Gackt x Miyavi - Já bych se klidně styděl ještě párkrát.- Část 3.

(Gacktova vila)

Miyavi

"Ne, ale právě jsem zjistil, co si o mě myslíš." Oznámí mu se skoro až vítězoslavným úsměvem, než se hrdě narovná. Tohle se mu povedlo a Gakku ho odhadl naprosto skvěle. Jeho výraz neopadne ani po tom, co mu připomene jeho dostaveníčko a vsune něco podobného za závěsy tady.

"Za závěsy určitě ne, to by musela být hodně kritická situace ale nějaká pěkná místnost, nejspíš."Oznámí mu zcela klidně, co by se mohlo dít, kdyby ho ještě chvíli takhle provokoval a poznámku o alkoholu naprosto okatě přejde. V očích mu spokojeně zasvítí, když zaplatí a už si ho vede k zadnímu vchodu. Ještě, že tak on by byl schopný se zase s fanoušky zaseknout a dělalo by mu problém se odtrhnout. No, možná ne tak úplně, kdyby se podíval na jeho zadek a představil si ho bez těch kalhot. Ani na chvilku ho nenapadne, že by pro něj přijelo auto s řidičem, moc dobře zná Gakkův arsenál, takže se jako malý začíná těšit, co přijede a nesplete se.

"Tohle je taky pastva pro oči, sexy Gakku-chan v sexy autě…vražedná kombinace." Okomentuje to po svém, v podstatě to skoro až zavrní a zapluje na místo spolujezdce a chvíli se hádá sám se sebou, než se opravdu připoutá. Sedí bez hnutí asi dvě vteřiny, než se natáhne ke středovému panelu a začne zkoumat, co všechno to umí a neumí. Pokud ho Gakku plácne přes ruce, aby toho nechal. Stáhne se asi na minutu a pokračuje ve zkoumání dál se špičkou jazyka mezi zuby. Celou cestu do něj rýpe samozřejmě a provokuje svým osobitým způsobem, než konečně dorazí k bráně, za kterou není vidět. Auta zastaví až v garáži, kde je podobných kousků ještě několik a on v tu chvíli opravdu neví, jestli se má kochat auty nebo se věnovat prioritně Gakkovu zadku.

"Auta mi neutečou ale tvůj zadek by mohl." Prohlásí přímočaře po vystoupení z auta, otočíc se čelem k němu a v očích se mu objeví mlsný výraz.

"Možná…" Začne pomalu, když se rozejde jeho směrem. Tady už nejsou další páry očí, takže se zastaví na krok od něj, popadne ho za přezku pásku a přitáhne si k sobě. Má na něj neskutečnou chuť a teď už se rozhodně krotit nehodlá.

"...bych mohl začít dělat trochu drahoty." Neodpustí si rýpnutí ale je jasné, že on je ten naprosto poslední, kdo by ty drahoty dělat mohl.

Gackt

Hmm tak on má přece jenom svoje hranice, když za závěsem ne? To by se mělo otestovat, nicméně ho překvapilo, že mu je přiznal. Blýskne po něm očima, když mu Miyavi složí kompliment ohledně toho, že je on i jeho auto sexy a samozřejmě mu to popožene ego o kousek výš, i když by si kdekdo mohl myslet, že víc už to nejde. Vždycky to jde! Cesta s ním je trochu za trest, ale s tím měl počítat. Nejen, že se potřebuje soustředit na řízení a samozřejmě se chtěl předvést a po dálnici jet opravdu rychle, ale ještě musí druhým okem neustále dávat pozor na to, co Miyavi dělá, mačká, kam se otáčí, jestli něco nepolije pitím a tak podobně. On snad začne litovat, že s ním nejel autobusem. Co chvíli ho plácá po ruce nebo se ho snaží zaměstnávat udělátky, která jsou za jízdy nevinná, jako třeba barevné osvětlené dveří a výborné repráky uvnitř. Miyavi je v tomhle směru jako dítě, takže když je to hodně zábavné, chvíli mu to vydrží, ale nikdy ne na dlouho. Když se konečně bezpečně dostanou až do garáže jeho domu, vidí mu ve tváři, jak rád by se rozeběhl i k těm ostatním kouskům, ale nakonec je to on sám, kdo ho zaujme víc, a to je dobře. Zrovna obchází auto zepředu, když se Miyavi vydá směrem k němu, chytne ho za kalhoty a potáhne k sobě. Sám ho ihned obejme kolem pasu a plynule se s ním otočí, takže ho s tichým bouchnutím docela rychle položí na kapotu auta, samozřejmě čelem k sobě. Okamžitě ho uvězní svým vlastním tělem a moc se mu ho nechce pouštět. Určitě mu to auto okope, neměl by to dělat, ale někdo právě nalil benzín do ohně. Nadzvedne se jen natolik, aby začal agresivně rozepínat jeho pásek a kalhoty.

