(Sugizův večírek)
Miyavi
Dlouho společně řádili ve vaně a nedokázali se společně s Gakkem navzájem ukecat, aby vylezli dřív ven. Voda už jim několikrát vychladla a oni ji pořád dopouštěli, dokud nebyli úplně rozmočení a v podstatě i o něco unavenější, než v kuchyni. Kolem se válel sprej od šlehačky, miska, kde bylo před tím ovoce a dvě lahve šampusu, které si stačili vzít sebou. Nakonec se přece jen, se zastávkou v ložnici přinutili dát trochu dohromady. Gakku mu nechal přivézt věci z hotelu a on se mohl obléknout, pak už vyrazili na cestu do Tokya, aby se tam dostali včas a on si mohl vyzvednout věci na párty a pokračovat ve spanilé jízdě. Doma se v rychlosti oblékl, užili si ještě jedno kolo a se smíchem opouštěli jeho velký apartmán, kde panoval typický chaos, jaký by k němu kde kdo přiřadil. On rozhodně kašlal na nějaké strojení, do obleku ho nikdo nedostane ani heverem ale tak ho zná celé Japonsko, nikomu to rozhodně nepřijde divné. Vyřídil si ještě jeden telefon s Ayako, které se omluvil asi hodinu před tím, než se měli sejít, úplně na ni zapomněl. Vymluvil se, že má dneska ještě jednu akci a je mu jasné, že to bude muset dřív nebo později rozčísnout, teď na to ale nemá myšlenky. Má sebou nejhezčí zadek v Japonsku a to jde pak hrozně těžko. Objednal jim limuzínu, která je odveze až k jednomu většímu a celkem luxusnímu klubu, kde se má akce odehrát. Samozřejmě, že dělá spoustu věcí, za zataženým okýnkem, aby řidič nic neviděl. Miyavi je rozjetý jako vždycky a dokonce i přes Gakkovy protesty si otevře to střešní, aby pořádně přivítal své domovské město. Když zaslechne smích od Gakka z auta, zapluje s hlasitým žuchnutím zpátky a usadí se mu na klín. Natáhne se pro jednu z jahod, které jsou tu nachystané s další lahví šampaňského a otře ji Gakkovi o rty.
" Nevím, co je větší lákadlo, jestli ty nebo párty?" Dobírá si ho s pobaveným podtónem, když auto zastaví a sotva se odsouká z jeho klína a slupne jahodu s požitkářským výrazem, už jim otvírají dveře.
"To bylo na…hm..těsno." Houkne se smíchem, než se vysype z auta a chuml před clubem je už jen jeho. Podpisy, fotky, má stejný problém jako po benefici ale stejně koutkem oka těká za sebe a jen Gakku si může přebrat jeho jiskry v očích tím správným směrem. Konečně se dostanou dovnitř, kde už to celkem žije a s tím jak se Miyavi tváři ho bude brzo club plný. Je neskutečně rozjetý a má tendenci stahovat všechny na stejnou vlnu.
"Pravděpodobně Ti budu celý večer koukat na zadek Ga-koi, nevadí?" Broukne rozverně, když se k němu nakloní, tak aby ho slyšel jen on. Měl by se trochu víc hlídat, ale …to je nad jeho síly, nejspíš.
Gackt, Sugizo
Ani jeden z nich už si nevzpomněli na Miyaviho závazky, nemohly jim nikterak zkazit den, který si spolu přichystali, i když to na samém začátku vypadalo docela divoce. Vlastně to bylo divoké pořád, jenom úplně jiným směrem. Zamiloval se do Miyaviho bezprostřednosti, do jeho nic neřešení, spontánnosti, do jeho chuti do všeho, co spolu dělali, ať to bylo co to bylo a muselo mu to být znát na očích. Začínal se velice rychle dostávat do fáze Snesu ti modré z nebe, aniž by si to sám uvědomoval a nikdy v životě se mu to nestalo tak rychle. Bylo o něm známo, že pokud už čirou náhodou nastolil podobný typ chování, pak byl schopný opravdu hýbat hvězdami, pokud to ten druhý chtěl. Bavili se společně nad jeho vlastním oblékáním a posléze i nad Miyaviho oblékáním u něj doma. Navěšeli na sebe mraky oblečení, smáli se a milovali se v každé z těch šaten. Když Miy telefonoval s Ayako, sahal mu kde kam, dělal na něj oči a posílal mu vzdušné polibky, jen aby ho potrápil a rozptýlil. V limuzíně se málem odehrálo jejich snad desáté kolo, jen kdyby nebyli vyparádění, ale i tak se jim podařilo spadnout ze sedačky do chodbičky na nohy. Vzápětí na to už ho se smíchem jistil za boky, když Miy visel ze střešního okýnka jen proto, aby je vzápětí málem viděli všichni, kdo čekali na příchod celebrit. Díky lehké hladince z přemíry šampaňského a naprosto dokonalé a dětinské náladě z přemíry Miyaviho se i on pustí do autogramiády, háže po všech dokonalými úsměvy a po očku si ho pořád kontroluje, kde je a co provádí. Jestli náhodou moc neflirtuje!
