(koncert)
Ruki, Aoi, Kai
Celý den proběhl na Rukiho vkus dost hekticky a to i přes to, že Reita šel ještě s Kaiem běhat. On sám jel rovnou na místo koncertu, aby si prošel naprosto všechno, od prodávaných předmětů, po osvětlení, zkoušku mikrofonu, no prostě všechno. V tuto chvíli už mají za sebou šatnu i makeup a lidé pomalu začínají postávat před klubem. On sám ještě stojí dole pod pódiem a sleduje zrovna rozehřívajícího se Kaie za bicími. Postupně se tu během dne vystřídali, každý zkoušel svůj nástroj a za chvíli dojdou i kluci, aby si to vyzkoušeli společně. Kaiova energie je k neuvěření, je znát, že je od včerejška silně nabitý, sám neví proč, protože když šli hledat Reitu, byl stejná hromádka neštěstí jako on sám a on se ho ještě nestačil zeptat, co se stalo, že takhle změnil. Byl jejich sluníčko, ale tohle? Jakmile si Kai všimne, že na něj Ruki kouká, zvedne dlaň a zamává mu a tak mu zamává nazpět a dál prochází zvukovou zkoušku s technikem.
Kai sám je opravdu v dobré kondici, neskutečně ho nabíjí včerejší jízda taxíkem a těšení se na to, že ho v davu uvidí. Hyde, Kei... jakkoliv, před lidmi to první, v soukromí to druhé. Při myšlence na soukromí protočí paličky v dlaních a pokračuje do chvíle, než se objeví i Aoi s Uruhou, každý už sahající po své kytaře a stoupající si na své místo. Reita je vzadu a cosi řeší se svým vlastním technikem na basu. Nakonec se ještě odeberou dozadu, když se klub začne plnit. Pak už zbývá jenom jejich vzájemné povzbuzení, bez kterého nezačnou žádný koncert a nástup. Je vyprodáno, to už jim v poslední době problém nedělá.
Reita, Uruha, Hyde
Reita vytáhl Kaie na běh jen pár kilometrů, samotnému se dneska moc nechce. Jenže ten malej ďábel ho předběhl levou zadní, nikdy v něm neviděl tolik energie. Nakonec proběhla sprcha, když se vrátili, Ruki už samozřejmě jel na místo a začal odvádět kus práce. Padlo i pár otázek od kluků, na kterém jim odpověděl, tak nějak neutrálně a rozhodně vyvracel názory, že se něco stalo. Nakonec ho nechali přece jenom být, i když někdy si vševidoucí pohled neodpustili. Konečně vyrazí na místo, kde už Ruki létá z místa na místo a ostatní si postupně vyzkoušejí všechny nástroje. Reita ale vůbec není spokojený, ten zvuk prostě stojí za houby, tak se ho snaží ještě doladit. Zato Kai je jak motorová myš, dokonce chvíli přemýšlí, jestli si něco nevzal na povzbuzení, kdyby ho neznal, tak by si řekl, že rozhodně. Kouká na něj ještě chvíli, když už má všechno přichystané a nakonec všichni zamíří dozadu, kde postávají, pošťuchují se a celkově panuje celkem dobrá nálada, na to, co se včera dělo. Proběhne povzbuzení před začátkem, než se halou rozezní jejich hudba. Všechno jde podle plánu, nic se nekazí, dav šílí. Uruha si neopustí občasné laškování s Aoiem, což způsobuje skoro až davovou hysterii a on se nedopustí občas přimotat k Rukimu, je to dobrá příležitost a věří tomu, že on si jí nenechá ujít. Dokonce od něj dostane slabou facku, když si před něj klekne.
Venku už se začíná stmívat. Hyde celý den strávil ve svém malém apartmánu, který má jen pro sebe. Hlídá si soukromí, vždycky to tak bylo. Jeho myšlenky má však jen jediná osoba, se kterou se včera večer rozloučil, než se vrátil na místo, kde našel svou večeři ve stejném stavu. Musel se najíst, jinak by dnes nemohl nikam jít, zvláště mezi takový počet lidí. Má za sebou několik schůzek, ostatní vyřizuje jeho agent, občas se stane, že se dostanou do novin jeho přes den zatažené závěsy a to už je hodně. Už asi hodinu pozoruje západ slunce, jehož paprsky pronikají škvírkou mezi těžkými závěsy a ani se ze svého křesla nepohne. Cigaretu má vloženou mezi prsty, sem tam si pohraje se rty, ale nezapálí si, možná až za chvíli. Vyšvihne se na nohy, až se venku úplně setmí a oděn ve volných kalhotách, košili a dlouhém kabátu až po kotníky vyrazí ke dveřím, kde z věšáku stáhne klobouk, nasadíc si jej na hlavu. Cesta mu trvá jen chvíli, využívá stíny, ztrácí se v nich, aby byl, co nejdříve na místě. Všechno potřebné, co mají doručit po koncertu do Kaiových rukou, je už zařízeno. U vstupu na něj vyhazovač koukne se staženým obočím, než mírně pozvedne hlavu, aby mu bylo vidět do tváře a ukáže mu lístek. Pozná ho, někdy to není úplně na škodu a více, než ochotně ho provede boční chodbou až před stage, kde má naprosto dokonalý výhled a nemusí se mačkat mezi ostatními. Stojí těsně pod jedním ze světel, dopadá na něj jeho záře, naštěstí si ho nikdo nevšímá, za což je rád, taky kdo by koukal ke světlům, to je jasné. Sám si podupuje nohou do rytmu s rukama v kapsách svého kabátu, usmívá se, ale jeho oči dopadají jen na jedinou osobou, tu za bicími. Vypadá vážně naprosto dokonale, energicky; nedokáže z něj pustit pohled, i když celá show je skvělá, jindy by to jistě ocenil.
