Hromadné - Vůbec tohle na mě nezkoušej! - Část 1.

(tábor)

Ruki

Takhle to dál nešlo. Satsuki věděla, že pokud něco neudělá, už ty dva nikdy nerozdělí. Podle ní nebylo správné, aby se Kai zahazoval s klukem a ještě navrch takovým a domnívala se, že kdyby nebyly tady, on si nestýskal po domově a neměl v Reitovi oporu blízké osoby, měla by mnohem víc šancí. Navíc už si dobře všimla, že jak se Reita ke Kaiovi tajně choval. Tohle jí upřímně děsilo, nebylo to podle ní správné a bylo na čase Kaiovi otevřít oči. Věděla, že to Kaiovi sama nikdy nevymluví a jít s tím za klukama? Kdo by jí to věřil? Další věc, které si všimla byl Hideho tajný projekt. Dělal na něm skoro od prvního dne, co se utábořili. Byl z nich nejvíc v háji z absence nikotinu a alkoholu a samozřejmě se snažil vynalézt způsob, jak se k němu dostat. Ledacos o něm četla, musel tady trpět slušnými absťáky z obojího, i když to dobře skrýval. S ním si podle ní kluk jako Uruha taky pěkně užije. Až bude Hide každý den opilý... To byla společnost. Velký muzikant a takové chování. Chudák Uru, takový krásný kluk, taky by si měl najít nějakou citlivou dívku. Dneska ráno ten jeho alkohol našla, zjistila, že už je zkvašený a funguje a dostala nápad. Vůbec se při tom necítila špatně, věřila, že to dělá pro dobrou věc. Hide musel na lodi najít cukr a nikomu to neřekl, protože jinak by to kvasilo mnohem déle. Třetí postřeh totiž byl, že Reita tady má nejblíž k Rukimu, že jsou hodně spolu a pořád si jeden druhého dobírají dvousmysly. A tak ten alkohol ukradla a tak trochu ho na ně nastražila do domku, zatímco ostatní seděli venku u ohně. Už panovala naprostá tma, nebe bylo zase zatažené, ale bylo horko. Vymyslet si důvod, jak je oba dostat dovnitř byla hračka. Požádala Rukiho o pomoc, aby jí něco donesl, až si půjde pro mikinu, která byla Reity a obratně ji schovala. Trvalo přesně tři minuty, kdy Ruki začal volat na Reitu, že ji nemůže najít a aby šel za ním, ukázat mu, kde je. Ruki převrací na ruby polovnu domku a hlavně ležení, ale ta mikina tu není a jemu už je fakt zima. Miy byl u moře s klukama a ještě něco dodělávali na lodi a měl jeho u sebe. Brzy uslyší Reitovy kroky, ale v té tmě ho skoro nevidí.

"Říkal jsi, že je někde tady u tebe v posteli." Sděluje mu.

"Kdybych měl baterku..." Mrmlá a pak najde lahev, očividně donesenou z lodi a něco v ní je. Zvědavě ji uchopí do rukou, rozdělá a čichne si k obsahu. Alkohol???

"Ty Rei-chan, můžeš sem jít?"

Reita

Měli po většinu dne hromadu práce; Reie už to pomalu začalo doléhat. Pořád v jednom kole, pořád něco tahali a nebo dávali dohromady pod taktovkou Hideho. Začínal ho podezřívat, že je občas honí od čerta k ďáblu jenom proto, jak se u toho královsky baví. Tyhle myšlenky by mít neměl, ale na jeho povahu, to bylo občas příliš. S Kaiem to naopak bylo, čím dál lepší. Ty jejich chvilky by nevyměnil za nic na světě, i když to byl opravdu jen chvilky, protože kolem nich pořád někdo byl. Nejvíc mu ležela v žaludku ta holka, motala se kolem něj a on začínal mít neblahé tušení, že po jejich poslední debatě to stejně nevzdala. Zrovna sedí u ohně, chtěl se naklonit ke Kaiovi a něco mu pošeptat, pravděpodobně mu hodně přímo naznačit, kam by s ním nejraději šel, když se z domku ozve hlas Rukiho.

"On by nenašel ani toaleťák na záchodě." Protočí očima v sloup a nakonec přece jen vstane a zamíří směrem domku. Zastaví se na prahu a snaží se rozeznat, kde Ruki je, jde to špatně, i když za chvíli si přece jen či mírně přivyknou.

