Hromadné - Příště jdu do sprchy první - Část 1.

(fotbalové hřiště, šatny)

Kai

Pro Kaie bylo doslova utrpení trávit neděli bez Uruhy a hlava se mu doslova vařila vymýšlením všemožných výmluv, proč by měli být spolu pořád. Všechno se mu zdálo podezřelé a navíc spolu ani nepracovali. Záviděl Reitovi jejich společný čas v bistru, ale když byl s ním, bylo to ještě horší. Chodili spolu do stejné třídy a jeho úkol byl Tvař se jako obvykle, ale dělalo mu problém neviset na něm očima, neotáčet se po něm dozadu, protože Kai seděl v první lavici a Uruha uprostřed a rovnou za ním, ani ne na kříž a nesnažit se ho dotknout, když to bylo nevhodné. Rei zatím nepojal žádné podezření a oni mu to ještě neřekli, bylo moc brzo. Pondělí bylo dlouhé, po tom museli všichni na brigádu a navíc se musel hodně učit, ale v úterý byl fotbal a fotbal znamenal jejich trojici po kupě! Pořád si lámal hlavu s tím, jestli to Uruhu nemůže přejít nebo, co když potká nějakou fakt pěknou holku, nebo co když se to někdo dozví nebo... nebo... neboooo! Při převlékání stojí raději čelem proti skříňce, div v ní nemá zaraženou hlavu, aby na něj zase necivěl. Někdy tou dobou už do něj Reita rýpe, že nějak není ve své kůži a že mu dnes nakope zadek na penaltách, ale to je jako by do Kaie někdo píchl. Tak to teda né! Tím spíš ne, že se Uruha bude dívat. On a Rei byli hrozní rivalové nejen ve fotbale i přes fakt, že byli přátelé a zatímco si přetahuje dres přes hlavu, komentuje to vyzívavými poznámkami a snaží se nečervenat Uruhovým úsměvům a povzbuzením. Jakmile jsou na hřišti, trenér jim nařídí rozcvičku, která trvá pomalu déle jak všechny zápasy, co kdy hráli, ale při takových sedech lezích, klikách nebo dřepech se docela dobře povídá a rozhodně to nebude nikomu divné, že oni tři jsou po kupě. Opravdové peklo nastane při běhání v kruhu, protože se nějakým zvláštním způsobem Uru dostane v chumlu těl před něho a on sleduje jeho pozadí, až z toho zakopne. Kdyby ho Rei nepřidržel, snad by se tu přede všemi natáhl a vyslouží si tím další jeho tázavý pohled.

"Promiň, honil jsem matiku ještě ve dvě ráno." Řekne omluvně a podle pravdy, protože co zameškal o víkendu u Uruhy, musel někdy dohnat. Už jen proto, že horší známka než A v něm probouzela noční můry. No a co! Chce jít na univerzitu!

Reita, Uruha

Jak nejlíp popsat nedělní rozpoložení Uruhy bez Kaie?? Totálně mimo, nejspíš. Nedokázal se soustředit na nic, a když měl utřít nádobí a dal už asi po páté lžičku do lednice místo do šuplíku, poslala ho máma radši do pokoje, aby si šel odpočinout nebo učit, protože jí byl stejně k ničemu. V pokoji to bylo ještě horší a nezlepšovalo se to ani další dny. V pondělí ho čekala brigáda s Reiem, který do něj neskutečný rýpal po celou dobu a snažil se rozpoutat další bitvu s jídlem. Jenže ani, když Uruhovi dopadl na hlavu salát na to nereagoval, vzdal to i Rei. Chvíli se snažil z Uruhy lámat, co se děje, že je úplně mimo ale ten jen zamumlal něco o tom, že se doma chytli s mámou a proto není ve své kůži. Setkal se s chápavým výrazem a poplácáním po rameni. Styděl se za to, že Reitovi lže, jenže mu přece nic říct nemohl, jak by se na ně pak díval. Za to Rei vypadal, jakoby přes víkend vyhrál minimálně ve sportce. Házel úsměvy na všechny strany a co chvíli koukal do telefonu a usmíval se ještě víc.