Ruki, Aoi, Kai
Všichni očekávali, že to dneska bude stát za houby, ale nakonec v sobě sebrali nějakou neuvěřitelnou energii a dali do toho všechno. A publiku se to líbilo. Ruki byl v pohodě díky snad urovnanému vztahu s Reitou, dokonce si neodpustili jisté blbnutí mezi sebou. Nebrzdily ho ani hlasivky, pěkně si do toho mikrofonu zařval, Kai byl za bubny jak utržený ze řetězu a Aoi vystřihl dokonalé sólo společně s Uruhou, evidentně jsou na sebe naladění víc, než obvykle, což teď rozhodně nebylo na škodu. Kai neměl moc času ho hledat očima, protože si nemohl dovolit vypadnout z rytmu a pohled do davu fanoušků byl vždycky velmi rychlý. Všiml si ho až při jedné přestávce, kdy Ruki promlouval k publiku a hecoval ho. Zdržel se u pohledu do jeho očí dost dlouho, koutky se mu zvedly dokonale vzhůru a vzápětí ho smetla tréma jako by hrál poprvé v životě. Ne, před někým jako je on to nechcete podělat. I kdyby mu z něj nebrněl celý žaludek, byl to pořád hudebník světového formátu, něco jako políbený génius, co vyprodával haly od prvního okamžiku, kdy vlezl na pódium, na rozdíl od nich. Oni si svou slávu museli nejdřív zasloužit. Když se pak všichni douklání, poděkují a slezou z pódia, poplácá se ještě s klukama po zádech, ale nezamíří za nimi do jejich šatny. Nepochybuje o tom, že ho někdo pustí do prostor pro personál a tak vykročí dlouhou úzkou chodbou, hledá ho očima a doufá, že se potkají tady. Ideálně sami.Hyde
"Byl jsi dokonalý Kai-chan.." Promluví jako první, když se odrazí od stěny a vydá se pomalým krokem jeho směrem.
"Nic lepšího jsem snad v životě neviděl..ne určitě ne.." Pokračuje dál, když se zastaví krok před ním a natáhne k němu paži s růžemi s mírnou úklonou hlavou.
Ruki, Aoi, Kai
Kai si ho všimne v momentě, kdy se sám pohne a posouvá svůj klobouk, aby mu bylo vidět víc do tváře. Zastaví se na místě, nadechne se a stočí oči na květiny. Dojde mu, že jsou pro něj, ale nějak tomu nemůže uvěřit. Rozpačitě, ale široce se usměje. Je strašně zpocený, přes rameno má ručník, tričko úplně mokré, ale měl by strach, že kdyby se šel ještě sprchovat a převlékat, Kei mu uteče, protože si bude myslet, že ho snad nechce vidět. Nakonec dojde až k němu a znovu se nejistě zastaví, neví, jestli si může dovolit ho třeba obejmout nebo dokonce dát mu pusu...
"Ty lháři. Viděl jsi toho tolik, sám máš nejlepší bubeníky kolem sebe." Zasměje se.
"Ale krásně se to poslouchá. Děkuju." Řekne mu s jemnou úklonou a pak si květiny přebere. Okamžitě do jejich okvětních plátků zaboří celý obličej, ani ne nos a nadechne se se zavřenýma očima. Pak se mu znovu podívá do očí.
"Nádherné květiny. I za ně děkuju." Řekne mu a přemýšlí, co teď. Má ho vzít za nimi? Mezi kluky? Není to blbé? Žádné jiné soukromí tu moc není, všude je někdo, klub se teprve vylidňuje. Nakonec si řekne, že by to klukům vadit zase tak nemuselo a kývnutím hlavy mu naznačí, aby šel s ním. Nejdřív se přesvědčí, že žádný z nich není nahý a pak ho pustí k nim. Při tom si rozpačitě přehrabuje vlasy a odkládá květinu do jedné z váz, protože už jich tu je víc. Vyslouží si dloubnutí do žeber od Aoiho, který se s Hydem přivítá podáním ruky a samozřejmě ho pozve posadit se k nim. Ruki zrovna sedí před svým zrcadlem a opravuje makeup, protože mají samozřejmě v úmyslu jít se ještě trochu bavit.
