28. července 2019

Hromadné - Všechno je jinak...část 1.

(Klub)





Rei, Uruha, Hyde (Kei)


Po zkoušce se všichni nechali odvézt do klubu, kde prý bude někdo zpívat. Je to jeden z největších v tomto městě, takže by se tam měli celkem obstojně ztratit všichni. Reitovi není zrovna do řeči, vlastně byl celou zkoušku úplně mimo, snažil se pracovat úplně bokem, a když dorazili kluci, chvíli si z něj stříleli, hlavně Uruha, jestli mu náhodou někdo neukradl pásky nebo šátky či nesáhl na cédéčka. Odpálkoval ho pár dobře mířenými poznámkami a po očku pozoroval Rukiho. Chtěl s ním nějak mluvit, zkusit si to všechno nějakým způsobem vysvětlit, ale neměl k tomu příležitost. Když už to vypadalo nadějně, pověsil se mu Kai na záda.
Reitovi nakonec nezbude nic jiného, než počkat, že dostane příležitost až v klubu, i když pořád neví, co by mu na to měl říct.
Uruha je ve svém živlu, rozhlíží se jiskrnýma očima po celém placu a je jasné, že hledá to nejlepší možné místo pro svůj taneček, to je mu podobné. Samozřejmě jim akčně vybral místo hned vedle parketu, aby to měl, co nejblíže.
"Hele Aoi, dáme si hned první, co ty na to? Kluci, bude sranda." Láká Uru nejprve jednoho a pak i ostatní, když si objedná, co nejbarevnější koktejl. Vůbec nechápe, proč si Reita objedná nudné pivo. Zavrtí nad ním hlavou.
"No jo a pak se nemá tvářit hořce. Koukejte na něj."
"Hele, co takhle věnovat pozornost někomu jinému konečně už dneska." Ozve se Reitův hlas a po očku koukne na Rukiho, tak nějak doufá, že je Uru vytáhne na parket a třeba bude mít konečně příležitost. +A co mu chceš říct? Hele byla to blbost...hele nebyla to blbost?+
Nakonec celý klub ztichne, světla se zhasnou a kolem se rozezní bicí. Celá atmosféra je vedená do temna. Jen občasné bliknutí červeného světla prozrazuje, že na scéně nejsou jen bicí, ale i kytara. Postupně se vystřídá na všech nástrojích, než blikne na prázdné místo uprostřed, kde nikdo nestojí. Blikne znovu a objeví se tam ne moc vysoká postava s hlavou skloněnou. Zpoza rudé kápě vyčuhuje pár blond pramenů. Klubem se rozezní příjemný, hlubší hlas s písní, která postupně nabírá grády s tím, jak zvedá tvář vzhůru. Kolem začnou problikávat hrůzostrašné masky, sem tam kouřově šedé. Při zpěvu si Hyde neodpustí občasný, trochu zvláštně zaujatý, mírný úsměv, když se nechá pohltit atmosférou místa. Nakonec se mu v tomto městě celkem líbí. Je to všechno trochu složitější s jeho podstatou, jenže s tím nic neudělá, bohužel. Nenechal se ovšem odradit od svého zpívání a přizpůsobil všechny kolem sebe na noční život. Nikdo se už neptá, nikomu to ani nevysvětloval.


