Gackt x Miyavi - Jsi blíž, než jsem si myslel -Část 2.

(Sugizův večírek)

Miyavi

Miy se snaží odsunout ruku ze svého límce. Jenže taky periferně registruje pohyb Gakka vedle sebe. Stočí na něj svoje oči a překvapeně je na něj vytřeští. Ať se mezi nimi za celý den dělo cokoliv, takovou reakci od něj vůbec nečekal. Nemůže se rozhodnout, jestli na něj koukat zamilovaně, toužebně nebo vykolejeně. Tyhle tři výrazy se mu promítnou ve tváři, když už je pomalu strkán za jeho záda. Gakku je očividně úplně nepříčetný, Miyavi se mezitím rozhlíží kolem, jak se zdá už mají pozornost celého klubu a to nejspíš není dobře. Pomalu mu položí dlaně na paže, skoro mu připadá, že mu za chvíli jednu natáhne a to by byl hodně velký problém.

"Hlavně klid mm… Tohle se dá vyřešit bez větších problémů." Těká pohledem z jednoho na druhého a má strach hlavně o Gakka, když ví, jak si zakládá na reputaci a tohle vypadá na hodně velký průser, pokud tenhle rozhovor zabrousí do jiných vod. Jenže otec Ayako a jeho uražená ješitnost, k tomu fakt, že si z něj udělal dobrý den někdo jako Miyavi, který je sice miláčkem Japonska ale taky dle jeho názoru nevylítané kuře.

"Tak to teda ne. Půjde se mnou a víc se o tom nehodlám bavit. Však já ho srovnám hezky do latě, s mou rodinou nikdo zametat nebude, ani ty ani on." Přejde muž do módu nezdvořilého tykání, aniž by se staral, kdo je slyší nebo ne.

"Naše dohoda zněla jasně, takže tady Miayvi půjde se mnou a dostojí svého závazku, který mu naplánovali rodiče, stejně jako já své dceři. Co bys s ním chtěl dělat hm? Nekaž si svou reputaci víc, než se ti právě podařilo chlapče." Narovná se otec Ayako do své plné výšky a ve světlech se mu blýsknou prošedivělé vlasy, aby dal jasně najevo, že proti němu je pořád o dost mladší a natáhne ruku směrem k Miyavimu, stojícím na půl vedle Gakka a napůl za jeho zády.

" To, co jste si domluvili mezi sebou je mi úplně jedno." Řekne pevným hlasem a snad poprvé v život se mu z očí ztratí jeho hravé rozpoložení a nasadí vážný výraz. Teď už mají rozhodně pozornost všech a Miyavi se zarazí ve chvíli, kdy odněkud cvakne foťák. Najednou má pocit, že by od toho všeho měl Gakka uchránit, není to přece jeho problém.

"Gakku, nechci ti všechno zkazit." Zamumlá provinile tak, aby ho slyšel jen on.

"Půjdu a nějak to vyřeším, už nás fotí." Je sice ztřeštěnec ale není hloupý a uvědomuje si, co by ho takový skandál mohl stát a to, co k němu cítí, ho nutí se obětovat a vyřešit to někde bokem a v klidu. V jeho očích se usadí smutek, ale zároveň odhodlání celou situaci zachránit, dokud ještě není pozdě.

Gackt, Sugizo

Poslouchal do chvíle, než padlo slovo chlapče. Možná je mladší, ale kruci už mu táhne čtyřicet a ví moc dobře, co a jak. Udělá takový zvláštní obličej, jako by nahlas říkal slovo ahááá, pokývá u toho hlavou, potáhne nosem a pak se hodně ironicky a kousavě usměje.

"To, že si vaše rodiny něco domluvily nezajímá zase mě." Pozvedne obočí a přešlápne z nohy na nohu, ale pořád má bojovně nakročeno. Nebýt to tady, na benefici pro oběti, na akci, kde je potřeba zachovat si tvář, už by mu jednu střelil.

"Miyavi měl možná trávit čas s tvou dcerou, ale my jsme tu oba na pozvání samotného pořadatele a jako hlavní hosté, možná sis všiml toho koncertu? Měl bys, když jsi tu taky." Cedí kousavě.