"Na to jsi měl myslet dřív. Teď už ti žádné drahoty nepomůžou." Řekne mu a z jeho hlasu je cítit roztoužené podbarvení. Zapře se o levou dlaň, tou pravou se dotkne jeho boku, který stiskne a pak dlaní s rozpřaženými prsty přejede na jeho břicho a po něm nahoru, hrnouc s sebou látku jeho trička. S těmi hadry bude hotový raz dva. Z pohledu na něj by mohl být hotový raz dva, ale musí se trochu uklidnit. Bohužel ty rty a mandlové oči mu nedávají zase tolik na výběr.

Miyavi

Krátce se zasměje s jasně patrným vzrušením v barvě hlasu, když jeho naprosto dokonalý zadek zapluje na kapotu auta. Mohl by to brát jako ocenění, protože ten lak dostane parádně zabrat a Gakkovi je to očividně jedno. Takže na něj zabral a nejspíš na tu nejvyšší možnou míru. To by si mohl nechat vytisknout a pověsit nad postel, to tam rozhodně nemá kde kdo. Určitě ne!! Automaticky zaklene lýtka za jeho stehna, čím ho k sobě ještě víc přitiskne a z jeho rtů se vydere dlouhé vydechnutí. Tenhle začátek se mu moc líbí a jeho představivost začíná pracovat na plné obrátky s myšlenkami na to, co by se molo dít dál.

"To je dobře, že nepomůžou." Vydechne jako první, když se jeho ruce konečně dostanou pořádně na jeho zadek a pokusí se dostat po látku kalhot. Jde to vážně blbě a tak je raději přímočaře přesune dopředu, poslepu zápasí se zapínáním jeho kalhot. Oči má přilepené do Gakkovy tváře, kde vidí ten neskutečně sexy výraz. Tohle je něco pro něj, tohle by mohl mít v posteli pořád.

"Nemohl bych se na sebe kouknout, kdyby pomohly." Dokončí s dalším dlouhým výdechem a spokojeně se prohne v zádech, když ucítí jeho dlaň hrnoucí triko nahoru. Jeho dotek neskutečně rozehřívá potetovanou kůži a skoro se mu z toho postaví chloupky na zátylku, jak neskutečně mu to přijde provokativní. Pod jeho prsty konečně povolí zapínání Gakkových kalhot, vytahá z nich netrpělivě lem košile a konečně se dostane na zadek a silně stiskne jeho dokonale tvarované půlky. Něco takové v rukách snad ještě neměl, no vážně!

"Kdybych věděl, co máš pod těmi kalhotami, nejspíš bych tě za ten závěs zatáhl." Neubrání se poznámce s provokativním pozvednutím pravého koutku a shrne látku jeho kalhot pod zadek, stejně už mu akorát překáží. Nejraději by mu shodil sako i košili, možná tu kravatu mu nechá, aby jej za ni mohl tahat, jenže to by musel pustit jisté partie a to se mu taky nechce. Být či nebýt….. pustit Gakkův zadek nebo ne…bože, na tyhle otázky není momentálně stavěný ani náhodou!

