28. července 2019

Gackt x Kaz - Opovaž se, si teď hrát s ptá... s tím papouškem. - Část 2.

(džungle)



Gackt

Toho jeho odporu se nelekne.
"Hm, ale ten je ve předu." Popadne jeho ruku, co se mu snaží sahat mezi polovičky a nasměruje si ji na jiná místa.
"Je fajn, že to shledáváš zábavným." Zahučí ještě na oko dotčeně, když se Kaz rozesměje, ale už ho má na zádech a to je krok kupředu. Jenže Kaz se ho tahem za stehna snaží dostat na vlastní klín. Tak to tedy ne! Tenhle zadek zůstane pannou! Nemůže mu pořádně ani odpovídat, protože se v jednom kuse líbají.
"Ne, to neumím a učit se to nebudu, Kazi." Znovu na něj zavrčí a přes ty dlaně ho pořádně plácne. Konečně se od něj udýchaně odtrhne a v očích mu blýskají modravé jiskry. Jenže ono to moc nefunguje, protože Kaz ho začne hecovat, co mu za to provede. V duchu si pogratuluje k tomu, jak poctivě chodí cvičit a trénuje bojová umění, protože teď se mu to bude zatraceně hodit. Sundá na zem chlapa výrazně většího a těžšího, dokáže to s jedním Kazem. Nechá se tedy vysadit obkročmo, ale jen proto, aby mu sevřel nohama a kotníky nohy a v tu ránu už mu pacifikuje obě ruce i celé tělo do nepříjemného úhlu, který je proti kloubům a rozhodně bolí a nedovoluje odpor. Hbitě ho dostane na břicho, zatímco se sám usadí na jeho stehnech a trochu mu láme ruce za záda, ať už bude Kaz ječet, jak chce. Však on ví, kde je hranice, aby mu něco nezlomil. Hrdelně se zasměje, když ho má v hrsti.
"Tak nevím, mám vůbec brzdit?" Zeptá se ho a z tónu jeho hlasu není jasné, jestli si dělá legraci nebo ne. Touha ho neopustila ani na okamžik. Vlastně tohle ještě na nikom nezkoušel. Taková malá divočina.



Kaz

"Já vím, kde máš pt-... " Začne mu pomalu odpovídat mezi jednotlivými polibky, jenže má dost práce i s tím, aby se ho vehementně snažil dostat na svůj klín. Nedaří se. Najednou na něm ale sedí a on už už chce nahodit vítězoslavný úsměv, jenže ho zpacifikuje takovým způsobem, že bolestně zakňučí a vzápětí už je na břichu.
"To si děláš..." Začne pomalu skrze další zakňučení, které se mu vydere zpoza rtů. No ječet tu na celé kolo rozhodně nebude, protože kdyby ho takhle někdo viděl…nejspíš mu vypíchne oči. Uvnitř jeho nitra se děje ale něco divného, z jedné strany to fakt bolí z druhé strany je to...sakra, vždyť on je z toho pořádně vzrušenej! Kousne se do rtu, když mu ten fakt dojde a nejradši by si nafackoval. Tohle se mu ještě nestalo! Zaboří tvář do podrostu pod sebou, ale vzápětí toho zalituje a hlavu zase zvedne, aby vyplivl všechno, co se mu dostalo mezi rty a začne se všemožně kroutit, aby se osvobodil. Je to předem prohraný boj.
"Dám ti hada do postele, jen počkej!!" Zamručí s jasnou výhružkou v hlase a znovu se pod ním zavrtí. Tohle už mu příště nedovolí, však on si na něj něco vymyslí, musí. +Tak už to udělej!+ Pobídne ho v duchu a skoro se té myšlenky vyděsí, tohle se mu ještě nestalo. Přemýšlí, co naposledy jedl a jestli náhodou nepozřel něco jedovatého, jinak si to neumí vysvětlit.
"Chceš brzdit?" vypálí po něm otázku, aniž by si uvědomil, co že to z něj vlastně padá a protočí sám nad sebou očima.
"Nebo jsi zapomněl spíš ty, kde toho ptáka máš?" Pokusí se zachránit situaci a svou hrdost, ale ani jemu to nepřijde zrovna jako dobré rýpnutí. Bože, už je na tom vážně špatně, když jeho hlava nedokáže vymyslet ani přijatelnou narážku!




