Aoi x Uruha - Kvůli ránu - část 2.

 (hotel)

Uruha

Sleduje se vzrušeným úsměvem, jak se Aoi sune po posteli nad něj. Nedokáže z něj spustit pohled, ten jeho výraz...každý napínající se sval. Kdyby na to koukal ještě chvíli, nejspíš by se mohl udělat jen z toho pohledu, tak špatně na tom je. Slastně přivře víčka a spokojeně vydechne, když mu skoro až nařídí, aby si kalhoty sundal sám. Chce vidět jeho pohled, až je bude svlékat a rozhodně nebude spěchat, teď už není kam, i když ho to bude stát veškeré své ovládání. Špičkou jazyka si provokativně přejede po horním rtu, když zaklene prsty za lem svých vlastních kalhot a párkrát ho zmapuje prsty, aniž by spustil pohled z tváře nad sebou. Skousne si spodní ret, když povolí jejich zapínání a poposune je kousek níž, ale jeho přirození zatím zůstane neodhaleno. S blýsknutím v očích, pozvedne koutek v náznaku pousmání.

"Ještě kousek?" Zeptá se touhou podbarveným hlasem a neubrání se jemnému zavrcení v bocích, chce ho to ano, ale to neznamená, než by ho nemohl provokovat ještě chvilku. Chce, aby to už nevydržel, chce vidět, jak moc v něm dokáže probudit. Potřebuje to, aby byl spokojený.

Aoi

Opravdu moc se chce podívat dolů, ale jak to má udělat, když si Uruha olízne ústa a vzápětí na to si skousne ret? Je na to místo zaseklý pohledem, aby mu neuniklo vůbec nic, ale vnímá i pohyb u jeho poklopce a tak očima přece jen sklouzne dolů. Musí se znovu pomalu a zhluboka nadechnout, když ho Uru začne dráždit, protože každý nový kousek jeho kůže, který vidí je jako nová dávka drogy. Už se mu z něj skoro točí hlava a ještě ten jeho hlas.

"Hmm..." Broukne přidušeně na souhlas. Sám podklesne na pravé předloktí, čímž se bokem položí vedle jeho stehna a volnou levou rukou sáhne na jeho dlaň, která drží lem kalhot a posune jí dolu spolu s ním. Sám už by mu mohl propíchnout břicho svým mužstvím jako kordem a vážně moc chce vidět to Uruhovo. Látka jeho kalhot sjede ochotně ještě níž a v tu ránu už sedí na patách, aby je z něj prostě stáhl a hotovo. Nechá je sklouznout někam vedle postele a s lehkými rozpaky ve tváři si ho prohlédne celého. Je velká tma, ale oči už se mu přizpůsobily a pořád vidí dost. Jemné linie jeho těla, boků, jasně řezanou bradu... vrátí se nad něj a klínem se dotkne toho jeho. Je to jako nakopnutí další vášně, protože se skloní pro nový vášnivý polibek.

Uruha

Sleduje pohled Aoie,který ho nejspíš hodlá sežehnout za živa musí nad tím dokonce i tiše vzdychnout. K tomu ještě připojí přidušený souhlas a on by nemohl být spokojenější. Strašně ho baví jej provokovat, užívá si každý chtivý pohled, vždycky to tak bylo. Zvedá mu ego do výšin a užívá si každý moment ještě o to víc. Hlasitěji vzdychne, když ucití jeho dlaň na té své a hlavně v blízkosti klína a nepatrně se prohne v bocích, je strašně přecitlivělý na každý dotek. Znovu se zasměje, když z něj ty kalhoty nakonec sundá sám, to je přesně to, čeho chtěl dosáhnout. Jakmile se začne přesouvat nad jeho tělo, ruce se rozběhnou po hebké kůži a skončí až na zadku, který náruživě stiskne a neubrání se tomu, aby ho nepřitiskl víc do svého klína. Další vzdech utlumí v jeho rtech a na krátkou chvíli si jeho spodní uzme mezi zoubky a laškovně za něj zatáhá.