Ruki, Kai, Aoi

Pro Rukiho nebyla tak náročná samotná zkouška jako spíš příchod na ni. Neplatil hned, počkal si, až mu dá dostatečný náskok, sám zatím dopil svoje mochito, pak v klidu zaplatil a dostal se na hotel. Přišel dřív, než kluci, ale Reita byl zavřený u sebe a než stačil cokoliv, byli kluci doma. Nepochlubil se jim s nákupy, dokonce zmačkal dopis pro ně, prostě dělal, že celý den odpočíval kvůli tomu poslednímu kolapsu. Ukázali si, co si koupili, nachystali se do klubu a vyrazili. Po cestě se držel mezi Kaiem a Uruhou a v klubu se nechal odvést ke stolu, který Uruha vybral. Jenže byla tradice sednout si vedle Reity, který byl na kraji, z druhé strany měl Kaie a pak seděli Uru a Aoi. O něčem se zaujatě bavili. Musí se rozesmát poznámce o hořkosti, když pije hořké pivo, ale zase toho rychle nechá. Kluci přijali Uruhův nápad na drinky do jednoho a brzy je mají na stole. Kai se Reitova bručení okamžitě chytne.
"A proč? Vždycky se nejlíp trefuje do nejprotivnějšího, jen se divím, že to není Ruki!" Směje se nahlas a natahuje se po jeho vlasech, aby mu je rozcuchal.
Aoi sedí na opačném kraji, hlavu nakloněnou blízko Uruhově a zaujatě mu vypráví o tónech jejich společného sóla.
"Myslím, že bychom u toho mohli stát vpředu na platformě a Ruki by nás obešel takhle." Ukazuje mu, kudy Ruki půjde.
"Možná...jen možná...bychom mohli zapojit nějaký... hm...fanservis?" Nabídne ostýchavě.
Není schopný přestat pracovat ani tady, prostě maká tak tvrdě, dokud to jde a bere to nejvíc vážně. A pak začne show.
"Kdo, že to je?" Rozhlíží se zmateně Aoi, jestli to někde nevisí, zatímco Ruki se pohodlně opře, přehodí nohu v kotníku přes koleno a soustředěním se mračící sleduje zpěváka. Samozřejmě se vší kritikou někoho z oboru. Za to Kai to žere i s chlupama, sedí uprostřed, předkloněný a evidentně zaujatý na nejvyšší možnou míru, dlouhé vlásky, které teď má, padající do obličeje. Ruki po něm po očku koukne a pak se nakloní k Reitovi a pošeptá mu.
"Podívej, Kai se nám zamiloval." Zasměje se tiše, úplně zapomenouc na všechno, co se odehrálo.


Rei, Uruha, Hyde (Kei)

Reita po očku kouká na Rukiho, který sedí vedle něj, kdyby to neudělal, vypadalo by to hodně podezřele a kluci...by si toho samozřejmě všimli. Jenže pak se přidá i Kai, když si do něj rýpne a ještě se mu snaží rozhodit účes, se smíchem ho plácne po ruce a ještě ho přes Rukiho ho dloubne do žeber.
"Jistě a ty z toho máš, jak je vidět radost. Počkej, až začnu rýpat já do tebe." Neodpustí si poznamenat s hraně výhružným výrazem, který mu vydrží přesně do doby, kdy si uvědomí, že je zas nakloněný blízko Rukiho.
"Ehm, promiň, tohle jinak nešlo." Houkne Reita, tak aby ho slyšel jen Ruki, než se odtáhne a řádně se napije, koukajíc na to, co se děje na pódiu.
"Není to zlý, ale ten zvuk nic moc, chtělo by to trochu poštelovat. Že by? No já ti nevím, není to na něj trochu prcek." Sdělí zaujatě Rukimu, s připojenou poznámkou, kterou to zhodnotí. Zatím, co Uruha spokojeně hltá každé slovo od Aoiho.
"Mmm a co přesně by sis představoval, že bychom mohli provádět? Svěř se mi. Ten nápad se mi líbí, hodně se mi líbí." Opáčí Uruha s nádechem provokace v hlase a ještě na něj rozverně mrkne. Jak je v klubu, má prostě úplně jinou náladu a ještě, když mu Aoi nabízí takové věci, kdo by se nechal dlouho pobízet?
Hyde si mezitím v hlavě hodnotí pro sebe atmosféru v klubu, není vůbec špatná, čekal to mnohem horší se svou typickou skepsí. Jenže jej to brzy pohltí a on nedokáže vnímat nic jiného kromě hudby. Plášť i s kápí zmizí někde ve tmě a jeho očí zazáří díky ideálnímu osvětlení. Zvuk není úplně v pořádku, ale to bude muset skousnout, nejsou úplně dobře vybaveni. Na sobě má kožené kalhoty, ideálně padnoucí a volnou bílou košili s o něco delšími rukávy, kde nejsou zapnuty knoflíky, stejně jako pár na hrudi. Vydá se několika kroky k začátku podia a usadí se na něj při jedné z pomalejších písní a rozhlíží se kolem. Vidí tu celkem dobře, rozhodně líp, než všichni kolem. Pohled mu padne na určitý stůl. Zná je, už je viděl, dokonce několikrát. Prohlédne si je zaujatě s krátkým přejetím špičky jazyka přes horní ret a pohledem se na delší chvíli zastaví na jednom z nich. Jeho rysy jsou jiné, ale o nic míň přitažlivé pro oči, alespoň pro něj.