"Na to, kolik let se známe, se tu nedělo nic takového, aby tato scéna byla za potřebí a jediný, kdo se tu chová nevhodně, hystericky a jako blázen jsi ty." Pronáší už docela tiše, i když ví, že je otec odhalil dobře. Jenže nikdo jiný ne a konec konců, nijak se tu neomačkávali. To už je u nich Sugizo a navrhuje celé společnosti, aby se odebrala někam stranou. I on už vnímá cvakání fotoaparátů a i kdyby se nedělo nic dalšího, je mu jasné, že se zítra bude na všech sítích horem dolem probírat, co se tu vlastně dělo, kdo je kdo a proč to vzniklo. Sugizo je jediný, kdo dokáže otce trochu zchladit, takže se skutečně odeberou stranou do malého salónku, kde se za nimi čtyřmi zavřou dveře, ale on má i tak pocit, že se na ně dívá celý klub skrz dveře.

"Pánové..." Začne Sugizo.

"Uvědomujete si doufám, že tato pozornost není na benefiční akci úplně vítaná." Řekne jim, ale Gackt si dá ruce v bok.

"Je potřeba dořešit, co se začalo. Jestli Miyavi s někým někam odejde, tak se mnou." Oznámí nekompromisně a Sugizo na okamžik skryje letmý úsměv, když skloní hlavu. Tak to ani nebyla hodina. "Pokud ti tu dělá takovou ostudu, nechápu, proč trváš na tom, abys mu podstrčil svou dceru. Předpokládám, že peníze nic neřeší, takže... čím to vyřešíme? Klenoty? Nemovitosti? Kariéra? Chce Ayako zpívat? Hrát?" Začne kšeftovat a naprosto ho nezajímá, jak neurvale to zní. Sugizo zatím jen vyčkává na reakci.

"No tak, najdeš jí lepšího, tenhle by jí moc ctnosti nepřinesl, toho můžeš přenechat takovým, jako jsem já."Pokračuje Gackt a vytahuje pero, aby si to klidně rovnou podepsali.

Miyavi

Miyavi se zrovna nadechuje, že by ještě něco dodal, když se do toho vloží Sugizo a celou situaci dostane do patřičných mezí. Je mu svým způsobem vděčný ale stejně ho trochu hlodá provinění, že se to celé děje kvůli němu. Teď už opravdu vypadá jako malý kluk, který sežral celou vánoční kolekci a není co na stromeček. Zatím beze slova se odebere za ostatními do salonku a i přes všechno, co se stalo si celkem odhodlaně stoupne po boku Gakka, kam taky podle něj patří. V ruce svírá sklenku, kterou si sebral cestou a pořádně si přihne. Tohle musí minimálně spláchnout. Málem se ale utopí, když si dá Gakku ruce v bok a jasně mu tu říká, že on odejde s ním. Dá si ruku před ústa a snaží se to rozdýchat a pak přijdou i nabídky úplně jiného rázu. Párkrát překvapeně zamrká, střelí pohledem ze Sugiza až k muži, kterému se zračí v očích překvapení z toho všeho, co doléhá k jeho uším.

"Tady jde o princip a morální hodnoty. Všechno je oznámeno veřejnosti a pokud se nic z toho nestane….nehodlám zničit reputaci sobě ani své rodině. Miyavi se bude chovat, tak jak se sluší a patří na budoucího člena naší rodiny." Pokračuje dál, trvajíc si na svém ale bylo jasně patrné, že minimálně jedna věc z vyslovené nabídky ho zaujala. Otec Ayaky je obchodník, vždycky byl a samozřejmě vidí, co všechno by mohl mít výměnou za toho ztřeštěného kluka. Z druhé strany ale taky nechce dovolit svému egu, aby byť jen o stupínek kleslo, kdyby mu na jeho nabídku přistoupil tak snadno.

"Ale ale, hodláš obchodovat s bílým masem?" Uhodí na něj rovnou a založí si ruce na hrudi. Miyavi by si mohl připadat trochu jako horké zboží, jak se tu o něj přetahují, ale ve své podstatě by byl nějradši, kdyby se vše uklidnilo. Nestojí o to, aby za něj Gakku cokoliv platil, z druhé strany…se mu ani od něj nechce.

"Gakku, to přece nejde." Broukne tichým hlasem a krátce vtáhne piercing mezi své rty, jenže už toho má taky dost a začíná se mu pomalu měnit výraz v očích. Poslední kapka přijde se slovy o tom, jestli ho hodlá nastěhovat k sobě a ještě se jim okázale vysměje.

"Tak a teď už toho mám dost." Začne Miayvi už naštvaně. Je to jeho život a začíná mu být úplně jedno, co si jeho rodiče domluvili, vždyť je to jak z minulého století.