Gackt

"Taky dělám, co můžu, aby to takhle vypadalo." Odpoví mu na pochvalu svého vlastního pozadí. Nemoří se v posilovně pro nic za nic, chce aby vypadal dokonale i pod oblečením, ne jen na vrchu. Žádná falešná koupě! Miyaviho ruce jsou jako rozžhavené a on z jeho doteku skoro šílí. Ve spěchu mu přetáhne všechny svršky z horní poloviny těla přes hlavu a vybalí tak i jeho namakanou postavu, dotaženou k dokonalosti všemi těmi kérkami. Sám si jimi kůži neničí, zase tolik na ně není, ale jemu sluší. Chvíli si ho hladově prohlíží, protože se potřebuje napást i očima a mezitím si nechá popotáhnout vlastní kalhoty níž. Ještě pořád mu překážejí ty jeho. Mírně se narovná, obejme ho kolem boků a vší silou přizvedne jednou rukou, aby mu tou druhou mohl kalhoty stáhnout pod zadek a zase ho posadí na kapotu. Teď už má přístup volný a nic mu nebrání, aby mu ukázal první číslo ve hře Tajemství Gacktovy rezidence. Klesne na předloktí a urve si jeho rty k náruživému polibku, moc nedbaje na to, jestli sám sebe poškrábe o ty jeho kroužky ve rtu. Jsou to vážně dokonalé rty, měkké a plné, ale nezůstane u nich dlouho. V přístím okamžiku už ho tahá zuby za ušní lalůček, zajíždí jazykem dovnitř a ven a dlaněmi prudce stáhne jeho boky proti sobě, aby ho na kapotě popošoupl kus blíž k sobě a do lepší polohy. Při okusování jeho krku už naznačuje pohyby, které se ho za chvíli budou týkat mnohem intimněji a intenzivněji a koutky mu při tom stoupají nahoru. Nakonec vezme jednu Miyaviho dlaň do své, olízne svým jazykem jeho prsty a nestydatě zamíří Miyaviho vlastní rukou ke vchodu do jeho těla s očima upřenýma do těch jeho. Myslí si, že zažil všechno? A už se před někým takhle sám připravoval? Sleduje každý záchvěv jeho tváře, když vede jeho prstíky do jeho vlastního těla a nedává jim šanci, aby se mu vysmekly.

Miyavi

Nechá se od něj klidně vybalit jako bonbón z obalu, samozřejmě v ideálním případě čokoládový, vyzývavě mu kouká do tváře, co on na to. Líbí se mu, jde mu to vidět na očích. Jeho sebevědomí se zase vyšplhá a kousíček výš, i když už moc není kam stoupat a v očích se mu smyslně zablýskne. Jen ať se pokochá a pořádně, bude se mu o něm zdát, o tom vůbec nepochybuje, až pojede domů. Nic míň si v hlavě nepřipustí. Podařilo se mu v nestřežené chvíli ho přiopravit aspoň o sako a hbitě rozepnout košili a odhalit tak jeho namakanou hruď, kde se houpne kravata. Tohle je podle jeho gusta, opečovávané a hezky tvarované. Zasměje se krátce a dlouze vydechne, když si ho Gakku podzvedne a stáhne mu kalhoty. No konečně, protože už mu v nich bylo opravdu těsno a jeho klín si doslova užívá volného prostoru. Jeho polibek je natolik intenzivní, že musí do jeho rtů tlumeně vzdychat. Ne, že by dneska za sebou neměl už jedno kolo, ale to tomu, co s ním provádí, nesahá ani po kotníky. Na tohle stálo za to si počkat. Tiskne ho k sobě, silně mu svírajíc boky, na kterých nejspíš zůstane otisk jeho prstů. Odkloní hlavu stranou, aby mu umožnil lepší přístup k jeho uchu a krku a silně tiskne víčka k sobě, nemá moc možnost se hýbat a je za to rád, protože na to momentálně nemá ani myšlenky, natolik je konsternován jeho konáním. Celé jeho tělo křičí po dalších dotecích, klín se mu samovolně pohne proti jeho, když naznačuje pohyby, které už by si nejradši dopřával v plné parádě. Tušil, že to bude bomba, ale tohle je rovnou atomovka! Překvapeně se nadechne, když ucítí na svých prstech jeho jazyk a už si opravdu vzdychne. Nikdy neměl potřebu se krotit a teď by s tím nezačínal ani náhodou. Zvedne se na loket, aby líp viděl, co s nimi provádí v očích naprosto pohlcený výraz plný vzrušených jisker a jazyk se mu proběhne po horním rtu. Čeká všechno, představil by si ten jazyk společně s ústy na jiných místech a nejspíš by mu to hned i řekl, kdyby….pomalu klesá pohledem na spojené dlaně, které míří za jasným cílem. Čeká, že se lekne? Čeká, že to neudělá? V očích mu ďábelsky zajiskří, i výraz ve tváři je vzrušeně zlomyslný, že by mu mohl závidět i samotný Satan a položí se klidně na kapotu, když zaklene paty za její kraj. Popadne volnou rukou zápěstí té jeho, která míří k onomu místečku, ale ne proto, aby ji oddálil, právě naopak, bez váhání, bez studu začne dráždit sám sebe. Chvíli odolává pokušení zavřít oči a užít si to na maximum, aby viděl jak moc se to Gakkovi bude líbit. Vydrží mu to ještě chvíli, dokud ho nedožene slastný pocit, díky tomu, co sám sobě provádí. Zakloní hlavu a teď už si opravdu hlasitě zavzdychá.