"Vy půjdete sami nebo s námi?" Zeptá se a hledí na Hyda skrz sklo zrcadla.
Reita, Uruha, Hyde
Prohlíží si jeho tvář, i když je zpocený vůbec neztrácí nic ze svého kouzla, které v něm vidí. Mírně se usměje s krátkým skloněním tváře k zemi, když ho nazve lhářem a pak znovu vystoupá pohledem do jeho očí.
"Myslím, že bych se dvakrát nerozmýšlel je vyměnit..."Začne pomalu ale nakonec se přece jen krátce zasměje.
"Žertuju...kapela je jako rodina, ale to Ty jistě víš.." Dokončí klidným hlasem, chvíli ještě odolává pokušení si ukradnout polibek, než přece jen zruší vzdálenost mezi nimi a s krátkým položením dlaně na jeho bok jej políbí. Toužil to udělat už ve chvíli, kdy ho viděl na pódiu, samozřejmě to v tu chvíli nebylo možné.
"Není vůbec za co, to je maličkost..." Ujistí ho vážně, než se nechá odvést do jejich šatny, kde jsou všichni.
"Dobrý večer pánové..opravdu skvělý koncert..." Řekne upřímně, když si podá s Aoiem ruku a kývne a pozdrav i ostatním. Usadí se obkročmo na židli s předloktími položenými na opěrce a položí si bradu na složené ruce, sledujíc každý pohyb Kaie, jen do chvíle, než je osloví Ruki, hledíc na něj skrze zrcadlo.
"Já osobně nejsem proti, ale samozřejmě záleží na Kaiovi a na ostatních, jestli se můžu přidat..." Zkonstatuje nakonec s úsměvem, rozhodně nezapomněl, jak si ho šli s Reitou proklepnout. Ještě, než stihli vejít do dveří, vrátil se zrovna Reita z krátké sprchy už v čistém oblečení. Černé volné kalhoty, černý upnutý nátělník a dva pásky volně visící kolem pasu, samozřejmě na nich nechybí cvoky. Podá si také ruku s Hydem, i když se mu pořád na něm něco nezdá.
"No já to nějak přežiju.." Neodpustí si rýpnutí, ale není v tom vyloženě nic zlého. Chystá se zamířit k zrcadlu, aby si dal do kupy vlasy a nasadí pásku na nos, než někam vyrazí, ale po cestě si vyslouží drcnutí do ramene od Uruhy, že se má chovat slušně. Reita je ale už myšlenkami u Rukiho a jeho jedinečné příležitosti pokračovat ve své cestě k cíli, dnes večer to musí rozhodně dopadnout lépe, než včera. Uru už je taky v čistém a podařilo se mu narovnat vlasy podél tváře, než se ohlédne na Aoie s mrknutím, nasadíc si brýle s černými obroučkami.
"No jasně, klidně pojďte s námi, teda pokud Kai vyloženě netouží po soukromí.." neubrání se poznámce a rozhodí rukama v gestu já jsem připraven.
Ruki, Aoi, Kai
Ještě teď má Kai z toho jeho doteku kolem pasu a políbení nohy jako želé... Kei s ním hrozně cvičí. Není si jistý, jestli je to jeho přirozená povaha nebo takhle dokáže sbalit naprosto každého, ale on je úplně paf z každého jeho gesta, úklonu hlavy nebo dlaně před ústy, když se směje. Strašné... jako puberťačka s rozházenými hormony. Kluci souhlasí, že může jít Kei s nimi a on je jim za to upřímně vděčný. Koneckonců jestli půjdou věci jako včera, skupina se mu napáruje a on... by si připadal asi vážně divně. Začervená se, když Uruha pronese tu poznámku, ale nic na ni neřekne.
"Taky si skočím do sprchy." Oznámí Kai, aby bylo všem jasno a zmizí. Ruki si mezitím pudruje nos u zrcadla, když se u něj objeví Reita a vymění si s ním škodolibý pohled. Jemu se ta jeho poznámka líbila.
"Díky za kompliment." Řekne upřímně Aoi, když jim Hyde pochválí vystoupení. Od něj to je jako zlatá medaile. Chvíli uvažuje, jestli má vyslovit otázku, kterou má na patře nebo to nechat být, ale nakonec se rozhodne to říct.
"Vážně se ti líbí, pořád se na něj díváš." Pousměje se a mluví samozřejmě k Hydovi a o Kaiovi. Ruki má opět pohled upřený skrz zrcadlo na staršího hudebníka, tedy alespoň od nich, co ví mělo by mu být tak o deset let víc, ale vypadá to, že spíš míň. Šťastlivec... Čeká, co odpoví. Hyde má tolik projektů, že je na to jejich randění upřímně zvědavý, ale přál by mu to. Pokud to ten támhle myslí jen trochu vážně. Nakloní hlavu blíž k Reitovi a zašeptá.