"Jsem plnoletý a svéprávný a nebudu taky stát a zírat jak mě někdo prodává nebo kupuje." Pokračuje dál a narovná se do své plné výšky, tváří se naprosto vážně a sebejistě a konečně vypadá jako dospělý člověk.

"Já se s nikým na ničem nedohodl, ani nic nepodepsal, takže se rozhodnu, s kým odejdu nebo ne a jak budu žít a je mi úplně jedno, kdo si o tom co bude myslet. Promluvím si s Ayako sám, je to ostatně hlavně mezi námi a žádná svatba nebude, i kdyby ses stavěl na hlavu. A tím jsem skončil." Dokončí nekompromisně a oči mu žhnou a blýská se mu v nich se znatelným odhodláním. Naprosto ignoruje rudou barvu ve tváři staršího muže, který očividně s takovým odporem nepočítal a stěží hledá slova, která by mu řekl.

"Hodláš mě někam zavřít? Ne? Tak to mě těší a odtáhnout za nohu asi taky ne...takže…" Stočí pohled na Gakka.

"Neměli jsme něco v plánu?"

Gackt, Sugizo

Gackt pohodí hlavou do strany, když jsou zmíněny morální hodnoty a snaží se moc nešklebit, ale dost mu to ujíždí. Ne, že by na nich taky netrval, kdyby šlo třeba o jeho dceru, ale nejde, takže si může dělat, co chce a navíc už spatřil to zaujetí. Ví, že má toho chlapa na háčku, jen opatrně navíjet. Pak dojde na poznámku o bílém mase a jemu ztvrdnou oči.

"Klidně. Prodám klidně celé Tokyo a bude mě hřát na srdci, že jsem si vydupal svoje." S přehledem se postaví do role sebestředného parchanta, kterému nejde o nic jiného, jen aby mu smazal úsměv z tváře. Miy po jeho boku špitá něco o tom, že to nejde, ale on jim předvede oběma, co tady nejde. Když chce on, tak jde úplně všechno. Sugizo se do toho dávno neplete a předstírá, že něco hledá v baru, pravděpodobně chystá skleničky.

"Na zapití vydařeného obchodu." Zkonstatuje, když na sobě ucítí nějaké pohledy a dál se věnuje baru. A pak se Miyavi začne vztekat. Je to roztomilé. Asi jako když malý Simba ze Lvího Krále prskal na strýčka Scara a myslel si, že nahání strach. V Gacktovi se zvedne vlna vzrušení, když ho takhle vidí a musí se v duchu doslova okřiknout, aby na něj nezíral tímhle způsobem teď v tuto chvíli. Miyavi se postaví na zadní ještě víc a když Gackt vidí, jakou to má odezvu, je mu úplně jasné, že takhle to nepůjde, i když byl Miy kouzelný.

"Měli, ale vydrž ještě chviličku, Miy, srdíčko." Řekne mu smířlivě a konejšivě a Sugizovi cuknou koutky. +Jestli sis pomohl, Miyavi.+ Projde mu hlavou a Gackt se znovu podívá do očí toho muže. 
"Přece jenom bychom se měli domluvit na ceně vaší útěchy." Začne najednou zdvořile.

"Abychom tuto záležitost mohli považovat jednou pro vždy za uzavřenou, už se k ní nikdy nevraceli, vy jste byl spokojen a necítil se ukřivděn. Žádné další naschvály, tahání ven, zmínky v rozhovorech. Takže... co to bude?"Rozmile se usměje. V tu chvíli se k nim otočí Sugizo a postaví před ně čtyři sklenky s prémiovou whisky.

Miyavi

Myiavi jen kouká z jednoho na druhého a očividně ho tu nikdo nebere vážně. Protočí očima v sloup a ohlédne se po Sugizovi, který chystá skleničky a chystá pánům občerstvení. Není si úplně jistý, který pocit v něm převažuje, jestli radost, že to vypadá na vyvázání z chomoutu anebo fakt, že si mezi nimi připadá jak malé dítě a snad poprvé v životě ho to štve. Střelí pohledem po Gakkovi, který ho v podstatě taky odsune stranou a on dokáže jen rozhodit rukama.

