Hyeon-seong
"Dělám to schválně!" Vyjede po něm Hyeon-seong, protože poslední, koho tady v tuhle chvíli potřebuje, je Felix v závěsu se svým bratrem. Jen těžko by jim mohl vysvětlovat, co se tady dělo tak, aby mu uvěřili. A zbytek pravdy nikomu říkat nechce, neřekl ji ani Jungkookovi. JK to samozřejmě myslí úplně jinak a už klesá v loktech, aby k němu byl blíž. Hyeon-seong cítí zřetelně váhu jeho pevného těla a má vážně strach, že za chvíli bude z jeho strany cítit i něco dalšího, jenže s tím nejde nic dělat a podobné reakce jsou rychlé. Zradí ho vlastní tělo a pak už se na nic nevymluví. JK se sice ohlédne, ale on má v tu chvíli oči jenom pro něj a líbí se mu, jak mu rozcuchané vlasy padají do tváře. "Cože?" Hlesne jenom, když mu JK říká, že bude muset být potichu. Co tím myslel, co chce dělat? A nepomůže mu, ani kdyby ho shodil kdo ví kam? Prostě vyleze a bude to zkoušet znovu? Hyemu to způsobí další motýlky v břiše. Rád by věřil tomu, že je pro něj opravdu tak speciální a to mnohem víc, než kdokoliv další, koho potkal. Neměl tolik přemýšlet, protože chvilku na to už ucítí dotek Jungkookových rtů a jsou překvapivě něžné a hebké. Jak dokáže někdo tak cholerický takhle líbat? Hye na chvíli dokonce zapomene zavřít oči, ale pak už jeho víčka klesnout a dokonce neovládne ani dlaně, aby se nezvedly a nesevřely paže jeho protějšku. Oplácí mu jen velmi opatrné polibky a na tvrdou zem úplně zapomene. Vnímá jenom Jungkookovu vůni. Jenže je najednou po všem a teď je to on, kdo nic neslyšel. Vypadá vážně zmateně, když se ocitne na nohách. Tak moc, že mu snad všichni musí věřit, že nečekaně spadl a natloukl si a nechápe, jak k tomu došlo. Ve skutečnosti je ale rozhozený z úplně jiných věcí. Jeho bratr na ně volí a JK zareaguje jako první, když se ozve nazpět. JK se vydá nahoru a jemu se naskytne sympatický pohled na jeho zadek, jenže teď tam nemůže stát a zírat na něj. Zamračí se a škrábe se za ním. Jeho nálada opadne rychlostí letní přeháňky. Jakmile jsou nahoře, JK bez váhání vezme vinu na sebe, i když to byl Hye, kdo ho hodil dolů. Vrhne po něm rychlým pohledem, zatímco podává ruku Kagamimu, aby mu pomohl úplně na cestu. Vypadá vážně vyděšeně. Upřímně ustaraně a Hyemu je líto, že ho vodí za nos. Zavrtí hlavou, že mu nic není, ale nečeká, že Kagami vystartuje po Jungkookovi. A měl, měl to čekat. Uvědomí si, co tady teď zaznívá, totiž ze si Kagami nepřeje, aby oni dva byli poblíž sebe a tohle vůbec nechtěl. Otevře pusu, ale nic z ní nevyjde, protože si zrovna všimne pohledu Felixe a i když vypadá pobaveně, stejnou měrou vypadá taky podezřívavě. Hyeon-seong má pocit, že mu právě vidí až do žaludku. Musí mu přestat věnovat pozornost, protože začíná startovat i JK a schyluje se k vážnému problému. Je to Felix, kdo se ozve, aby kamaráda uklidnil a vyzní to, že tady ani jeden vůbec nechtějí být. Půjdou brzo domů? A co bude pak? Hye se zachmuří ještě víc a zavrtá bradu do roláku. Nejraději by jim řekl, že jsou pitomci úplně všichni, ale byl by to jenom pubertální výlev. Ve skutečnosti za to nikdo z nich nemohl. Podívá se na Sana.
