(fotbalové hřiště, šatny)
Reita, Uruha
Rei zaostří na rudé tváře a mrně pozvedne obočí. Tak buď se tu něco děje nebo to bylo opravdu až nečekaně dobré rýpnutí. Možná by se po tom měl začat pořádně pídit ale zase je svým způsobem rád, že se Kai dál nevyptává a těkne pohledem z jednoho na druhého. Je to k zbláznění, on jim přece nechce lhát ale jak by to vypadalo? Takové psí kusy nedělal pro nikoho z nich a přece se jim nemůže tak úplně přiznat, jak to všeho je nebo ano? Jediné, co stihne zabrat je Rukiho oznámení ohledně pátku a Kaiův útěk s Uruhou do sprch.+Tady se něco děje ale vážně+ Proběhne hlavou Reiovi, když za nimi ještě chvíli hledí a pak pomalu stočí pohled na Rukiho.
"Jak dlouho je ta chvíle?" Zeptá se ho bez váhání a a rozhlédne se kolem, kam by se případně mohli na chvilku zašít, je to trochu risk ale z druhé strany ve škole už nikdo nezůstává a na hřiště už nikdo nepřijde. Prostě ho popadne za ruku a táhne směrem k tribunám a zmizí společní s ním pod nimi, kde budou trochu v úkrytu. Najednou má neskutečné nutkání si ho prostě k sobě přitáhnou a políbit. Než nad tím úplně začne přemýšlet, prostě to udělá. Samozřejmě se ještě koukne kolem, jestli tu opravdu nikdo není.
"Ehm…neodolal jsem." Broukne, když se pomalu odtáhne, aniž by pustil jeho pas, za který si ho přitáhl k sobě.
"To mám vydržet až do pátku?" Zeptá se ho smutně a nakloní hlavu mírně na stranu.
"Čau v pátek Ruki." Houkne ještě Uru víc už ale nestihne, protože je tažen Kaiem do sprch a stačí za ním jen klusat a vůbec netuší, co ho to popadlo. V šatnách už nikdo není, to je z jedné strany dobře a z té druhé….Je tu s Kaiem sám, tak jak celou dobu chtěl a vlastně ani neví, co by měl udělat. Přece se tady na něj nemůže jen tak vrhnout? Nebo ano? +Jenom trošku+ Zůstane stát u své skřínky a pozoruje s mírně pozvednutým obočím Kaie, jak si automaticky bere mýdlo a míří do sprchy. Otáčí se celým tělem jeho směrem, aniž by si to pořádně uvědomil a mírně otvírá rty, když se začne svlékat. Zatím mlčí a nic neříká, jen konsternovaně zírá. A zírá ještě víc, když se Kai svlékne celý a jeho hlava se naklání na stranu, jak si zaujatě prohlíží jistě partie.
"Ehm, můžu se přidat?" Zeptá se dřív, než si stačí uvědomit, co že to vlastně řekl a už vůbec to, že stihle přejít až k lavičce, kde se válí Kaiovi věci a už ze sebe svléká triko. Zarazí se v půli pohybu, kdy mu to celé dojde a jeho tváře dokonale zrudnou.
"Uhm." Vypadne z něj, když opravdu hlasitě polkne, s trikem přetaženým přes hlavu ale pořád ještě navlečeným na rukách.
Ruki, Kai
"No asi...já..." Mumlá Ruki a znovu zvedá předloktí, aby se zase podíval na hodinky.
"Asi dvacet mi..." Nakousne to, ale to už ho Rei popadne za ruku a vede s sebou někam pod tribuny. Cupitá za ním sotva mu nohy stačí a když spolu skončí v docela těsném prostoru lešení laviček, které mají nad hlavami, málem se o jednu trubku praští do hlavy, i když je tak malý. Je sem vidět a ne že ne, ale nejsou na ráně. To ale ještě nečeká, co s ním chce odvážný Reita provést. V další vteřině má totiž jeho rty na svých, jeho ruce kolem svého pasu a sám se mírně zaklání, jak se Reitovy rty tisknou dobyvačně proti těm jeho. Svírá mezi prsty jeho bicepsy a v tu chvíli nemá v hlavě jedinou myšlenku kromě vybuchujícího gejzíru emocí. Trochu udýchaně se od něj odtáhne, zmateně se podívá do jeho očí a začervená se ještě o něco víc. Nic z jejich víkendové chemie nezmizelo, naopak.
