a pokaždé zapomenu na tu jeho majonézu. Kdo by si kdy pomyslel, že Kaz získá tak krásnou nálepku XD Ale je pravda, že pod tou šílenou slupkou se chovává jeden krásný střapatý kluk, mnohem lepší, než nějaká Kimiko ehm XD
3 Bara-chan Bara-chan | Web | 17. července 2019 v 17:18 | Reagovat
[2]: No já už se těším, až se pustím i do dalších povídek :33 :D Nejspíš to vezmu popořadě a začnu Ostrovem :)
Juj, vidět Kaie, jak si olizuje prsty od majonézy... Sakryš, to mi připomíná jeden fanart, který nemůžu nikde najít, ale Kai tam byl v nějaké salátové míse, zalitý majonézou :'D
On ten krásný střepatý kluk mi přijde, že zpod té slupky občas odvážně vykukuje :D Ale moc se mi líbí, jakou má s Aoiem trpělivost, zatímco Kimiko... mhhhh, ať jde od něj pryč :D
4 Tenshi Tenshi | Web | 17. července 2019 v 19:50 | Reagovat
[3]: Popořadě znamená přečíst Zimní prázdniny! Nenech si je ujít! Hned na začátku se myslím si hodně zasměješ XD Kai od majonézy... Kai od čehokoliv bílého... no nic tohle je samo o sobě +18 XD

5 Bara-chan Bara-chan | Web | 17. července 2019 v 22:30 | Reagovat
[4]:Ooo, ještě Zimní prázdniny! Nevím, co jsem je v hlavě přeskočila :D Hlavně že jsem si ten pairing pojmenovala jako "prcek a větší prcek" :D Rozhodně si je nenechám ujít :33
To je pravda... on možná i Kai sám je celý +18 :'DD Nechápu, jak jsem si kdysi před X lety mohla myslet, jaké je to neviňátko... dostal, mě potvora jedna, skočila jsem mu na ta jeho očička a úsměv :D

Žádné komentáře:

Okomentovat