"Jo na mém místě, měl jsem ji pod hlavou." Oznámí mu s protočením očí v sloup. Nediví se mu, že ji nenašel, je tu tam jako v pytli. Ani by ho nenpadlo, že tam ta mikina už není.

"Ještě, že je tma a nevidím, jak na mě vystrkuješ zadek, bych pak mohl dostat od Miyaviho pěknou ránu." Neopustí si pobavenou poznámku a stáhne obočí, když ho popožene, aby se šel na něco podívat.

"Jdeme pít??" Zeptá se ho s neskrývaným nadšením, kdy by si taky nedal, když jsou na pustém ostrově a všem jim z toho hrabe.

"Dej to sem." Popadne flašku a rázně si přihne. Málem mu to vypálí komplet všechny vnitřnosti a rozkašle se.

"Teda to má grády." Zamumlá přiškrceným hlasem, než si přihne ještě jednou.

Ruki

Tiše se zasměje, když zaslechne ten jeho komentář na vlastní zadek.

"Proč, chceš mi na něj snad sahat? Protože koukání v té tmě nikdo neuvidí." Oplatí mu, ale to už je Rei u něj a flaška je asi dost cítit, protože ji pozná okamžitě.

"Bylo to tady, u Hideho. Asi tajná ostrovní pálenka." Šeptá mu. Rei mu lahev vytrhne z ruky a neohroženě se napije.

"Počkej! Co když je to nějaký špatný? Oslepneš!" Vyhrkne ustaraně, ale vypadá to, že pokud Rei z něčeho oslepne, tak jen ze síly alkoholu a Hide vypadal, že je jako rybička. Kdo ví, jak dlouho už si to před nimi syslil a tajně popíjel, hamoun jeden.

"Ty mu to chceš vypít?" Šeptá potutelně, ale rozverně Ruki a usadí se proti Reitovi na kolena. Natáhne dlaň, lahev si převezme a taky se napije. Zakucká se a snaží se tisknout ruku na ústa, aby to nebylo slyšet ven a nikdo na ně nepřišel. Úplně mu z toho slzí oči. Normálně nebyli ani jeden takoví, ale tady si jeden moc zábavy neužil a všem už to tu lezlo na mozek. Co by se spolu neopili? Napije se ještě jednou a zase mu lahev podá a netrvá to tímhle tempem zase tak dlouho a mají jí oba jako z praku. Při další výměně mu Rei polije tričko a to pěkně natáhne alkoholem.

"Do prdele... to si musím převléct..." Mumlá Ruki.

"Aby to Miyavi nepoznal!" Vysvětluje naléhavě a hned si tričko přetáhne přes hlavu a zahodí stranou, na místo, aby ho někam zaklidil a zítra tajně vypral. Hned se rozhihňá a začne se přes Reitu natahovat.

"Tak dej mi už tu tvou mikinu, vidíš, že ji snad potřebuju néééé?" Je opilý. Jednoznačně je. A vůbec netuší, že se Satsuki venku u ohně začala vyptávat Kaie, jestli nejsou kluci uvnitř nějak moc dlouho. Kdo by mohl tušit, že její plán se spoustou much opravdu klapne. Věci vůbec nemusely klapnout, ale ony klaply!

Reita

"Samozřejmě, že chci…taky se mohl rozdělit…beztak tím opíjí Uruhu, aby mu dal." Neubrání se poznámce a zasměje se tiše. Za nějakou dobu už to v hlavě začíná cítit je mu opravdu příjemně. Je opilý no a co? Však už mu tady z toho pěkně hrabe a bylo potřeba vypustit páru. Rýpou do sebe s Rukim celkem slušně a alkohol jim v tom jen pomáhá.

"Ježiš, ty jsi strašný nemehlo." Zamumlá, jakoby za to Ruki mohl že mu polil triko a rozchechtá se taky.

"Já tu mikinu nemám, říkal jsem ti, že je někde tam." Prohodí a ukáže úplně na opačnou stranu a začne se znovu chechtat.

" Tak počkej já ti dám svoje, měl jsem ještě jedno tam kousek." Trochu se mu zamotá jazyk, ale už se snaží přetáhnout to svoje, co má na sobě přes hlavu. Ani ho nenapadne, že by mu spíš mohl podat to, co se válí někde na druhém konci postele. Zasekne se mu někde v půli obličeje a jak se ho snaží servat a Ruki je natažený přes něj, neudrží rovnováhu a s dalším škubnutí sice povolí ale stejně tak i jeho tělo a svalí se na něj do postele.

