Hromadné - Takhle to být nemusí - Část 2.

(pláž)

Ruki, Kai, Aoi, Gackt, Hide

Ruki zírá na Miyaviho a nevěří vlastním uším.

"Nemůžeš co?" Vypadne z něj, ale to už Miyavi slézá z lodi a ustupuje od ní, jako by to byl sám Satan. Cože? Co to dělá? Vždyť to celou dobu chtěl a navíc tak zapáleně stavěl! Nikdy žádný problém nebyl, ž teď! Aoi mu položí dlaň na rameno, ale on ji ze sebe sklepe a oběhne loď. Jde mu naproti a udržuje s ním oční kontakt.

"Miy-chan! Hned pojď sem!" Zavelí, ale Miyavi doslova panikaří, vidí mu to ve tváři. On se snad zblázní! Pozornost všech se teď upírá na něj a Miyaviho, kterého za chvíli bude asi honit podél celého ostrova.

"Miy-chan!" Křikne za ním znovu a sehne se, aby po něm vztekle hodil hrst písku, kterou mu hned sebere vítr.

"Já bez tebe nikam nejedu a chci domů, rozumíš? Okamžitě!" Křičí za ním a Kai na to všechno zírá s pusou dokořán. Ještě před chvílí poslouchal Reitova ujištění, že se o něj postará, přikyvoval a existoval ve svém malém ráji a teď to vypadá, že se od nich trhne další? Trochu podmračeně se podívá po Gacktovi, ale nevypadá to, že by v tom měl mít prsty.

"Musíme jet! Na tohle nemáme čas!" Zavolá, ale vypadá to, že Miyaviho zachvátil strach z moře. Po tom, co se jim stalo, to není nic divného. A svět se pomátl i v Uruhově případě, protože ten najednou houkne na Hideho a pro změnu jet chce. Teď Kai zírá na něho a Aoi ještě víc. Hide odtrhne oči od Miyaviho, za kterým běžel Ruki a obrátí je plnou pozorností k Uruhovi.

"Nevím a zrovna teď mě to zase tolik nezajímá." Řekne mu v odpověď, protože už si pískem razí cestu směrem k němu, popadne ho za obličej a podrží si ho před očima.

"Ty mě chceš s těma svýma vrtochama přivést do hrobu? Víš kolik mi teprve je?" Zeptá se ho a pak ho znovu políbí tak naléhavě, jako by měl za minutu umřít. Mačká ho k sobě, dokud se nepotřebuje nadechnout.

"Nejradši bych tě ohnul přes koleno a normálně ti nasekal." Řekne mu trochu udýchaně a podívá se mu po rukou, kde má nějaké věci.

"Tak šup, už ať jsi na palubě. " Řekne mu a něžně ho pohladí kloubky pravé dlaně po tváři, než stočí oči za hysterčícím Miyavim. A sakra... Aoi obejde pomalu loď a sleduje Miyaviho. Pokud to nedokáže, zůstane tu s nimi a společně s ním taky Ruki? Lhal by si, kdyby se v něm neozvala jistá naděje. Nejradši by šel Miyavimu říct, že se nemusí ničit soubojem s takovým strachem a traumatem, vždyť to bylo strašné, co se jim stalo a on z nich dopadl málem nejhůř, Ruki jim to vyprávěl. Když se ale ozve Uruha, že jede, málem ho porazí. To už by byli kromě něj všichni. Doběhne ho hned, jak

Hide kouká jinam a popadne ho za ruku.

"Hey, Uru-chan, co to děláš?" V očích má strach.

"Nelez na tu loď, je to tak nebezpečné, copak to nechápete?" Nejde mu o to, kdo je nebo není Hide a chápe, že ho Uruha miluje, i když na něj ještě před chvílí nadával, ale tohle?