"Musíš mi koukat na zadek, jinak si mě nepřej." Vrátí mu to šeptem, než si oba dají několik koleček mezi hosty, aby dostáli svým společenským povinnostem i reputacím a pozdravili se se všemi svými přáteli. Nakonec se dostanou i k pořadateli akce a Gackt Miyaviho konečně představí Sugizovi. Už se viděli, ale jen letmo a nestačili spolu promluvit, takže je výhra, když se nakvartýrují k jeho stolu jako hlavní hosté večera, přece jen to jejich vystoupení vydělávalo na neštěstí.
"Jeden by skoro řekl, že spolu máte nějaké tajemství." Pronese Sugizo, který si opírá bradu o spojené dlaně paží opřených o lokty a už několik dlouhých chvil vnímá to jejich naladění na sebe navzájem. Mířil spíš na cosi, co by mohli kout, nějakou spolupráci nebo nové přátelství, ani ve snu by ho totiž nenapadla realita, ale po pravdě se trefil až moc a Gackt se trochu uklidní, když si uvědomí jak moc se lepí na Miyaviho bok a jak si s ním co chvíli šeptá a hihňá se jako puberťák.
"Éééé, my jsme se jen dlouho neviděli a neměli jsme moc možností si to užít jinak, než pracovně." Zalže s přehledem a Sugizovy rty se roztáhnou o něco víc.
"Ano, pamatuju si ten váš rozhovor v rádiu, vypadalo to podobně."
Miyavi
Je úplně v háji z celého Gakkova chování. Nikdy se k sobě nechovali tak jako teď a jestli měl jen jedinou myšlenku na to, že by dostál svým vlastním závazkům, pohřbil ji jeho společník, až k zemskému jádru a tam ji nechal dokonale rozpustit. Vidí tu bezprostřednost v neskutečně sexy pohledu, staví se mu chloupky úplně všude, když mu něco šeptá a hihňají se společně, kde jaké kravině. Od včerejšího večera žije svůj dokonalý sen a v hlavě už moc dobře ví, že se ho nehodlá jen tak pustit.
"Budu koukat jenom na něj, lepší sem v rukách zatím neměl." Okomentuje mu konečně, když se pozdraví se Sugizem a opadne v jeho očích to největší oslnění. Chtěl se sním potkat už dřív ale nikdy neměl to štěstí a opravdu si váží té příležitosti s ním mluvit, i když….ne prostě se nedokáže úplně odtrhnout pozorností od Gakka. Bože, musí to na něm být hrozně vidět a je mu to pravděpodobně úplně jedno. Tváří se hodně nespokojeně, když si ho jeden z jeho známých na chvíli uzme stranou a on se mu za několik málo vteřin zase obratně vypaří, aby se k nim mohl přidat a usednou bok po boku vedle něj. Vlastně by se mezi ně nevešel ani list papíru. Má skoro pocit, že kdy mezi sebou měli víc místa, byla by to katastrofa gigantických rozměrů. Zrovna mu šeptá cosi o tom, jak pokřtí celý jeho apartmán a co by mohli dělat na jachtě Toshiho. Být to někdo jiný, tak se nejspíš nedočervená ani za půl roku, když k němu dolehnout slova.
" Ten rozhovor byl super ale je to fakt šíleně dlouho. Nerad se nudím a Gakku +Ne, koi ne Miy, brzdi kamaráde.+san mě ani nenechá. Je potřeba se občas trochu vyblbnout." Odsouhlasí mu jeho slova se širokým úsměvem a už se natahuje přes celý stůl pro dva panáky, které jim na jeho objednávku donesli, vystavujíc tak svůj zadek očím, které by ho prioritně měly vidět.
"Za chvíli mu stejně polezu na nervy" Neopustí si zažertovat, když se snaží dosednout zpátky a málem mu skončí v klíně. Ne, není opilý, i když má dobrou náladu, ale spíš se nemohl vměstnat do prostoru mezi stůl a sedačku.