"Hele…já vím, že se ti líbím, ale do postele si mě tahat nemusíš." Neopustí si poznámku a vůbec mu nedochází v jaké poloze teď jsou a jak to musí vypadat. Jediné, co mu v první chvíli doje, je jak je Ruki blízko a že mu kouká zblízka do očí, opírajíc se o lokty. Hodně podvědomě vnímá teplo jeho tělo, měl by se sebrat a zmizet ale říkejte to někomu, kdo má slušně popito. V hlavě má jen jeden velký alkoholový opar je to jako by se snad opil poprvé; něco takového vlastně pije poprvé, takže se není čemu divit.

"Ten Hideho utrejch má grády, co do něj dává.Takhle ti na ten zadek těžko sáhnu." Zamumlá sotva slyšitelně s pohledem upřeným kamsi do jeho tváře, nejspíš do očí. Neví, vidí tam totiž dva páry kukadel.

Ruki, Kai

Ani jeho nenapadne, že by mu Rei měl přinést úplně jiné náhradní triko a pomáhá mu svlékat to jeho, aby si ho pak mohl obléknou on, ale ono to vůbec nejde. Rvou to z něho oba dva a vůbec netuší, že Kai se vydal k domku, aby se sám podíval, kde oba vězí. To snad usnuli? Ruki se znovu rozhihňá, když skončí na zádech a polonahý Rei na něm. Omaká si pěkně ty jeho svaly a dělá u toho obličeje, jako že teda nic moc. Kai vchází přesně v okamžiku, kdy padne věta o tahání do postele. Zastaví se na místě a hodně se ztiší. Nejdřív na ně chtěl opatrně zavolat, ale... to co slyší nezní moc nevinně a pak jako myška nahlédne dovnitř. Chvíli mu trvá, než ty dvě postavy spatří a jsou... srdce se v něm zastaví. Oni jsou spolu v posteli? Na lůžkách... respektive Rei leží přímo na Rukim a jemu se něco ledového pohne v žaludku. Nemůže uvěřit vlastním očím! Určitě je to jen nějaký výplod jeho fantazie. Vždyť byl Ruki zamilovaný nebo ne? Vidí ho přece každý den, jak vedle Miyaviho kvete... Vzpomene si, jak sám říkal Reitovi, že ho vždycky čekal spíš vedle něho a teď... měl to celou dobu před očima? A on... vždyť mu dovolil takové věci! Dovolil mu, aby... A Rei pokračuje. Tomu utrejchu nerozumí, ale jede v tom i Hide? Rozdává tady něco? Věděl o nich? Čím víc si jeho oči zvykají na tmu, tím víc mu dochází, že kluci nemají trička. Tohle už nejde vysvětlit jinak. Hořce se usměje a snaží se trochu rozmrkat rozpoložení v srdci. Ruki se mezitím přestal úplně vrtět, protože je polonahý, zalehnutý Reitovým horkým a důvěrně známým tělem, točí se mu hlava a...

"Co je, proč na mě tak koukáš." Zašeptá, ale sám pootevře rty a skloní oči na jeho ústa. +Políbím ho, ten bude koukat!+ Napadne ho úplná pitomost, ale už to nestačí, protože si někdo u dveří odkašle. I přes svůj stav ho polije studený pot a začne se z pod Reity hrabat jako šílenec.

"Nenamáhej se Ruki. Klidně to dokončete, já ostatním klidně řeknu, ať hodinku dvě počkají." Ucedí Kai jako by byl snad z ledu a jako střela vyrazí z domku. Satsuki za ním hledí a kouše si ret. Tohle jí bolí za něj, ale jednou jí poděkuje! Po cestě Kai málem nabourá do Miyaviho s Hidem a Uruhou, co se vracejí od lodi a to už regulérně brečí. Vidí ty otazníky v třech párech očí.

"Teď ne!" Zvedne nekompromisně dlaň, oběhne je a mizí po cestě neznámo kam.