"Prosím zůstaň se mnou alespoň ty." Naléhá na něj. Gackt to celé pozoruje a nakonec skloní hlavu, promne si dlaní kořen nosu a tiše se rozesměje. Všechno se kolem mění rychleji, než ostrovní počasí. Je asi tisíc věcí, co by mohl udělat nebo říct, ale nakonec se jenom posadí do písku, opře natažené paže o kolena a sleduje tu scénu okolo sebe. Mohl by je přemlouvat jako Aoi, mohl by Miyavimu zkusit pomoct a dostat ho na loď, mohl by… zavrtí hlavou a skloní ji. Chvíli převrací v hlavě, co dělat. Tohle všechno a všechny ty rozbroje kolem odplutí by se vůbec nemuseli dít. A když tvář znovu zvedne, má dojem, že se už definitivně zbláznil. Že to, co vidí, tam ve skutečnosti není. Je jediný, kdo to zaznamenal, ostatní mají plno práce s tou scénou okolo. Zvedne se zase na nohy a pomalu vykročí po pláži směrem k vlnkám, které mu posléze začnou omývat nárty. Míří k nim loď. Doopravdy. Ona bude kotvit. Je ještě celkem daleko, ale je tady. Přijeli. Možná ti, co je viděl včera? Neví… Z koutku očí mu steče jediná slza, když se šťastně usměje a skloní tvář. Zatím je tichý.

Reita, Uruha, Miyavi, Kaz, Hyde

"Já prostě nemůžu …tam." Koktá z sebe Miyavi, protože ho ovládl neskutečný strach, panika vibičovaná na nejvyšší možnou míru. Cítil to už když loď stavěli, jenže teď to na něj dolehlo. Ani vztekající se Ruki s ním nedokáže hnout. Udělá ještě krok zpátky a neustále vrtí hlavou, koukajíc do tváře Rukimu s omluvným výrazem.

"Chci jet, hrozně moc chci, ale nemůžu udělat krok nejde to…" Rozhodí rukama a to je tak všechno, co opravdu dokáže.

Uru chtěl vykročit k Miyavimu a zkusit mu pomoct na palubu stejně jako ostatní, jenže to už si k němu razí cestu pískem Hide a vypadá skoro až nebezpečně, jenže on se ho nebojí. Kouká mu do očí s jemným úsměvem a párkrát zamrká, nechávajíc svou tvář v jeho dlaních. V očích má něco hřejného a skoro až provokativně se pousměje, když ho tak hezky obviní.

"Stejně jako ty mě, jsme si kvit…a nevím…doufám, že jsi aspoň starší." Uchechtne se a víc nemůže, protože ucítí znovu ty pro něj známé rty na svých a nechá víčka spokojeně klesnout. Stojí tam s rukama podél těla a najednou ví, že se rozhodl správně. Nechává se unést ještě dlouho po tom, kdy ho jen Hide mačká v náruči, dokud nepřijde výhružka.

"To ani nezkoušej..." Varuje ho s prstem zapíchnutým do jeho hrudi a opravdu se chystá nastoupit, kdy ho Aoi popadne za ruku. Otočí se čelem k němu a smutně se pousměje.

"Promiň, já musím jet, chci jet…Zbláznil bych se, kdybych ho neměl na očích. Zblázním se možná i tak ale…" Vysvětlí mu to bez obalu a raději se už do očí svého kamaráda nepodívá. Je mu to líto ale…jde za srdcem, konečně.

Rei zatím nepouští ruku Kaie, který kouká na Miyaviho.

"Hele, prostě ho tam dostaneme, to nebude zas takový problém." Pokusí se nahodit alespoň nějaké řešení, pohledem těká z jednoho na druhého, kdo by měl dost sil dostat tam Miyiaviho společně s ním. Muselo by jich být nejspíš víc ale určitě by to šlo nějak udělat.

"Jestli chce jet pojede, to nějak zvládneme." Houkne ještě a sám poposunuje Kaie směrem k lodi, co kdyby si to náhodou rozmyslel, to by rozhodně nerozdýchal.