"Našel sis holku nebo co?" Zeptá se ho Uru, když po brigádě mířící domů ale místo odpovědi se mu dostane jen zahuhlání ve stylu, co blbne. Rei měl za sebou totiž naprosto luxusní sobotu a hlavně neděli, kdy se vypařili na festival. Užili si to naprosto dokonale, od popichování, před zvláštní pohledy a po občasné doteky, když koukali na to samé ve stáncích. Ruki mu pomohl vybrat naprosto dokonalou basu, černo bílou, velmi hezky propracovanou a on si od něj nechal na jedno místečko napsat malé ozdobné R pro štěstí. Ve škole to ani s jedním není o nivc lepší. Uru má jednu velkou výhodu oproti Kaiovi, vidí na něj přímo z lavice a neodtrhne od něj pohled ani na vteřinu. Občas si dokonce neuhlídá výraz a mírně se usmívá. Největší trapas přijde ve chvíli, kdy ho učitel vyvolá a on není schopný odpovědět, protože samozřejmě nedával pozor. Po dobírání, jestli se náhodou nezakoukal, jen zrudne a sklopí pohled k lavici, naštěstí už ho nikdo dál netrápí, až na Reie, který se mu samozřejmě dobrácky zasměje. Jak jinak. Rei je totiž přesvědčený, že za to může ta holka z parku a v životě by ho nenapadlo, co spolu jeho dva kamarádi o víkendu dělali. Hlavně má trochu jiné starosti a to je to, jak zase dostat Rukiho z domu a být s ním chvíli samotě. To odpoledne na golfu v něm zanechalo hodně, a s každou chvíli, kdy je bez něj se to stupňuje. Ani myšlenka na fotbal jeho rozpoložení moc neovlivní. V šatně svou hlavu trochu rozptýlí dobíráním Kaie a Uruha ho brání a podoruje zuby nehty, ostatně jako vždycky. Zabíračka v podobě rozcvičky ho nutí přemýšlet hlavně nad tím, jak se dýchá a kolik toho ještě vydrží. Uru je na tom jak se zdá podobně.

"On se snad zbláznil." Houkne Uru pořádně, už opravdu nemůže a to přijde na řadu ještě běh.

"Dávej přece bacha. Neříkej, že už tě rozhodí i Uruhův zadek." Dobírá si Kaie Reita, když po zakopnutí tak tak zachytí a málem se odporoučí k zemi taky. Tohle škobrtnutí jim vyslouží další deset kliků-za odměnu- a pak už přijde rozběhnutí po hřišti a začnou trénovat přihrávky. A chvíli už jsou splavení i ti, kteří doteď nebyli. Polovina z nich dostane křiklavě oranžové rozdělovníky na dresy a Rei už to prostě vzdá, přetáhne isi triko přes hlavu a natáhne jen ten rozdělovník. Udělá to tak polovina týmu, dneska dostávají pořádnou zabíračku, jen co je pravda.

Ruki, Kai

Rei doslova uhodí hřebíček na hlavičku a Kai zakopne po druhé. Naštěstí trenér viděl jen ten první nedostatek, takže za chvíli už vedle sebe s Reiem dělají kliky a doléhá k nim Uruhův rozčarovaný komentář. Kai zatne zuby a maká, co to dá, až mu svaly na pažích nabíhají a když se začne dělit tým, samozřejmě si dá záležet na tom, aby stál proti Reitovi. Zahrne si rukávy kolem ramen, vyčaruje tak tílko a natáhne si golmanské rukavice, aby ty jeho penalty mohl pochytat. Postaví se do brány a mírně se předkloní, několikrát tleskne rukama o sebe a rychle zalétne očima dozadu za něho, jestli je tam Uru a jestli se náhodou nedívá. Dívá... Kai zčervená, ale je to jako dodávka nové energie, uvědomí si, že mu to dělá dobře a že se před ním chce blýsknout stůj, co stůj. Vrátí pohled k Reiovi a kývne, že můžou. Jeho polonahá figura ho nechává dokonale klidným, horší je to s Uruhou a faktem, že mu sluší podkolenky. Opravdu hodně... má neskutečné nohy... jede očima výš, ještě kousek výš a - dostane první gól. Kluci okolo se rozesmějí a na jeho adresu přistane několik poznámek. Stiskne pevně víčka a začne se soustředit, ale... znovu zalétne očima dozadu za něho, teď na tribunu, kde se sedí na lavičkách nějaké holky. Některé jsou přítelkyně členů týmu, některé tu chodí slintat a balit ostatní, pár se jich učí... a asi desátou řadou se proplétá drobná postava s brýlemi na nose, taškou přes rameno a batohem v rukou. Reitovým batohem...

