(club - zkušebna)
Reita Uruha, Kaz
Opravdu hráli před někým cizím. Uru je rád, že si lead guitar vzal momentálně Aoi, protože na tohle se v tuhle chvíli rozhodně necítí. Přesto se v jeho nitru odehrává něco zvláštního, je neskutečně šťastný a spokojený, vlastně by to lepší být nemohlo. Opravdu hrají, i když to nestojí skoro za nic, pořád to zkouší a jak se zdá všechny to nějak nadchlo a Kai , jak se zdá, taky hodně. V tom se za ně postaví Aoi a vyslouží si překvapené pohledy. Hlavně Kaz, který na něj kouká s mírně pootevřenými rty a hned na to se široce usměje s blýsknutím v očích. Nespouští z něj pohled pořád a ví, že prostě nikam nejede, bez něj rozhodně ne. Je přesvědčený, že Aoi školy nenechá, aby se rozjel do Tokya s ním a zbytek kluků… Střelí pohledem po každém z nich, ani jeden nevypadá jako dobrodruh, který by se rozjel jen tak pryč. Možná tak ten, který tu momentálně není, do toho by to možná řekl.
"Hideto rád provokuje, z toho si nic nedělejte, pro něj jsem pískle i já." Mávne nad tím rukou, když se vrátí a už jim nese šampus, aby mohli první zkoušku nakonec aspoň trochu zapít. Začíná se o ně nějak moc starat, asi by měl přibrzdit a věnovat se svému, jenže se mu úplně nechce. Hned, jak má Uru kytaru v rukách a vypadá to, že bude jeho, i když si to sám zatím moc připustit nechce, co kdyby si to náhodou Kaz rozmyslel. Ale je krásná, moc se mu líbí a už by mu ji nerad vracel. Rei mezitím Aoiho vděčně poplácá po rameni, za to jak se za ně postavil.
"Ještě chvíli by rýpal a asi bych se neudržel." Řekne mu s nádechem pobavení a odporoučí se kousek stranou, aby zkontroloval telefon. U toho si kouše spodní ret, protože tam žádná zpráva už není. S každou další minutou začíná jeho zvláštní pocit ohledně Rukiho narůstat a vůbec se mu to nelíbí. Podvědomě tuší, že se něco stalo a uvažuje nad tím, co by to mohlo být a jak moc vážné to je.
"Ehm cože?" Zarazí se, když přeslechl Uruhův komentář, že by si mohli dát ještě jednu songu, s omluvným výrazem.
"Pardon, už jsem připravený." Houkne ještě, když mu to konečně dojde. Kaz už nesleduje nikoho z kluků, má oči jen pro Aoiho, který se tak jeho přátelům postavil. Brání kluky, jak jen umí a tohle je přesně ono. Tam patří, vidí to na něm, bude je očividně bránit zuby nehty a tenhle postoj by rozhodně téhle začínající kapele prospěl. Budou to mít ještě těžké. Počká si, až dohrají další, než bouchne šáňo a rozlije všem jen tak symbolicky.
"To chce přípitek a pak tu mám rozpis, kdy byste tu mohli být ale bude to hodně chaotické a nevím, jak dalece to bude vycházet." Sdělí jim upřímně, zas tak jednoduché to nebude ale rozhodně se jim pokusí nějaké termíny domluvit. Všichni se pomalu přesunou k němu a Uru až naposledy, protože si ještě pořád brnkal na kytaru a moc pozornosti jim nevěnoval. Až do něj dloubl Rei, otočil se čelem k nim s omluvným výrazem vy stylu -To samo- Přejde k nim a bez váhání nahlédne do papíru Kaiovi přes rameno o které se opře bradou.
"Koukám, že je tu akorát ta neděle, jinak se nám to kryje s fotbalem." Zamručí nespokojeně a sám je přesvědčený o tom, že jednou týdně to rozhodně stačit nebude.
"Na brigádu se vykašlat nemůžeme." Dodá ještě s nádechem smutkem v hlase.
Kai, Aoi
"Rád provokuje, ale slova mu docházejí rychle, když ani neodpoví." Bručí ještě chvíli Aoi a příliš si neuvědomuje, že na něj ostatní koukají, jen se pousměje, když ho Rei poplácá po rameni. Kai se ohlédne po Uruhovi, který chce ještě hrát, nadšeně přikývne a domluví si novou píseň. Stále zůstávají u Sex Pistols, ale proč ne, ti mají písniček, že můžou hrát ještě za rok jenom je. Kai je přesvědčený, že se mezi Reitou a Rukim něco děje, možná za to mohl včerejší klub? Jeho rozpoložení nejde přehlédnout, pořád řeší telefon, i když se snaží, aby zkouška byla na prvním místě a Kaiovi to kouzlí vrásku na čele, ale dál se ho nevyptává a nerýpe do toho. Nakonec se všichni rozestoupí kolem Kaze, který přinesl přípitek na jejich první zkoušku a ještě nabídl, že by prostory mohli navštěvovat pravidelně, pokud tu bude volno.