Reita, Uruha, Miyavi

"Hlavně mi neříkej, že se ti na tom něco nelíbí." Zamračí se Rei naprosto ukázkově, když mu Ruki ohmatává svaly a ty jeho obličeje!! To si snad z něj dělá srandu, tak on se tolik nadře a on to ani neocení! Trochu se poposune, aby ho nic netlačilo aniž by si uvědomil,že tu prostě v domku ve tmě leží na Rukim a uchechtne se taky.

"Jak můžeš vědět, jak se koukám, když je tu taková tma?" Rýpne si do něj s neskrývaným nádechem pobavení, když se za nimi ozve odkašlaní. Ruki se z něj začne rychle hrabat a on se taky pokusí dostat aspoň do sedu, jde to špatně. Bože, vždyť á minimálně dvě promile! Ohlédne se a málem sebou řízne do postele znovu. Ve dveřích nestojí nikdo jiný než Kai a v tu ránu, skoro jakoby vystřízlivěl. Dojde mu, jak to muselo vypadat taky mu docvakne, co mu probíhalo hlavou, když byl Rukimu tak blízko.

"Kaii, počkej,vždyť je to …+blbost+" Houkne za ním naléhavě, jenže vidí už jen zbytek jeho zad, jak míří pryč.+Bože, Reii, ty jsi kus vola.+ Proběhne mu hlavou a nejradši by si pořádně nafackoval. K Rukimu necítí vůbec nic, jen tak blízkost a alkoholové opojení udělalo své, proto na něj tak koukal. Ale teď, když slyšel tón Kaiova hlasu se uvnitř něj něco bolestně sevře a jemu to dojde v plné síle. Určitě si něco domyslel, co v postatě nebyla pravda a co když ho nepřesvědčí o tom, jak to bylo! Pokusí se, co nejrychleji dostat na nohy, povede se mu to asi tak na podruhé. Zatím co jeho hlava už celkem dokáže uvažovat, tělo je na tom o hodně hůř a pod vlivem. Sáhne po triku, přetáhne si ho přes hlavu.

"Tohle mu musíme vysvětlit!!" Střelí pohledem po Rukim, skoro mu to nakáže pevným hlasem a pokusí se nějak rovně zamíří z domku ven, kde se potká se s Hidem a Miyavim.

"To ten Tvůj chlast!!" Obviní Hideho naštvaně, jakoby za to mohl, že se s Rukim tak zřídili a snaží se z nich dostat, kam že to Kai šel. Nikomu nic rozhodně vysvětlovat nehodlá. Prostě ho chce najít, i když vůbec netuší, kam míří. Musí ho najít a všechno mu to vysvětlit a hned!! Miyavi vidí v jakém je stavu a Uruha si neodpustí zvědavý pohled na Hideho, něco ve stylu, o tom si ještě promluvíme a nejradši by se vydal za Kaiem zjistit, co a jak. Jenže Rei si nenechá vymluvit, aby ho následoval a nikdo očividně nemá náladu se ho pokoušet zastavit a tak mu ukážou směr, kterým se Kai vydal.

Ruki, Kai, Hide

Těžko by někdo popisoval, co se prohnalo hlavou Rukimu. Už klečí a snaží se na sebe obléknout zpět to svoje polité triko, protože v Reitově nebo nahého ho Miyavi vidět nesmí! Kromě toho nepochybuje, že mu to Kai vyžvaní, takže mají pěkný průser oba dva. Přesto je tak moc opilý, že mu to zatím připadá spíš vtipné. Miyavi ho přece miluje no ne?

"Jo, jasný, vysvětlíme." Odmávne to Ruki dlaní, jako by o nic nešlo a ani se nepokouší vstávat, protože to nemá cenu. Strašně se mu točí hlava a má dojem, že bude zvracet, jen vůbec neví, jak to udělá, aby jim všem nenablil do postele. To už by na něj byli naštvaní všichni a byl by to fakt problém! Reita je strašně vtipný, jak se vrávoravě snaží vyběhnout z domku a on se rozhihňá jak malé děcko, jak ho pozoruje. Vážnost situace mu vůbec nedochází. Hide ještě pořád nechápavě zírá za Kaiem, když k nim odběhne Rei a vmete mu do tváře něco o alkoholu.

"Cože?" Vypadne z něj jenom a jakmile Rei zmizí, objeví se ve dveřích domku Ruki, opírá se bokem o dveře, div nespadne on i domek a v ruce svírá za hrdlo jeho skoro vypitou lahev s alkoholem.