"Ruki?" Vypadne z Kaie a dostane další gól. Nový hurónský smích kolem. Nepochybuje ale o tom, že Rei se taky ohlédne. Ruki měl být na rehabilitaci - kvůli páteři. Doktorka mu ale volala, že je nemocná a schůzka se odkládá a on se domníval, že není možnost, jak by to matka mohla zjistit a tak si našel na nástěnce rozvrh vedlejší třídy a rozpis tréninků fotbalového kroužku a rozhodl se, že se na Reitu zajde podívat a donese mu ten batoh. Zažili spolu od pátka opravdu hodně a asi nejvíc na golfu. Neděle byla mnohem víc v přátelském duchu, ale už dlouho se tak uvolněně nebavil a s někým si tolik nerozuměl. Mohl si dovolit být opravdu sám sebou, a když ho Rei požádal, aby mu kytaru podepsal? Bránil se, že ji hned zničí, ale zároveň se cítil neskutečně vyjímečně a věděl, že je pro něj stále speciální. Že ho to v noci nepřešlo. Psali si, ne moc, kvůli výpisům na jeho čísle, něco odeslal po netu z počítače a o své dnešní návštěvě mu neřekl. Jak by mohl, před chvíli o svém volnu taky nevěděl. Dosedá na lavičku a chce ho začít hledat očima v tom chumlu dole. Má ho okamžitě. Stojí proti bráně na této straně hřiště, na sobě má jen nějakou překážející svítivou věc a jinak nic a on se dokonale zasekne na jeho odhaleném těle, které zatím ještě neviděl s pusou jemně od sebe. Několik desítek vteřin neví, že Kai zvedá ruku a zdraví ho a pak sebou trhne a taky nepatrně zamává. Odkašle si, i když v okruhu několika metrů nikdo není a radši vytáhne sešit z angličtiny. Musí civět do něj a ne na Reitu, jinak mu prasknou skla v brýlích, jak je jím oslněný. Tohle sám od sebe nečekal. Naštěstí nejspíš nečervená, jen se na svém místě zahnízdí a zasune bradu do límce košile s pocitem, že je tak míň vidět. Ale to by si nesměl sedat až nahoru.

Reita, Uruha

Uruha si sice neopustil rozčarovaný komentář ale z druhé strany sledovat, samozřejmě jen po očku Kaie, jak klikuje je…Možná by si měl začít dávat pozor na své myšlenky, jinak dopadne jak u sebe doma v pokoji, když měl svůj problém. Jenže tady by to mělo mnohem horší důsledky. Radši se nutí ke klidu a odvrátí od nich pohled, který se samovolně přesune zase zpátky na Kaiovy bicepsy, jak kdyby mu někdo tu hlavu chytil a otáčel tím směrem. Pro jistotu se radši vzdálí a jde chystat míče, aby byly připravené na penalty, kde přijde samozřejmě na řadu špičkování těch dvou. Uru se střetne pohledem s Kaiem, kývne mu hlavou a usměje se na znamení, že má jeho podporu. Sám přešlapuje na místě, aby mu svaly nevychladly a on mohl pak jít na řadu. Rei se chystá k první střele a Uru mezitím pomáhá chystat lahve s vodou pro ostatní, jak ho pověřil trenér, zrovna se ohlédne a padne první gól. Rei se vítězoslavně usměje a se zatnutou pěstí máchne k tělu.

"Ale ale, tady dneska není někdo ve formě." Rýpne si do Kaie se smíchem a pomalu se chystá na další. Pohledem kontroluje Kaiovo soustředění a ve chvíli, kdy kouká na tribunu střelí druhý.

"Tak se to dělá." Houkne hlasitě na celé kolo a tváří se nad míru spokojeně. Uru zaostří na Kaie, když kouká směrem …k holkám? +Nekoukej se na ně, nesmíš se na ně koukat!!!+ Proběhne mu hlavou skoro vyděšeně, když i on zahlédne Rukiho, který kouká na Reie. Kdyby to nebyl Ruki a nebyl to kluk, snad by si řekl, že nad ním slintá, to se mu určitě zdá. Ale taky by mohl Reie trochu vyvést z míry a nakonec se rozhodne, že to přece jen zkusí, aby Kaiovi trochu pomohl. Přistoupí tedy k němu, než se rozběhne na další penaltu.