"Uhm…zapomněl jsem, že tohle není prostor na podiu." Koukne omluvně na Gakka a v očích se mu blýskne, už zas má chuť ho někam vtáhnout ale zase, jak často se potká se Sugizem, kruci.
"Musím říct, že jsem si benefici užil na plné…kou…ehm pecky. Už dlouho jsem nebyl součástí něčeho takového."Neodpustí si ještě zhodnotit celý projekt a jeho pozornost si na chvíli ukradne jeden jeho známý, který se k němu nakloní přes sedačku a chvíli si s ním povídá a párkrát se i zasměje. No jo s některými si toho užil spoustu.
Gackt, Sugizo
Gackt se snaží vypadat společensky přijatelně, ale jak to má udělat, když má hlavu plnou Miyaviho návrhů o křtění jeho apartmánu? Díky němu už si dovede živě představit, jak by to mohlo vypadat a teď má myslet na cokoliv jiného? Dokonce mu ani nevadí, že to nebude u něho doma. Zatváří se docela hrdě, když Miyavi zmíní, že se s ním nenudí a snaží se nenadouvat jako páv, aby náhodou nebylo vidět, že mu na tom záleží víc, než by mělo. Sugizo na to zúčastněně pokyvuje hlavou a zatím z nich nespouští oči. Dokonce zachytil tu jemnou odmlku, jak si Miyavi rozmýšlel Gacktovo oslovení. Pak se mírně zakloní dozadu, když se Miyavi hrabe pro pánáky a vzápětí se rozesměje, když Gacktovi skoro dosedne na klín. Gackt sám v první chvíli intuitivně popadne Miyaviho boky, aby třeba nedosedl někam úplně do éteru a pak ho nenuceně přesadí vedle sebe. Odkašle si a dělá, že nic. Samozřejmě, že Miyavi zapomněl, však on přece ví. Za to on zapomněl, že se v takových situacích obvykle zlobí. A pak se oba rozesmějí, když Miyavi málem použije nevhodné slovo, jen Gackt si za tím představuje trochu něco jiného, než Sugizo a musí to radši zapít svým panákem. Miy se pak odvrátí bokem, aby si popovídal a Gackt má najednou pocit, že mu Sugizo vidí až do žaludku. Sugizo byl velmi pokrokový a alternativní člověk, Gackt věděl, že jeho dilemata ohledně pohlaví a dalších věcí naprosto netrápila, jeho trápil světový mír, ekosystém a struny na jeho kytaře a tím spíš z něj měl pocit odhalení. Možná by na tu jachtu měli zdrhnout co nejdřív. Už se chce zvednout, že se odporoučí alespoň na toaletu, aby Toshimu zavolal, jak se věc vyvíjí a kde přesně teď kotví, ale zastaví ho Sugizovo potetované zápěstí kolem jeho ruky. Usedne s otázkou v očích zpět na židli a Sugizo na chvíli sklopí oči, než se rozhodne pokračovat.
"Dej si pozor na to nezvladatelné dítě, pokud chceš svůj život vést jako dosud. Myslím, že ti zbývá přesně jedna hodina. A pak bude pozdě." Řekne mu sudička s vlčím úsměvem, ale nesmírně vřelýma očima a pak vstane a ztratí se v davu. Gackt se prudce nadechne, zalapá po dechu a objedná si dalšího panáka. Prudce se kolem sebe rozhlédne, ale není tu nikdo, kdo by jim věnoval jinou, než klasickou pozornost. Vlastně je, ale o něm on neví.
Miyavi
Miyavi je ve svém světě dokonale ponořený... připomíná si se svým známým společné chvilky v Tokyu při jednom z festivalů, kde si pořádně zahráli a úsměv z tváře mu rozhodně nemizí. Nestará se o okolí, podvědomě se stará jen o Gakka ale taky ví, že sedí kousek od něj a to mu ke štěstí stačí. Nedokáže na něj ani chviličku přestat myslet a kouše si spodní ret, když se přistihne, že chvíli kouká s prázdným pohledem před sebe a vůbec nevnímá slova, vyřčená jeho směrem. Právě byl myšlenkami u dopoledne ve vaně. Trochu sebou trhne a odkývá další vzpomínku, kterou zaslechl tak z půlky a to, že by měl spíš dávat pozor na slova Sugiza se mu do hlavy vůbec nedostane. Rozloučí se s momentální společností, než popadne svého panáka a přisune se prudce zpátky ke Gakkovi, až se srazí boky a znovu se rozesměje.