"Teď si připadám, že to bylo fakt oficiální." Říká ostatním, zatímco v ruce svírá svou skleničku, ve které už šumí šampáňo a zubí se. Postaví se vedle Kaze a studuje jeho rozpis s vážným výrazem ve tváři. Nosí v hlavě rozvrhy kluků bezpečně uložené, jenom ten Rukiho pořádně neví a jak vědí oni všichni - Ruki nemá nikdy pravidelné volno. Natož vícekrát v týdnu. Začíná být čím dál tím víc skeptický ohledně jeho fungování ve skupině, ale to teď nemůže Reiovi říct, to by bylo jako rudý hadr na býka. Trochu se zapře dozadu, když za sebou ucítí Uruhovo tělo a jemně se usměje, to je tou jeho blízkostí. Pak přikývne na jeho slova.
"Jo, jindy, než neděle ráno to tady nehrozí, ale můžeme se sejít ještě aspoň dvakrát u někoho z nás, jen bez techniky. Asi u mě, protože tam stojí bicí. Zeptám se našich." Navrhne a rozhlédne se po nich, zda souhlasí.
"A pak je tu taky otázka, kolik klub za pronájem chce, přece jenom, nevyděláváme." Řekne vážně Kazovi, protože zadarmo ani kuře nehrabe, jak je známo. Pak pozvedne skleničku do výšky.
"No tak kampai!" Křikne nadšeně, se všemi si přiťukne a pořádně se napije.
"Na... uh... hm, no...Do příště máte za úkol přijít s nápady na naše jméno." Řekne jim a Aoi se poprvé pořádně rozesměje.
"Rozkaz, leader-sama!" Řekne mu a rozcuchá mu vlasy, za Kaiova nepřetržitého šklebení se. Aoimu už hlavou běží úplně jiné věci - totiž... jak dát do kupy jejich vlastní písně, aby nehráli jenom covery. Někteří z nich na to budou mít víc talentu, než jiní. On byl dobrý na melodie, už mnohem méně na slova. I on si v hlavě prochází vlastní rozvrh, v neděli ráno by taky mohl, ale to všechno okolo… a to kluci nedolezli k maturitám, ještě nevědí, co je čeká. A jestli umí dobře počítat, Rukimu do ní chybí ještě dva a půl roku, vždyť teď byly prázdniny! Měl čtyři roky do plnoletosti! To je hodně času na trénování, než půjdou s kůží na trh, ale jemu se to pranic nelíbí, nejradši by jel co nejdřív. Jel??? Vyděsí sám sebe, doopravdy ano. +Aoi, ty nesekneš s univerzitou na to zapomeň, co kdyby se kapela rozpadla a z toho snu nezbylo nic? Musíš se něčím živit.+ Řekne si rozumně a v duchu přibrzdí, zatímco s nimi dopoledne popíjí šampus.
"Oukey, tak se domluvte mezi sebou a zavolejte mi, kdy to vidíte. Nějak to vyřešíme." Řekne jim a vytáhne telefon. "Musíme si na sebe všichni vyměnit čísla a založit si společnou konverzaci." Navrhne a všichni se na to nadšeně vrhnou včetně Kaze. Pak se Aoi podívá na Reitu.
"Dáš nám číslo i na Rukiho nebo jsi s ním ještě takhle na vážno nemluvil?" Povytáhne mírně obočí, protože on je z jejich vztahů nejvíc mimo.
Reita Uruha, Kaz
"A ono to není oficiální?" Rýpne si do nich Kaz, který už svírá svou vlastní sklenku, kde je dvakrát víc, než v těch jejich. No co, má žízeň, to je toho.