Kaz mezitím stojí opřený o jeden z kmenů stromu opodál a hází bobule do koruny palmy, kde sedí opelichaná opice. Chvíli sleduje ten povyk a pobaveně se kření, než mu pohled padne na Gakka, který si sedne do písku. Udělá několik kroků jeho směrem s patrnu nejistotou v očích.

" Gakku já…" Začne pomalu, když už je tak krok od něj a těkne pohledem směrem k moři, kde uvidí i on v dálce loď. Stiskne víčka pevně k sobě a jeho nitro se bolestně sevře. Je to znamení, že má mlčet, určitě.

" Pojedeš domů." Broukne nakonec a udělá několik kroků dozadu.+Budeš mi chybět..+

"Tak pánové dost povyku a ty tu loď klidně rozflákej Hide….máte tu taxi." Oznámí nahlas do prostoru, aby se přestali popichovat a teď terpve může začít ten pravý boj o to dostat Miyaviho na palubu. Hyde sebou trhne a podívá se na Kaze, jakoby si z něj dělal srandu, než stočí pohled k moři.

" On si nedělá srandu…Loď slyšíte, žádné trkání na kocábce, je tu loď." Ukáže směrem k připlouvající lodi a střelí pohledem plným hvězd k Aioimu, takže pojednou spolu, aby se mohli zase vrátit s plnou výbavou.

Uru se rozběhne po výkřiku po jejich provizorním plavidlu až na druhý konec, aby jejich záchranu pořádně viděl a jediný, kdo má v očích pořád stejnou paniku je Miyavi, protože jeto sice záchrana ale pořád je tu ten samý problém a on bude muset na palubu. Usadí se do písku s hlavou zabořenou v dlaní a opravdu moc se to snaží rozdýchat. +Seber se, chlape, tohle přece zvládneš…+ Snaží se přesvědčit sám sebe, zatím co Rei s Kaiem se spokojeně objímají, Hyde už míří k Aoimu, aby udělal to samé a o zbytku nemá nejmenší tušení. Tohle pro něj bude to pravé peklo a to by měl skákat radostí, že jede domů. Kaz se mezitím vyhoupne na palubu Hideho lodě a sebere si to, co mu dal a k tomu ještě nějaké zásoby, které měli mít na cestu. Přehodí si bágl přes rameno a plynulým pohybem seskočí z lodi a vykročí směrem k džungli.

Ruki, Kai, Aoi, Gackt, Hide

Ruki už je u Miyaviho a klekne se před něj do písku. Vezme ho za obě dlaně, které pevně stiskne a podívá se mu naléhavě do očí.

"Já vím, vím, co se stalo, ale helikoptéru tady nemáme." Říká mu a snaží se na něj moc nenaléhat, ale nejde to.

"Pojď, prostě to zkusíme." Snaží se ho zvednout na nohy. Tohle vůbec nečekal. Vnímá, že k nim kráčí Reita a Kai, aby mu s ním pomohli a vděčně se po nich ohlédne. Je to jako strkat zpanikařeného koně do přepravníku. Skoro nemožné. Hide se na okamžik zamyslí, když zvedne oči někam vzhůru. On vlastně vůbec netuší, kolik by Uruhovi mohlo být.

"Už ti bylo třicet?" Zkoumá to. Jemu je to teda srdečně jedno, ale asi by měl vědět, kolik je jeho příteli let? Jenže pak se strhne pozdvižení kvůli přijíždějící lodi, on se po ní ohlédne a otevře pusu dokořán. Uruha proběhne kolem něho, ani nepostřehl jeho krátkou debatu s Aoim a už sleduje jeho záda a nadšené vítání lodi. Vrátí pohled na svou dokonalou loď, udělá k ní těch pár kroků a s rozpřaženýma rukama se k ní přilepí.

"To ne!!! To ne!!! Já ji tady nenechám! Víte, kolik mě to stálo práce? Co všechno jsem do toho dal? Chci ji domů!" Křičí.