"Skoro to vypadá, že tě náš nový kamarád hodně žere." Houkne tak, aby ho neslyšel nikdo jiný. Rei se zrovna chystá rozběhnout a uprostřed pohybu se koukne na tribunu, kde opravdu sedí Ruki a kouká se na něj? Ne, teď kouká do sešitu a má jeho batoh? Vážně? Komentář Uruhy ho dokonale vyvede z míry. K jeho štěstí balón sice trefí ale bránu mine asi o tři metry. Tiše si zanadává a střelí pohledem po Uruhovi, který se očividně dobře baví a Kai už se směje taky.

"Uklouzlo mi to." Brání se co nejlépe a zajede si rukou do vlasů, aby se dostal do normálního rozpoložení a znovu těkne pohledem k tribuně. Zasekne se na Rukim, koutky mu mírně vystoupají výš.+Ty brýle mu hrozně sluší+ Zasní se a trhne sebou, když má na rameni ruku jednoho svého spoluhráče, stojí totiž mezi dalším střílejícíma Kaiem v bráně, takže prostě překáží.

"Copak Reii bereš na Rukiho?" Strefí se do něj Uru tiše.

"A ty na Kaie?" Vrátí mu to Rei obratem a se smíchem do něj šťouchne, oči ale mluví za vše a on svou náklonnost jen špatně skrývá, takže radši stočí pohled stranou a zamíří k lahvím s vodou u tribuny a mávne i na Kaie, aby se k nim pak přidal. Rei po vzoru Uruhy odšroubuje víčko, přiloží hrdlo ke rtům a pohledem zase vyhledá Rukiho a málem se u toho polije.

"Sakra." Zanadává si, když už se mu směje i Kai, který přišel za nimi a radši si tu lahev vylije na hlavu, aby se trochu vzpamatoval. Uru mezitím dloubne ramenem do Kaie, který už pak vychytal vlastně všechno a tváří se …hrdě.

"Šlo ti to"+slušelo ti to+ Pochválí ho ještě tiše a dovolí si na něm zakotvit o něco déle očima, naštěstí je taky uhnaný, takže nejde vidět, že je v rozpacích.

Ruki, Kai

Kai sklouzne očima zpět k Reitovi a vidí, jak mu Uruha něco šeptá. V dalším okamžiku už Rei kope do míče a ten odletí div ne mimo hřiště.

"Tohle je fotbal, ne super bowl!" Křikne na něj Kai a rozesměje se, až se předkloní, plácne se dlaní do stehen a po tvářích mu tečou slzy. Neslyšel sice, co Uru šeptal Reitovi, ale za to vidí, jak se Rei plete a pořád ohlíží a propadne novému záchvatu smíchu. Trenér dá pauzu, než se vrhnou na zápas a tak se taky přimotá k lahvím, kde se dostane do Uruhovy blízkosti. Je zpocený, tváře má rudé a neskutečně voní... no ano, vůně jeho těla je pro Kaie něco, co mu způsobuje zatmívání před očima. "Děkuju." Hlesne v odpověď a široce se a něj usměje.

"Ruki má Reitův batoh, všiml sis toho?" Řekne mu znovu šeptem, zatímco se Rei polévá vodou a znovu za jejich novým známým zalétne očima, jen tak nenápadně.

"Jak se tohle stalo?" Položí řečnickou otázku. Rei měl být s klukama v klubu, alespoň jim to tvrdil a pak u babičky a...

"Ty Reii, jaké to vůbec bylo v tom klubu? Stálo to za to?" Vybalí na něj z ničeho nic a v očích mu zaplane jeho pověstná škodolibost. Ruki hledí do sešitu div ne z dvou centimetrové vzdálenosti, ale když oči znovu zvedne, Rei na sebe zrovna vylévá obsah lahve a jemu zase klesnou rty od sebe a zasekne se na něm očima. +To dělá naschvál!!!+ Obviní ho v duchu. Jeho přešlap na penaltách přehlédl. Pak už vypukne nefalšovaný zápas a on může beztrestně hledět, jak ho napadne. Je přece zaujat výsledkem týmů!!! Nutno dodat, že si občas prohlíží i kluky, jak jim to jde a jsou všichni tři opravdu šikovní. Kousne se do rtu a zastydí se, když si uvědomí, že on hraje golf. Že ho Rei viděl hrát golf. Proboha, vypadá před nimi jako idiot. A ty jejich postavy... všech tří. Stydí se ještě víc. Z angličtiny nemá vůbec nic a když trenér odpíská konec a hráči se začnou trousit do šaten, do sprch, domů nebo za přáteli, pomalu se zvedne a loudavě se proplete mezi lavičkami i s jeho batohem. Schází schody směrem k nim a zastaví se u okraje trávníku. Nikdo mu nevěnuje pozornost jen oni a pomalu k němu všichni vykročí. Pozdraví se navzájem a on spíš něco zahučí, ale nesměle se usměje. Od parku je neviděl, jen slyšel, že jim nepřekážel.