Gackt

Byl rád, že mu Miyavi sundal to sako, protože by mu v něm bylo hrozné horko a nejradši by ze sebe sklepal i tu košili, ale nemá čas. Podezřívá ho, že se mu ta kravata moc líbí a má s ní nějaké své tajné plány, tak si ji zatím nechává, i když mu co chvíli překáží, když se nad ním sklání. Když vede jeho ruku dolů, prakticky se dívají jeden druhému do očí, testujíc se navzájem a hltajíc grimasy toho druhého a Miy nezklame. Neucukne a udělá přesně to, co po něm chtěl. A to on má rád. Nesnáší upejpavé typy, co se kroutí studem a připravují sebe a hlavně jeho!!! o dokonalý a ničím nevázaný zážitek. Nechává svou dlaň položenou na té jeho, když si tu tak bezostyšně dělá dobře pro jeho oči a takhle položený na zádech se mu líbí ještě víc, protože to v něm evokuje jakýsi pocit Miyaviho zranitelnosti. Možná je to blbost, ale vypadá to tak a laská to jeho instinkty lovce. Nechá ho to dělat tak dlouho, dokud se jeho hlas nezačne nebezpečně stupňovat. Rozhodně nechce, aby se mu udělal teď hned a ještě vlastní rukou. Trochu se s ním popere, když se mu tu pacičku snaží dát zase pryč, popadne ho oběma rukama za zápěstí a hlasitě s nimi práskne o kapotu auta, když mu je zvedne nad hlavu a celou svou vahou podrží. Mezi nohama má tak pevno, že nepotřebuje žádné směrování a pomoc jejich rukou, prostě se navede proti němu a začne dobývat jeho nitro. Nechce mu ubližovat, ale samá láska a cit taky není, protože ho neskutečně chce a navíc mu chce trochu vyhnat z hlavy to jeho zlobení. Pozorně naslouchá jeho reakcím a stenům a jakmile najde místo, kde reaguje víc, než před tím, začne ho dráždit k nepříčetnosti dokud nenajde jiné a ještě lepší. A celou tu dobu ho drží ve svém železném stisku, zatímco jeho boky přibíjí ke kapotě těmi svými. Dá mu velkou práci udržet oči otevřené, sám už zrychleně dýchá, krátce a trhaně a jeho hlas taky začíná opouštět svatyni jeho krku.