"Pojď." Řekne mu, ale kdo ví, jestli pes Kagamiho opustí. Vyrazí pryč od všech, aby se mohl zbytek dne zase zaobírat svou hlavou a vším, co se stalo. Chtěl by na to rande, ale neví jak. Celý den předstírá, že neví, kde kdo je a co dělá, ale mapuje úplně všechno. Všechnu práci, Kagamiho, doktora i seržanta. Na odpoledne zaleze znovu za Toshiyou a pak se taky zabývá věcmi do školy a když Kagami dostatečně sedře s JK kůži, aby si vylil všechnu dnešní zlost, počká si na něj u domku. Felix zalezl do sprchy a JK tam ještě ani nebyl. Kouří na malé verandě a čeká, až na něj přijde řada. Hye se tam objeví jako duch, popadne ho zezadu za ruku, doufaje, že rovnou nedostane pěstí a táhne ho dozadu do lesíku.
"Pojď." Stejně jako kdysi, je tady jistý rybníček nebo jezírko, ve kterém trávili čas Aki a Boo… Cosi o tom slyšel…
"Umýt se můžeš tady." Kývne k němu bradou a nejistě přešlápne. JK musí být úplně vyřízený. A to netuší nic o jistém velmi, velmi starém karavanu… Jenže to by se Hye musel napřed protavit skrz jádro planety.
Jungkook, Kagami, Felix
JK se málem rozesměje nahlas, když po něm Hyeon tak vyjede, že to dělá schválně, ale z úplně jiného důvodu. Sám z toho tak v pasti není, vlastně by mu vůbec nevadilo, kdyby je společně nachytali. Alespoň by v tom bylo jasno a on by se k němu mohl veřejně hlásit a už by se nestalo, že by ho musel pozorovat s někým jiným a mlčet. Ne, pořád mu nedochází, jak moc se stará a jak moc mu to vadí. Čeká, jak moc se bude jeho blízkosti bránit, ale to se neděje. Sám by mohl mít brzo problém v jistých partiích a je pro něj hrozně těžké se krotit, aby se to nedělo. Kdyby u Hyeona cítil něco navíc, bylo by to ideální. Zatím mu však postačí, když se konečně dočká polibku. Nad jeho cože, mu koutek mírně vstřelí nahoru, ale pak už je čas, aby konečně dostal svou odměnu. I když si ji musel vzít tak trochu násilím. Necítí žádný odmítavý pohyb a tak se nebojí polibek prohloubit. Stisk na svých pažích vnímá jen jako ujištění, že je všechno tak, jak má být. Užívá si každé prolnutí, a kdyby neslyšel pohyb a hluk zpovzdálí, jen tak by toho nenechal. Hyeon mu zdatně plete hlavu, aniž by to nejspíš tušil. Nic naplat, musí se včas zvednout a začít jednat. Přece jenom nechce, aby měl problémy, nebo musel něco vysvětlovat dřív, než by chtěl. Kdyby jen tušil, že mu kouká na zadek, asi poleze o dost pomaleji. JK už se soustavně mračí na Kagamiho, který po něm vyjíždí, jak kdyby byl někdo podřadný. To je zase na něj. "Neseřval bych tě, kdybys nedělal kraviny. Sám se klidně přeraz, ale ne s ním." Okomentuje to naštvaně Kagami. Vždycky se o bratra staral a teď o něj má vážně strach. Pak se do toho vloží Felix a je to tak akorát, aby Kagamiho JK vážně nepraštil. Podívá se do očí svého přítele, a i když se šklebí, trochu se uklidní. Tedy tak nějak napůl. Nakrčí obočí, když Hyeon pobídne psa a ten kupodivu jde, jak kdyby tušil, že ho teď potřebuje. Jakmile JK prochází kolem Kagamiho dloubne ho do boku. Ale to už ho vezme pod paží Felix a táhne s sebou zpátky k farmě.