"Šlo vám to fakt dobře. Teda já... fotbalu vůbec nerozumím, ale..." Radši zmlkne a natáhne ruku s tím jeho batohem. To jídlo, co bylo uvnitř, už tam jaksi není... Ne, že by mu chtěl lézt do věcí, ale přece se to nezkazí, no ne? Ehm... no nic, ať na to radši přijde sám a později.

Reita, Uruha

Uru se málem rozplyne, když se na něj Kaii tak kouzelně usměje. Nejradši by ho po§padnul a…+Uru, klid!!!+Napomene se v uchu ale v očích mu svítí, jako snad ještě nikdy v životě. Nenápadně se poposune ještě o kousek blíž ke Kaiovi, když už se ho nemůže dotýkat a…no všechno ostatní. Začíná si lámat hlavu nad tím, jak by zase mohli být někde o samotě, aby to nebylo nikomu nápadné ale to by musel být nejspíš na druhém konci města, aby mohl začít přemýšlet v Kaiově přítomnosti mu to nejde vůbec. Střelí pohledem k Rukimu a Reiův batoh očitě pozná.

"Ne, vůbec jsem si toho nevšiml" Zareaguje na jeho postřeh trochu překvapeně a střelí krátce pohledem k Reiovi, který se zrovna hodlá napít z druhé lahve. Jenže to se ho Kai zeptá na klub a on se málem utopí. Rozkašle se prudce a mírně zlomí v pase, snažíc se trochu popadnout dech.Proč se ho ptá? +Reii nebuď paranoidní!+

"Nooo, já tam nakonec nešel…" Přizná se upřímně s krátkým pokrčením rameny.

"Po večeři jsem si lehnul a usnul" Vymluví se jednoduše a v první chvíli mu nedojde, proč se Kai ptá.

"Musíme na hřiště." Pobídne oba dva. Je to pravda ale taky s vyhne dalším otázkám. Na trávníku, už je zase ve formě, všichni tři jsou a řádně si to užijí. Se smíchem si sbírají svoje věci a pošťuchují se ale zároveň navzájem chválí, kdo co udělal dobře. Všimnou si Rukiho, který jde očividně k nim a všichni se s ním pozdraví. Reitovy se zvednout koutky o něco výš, aniž by si to vlastně uvědomil a v očích se mu zablýskne. Má před nimi všechny společné chvilky o víkendu a hned by si ho s radostí zopakoval.

"Díky, snažíme se." Prohodí bez váhání a převezme si od něj batoh, když v tom mu to docvakne. Už mu došlo, proč se ho Kai ptal na klub, všiml si toho batohu.

"Ruki mi v neděli pomáhal vybrat basu na festivalu a neměl si kam dát nákup" Vysvětlí jim to bez sebemenšího zavání. V duchu se plácá po rameni a v nestřežený moment na Rukiho mrkne, aby to kluci neviděli. Bylo to zrovna ve chvíli, kdy si Uru s Kaiem vyměnili pohled s mírně pozvednutým obočím.

"Tak basu říkáš…" Zopakuje po něm Uru.

"Jenom aby." rýpne si do nich ještě jednou.

"Být Tebou mlčím nebo Kaiovy řeknu, jak si a něj koukal když klikoval." Dobírá si ho Rei na zpátky a věnuje mrknutí i Kaiovi.