Miyavi

Bože, dělá si tu dobře v podstatě sám a vůbec mu to nevadí. Právě naopak a výraz v Gakkově tváři to nutkání ještě stupňuje. Nechává v sobě narůstat pocity neskutečné slasti, protože sám samozřejmě dobře ví, kde jsou ty správné body, aby se dokázal mnohem víc uvolnit. Je to zvláštní je to dráždivé, když vidí pohled dravčích očí nad sebou, jak hltají každý jeho pohyb. Nejraději by pokračoval ještě dál, když ucítí Gakkovy dlaně, jak tu jeho tahají pryč. Dokonce mu unikne něco jako nespokojené zamručení, protože už se nebezpečně blížil vrcholu a jeho hlas tomu napovídá taky, jak se hlasitě odrážel od stěn garáže. Párkrát ho plácne po ruce, aby toho nechal, když sis tím začal a on mohl dojít ke slastnému vrcholu a pak pokračovat. Jenže Gakku má prostě víc síly a už má ruce ukotvené nad hlavou. Už už se nadechuje, aby mu na to něco řekl, ale v tu chvíli ucítí jeho přirození proti svému vchodu a je jasné, že dostane mnohem lepší odměnu. Už bylo taky na čase. Místo toho, aby ho nechal proniknout vlastním tempem, se jeho nohy obemknou kolem Gakkových boků a pevně jej sevřou. Zakloní mírně hlavu svírajíc víčka už zase k sobě a uvolní se ještě víc. V okamžiku, kde je Gaku asi v půlce, prostě už to nevydrží a pohne jeho boky proti těm svým. Zatmí se mu před očima, když se bolest naprosto dokonale promíchá se slastí, prohne se v zádech pod návalem příjemných pocitů a jeho rty opustí další hlasité zasténání tentokrát s jeho jménem. Měl v plánu ho ještě pobídnout ale to je to poslední, co očividně potřebuje. Vnímá každý pohyb jeho boků, který pomalu nutí jeho hlasivky vypovídat službu. Tohle by za závěsem rozhodně neuhráli. Snad nikdy nevnímal své tělo, tak jako teď všechny ty neskutečné pocity, které v něm probudil. Bud peklo na to nemyslet, bude peklo nechtít ho znovu a být schopný vůbec někdy přestat. Pokusí se vymanit z jeho sevření, aby jej mohl vzít za boky ale to mu není dovoleno. Tak aspoň kopíruje jeho pohyby, vychází mu vstříc boky a tiskne ho stehny k sobě, aby vybičovat své tělo k maximálnímu prožitku. Chce už dosáhnout vrcholu a zároveň si přeje, aby ještě konec nebyl, jenže to nejde. Naposledy se prohne proti jeho bokům, zasténá skoro až zmučeně a nechá se smést vlnou slasti, po které následuje dokonalé uvolnění. Hlasitě oddechuje, nevnímá nastupující mravenčení v zápěstích, která rozhodně chvíli nebudou použitelná, ani několik míst na zádech spálených od kapoty.

"Okey…začínám být opravdu zvědavý, co ještě umíš." Vydoluje za sebe s naprosto spokojeným, širokým úsměvem na tváři, ale zatím se nepohne, musí se trochu sebrat.

Gackt

Miyavi se k němu tiskne jako by měl nastat konec světa a jemu se to tak moc líbí. Skoro si vzájemně brání v nějakých pohybech, ale nakonec se sladí a je to podobné, jako když spolu byli na pódiu. Klape jim to očividně i v "posteli". To je pro něj docela nebezpečná myšlenka, ale nevydrží mu v hlavě zase tak dlouho, protože Miyavi pod ním už div nekřičí slastí a s ním samotným to dělá neskutečné věci. Cítí jeho blížící se vrchol o dvě vteřiny dřív, než se to stane podle toho jak reagovalo jeho nitro a má co dělat, aby se nekatapultoval hned za ním, ale chce ještě chvíli dráždit jeho už tak k nepříčetnosti vyhecované tělo. Nedá mu pokoj, prostě nedá, ještě chvíli... A pak si sám zakřičí, když dosáhne svého vlastního orgasmu a snaží se mu při tom nerozdrtit ruce a příliš silně naposledy nepřirazit proti němu. I on potřebuje svých několik vteřin, aby se mu přestala točit hlava a svaly trochu povolily. Opírá se o předloktí kolem jeho těla, hlavu skloněnou a konečky krátkých vlasů lechtá jeho hrudník, zatímco trhaně oddechuje. Do uší se mu probojuje Miyaviho hlas a on se usměje. Pomalu pustí jeho ruce a procvičí si prsty. Snad mu nic neudělal, to by nechtěl. Ne, že by na tom jeho boky byly o něco líp. Nakonec se opře o dlaně a zvedne. Jemně ho pohladí po tváři a zvedne pravý koutek rtů a pak se narovná úplně do skoro egoistické pózy s hlavou v mírném záklonu. Zatímco na něj stále shlíží si natáhne kalhoty a zapne je a pak si odmotá kravatu z krku a hodí ji na zem, kde se válí zničené bílé sako. Má tak na sobě jenom tu rozepnutou košili.