Ruki, Kai, Aoi


"Taky se mi ten zvuk nelíbí, koukni na kluky, taky to řeší." Poukazuje Ruki na Aoiho s Uruhou, ale Kai je zdá se mimo. Pohlcený... Pak se Ruki hlasitě rozesměje, až si vyslouží několik ohlédnutí.
"Je vysoký jako já, nejsem na tebe trochu prcek Reita-chan?" Prostě to z Rukiho vyšlo samo. Mezitím na opačném konci stolu Aoi nejistě zvedne oči k těm Uruhovým, zvláštně posazeným a maskuje rozpačitým úsměvem začervenání. Už spolu pár úletů měli, ale nikdy nic velkého. Klukům se samozřejmě nechlubili. Mezitím byly nějaké vztahy s holkama a tak, prostě normálka. Tedy...asi...
"Já nevím, to co se líbí. Lidi mají rádi, když tě líbnu na tvář nebo tak. Mám si troufnout na rty? Kdy? Při...." Chtěl by pokračovat, ale někdo od vedlejšího stolu na něj udělá rázné pššššš a on se ohlédne a zamračí. Další pšššš, když se Ruki něčemu směje, že je ho slyšet i přes hudbu. Zmateně tam vlétne pohledem a vymění si s Uruhou pobavený pohled.
"No prostě jsem myslel, že když budeš tady a já tady, opřeme se ramenem o rameno, asi takhle...." Pokračuje Aoi a ukáže mu doslova jak se o Uruhu na pódiu opře, až ho do nosu praští jeho šampon na vlasy.
"Pořád ten stejný...." Vypadne z něj. 
"Šampon myslím." Vykoktá. 
"Zapomeň na to." Narovná se a střelí pohledem k sedícímu zpěvákovi opodál.
"Je dobrý, co?" Vypadne z něj nonšalantně a nervózně sahá po koktejlu, aniž by se na stůl podíval. Místo svojí skleničky si málem podá Uruhovu ruku. 
Kai nevnímá kluky kolem, ani rozhořčení, které budí svým vyrušováním. Podepře si obličej oběma dlaněmi a když se zpěvák podívá na ně, usměje se svým typickým, širokým a nádherným úsměvem. V očích mu tančí hvězdičky a dokonce si poposedne. Je od nich jen malý kousek, kdyby byl fanynka, mohl by omdlít. Měl to trošičku jako Ruki. Občas fakt nebylo poznat co je za pohlaví...a asi nejvíc se netajil se svou bisexualitou. Vymění si s panem tajemným pohled a odlepí obličej od dlaní, aby mohl zapískat na prsty na povzbuzení.



Rei, Uruha, Hyde (Kei)

"Já ti nevím Ruki, koukej na hrdličky." Rýpne si Reita dost nahlas, aby ho slyšeli všichni, protože celý den rýpaly do něj, tak proč jim to trochu nevrátit. Kouká chvíli i na Kaie, který kdyby mohl, tak nejspíš toho na pódiu sní s oblečením a neubrání se protočit oči v sloup. Trhne sebou, když se ho Ruki zeptá, jestli pro něj není prcek. Jedním lokem dopije svoje pivo a natáhne se přes Rukiho, jako záminku použije drcnutí do Kaiových rukou, aby mu trochu padla hlava a zkusil ho tím probrat. Využije chvíle, kdy se naklání přes Rukiho a koukne mu zblízka do očí.
"Já bych řekl, že jsi akorát...pro...no, prostě oproti mně." Dokončí nakonec, když se pomalu narovná. Uruha na Aoiho koukne a přitlačí se na něj v tu chvíli ještě víc. Vždycky byl provokatér a nikdy se nebál to dotáhnout do konce.
"Taky bych se mohl ještě víc naklonit. Asi takhle." Broukne s nádechem provokace v hlase a opře si tvář o jeho rameno, aby mu foukl na kůži na krku.
"To by taky nebylo špatné, no ne? Tobě se líbím? Teda, líbí ten šampon samozřejmě." Broukne Uruha s naprosto nevinným úsměvem a je jasné, že se rozhodně nepřeřekl náhodou.
Na pódiu mezitím dohrávají poslední slova a tóny písničky. Hyde samozřejmě viděl ten pohled směřující k němu i ten okouzlující úsměv. Takový už dlouho neviděl, hodně dlouhou dobu. Krátce se ohlédne na hudebníky za ním, vypadá to na pauzu, domluvili se na ní už před vystoupením a teď už ji jen odsouhlasili. Stočí pohled zpátky k jejich stolu a kývne mu s pozvednutím koutku jako poděkování za písknutí. Plynulým pohybem seskočí z pódia, když tam odloží mikrofon a zamíří k jejich stolu klidným, nenuceným krokem s rukama v kapsách. Chvíli u nich jen tak stojí s hlavou mírně na stranu, vnímá tlukot jejich srdcí, je to mnohem lepší hudba. Krátce si promne rty o sebe, skousne špičku jazyka a pohledem zakotví krátce přesto však intenzivně na jednom z nich, znovu.
"Přeji krásný večer, pánové." Osloví je Hyde všechny do jednoho s typickou japonskou úklonou. 
"Omlouvám se za vyrušení, jen bych si nemohl odpustit takovou příležitost, alespoň k pozdravu. A taky za zvuk." Ušklíbne se téměř neznatelně.
"Můžu vás na něco pozvat?"