"Do toho musíte buď po hlavě nebo vůbec, jinak to prostě nejde." Sdělí jim svůj vlastní názor na věc ale nakonec se rozesměje společně s nimi a nenápadně se přesune blíž k Aoimu. Jak tak kouká Kai a Uru s tím rozhodně v jejich kroužku drahoty nedělají a on taky nebude, i když s Aoim je to pořád….no je to na dobré cestě, nic jiného si nepřipouští. Uru se zatím jen mírně usmívá, protože on sám je přesvědčený, že do toho půjde na minimálně sto procent a když se k němu ještě k němu ještě Kai přitiskne, obejme ho kolem boků a spokojeně přivře víčka. Teď už mu opravdu nic nechybí. Vůbec mu nedochází, že by měl něco říct nebo zvednout skleničku, protože se soustředí jen na jednu věci a to hlavně na to, jak moc na něj Kaiova přítomnost působí, musí myslet na něco hnusného, jinak to všichni uvidí.
"No asi budeme muset u Tebe, jinak to nepůjde, leda by jsi hrál na ten malý. Co jsem ti dal." Dobírá si Kaie Rei a střelí pohledem k Uruhovi, který je úplně mimo.
"Haloo Uru-kun, vy dva od sebe budete minimálně kilometr daleko, jinak toho moc neuhrajeme."Rýpne si do něj Rei a už zvedá svou sklenku stejně jako ostatní.
"Na kapelu!"
"Jméno se doladí ale hlavně, aby to bylo dobře zapamatovatelné." Neubrání se komentáře Kaz, když si řádně přihne ze sklenice a zamyslí se nad tím, kolik by je to mohlo stát.
"Úplně přesnou sumu nevím ale když se přimluvím, třeba to nebude tolik. Je vás na to pět, to dohromady snad dáte." Napije se znova a rozhlédne se po místnosti.
"Ale jestli to nedáme do patnácti minut do původního stavu, budu vám nejspíš říkat flákači." Rýpne si do nich ještě jednou, než si vezme prioritně číslo na Kaie. Nebude přece obvolávat dvacet lidí, aby se domluvili.
"No musím se s ním ještě domluvit, jak to bude….Kazi na Aoiho číslo nechceš?" Ozve se Reiův hlas se škodolibou poznámkou, když si založí ruce na hrudi.
"Ne, na toho už samozřejmě číslo mám a dneska mi i zahříval postel, kde ty máš toho svého školáčka?" Vrátí mu rýpnutí, aniž by tušil co tím způsobí, očividně to neměl dělat, protože Reiův výraz ztvrdne a on spustí ruce podél těla zatne je v pěst.
"Do toho nerýpej, buď tak hodný." Zavrčí na něj a nakročí jeho směrem.
"Ne? Copak něco nejde podle plánu, proto se tak šklebíš celou zkoušku?" Tahá z něj Kaz moudra svým osobitým způsobem.
"Viděl jsem ho včera s tou slečnou, hezky se nakrucoval." Pokračuje dál s výrazem hrdiny, který se nebojí vykročit proti armádě, když to nikdo jiný neudělá.
"Tak tohle jsi přehnal." Sykne Rei téměř neslyšně, než překoná vzdálenost mezi nimi a napřáhne se, aby mu jednu natáhl. Do nich nikdo rýpat nebude a zrovna dneska, kdy je nervózní jen z toho, že neví, co se u Rukiho děje.
Kai, Aoi
"No, ještě jsme si neřekli Pojďme, založíme si kapelu." Pokrčí Kai rameny, ale pořád se culí a Aoi se s úsměvem podívá vedle sebe na Kaze, který se tam objevil.
"Hmm, a když to klapne, tak jsme kapela?" Zeptá se a Kai přikývne. Na Uruhu se ani dívat nemusí, protože jeho nadšení měl možnost poslouchat většinu noci. A Rei? Na co by mu byla jinak basa? Je tak šťastný, že alespoň tohle je místo, kde může být s Uruhu svobodný a ještě to nějak sdílet s přáteli, aniž by se na něj dívali blbě, dokonce ani Aoi se tak nedívá. Možná proto, jak vypadal, když mu včera Kaz hrál? To už by byl fakt gól. Zasměje se Reiově poznámce a pak vyprskne i Aoi, když se Rei snaží probudit Uruhu.
"Ne!" Vyhrkne Kai té výhružce a přetočí se pod Uruhovýma rukama čelem k němu, aby ho pevně obejmul. Už to prostě jinak nejde. Na oko dotčeně se po ostatních ohlédne, ale pak ho přece jen pustí, aby tady tak moc neprovokoval. Nemuselo by jim to být příjemné. Aoi přikývne Kazově zmínce o úklidu a už se otáčí, aby se do toho pustil, když uslyší cosi o tom, že Kazovi zahříval postel. No, ne že by nezahříval, ale takhle to zní... ano přesně tak, protože výraz Kaie je k nezaplacení.