"Náš maličký Kai manželkou velkého hudebníka." Ušklíbne se pobaveně a nakonec vstane od zrcadla. V tu chvíli už je zpět i Kai, převlečený, kalhoty, košile, sako - jeho oblíbená kombinace. Úsměv má už zase od ucha k uchu a rentgenuje očima tváře kluků v marné snaze zjistit, o čem si tady zatím povídali a jestli je všechno ok. Ještě rychle zasedne na Rukiho místo, aby zkulturnil i svůj obličej, po očku stále pozoruje Keie v zrcadle a pak už můžou konečně vyrazit.
Reita, Uruha, Hyde
"Výborně, takže asi půjdeme všichni.." Prohodí Kei s jasným poděkováním v hlase, že se může přidat, i když je mu jasné, že dva z nich, by ho tu nejradši neviděli. Možná mají lepší odhad na ehm lidi, než ostatní. Nesmí nad tím příliš přemýšlet, neměl by tu být, ale je. Buď jak buď nějak to dopadne, ale on se prostě Kaiovi blízkosti nechce vzdát, je příliš slabý na to, aby ho nechal být, i když by měl. Jednou to ale přijde, pokud to zajde dál, jednou se to všechno dozví a bude...bude to konec. Zálibně se na Kaie podívá, když jeho tváře zrudnou a nehledíc na to, že nejsou sami si zaujatě zkousne spodní ret.
" Není za co Aoi..byl jsem opravdu unešen.." Odpoví mu bez váhání, ale pohled z Kaie spustí až zmizí za dveřmi sprchy. Trochu ho mrzí, že upíří nemají rentgenové oči, teď by se celkem rád kouknul.
" Ano líbí..má jisté kouzlo, které jsem u nikoho dlouho neviděl.." Odpoví mu bez okolků, když si znovu pohodlně položí bradu na ruce.
Retia se mezitím dává dohromady a po očku kouká na Rukiho, který samozřejmě střílí pohledem skrze zrcadlo, ani se mu nediví, taky by to nejspíš dělal, kdyby k tomu měl vhodný úhel. V tom ho do nosu praští jeho vůně a on se neubrání spokojeně nadechnout, aby ji měl v hlavě, co nejvíce.
"A nebude to spíš naopak..?" Zašeptá mu zpátky, když naznačí rukou jejich výškový rozdíl a má, co dělat, aby nevyprskl smíchy, ani ve snu by o nenapadlo, že Hyde všechno slyší.
Uruha se mezitím na chvíli vyvalí na pohovku a nadatluje zprávu Aoiovi, jestli si s ním zase dá ploužáka, jsou přece do klubu a on už má zase náladu jej provokovat. Pak ale najde na netu číslo na větší taxi, kam by se všichni vešli.
" Taxík tu bude za pět minut, tak jdeme!" Zavelí, než se vyhoupne na nohy, dloubne Aoie ukazováčkem do břicha, se smíchem zamíří ke dveřím a do taxíku a nezavře pusu, až na chvíli v klubu, kdy si vybírá drink.
Ruki, Aoi, Kai
Ruki musí okamžitě zkřivit obličej a kousat se do rtu, jak má co dělat, aby se nerozesmál společně s Reitou. Jako obvykle si jedou na společné vlně názorů a jsou teď trochu škodolibí. On má nejmíň co mluvit s tím kolik měří, jenže je to pravda. Hyde vypadá jako balící top třída a Kai je ten, co se tady červená jako panna. Co ví on, s klukama pletky měl, ale nespal. Co ví on... Když se Kai objeví, udělají mu s Reitou místo u zrcadla a odeberou se za ostatními na gauč. Bez okolků si zapálí, dělají to naštěstí všichni a co si stačil všimnout on, Hyde to dělá taky.
Aoi mezitím celkem spokojeně sleduje Hydovu klidnou tvář a jeho upřímné vyjádření, nějak ho zatím nenapadlo pochybovat o tom, že by to nemusela být pravda. Koneckonců má to přímo před očima. Pak mu pípne telefon, tak ho vytáhne z kapsy a podívá se na displej. Uru, co leží naproti němu. Pousměje se, ale nepodívá se na něj, aby nebyl nápadný a ihned mu napíše odpověď, že ploužák je samozřejmost. Už to zase začíná, ten třaskavý koktejl hrozí, že se znovu namíchá a jemu to tak nějak nevadí.
Nakonec se všichni zvednou a společně se vydají k taxíku, Kai zamyká, aby zůstal s Keiem sám na chvostu skupiny a jen tak mimochodem si po cestě proplete prsty s těmi jeho. Kluci si povídají celou cestu v autě, on s Uruhou mluví nejvíc a samozřejmě se co chvíli směje na celé kolo. Prostě to nedokáže ovládat. Vybrali si jiný klub, než včera, aby z města taky něco
poznali. Tenhle je mnohem větší a všichni tady vypadají hodně dobře. Uvnitř hraje skoro rocková hudba, která hned nakopává do nálady a jakmile se všichni navalí k baru, už zase klepe prsty obou dlaní do rytmu. Rukimu se podaří ulovit stůl v jakémsi zákoutí odděleném ze dvou stran stěnou. Jsou to takové gaučíky, je tam pohodlí a trochu soukromí. Odtud mohou nerušeně pozorovat všechno a zároveň je snad nikdo nepozná, je to celkem ve tmě. Brzo se tam přemístí i se svými drinky. Není taneční typ, to k životu úplně nepotřebuje, protože mimo stage je vlastně docela stydlivka a tak těká očima po ostatních, co hodlají podniknout oni.
