Gackt x Miyavi - Já bych se klidně styděl ještě párkrát.- Část 4.

(Gacktova vila)

Miyavi

"Klidně tě tam vezmu mám o trochu větší, vlastně v ložnici nic jiného nemám." Prozradí mu s naprostým klidem. To, že má peřiny věčně nestlané a kolem se válí jeho věci, to už je věc druhá. Do jeho postele se zatím moc tvorů nepodívalo, nerad si je táhá domů, jen když nemá na výběr. Mohl by dělat drahoty, ale jestli to chce vidět, on s tím rozhodně problém nemá.

"Samozřejmě, že tě budu podezřívat, nemůžu přece věřit každému. Tak naivní nejsem." Oznámí mu s naprostým klidem s nádechem provokace v hlase nechá se klidně zout. To, co přijde vzápětí, ovšem nečekal, jeho nohy jsou uvězněny a trvá to jen okamžik, a stejně dopadnou i ruce.

" Servat? Tak okey domů pak půjdu jen tak, zadek mám akorát výbavu taky v pořádku." To už se válí v pokrývkách a trochu vyděšeně se mu rozšíří oči. Chvíli to vypadá, že ho tu Gakku nechá jen tak ležet. Trhne rukama, jestli pouta drží, z nich se očividně jen tak nedostane.

"Mmm, řekl jsem si o to." Zkonstatuje nakonec s tichým smíchem, ale nespouští z něj oči. Uleví se mu, když se rozejde jeho směrem a ocitne se na něm. Zavrtí se provokativně v bocích, když na něj Gakku dosedne. V jeho očích čiší zvědavost, nebojí se, to ani v nejmenším, na to rozhodně nemá povahu. Jakmile se Gakkova tvář začne blížit k té jeho, pozvedne ji mírně a vyjde jeho rtům vstříc. Bublinky jej příjemně zašimrají na jazyku a on si spokojeně vzdychne do jeho rtů. Má rád pouta, po většinu času je nasazuje on, změna je život a tohle vypadá na životní zážitek.

"Hmm…chutnáš vážně luxusně." Složí mu kompliment, když se znovu zavrtí v bocích, tohle je peklo, když se nemůže dotýkat, stojí ho to veškeré ovládání, aby nezačal brblat.

"Dal bych si ještě…"

Gackt

Vůbec neslyší rád, že by měl mít Miyavi větší postel, než on. Podle něho kecá.

"Vezmu si s sebou metr." Řekne mu a usměje se na to jeho konstatování, jak půjde domů. To by chtěl taky vidět.

"Ty někdy tak strašně kecáš." Vydechne, než se políbí a pak si tiše zavrní.

"Aby ne, je z Francie." Dodá na vlastní chuť, ale když si Miyavi řekne o přídavek, nevyhoví mu. Místo toho si zvedne sklenku znovu ke rtům a pod pohybem jeho boků se lehce nadzvedne, aby mu znemožnil ho taky dráždit a připravovat ho tak o trpělivost. Tentokrát si ale do úst nabere především tu kostičku ledu. Podrží ji mezi rty a skloní se nad jeho tělo. Nejdříve jí přejede po klíční kosti zleva doprava a na rameno a po něm dolů, po jeho paži. Pak ji musí na chvíli schovat v ústech a trochu ohřát, aby mu netrnuly zuby, než se s ní přemístí na jeho ploché a citlivé břicho a přejíždí s ní sem a tam po jeho svalech, dokud s ní nezakotví v jeho pupíku, kde ji chvíli nechá. Při tom se posune na jeho nohou kousek níž a začne cíleně tahat látku jeho poklopce od sebe, dokud nezačnou praskat švy. 
"Kdyby tě to tahalo, tak řekni." Zašeptá a myslí to vážně, protože to poslední, co by chtěl je být necitlivý k jeho nádobíčku. Sám by to nepřežil. Jakmile má dost místa na to, aby kostka mohla pokračovat ve své pouti, zase ji vezme do zubů, ale nezamíří dolů, ale nahoru k jeho bradavkám a každou obkrouží. Líbí se mu, když si s ním může takhle hrát. Miyavimu by se to podle jeho povahy mělo taky líbit. Nakonec se ledová kostka začne sunout společně s jeho rty zase dolů a skončí v podbřišku, na kořeni jeho pýchy.