"A ten dům taky!" Tolik se na tom nadřel a byl přesvědčený, že je zachrání a teď mu to vyfoukne nějaká loď? Aoi pomalu dojde Hydovi po bok a vymění si s ním ten pohled plný lásky. Ještě pořád nevěří vlastním očím, ale poté, co je upře znovu na loď prostě nahmatá jeho ruku a pevně ji stiskne. Trvá dvě vteřiny než mu padne kolem krku a pevně ho obejme. Nechce ho pustit dřív, než bude u nich člun, který je převeze na loď, která nemůže kotvit tak blízko břehu. Gackt se od vln ohlédne přesně v okamžiku, kdy Kaz začne mizet v džungli. Slyšel jeho slova, ale v první vteřině si nedomyslel to jeho Pojedeš a Máte, ale teď už mu to začíná být jasné. Zešílel? Jako kdyby mu neříkal, že neví nic o tom, jaká je tu zima. Nemůže si jen tak zmizet, přestat platit daně a další věci a myslet si, že na něj svět zapomene nebo ho prohlásí za mrtvého, obzvlášť, když Hyde s Aoim chtěli na tomhle ostrově stavět luxusní sídlo. Prostě vykročí po pláži směrem k Hideho lodi, vezme z ní jedno z pádel a potěžká ho v ruce. Celkem svižně dojde nic netušícího Kaze, za totálně zmateného pohledu Hideho, který si ho jako jediný všiml, odkašle si, aby ho zastavil, ale v tu chvíli už se rozmachuje a dobře mířenou ranou do hlavy ho sundá k zemi. Přesně tak, aby mu neublížil a zároveň, aby prostě omdlel. Odtáhne ho domů, ať se mu to líbí nebo ne.

"Zešílels?!" Ozve se za ním vřísknutí Kaie a Satsuki zaječí, jako by Gackt Kaze vraždil. Teď je to on, kdo má pozornost všech a ne Miyavi.

"A pomůžete mi s ním někdo?" Rozhodí Gackt nechápavě rukama.

Reita, Uruha, Miyavi, Kaz, Hyde

Miyavi jen kroutí na Rukiho slova hlavou. Moc se chce pohnout, ale prostě není schopný ani zvednout ruku. Tolik ho ochromuje strach a vstupu na loď. Je to jako zlý sen, ze kterého se nedokáže probudit. "Tak jeďte domů a nějakou pro mě pošli." Zkusí to ještě periferně zahlédne, jak se k nim blíží Rei a Kai s naprosto dokonale šťastnými výrazy, že pro ně loď skutečně přijela očividně ho na ni hodlají dostat klidně i násilím.

"Mám nápad.." Broukne Miyavi nakonec a sáhne po Rukiho svršku, aby z něj kousek odtrhl. Takový širší pruh látky a omluvně se na něj usměje. Nechtěl mu jeho sexy ohoz ničit ale…Bez dalšího otálení si sním zaváže oči, když ho dostanou na palubu a nebude mít kam zdrhnout, může se maximálně zbláznit…ale on CHCE domů! Pak už jen natáhne ruku směrem k Rukimu a nechává své bezpečí čistě v jeho režii. Věří mu naprosto a Rei na Rukiho kývne s jistým výrazem, že mu s ním rozhodně pomůže.

"Bude mi třicet." Prohodí Uru s krátkým pokrčením rameny. Jenže pak se zarazí a kouká nevěřícně na Hideho, jak se nalepí na loď. Skoro by mohl začít žárlit nebo co. Neubrání se tomu, aby protočil očima v sloup a zavrtěl nad ním hlavou. Rozejde se jeho směrem, popadne ho za boky a násilím se ho pokusí od lodi odtáhnout.

"Klidně ti ji nechám přivézt, jen mi nezkoušej říct, že tu hodláš zůstat. Já CHCI domů, rozumíš!" Potlačuje nutkání si dupnout, nechce tu zůstat ani o chvilku dýl. Na to ať Hdie rovnou zapomene. Těší se na svou skříň, své oblečení a pohodlnou postel.