"Já vím, ale opravdu s tím nic nemůžu udělat." Řekne mu trochu nešťastně. Je úterý, vidí se tak krátce a pak dva dny vůbec. V parku budou všichni, ale lepší, než nic. Stiskne rty, ale pak se k němu váhavě nakloní, zastaví se rty malý kousek od jeho a posléze dokončí ten pohyb. V periferním viděním se mu někdo mihne, on se lekne a trhne sebou, ale neviděli je. Kai honem šteluje teplotu vody, aby byla správně, ale za sebou uslyší jeho hlas. Ptá se ho, jestli se může přidat? Nevěřícně se otočí čelem k němu, jak ho jeho přímočará odvaha vykolejí a ani si neuvědomí, že se mu právě dočista ukazuje. Střelí očima kolem sebe, zdá se, že jsou sami. Za chvíli přijde Rei...deset, patnáct minut? Aspoň něco. Udělá dva krůčky k němu, popadne ho za to triko,které drží a vtáhne k sobě do sprchy bez ohledu na to, že mu zmáčí dres i prádlo, však se převlékne do čistého. Prudce za nimi trhne závěsem a udýchaně se opře o stěnu koutu. Vůbec neví, co to dělá, tváře mu hoří, ví jen to, že s ním chce být alespoň pár minutek sám a jinak, než jako přátelé. Ještě chvíli se dívá do jeho rozpačité tváře, než se od stěny zase odlepí, omotá mu paže kolem krku a přitiskne svoje rty na jeho, stejně jako celé tělo. +Bože můj, stojím před ním nahý...+ Létá mu hlavou rychlostí světla. Trvá asi tři vteřiny, než se z celé situace vzruší, ale uši má jako satelity, kdyby se kdokoliv blížil. Celý žaludek má naprosto vzhůru nohama a není si schopný nakázat, aby ho pustil.
Reita, Uruha
"Dvacet minut je lepší, než nic." Broukne zvláštně podbarveným hlasem Rei, když se na chvíli odtáhnou a on mu koukne do očí s nepatrným pousmáním. Hned na to stáhne mírně obočí k sobě a je na něm vidět, že přemýšlí, jak ho vidět ještě mezitím, bez dotěrných pohledů, nejlíp někde o samotě. Nadechuje se, aby mu ještě něco řekl ale slova mu dojdou, když vidí, jak se jeho rty přibližují. Nakonec se znovu spojí a on se neubrání, aby si do nich trochu nevydechl s jistým náznakem spokojenosti, že to opravdu Ruki udělal sám od sebe. Taky sebou trhne, ale on ten pohyb nezaregistroval a tiše se zasměje. Protáhne bez váhání ruce kolem jeho pasu a chytne se za jeho bedry levou dlaní za pravé zápěstí.
"Zítra jde máma na noční…necháš mi otevřené okno?" Zeptá se s rošťáckým blýsknutím v očích a znovu se k němu skloní, aby se první otřel nosem o ten jeho a znovu si uzme měkké rty v další trochu odvážnější vlně polibků. V duchu si musí pořád připomínat, že by si měl dávat pozor, kdo kolem jde nebo ne ale v Rukiho přítomnosti mu nějak vypíná mozek a nejspíš se sune někam jinam. Pokud všechno klapne jak má a sestra nezabere, že zmizel z pokoje, může přijít až nad ránem, jeden den bez spánku vydrží, to zvládne; kvůli Rukimu určitě.
"Vezmu brambůrky." Dodá ještě s nádechem pobavení, když se mírně oddálí a s pozvednutým obočím mu koukne do očí, co on na to.
Uruha zatím jen stojí pře Kaiem ve sprše jako socha a nezmůže se na slovo. Nepoznává sám sebe, tohle by normálně neudělal, neřekl a najednou to z něj vypadlo a neví, jestli má být rád, že to řekl nebo se začít pořádně stydět a omluvit se. To už se ale Kai otáčí k němu a on se posledními kousíčky vůle přinutí nakouknout se jako první dolů…pozdě už tam kouká a culí se. Dokonce se i zasměje, když ho Kai popadne za triko a vtáhne do sprchy. Plynulým pohybem si ten kus látky, který už je mokrý stáhne z rukou a asi dvě vteřiny kouká na Kaie, tisknoucího se ke stěně sprchy, než se ve stejnou chvíli jako on pohne a ruce automaticky stisknou mokré boky a přitáhne si jej na své tělo. +On je..+ Proběhne mu hlavou, když ucítí Kiaovo vzrušení tlačící se proti jeho klínu.+uhm, není sám+ Dokončí si v hlavě, trvá to přesně dvě vteřiny, kdy je na tom naprosto stejně. Už vůbec o ničem nepřemýšlí, ani si neuvědomí, že mu dlaně sklouzly a Kaiův akorátní zadek.