"Jsi hrozně sexy...mm není to fér..." Broukne silně zastřeným hlasem, když se na moment oddálí, zašeptá mu svá slova do ouška, o které se otře rty. Kolena se mu zvednou o kousek výš a jeho kotníky se zaklenou za Aoiovi lýtka, aby ho opravdu měl co nejblíže.

"Už nechci čekat..." Zamumlá vzrušeně, protože ještě chvíli a asi se zblázní touhou po jeho těle, chce ho cítit, potřebuje ho cítit.

Aoi

Trvá to jen chviličku, než se Uruhovy dlaně přitisknou k jeho zadku a obejmou ho do dvou dokonalých formiček. Pak si přitiskne Aoiho boky proti sobě a on z toho znovu tiše zasténá do jeho rtů. Uru je velmi hravý, což je pro něj překvapení, protože normálně je spíš vážný,rozhodně z nich řeší nejvážnější témata a dilemata. Postel je ale zdá se něco úplně jiného a jemu se to hrozně líbí. Nechá ho, aby si hrál s jeho rty, piercing v nich je jen další milostná hračka, která osobitě dráždí je oba a ještě bude, až se Aoiho rty vydají po Uruhově těle. Je celkem zvědavý, jak na to bude Uru reagovat, až se jím dostane na citlivější místa.

"Proč to není fér..." Tiše se zasměje.

"Když budu míň sexy, budeš na tom tratit hlavně ty." Dodá pobaveně, ale zároveň s tím nastavuje ucho jeho rtům. Uru je jako kočka, elegantní, pružný, stejně svůdný. Jenže okamžik, kdy se sametová stehna zvednou kolem jeho boků nahoru a on ucítí konečky jeho prstů na svých lýtkách v něm zažehnou motor, který je chce oba posunout mnohem dál. Podvědomě se několikrát pohne v bocích proti němu a pak Uruha vypustí z úst zaklínadlo... podívá se mu touhou zastřenýma očima do těch jeho a zvedne prsty levé ruky ke svým rtům. Pořádně si je nasliní a sklouzne jimi dolů, ke své špičce a posléze i k jeho tajným, vrátkům. Sleduje výraz jeho tváře, když se ho tam dotkne a společně s vlhčením toho místa ho i dráždí.

"Říkej ještě něco... cokoliv..." Vydechne, když znovu přenese váhu i na druhé předloktí, až se mu napnou svaly rukou a opře se svým mužstvím o jeho vstup.

Uruha

"Kdo se má pak vydržet na Tebe jenom koukat..." Pokračuje dál ve svých slovech, které jsou rozhodně pravda a zároveň se jej snaží vydráždit na nejvyšší možnou míru. Otírá se rty a lalůček, který vzápětí uvězní mezi rty a jen lehce jej promne s krátkým výdechem vzrušení, když se mírně pohne v bocích proti otírajíc se o jeho klín. Sám už úplně neví, co provádí, je dokonale ztracený a chce být ještě víc. Zrovna se chystal brouknout mu dalších pár slůvek, když ucítí prsty v místech, kde je celou tu dobu chtěl a neubrání se tomu, aby zvrátil hlavu a trochu hlasitěji vzdychl. Úplně zapomíná na to, že by vedle někdo mohl být, tohle se prostě nedá ukočírovat.

"Bože...Aoi-chan..." Vyjde z jeho rtů trhaně, způsobuje mu neskutečný příval slasti a může se jen na to, aby vycházel jeho prstům vstříc, je mu jasné, že za chvíli mu to rozhodně nebude stačit. Potřebuje ho nutně cítit uvnitř sebe, má pocit, že už včera byla pozdě. Znovu zavzdychá, když k jeho uším dolehnou slova o tom, že má ještě něco říkat.