Gackt

"Hady v posteli mám pořád a jednoho zrovna teď." Sykne na něj, jak se pod ním Kaz kroutí, ale drží ho pevně. Je to dost vyčerpávající, protože má hodně síly, ale on se nevzdá snadno. Pak ale vytáhne obočí nahoru. No tohle, tak on tu měl zábrany, aby ho snad neznásilnil a Kaz se do něj ještě takhle opře? No fajn, má co chtěl. Přehmátne si, aby pochytal jeho ruce do jedné dlaně, protože si potřebuje spěšně naslinit alespoň prsty, ale nesáhne na něho, navlhčí sebe. A pak se zapře špičkou svého penisu proti jeho vchodu a s tím tlakem nepřestane, dokud není alespoň z poloviny uvnitř. Teprve potom mu ruce pustí, protože ví, že teď už se mu Kaz nevysmekne. Už nebude chtít. Omámeně a vítězně se nad ním usmívá, když se jeho boky elegantně pohnou proti němu a on si konečně začne dopřávat všechno to slastně uvolnění. Nechá svůj hlas znít v tlumeném vzdychání, když si ho za boky přidržuje mírně zvednutého a dívá se na ten dokonalý zadek, ve kterém mizí jeho papoušek... Musí se tomu pojmenování pro sebe tiše smát, ale jakmile si Kaz dostatečně zvykne, začne mu pomáhat s přírazy a úmyslně brzdit jejich možné vyvrcholení. Nechce, aby to bylo hned, když už si nedopřáli žádnou předehru. Bože, jak on je teď spokojený a žádný Hide mu to nemůže překazit!



Kaz

Nadechne se k další odpovědi, které se mu tlačí do hlavy, ale rozhodně to nedomyslí. Podvědomě zaregistruje jeho přehazování rukou a za několik málo okamžiků, už ucítí tlak proti svému nitru. Zhluboka se nadechne a pevně semkne víčka. Ze začátku to úplně med není, ale v tuhle chvíli a rozpoložené, to dává dohromady naprosto super pocit, hlavně když se začne dotýkat jistých míst.
"Do prd…" Začne nadávat hodně trefně, když mu místo dokončení ze rtů vyplyne tiché zasténání. Hned jakmile má volné ruce, zapře se trochu o zem a začne se tlačit proti Gakkovu klínu. No ono, když už to tak dopadlo, tak to tak dopadlo a neznamená to, že si nehodlá pořádně užít. Nikdy něco podobného nikomu nedovolil, z druhé strany taky nikdy nebyl na opuštěném ostrově a tak dlouho bez sexu. Snaží se mu svým zadkem vycházet vstříc, ale Gakkovo počínání ho hutí oddálit svůj vlastní vrchol. Ještě chvíli dokáže jen mlčet a tiše sténat od podrostu, málem spolkne jakéhosi brouka, který se zrovna teď rozhodl promenádovat před jeho tváří. Zmetek. Jeho další zasténání je hodně zmučené, potřebuje už nutně cítit to opojné uvolnění, sakra má toho v sobě tolik za ty dny, že by potřeboval tak čtyři rychlovky, aby mohl konečně zpomalit a to momentálně, nejspíš nehrozí. Drtí zuby o sebe, dokonce jednu paži stočí dozadu a skoro bolestně mu stiskne stehno, aby mu dal jasně najevo, že má rozhodně přidat nebo se tu na místě pomátne.
"No táák." Pobídne ho udýchaně a snaží se mu zadkem vycházet vstříc, ale jde to prostě blbě.




Gackt

Kazovy pohyby proti němu ho ubezpečí o tom, že se mu to přece jen líbí a tak pokračuje, teď už bezstarostně dál. Přece jen by ho nemučil, kdyby vykazoval jasné známky nelibosti, ale s tím, jak ho Kaz popadl za stehno, je to spíš naopak a on mu dopřává všechno, co chce. Poslouchá jeho hlas a řeč jeho těla a snaží se ji následovat svými pohyby, aby mu udělal co nejvíc dobře a přiměl ho být co nejhlasitější. Teď to má všechno ve své režii, tak se mu to líbí a tak je zvyklý. Nemá problémy se sebeovládáním, naopak, chce ho vykolejit tím, jak se krásně umí držet a dohlédnout nejdřív na něho. A tak pokračuje, dokud ho neuslyší prosit, teprve pak přidá na tempu a čím víc do něho mlátí a je zpocenější, tím blíž se sám blíží neodkladnému. Pevně sevře víčka, když zatne nehty do jeho půlek, které pořád svírá a zakloní hlavu dozadu, jak tak nad ním klečí, aby mohl skrz hrdlo nechat uniknout touhou zastřený sten značící jeho vyvrcholení. Plní jeho nitro tekutinou ještě víc horkou, než je okolní teplota vzduchu a jakmile je toho schopný, znovu se podívá na místo jejich spojení, aby mu neuniklo nic z toho pohledu. Vůbec si neuvědomil, jak moc je udýchaný, jak se mu hrudník prudce zvedá a jak spokojený úsměv má ve tváři. Nakonec z něj pomalu vystoupí a z kleku na kolenou si hrcne na zadek, protože to je jako klečet na hrachu. Není to zase tak záviděníhodná pozice teď, když nemá postel. Otře si hřbetem dlaně čelo a pořád se na něj dívá.