"Klidě tě i svážu, jestli to bude potřeba, je mi to jedno!" Varuje ho nekompromisním hlasem a těkne pohledem za sebe, kdo by mu pomohl. Hyde s Aoiem to určitě nebudou, protože ti se tisknou k sobě a jdou vstříc blížícímu se člunu, které je pravděpodobně všechny odveze na palubu lodi. Jenže Hydovi nejde ani pohyb Gakka pro pádlo a jak míří za Kazem. Stáhne obočí ks obě a otočí se prudce jejich směrem. Tak nějak podvědomě tuší, co hodlá udělat a …měl by mu v tom zabránit!

Kaz zatím vůbec netuší, že se za ním něco děje. Nepočítal s tím, že by ho chtěl někdo odvléct z ostrova přes jeho vůli. Hyde na to neměl…koule a s nikým jiným se tu příliš nebavil. Silně pochyboval, že by ho Gakku nenechal jít. Jenže se prostě spletl. Myslel si, že zmizí v houští jako pára nad hrncem a vrátí se klidně do tábora, tam bude pokrčovat v životě trosečníka. Zarazí se v půli pohybu, když se s hlasitým křikem zvedne papoušek z koruny nad ním a pak nic. Jen tma…

Všichni se po nich otočí, když se ozve křik Satsuke a Hyde se nadechne, aby mu vynadal, jenže…on moc dobře ví, že by Kaze odsud nikdo nedostal jinak. Chtěli se vrátit v plné parádě a přípravy zaberou rozhodně dlouhou dobu, to ví. Kaz by tu po celou tu dobu byl sám.

"Počkej už jdu." Houkne Hyde směrem ke Gakkovi ale rozhodně si neodpustí káravý pohled za styl, kterým Kaze poslal do bezvědomí.

"Nešlo to šetrněji?" Zeptá se ho ještě se zvláštním úšklebkem. Nakonec se jim podaří do člunu dostat, jak Kaze, tak i Hide a MIyaviho, kterému nesundávají kus látky z očí. Klepe se očividně po celém těle a nejspíš se za chvíli odporoučí do mdlob, protože moc dobře vnímá houpání člunu, vydrží až na palubu, kde se o ně začne posádka starat. Je to celkem velká loď, dokonce vybavena i sprchou o kterou se strhne dokonalá bitva a postupně se v ní vystřídají všichni, kromě Kaze, který je pořád ještě mimo. Dostanou najíst, vyfasuj čisté oblečení a všichni jsou v neskutečně dobré náladě. Rei se odmítá pustit Kaie, Miyavi celý bledý, skoro až zelený se krčí vedle dveří do podpalubí a snaží se zůstat při smyslech ale je šťastný, že jedou domů. Hyde si neustále šeptá něco s Aoiem a dokonce si vyptal tužku a papír, aby mohli konečně dát dohromady své velkolepé plány. Uru vyjde ze sprchy jako poslední a pohledem se zastaví v tom Pavoučím, nepatrně pozvedne koutky a kývne hlavou, než zapluje zpátky do podpalubí do jedné z kajut, orchideje tam sice nejsou, ale nejspíš si poradí i bez nich.