Ruki, Kai, Aoi

Ruki otočí obličej k Aoimu s Uruhou, chvíli nechápe, co to tam nacvičují a vypadají opravdu jako pár. Kdyby je tedy neznal... bude se jich pak muset zeptat, protože začíná být zvědavý. Reitovi se vtípek s drcnutím do Kaie povedl, protože ten po něm vrhne naštvaným pohledem a hlasitě nespokojeně mlaskne, než se zase vrátí plnou pozorností ke zpěvákovi a to je tak celé, co s ním je. A pak Reita pronese, že je pro něho akorát. Zaskočeně na něj několikrát zamrká. 
"Vážně? Tak proč jsi mě tam nechal?" Využije toho, aby na něj podrážděně zblízka syknul, ale hudba přestane hrát a je konec všemu soukromí.
Pár chvilek před tím Aoimu vyvstal na tváři jemný úsměv, když ucítil tlak Uruhova těla a ten si pak o něj opřel bradu. Natočí tvář tak, aby se jemně lící otřel o jeho rozčepýřené vlasy a naskočí mu husí kůže, když na něj Uru foukne. Cítí se velmi dobře, spokojeně a podporuje to v něm tohle uvolněné chování. Pak si vzdychne té jeho provokativní větičce.
"Vždycky to tak bylo, nedělej, že to nevíš." Vrátí mu odpověď velmi tichým hlasem. Nemusí si před ním na nic hrát, před ním ne. Párkrát spolu skončili v pozici, od které nebylo daleko ke svlékání oblečení, i když ta hranice nikdy nepadla. Ano, on se mu vždycky líbil trošku víc, než ostatní.
Kai skoro zatají dech, když se zpěvák vydá k nim, ale ve tváři má sebevědomý, nadšený výraz a usmívá se víc a víc v přímé úměře toho, jak blízko je cizinec. Jako první ale zareaguje Ruki, když sundá nohu z kolene a postaví se, aby podal neznámému ruku.
"Ani nám se nepoštěstí pokaždé tak, jak bychom chtěli. Vy víte, kdo jsme, takže nás není třeba představovat. Těší mě." Řekne mu svým basem a poukáže na kluky u stolu. Kai je na nohou jako druhý a už k němu taky natahuje ruku a představuje se, se stejnou uctivou úklonou.
"Posadíte se k nám?" Nabídne Ruki a očima hledá volnou židli, kterou by kde ukradl. Bohužel nejsou jediní z klubu, kdo chce zpěvákovu pozornost.
"Nechci, aby se to strhlo v autogramiádu." Broukne Ruki k Reitovi vedle sebe a kývne mu bradou, že mizí na záchod. Na chvilku. To už se zdraví i poslední dva kluci a přijímají pozvání na drink. U stolu je šestá židle co by dup a Aoi ji schválně postaví ne vedle té Kaiovi, čímž si vyslouží jeho nevěřícný pohled. Ruki mizí na toaletě s posledním ohlédnutím po Reitovi, Kai bedlivě sleduje, zda by neobsadil jeho židli, podle toho, která pozice bude výhodnější a Aoi se vrací na své původní místo.
"Taky hrajete dobře na kytaru." Pochválí pana neznámého, teď už vědí, že si říká Hyde. A ano, slyšeli už o něm.