" Co když…" Vyjde z jeho rtů zadýchaně, na chvíli odtáhne a sjede pohledem mezi jejich těla do jistých partií. Místo toho, aby se vyděsil jako poprvé se jen spokojeně culí.
"Uhm, chceš pomoct?" Zeptá se úplně pitomě ale v jeho přítomnosti prostě přemýšlet nedokáže a trochu nejistě zamíří rukou do Kaiova klína. Na to, že by mohl za chvíli přijít Reita si ani nevzpomene.Chce vidět ten spokojený výraz, jenž mu ukázal před pár dny.
Ruki, Kai
Svým trhnutím ho chudáka taky vyděsil. Znovu se podívá do jeho očí a po Reitově návrhu se kousne do spodního rtu a nechá ho tak, jak zuřivě přemýšlí. Zítra je středa. Rei by přišel tajně do jeho pokoje stejně jako to už jednou udělal. Jsou tu dva aspekty k přemýšlení. Jeden z nich je ten, že kdyby na to doma kdokoliv přišel, následky by byly doslova nepředstavitelné. S tím, jak přísní jeho rodiče byli... No a ten druhý je ten, že si k sobě něco navzájem dovolili a pokud s ním bude úplně o samotě, určitě se budou dít další věci. Chce je? Co když se stane víc, než by si troufl? Má z toho neskutečnou trému. Získá ještě trochu času na přemýšlení díky jejich novému polibku a pak se pousměje, když Rei zmíní brambůrky.
"Uklízel jsem to celou noc. A měl jsem drobečky ve vlasech... že se nestydíš." Broukne.
"Dobře, nechám ho otevřené..." Hlesne pak sotva slyšitelně a tím ho pozve dál do svého pokoje. Sklápí hlavu rozpaky, i když se ho pořád drží a snaží se potlačit červenání.
"Už budu muset jít." Řekne pak, tvář zvedne, vytáhne se na špičky a vtiskne mu hřejivou pusu na tvář. Pak se mu kdo ví jak vysmekne a je pryč. Kai pořád líbá Uruhovy sladké rty a hlavou mu létají všechny myšlenky ohledně toho, jak se na něj Uru před chvílí díval, a ano, rovnou tam dolů, až přes to, jak si vyšli naproti, než se jejich těla tak trochu srazila v obětí. Udýchaně se od sebe oddálí a Uruha se tam podívá znovu. Kai vypadá jako by právě dorazil do popáleninového centra, jakou má barvu v obličeji, ale Uruhovy oči jsou zaujaté a jiskřivé. Cítil jeho vzrušení, ví o něm a v očekávání se mu zachvěje ret, když Uru zmíní svoje Co když, ale místo toho větu dokončí úplně jinak. Ani nepočká na Kaiovu odpověď a on brzy ucítí jeho opatrný dotek, ale musel by být asi úplně padlý na hlavu, aby jeho odpověď byla záporná. Jeho prsty pozná okamžitě, i když spolu tohle dělali jenom jednou. Znovu natiskne tělo dozadu na kachličky a mírně zakloní hlavu a přivře víčka, protože slastný pocit se dostaví okamžitě.
"Uru-chan..." Vydechne a voda mu stéká po tváři. Zasekne se konečky prstů o lemy jeho kalhot, ale má co dělat, aby ho unesly nohy. Oplatí mu to, ale asi až za chvíli, až bude schopný.
Reita, Uruha
Rei je trochu jak na trní, když si Ruki kouše spodní ret a nic neříká. On rozhodně nemá ambice po něm chtít něco, co ho očividně napadlo. Asi tuší, co se Rukimu honí hlavou a vlastně mu to přijde roztomilé. Nakloní hlavu mírně na stranu po jeho poznámce ohledně brambůrek a zatváří se naprosto nevinně.