"To není..." Začne Aoi zvedat dlaně v obranném gestu, ale kluky kdo ví proč popadne touha se do sebe strefovat a začne se to přiostřovat. Ani netuší, jak se to stalo. Za chvíli už má ruce v bok a mračí se a je rád, že se do toho nemíchají alespoň Kai a Uruha. Jasně, taky by nebyl nadšený, kdyby měl někoho rád a nemohl s ním spát v posteli a randit, jak chce, ale už trochu zná Kaze a ví, že to tak nemyslel. Ruki byl školáček, ať kluci chtěli nebo ne. Jenže Kaz neznal míru a asi si nevšiml, jak dneska Reita vypadá, že se asi něco stalo? Možná? +Kazi ty pitomče.+ Zavrtí nad ním hlavou, ale Rei by mohl vzít minimálně v potaz, že tu všechny obdarovává kytarami, kluby, cigárama a podobně. A pak už vidí Reiovu napřahující se ruku, vyvalí na to ty svoje oči a skočí mu po ní zboku, aby strhl dráhu jejího letu někam mimo Kazův obličej a ideálně i mimo jeho tělo.
"Hey no tak, přestaňte, jste padlí na hlavu?" Okřikne je a honem si upraví tričko, když Reie zase pustí.
"Ty se hned nezblázni a ty!" Otočí se na Kaze.
"Proč mu to říkáš, moje holka ti nevadí?" Sjede ho taky, Kai zalapá po dechu a Aoi se nazlobeně otočí na patě. Evidentně si jde pro kytaru.
"Až se uklidníte, zavolejte mi." Oznámí jim a ofučeně se chystá odejít.
"Tak jak to teda mají? S kým ten Aoi spí?" Špitá Kai Uruhovi, ale Aoi to slyší a dopálí ho to ještě víc.
"Momentálně s nikým, Kai-kun, buď rád, že ty jo. Je to totiž fakt na nic." Zavrčí, Kai se div nezarazí do země a radši mlčí a v duchu si převrací něco o tom, že v tomhle směru jsou jaksi oba dva… hm… nedotčení. Prozrazují ho jenom jeho totálně rudé tváře. "Jestli tohle dělá nedostatek sexu, tak to abych to radši ani nezkoušel." Neodpustí si nakonec a už nepokrytě zdrhá za Uruhova záda.
Reita Uruha, Kaz
Uru se tváří podobně vyděšeně, když jim Rei začne vyhrožovat, že půjdou od sebe. Tak to v žádném případě! +To ať ani nezkouší!+ Začíná být v duchu nabručený a najednou stojí jako solný sloup s rukama rozpřaženýma a Kai na něm visí. Trvá to asi sekundu, než ho uzamkne v náručí a přitiskne na své tělo.
"Přesně tak, na to zapomeň!" Vyplázne na něj trochu dětinsky jazyk a snaží se okázale ignorovat Kazovo protočení očí v sloup a gesto rukou ve stylu -já ti to říkal, že jsou jak malí-. Nejradši by ho nepouštěl ale to že se Kai vymaní z jeho sevření a musí uznat, že je to tak lepší. Ještě by to mohli začít myslet opravdu vážně. Chtě nechtě musí vyvalit oči na Reie, který Kazovy poznámky prostě neunese a už se po něm napřahuje. Všechno se odehraje hrozně rychle ale Aoi je naštěstí pohotovější a zabrání nejhoršímu, když změní trajektorii jeho ruky.
"Reii no tak klid." Broukne Uru smířlivým hlasem a stáhne obočí k sobě, něco se opravdu musí dít, jindy nebyl až tak výbušný. Jestli to takhle bude probíhat vždycky, když se něco bude dít ohledně Rukiho, bude to teprve problém. Raději udělá těch pár kroků k němu a položí mu ruku na rameno.
"Nechceš nám radši říct, co se děje?" Rei je nakonec rád, že mu v tom Aoi zabránil ale setřese ruku Uruhy, střelí pohledem po Kazovi a odporoučí se balit si svou basu a pořád trochu naštvaným výrazem.
"Já ale nevím, co se děje…." Zamumlá si pro sebe, než se nadechne k další odpovědi.