Rei, Uruha, Hyde (Kei)

Hudba v klubu zrovna pomalu utichá, když se k Rukimu Reita otočí, aby mu odpověděl. Jenže to už by je slyšeli všichni a to by nebylo úplně nejlepší. Hyde se mezitím vítá s Kaiem, a kdyby byl co k čemu všimne si, že jeho dlaň drží mnohem déle, dokonce přidá i tu druhou, aby ji objal z obou stran. I ten pohled jeho směrem je jiný, mnohem intenzivnější. Evidentně si nemůže pomoct a je přitahován Kaiovou vůní, kterou vnímá příliš dobře, dokonce ho napadne, že by bylo lepší se mu vyhýbat, jenže teď odejít nemůže. Reita se po vzoru ostatních také postaví, aby nabídl svou dlaň, ale v jeho pohledu je jasné, že má myšlenky úplně někde jinde. Když Hyde znovu promluví, věnuje pozornost, dělíc ji mezi všechny a nakonec skončí u Rukiho.
"Děkuji, bude mi potěšením."
Mezitím se Reita posadí se zpátky na svou židli, ale jen do chvíle, kdy se Ruki odporoučí na záchod. Sleduje ho, nespouští z něj v podstatě pohled a je rozhodnutý jít za ním, jen se snaží vymyslet, ten nejlepší plán. Pořád si ještě neví rady, co s tím vším dál. Nakonec se přece jen zvedne se zamumláním, že si jde pro něco na zub k baru. Pochybuje, že mu někdo bude věnovat pozornost, takže v půli cesty změní směr a zamíří na záchody. Ramenem ťukne do dveří s rukama v kapsách.
"Ruki?" Houkne se zvláštním podtónem a začne se rozhlížet.
Mezitím se u stolu Uruha posadí znovu po boku Aoiho a tiše se uchechtne, když vidí, že stoličku dal úplně jiným směrem, než by si Kai představoval.
"Chudák malý, tohle ti jen tak neodpustí." Rozpustile jej zatahá za triko a vzhlédne od svých prstů k jeho tváři.
"Vím, ale je fajn to slyšet. Ale balit mě na fanservis, že se nestydíš ve svém věku." Jak se zdá, má už nějaký ten alkohol v hlavě a je mu jedno, jak se chová nebo nechová.
"Měl bys zavřít pustu, aby Ti do ní něco nevletělo." Neodpustí si ještě rýpnutí do Kaie, než svou plnou pozornost upře zpátky na Aoiho.
"A co se ti ještě líbí?" Doráží dál, nějak se mu nedaří věnovat se i ostatním a spokojeně se tulí jenom k němu. Tajně doufá, že mu pochválí stehna, jinak to dneska nerozdýchá.
Hyde se mezitím usadí na volnou židli naproti Kaie, nebere příliš ohled na to, kde by sedět měl, protože se stejně dva z přítomných vytratili. On se tu bohužel dlouho zdržet nemůže, má jen přestávku. Nepokrytě si skousne spodní ret, když věnuje upřímně pousmání na toho, který mu složil kompliment.
"Ach díky, od někoho jako jsi ty Aoi, je to vždycky velmi příjemné poslouchat." Broukne tichým hlasem a kývnutím hlavou, než se pohodlně uvelebí na židli s dlaněmi odloženými na stehnech, aniž by spustil pohled z pro něj oslnivých rysů Kaie.
"Můžeš mi prosím pomoci vybrat nějaký drink pro ostatní. Mám pocit, že nejspíš jsou trochu zaneprázdněni." Poprosí ho s blýsknutím v očích.