"Tuhle balící techniku ještě neznám." pošeptá Felix svému kamarádovi a ten je protočí očima, jak kdyby to byl největší nesmysl na světě. V duchu mu samozřejmě dá za pravdu. Kagami se ještě naposled podívá na bráchu, který odchází a jen si povzdechne. JK se taky ještě ohlédne přes rameno, ale jen rychle, aby Felixovi jeho podezření nepotvrdil. Pak už je čeká neskutečná hromada práce, a když už začíná slunce zapadat má JK vážně dost. Takhle vyřízený nebyl už vážně dlouho. Naposledy asi v době, kdy začal pořádně cvičit. Sesune se na lavičku před chatkou a je rád, že si může zapálit. Felix mu svým ukradením sprchy dal několik cenných minut. Dneska ani ten trénink nedá a to se mu běžně opravdu nestává. Stejně se podivně usměje, když si vzpomene na ten polibek. Vlastně to za to stálo, ale každý den takového zápřahu by asi nevydržel. Zrovna típne cigáro, když ho někdo popadne za ruku a táhne pryč. Jakmile zjistí, že je to jeho lesní spolupachatel, uculí se a poslušně ho následuje. Nic neříká, jen si ho tak trochu zezadu prohlíží, a když se ocitnou u jezírka, v očích mu zasvítí.
"Nakonec mě bereš na rande ty." Neodpustí si poznámku a nedovolí mu, aby ho pustil. Podívá se na jezírko a pak zpátky na něj s hlavou mírně na stranu.
"To můžeme oba. Romantika, jsi na ni nebo vůbec ne?" Zjišťuje o něm nové věci. JK to k životu nepotřeboval, ale je schopný něco romantického vymyslet, kdybych chtěl. Pak ho pomalu začne přitahovat k sobě.
"Zlobil ses na konci toho divadla." Zkonstatuje tiše.
"Proč?" Obočí mu jde malinko nahoru, a jakmile je dost blízko, vezme ho kolem pasu. Teda pokud se mu nevysmekne.
"Nevypadalo, že bys chtěl, aby to věděli. Tak jsem to vyřešil." Pokrčí rameny a očividně mu vůbec nevadí, že po sobě s Kagamim štěkali.
"Ale za tu práci bych možná mohl dostat ještě jednu odměnu. Ta odpoledne byla dost dobrá." Pousměje se upřímně a pomalu zvedne ruku, aby ho mohl pohladit po tváři.
Hyeon-seong
Hyeon-seonga překvapilo, že šel San skutečně s ním. Nebylo to tak, že by poslouchal jenom Kagamiho a všichni ostatní mu byli jedno, hlídal je všechny. Spíš mu připadalo, že pes chápe, kdo je pro Kagamiho zrovna důležitý a o toho se stará, podobně jako to dělal Kagami sám. Hlídal ho dokonce i v ložnici jejich otce a potom tak dlouho, dokud Hye nezašel do svého pokoje a San neutíkal zpět za svým pánem. Když se potom konečně rozhodne a počká si na JK u terasy, zadoufá, že se mu nevysmekne. Mohl to být kdokoliv a taky za ním mohla přijít nějaká z těch jeho holek, ale JK ho ani nepraští ani neodstrčí. Nakonec ho asi poznal dost rychle na to, aby se nic z toho nestalo. Raději se po něm vůbec neohlíží, neví, jak se za jeho zády tváří. Hrozilo by mu, že ho opustí všechna odvaha a to teď nechtěl dopustit. Nakonec se zastaví u jezírka a Jungkook to okomentuje po svém. Byla to tak trochu pravda. Vlastně neví, co by mu na to odpověděl. JK nepustí jeho ruku a tak se podívá někam dolů na své boty. Loupne po něm očkem, když JK tak nakloní hlavu k rameni. Zajímalo by ho, jestli má jezírko nějaký efekt nebo je to celé úplně mimo. Moc v úžasu nevypadá, asi je to pro něj jenom voda. Cítí, jak začíná rudnout, když mu JK navrhne, že by se tam mohli vykoupat oba dva. Vlastně si vážně myslel, že si tady sedne a bude se dívat na něj, jak tam plave. Vedl ho sem kvůli tomu, aby nemusel čekat na tu sprchu, kvůli ničemu jinému. Pořád je tak naivní… Podívá se na něj a pootevře rty. Ani neví, co by mu odpověděl. Pokrčí rameny. "Asi ani ne… nevím…" Měl jinou stránku, než vyloženě romantickou a to hodně mazlivou, ale to bylo podle něj něco jiného a klukovi jako je JK by to nemuselo vůbec vyhovovat. Tyhle věci raději zamykal uvnitř sebe. Ucítí, jak ho JK pomalu táhne směrem k sobě a už se mu tak nebrání, i když je to pořád trochu neochotné. To je spíš tím, že si není v ničem jistý. Ano, zlobil se, všechno mu najednou lezlo na nervy. Je prostě asi o něco mladší. Má chuť zase pokrčit rameny a říct, že neví, ale on ví.