"Je hezký vědět, že jsi na mě myslel celou noc, když jsi mi nadával." Neopustí si pobavenou poznámku a je úsměv se ještě o kousek víc, když mu hodlá to okno opravdu otevřít. Riskuje tím sice hodně problémů doma, když na to někdo přijde ale za zkoušku to rozhodně stojí. Jen ta představa, že s ním bude moct být delší dobu a ne jen pár minut, které Ruki vyšetří svým kličkováním, zní jako naprosto skvělá věc. Už už mu chtěl pozvednout hlavu mírně za bradu, ale nestihne to a zase stáhne ruku kolem jeho pasu. Spokojeně přivře oči, když mu přistane pusa na tvář a neubrání se krátkému vydechnutí, které se změní v nespokojené, jak se mu vysmekne a už je pryč.
"Ahoj a …" Houkne za ním s krátkým zavrcením hlavou, než se vydá směrem k šatnám s rukama v kapsách a nemizejícím úsměvem na tváři. Uru se mezitím nepatrně pousměje, když vidí, co s Kaiem udělal jen dotek jeho ruky v jistých partiích. Tohle je přesně to, co chtěl vidět a vůbec z něj nedokáže spustit oči. Pomalu se dlaní pohne na jeho chloubě, už se tolik nestydí jako prvně, tohle už mají přece jen za sebou. Udělá půl krok směrem k němu, když uctít prsty za lemem svých kalhot hlasitěji si vydechne, dělá s ním divy jen dotek kůže na kůži a nemuselo by se snad ani dít nic jiného. Místo toho, aby tam jen tak stál a sledovat jeho rty, které jsou mírně od sebe skloní se k němu, krátce ho políbí, než se rozhodne znovu ochutnat i jeho kůži na krku. Udělal to zatím je párkrát ale nemůže si pomoct, aby to nechtěl zkusit znova. Je už celý zmáčený, voda mu stéká po tváři a nutí jej zavírat oči, ono to nevadí, zavíral by je i tak pod přívalem pocitů dokonale ztrácí pojem čase. Však to určitě nejsou bůh ví, jak dlouho. A že Rei je skoro přede dveřmi do šaten, to jej ani nenapadne. Reiova ruka už sahá po klice, kterou zmáčkne a vykročí dovnitř. Otevře rty, aby houkl na kluky, jak jsou na tom, když nikoho nevidí a závěs je zatažený jen na jedné ze sprch. Stáhne nechápavě obočí k sobě, když se rozhlédne. Uruhova skříňka otevřená, Kaiova taky a jeho dres u lavečky. Uru si nejspíš někam odběhl ale má tu boty! Oboje. Bosky určitě nešel. Stáhne obočí k sobě. +To je blbost, aby byly v jedné ne?+ Pomyslí si, než se znovu nadechne a v očích se mu zlověstně blýskne.
"Nechal jsi mi nějakou teplou vodu Kai-kun?" Houkne dost hlasitě, aby ho bylo přes tekoucí vodu slyšet. Ze svého místa se ale zatím nepohne.
Kai
Kai se střetne s Uruhou v další vlně polibků a jakmile se Uruhův nos otře o jeho, posune se k líci a následně na krk, pootočí tvář do strany a udělá mu místo. Uruhova ruka se něžně pohybuje na jeho penisu a nutí ho tiše vzdychat. Má ho plnou hlavu, nic jiného nevnímá, jenom jeho blízkost a to, co s ním provádí. Zrovna se chystal posunout svoje ruce kolem dokola a sklouznout jimi na zapínání jeho kalhot, když se ozve Reitův hlas a to snad rovnou za závěsem, alespoň on má ten pocit. Okamžitě oči prudce otevře a sevře dlaně kolem Uruhových boků, aby se neodporoučel rovnou na podlahu a nesteskl do odpadu společně s proudem vody. Vymění si s ním pohled a je jasné, že musí nějak reagovat. Přiznat to? Nebo to nějak uhrát, ale jak? +Mysli, jsi nejchytřejší kluk ve třídě, tak mysli!+ Snaží se zprovoznit i jinou část svého těla, než je ta dolní.