Reita, Uruha, Hyde
Klub. Na ten včerejšek Reita sice nemá dobré vzpomínky, ale tenhle vypadá mnohem líp. Dokonce tu mají i k zemi přišroubované barovky, no aspoň s nimi nebude moc házet, kdyby náhodou. Tenhle fakt ho svým způsobem pobaví. U baru si každý objedná, co chce a nastává okamžik usazení, když Ruki najde vhodné místo. Samozřejmě se bez váhání posadí vedle něj, ani papír by se mezi ně vešel a nakloní se k jeho uchu, tentokrát mnohem blíž, než by po pravdě musel.
"Mám u Tebe ploužáka, za to jak si se ráno vypařil...dokážeš si představit tu palbu otázek..?"zašeptá, když se jakoby náhodou otře rty a pomalu se narovná, aby pozvedl svůj drink, dneska měl náladu na něco jiného, než pivo, i když to má jen jednu barvu rudou.
"Tak na dnešní koncert...a na to, že to vždycky dáme na výbornou.."Prohodí vesele, když se řádně napije.
Hyde rozhodně nehodlá pouštět Kaiovu ruku, nepustil ji za celou cestu taxíkem a ani, když vchází do klubu. Opře se pravým předloktím o bar a druhou má položenou na jeho kříži, jakoby měl v plánu jej bránit před kýmkoliv nebo čímkoliv, ale sám si neobjedná nic koktejlového jako ostatní, jen panáka whiskey v široké sklenici, ale bez ledu. On na tyhle koktejly nikdy příliš nebyl. Po vzoru ostatních a s rukou stále kolem štíhlého pasu, se rozejde směrem ke stolu, usadí se automaticky po jeho boku a bez váhání si přehodí paži kolem jeho ramen, pohrávajíc si s konečky příjemně vonících vlasů. Být to na něm, už by tu nic jiného být nemuselo, ale samozřejmě se vždy zapojí do rozhovoru, když má k tomu co dodat. Je na něm vidět, že je v příjemném rozpoložení, cítí se mezi nimi velmi dobře. Neodolá ale pokušení se naklonit blíže k němu a zabořit lehce nos do jeho vlasů se spokojeným zavrněním.
"Nádherná vůně...o té se mi bude snad i zdát.." Složí mu kompliment, ale prozatím se od něj neoddaluje, jen si jemně nosem probojuje cestu k jeho tváři, po které přejde rty a věnuje mu krátké líbnutí. Mohl by to udělat ještě milionkrát a neměl by dost. Je jako magnet, nedokáže mu odolat a zároveň v sobě potlačuje svou podstatu.
S Uruhou šijou všichni čerti, už od chvíle, kdy překročil práh klubu. Sem tam se neubrání zavlnění v bocích a pohledem rentgenuje parket, kdo a co se tam motá. Kdyby to bylo úplně na něm, nejspíš popadne Aoie a nehledě na protesty, by se vydal hledat podobnou místnost jako včera, jenže....není si úplně jistý, jestli by ho tím v střízlivém stavu spíš nevyděsil. Pozvedne drink společně s Reitou, a dlouze se napije, než vytáhne párátko s třešničkou a zoubky ji pomalu začne stahovat mezi své rty, koutkem oka sleduje, jestli se chytil ten, kdo měl. Snad ano...musí!
Ruki, Aoi, Kai
Ruki sedí mezi Dvojicí Aoi x Uruha a Reitou, Kai s Hydem sedí na opačném konci pohovky. Do boku ho hřeje Reitovo teplo a on dostává trochu prostoru si konečně oddechnout a pustit k myšlenkám taky něco jiného, než dnešní koncert. Pravou rukou si pohrává se skleničkou, točí s ní pořád dokola a hledí do jejího obsahu. Měl by mít s Hydem celkem hodně témat o kterých se bavit, ale zatím nedostali moc prostoru a upřímně, on byl komplikovaná povaha, co k sobě lidi pouští výrazně obtížněji, než ostatní. Navíc ten vtíravý pocit, co s Reitou měli. Z úvah ho vytrhnou Reitovy rty, které jsou najednou tak blízko, až mu způsobí brnění kůže na spánku. Hned na to vyprskne smíchy a přikryje si dlaní ústa, protože tohle mu opravdu nedošlo, ale umí si to živě představit.
"Promiň." Řekne mu pobaveně, když k němu stočí oči a usmívá se. Nejradši by byl u toho, aby slyšel, co jim odpověděl, ale v tu chvíli už si vzájemně připíjí.
"Kampai."