Kaz

Gakku má jedině štěstí, že po jeho slovech opravdu přidá a on brzo pocítí známý pocit ve svém nitru. Jeho steny už rozhodně nejsou tiché a nechává se naprosto unášet dokonalým pocitem slasti, který se neodbytně blíží vrcholu. No konečně! Vyvrcholí několik vteřin po něm, když stiskne silně jeho stehno, ze kterého svou dlaň prostě nepustil, bylo jí tam dobře, moc dobře. Na chvíli zaboří tvář do země pod sebou, ať si všichni brouci trhnou a nakonec se s trochu mimo úsměvem otočí na záda, hledí na něj do výšky. Nepohne se, v prvních chvíli určitě ne a pohledem skenuje jeho tváře, která se mu zamlouvá, očividně se mu to líbilo a to je…ale jo, je to dobře. V ten samý okamžik se mu nebezpečně blýskne v očích, když sebere poslední zbytky sil, které se mu podaří nahromadit doslova z celého těla. Popadne ho za zápěstí a silně s ním trhne směrem k sobě, využívají momentu překvapení, a když už ho má na sobě, přetočí se, usadí se obkročmo na jeho klíně. Dlaně automaticky najdou jeho zápěstí a uvězní mu je nad hlavou.
"Mm, dáreček?" Nadhodí s tichým zasmáním a širokým úsměvem.
"Snad sis nemyslel, že ti to jen tak projde." Neubrání se poznámce a v tmavých očích se mu skoro až nebezpečně blýskne, když se skloní k jeho krku, kterému věnuje několik polibků, aby ho vzápětí mohl několikrát kousnout.
" Co teď s tebou...Tak nevím, mám vůbec brzdit?" Zopakuje mu jeho otázku, ale na odpověď nečeká, jen se vpije do jeho rtů, skoro s takovou intenzitou, jak kdyby se před tím nic nedělo. Bože, vždyť on má zase energie na rozdávání!



Gackt

Ne, opravdu tohle nečekal, takže nejen, že se ocitne nad ním, což mu nejdřív vyvolá úsměv ve tváři, protože se domnívá, že Kaz chce přídavek, ale v druhém okamžiku už se na zádech válí sám a co je nejhorší, Kaz mu zvedne ruce nad hlavu a podrží. Okamžitě se odmítavě mračí a tiskne nespokojeně rty.
"Nedělej to." Varuje ho a umí u toho znít opravdu nepříjemně.
"Brzdit nemusíš, jen si naskoč, svezu tě, ale na mém ocasu, jasné?!" Řekne mu, i když přivře slastně oči pod jeho rty. Jenže Kaz už ho dál mluvit nenechá a prostě se mu snaží vypnout myšlení. Na to je ale Gackt příliš velký oříšek. Oplácí mu polibek jen do doby, kdy se cítí bezpečně. Jakmile začne mít pocit, že by se na něm Kaz mohl začít přesouvat, aby splnil svoje hrozby, odtrhne svoje ústa a znovu se na něj zamračí.
"Chci tě, ale ne takhle... nechápeš to." Brání se udýchaně.
"Nekaž nám to, co máme." Řekne mu a co vlastně řekl si uvědomí až o dvě vteřiny později. Okamžitě se kousne do rtu a podívá se do jeho očí, jestli to vůbec zabral a pochopil nebo jestli je mimo jako obvykle a tudíž je všechno oukej. On NECHCE nikoho na stálo. Rozhodně ne stvoření jako Kaz. Veřejně proboha...! Ne... ne... ano? Musí na chvíli upřít pohled do strany, aby si přeformuloval myšlenky.
"Jinak tě odstěhuju do Hide tábora a on tě odsud odveze. Pěkně s Hydem, který chce jet taky."Pohrozí mu. Tohle by mohlo zabrat.