Miyavi

"Klidně si vem i dva, stejně mám větší." Rýpne si do něj bez váhání, protože to je taky to jediné, co mu momentálně zbývá. Samozřejmě, že víc nedostane, ani by to nečekal. Stačí mu ale pohled na kostku ledu a tuší, co bude následovat. Připravuje se pečlivě ve své hlavě na chladný dotek, ale i kdyby se snažil sebevíc, stejně tiše sykne s první dotekem na rozpálené kůži. Gakku si bude hrát o tom není pochyb, má to rád u něj navíc netuší, co přijde potom. Kroutí se nepatrně pod rozpouštějícím ledem. Sleduje ho, jak se ladně posunuje po jeho těle a ten obraz už nikdy z hlavy nedostane. V jeho přítomnosti nemá vůbec pocit, že by musel být nahoře, prostě si užívá tu péči a narůstajíc vzrušení, které se ještě vystupňuje díky praskání švů jeho kalhot.

"Nebojím se, říkal jsi něco o zkušenostech a v tomhle ti věřím."Je to snad první naprosto upřímná věc, která odhalí kousek z jeho pocitů vůči Gakkovi. Taky se nesplete a on sice cítí napínání látky, ale je to neskutečně vzrušující. Skrze mírně pootevřené rty se mu probojuje dlouhá vydechnutí, jak moc dráždivý je pohled na něj. Celé jeho tělo křičí po dalších dotecích jeho blízkosti a on se tomu klidně poddá. Propne se proti doteku ledu na svých bradavkách a z jeho úst se prodere nefalšované zavzdychání, dělá s ním šílené věci už teď a jemu se to hrozně líbí. Znovu se propne tentokrát v bocích, když je tak neskutečně blízko a on by svou chloubu potřeboval trochu zchladit, aby něoco vydržel bože!

"Ještě kousek níž." Zabrouká svůj malý požadavek s hlavou mírně zakloněnou a neubrání se tomu, aby svůj piercing na chvíli nevtáhnul mezi rty.

"Máš tu horko." Vypadne z něj na vysvětlenou, aby se úplně neprozradil, stejně je už pozdě, jeho tělo si dělá, co chce.

Gackt

Vnímá velmi dobře každou nepatrnou reakci Miyaviho těla i jeho tiché vzdechy a čím dál větší pohlcení situací. Chce, aby upokojil tu svou bláznivou hlavu a plně se odevzdal tomu prožitku a pomalu se mu to daří. Slova o důvěře jsou pro něj důležitá, protože by bylo k ničemu, kdyby se mu ve své poloze nelíbilo a měl hlavu plnou obav na místo toho, aby si všechno pořádně užil. Jemně se usměje, když si sám zabrouká o přídavek v jistých partiích, protože dosáhl svého a krátce k němu vzhlédne vzhůru.

"Úplně hoříš." Zašeptá smyslně, když se o něj v těch místech otře nosem. On tu horko nemá, ale Miyavi má teď zrovna asi čtyřicet stupňů celsia jak jeho tělo reaguje víc a víc. Musí se zase trochu narovnat, aby chvíli pokračoval v trhání látky jeho kalhot. Nakonec se mu to podaří tak, aby odkryl jeho pánev a nechal je zničené podle jeho boků, ale sám si u toho zařízl do prstů kde co. To byl zase nápad... s prádlem to šlo mnohem jednodušeji. Vrátí se ke kostičce, dokud z ní ještě něco zbývá a pokračuje pode jeho přání níž. Přejede s ní celé jeho mužství až ke špičce a zase zpět a pak jí trhnutím hlavy konečně odhodí pryč.

"Hmm, tak co Miy, kocourku, jak se ti tohle líbí." Broukne si tiše a v momentě jeho nepozornosti a zaujatosti všemi pocity se natáhne ke stolku. Má pro něj překvapení v podobě velmi šikovně tvarované a skoro neslyšné hračky na baterky. Ó ano, on to hodlá použít. Prohlíží si jeho tvář se sebevědomým úsměvem, když si tu hračku přehodí v ruce a začne ji potírat lubrikačním gelem. Musí hodně přemáhat široké cukání koutků. Ukazováčkem několikrát brnkne o speciální výrůstek, který vibrátor má a kmitne na něj obočím.

"Má několik rychlostí." Zapřede a když se mu podívá přímo mezi nohy, olízne si pomalu rty kolem dokola.