"Jsi blíž, než jsem si myslel." Prohodí pobaveně a natáhne dlaň jeho směrem, podávajíc mu další sklenku, aby si s ním připil.
"Tak na co?" Zeptá se ho s pohledem skoro až hypnoticky upřeným do jeho očí a dlouze se nadchne. Je na něm vidět, že on by vymyslel milion a jednu věc, ke kterým by si mohli připít a ani jedna z nich by nebyla vhodná.
"Pak si můžeme dát taneček hm? Ještě pořád mám pocit, že jsem málo zahřátý." Zavrní Gakkovým směrem s mrknutím, které může nejspíš vidět jen on. Silně pochybuje, že jim někdo věnuje víc pozornosti, než by měl a plete se. Pohledem zkontroluje nejbližší okolí, aby mohl nenuceně přehodit paži přes opěrku a šimrat konečky prstů Gakka na šíji. Baví ho hrozně ho provokovat a znovu se k němu nakloní, vydechují vzduch do jeho ucha.
"Tak co, už jsme splnili společenskou povinnost? Nebo jsi zapomněl, že máme měřit tu postel a klidně to můžeme vzít i s vanou." Provokuje ho záměrně, když se na jeho ramenu objeví cizí ruka a odtáhne ho od něj. Překvapeně zamrká, když vzhlédne ke tváři otce Ayaky v jehož očích je vepsaná neskutečná zlost.
"Takže takhle ty si užívá večírky, když se vykašleš na moji holčičku. Ona je smutná a ty tady div nenastavuješ zadek." Vyjede po něm honosně oděný muž a očividně se nehodlá krotit v hlase, protože už se po nich otáčí kde kdo.
"Já přece..." Začne se Miyavi bránit a už na něj míří ukazováček.
"Mlč, taková ostuda a hanba a o Vás.." Stočí pohled na Gakka.
"...jsem měl taky úplně jiné mínění. Půjdeš okamžitě se mnou a vyřídíme si to." Stočí pohled na Miyaviho a popadne ho za límec. Ten mu položí ruku na zápěstí a snaží se o to, aby ho pustil.
Gackt, Sugizo
"Na to, aby bylo pořád co křtít." Řekne mu a společně se napijí, než se Gackt znovu kouzelně rozesměje.
"Tak ty jsi málo zahřátý... jeden by řekl, že tě zahřál docela dost a ty řekneš tohle." To už Miy sedí proti němu, šimrá ho na šíji a on má co dělat, aby slastně nepřivíral oči. Rozhodně je má jenom pro něho, velmi nenápadně přejíždí konečky prstů dlaně přehozené o vlastní koleno po tom jeho, které je těsně vedle a sám se mírně předkloní, když mu chce Miyavi něco pošeptat. Znovu se spokojeně usměje a přikývne.
"Už jsem mu chtěl volat, jen jsem musel něco dokončit se Sugizem." Poukáže na to, že je vlastně pryč a oni jsou u stolu sami. A pak mu jeho blízkost někdo vezme. V první chvíli si myslel, že je to další známý, trochu neomalenější, než ten první, ale vůbec by se nedivil, když ví s kým se Miy občas stýká, ale vzápětí už hledí do očí nějakému staršímu muži, který vypadá dost bohatě a co hůř, pěkně si dovoluje. V tu ránu je Gackt na nohou a vidí rudě. Asi by ho mělo děsit, že se od něj odrazila slova toho muže jako od zdi, když si jindy tak úzkostlivě hlídá svou image, která právě utrpěla, asi by ho mělo děsit alespoň to, že je to evidentně otec Miyaviho asi snoubenky nebo jak to teda je a že ani jeden z nich netušili, že tu bude, ale neděsí.
"Nesahej na něj." Zavrčí nepříjemně bez ohledu na slušné oslovení a trhne ruku toho muže z Miyaviho límce. Místo toho ho sám vytáhne na nohy, strčí za sebe jako by se snad nedokázal sám bránit a nakročí si, připravený doslova na všechno. Z očí mu čiší zlost podobná jako jeho soku. Jestli přišel čas si svého koloucha vybojovat, bude bojovat. Už se na ně dívá polovina sálu a odněkud se davem prodírá Sugizo.
"My odcházíme a vy si zařiďte náhradního ženicha." Pronese odměřeným tónem hlasu a jasně tím dá najevo, že by tím celý spor mohl být u konce. Několik diváků zalapá po dechu, ale zdá se, že nedělali nic tak okatého, aby většině došlo, o co tady jde.
Žádné komentáře:
Okomentovat