"Hmm, asi ne!" Křikne v odpověď, aby bylo jasno, že je tam. Protočí očima a narovná se v zádech. "Ty Reii... mám tady takový problém víš... hn... takový ten... klučičí, chápeš... poslal jsem pryč i Uruhu, je... někde asi kouří, potřebuju to dodělat, mohl bys... jen na vteřinku? Nemám tu ručník a zrovna se dost stydím!" Panebože, je to taky kluk, snad pochopí, že má neplánovanou erekci a dává si rande s pravou rukou? To se mladým klukům přece stává. Nenapadá ho, jak jinak ho dostat ze šatny, aby stačili vylézt a obléknout se a zakamuflovat Uruhovu přítomnost tady. Nemá ani ponětí, jak to rozchodí, když je to načaté, nedodělané, ale... bože nedokončený orgasmus je jedna z nejhorších věcí na světě!!!
Reita, Uruha
Uru sebou trhne a zbledne, jako snad nikdy v životě, když se ozve za závěsem Reiův hlas. Málem z toho leknutí i vykřikl a jediné, co ho před tím uchránilo byla jeho vlastní dlaň přitisknutá na rtech. Kouká s vytřeštěnýma očima na Kaie, jak kdyby mohl celou situaci zachránit, protože si Rei očividně myslí, že je ve sprše jen on sám. Těká pohledem ze strany na stranu, jakoby hledal nějakou skulinku, kterou by mohl proklouznout pryč. Je to blbost ale taky to jediné, co může v tuhle chvíli dělat. Kai to začíná zachraňovat a být to v jiné chvíli nejspíš se upřímně rozesměje jeho vysvětlení. Z druhé strany Reiovi ani nelže, svým způsobem. To, že ta ruka nebyla jeho, to je jen drobný detail. Natahuje uši směrem ze sprchy, až se ozve cvaknutí dveří, aby se mohli rychle dát dohromady a domyslet zbytek. Rei zatím stojí na místě, jen odloží svoje triko, které doteď svíral v ruce na lavičku u své skřínky vyčkává a odpověď, chvíli se ni neděje a pak se ozve Kaiův hlas.+Jo to určitě+ Proběhne mu hlavou pobaveně.+A šel v ponožkách, to ti tak věřím+ Pomyslí si jako první, když znovu zmapuje prostor u Uruhova místa.Kopačky a vedle nich i boty do školy. Koutek se mu nepatrně pozvedne.
"Jo jasně, u toho vážně být nepotřebuju." Zahuláká jeho směrem.+Ale co když tu je fakt sám, chceš u toho být?+
" Jak z odtud vylezeš tak mě prozvoň, budu hlídat dveře, aby nikdo jiný dovnitř nešel." Dokončí ještě, než sáhne do kapsy svých kalhot pro krabičku a vyjde ven ze dveří. Nejde daleko, jen se opře u zdi vedle dveří do šatny a rozhlíží se kolem. Pokud je Uru venku, musel by jít tudy, pokud je s Kaiem ve sprše, začíná být vážně zvědavý, jak se budou tvářit, až přijde dovnitř.
Hned jak Uru slyší ten spásný zvuk vrátí pohled pomalu ke Kaiovi a sklouzne i k jeho viditelnému problému a mírně pozvedne obočí.
"Ehm s tímhle by tě asi vidět neměl?" Zamumlá tiše a tváře mu zrudnou. Opravdu mu tu nabízí, že to dokončí s Reiem někde veku, jenž čeká, až bude moct do šatny? A jak mu vysvětlí, že je uvnitř, kdy podle jeho slov hlídá dveře?
"Jsme v háji…nejspíš."
Kai
V ten okamžik, kdy dveře klapnou, pojme strašné podezření, že s nimi jenom tak bouchnul a ve skutečnosti neodešel, ale i kdyby to tak bylo, nemá žádnou šanci udělat cokoliv jiného. Těžko říct, jestli mu to zbaštil nebo ne, ale byl pryč. Kai se natáhne po vodním kohoutku a vypne ho.
"Byl bych nejradši, kdybys to udělal, ale jsem tak nervózní..." Vydechne a zavrtí hlavou. Ještě jednou se k němu velmi naléhavě přitiskne, obejme ho a opravdu důkladně políbí, ale pak poodtáhne závěs a vystrčí z něj hlavu. Reita tam vážně není, za to jsou tam jejich rozházené věci a podobně. "Prolezeš okýnkem, když tě vysadím?" Napadne ho.
"Prostě se oblékneš a tamtudy vylezeš... aby to nepoznal." Ukazuje na okýnko na druhé straně sprch, vedoucí na bok budovy. Ani jeden zatím nestojí příliš o to, aby se jejich románek šířil a sice Reiovi bezvýhradně věří, ale... prostě ještě ne. Vždyť sotva začali. Není na to připravený.