"No jo, vždyť já už jsem v klidu ale ať si rýpe do někoho jiného." Zabručí sotva slyšitelně a dál jim nevěnuje vůbec žádnou pozornost. Kaz byl uprostřed pohybu, aby se bránil takovému útoku a obdivně pískne, když vidí jak rychlý Aoi je. Tohle by si klidně mohl někam zarámovat, jenže mu vůbec nedošlo, jak moc by si to tím mohl rozházet u toho jediného, který ho mezi touhle sebrankou zajímá. Kouká na něj s vytřeštěnýma očima, co to do něj vjelo. On sám to bere jako nevinné popichování a kdyby si dali do nosu…no i to se stává a co!
"Vadí, samozřejmě, že mi tvoje holka vadí a já myslel, že je to vidět." Opáčí Aoimu bez přemýšlení a rozhodí rukama, když jim oznamuje, že mu mají pak zavolat. +Tak to ne, jen tak Tě nikam nepustím.+
"Hej no ták." Broukne Kaz, když ho chytí za zápěstí, jak ho míjí, míříc ke dveřím a pošle ho proti svému tělu, úplně kašle na to, že tu nejsou sami.
"Víš, že jsem to tak nemyslel. Já jsem většinou neškodný, a když se nebudeš zlobit, něco ti zase složím, no vážně."Snaží si Aoiho udobřit a modlí se, aby těch pár facek zase neschytal. Jeho výraz je ale prosebný a skoro konkuruje štěněti na dešti.
"Jenom pro Tebe hmm…tak už se nemrač." Pokračuje dál, tentokrát už tiše a nakloní hlavu mírně na stranu, nejradši by ho už nepouštěl ale pravděpodobně bude muset a to je prostě katastrofa.
Za to Uru se o Aoiho poznámce trochu víc stáhne a neví, jestli má mít starost o Reie nebo radši hezky zrudnout a nakonec ho odrovnají slova Kaie.
"Jako nikdy?" Houkne překvapeně, aniž by si uvědomil že ho nejspíš uslyší všichni a nejradši by se v tu chvíli propadl do země. Najednou má na sobě pohled všech a ohlíží se po Kaiovi za svými zády, otočí se celým tělem a zaboří tvář do jeho ramene.
" Řekni mi prosím, že jsem to neřekl nahlas."
Kai, Aoi
Kai sleduje Uruhu, jak se snaží přimět Reitu trošičku mluvit, ale dopadlo to dle očekávání, Rei nechce. Jen zamumlá cosi o tom, že vlastně sám neví. No... ať je to, co je to, nejistota je někdy ještě horší. Mohli by se vyptávat, jestli se nakonec hodně pohádali, protože to si asi všichni myslí, ale raději ho nechá, ať si balí a místo toho se zaskočeně podívá na Aoiho s Kazem. Z Aoiho jde skoro strach, když se mračí a Kaz vypadá, že mu hodně záleží na tom, aby neodešel rozzlobený. Aoi několikrát zamrká a očekává, že se v něm zvedne vlna protestu ohledně toho, jak Kaz mluví o Kimiko, jenže nezvedla. +Tohle je pěkně v háji... my dva jsme v háji.+Pomyslí si na adresu jeho a jí a pravděpodobně dnes neusne, protože bude vymýšlet, jak se dostat k vážnému rozhovoru s ní a... pak i s rodinou a... no... čekají ho teda pěkně nepříjemné věci. Jenom to dokáže jednoho pěkně otrávit a ještě ti dva do toho. Kaz ho chytí za ruku a přinutí k prudké otočce, až mu přistane v náručí, ale jeho oči jsou pořád jako noční bouře. Dívá se do těch jeho dlouho, bojuje sám se sebou, aby se nenechal obměkčit, ale ono to moc nejde a pak najednou začne povolovat a tát. Je to vidět jenom podle toho, jak mu měkne výraz a nakonec se ozve Uruhův hlas a on si prostě musí s povzdechem schovat tvář o dlaně. +To snad ne.+ Je po bouři, copak se v tomhle a s nimi může zlobit? Kromě toho... kluci jsou... no jo, on vlastně taky, pokud jde o kluky. Kai při té tak bezprostřední poznámce taky trhne pohlede k Uruhovi a chvíli na něj zírá s otevřenou pusou, než mu Uruha přistane v náručí a on ho v ní okamžitě schová, pokud možno celého. Těkne očima po klukách, dojde mu, že teď už všichni vědí a taky jedna mnohem zajímavější věc. Chvíli ho mlčky konejšivě hladí po zádech a po vlasech, pak stočí rty jeho uchu a prostě si to nemůže odpustit.
"To tě tolik vyděsilo?" Broukne šeptem a uculí se.