"Tak okey, budu se tvářit jako vilka na kraji Tokya, tak se hezky dohodněte." Už na to kašle, když se chtějí tvářit jako obchodníci, tak ať. Hlavně ať mu dají pokoj a momentálně oba dva. Jeho pozornost si drželi přesně do chvíle, kdy to vypadalo na nějaký konflikt. +Dospělí se baví a děti šoupou nohama Miy+ Proběhne mu hlavou kysele a natáhne se po jedné ze sklenek, místo toho, aby na ně počkal se odejde usadit na pohodlnou pohovku, vlastně se spíš rozvalí a opře si paty o područku. Hodí si klidně ruku za hlavu a pobrukujíc upíjí ze sklenky. Jestli má být horké zboží, tak bude minimálně stylové horké zboží. Otce Ayaky přejde ten největší ztek a jeho tváře nabydou trochu normální barvy. Začíná si moc dobře uvědomovat, že toho kluka prostě v rodině nechce. Střelí pohledem na pohovku a ještě jednou se ušklíbne, než si jeho plnou pozornost urve Gackt s pobízením k dohodě.

"Tak dobře, dohodneme se." Kývne hlavou a být to v animovaném filmu v očích se mu zalesknou značky dolarů.

"Přál bych si svou holčičku hezky zajistit, určitě nějakou větší vilu, myslím, že to by byla vhodná kompenzace."Vysloví představu o nabídce, která by ho mohla uspokojit a očividně se nedrží vůbec při zemi. Ostatně ho to bude stát spoustu rozhovorů, než vysvětlí, proč ze svatby sešlo. Miyavi už se začíná očividně nudit, kouše se do rtu a rozhlíží po salónku, co by provedl. Nakonec na sebe začne skládat polštáře, až se mu podaří vytvořit velkou věž, na jejíž vrchol postaví sklenku a baví se tím, jak dlouho mu to bude držet. Trvá to několik sekund, než se svezou za pohovku a s dutou ránou za ni dopadne i sklenka. K jeho štěstí je tam huňatý běhoun, takže se nerozbije.

Gackt, Sugizo

Tu vilku Miy dokonale trefil, protože přesně o to si pan otec řekne. Je to teda pěkná pálka, ale když se před chvílí tvářil, že vládne zeměkouli, rozhodně z toho nesleví.

"Tak dobře. Mám k dispozici nějaké nemovitosti, zítra vám pošlu návrhy, sjednáme si schůzku a všechno to dokončíme." Řekne mu, jště si spolu vymění několik vět ohledně toho a připijí si a pak Ayaky otec konečně opustí salónek. Sugizo se mezitím opírá o bar, upíjí ze své sklenky a celou dobu pokukuje po Miyavim. A rozhodne se udělat něco, za co ho Gackt bude proklínat až do soudného dne. Potichu k Miyavimu přejde, přidřepne si k němu, natáhne ruku, aby skleničku obrátil dnem dolů a postavil a pošeptá mu.

"Oba si byli tak jistí, co kdybychom ho trochu potrápili, aby si tě doopravdy zasloužil?" Nadhodí s šibalským úsměvem.

"Mám rozdělaný projekt. Je to hodně alternativní, ale hodil by se mi do něj šikovný kytarista. Několik bloků odtud mám studio a v něm všechny podklady, nechceš se mrknout?" Kývne bradou k zadnímu východu, zatímco se Gackt ještě baví s tím mužem a nevěnuje jim pozornost. A jakmile Miyavimu zasvítí oči a kývne mu na to, podá mu svou dlaň, vytáhne ho na nohy a opravdu potichu se jim protáhnou za zády a zmizí. Gackt osamí, ale až s klapnutím dalších dveří se ohlédne a dojde mu, jak moc vlastně. Miyavi ani Sugizo tu nejsou. Šli na záchod? Zmateně přejde rychle k těm dveřím a rozrazí je dokořán. Dojde mu, že zírá do zadní uličky za klubem, a že tu nikdo není, dokonce ani žádné auto nebo motorka. Oni odešli???? Úplně? A co Toshiho jachta? Co? Co to má všechno znamenat? Rozčileně a naprosto vyvedený z míry vytáhne telefon a volá nejdřív Miyavimu a posléze i Sugizovi. Ani jeden z nich to neberou. Promne si dlaní bradu a mozek mu šrotuje na plné otáčky, jak se snaží přijít na to, jestli to nepřehnal. On to ale přece takhle nemyslel, jenom ho vysvobodil!!!

"Miy..." Vydechne a poprvé v životě dostane strach, že by o někoho mohl přijít. Bude neskutečně nervózní, že ho nemá na očích a musí čekat, až se ozve sám.

(Konec)