"Protože se mi nelíbilo, jak jste se na sebe zlobili. Záleží mi na..." Málem by řekl obou. Kousne se dvakrát do jazyka a paličatě zůstane zticha, když se na něj trochu vzpurně podívá. Ne, nebude mu na něm hned záležet, vůbec se neznají! JK toho jenom využije! To poslední, co potřeboval, bylo zakoukat se do někoho, koho jeho bratr bude nesnášet. V tu chvíli už stojí v jeho těsné blízkosti a JK ho objímá okolo pasu. Nedívá se na něj.
"Nevadí mi, jak jsi to vyřešil." To s tím nesouvisí, prostě jenom nečekal, že se pohádají. JK si řekne o další pusu a on ucítí dotek na své tváři, když ho pohladí. Zase je to tak nečekaně něžné… Tahle téměř letní romance se mu líbí. S někým takovým rozhodně. Zítra sice musí do školy, ale jednou to zvládne, když půjde spát později. Pomalu zvedne nestejný pár očí nahoru k těm jeho a pak mu dovolí další polibek. Konec konců bral ho sem proto, že to bylo jediné místo, které vymyslel, když nemohli jít nikam ven. Na farmě bylo všude tolik lidí a očí, že nemělo smysl lézt ani do stodoly. A když už tady byli, nečekal dokonce ani on, že by si jenom tak povídali. Kdyby JK tušil, jakou má tohle místo historii… Znovu se na něj podívá, když polibek skončí.
"Tak jdi, já tady počkám." Řekne mu a připomene mu tu vodu. JK je pěkně zpocený, fakt to potřebuje a on se tomu pousměje. On sám se rozhodně nemíní svlékat ani do toho roláku, natož ještě do něčeho míň. Přitáhne si kabát k tělu jako kdyby ho nosili úplně všichni a bez něj jednoznačně zmrzli a tváří se nenuceně. +Jen jdi, budu se dívat. Jako když jsi šel do kopce.+ Pomyslí si a jeho oči trochu zasvítí a zahřejí. To je takové bezpečné slintání.
Jungkook
Ani ve snu by ho nenapadlo, že by Hyeon čekal ránu. On sám je rozdával až v případech, kdy ho někdo vytočil a navíc...Tady na farmě byl klid. Nebylo to jako ve městě, kde člověk čekal každou chvíli podraz. Jen se trochu lekl, co po něm kdo chce, ale taky ne moc, aby mu to vyčítal. Je spíš spokojený s tím, že za ním přišel, a i kdyby byl sebevíc unavený, stejně by šel a ne jen pár metrů. Kdyby se na něj jeho únosce ohlédl, viděl by jen úsměv a rozhodně ne rozčarovaní, ani únavu. Když dorazí na místo, není to tak, že by se ani trochu nerozhlédl. Jenže je pro něj vlastně těžké vnímat něco jiného, než kluka naproti sobě. Má pocit, že mu tím konečně dal najevo, že o něj zájem opravdu má, i když to nebude jednoduché. Už jen to, jak se k němu stavěl Kagami. Rozhodně to nebyl jeho kamarád a má pocit, že i kdyby byl, poslal by ho do háje, hned jak by se dozvěděl, že s jeho bratrem něco má. Tyhle vztahy byly někdy vážně divné. On to vlastně nezná, jeho bratr odjel a je to už hodně dávno. Moc se jim ani neozýval. Vrátil se do jejich rodné země a byl tam očividně spokojený. Jemu rozhodně nechybí. Uculí se, jakmile si všimne červených tváří. Vlastně doufal v takový efekt, ale ne, nepočítal s tím, že by mu na to kývl. Vlastně se mu to na něj taky líbí, i když by ho to nikdy předtím nenapadlo. "Nevíš hm." Prohlíží si ho pořád dál.