"Za dva týdny jede babička s mámou na wellness a slíbily mi, že můžu být doma sám." Pošeptá mu znovu jasnou nabídku a v očích mu zajiskří a zahoří. Ne, ještě ráno by opravdu nevymyslel, že se v jednom dni stane leadrem kapely a bude svému klukovi dělat návrhy na první noc. Konec konců Uruha mu může jedině říct Ne, nejsem připravený nebo se nějak elegantně vymluvit. Jen neví, jak to pozná, kdyby náhodou vážně nemohl. A nebude to divné, takhle naplánované? Nebude... asi si dojde pro trhací kalendář hned dneska. Aoi se nakonec jemně vymaní z Kazova sevření.
"Tak honem, sklidíme to a padáme. Už jsme všichni měli být někde jinde. A ty..." Řekne měkce Reitovi.
"Běž hned, jestli je to naléhavé, my to doděláme." Mluví samozřejmě o jeho školáčkovi. Vždyť už na něm vidí, jak je jako lev v kleci. On netuší o tom, že Rei za Rukim pomalu nesmí.
Reita Uruha, Kaz
Kaz chvíli opravdu přemýšlí, jestli to se svým přemlouváním nepřehnal. Taky se může stát, že to Aoiho dopálí ještě víc, hlavně, když na ně už koukají všichni. On moc dobře cítí pohledy ostatních ale neohlédne se ani jednou. Jen kouká do těch hlubokých očí naproti sobě a nedokáže se od nich odtrhnout. Aoiho výraz měkne a začíná jej hřát někde uvnitř. Mírně se pousměje, když si Aoi schová tvář do dlaní.
"Jsme tragédi všichni, já vím." Poznamená tiše s krátkým uchechtnutím a krátce ho dlaní pohladí po zádech, jen nenápadně, aby tuhle chvíli nezkazil. Možná si někde v koutku uvědomuje, jak to pro něj musí být těžké ale on se ho vzdát nehodlá a jestli bude muset dělat psí kusy, tak je klidně dělat bude a rozhodně jich má v zásobě dost.+Budeš se ještě divit!+ Slíbí Aoimu v duchu a střelí pohledem po Uruhovi, který se schovává u Kaie v náručí.
"To je dobrý, my se budeme tvářit, že jsme nic neslyšeli, možná." Tu Kazovu poznámku by Uru nejradši neslyšel, už tak je rudý snad až na zadku, tohle mu hodně ujelo. Raději se nechce na Kaie ani podívat a snaží se tváří vsáknout do jeho ramene, aby neviděl jeho výraz. Ten ho uzamkne v náručí a jemu se znatelně uleví. Dokud mu Kai nedá jednoznačný návrh. Hlasitě polkne a musí se hodně soustředit, aby jen z toho, co Kai plánuje nebyl vzrušený. Jen ta představa, že budou v celém době úplně sami a nebude nic, co by jim v tom zabránilo mu dělá obrovský problém. Hrozně se těší a nejradši by mu to hned odsouhlasit a zároveň…má strach, že něco třeba pokazí.
"Hm, asi bych měl doma říct, že za dva týdny nebudu spát doma." Šeptne mu tiše odpověď, když natočí tvář trochu stranou a co nejvíc nenápadně se otře rty k kousíček kůže těsně nad lemem jeho trika u krku. Najednou to jde zase samo a kdyby tu nebyli kluci, asi ho prostě obejme a dá mu pusu ale…musí si počkat. Trochu sebou trhne, když na něj Aoi promluví, vlastně na všechny a ohlédne se po Reitovi, který zápasí se zapínáním pouzdra. On to jejich celé usmiřování v podstatě úplně zazdil. Ne, že by mu to bylo jedno ale on má v hlavě jen jedinou myšlenku a ta se toulá na druhé straně města, kde je ve vysoké věži někdo uvězněný a sedmihlaví saň si nejspíš dělá nároky.
"Jo jasně, pomů-" Vypadne z něj nakonec, když se hodlá ohlédnout, konečně vyhrál souboj s pouzdrem a Aoi ho posílá rovnou pryč. Ušklíbne se ale není v tom nic zlého. Oni neví, že za ním teď nemůže. Mohl by mu napsat smsku, jestli se může zastavit ale pochybuje, že by se to přes den setkalo s úspěchem, možná večer ….
"Příště vám pomůžu vážně, díky." Řekne naprosto upřímně hodí kytaru přes rameno a zamíří s rozloučením ke dveřím. Musí to aspoň zkusit, potřebuj vědět, že je všechno v pořádku nebo se do zítra zblázní. Možná by mohl večer vypadnout, kdyby mu Ruki odepsal, máma jde na noční, tak by se mohl vypařit. Na ulici vtáhne telefon a nacvaká smsku.