Kaiovo sedmé nebe opět dosahuje svého vrcholu, protože ho čeká další večer v jeho dokonalé společnosti a navíc se k němu Hyde chová jako by spolu minimálně už nějaký čas chodili. Je to hrozně hezké. Jde si hrozně přímočaře za svým, bez okolků, bez studu a při tom pořád v rámci galantního chování a naprostého klidu. On tedy v klidu není ani trochu. Všechno uvnitř něj cvičí s jeho orgány a brnká na emoce, tím víc, čím se Hyde dotýká jeho vlasů nebo čehokoliv jiného. Poslouchá jeho hlas, když mluví, dokonce sám zůstává nezvykle ticho, jen se pořád co chvíli směje. Trochu ho to přejde, když ucítí jeho nos ve svých vlasech a obrátí k němu oči, které září jako hvězdy. Nakloní tvář trochu blíž k jeho rtům, když se o ně Hyde přede všemi otře a někdy v tu chvíli ho napadne, že se zamiloval. Za nějakých dvacet čtyři hodin, to je slušný výkon. Asi by se moc nezlobil, kdyby šli kluci tancovat, ideálně všichni čtyři a tenhle koutek jim nechali, ale něco mu říká, že Ruki se jen tak na nohy nezvedne.
Aoi pobaveně sleduje obě dvojice, ale je za ně podivně šťastný. Oboje to vypadá upřímně a nabíjí ho to příjemnou pozitivní energií. Kdyby takhle probíhal každý den, byl by to ráj na zemi. Sedí na opačném kraji, než Hyde, ale pohovka je do U, takže na něj dobře vidí. Když natočí oči do strany a spatří jimi Uruhu a jeho počínání s třešní s očima upřenýma do jeho vlastní tváře, musí se opřít o opěru a rozesmát se. Zavrtí nad ním hlavou. Ne, ten to z hlavy rozhodně nepustil. Nejvyšší čas zase se na to opít, jinak z něj bude nervózní. Pořádně se napije ze svého drinku.
Reita, Uruha, Hyde
+Jenom promiň, to jako myslí vážně...+ Proběhne Reitovi hlavou, když si s ostatními připije a hned zase Rukiho provrtá pohledem.
" Já Ti dám promiň, tak já Ti zahřívám postel a pak jenom promiň...?" Zaútočí na něj s pobavenými jiskřičkami v očích a nějak přestává řešit všechno kolem. Musí si do něj pořádně rýpnout tím správným způsobem, ráno se to celkem povedlo, takže teď je na řadě druhé kolo. Založí si skoro až naštvaně ruce na hrudi, ale je to jen krycí manévr, aby ho mohl za trest dloubnout ukazováčkem do žeber a hodně široce se na něj usmát stylem 'já nic to samo'.
" Málem mě donutili se přiznat k něčemu co nebylo...hlavně Uruha...někdy je vážně k nesnesení..." Zamumlá pobaveně s protočením očí v sloup, když ho zahlédne, co právě předvádí za divadlo a ti dva, to je kapitola sama o sobě.
Pro Keie momentálně přestalo existovat všechno, kromě jeho společnosti. Nedokáže se vůbec soustředit a i když se tváří naprosto klidně, v klidu není ani trochu. Nemůže se jej přestat dotýkat, nemůže se donutit přestat mapovat každý milimetr jeho tváře, opojný pocit, který se dostává do hloubky jeho kdysi mrtvé duše, jenže teď se v ní začíná objevovat světlo a on neví, jak dlouho je možné ho živit. Bez přemýšlení se pousměje, když natočí mírně tvář jeho směrem a pomalu, velmi pomalu zvedne dlaň v větším prstenem na ukazováčku, položí na jeho líc a palcem zlehka přejede po horním rtu. Zase ho vábí k sobě, jakoby na něj volal, ať ho ochutná a on rozhodně nechce odolávat dlouho.
"Budou se na mě Tví přátele zlobit, když se neovládnu a políbím Tě?" Zeptá se s hlavou mírně na stranu, šeptajíc své slova do jeho rtů, když od nich zvedne pohled, špička jazyka se krátce objeví mezi rty, které o sebe nakonec jemně promne. Nepohne se, je rozhodnutý počkat na odpověď.
Uruha mezitím špulí skoro až nafučeně rty, když se Aoi rozesměje. Tak tohle od něj opravdu nečekal. Měl se rozplývat, ne se mu smát. Přejde ho to, když vidí, že sáhl po svém koktejlu a je mu jasné, co za tím stojí. Nebo možná jsou tu dvě možnosti, aby z něj nebyl nervózní anebo...ne druhá možnost tu není. Nakloní se k němu ale jen trochu.
"Přestaneš být ze mě někdy nervózní..?" Rýpne si do něj a poposune si brýlečky o několik milimetrů blíže ke kořenu nosu, než mírně pozvedne obočí, sáhne po vlastním drinku a natáhne s ním ruku k němu, aby si mohli přiťuknout. Za ty roky by už ho ta nervozita taky mohla trochu přejít, no ne?