Ruki, Kai, Aoi, Gackt, Hide

Ruki odmítavě stiskne rty a založí si ruce na prsou, když se ho Miyavi pokouší poslat z ostrova samotného. Zmateně skloní oči k jeho rukám, které mu právě zničily tričko a už se nadechuje, aby se do něj pustil, co blbne, když mu to dojde. Najednou celý zjihne a oči má plné něhy. Natáhne k němu dlaň a pohladí ho s ní po tváři. Pak s pomocí Kaie a Reity pomůžou Miyavimu na třesoucí se nohy a odvádějí ho do člunu. Kai už nadšeně štěbetá o jejich cestě domů, vykládá, jak se mu bude stýskat po jeho náčiní na vaření a nějaké palmě na pláži a taky vypočítává, jak dlouho jim cesta potrvá. Satsuki a Hiro už sedí v člunu a oni tam za chvíli přibudou taky. Aoi si tam vleze hned za nimi a celou dobu se ohlíží a sleduje Hyda s Gacktem, jak se táhnou s Kazem. On tohle nikdy nepochopí... pořád všichni jak malí. Hide se drží lodi jako klíště a Uru na něj piští a je to celé vlastně k smíchu. Ne, stýskalo by se mu a moc. Musí se sem vrátit. Má tu příliš vzpomínek, i když některé z nich nejsou příliš šťastné, především ten vrak. Jakmile Hide uslyší slova Klidně tě i svážu, pustí se lodi a s jiskrami v očích se otočí čelem k Uruhovi.

"Vážně?" Zvedne provokativně koutky. Celého si ho prohlédne.

"Budeš mít u toho na sobě latexové kalhoty?" Pokračuje dál, zatímco po něm natahuje prsty a chce si ho na sebe namáčknout, ale kolem zrovna procházejí Hyde s Gacktem, jeden nese Kaze za ruce a druhý za nohy a dost u toho funí.

"Padej do člunu Hide, nebo tě praštím taky." Zavrčí Gackt a Hide vezme Uruhu za ruku, poposune si na hlavě kapitánskou čapku a jde.

"Ale dovezete mi tu loď domů! Přísahejte!" No a co, že má apartmán v Tokyu a L.A. Může ji mít klidně v obýváku. Gackt sleduje couvajícího Hyda a odsekne, že nemohl.

"Tohle bylo šetrné, na to, jak mě pořád vytáčí." Řekne mu a ještě pískne na papouška, který se mu snese na rameno.

"Doufám, že nastoupí s námi, jinak Kaze trefí." Mrmlá. Nakonec je člun všechny převeze na loď a oni se dozvědí, že se po nim samozřejmě dávno pátralo. Přes různé stopy a vylučovací metody se nakonec dopátrali až sem a ta loď, co plula včera kolem, je doopravdy nahlásila. Bohužel zbytek posádky byl mrtvý. Satsuki proplakala celou cestu, protože její otec byl kapitán a vzal ji na milost dokonce i Rei. Ruki už je celý voňavý, sedí na na zemi na palubě vedle Miyaviho a tiskne jeho ruku. Spánek si opírá o jeho rameno a snaží se neusnout, ale zřetelně cítí chvění svého přítele. Je mu ho tak moc líto. Ani jemu nebylo dobře při pohledu na stěžen a úzkostlivě sledoval počasí, ale žádné bouře nehlásili. Neví totiž, co by dělali. Podle něj by panika zachvátila většinu z nich. Kaz stále spal a Gackt… byl u něj. I s tím papouškem, který se nakonec taky nalodil. Čekal, až přijde k sobě a hodlal si ho jím usmířit. Sledoval jeho snící tvář a snažil se nezbláznit z vědomí, že mu na něm záleží. Kai s Reitou i Aoi s Hydem měli… jiné starosti. Byli unavení, vyčerpaní, všechno na ně dolehlo a vlastně byli všichni zalezlí se svými partnery a dávali se do kupy. Jediný, kdo měl síly na rozdávání bylo Hide a Uruha. Jakmile totiž Hide spatřil to Uruhovo nenápadné pozvání, z kajuty už ho nemohlo dostat nic dřív, než v přístavu. Byl to obrovský boj, udržet tisk a fanoušky od přístavu, když se konečně živí a zdraví vylodili a v podstatě okamžitě se na ně vrhly jejich rodiny a rozdělily je. Na každého čekalo jiné auto, jiný byt, jiný tým a jiní přátelé a v tom zmatku vítání a vysvětlování nebyl vůbec žádný čas a prostor na nějaké sejdeme se za hodinu u mě. Ostrov byl najednou jako vzdálený sen.

(Konec)