"Chci tě hrozně moc...chci tě cítit..." Broukne když se mírně prohne v zádech v závislosti na tom, jak ho dráždí prsty. V dlaních tiskne jeho zadek a vůbec neovládá svou sílu. S největší pravděpodobností tak chvíli bude mít jeho prsty obtisklé. Nakonec se přece jen dočká a ucítí špičku u svého vstupu. Koukne mu do očí s vzrušeným úsměvem a mírně pozvedne boky jemu vstříc.

Aoi

Je to neskutečné vidět ho takhle roztouženého, cítit, jak se propíná proti němu a jak moc to chce, i kdyby to jeho ústa právě sama od sebe neříkala. Proboha... Vždycky byl sexy, když v těch svých vysokých botách stával nad větrákem a dělal všechna ta hříšná gesta, jenže teď... je dělá pro něj. Uru je rozjetý jako lokomotiva, už včera byl a on ho nechce brzdit, chce to vidět všechno, poznat jeho skutečnou podstatu, kterou nikdo jiný neuvidí, jak doufá, nikdy. Poslední dlouhý pohled do jeho očí, zvedající se koutky Uruhových rtů, stejně jako jeho boky vstříc těm jeho a pak vstoupí. Opatrně, ale nekompromisně. S každým dalším pohybem proti němu se dostává hloub, tře se o jeho úzké nitro, které by dohnalo k šílenství snad každého a pak sám zřetelně ucítí místo jeho nejvyšší blaženosti. Dostane se do něj až po kořen, po tváři se mu rozlije neskutečně uspokojený úsměv a pak s pravidelnými vzdechy roztančí své boky proti jeho. Jejich hlasy se mísí, nejsou ani jeden moc potichu, zpocené vlasy se mu lepí na čelo, břichem se tře o to jeho a rozhodně nechce, aby to někdy skončilo. V mezičase mezi jednotlivými trhanými nádechy ho líbá na rty a na nos, kam se zrovna trefí a nasazuje jim celkem zběsilé tempo. Musí, je jako dostihový kůň, který zešílí, pokud ho někdo předběhne.

"Uru-chan.... řekni, že mě miluješ..." Dostane ze sebe. No a co... jednak v zápalu vášně nepřemýšlí a druhak se znají tak proklatě dlouho a on je prostě romantik, jiný už nikdy nebude.

Uruha

Trhaně se nadechne, když do něj začne pronikat. Nádech mírně bolesti se mísí s neskutečnou touhou a slastí, je to neskutečný pocit. Všechny nervová zakončení křičí, že chce víc, dokud se nedotkne toho správného místa a z jeho rtů unikne hlasitější sten, který utne kousnutím do svého rtu. Tohle už by slyšel skoro celý hotel. Vychází mu boky vstříc, podvědomě vnímá kapky potu, které rosí jeho čelo a nechává se unášet tempem,které nasadit. Snaží se co nejvíc oddálit své vyvrcholení, ale je mu celkem jasné, že dlouho už to nevydrží. Má pocit, že ani tři kola by mu snad nestačila, aby to vydržel o něco déle. Ta vášeň mezi nimi je spalující, už od prvního okamžiku, kdy překročili jistou hranici a on ví, že ji bude chtít překračovat pořád. Do reality ho trochu posunou až slova, vyznání z plných rtů. Otevře oči s mírně pootevřenými rty, snažíc se nadechnout k odpovědi, jenže v jeho hlavě se usadí myšlenka, že tohle by neměl říkat, ne teď...možná je to na něj příliš brzy...Cítit to taky tak? Co když to řekne a....v tuhle chvíli už to nedomyslí, protože místo odpovědi se propne naposledy proti jeho tělu a nechá se ovládnout vlnou orgasmu, jenž ho smete naprosto dokonale. Se sevřenými víčky naposled vydechne jeho jméno, aniž by si to vlastně uvědomil a přitiskne jeho boky na pár okamžiků silně k sobě. Svaly na rukou se mu silně roztřesou, srdce mu v tu chvíli nejspíš vyskočí z hrudi.