Ruki, Aoi, Kai
Aoi po nich vrhne pohledem, když na celý stůl zazní to o zahřívání postele a ostatní okamžitě zaostří a nastaví uši, aby se dozvěděli o jejich ránu víc. Snaží se potlačit červenání, ale vůbec mu to nejde. Zírá na Reitu, netuší jestli ho zabít na místě nebo radši prchnout na záchod nebo někam a nakonec si promne rty a ucpe si pusu drinkem. Uhne bokem prudce do strany, až loktem vrazí do Uruhy a hladina drinku se nebezpečně zhoupne.
"Byl bys schopný si tu věc, co se nestala, vymyslet a oni by ti všechno uvěřili a chtěli pokračování." Řekne mu a Kai už se zase hlasitě směje, tentokrát jim. No ano, on se žádných krachů kapely kvůli jeho vztahu bát nemusí. Nemusí? Co kdyby si uvědomil, že má na tohohle Hyda míň času, než by chtěl? Opustil by je? To snad ne...? Už zase na něj útočí všechny tyhle pochybnosti a strachy. Prostě moc přemýšlí, ostatně jako vždycky. Zapije to tak moc, že dopije svůj první drink a dokonce jako první.
"Koktejly už ne, potřebuju něco jiného." Prohlásí.
Kaiův úsměv opadne v okamžiku, kdy si Hyde začne nárokovat jeho plnou pozornost a dotýká se jeho rtů. Klesne očima na tu špičku jazyka, na kterou dívá co chvíli. Je to jeho zlozvyk, ale úžasný zlozvyk. Ví vůbec jak sexy vypadá? Jistě, že ví. Pak padne ta otázka a jeho začne napadat jako moc by se zlobili, kdyby jim řekl, že se uvidí ráno.
"Doufám, že ne, myslím, že toho mají sami na práci dost." Odpoví mu, i když Ruki zrovna moc v erotickém rozpoložení není, jenže vidět ho tak je malá vzácnost. Pak už nečeká, až to Kei udělá sám, prostě jemně pohne tváří tak, aby se dotkl rty jeho sametových. Nestrhává to před nimi v nějakou náruživou záležitost, je to spíš něžné a opatrné, ale donutit se přestat začíná být dost nemožné.
Aoi vypustí brčko ze svých plných rtů a stočí k Uruhovi oči.
"Asi ne. Nestýskalo by se ti po tom? Co tvoje instinkty lovce?" Trochu si ho dobírá, ale zároveň ví, že z nich dvou je on sám ten, co se stydí, při tom by si mohl říct, že snad nemá za co. Je se sebou i svou postavou spokojený, Uru-chan ho zná jako nikoho, hudebník je prý dobrý.... za co by se tak styděl? Nakonec si povšimne Kaie s Hydem, drcne jemně do Uruhova předloktí a kývne mu, aby opustili stůl.
"Zatančíme si?" Zeptá se ho a nabídne to očima taky Reitovi s Rukim, ale Ruki rozhodně vrtí hlavou, že ne. Místo toho sám kývne Reitovi k baru a za chvíli je stůl vylidněný.
Reita, Uruha, Hyde
Upřímně se rozesměje, když Reita vidí Rukiho reakci. Je roztomilý vážně a ještě k tomu se začervená. Nejradši by mu na něco řekl, aby zrudl ještě víc. Rozhodne se však chvíli počkat, aby toho na něj nebylo před klukama moc. Koukne na něj o něco smířlivěji, skoro až s omluvným výrazem, že to tak přece nemyslel.
" Něco jiného?" Zareaguje na to celkem okamžitě a koukne mu do tváře s mírně pozvednutým obočím. On by věděl spoustu věcí, které by mohl chtít, ale je mu jasné, že ani jedna z nich to nebude..mm..škoda....
Kai je tak hrozně blízko a ještě k tomu mu v uších zní jeho příjemný smích. Je jeho celou osobou tak neskutečně unesený, ještě nikdy se mu to nestalo. Vlastně ano, když ještě byl pouze Keiem, ale ne teď, co už si několik let nechává říkat Hyde. Nikdy nepotkal nikoho, kvůli komu by se nedokázal ovládnout, nedokázal si odpustit zdržovat se v jeho přítomnosti. Ale s Kaiem je to jiného. Celý den myslel jen na něj a jen myšlenka, že by nepřišel na koncert, ho vyváděla z míry.
"Začínám být přesvědčený o tom, že nějakou tu facku bych přežil, za Tvé rty to stojí..." Broukne tichým hlasem, než ucítí jeho měkké rty. Okamžitě mu klesnou víčka vychutnávajíc si každý dotek, každý záchvěv chuti, nepřestává, ani když zaregistruje pohyb kolem sebe. Odcházejí ve velmi příhodnou chvíli, možná by jim mohl později poděkovat...možná.