Může se jen modlit, že mu třeba nezabavili telefon, to by byl teprve průšvih.
Uru sleduje rychlý Reiův odchod a dlouze si povzdechne.
"Mám z toho divný pocit." Okomentuje to, když se vymaní z Kaiova sevření a jde pomoci Aoimu a Kazovi, kteří už uklízejí. Společnými silami to mají za chvíli a už postávají před klubem, kde si ještě dají společné cigáro a pak se rozloučí. Kaz doprovodí Aoiho na autobus a zatáhne ho za jeden šikovný rožek před zastávkou.
"Aoi-chan, přijď za mnou v úterý večer hmm, něco ti uvařím a jestli nepřijdeš tak nejspíš vyhořím." Láká ho svým osobitým způsobem a nakonec se neudrží a políbí ho, jen krátce, než jej vyžene s plácnutím přes zadek na autobus, aniž by mu dal možnost odpovědět. Buď přijde nebo ne, je to zase vabank ale…on to ani jinak neumí. Sám stáhne skate z batohu a vyrazí na cestu domů, kde se nejspíš zavrtí do peřin a bude ňufat Aoiho vůni. Ne, rozhodně je nemá v nejbližší době v plánu prát. Za to Kai s Uruhou si ještě prodlouží nedělní dopoledne a toulají se po ulicích města, než se opravdu musí rozloučit a oba dva zamířit na oběd, už tak jdou pozdě. Uru rozhodně dostane pěkně vynadáno. Vůbec mu to ale nevadí hlavně, že mohli být ještě chvíli společně. Nakonec se přece jen dokáží od sebe odtrhnout a rozloučit a stejně mu to nedá, aby mu poslal ještě několik zamilovaných smajlíků v smsce a to od něj asi dvě stě metrů. Protočí sám nad sebou očima a raději se rozběhne domů, kde si vyslechne kázání o tom v kolik se chodí domů a k tomu ještě vyfasuje úklid celé kuchyně ale udělá to s úsměvem, protože se má na co těšit, jen musí přežít příštích čtrnáct dní.
...a konec? KONEC?! Jakože fakt? ÁÁÁÁ, tohle je týrání... Já-okamžitě-potřebuju-vědět-co-je-s-tím-Rukim!! A je mi jedno, že vypadám a zním jako malý rozmazlený fracek :'D
Uhm, sakryš, potřebuju posbírat myšlenky, abych to vzala od začátku. Moc se mi líbí, jak si to s tou kapelou plánují :33 Snad jim to bude vycházet, držím jim (Reitovy) pěsti! Jsem hrozně zvědavá, jaké jméno si dají... :DD
Kaze jsem minule asi přechválila, protože teď se projevil ve své klasické kráse :D No nedivím se Aoiovi, že se tak naštval, a i já jsem zůstala jako na trní, jestli se teda Aoista urazí nebo co, ale úplně jsem roztávala s ním, když se to Kaz pokoušel zase žehlit :33 Ale začíná se mi líbit, jak Aoi přemýšlí nad Kimiko, a nejenom to! Vážná řeč i s rodinou? Paráda, těší mě, jak dalece Aoi myslí, a už si vlastně tím Kaze tak trošku přivlastňuje :33
Z Uruhy a Kaie prostě nemůžu, bude ze mě masnej flek :33 Opravdu jsou krásný pár, takový čerstvě a pubertálně rozpustilý, a jde z nich cítit, jak je prostě všechno nové, strašně pěkné a zároveň nervózně rozechvělé :33 No, i já se těším, jak to s nimi bude vypadat za dva týdny, ale upřímně doufám, že já nebudu muset čekat celé ty dva týdny... že ne? :D A taky jsem hrozně zvědavá na to, jak si v posteli ty role rozdělí... alespoň takhle na tom začátku :D Zatím na mě působí, jako by automaticky počítali, že ten "dole" bude Uruha, ale spousta věcí se ještě může během dvou týdnů změnit...