Kaz

Chvíli v hlavě převaluje, co mu řekl, aniž by se vzdával jeho rtů. Jsou super, měkké a chutnají...po bobulích...Ano, ta má moc rád. Hraje si s nimi, popotahuje jeho ret, dráždí jej jazykem, neodpustíc si chvíli bojovat s tím jeho. Už už by se začal přesouvat do výhodné polohy k jeho zadním partiím, když se Gakku odtrhne a pohrozí mu. V očích se mu skoro až zlověstně blýskne, když mu oplatí pohled a koutek rtů vystoupá vzhůru. Tak nějak je rozhodnutý, že to udělá a hlavně kvůli tomu, jak mu tu vyhrožuje, jenže koutek zase rychle opadne po tom, co řekne, to co řekne. Zahledí se mu dlouze do očí a přesně tohle je věc, která se dokáže probojovat. Hledí mu do očí s mírně pootevřenými rty a jasným překvapením ve tváři, opravdu přemýšlí nad tím, co řekl. Bez dalšího slova pustí jeho ruce, přesune se o kousek níž a prostě bez váhání vezme jeho menší já mez rty. Hraje si s ním, stejně jako před chvíli dráždil jeho rty, tisknou jej za boky k zemi. Má už natrénováno, což jde rozhodně vidět a je jen těžko říct, co se mu honí hlavou. Nereaguje vůbec na nic, co mu Gakku řekl, ani na vyhrožování, že ho odveze Hide pryč. Zkušeně se ho snaží přivést k šílenství a nedává mu prostor se ani pohnout. Vyloženě míří za jasným cílem a po nějaké době se mu to skutečně podaří a on bezmyšlenkovitě polkne všechno, už toho stejně není tolik. Pak se stále mlčky zvedne, oblékne se. Vytáhne z kapsy jeho kalhot píšťalku a beze slova je po něm hodí.
"Nemáme mezi sebou nic." Zamručí zády k němu a v hlavě mu jen svítí varovný vykřičník, prostě se lekl jen toho náznaku a utíká jak divoké zvířátko, na které chtěl někdo špatně sáhnout.
"A nikam nejedu." Dodá ještě, už zády k němu, když ho tam nechá bez vysvětlení ležet a zamíří pryč.
"Tak poleť, ty potvoro." Zamumlá, když přiloží rty k píšťalce a opakuje melodii, kterou si přivolává papouška a za několik málo vteřin zmizí mezi stromy.




Gackt

Kaz k jeho úlevě pustí jeho zápěstí a začne se po jeho těle posouvat níž. Skoro tomu nemůže uvěřit, ale zdá se, že zafungovalo, co mělo a v příštím okamžiku už ucítí jeho sladké sevření úst kolem svého penisu. Všechny rozbouřené touhy se objeví s novou intenzitou a jemu na rtech vykrystalizuje potěšený úsměv, když si dovolí zavřít oči a nechat se hýčkat, protože tyhle rty jsou zkušené. K jeho velké spokojenosti, protože jestli něco nechce, tak učit někoho jiného, jak se to dělá. Prostě je už takový. Přesně ten typ, co utíká, když někdo řekne Jsem panna... Pokud to není hodně sexy panna. Na podruhé je mnohem odolnější, než poprvé a vydrží to docela dlouho, než si ho podá druhá vlna extáze s plnohodnotným hlasovým doprovodem. Byl by skoro rozněžnělý, přitáhl by si ho k sobě, možná dovolil sám sobě věci, které si striktně zakazuje... Jenže ono se stane něco úplně jiného. Kaz se z něho zvedne, najednou je z něj ledový král a začne se oblékat. Vypadá tak moc neutrálně, že to Gackta upřímně vyděsí a nadzvedne se při tom na loktech, aby se na něj nechápavě podíval.
"Cože?" Stačí jenom zamrkat, než na jeho tělo dopadnou jeho vlastní kalhoty a pak už jen sleduje Kaze, který odchází. Hmm... ale ptáka a píšťalu si nechá... Ironicky pozvedne koutky rtů nahoru a zakloní hlavu, když si dá jedna a jedna dohromady. Takže si to shrneme. Kaz za ním chodí od chvíle, kdy se potkali na pláži, víceméně všechen čas tráví spolu, věčně se mu věší na záda a tohle celé si začal taky on a teď.... však mu neřekl Miluju tě, no ne? Něco spolu mají...něco ano, to popřít nemůže. Tohle je na něj silná káva. Hroutit se z toho rozhodně nebude, ale jeho nikdy nikdo neuvidí přijít odprosit nebo se sebou nechat orat. Vstane a v klidu se oblékne. Tenhle den je naprosto...naprosto příšerný. Vztahy v něm evidentně nezvládá. Rozhodne se po zbytek dne zůstat v ústranní a naplánuje si osobní výlet k vraku, aniž by o něm komukoliv řekl. Rozhodně se pokusí dostat do té druhé části za prolomením trupu. A odteď - žádné emoce!




(Konec)

Žádné komentáře:

Okomentovat