"Já... to nějak rozchodím, já..." Už zase červená...
"Tohle s tebou chci dělat jinak. Jinde...Sám." Už zase se horzně červená a pak se rozesměje.
"Pojď." Vezme ho za ruku a vede ho ven ze sprchy. Honem se začnou oblékat a pak ho vezme k okýnku, je pootevřené, aby se ve sprchách nehromadila pára a taky pach potu.
"Udělám ti stoličku." Řekne mu a pak ho tam vysadí, ale jde to těžko, protože už se zase hihňá.
"Máš ten nejkrásnější zadek v Japonsku!" Šeptne za ním, protože v jednu chvíli vidí jenom ten. "Prosím tě nevypadni tam." Strachuje se a pak se vydá ke své skříňce. Co na plat, že Uru u sebe nemá cigára a že se obul, to nenapadlo ani jednoho z nich. Tlak v jeho klíně doslova bolí, i když už trochu opadá, ale hned tak to bolet nepřestane, když páru neupustil. A stejně má před očima jenom to, co se dělo ve sprše, jeho oči, jeho dlaň, to jak se díval na Kaiovi nahou postavu... úplně zapomene skládat věci do tašky. Zapomněl i na to, že už měl být doma.
Reita, Uruha
"Já vím, já taky." Kývne Uruha na Kaie a bez váhání mu oplatí to přitisknutí i polibek, musí přitom zavřít oči, jak moc je to příjemný, už měl ten samý problém jako Kai, k jeho nejspíš štěstí to dopadlo tím neskutečným leknutím, při příchodu Reie. Počká až Kai zkontroluje, jestli je vzduch čistý a začne se honem sušit a oblékat, taky obouvat.
"To je super nápad...já nemůžu vůbec myslet." přizná se bez váhání a ušklíbne se sám nad sebou, než zamíří společně s ním k oknu. Nechá Kaie, aby se nachystal a vysadil ho, ale začne se tiše smát, když okomentuje jeho zadek.
"Takže jsi mi na něj vážně koukal." Obviní ho měkce, když si vzpomene na poznámku Reie při běhu a málem se neudrží, a sjede zase zpátky do šatny. Naštěstí se mu o nakonec povede a protáhne se ven. Jde to blbě, i když okno není příliš vysoko ale je malé a má, co dělat, aby se do něj vůbec vměstnal.
"Jsem v pohodě." Špitne zpátky do okna, když už stojí pevně na zemi ale zatím se nepohne. Zavře oči, aby se vzpamatoval a nasadil normální výraz. Pořád se musí culit a to přece nemůže. Dlouze se nadechne, vykročí ke dveřím do šatny, kde narazí na Reie opírajícího se pořád bez trika o zeď.
"Tak co, už můžeme dovnitř?" zeptá se ho jakoby nic a kývne hlavou směrem ke dveřím. Zase se začne culit, ale to může zahrát na Kaiův problém, tak snad nic nepozná.
Rei se odlepí od stěny ve chvíli, kdy s zpoza rohu vynoří Uruha. Za prvé má na sobě triko, co měl uvnitř ve skříňce a za druhé má boty, které byly ještě před chvíli uvnitř. +Heh hezká komedie ale udělal bych to stejně.+ Proběhne mu hlavou a na tváři se mu objeví úsměv, v očích k tomu jakési pochopení. Nejspíš proto ho kamarádi nesháněli víkendu.
"Já nevím asi.." Začne pomalu, když se mu v kapse rozvibruje mobil, jak ho Kai prozvoní.
"Jo tak už můžeme ale ty už asi do sprchy nepůjdeš, když máš mokré vlasy. Mm" rýpne si do něj s blýsknutím v očích a nečeká, až se Uru vykoktá a zapluje do dveří, kde je Kai.
"Příště jdu do sprchy první." oznámí mu klidným hlasem, než se sám svlékne a zapluje za závěs. Po pár sekundách vystrčí jen hlavu.
"Ty Uru hezký boty, jsou nový ne?" houkne se smíchem a pak zmizí i jeho hlava a pustí si sprchu, už ji vážně potřeboval.