Ruki, Kai, Aoi

Mezitím Ruki zapadne na záchod, skutečně si odskočí a než stačí vyjít z kabinky, ozve se Reitův hlas. Tak trochu doufal, že to pochopí a přijde sem. Ozve se zvuk zajíždějícího zipu a pak ze dveří vyjde. Nejdřív si u umyvadla umyje ruce a pak k němu otočí silně namalované oči. Trochu nervózně si olízne ret a udělá jím svou typickou grimasu, když si ho prohlédne.
"Tady už mi odpovíš?" Zeptá se ho, ale není v tom urýpaného nebo přísného, je to prostě jen poměrně něžně pronesená otázka. Kolem projde nějaký muž a zapadne za další dveře, kde jsou pisoáry. Je to klub, pořád někdo chodí sem a tam. A tak ho prostě vezme za ruku a odvleče s sebou do kabinky, aby měli trochu klidu. Naštěstí není znečištěná, to by nepřežil. Je to klub na úrovni, takže tak vypadají i zdejší záchody.
Kai samozřejmě zaregistruje ten delší stisk oběma dlaněmi a je z toho ještě víc nadšený. Uruhovi nevěnuje ani pohled, když si do něj zase rýpne, jen se natáhne bokem a pošle před něj skleničku, aby mu zavřel pusu. Vlastně slyší, co tak otevřeně vykládá Aoimu, ale není schopný se na to soustředit a reagovat. Zpovídat ho bude potom. Usadí se ke stolu, chvíli na ty dva zmateně hledí a pak ho Hyde vyzve, aby mu pomohl s výběrem. Přikývne a zase vstane, obejde stůl a posadí se na židli vedle něho. Sáhne po lístku a otevře ho.
"Jasně, nejsou nároční, hlavně tenhle." Kývne bradou k Uruhovi a nalakovaným nehtem přejíždí po koktejlech. Jen tak úplnou náhodou se ramenem dotýká toho Hydovi a celý žaludek ho brní od trémy, ale je to tak vzrušující. Už dlouho nepotkal nikoho, s kým by chtěl tak moc flirtovat, tak moc strávit těch několik chvil, co mají. Taková hrozná náhoda! Ještě, že sem šli. Naštěstí mu po něm nikdo z nich nekouká, jen nějaké holky, kterých si nevšímá pro změnu Hyde, všechno je skvělé.
"Zkusíme tenhle." Vybere cosi barevného, co má v sobě slušnou voltáž a podívá se mu, teď už zblízka, do očí. Jsou velmi.... jiné.... dost velké na Japonce.
Nějak se není schopný otočit zase dopředu. Aoi se tiše směje spolu s Uruhou, když si vyměňují dojmy ohledně týrání Kaie a pak se podívá na Hyde, když mu složí kompliment. Poukloní se mu.
"Děkuju, opravdu." Řekne Aoi upřímně. Sem tam k jeho uším prosákne, že jedním z nejlepších kytaristů v Japonsku, i když lead guitar má Uru-chan. Pak se ale opět podívá na Uruhu a protočí nad ním očima, když odhalí tu jeho malou lež s fan servisem. Ona to na začátku lež nebyla, ale teď... ano mohl by ho ve svém věku balit trochu líp. Balí ho? Opravdu?
"Kdy přesně jsem si přestal hlídat hranice?" Zeptá se ho, už na sobě taky cítí alkohol, proto je tak odvázaný. Už zase jsou spolu rameno na rameno, odněkud cvakne foťák. To není dobré... Zas toho bude plný internet a plná interwiew, měli by skončit. Trochu si odkašle, ale už zase se culí.
"Líbí se mi tvoje dokonalé lícní kosti, třeba." Řekne mu a moc dobře ví, co přesně chce Uru-chan chválit.



Rei, Uruha, Hyde (Kei)

Na záchodcích je celkem rušno, takže se mu ze začátku vůbec do ničeho nechce a jen s rukama v kapsách přešlápne z jedné nohy na druhou. Někdo by mohl říct, že se tváři skoro až roztomile, jak neví, co mu na to má říct. Zrovna se hodlá nadechnout, když ho Ruki odvleče do kabinky a zabouchne za nimi dveře. Najednou už není v tak bezpečné vzdálenosti a z toho zjištění znejistí ještě víc.
"No já vlastně nevím, nemůžu si pomoct." Vydechne skoro až zoufale, tolik stojí o jeho přítomnost, ale když se to stane, je v koncích. Koukne mu zblízka do očí a mírně se pousměje.
"Něco se změnilo a já nevím co s tím." Přizná se naprosto upřímně, oni před sebou nikdy neměli tajemství a teď s tím rozhodně nehodlá začínat. Pomalu vytáhne jednu dlaň z kapsy a položí ji na jeho tvář, kterou pomalu palcem pohladí.
"Co mi to děláš?" Obviní ho něžně, než se skloní a bez dalšího váhání ho políbí. Když ho pošle někam, bude to moc na druhý den svést třeba na alkohol.
Hyde si v ten samý čas užívá pozornost Kaie, který se usadí v jeho těsné blízkosti, trochu se mu stáhne hrdlo, je to pro něj příliš blízko, ale rozhodně se dokáže ovládnout, už v tom má praxi. Sleduje zaujatě jeho profil a to, že na něj koukají holky, je mu upřímně jedno, on má v těchto věcech jasno.
"Náročný možná ne, ale bez vkusu taky není." Prohodí s velmi nepatrným nádechem pobavení, aby bylo jasné, že to myslí jako vtip. On taky nikdo jiný kromě Kaie jeho pozornost nemá už od začátku. Když ukáže na konkrétní koktejl, oplatí mu pohled s kývnutím hlavou.
"Ukaž, podívám se, jestli nevadí." Blíží se k jeho rtům, ale vyhne se jim a rukou přes jeho ramena se koukne do lístku, který že to vlastně vybral, aby věděl, co má nakonec objednat. Už nemá příliš času, takže mu nezbude, než se nakloní krátce k jeho uchu.
"Výborná volba, díky za pomoc." Broukne šeptem, když vdechuje jeho vůni, jež mu způsobuje velký problém s ovládnutím své žízně.
"Je mi líto, musím se rozloučit...prozatím. Bylo mi potěšením, Kai-chan." Dodá, než se od něj odtáhne, narovná a stoupne, aby se rozloučil i s ostatními. Pak se pomalu s rukama v kapsách vydá k baru, kde objedná pro celý stůl, sám sobě jen panáka čiré tekutiny a s pohledem upřeným na určitou osobu ho pozvedne a vyprázdní najednou. Teprve potom se vrátí na pódium.
Uruha si mezitím pomalu ani nevšiml, že se věnoval jenom Kaiovi a nakonec se i vzdálil, na tohle už opravdu nemá buňky, momentálně je ve stavu přítulného štěňátka a Aoi je tak blízko.
"Od té doby, co mě znáš." Hodí po něm nevinnýma očima, které by mu nemohl věřit nikdo.
"Mmm, netrap mě, Aoi. Víš, co chci slyšet a co bych chtěl dělat." Dodá tak hlasitě, aby to slyšel jen on a nenápadně jej dloubne pod jeho svrškem do holé kůže na boku, některé věci mu jdou mistrně, i když má upito.