No, a Rei a Ru, takový krásní slaďouši s čertovskýma růžkama :33 Nedivím se Reitovi, že se tak rozčílil, a troufám si odhadovat, že dostat takovou zprávu už na zkoušce, bouchne třikrát tolik. Nah, chci vědět, co se Rukimu stalo, nebo co mu tak přelítlo přes nos... Tohle přece není jen tak! Jsem zvědavá a držím těm dvěma palce i na nohou, protože oni jsou pro sebe prostě stvoření :33
Uhm, sakryš, potřebuju posbírat myšlenky, abych to vzala od začátku. Moc se mi líbí, jak si to s tou kapelou plánují :33 Snad jim to bude vycházet, držím jim (Reitovy) pěsti! Jsem hrozně zvědavá, jaké jméno si dají... :DD
Kaze jsem minule asi přechválila, protože teď se projevil ve své klasické kráse :D No nedivím se Aoiovi, že se tak naštval, a i já jsem zůstala jako na trní, jestli se teda Aoista urazí nebo co, ale úplně jsem roztávala s ním, když se to Kaz pokoušel zase žehlit :33 Ale začíná se mi líbit, jak Aoi přemýšlí nad Kimiko, a nejenom to! Vážná řeč i s rodinou? Paráda, těší mě, jak dalece Aoi myslí, a už si vlastně tím Kaze tak trošku přivlastňuje :33
Z Uruhy a Kaie prostě nemůžu, bude ze mě masnej flek :33 Opravdu jsou krásný pár, takový čerstvě a pubertálně rozpustilý, a jde z nich cítit, jak je prostě všechno nové, strašně pěkné a zároveň nervózně rozechvělé :33 No, i já se těším, jak to s nimi bude vypadat za dva týdny, ale upřímně doufám, že já nebudu muset čekat celé ty dva týdny... že ne? :D A taky jsem hrozně zvědavá na to, jak si v posteli ty role rozdělí... alespoň takhle na tom začátku :D Zatím na mě působí, jako by automaticky počítali, že ten "dole" bude Uruha, ale spousta věcí se ještě může během dvou týdnů změnit...
No, a Rei a Ru, takový krásní slaďouši s čertovskýma růžkama :33 Nedivím se Reitovi, že se tak rozčílil, a troufám si odhadovat, že dostat takovou zprávu už na zkoušce, bouchne třikrát tolik. Nah, chci vědět, co se Rukimu stalo, nebo co mu tak přelítlo přes nos... Tohle přece není jen tak! Jsem zvědavá a držím těm dvěma palce i na nohou, protože oni jsou pro sebe prostě stvoření :33
[1]: Nezníš, já bych se chovala úplně stejně XD A jsem právě ráda, že je motivace číst další díl, i když asi tušíš, že něco visí ve vzduchu.
Jaké jméno si dají? No... takové.. to neznáš XD No Kaz se zapomněl chovat slušně a netrefil dobrou chvilku, ale Aoi nakonec vyletěl víc jak Reita pomalu XD Chudáci KxK dělali neviditelné, ale ty jejich nevymáchané hubiny tomu taky moc nepomohly.
Awww jsem moc ráda, že se KxK daří vést tímhle způsobem, aby to zapadalo do jejich věkové kategorie. Myslím, že vyhlídka tohohle víkendu bude ležet v hlavinkách oběma celou dobu a čím to bude blíž, tím nervóznější budou XD Kdo by nebyl žj XD *Pročítá na kdy tyhle články vychází a radši si jde pískat.* Třeba na žádnou postel nedojde? XD
Reie je mi líto, tenhle vztah pro něj není zrovna procházka růžovou zahradou, ale je to bojovník, kdo jiný by to měl zvládnout, než on? :)
Moc děkujeme za úžasné komentáře, na které se vždycky tak hrozně moc těšíme <3
Jaké jméno si dají? No... takové.. to neznáš XD No Kaz se zapomněl chovat slušně a netrefil dobrou chvilku, ale Aoi nakonec vyletěl víc jak Reita pomalu XD Chudáci KxK dělali neviditelné, ale ty jejich nevymáchané hubiny tomu taky moc nepomohly.
Awww jsem moc ráda, že se KxK daří vést tímhle způsobem, aby to zapadalo do jejich věkové kategorie. Myslím, že vyhlídka tohohle víkendu bude ležet v hlavinkách oběma celou dobu a čím to bude blíž, tím nervóznější budou XD Kdo by nebyl žj XD *Pročítá na kdy tyhle články vychází a radši si jde pískat.* Třeba na žádnou postel nedojde? XD
Reie je mi líto, tenhle vztah pro něj není zrovna procházka růžovou zahradou, ale je to bojovník, kdo jiný by to měl zvládnout, než on? :)
Moc děkujeme za úžasné komentáře, na které se vždycky tak hrozně moc těšíme <3
Žádné komentáře:
Okomentovat