OMG! Já vám snad začnu nahrávat nějaká reactions videa, protože já fakt nevím, co k tomu dodat... :DD Doslova se tu mlátím smíchy, ale zároveň se tlemím jak idiot a červenám se i za ty dva a furt jsem naměkko z Reity a Rukiho :33
Aww, Kai a Uru byli ve sprše fakt sladcíí :333 A já jen doufala, že bude Rei s Rukim co nejdéle, a to nejen kvůli nim dvěma :D Ale zároveň jsem byla i tak trošku (zákeřně :D) zvědavá na jeho reakci :D Ale že byli Rei a Ruki pod tribunou k sežrání :33 Aww :33 Líbí se mi Rukiho myšlenkové pochody, nesmělost a zároveň odvaha :33 Reita si zaslouží 10/10 za svou rytířskou statečnost (stejně je to super představa, jak se drápe za Rukim :33 Romantik, a ani o tom neví :D) a taky za své pozorovací schopnosti :D A pak taky pochvalu za jakýsi kus taktu, že těm dvěma okamžitě nedal najevo, že si všechno domyslel... (i když to jeho popichování je taky super :D No jsem zvědavá, jak Kai a Uru budou dál přemýšlet, jestli teda ví nebo neví... :D Na druhou stranu mají na něj páku s Rukim! :D ) A Kaiovi dávám 10/10 za odvážnou výmluvu! I když mu asi nic jiného ani nezbylo :D A Uruha byl taky super, jak zdrhal oknem :D - no, tohle mají s Reiem trošku společné, i když u Reity to má trošku jiný význam... :D
No nemůžu se dočkat na pokračování! A nevím, na co se mám těšit a být víc zvědavá, jestli na Reitu s Rukim, Uruhu s Kaiem, nebo na to jejich společné setkání :333
Aww, Kai a Uru byli ve sprše fakt sladcíí :333 A já jen doufala, že bude Rei s Rukim co nejdéle, a to nejen kvůli nim dvěma :D Ale zároveň jsem byla i tak trošku (zákeřně :D) zvědavá na jeho reakci :D Ale že byli Rei a Ruki pod tribunou k sežrání :33 Aww :33 Líbí se mi Rukiho myšlenkové pochody, nesmělost a zároveň odvaha :33 Reita si zaslouží 10/10 za svou rytířskou statečnost (stejně je to super představa, jak se drápe za Rukim :33 Romantik, a ani o tom neví :D) a taky za své pozorovací schopnosti :D A pak taky pochvalu za jakýsi kus taktu, že těm dvěma okamžitě nedal najevo, že si všechno domyslel... (i když to jeho popichování je taky super :D No jsem zvědavá, jak Kai a Uru budou dál přemýšlet, jestli teda ví nebo neví... :D Na druhou stranu mají na něj páku s Rukim! :D ) A Kaiovi dávám 10/10 za odvážnou výmluvu! I když mu asi nic jiného ani nezbylo :D A Uruha byl taky super, jak zdrhal oknem :D - no, tohle mají s Reiem trošku společné, i když u Reity to má trošku jiný význam... :D
No nemůžu se dočkat na pokračování! A nevím, na co se mám těšit a být víc zvědavá, jestli na Reitu s Rukim, Uruhu s Kaiem, nebo na to jejich společné setkání :333
No ale to by jsi rozhodně mohla!!! XD Nebo alespoň reaction sound by se hodil, co ty na to? XD Nám by to udělala ohromnou radost, aspoň by jsme porovnávaly hlasové reakce s těmi našimi. XD
Chudáček Reita, ten je z Rukiho úplně v ....XD Já být Reitou, ak se asi vážně neudržím a nedám se tak snadno odradit. Bych jim asi nic nedala zadarmo ale já jsem trochu škodolibý člověk no. XD Mě osobně poslala Kaiova výmluva do kolen, tohle byl zase další, dle mého brilantní počin Tenshi, protože mě tím dokonale dorovnala ale prostě to tak krásně sedlo do hry! Jen se těš!! Tohle téma se prostě píše samo. XD
Chudáček Reita, ten je z Rukiho úplně v ....XD Já být Reitou, ak se asi vážně neudržím a nedám se tak snadno odradit. Bych jim asi nic nedala zadarmo ale já jsem trochu škodolibý člověk no. XD Mě osobně poslala Kaiova výmluva do kolen, tohle byl zase další, dle mého brilantní počin Tenshi, protože mě tím dokonale dorovnala ale prostě to tak krásně sedlo do hry! Jen se těš!! Tohle téma se prostě píše samo. XD
Žádné komentáře:
Okomentovat