"Kde ji vzal?" Vypadne z něj v první vteřině, protože on ji měl schovanou na pláži a ne tady a domyslí si, že kluci asi dost pili a Kaie to nějak vzalo. Ještě se ani nestačí vytočit, že mu ji kluci vypili bez dovolení, když se podívá do očí Uruhovi. Rozhodí rukama na znamení Co je jako za problém, je to jen chlast, ale nějak má dojem, že má taky průšvih. Proč??? Kai si razí cestu lesem na pláž a hřbetem dlaně si otírá rozrušené slzy. Víc, než žal a zklamání ho ale začíná zaplavovat vztek. Jak si to k němu Reita mohl dovolit? Se vším tím divadlem kolem lásky a nejvíc ho štve, že mu dovolil, aby na něj sahal tak, jak sahal. Ne, zlobí se na sebe, že mu k tomu svoje tělo dal!!! Až na otevřené pláži má konečně pocit, že zase může dýchat. Blíží se pěkná bouře, nebe bylo zatažené už odpoledne, ale je mu je to jedno. Tak se utopí a bude to, protože s touhle hanbou v kapele jako lídr fungovat nemůže. Je to asi melodramatické, ale teď má pocit, že to prostě nepřenese přes srdce. Nabere hrst písku a vztekle ji hodí proti mořským vlnám. Zatíná zuby a snaží se nebulet jako malá holka.

Reita, Uruha, Miyavi

Miyavi ještě chvíli kouká za vrávorajícím Reiem a opravdu přemýšlí, jestli by ho neměl následovat, v takovém stavu by asi neměl jít sám. Ta myšlenka mu vydrží přesně do chvíle, kdy se ozve Hideho hlas a on střelí pohledem k domku. Obočí mu vystoupá vzhůru a vážně přemýšlí, jestli se nezačít smát. Ruki je očividně pod parou a vypadá hodně roztomile. Pak mu začne pomalu cvakat, co by se tu mohlo dít, spíš si dá dohromady pár souvislostí, ohledně brečícího Kaie, opilého Rei a i Rukiho.+By mě celkem zajímalo, co tam viděl.+Proběhne mu hlavou ale zamíří bez váhání k Rukimu.

"Ehm mám se ptát, proč Kai brečel nebo to nechci vědět?" Zeptá se ho, když přijde až k němu a nakloní se, aby zjistil jak moc velkou hladinu má. Uru už jen s pozvednutým obočím kouká na Hideho. Nakloní hlavu mírně na stranu a založí ruce na hrudi. Skoro vypadá jako naštvaná manželka, ještě váleček do ruky….

"Hodláš se přiotrávit nebo co tu zkoušíš?" Uhodí na něj s našpulenými rty, rozhodně mu to nepřijde jako rozumná věc, zkoušet něco na nečisto. Mohl oslepnut nebo se zabít bože!+Copak ho musím pořád hlídat?+

"A ještě to nechávat někde válet, co kdyby se to nebylo poživatelné." Obviní ho ještě. Rei kašle na ostatní, i když na něj volají, že se má vrátit. Není ve stavu, kdy by bez byl schopný bez úrazu projít džunglí a je mu to upřímně jedno. Sám si není úplně jistý, jestli mu to s alkoholem v krvi dokáže nějak normálně vysvětlit. Je to šílené, tohle se vůbec nemělo stát, nejradši by se minimálně plácl do čela. Nad tím, co mu proběhlo hlavou v domku, nad tím se už ani nepozastaví. Poslední, co má před očima a ještě dlouho mít bude, jsou Kaiova slova, která jim před svým odchodem věnoval. Vztekle si zanadává, když se asi po sté natáhne o nějakou větev nebo kořen a snaží se posbírat. Trochu bloudí, protože ve tně a díky otupělým smyslům skoro ztrácí orientační smysl. Napadne ho, kam by mohl jít a může jen doufat, že se neplete. K jeho štěstí se mu podaří dostat až na hranici džungle a přitom si nic nezlomit, o oděrkách a roztržených kalhotách raději mluvit nebude. Trochu udýchaně se opře dlaní o kmen stromu v mírném předklonu, tohle byla vážně sebevražedná cesta ale nic z toho ho nemohlo zastavit. Pomalu vzhlédne a do očí mu padne postava Kaie, mimoděk stáhne obočí k sobě a dlouze se nadechne. Narovná se, než pomalým krokem zamíří jeho směrem.