Ruki, Kai, Aoi

Ruki naléhavě hledí do Reitových očí a těká jimi z jednoho do druhého, a pak opravdu přijde přiznání. Není to prank, nenechal by to dojít tak daleko. Vlastně to nemá ani napsané ve tváři, nemá to v očích. Jak dlouho, že se znají? Deset let? Trhaně se nadechne nosem, když se ho Reita dotkne na tváři. Začínají být pryč dlouho, budou podezřelí... Jeho čelo se pokrčí v jakémsi zoufalém pohledu, když vidí ty jeho něhou naplněné oči a slyší jeho slova, která ho zasáhnou nepřipraveného. On přece nic úmyslně nedělá... Reitovi rty se přiblíží, najednou si připadá tak zranitelný... blbost! On? Před svým kamarádem? Jenže nechá víčka klesnout a pustí ho mezi své rty. Je to úplně přirozený polibek, který mu zvedne tepovou frekvenci i tlak. Tak dobře ho zná a teď má dojem, že ho nezná vůbec. Rozhodně nezná hebkost jeho rtů a to jak najednou působí mužně a ne jako věčně hláškující kluk. V tu chvíli už má dlaně na jeho pažích a stěna záchodu se trochu prohne, jak se o ni opře zády....
Kai na sobě cítí Hydův pohled, ale jen se trochu uzarděle usmívá do nápojového lístku, naprosto spokojený s touhle situací a jeho pozorností. Cítí jeho teplo, jak ho brní na pokožce i přes oblečení a zasměje se jeho poznámce, protože jsou všechny dokonalé a vtipné, i když ještě skoro žádné neslyšel. Zatřepe hlavou na znamení, že nevadí a v ten okamžik už má Hydovu paži kolem drobných ramen. I když ty jeho jsou snad ještě drobnější, ale jedná odvážněji, než on sám.
"Samozřejmě." Vydechne rozechvěle, když se Hyde zvedne. Zaznamenal slovíčko Prozatím? Po koncertu se ještě uvidí? Možná.... otáčí za ním hlavu a jemně mu zamává, než si několikrát poposedne na židli a zamračí se na ty dva před sebou. A kde je Ruki a Reita? Rozhlédne se kolem sebe, ale nikde je nevidí. Pak se očima vrátí na bar, uvidí Hyda, jak mu připíjí a znovu se zářivě usměje jeho směrem. Říkal mu Kai-chan... jak důvěrné... je hlavou někde v oblacích a je mu úplně jedno, že je u stolu podstatě sám. Bude si připadat, že Hyde zpívá jenom pro něj. Aoi stihl Hydovi naznačit rozloučení rty, ale neměl moc prostoru přes Uruhovo přímočaré dorážení.
"To je sebevědomí." Řekne mu, když se na něj znovu podívá.
"Ano, já vím. Chtěl bys sedět na mém klíně a nechat si ty stehna tisknout." Má ho v tomhle přečteného, ví, jak moc se mu tohle líbí. Chytne ho za ten jeho prstík, je to pod stolem, a v tu chvíli se zase rozhostí tma a začne hrát hudba. I když nerad, kývne bradou ke Kaiovi, co by tam seděl značně opuštěně. Měli by ho vzít k sobě. A tohle dokončit jinde... potom. Přinutí se od Uruhy trochu odlepit a v tu chvíli k nim dorazí i drinky.
"To je od něho." Řekne jim Kai na vysvětlenou a on si s Uruhou vymění uznalý pohled.
"Asi jsi ho sbalil nebo co." Řekne Kaovi.
"Kde je Ruki? Není mu zase špatně? Říkal, že jde na záchod? " Začne se Aoi starostlivě mračit a zvedat, že tam půjde za ním.