Miyavi

"Ty za to můžeš." Obviní ho téměř okamžitě s nádechem provokace podbarvené vzrušením. Tohle je teda zážitek lepší by si rozhodně nevymyslel. Kroutí se pod ním, i když se ho v podstatě nedotýká, protože chce prostě ještě. Další dotek, další slovo, bože chce naprosto cokoliv jen ať něco dělá! Vnímá jen podvědomě, jak se napíná už i látka jeho prádla a znovu si vdychne, protože v tu chvíli se na něj zrovna podívá. Je jím skoro až fascinovaný, tím výrazem ve tváři. Mává s ním úplně neskutečně a moc dobře to ví.+Gakku ty parchante+Pomyslí si ale není v tom v podstatě nic zlého, jen se snaží nějakým způsobem ze sebe dostat všechny emoce, které v něm rozdmýchává. Nakonec se ale přece jen dočká a on chladí roztoužené partie po celé jejich délce. Je to neskutečný pocit, místo toho, aby jeho vzrušení trochu ustoupilo, je to ještě horší. Znovu se zavrtí po jeho doteky a teď už opravdu hlasitě zavzdychá společně s trhnutím zápěstí i kotníků. Jeho hlas doprovodí zacinkání řetízků a to je tak všechno. Kdyby nebyl připoutaný, nejspíš ho nějakým způsobem dostane pod sebe a prostě ho dokope, aby mu způsobil další zatmění. Po tomhle se mu bude hodně špatně pokračovat někde jinde, všechno bude nic proti tomu, co zažívá právě teď. Zrovna se snažil zabořit alespoň polovinu obličeje do měkkých pokrývek, když koutkem oka zaregistruje jeho pohyb. Hned otočí tvář jeho směrem a sleduje tu věc, která se objevila v jeho rukách.

"Ono to má vážně i další levely." Broukne překvapeně a trochu neklidně se zavrtí, je nedočkavý…ne to vůbec!

"Já bych radši tu tvoji rychlost…ty jich máš taky několik, jak jsem si všimnul." Oznámí mu klidně a pohledem těká z hračky do jeho tváře a zase zpátky. Ten jeho výraz!!!

Gackt

Tiše se zasměje, naprosto upřímně. On by ho taky radši měl kůži na kůži, ale na to ještě taky dojde. 
"To bychom tady museli být alespoň dva, abych ti mohl ukázat, co chci a to nikdy nedopustím." Řekne mu. On by vedle sebe někoho druhého, kdo by mu na něj sahal za žádnou cenu nesnesl, i když by to nemuselo být vůbec špatné, když by se jich dotýkaly ještě další rty, ale to je jeho tabu. Dělit se nebude ani za nic. Posunutím palce tu hračku zapne, jako by tasil kord a navede ji pomalu a opatrně mezi jeho polovičky. Má v obličeji hodně zaujatý výraz a pootevřené rty, když sleduje všechny záchvěvy jeho obličeje, co s ním tohle provede. Dostane ji opatrně tak daleko, jak uzná za vhodné z reakcí jeho těla a pak si mezi jeho stehny udělá pěkně místo. Nechá přístroj pracovat uvnitř jeho těla, zatímco se on sám svými rty skloní nad jeho penis a ukáže mu svou vlastní symfonii erotického dusna. Hodlá být velmi pečlivý, neopomenout vůbec nic a v žádném případě ho nenechá vyvrcholit dřív, než mu to sám dovolí. Pokud má pocit, že už se to blíží, prostě ho chytne do dlaně jako do návleku proti vyvrcholení a počká, než ho to trochu přejde, ale zase ne moc. Jak ho dostává do úst víc a víc a přidává na tempu jeho uspokojování, posouvá i ty rychlosti uvnitř něj a samozřejmě si volnou rukou hraje, aby ten výrůstek působil přesně tak, jak má. Jestli z tohohle a z nemožnosti se hýbat nezešílí, tak už asi z ničeho.

"Chutnáš skvěle, kocourku." Řekne mu ze svého místa při vteřinové přestávce a v hlavě má doslova s chirurgickou přesností anatomii jeho penisu a kudy vede který neuron, jen aby byl nejlepší, co ho kdy měl. Když to nakonec přijde, má pocit, že to ani nespolyká, i když už ho před tím jednou udělal v garáží a v očích mu triumfálně zazáří. Přijde si jako by právě dobyl vesmír. A tady v té galaxii bude plápolat jeho vlajka a hotovo!