"Kai-chan, no tak, přece by sis nemyslel…" Začne pomalu, vždyť je to na hlavu, byla to blbost a musí doufat, že mu to Kai uvěří.

"Našli jsme nějaký Hideho chlast a dost to přehnali, pak jsem polil Rukiho, tak jsem mu chtěl dát své triko..jen ta rovnováha." Bože, už když to říká, mu to zní, jak ta nejblbější věc, jakou kdy udělal.

"A ty řeči, takové jsem přece měli vždycky." Dodá ještě s rozhozením rukama, tohle se tak pitomě vysvětluje, až to hezký není. Udělá ještě několik vrávoravých kroků jeho směrem a položí mu ruku na rameno, bez váhání ho otočí čelem k sobě a uzamkne ve své náruči s dlaněmi pevně obemknutými kolem jeho zápěstí.

"Vždyť víš, že tě miluju." Nehodlá ho pustit, dokud mu to neuvěří a hotovo!

"Tak řekni, že to víš." Pobídne ho se zvláštním podtónem.

Ruki, Kai, Hide

Ruki neohroženě sleduje přicházejícího Miyaviho a vůbec nemá z celé situace špatný pocit. Vždyť taky nic neudělal, jeho svědomí je čisté!!! Možná chtěl Reie docela malinko políbit, ale jen aby mu vrátil ty kecy a ne proto, aby zahýbal. V momentě, kdy je Miyavi u něj, zvedne ruce a padne mu kolem krku jako malá, přítulná opička.

"Miy-chan, oni hrozně vyšilují. Vůbec nic se nestalo, přísahám." Mumlá a trochu si u toho šlape na jazyk.

"Podívej, jak mi polil tričko!" Říká, ale skvrna je mezi ním a Miyavim a navíc jeho sladký Miy, se vůbec nezlobí, heee?

"Viď, že mě miluješ." Ujišťuje se raději a škytne. Trochu se od něj oddálí a jedou dlaní si zakryje ústa, protože si není jistý svým žaludkem. Zpovzdálí to sleduje Satsuki a zatím se do ničeho nemíchá. Hide ještě pořád zmateně hledí pro změnu na Rukiho a nemůže přijít na to, jak se jim to dostalo do rukou. Pak nakloní hlavu k rameni.

"Ale no tak Uru-chaaan..." Protáhne. +To mě teď jako bude kontrolovat a hlídat, co dělám a nedělám?+Proběhne mu poplašeně hlavou, protože on byl vždycky těžký samorost.

"Nevím, kde to vzali, bylo to schovaný na pláži." Řekne mu na rovinu, protože teď nemá cenu lhát. "Je to jen zkvašený ovoce a cukr nic víc. Z toho fakt neoslepneš. Jen se divím, že to tak funguje."Zakončí už s úsměvem a hned se vydá k těm dvěma, aby jim flašku sebral, přivoněl si a obrátil do sebe podstatnou část toho, co tam zbylo. Je to jako by mu někdo konečně dal dávku.

"Já jsem šikovnej, je to moc dobrý." Prohlásí a zamíchá obsahem na dně.

"Tak to bacha!" Mává ukazováčkem Ruki, který se mračí.

"To nebylo na pláži, to bylo u tebe v posteli!" Brání se. Co tam dělal, je podružné.

"To je pěkná blbost." Říká Hide.

"Snad si pamatuju, kde jsem to schoval ne? Musí to být na sluníčku. Je tam ještě jedna!" Prozradí omylem ještě druhý zdroj a hned se kousne do rtu. Kai za sebou najednou uslyší Reitu a prudce se k němu otočí čelem. Z jeho očí už doslova šlehají blesky.

"Co?! Co jsem si podle tebe měl myslet?!" Křikne jeho směrem a vítr na něm rve tričko. Udělá k němu dva kroky a prudce do něj strčí oběma rukama. Má co dělat, aby mu jednu nenatáhl.

"Jo měli, ale to jsi nesouložil se mnou!" Znovu na něj vřískne. Otočí se k němu zase zády, aby ho radši neviděl, ale Rei se ho dotkne, prudce otočí čelem k sobě a přitiskne na své tělo. Skoro se nemůže hýbat, má ho plnou hlavu a plný nos a k tomu taková slova. Je to pravda, ale to nic nemění. Přejde to, všechno přejde. Až se vybrečí a vyvzteká. Napne se, jako by sebe chtěl shodit železné obruče a doslova se vytrhne z jeho obětí.