(Konec první části)



1 Bara-chan Bara-chan | Web | 10. února 2019 v 0:19 | Reagovat
Aww :33 Reita a Ruki a opět polibek :33 A sice na záchodcích, ale i tak ta atmosféra mezi nimi byla krásná :33 Tohle se mi vážně líbí :3
Hmm, Hyde se s tím moc nepáře, a Kai-chan je roztomilé :33 Asi bych nad nimi neměla moc přemýšlet a radši se nechat překvapit, jak se to bude vyvíjet :)
2 Tenshi & Akurai Tenshi & Akurai | 10. února 2019 v 20:36 | Reagovat
Záchodky vs kabinky, kdo z koho XD btw. dneska jsme se dostaly k další kabinkové scéně s jiným pairingem a nestačily jsme koukat, tohle se prostě píše samo. XD
Hyde to má chudák těžký a ještě mít bude; nebudu nic prozrazovat O:) Určitě bude mít o zábavu postaráno a Kai myslím taky. Občas rády týráme postavy, ale jenom trošičku! XD
3 Jin Jin | 2. června 2019 v 18:48 | Reagovat
Joooj to je super! Tak konečne poznávam aj ostatných chlapcov, a teda klobúk dolu. Ja sama viem, aké to je ťažké písať za viac postáv a tu ich je vlastne šesť a ešte to pospájať tak, aby odpovede na seba nadväzovali v rámci jedného času... no klobúk dolu. Postupne sa mi vzťahy medzi nimi odkrývali viac a viac a od časti, kde sa k skupinke pripojil Hyde a Ruki s Reitom odišli na toaletu to začalo byť zajímavejšie a zaujímavejšie. Veľmi sa mi páčilo, ako Reita rovno priznal farbu a nesnažil sa vykrútiť a išiel s kožou na trh, keď Rukiho pobozkal a ako vášnivo sa to medzi nimi rozbehlo, hoci tam vidieť, že obaja sú svojimi citmi prekvapení. Hyde a Kai majú skvelý náboj, ako si už od začiatku padli do oka, obaja vedia, na čo sú, takže rozpaky u nich odpadávajú a môže nastúpiť flirtovanie, ale v ňom najviac vynikajú Aoi a a Uruha, kde už len zmienka, že +mali spolu už pár pekných okamihov+ mi rozbehla fantáziu, takže sa už teraz neviem dočkať, ako sa to bude medzi jednotlivými chlapcami vyvíjať *srdiečkaaaa *
4 Tenshi & Akurai Tenshi & Akurai | Web | 11. června 2019 v 11:11 | Reagovat
Ano, tohle byly první hromadné hry a občas to opravdu stálo za to. Byly jsme zvyklé hrát sice za více postav najednou ale různé hry a tohle bylo vlastně poprvé, kdy jsme si to vyzkoušely naostro. Musím říct, že jsem se v tom ztrácela, ale když si uvědomím, jak vypadají naše hromadné hry teď …XD No nic. XD Hodně jsme se od té doby posunuly dál, alespoň já to tak vnímám.
Reita to vzal přímou, vzdušnou čarou, to je pravda. XD Ale celkem mu ta šoková terapie zabírá.XD
Ostatní jsou prostě k sežrání, aspoň mě to zase přepadlo, když jsem se začetla zpětně do téhle hry. Musím si přiznat, že jsem spoustu detailů úplně vypustila a opravdu koukám, co z nás někdy vypadlo.XD


Žádné komentáře:

Okomentovat