"Podnikneme něco?" Hodí nakonec otázku do prostoru a pohledem na chvíli zakotví pohledem na Rukim a pak budou muset s kluky do sprchy, jinak se za chvíli a něco přilepí.+Já bych věděl na co.+

Ruki, Kai

Ruki vůbec nepochopí, proč Rei z ničeho nic začne klukům vysvětlovat, kde se vzal jeho batoh a proč navíc lže. Asi je mu hodně z toho vidět na výrazu, protože on a slovo nakupovat jde dohromady jenom pokud jde o oblečení, ale fakt si nenosí v batohu nákup!!! Není máma! Nicméně mlčí a nepráskne ho, ale Kaiovi už začíná svítat. Prý usnul, v pátek večer, on? Nesmysl... Ne, že by se zlobil, že byli s Uruhou sami bez Reie, ale něco v tom vězelo, to je jasné. Radši jen pokyvuje hlavou a dělá, že mu to zbaštil, ale u toho loktem dloube do Uruhova boku a snaží se neculit. Uru zpochybní nákup kytary, kterou měl Rei dostat až na narozeniny a Kai o tom taky hodně přemýšlí, ale pak padne poznámka o klikování, on po Uruhovi střelí přistiženým pohledem a neví, jestli se má tvářit vyděšeně nebo zamilovaně. Mohl se Rei už něčeho dohmátnout nebo jim jen vrací rýpání? Jenže on je najednou úplně rudý. Kai najednou pocítí nutkání radši zmizet a podívá se na Rukiho. Ten se nadechne a zkontroluje hodinky.

"Mám už jen chvíli, než budu muset, měl jsem být na rehabilitaci, ale když mi klapne test, můžeme se vidět v pátek. Třeba v parku? Pokecáme." Řekne jim a Kai toho ihned využije.

"Tak jo, uvidíme se všichni v pátek. My... jdeme do sprchy." Oznámí, rozloučí se a vezme Uruhu za loket, jako že jdu napřed. Budou spolu aspoň malou chvilku sami. Ruki zůstane s Reiem sám na okraji hřiště. Kolem jsou nějací studenti, ale nikdo jim nevěnuje pozornost. Ruki najednou přijde o všechna slova, polkne a skloní před ním oči. Nervozita narůstá raketovou rychlostí. Rei je pořád bez trika, tady... zpocený... a jsou na veřejnosti. Není schopný se přimět zase se na něj podívat a flekatí mu krk. Kai mezitím zajde s Uruhou do šaten, kde už skoro nikdo není. Rozhlédne se kolem, sprchy jsou skoro prázdné a bezmyšlenkovitě si vezme ručník a mýdlo. Vykročí do nich a svléká triko ještě za chůze.

"Byli někde spolu. A nepozvali nás." Rozvíjí svoje teorie směrem k Uruhovi, aniž by věděl, kde přesně je. Shodí ze sebe zbytek oblečení, odloží ho na lavičku a vkročí do sprchy. A pak mu to dojde. Málem se opaří, jak ztuhne a zapomene regulovat kohoutky.

1  Bara-chan | Web | 4. července 2019 v 0:51 | Reagovat

Awwwh... No, kdybyste viděly, jak se u toho křením :33 A občas se víc uchechtnu a občas se víc rozpustím :DD
Hrozně se mi líbí tohle jejich odolávání-neodolávání a zároveň tajnůstkaření jeden před druhým, kdy vlastně mají všichni moc plnou hlavu té své osudové osůbky, na to, aby si pořádně všimli toho, co se děje kolem nich :'DD I když teda Rei má postřeh, aspoň dokud se neobjevil Ruki :33 Na druhou stranu má i takovou výhodu/nevýhodu, že s Rukim není ve třídě :D To chudák Kai... no a Uru... :D
Ale fakt se mi líbí i ty jejich poznámky a pošťuchování :D To je prostě takové zlaté :33 No já se hrozně moc těším, jak to bude pokračovat, a taky jsem zvědavá, jak na sebe budou všichni reagovat, až se to jeden o druhém dozvědí... a jestli se k tomu přidají i Aoi s Kazem... :33 Hm, to bude parta! :33

2  Akurai | Web | 4. července 2019 v 19:53 | Reagovat

Já se u těch her taky neskutečně křením. Tohle jsou prostě úplně úžasné začátky a hrozně mě to baví a užívám si to. je to takové nevinné, oproti ostatním storyčkám. Takové oťukávání a jedna velká neznámá. Někdy se musím hodně krotit, abych to opravdu nepřepískal a dávám si brzdy v hlavě. XD Rei vnímá svět a realitu, dokud nemá před očima Rukiho, ten ať je v jakémkoli příběhu, tak si dokáže úplně dokonale omotat všechny.XD Až se to dozví? Udělá hromadnou oslavu, že to mají všichni stejně. XD Ne sranda.XD