"Vůbec tohle na mě nezkoušej!" Varuje ho se zvednutým prstem.

"Aspoň to řekni na rovinu! Že se nestydíš lhát o tom, jak si čistě náhodou spadl na polonahého Rukiho, oba bez trika, sami v chatce a je dost zima, nemyslíš? Jste opilí, to je vidět a nechci vědět, proč vám to Hide dal, ale koukal jsi po něm vždycky. Sám jsi to řekl, narážky jsi měl na něj, ne na mě, tak se o něj s Miyavim poperte!" Odvrátí se od něho a vykročí proti vlnám.

Reita, Uruha, Miyavi

Miyavi musí udělat krok zpátky, když se mu Ruki pověsí celou vahou kolem krku. Ne, že by byl pro něj těžký, to vůbec, ale spíš to nečekal. +Je sladkej.+ Proběhne mu hlavou pobaveně a koutky mu vystoupají vzhůru. Paže se automaticky ovinou kolem jeho štíhlých boků a přitiskne si jej k sobě. Ne, ještě pořád úplně nezvládá jeho přítomnost a teď, když je tak přítulný….má myšlenky na úplně jiné věci, než je jeho vysvětlování. I když….přijde mu to trochu zvláštní, kdyby se přece nic nestalo Kai by nebrečel, všichni to viděli.

"Já ti věřím."+Snad nedělám blbost...+ Dokončí si v hlavě s trochou nejistoty, kterou ve svém nitru normálně nemívá. Je z toho nesvůj, protože tyhle pocity jsou mu po většinu času úplně cizí. Probudila se v něm nějaká miniatruní stopa žárlivosti, jenže taky ví, že v tuhle chvíli nemá cenu něco řešit. Zmateně na něj shlédne, když si dá ruku před ústa.

"Budeš zvracet?" Zeptá se ho s jistou starostí a vezme ho z boku kolem pasu.

"To víš,že miluju…se vší láskou ti podržím vlasy Ru-chan." Sdělí mu naprosto vážně a ukáže směrem ke stromům, kde by to případně mohl…vyhodit.

Uru ještě chvíli sleduje podmračeně Hida, momentálně nejde o to, že má chlast, spíš o to, že se mohlo něco stát. Je trochu skeptický, ale to on byl vždycky. Mohlo by jim být taky pěkně špatně!! "Když budeš v lihu, moc toho nepostavíme." Dodá ještě, pokoušejíc se to zahrát na stavbu lodi. Moc dobře ví, jak se Hide dokáže zřídit, vždyť toho byly plné noviny a ne jednou. Představa, že ho tady bude pozorovat každý večer, se mu vůbec nelíbí. + A vůbec, proč i na tom tak záleží?+ Proběhne mu hlavu a znovu se zamračí, pomalu nevnímajíc přestřelku mezi Hidem a Rukim.

"Tak někdo to tam dát musel ne? Ještě jedna? A vůbec, mě to může být jedno, klidně se tu uchlastej." Protočí očima, mávne nad ním rukou a zamíří si to k ohni. Vzpomene si, jak ho táhl první večer z pláže k nim na pokoj.+No odtahovku mu určitě dělat nebudu.+ Odfrkne si skoro až uraženě a usadí se trochu dál od ohně, hledíc podmračeně do džungle.

Rei se opravdu zamračí, když na něj tahle vypálí.

"Takže co? Protože bych rád chodil a žil s Tebou, budu kolem Rukiho chodit po špičkách a nejspíš s ním ani nebudu mluvit?" Začíná se v něm hromadit jeho skrývaná dominance, protože tohle si líbit prostě nehodlá nechat. Nic neprovedl a ještě k tomu si bude dávat pozor na to co říká? Doteď mu to nevadilo, nic na to neřekl, tak proč teď najednou? Pak se mu Kai vytrhne a zamíří k moři.

" Říkám, že jsem ho polil a nikdo nám to nedal…Ruki to našel." Zopakuje svoje slova ještě jednou a udělá těch několik kroků směrem k němu, aby ho dohnal a znovu ho popadne za ruku a přitáhne k sobě. Ve tváři mi zvláštně kamenný výraz.