Aoi

Nedozví se vytouženou odpověď, protože ho v tu samou chvíli přivede k vrcholu a Uruha mu na okamžik znemožní další pohyby, čímž oddálí jeho vlastní vrchol. Skoro nešťastně nakrčí obočí a zavrtí hlavou, protože cítí kolem sebe jeho cukající se a svírající se nitro a zároveň nemá možnost hýbat se. Uruha je neskutečně nádherný ve své extázi a jemu se z toho zastavuje srdce, když ho takhle vidí. Jeden z nich propadl dnešní noci hrdlem a jestli na to bude sám, bude ho to bolet, ale s tím musel počítat, když mu tohle všechno dovolil. Když to jim oběma dovolil, nemůže to celé hodit jen na něj. Chtěli se navzájem, už dlouho. Jakmile Uruhův stisk trochu povolí, znovu se pohne, dráždíc do nepříčetna jeho touhou rozbolavělé tělo a sám sebe dovede ke stejné slasti. Naplní jeho tělo vlastní rozkoší a to uvolnění je jako útok na jeho vědomí. Má pocit, že snad zkolabuje. Srdce jim oběma mlátí o hrudník jako šílená. Paže se mu chvějí, jak dlouho napínal svaly na maximum, ale dokáže se ještě přesunout na bok vedle něho a opřít si čelo o jeho skráň. Připlácne si levou dlaň na obličej, odhrne si mokré vlasy stranou a zírá před sebe. Nikdy nic podobného nezažil, bylo to fantastické. Uši má ještě stále plné jeho stenů a vlastního jména proneseného jeho hlasem a hukot v uších pomalu ustane. Možná by měl něco říct, ale čím dál tím víc si uvědomuje, co mu před chvílí v zápalu vášně broukal do ouška a kousne se do rtu. +Do prčic...+ Prožene se mu trochu poplašeně hlavou. Mohl tím zkopat úplně všechno, zahnat ho do kouta... co když mu teď vstane z postele a uteče k sobě? Jestli někdy zažíval opravdovou nejistotu, nikdy nebyla horší, než teď.

Uruha

Povolí svůj stisk, aby mu dovolil ještě posledních pár pohybů a i on došel k vyvrcholení. Nějak si úplně neuvědomil, co mu vlastně provedl a cítí se trochu provinile, jenže se pořád usmívá v návaznosti na příjemné pocity, prostupující jeho tělem. Koutky mu trochu opadnou, když se Aoi přesune vedle něj ale pořád je stejně příjemné cítí jeho blízkost. Až teď mu úplně dochází, co to vlastně před chvíli řekl a mnouc si rty o sebe kouká do stropu. Měl by mu říct to samé?? Jeho hlavu momentálně zaměstnávají pochyby, jenže ne nad tím, co cítí v tom má celkem jasno. Jenže, co když to byl jen zápal vášně, a když mu to teď řekne ....bude si o něm myslet, že je šílenec. Dlouze se nadechuje, aby zklidnil své srdce a dal se trochu dohromady, tohle bylo přece jen neskutečné a užil si to do posledního okamžiku. Pořád ale neví, co bude teď po tom všem. Najednou jakoby si uvědomil, co by to vlastně mohlo všechno znamenat, jak kdyby se mu jeho slova vrývala do hlavy a nedala mu ani chvilku pokoj. Cítí jak se o něj Aoiovo čelo opírá a on jen kouká do stropu a tiše oddechuje. Neví, co sám sebou...flirtování je jedna věc, sex druhá...a třetí jsou slova jako Miluju tě, moc brzo; opravdu se toho lekl. Koutkem oka těkne k tmavým, zpoceným vlasům a smutně se pousměje. Jeho rty se jemně dotknou tmavých pramenů, než se pomalu začne zvedat z postele a dojde si pro kalhoty, které skončili uprostřed pokoje a natáhne si je. Na košili momentálně kašle, pochybuje, že někoho vedle potká.