"Tak nevím, neměl bych tě poslat spíš domů? Za všechno to zlobení, kterého ses dneska napáchal? Vůbec jsi tu akci nebral vážně." Zlobí ho a mluví na něj přísným hlasem.

"Za co ty bys chtěl odměny, hnnn?" Pohodí hlavou a udělá krok vzad, aby si ho znovu prohlédl.

"Lidé trpí po celé zemi a ty nemáš lepší věci na práci, než odrbávat lak z nového Lamborghini." Vyčiní mu jako by u toho snad právě nebyl, ale v očích mu svítí. Vlastně to tu dělají oba. Mělo by mu z toho být špatně, jenže není. Musel by se zbláznit, protože lidé trpěli napříč světem všude. Je hajzl? A co všichni ti ostatní, co se nestarají a mají pocit, že jejich práce je jejich největší problém?

Miyavi

Skloní mírně hlavu, aby si mohl prohlédnout Gakkovo tělo nad tím svým. Líbí se mu, jak stojí s hlavou skloněnou a oddechuje. Začíná toho mít plné uši a hlavně hlavu. Gakku začíná nasazovat laťku dost vysoko a jemu je celkem jasné, že tím ještě neskončil. Vydechne znovu, když pustí jeho ruce a má opravdu v první chvíli problém, aby je dal zase zpátky dolů. Promne si rudá zápěstí a přemýšlí, jestli bude vůbec ještě někdy schopný hrát.

"Co takhle příště měkoučká pouta, živí mě to, vzpomínáš?" Neodpustí si poznámku, ale zatím nemá tendenci se z kapoty zvedat. Musí to ještě trochu rozdýchat, aby si neuhnal trapas, kdyby se pokusil slézt a fláknul sebou o zem. Sjede ho od hlavy až k patě, když na něj zkouší ty svoje pózy. Ne, že by nevypadal sexy, ale rozhodně mu nedá najevo, jak moc to na něj působí. Nikoho neviděl nad svým tělem raději, to mu někdy možná řekne, až bude mít dobrou náladu a snese jeho ego.

"Kdybys mě chtěl poslat domů už to uděláš…ale počítám, že jsme ještě neskončili." Přisadí si ještě se sebevědomím výrazem a pokusí se na kapotě zvednout do sedu.

"Samozřejmě, že jsem ji bral vážně, kdyby ne vypadalo by to úplně jinak, ale to ty víš." Natočí se horní polovinou těla dozadu, aby viděl rudé fleky na svých zádech a mlaskne si nad tím pobaveně. Spálit se o Lambo…no aspoň to má styl!

"Hezčí zadek jsi na svém autě neměl, jen si to přiznej!" Pomalu vrátí pohled k jeho tváři, aniž by prozatím hodlal odsunou svůj zadek z té kapoty a natáhne si po jeho košili, aby si ho prudce přitáhl k sobě mezi nohy a sevře v dlaních ten jeho zadek k nakousnutí.

"Stejně jako ty…jestli se mám stydět já, měl bys taky Ga-chan." Skoro až zavrní jeho jméno a silně jeho půlky stiskne.