"Tak na to třeba přijdeme spolu, co bude nejlepší." Láká ho dál a je vlastně hodně věcí, které by pro něj s radostí udělal. Ano, už mu to začíná připadat zvláštní, ale pořád se tomu nebrání. Je jen těžko říct, jak by to celé vypadalo, kdyby byl ve městě a se svou partou kolem. Tady je jen Felix a u něj si je jistý, že by za ním stál vždycky a za jakékoliv situace. Ostatně proto jsou tu spolu. Přikývne na jeho vysvětlení. To dává smysl.
"Ono ho to za chvíli přejde. Byla to jen hloupost." Možná by se měl omluvit i on sám, ale je pravda, že to dělal jen málokdy.
"Záleží ti na čem?" Nenechá to jen tak být a už se zase culí. Je si jistý, že konec té věty by vážně rád slyšel. Pak už jsou u sebe blízko a on neodolá. Ten polibek je minimálně stejně skvělý jako předtím, vlastně lepší, protože Hyeon se čím dál méně brání. Prodlouží ho, co to jen jde a odtrhne se velmi neochotně. Ještě chvíli mu kouká do očí, které se mu neskutečně líbí a pak přikývne.
"Tak dobře, ale pamatuj, že jsi to po mě chtěl ty sám." Už jen to jak mu jiskří v očích, dává jasně najevo, že něco chystá.
"Mám ale jednu podmínku." Doplní ještě, aniž by ho pustil. Ještě chvíli si chce užít jeho blízkost. "Řekneš mi, jak se ti to líbilo." Hravěji ho líbne na špičku nosu a pak ho konečně propustí ze svého jemného sevření. Vykročí k jezírku a po cestě už si přetahuje triko přes hlavu. Nespěchá a zároveň je vidět, že se nestydí a vůbec se s tím nezdržuje. Jeho svaly i tetování zasvítí do tmy. Pak je čas zbavit se kalhot. S tím se taky nějak zvlášť nezdržuje. Pak se zastaví na krok od jezírka a ohlédne se.
"Ani nepůjdeš blíž?" Láká ho k sobě, aby se usadil alespoň n kraj jezírka. Ne, nebude takový, aby ho tam stáhl nebo cákal vodu.
"Nebudeme na sebe aspoň hulákat." Přece tu nebude jen tak sedět, rád by se o něm dozvěděl něco víc.
"Tajemství za tajemství víš." Mrkne na něj, než se otočí a vzápětí krátce ohlédne přes rameno.
"Víš, jaká byla podmínka, že jo?" Připomene mu, než si předtím klidně a bez známky ostychu stáhne i prádlo. Ani se neohlédne, jen chvíli jen tak stojí, aby si ho mohl prohlédnout pořádně, a pak pomalu vykročí do vody. Je to studené, ale po takovém dni je to vlastně dost dobrá odměna. Netrvá to a ponoří se pod hladinu úplně celý s úlevným vydechnutím.
"Lepší místo jsi vymyslet nemohl. Díky." Usměje se na něj spokojeně.
"Kolik lidí o něm ví?" Vyptává se zvědavě. Kdyby sem nikdo nechodil, mohli by si ho přivlastnit.
"Klidně bych tě na rande vzal zítra já. Pokud teda nemáš v záloze ještě nějakou podobnou zašívárnu." Nadhodí, než zapluje na chvíli pod hladinu, aby si namočil i vlasy. Když se vynoří, pohodí hlavou dozadu, aby mu do očí nekapala voda.
"Vážně to nechceš zkusit?" Užil by si pohled na něj, o tom není pochyb.