Miyavi

"Hodláš si mě syslit pro sebe?" Vyhrkne otázku mnohem rychleji, než by nad ní začal skutečně přemýšlet. Jak moc by mu vadilo, kdyby mu řekl, že ano? Chtěl by, aby si ho Gakku majetnicky syslil pro sebe. V jeho nitru se rozlehne zvláštní pocit, který tam už opravdu dlouho nebyl. Samozřejmě, užívá si kde co a co kde, ale i on si dokáže představit, že by vydržel s někým na dlouho. Tuhle svou stránku hodně dobře ukrývá uvnitř a snaží se jí nepodlehnout. Do nedávna se mu to dost dobře dařilo, vlastně ještě ve chvíli, kdy vystoupil z auta, o tom byl přesvědčený. Jenže Gakku momentálně tuhle bariéru maže naprosto dokonale a on začíná mít pocit, že už nic jiného nechce. +Tohle není dobrý+ Proběhne mu hlavou jako poslední, víc už toho promyslet nedokáže, protože ho hodně zaujme pohyb palce na jeho budoucím neživém trýzniteli a nepatrně se zachvěje očekáváním. S pootevřenými rty sleduje každý pohyb, jakmile ucítí tlak na své nitru stiskne víčka k sobě. Nedělá mu vůbec žádné problémy se pořádně uvolnit, co mu problémy dělá, je nastupující pocit slasti, kterou mu jeho nový kamarád způsobuje, v Gakkových zkušených rukách je to na sebevraždu, jak se mu nedostává vzduch do plic a jde jen ven jak hluboce oddechuje. Tohle je neskutečné a on začíná mít dost jenom z toho. Prudce otevře očí, když ucítí měkké rty na své chloubě a jeho hlas naplní celou ložnici, teď teprve začíná ten pravý koncert! Kroutí se pod ním, vzdýchá už v pravidelném rytmu v závislosti na pohybu jeho rtů. Trhá za pouta ve snaze se osvobodit, k jeho štěstí jsou opravdu měkoučká, jinak by si ublížil a bylo by mu to úplně jedno! Prudce se propne, když ho Gakku konečně dožene k vrcholu a on v ten okamžik neví, jestli se vůbec ještě nachází na zemi. Vykřikne jeho jméno, propne se proti jeho rtům v bocích a silně zatne ruce v pěst, až mu klouby úplně zbělají. Několik dlouhých chvil zůstane jeho tělo skoro jako v křeči, než se dokonale uvolní a zaboří se do peřin s naprosto omámeným výrazem. Skoro to vypadá, jakoby v sobě měl tak tři promile minimálně. Není momentálně schopný ani otevřít oči. Proboha, vždyť má problém se vůbec nadechnout, natož, aby přinutil víčka odlepit se od sebe a ono to ještě nekončí.

"Do hajzlu." Vypadne z něj jako první a udýchaně se tomu zasměje. Mohl by mu přiznat, že měl pravdu a tohle nikdy nezažil ale musí mu stačit, jak se tváří. Začíná vážně pochybovat o tom, že se z tohohle vůbec vzpamatuje, bude mít opravdu, co dělat, aby dostál svým slovům a zmohl se ještě vůbec na něco, aspoň vstát a dojít se umýt!! Jestli ho vůbec ještě dneska pustí?!+Bože Miy seber se a hned!!!+ Pobídne sám sebe v duchu a snaží se posbírat poslední zbytky energie.

Gackt

Neodpoví mu, dokud není hotovo a on se pomalu přesune celým tělem nad něj, aby ho mohl nenásilně zalehnout a podívat se mu do očí. A tu hračku nechává pořád na místě a zapnutou.

"Hmm nebylo by špatné z takového uragánu jako jsi ty udělat někoho, kdo už ostatní nikdy nebude chtít ani vidět, co? Docela by mě bavilo sledovat jejich obličeje." Přizná mu upřímně. To by byl opravdový triumf. Všichni se podívejte, jak se krotí Miyavi. Přejede mu palcem po hraně lícní kosti a zálibně si prohlíží výraz v jeho mandlových očích.

"Pořád to nepřestává, hmm, nenechám tě na pokoji." Připomene mu tu vibrující věc mezi jeho nohama. Kdyby na ni snad sám zapomněl.