" Vyklízíme pole pánové.." zaslechne jen Reitův hlas odněkud z povzdálí. Jakmile si je jistý, že už kolem nic nikdo není, prohloubí své polibky, stávají se víc lačnými po dalším a dalším prolnutí. Dlaň mezitím putuje velmi pomalu a velmi jemně z tváře až na krk a zmizí na krátkou chvíli v hebkých pramenech. Každou buňkou svého těla vnímá jeho přítomnost.
Uruha mu na to zatím nic neodpoví, jen se uculuje a prohlíží si ho s neskrývaným zájmem. Pak přijde drcnutí a jasná výzva k tanci. To je přesně to, na co čekal. Hned jak se vysouká ze svého místa, popadne Aoie za ruku a táhne ho bez okolků na parket v očích mu už zase svítí a jen došlápne na ideální místo už se kolem něj rozvlní. Když se k němu trochu přitočí s mlasknutím ho líbne na tvář.
"Stýskalo, jsi hrozně roztomilý víš to? Ale jakmile se zavřou dveře..." Mrkne na něj, než se zase na chvíli vzdálí, ale jen kousek. Ostatních už si nevšímá. Reita se opírá o bar pravým předloktím a kouká na Rukiho.
"Tak už se na mě nezlob...ale omlouvat se nebudu vidět Tě, jak se červenáš...mm...risknu i to, že mě pak zbiješ..."
(Konec hromadné části)
Byla jsem si jistá, že koncert se perfektně vydaří, ale to překvapení s růžemi od Hyda bylo vážně pěkné :33 Ááá, Kai a Hyde jsou fakt sladcí, a to jsem přemýšlela, jestli mi ti dva půjdou k sobě :33
Samozřejmě ale pořád fandím i (hlavně :D) Reitovi s Rukim :33 Jsem ráda, že Ruki od sebe Reitu zase neodhání a Rei si ho pořád dobírá :) A Aoi s Uruhou... Hmm, tak kdypak se na to vrhnete hoši? :D :33
Samozřejmě ale pořád fandím i (hlavně :D) Reitovi s Rukim :33 Jsem ráda, že Ruki od sebe Reitu zase neodhání a Rei si ho pořád dobírá :) A Aoi s Uruhou... Hmm, tak kdypak se na to vrhnete hoši? :D :33
[1]: Jsou to hrozní slaďouši, to se jim musí nechat XD. Hráli se nám nečekaně dobře a dle našeho se k sobě nakonec dokonale hodí, když jsou spolu je to něžná a citlivá dvojka.Tak třeba jim to dlouho vydrží. *Snaží se tvářit naprosto nevinně*
No team R x R se dočká svých slavných chvilek, rozhodně budou mít hodně zajímavé nápady...nečekané nápady. Inside beast v akci. XD
Team A x U...no chlapcům se to ještě pěkně zamotá, tak snad z toho nakonec bude happy end. Uvidíme, uvidíme. O:)
No team R x R se dočká svých slavných chvilek, rozhodně budou mít hodně zajímavé nápady...nečekané nápady. Inside beast v akci. XD
Team A x U...no chlapcům se to ještě pěkně zamotá, tak snad z toho nakonec bude happy end. Uvidíme, uvidíme. O:)
Jin | 8. července 2019 v 9:29 |
Začítala som sa do tejto časti a hovorím si, že si nechám polku na obednú prestávku, ale kde! To sa nedalo prestať čítať musela som dokonca, dokelu dievčatá, čo mi to robíte? Ja poviem na plné pecky, že v tejto časti si moje srdce získali Kai a Kei, už tam ako Kei čakal, než zapadne slnko, neviem prečo a čím, ale ten okamih bol pre mňa taký výrazný, mal taký silný náboj a zároveň s Kaiom majú neopísateľnú charizmu a je v tom všetko, aj tá krehkosť a opatrnosť, aj nesmierna túžba, ktorú cítia obaja a ten boooooooooozk, a predtým ako sa Kei o Kaia obtieral špičkou nosa a v duchu si hovoril, že by si tam prial zmapovať každučký kúsok jeho tváre a Kai ako ho pobozkal, no tak ako mám teraz pracovať? :D ♥♥ no ale ako by to bolo, keby som sa nerozplývala aj nad Reitom a Rukim, ktorí sa tak krásne nenápadne doberajú a skúmajú hranice toho druhého a Aoi s Uruhom, ktorí po sebe tak túžia, že toto už je kruté, ak by si tí miláčikovia nenašli pre seba priestor ♥
[3]: A na co pracovat, když můžeš číst tohle? XD Způsobila jsi nám novou čtecí mánii této povídky, protože my už jsme samozřejmě detaily zapomněly a teď to jedeme znova a culíme se, co jsme jim prováděli. KxK - ti jsou beznadějně v háji, už ani nevnímají, co se kolem nich děje. RxR jsou zase krásně sehraní, hlavně to jejich škodolibé drbání na adresu všeho, co se děje kolem a AxU už by si konečně zasloužili chvilku pro sebe, to je pravda noooo, ale my to napravíme XD
Žádné komentáře:
Okomentovat