"Můžu ti slíbit, že se budu snažit být hodný." V očích mu vesele jiskří, ale pravdou je, že si není jistý, kolik by vydržel. Už tak se dost přemáhá, aby se na něj rovnou nevrhl.
Hyeon-seong
JK si ho pořád prohlíží a mluví na něj takovým tím tónem a Hye se na něj vždycky musí po očku podívat a nakonec se i pousměje. JK mu řekne, že by jeho romantické sklony mohli odhalit společně, nebo spíš to, co by se Hyemu líbilo a na něj to znovu udělá dojem. Ještě pořád s tím otevřeně nesouhlasí, ale v duchu se pase na svém obláčku slávy. To mu vážně nevadí, že je v podstatě kluk od krav? Trochu našpulí rty, když si je JK tak jistý tím, že to Kagamiho za chvíli přejde. On má strach, že si nepadli do oka už kvůli tomu, jak dostal Tae a tak snadné to nebude, ale možná, že si to přece jenom vyříkají a pak by on sám nemusel nic řešit. Tak to má nejraději. Jungkook se jeho nevyřčených slov samozřejmě chytne a on hned zčervená a skloní oči. "Na ničem." Neřekne mu nic, ale má dojem, že JK už si stejně všechno dovede domyslet sám. Neví, jestli za to má být rád nebo ne. Jakmile ho po polibku pobídne do vody, JK souhlasí, ale připomene mu, že to po něm sám chtěl. Dojde mu, že má možná něco za lubem a na chvíli se zatváří ostražitě. Ta podmínka na první poslech nezní zase tak hrozně, ale když si představí sám sebe, jak vypráví o něčem podobném, má dojem, že bude muset spíš napsat něco na Nobelovu cenu za literaturu a bude to v závěru snazší. JK nečeká na odpověď a vydá se k vodě. Jakmile se začne svlékat, Hyeho oči už se nedovedou odtrhnout. Je rád, že je k němu zády. Takhle se nemusí hlídat, může si prostě jenom povzdechnout a začít si hledat místo, kam se posadí. Trhne sebou, když se ho JK najednou zeptá, jestli nepůjde blíž. Zrovna se ohlížel na něco pod nohama a chtěl si sedat a nečekal, že už bude mít jenom prádlo. Vypadá zaskočeně a cítí, jak zase červená. JK to asi vycítí a rovnou mu řekne, že na něj jenom nechce křičet, když bude moc daleko. Hye s tím v duchu musí souhlasit a tak vykročí směrem k němu, ale svléknout nemíní ani ponožku. Slunce začíná klesat, ale světla je pořád dost a ještě chvíli bude.
"Jasně." Zahučí na to jeho tajemství za tajemství a už zase by si sedal, jenže JK si svlékne i to prádlo a jemu nepokrytě klesne čelist. Nevidí předek, ale vidí ten zadek bez věcí a má pocit, že do vody omdlí sám. Kdyby tu sám skutečně byl, opláchl by si alespoň obličej studenou vodou. Takhle se prostě usadí na břehu s pokrčenýma nohama v kolenou a bradou na nich, nohy obejme rukama a přemlouvá svůj klín, aby se laskavě uklidnil. Usměje se, když mu JK za tohle místo poděkuje, protože to vypadá, že to myslí upřímně. Přesně takhle si to Hye představoval. Jeho, jak si spokojeně zaplave a sebe, jak se spokojeně dívá. Nic mu nechybí. Pokrčí rameny.
"Tady z farmy dost, ale z těch, kdo přijeli nikdo." Myslí tím seržanta a doktora. Brácha sem může přijít, tátové taky a většina pracovníků to taky bohužel zná.
"Není to ale místo, kam by někdo chodil často." Dodá. Usměje se, když mu JK v podstatě řekne, že by sem mohli jít i zítra, ale jak dojde na další zašívárnu, provaří ho jeho červenající se tváře. Karavan ho napadne jako první a v závěsu jeho tajné místo, kde má svoje věci. Je toho tady vlastně docela dost, když o tom jeden přemýšlí. On je přece mistr zašívání se. Ani rodiče ho nenašli, když nechtěl.