"Byl jsi okouzlující. Myslím, že po tomhle už orgasmus k dortíku nikdy nepřirovnáš." Šeptá mu, když ho hladí po tváři v konejšivém gestu a užívá si ten pocit, kdy ho má naprosto ve své moci a společně se slastným trýzněním ho i laská a pečuje o něj. Vůbec se nediví, že se o něj praly i modelingové agentury. Miyavi je jako černá perla Asie. Pak přenese váhu na jedno předloktí a volnou rukou sklouzne po jeho těle dolů a vibrátor vytáhne. Vypne ho a odhodí stranou. Bylo by tak snadné prostě ho vyměnit za sebe, ale ví, že ho uhnal, i když si Miy myslel, že se to nestane. Byl by opravdu necitlivý a egoistický, kdyby to udělal. Dneska to prostě bude dva jedna pro něho a on si poradí později sám. Až ho uloží ke spánku. Pomalu se natáhne, aby odpoutal jeho zápěstí a pak se posadí na paty, aby uvolnil i jeho kotníky a Miy se mohl konečně trochu hýbat, i když podle něj se i teď hýbal docela dost. Natáhne se po té z přikrývek, na které zrovna neleží a láskyplně ho do ní zabalí. Vidí mu tu únavu na očích. On utahaný není, ale zase tolik se proti němu nenadřel. Opět si k němu přilehne a zaboří mu dlaň do vlasů.

"A teď zavři oči a spi." Zašeptá a začne mu pobrukovat svým hlubokým, melodickým hlasem. +Necháváš ho tady spát... ve své posteli... měl bys mu říct, ať se osprchuje, odpočine si a jede...+ Pravděpodobně si k němu nepřilehne a bude většinu noci vzhůru a pracovat, ale...

"Oyasumi nasai, Miyavi-koi."

Miyavi

Skoro hned, jak se jeho tělo dokonale uvolnilo, se znovu mírně napne a pak už úplně. Ta prokletá věc uvnitř jeho nitra tam pořád je a nenechává na pokoji ani milimetr nervových zakončení. Čelo se mu začíná rosit, čím dál víc a on by se rád minimálně kroutil, ale tíží ho váha Gakkova těla, která ještě víc hřeje to jeho. Doširoka otevřenýma očima mu pohlédne do tváře, jen okrajově vnímá jeho výraz, protože to vibrování je skoro až nesnesitelné. Boky mají nutkání se z posledních sil zvednout ale prostě to nejde. Stiskne víčka pevně k sobě, vnímá až příliš intenzivně každý jeho dotek a laskání. Tohle je dokonalé peklo a on je v něm dokonale uvězněný. Nikdy nic podobného nezažil ale už teď si uvědomuje, tím posledním kouskem v hlavě, který ještě trochu funguje, že tohle je to pravé pro něj. Je v háji a to naprosto dokonale. Zvládne jen zlehka zavrtět hlavou nad jeho slovy o dortících, teď už by si to rozhodně moc dobře rozmyslel něco podobné vypustit. Vzdor ho skoro úplně opustil, i když nepochybuje, že se zase vrátí. Možná tak za pět hodin, až se pořádně vzpamatuje. Prudce vydechne, když ucítí ve svém nitru skoro až zvláštní prázdno a jeho tělo se dokonale povolí a skoro vsákne do měkkého povlečení. Na tváři se mu objeví blažený úsměv, aniž by zatím otevřel oči. Jediný jeho pohyb je kousání spodního rtu. Nakonec ucítí i povolení pout kolem zápěstí a kotníků a pomalu přitáhne paže k tělu. Jde to hodně špatně, má pocit, že je vůbec nemá, jak se mu do nich zatím ještě pořádně nevrátil cit, ale zápěstí to vůbec neodnesly, pouta byla dost měkká. Se spokojeným zavrněním se zavrtá do pokrývky, která příjemně laská jeho tělo, stejně jako Gakku před chvílí a zatím beze slova naslouchá jeho broukání. Teď už opravdu připomíná unavené kotě, kterému někdo nabídl teplý pelíšek.

"Hmmm…" Zavrní si ještě, když mu v podstatě nařídí, aby spal, hrozně se mu chce spát. Bez váhání, aniž by nad tím vůbec přemýšlel se přisune blíž k jeho tělu a prostě jej v polospánku objeme paží kolem boků a sevře pevně lem jeho kalhot těsně nad zadkem.

"Tohle bude chtít odvetu.." Vyjde z jeho rtů sotva slyšitelně, když se mírně pootevřou, jak moc se brání zívnutí a usměje se kamsi do jeho hrudi, ke které má přilepené čelo. Skoro až mazlivě se otře rty jemně o jeho kůži trochu ji poškádlíc hrotem piercingu.

" Oyasumi…" Zazní jako poslední, ale nezvládne to ani doříct a prostě usne.

(Konec)