"Tak co, já bych se klidně styděl ještě párkrát." Dodá provokativně, když se rty přilepí na jeho šíji, kterou jimi řádně prozkoumá, stejně jako jazykem a zuby, dávajíc mu jasně najevo, že on rozhodně nemá dost a má energie na rozdávání. Má v plánu ho zničit, však on mu ukáže, čeho všeho je Miyavi schopný!

Gackt

Přeskočí očima na Miyaviho ruce a všimne si těch rudých otlačenin. Nejradši by mu řekl, že se moc kroutil a tudíž je to jeho vina, ale místo toho si olízne rty a zatváří se nevinně. Chtěl vědět co umí? Chtěl. Ale ta měkoučká pouta taky nejsou k zahození. Má to chápat tak, že by měl být příště něžnější? Ta Miyaviho pusinka už je zase k neudržení, jak tam pořád mluví a mluví a on v sobě potlačuje touhu něco mu do ní nacpat, věděl by hned o dvou žhavých adeptech. Musí sklonit hlavu, aby se nezačal culit moc okatě. Pak k němu přistoupí, vezme ho jemně za rameno a pootočí ho, aby na ta záda taky viděl.

"Ukaž." Řekne mu při tom hluboce a prohlédne si, co mu provedl. S tím autem to ale byl jeho nápad, to on v něm probudil fantazie o tom, že si ho chce vzít hned tady na tom místě. Sehne se, aby si zkontroloval, jak moc je to auto okopané. Měl mu sundat boty...a taky pásek... nespokojeně mlaskne, ale vzhledem k tomu, co za to může jim to oběma promine. Miy se ale dožaduje jeho pozornosti i odpovědí, když si ho přitáhne zpět k sobě a on už ho zase drží kolem pasu, když se mu dívá do očí. 
"Ne, to neměl." Připustí, aby mu dal ochutnat taky nějaký cukřík.

"Aaah, já vím, ale mě to nikdy moc nešlo. Víš, jakou mám reputaci. Někdo musí být ten zlý."Povzdechne si. Už má zase jeho ruce na svém zadku, ale vůbec mu to nevadí, je rád, že Miyavimu imponuje.

"Myslím, že ti vyhovím." Broukne pak s dalším kouzelným úsměvem a skloní se ještě o něco víc, aby ho Miyaviho horké rty mohly konejšit na krku.

"Ale už ne tady." Řekne mu pak, když mu zase unikne z dosahu, vezme ho za ruku a stáhne ho z toho auta, aby společně s ním zamířil do nitra svého domu. Nejdřív bylo po Miyaviho, teď bude po jeho, takže se jde do ložnice. Není to úplně krátká cesta, když se uváží, že se jde přes dům a po cestě je ledacos k vidění, ale nakonec otevře dveře do své malé svatyně a nechá ho, aby se podíval, kde spí. Nechce se mu vodit ho do nějaké z těch pro hosty a tam ty věcičky, co chce, stejně nemá.

Miyavi

Trochu sebou trhne, když ho Gakku vezme za rameno a chce ho otočit. On přec není žádná slečinka, aby mu ublížilo trochu spálených míst. Pálí to jako čert, ale samozřejmě se tváří jako hrdina a nehodlá na sobě nic dát znát.

"To je v pohodě, tohle mě nezabije." Opáčí mu bez váhání a už se točí zase zpátky čelem k němu. 
"Ty, že jsi zlý…heh no dobře, když si to myslíš." Mávne nad ním rukou, on by ho za zlého rozhodně neoznačil. Egoistický ano to ano, možná trochu zlomyslný ale v podstatě zlý není, on si to alespoň myslí. Zatváří se skoro až pochybovačně, když mu oznámí, že mu vyhoví. Už má plný nos jeho vůně a hodně těžko se mu přemýšlí, navíc je neskutečně blízko a jemu zase vládnou představy, co by společně ještě mohli dělat.

" To bych měl asi brát jako poctu…hm?" Neodpustí si pobavenou poznámku a protočí nad ním oči v sloup. On si to rozhodně nebude brát osobně, zná ho moc dobře. Sjede pomalu z kapoty jeho auta, opatrně, aby si nespálil ještě zadek.