"Přestaň Kaii, víš moc dobře, že je to blbost." Sykne na něj tiše nekompromisním hlasem, zase v něm rozdmýchává jeho potlačované nitro a tentokrát ale úplně jinou emocí, než vzrušením.

"Okamžitě přestaň dělat scénu! Nic se nestalo ani nestane, rozumíš!" Mluví tiše v očích, má jasně patrné blesky a očividně v tuhle chvíli nesnese žádné protesty.

Ruki, Kai, Hide

Opravdu úlevně si vydechne, když od Miyaviho zazní ta dvě slova o důvěře a protočí očima. Fakt by ho nechtěl honit po džungli jako Reita Kaie. Jedno kousnutí pavoukem mu u nich dvou už stačilo. Přestává vnímat Hideho i Uruhu, protože se mu dělá fakt blbě. Vystoupá očima k Miyavimu a tváří se jako malé, plaché děcko, když přikývne.

"Asi ano." Oči má najednou velké jako talíře. +On mi chce držet vlasy a dívat se na mě, až budu zvracet. To už se můžeme klidně vzít...+ Napadne ho.

"Miy-chan, ty jsi tak starostlivý a ohleduplný." Mumlá, div se celý nerozplyne, zatímco se od něj nechá odvést mezi stromy, opře se o kolena do předklonu a rozdýchává se.

"Je mi zle..." Oznamuje mu, kdyby to snad neviděl a nakonec klesne na kolena. Trochu to přechází. "Miy-chan... musím ti to říct dřív, než oni... Kai nás viděl ve fakt divný poloze. Polil jsem se a Rei mi chtěl dát svý triko. Jsme jak dvě hovada, já vím... fakt na mě přepadl. Měli jsme u toho trochu sexistický kecy..." Doluje ze sebe a doufá, že když bude tak moc upřímný, Miyavi se neurazí jako Kai. Může to pochopit jak chce, nedivil by se, sám by ztropil scénu. Hide už se chce znovu napít, když k němu dolehnou Uruhova slova o lihu. Zase flašku od úst oddálí a zašklebí se pro sebe nespokojeností. Popotáhne nosem a fakt to neslyší rád. Jakékoliv omezování neslyší rád. On kruci ví, že moc chlastá. A pak mu Uruha řekne, že se má klidně uchlastat? Co? Vůbec nemá místo v hlavě na to, aby zabral, že to tam někdo musel dát. Uru má pravdu, ale na to nemá čas. Za to Satsuki se trochu otočí žaludek a radši zmizí v domku. Ona věděla, že Uruha je tu nejvnímavější. Hide vykročí směrem k Uruhovi, klekne si před něj na zem a položí dlaně na jeho kolena. Oči upírá do jeho tváře a snaží se přitáhnout pohledem ten jeho.

"Hey, hey, no tak, podívej se na mě. Co je s tebou?" Zní naléhavě.

"Uru-chan..." Zvedne dlaně k jeho tvářím a jemně je sevře. V očích má něhu a je to poprvé, kdy o někoho takhle, eh... bojuje? Za každým jiným by mávl rukou a poslal ho do míst, kde záda ztrácejí slušný název.

"Je to jen flaška, he? Taky si je kupuješ." Ví, že v tom je něco jiného, něco se ho dotklo nebo ho to trápí, on to ví! Má neskutečný radar. Kai má pocit, že snad špatně slyší. Rozhodí rukama do stran, když se otáčí a zadívá se na okamžik na nebe, které pročísne blesk, ale ve skutečnosti ho nevidí, protože se hned nadechuje k další odpovědi.

"Chodit po špičkách? Žádáš si na mě právo válet se po něm bez oblečení a mít narážky na vaše zadky, sex a postel? Víš co, Reito? Jdi někam!" Pošle ho slušně kamsi.

"Jasně Ruki se polil a vyřešil jsi to tím, že sis na něj lehl! Hned jsi přece vstával. Já jsem asi viděl někoho jiného nebo jsem blázen!" Křikne zase a Reita ho okřikne, aby nedělal scénu. Tak a má toho akorát. Rei ho popadne za ruku, v něm se zvedne vlna protestu, a i když dávno vnímá Reitovu řetězy trhající skrytou stránku, nedokáže si to probojovat cestu do jeho hlavy. Zvedne volnou ruku a prostě mu jednu vlepí. Ne pěstí, ale vytne mu pár facek a pokusí se mu znovu vytrhnout.

(Konec první části)