"Byl to krásný večer Aoi-chan... ale měl bych jít k sobě...kvůli ránu.." Zamumlá sotva slyšitelně, než přešlápne z jedné nohy na druhou, koukajíc do země. Krátce vzhlédne, pootevře rty, že by ještě něco řekl, ale nakonec jen pozvedne koutky a vyjde ze dveří, aby vzápětí zmizel ve svém pokoji, kde skoro až do rána leží, koukajíc do stropu s rukama za hlavou a přemýšlí, co se to vlastně děje.

Aoi

To ticho se dlouho natahuje a vytoužená reakce nepřichází. Čím víc vteřin uteče, tím spíš si uvědomuje, že ani nepřijde. Byl to flirt a vzájemná přitažlivost, Uru si pravděpodobně chtěl prostě jenom užít a moc se v tom nehrabat a on... on je Aoi, ten který bere věci vážně a do hloubky. Měl se na to vykašlat a mlčet, ale byl tolik plný všech těch emocí, prostě vyplavaly na povrch a to neměly. Neměl se do toho pouštět, když ví, že se v tu chvíli není schopný kontrolovat. Jen na okamžik ucítí jeho rty na čele a pak se Uruhovo tělo začne zvedat, přesně tak, jak nechtěl. Pevně zavře víčka, když se sám není schopný ani hnout, jen z něj zvolna stáhne svou paži, aby ho tu nedržel násilím. Teprve, když je podle zvuků jasné, že se Uruha obléká, zase oči otevře, přesune se na záda a zvedne horní polovinu těla na předloktí. Nemůže se na něj ani podívat, jak moc mu to sluší. Jeho slova nejsou v závěru tak špatná, mohlo to být mnohem horší, třeba něco na způsob, že se zbláznil nebo že je moc opilý. Jenže on je teď v tuto chvíli a po tom všem střízlivý až až. Rád by mu řekl to samé, že to opravdu krásný večer byl, ale nejde mu ani promluvit. Už teď se děsí rána a toho, jak to mezi nimi bude vypadat dál. Jak by se mohl chovat tak bezprostředně jako dosud? Pořád si bude opatrně kontrolovat každé slovo a každý pohled a nebude sám sebou ještě hodně dlouho. A pak dveře zaklapnou a on zůstane sám v posteli, ve které se s ním před chvílí naprosto dokonale miloval, s peřinami plnými jeho vůně a mokrými od jeho... o bože! Vždyť se tu umlátí. Nakonec taky vstane, vezme si mobil a cigára a odejde z apartmánu na střechu hotelu, kde stráví hodně času přemýšlením a koukáním do noci a na hvězdy. Vrátí se až kolem čtvrté ranní a na ty pitomé tři hodiny usne na gauči, protože do té postele prostě nemůže.

(Konec)

1  Bara-chan | Web | 17. března 2019 v 20:57 | Reagovat

Naaah, tohle je prostě radost číst :33 Tohle Bara-chan potřebovala, aby si spravila náladu :D :33
Jen ten Uruha mě zlobí... Aoi, příště to chce pouta nebo provaz.
Teda ale teď si taky nedovedu představit, jak to mezi nimi bude pokračovat... Aoi byl hrozně sladký, jak mu řekl, že ho miluje, navíc se mi to k němu hrozně hodí, takový ten obraz vášnivého romantika :33 A Uruhu chápu, že je zdrženlivější, ale jen tak mu utéct... Ááá, tohleto mě taky porazí :D Doufám, že budou mít příležitost si o tom promluvit a že to vyřeší k dobrému :)

2  Tenshi & Akurai | Web | 18. března 2019 v 18:19 | Reagovat

[1]: My jsem to taky potřebovaly a nutně!!! XD Uru je prostě Uru, s ním to zrovna jednoduché nebude! Ale myslím, že si najdou i svoje další krásné momenty, i když...By mě zajímalo, jak je možné, že před ním dokázal utéct, já bych to neuměla, to snad ani nejde! Já bych se na něj podívala a přemýšlela bych, jestli vůbec nějaké nohy mám o mozku ani nemluvím. Útěk je to poslední, co by mě napadlo XD