" Máš strach, že bych ti zničil všechna auta??" Mrkne na něj ale nechá se klidně odvést do jeho ložnice přes celý obrovský barák. Samozřejmě, že se rozhlíží kolem, protože tohle je prostě neskutečné místo, stejně ale nakonec vždycky zabloudí k němu, protože to je momentálně to největší lákadlo. On sám má kalhoty natažené jen tak na půl, se zapínáním se rozhodně neobtěžoval a s trikem už vůbec. Ať se Gakku pokochá, když je čím. Zastaví se uprostřed jeho ložnice a krátce se rozhlédne. Dýchá tady na něj hromada luxusu a jeho osobitá vůně. Je to sice hodně nóbl ale jemu se to líbí.

"Hm ta postel nevypadá zas tak zle…" Ohodnotí jí s vyzývavým kývnutím hlavou, udělá několik kroků zpátky a padne do ní naznak, čímž mu rozhrabe povlečení.

"Tak co Gakku, co na mě vytáhneš teď?" Prohodí, když se vytáhne na předloktí a neklidně se zavrtí.

"Hlavní zbraň jsem viděl, tak začínám být opravdu zvědavý, co uvidím teď." Pobízí ho s jasným blýsknutím v očích.

" Nebo už máš dost a budu si muset pomoct sám…?" Dobírá si ho dál a čeká, co tím rozpoutá, má rád peklo a tady to jím dost zavání, tak proč na něco čekat a nejít tomu vstříc?

Gackt

Ta postel je naprosto dokonalá, obrovská, s vysokou matrací a měkoučká, plná polštářů a s luxusním povlečením z kašmíru. A on řekne, že není zlá?

"Jsem zvědavý, jak vypadá ta tvoje. Myslím, že odmítnu dál spolupracovat, dokud mi neslíbíš, že mě tam vezmeš." Řekne mu kysele. Samozřejmě čekal, že mu Miyavi do té postele s rozeběhem skočí, ale nakonec tam padl jenom po zádech. Pomalu kráčí přes pokoj a zastaví se v nohou postele. 
"Musím připustit, že by bylo hodně lákavé sednout si do křesla a nechat tě, ať se pro mě uspokojíš sám, ale nejdřív ti musím dokázat svojí potenci, abys mě nepodezříval." Vysvětlí mu, když poklekne na pravé koleno a začne mu zouvat botky jako Popelce. Odhodí nejdřív jednu, pak i druhou, připraví ho o ponožky a pak mu uloží chodidla na hranu postele, protože pod ní je jakýsi vestavěný šuplíček. Otevře ho a vezme do ruky cosi, co posléze obemkne Miyaviho chodidla. Může trhnout, ale ta jeho měkoučká pouta, která před chvíli tak moc chtěl ho daleko nepustí. Jen tak, aby mohl ležet pohodlně na posteli, s nohama od sebe samozřejmě. Pousměje se pro sebe a podívá se na něj ve stylu Překvapení.

"Ty kalhoty z tebe mám v plánu servat." Oznámí mu, aby si nemyslel, že na ně snad zapomněl. Řetízek tiše zacinká při každém Miyaviho pohybu. Na nic nečeká a obkročmo ho zasedne, protože musí něco podobného udělat i s jeho rukama, akorát je nechá o něco volnější, protože by mu ty ruce nerad zničil.

"Jsi všetečný až dost, je čas ti v tom trochu zabránit." Vydechne a když si ho konečně spoutá, zase z něj sleze. Přejde ke stolku pod zrcadlem a sehne se, aby otevřel minibar a z něj vytáhl šampaňské na ledu. Profesionálně odšpuntuje lahev, aniž by cokoliv vyteklo na koberec. Z hrdla se chvíli kouří, když si nalije sklenku, hodí do ní dvě kostky ledu a zase se k němu vrátí. Opět zaujme svou pozici obkročmo na něm, napije se a i s obsahem tekutiny v ústech se k němu skloní pro polibek, aby mu dal taky ochutnat.

(Konec třetí části)