"Je to farma, celé je to tady zašité." Řekne, když se JK zase vynoří, aby se trochu vyhnul odpovědi. Zavrtí hlavou, že se mu do vody opravdu nechce.
"Snažit být hodný a být hodný je něco úplně jiného." Řekne mu a uculí se. Podívá se do jeho pěkné tváře a snaží se vypadat, jako by se bavili na školní chodbě, ale je to těžké ovládnout oči, aby mu nikam neujížděly. Prsty jedné ruky se přehrabuje ve stéblech a prachu vedle sebe.
Jungkook
Prohlíží si o chvilku déle, když se snaží přijít na to, jestli jeho prohlášení o romantice už nebylo příliš. Už mu došlo, že na něj tlačit nemůže a kupodivu mu to nevadí. Zároveň ho ale nesmí nechat být, nebo začne moc přemýšlet a to by taky nebylo dobře. Možná i díky tomu, že se musí tolik snažit, ho zajímá čím dál víc. Pořád je pro něj tak trochu záhadou a o to víc ho k sobě přitahuje jako magnet. Nakloní hlavu na stranu, protože Hyeon nechce doříct ten zbytek věty a jen se uchechtne. "Já si počkám a jednou mi to řekneš." Dá mu najevo, že to z něj nehodlá dolovat a zároveň chce, aby mu to řekl. Je si jistý tím, že by se mu to líbilo. Pak už je čas, aby si užil jeho rty a vzápětí se vydal do vody. Je rád, že už má něco za sebou a dokáže se krotit v jistých partiích. Stejně není úplně v klidu a spíš proto se k němu otočil zády. Klidně by byl čelem, nestydí se vůbec a podle něj by ani neměl za co. Stejně by nerad, aby si Hyeon myslel, že by se na něj vrhl, kdyby viděl, jak na tom právě je. Ono to asi dost vyřeší chladnější voda. K jeho štěstí. Předvede mu to s radostí později, až bude mít jistotu, že s emu to bude líbit a neuteče. Má pocit, že uslyšel povzdech a vážně doufá, že s emu líbí, co vidí. Neohlédne se, nakonec je asi i trochu nervózní, aby to náhodou nepřehnal. Usměje se pro sebe, když uslyší kroky směrem k němu a je rád, že ho bude moct pozorovat z blízka. Neohlédne se ani potom, nechá tu reakci bez odezvy a doufá, že si to jeho společnost náležitě užil. Což o to, on se taky rád předvádí a vlastně by mu vůbec nevadilo se tím živit, Třeba se to jednou podaří a on bude díky tomu moci víc cestovat. Ne, že by teď nemohl, ale pořád to nebylo za vlastní peníze nebo vlastním přičiněním. Ať se tvářil jakkoliv, nechtěl viset rodičům na krku déle, než to bude nutné. Když se konečně vynoří, dobrouzdá se až k němu a tam se v podstatě natáhne do vody a předloktími se opírá na dně. Nejde z něj vidět v podstatě nic navíc, zadek možná jen pod vlnící se hladinou.
"Sluší ti to." Neubrání se komplimentu a vlastně už nic víc dělat nepotřebuje. Jeho tělo si říká o odpočinek a tak mu ho dopřává. Jeho úsměv ho nenásilně nutí se usmívat taky a tak celkově se cítí neskutečně v pohodě. Jak kdyby konečně mohl být sám sebou a ne tím, kým by pro ostatní měl být. Tahle společnost nebyla zrovna jednoduchá k přežití. Zamyslí se nad tím, jaká je pravděpodobnost, že sem někdo přijde, ale podle toho co Hyeon říká asi hodně malá.
"Určitě už tu byli tak často, že sem nikdo nepřijde." Zhodnotí to úplně jednoduše a je tak jasné, že počítá se soukromím. Je vidět, že přemýšlí nad tím, kam by tady mohli ještě jít, aby je opravdu nikdo neviděl. Těch míst tady bude hodně a on si dá za úkol nějaké takové najít. Je mu jasné, že ho tím nepřekvapí, protože to tu všude zná, ale třeba mu tím udělá radost. Hlavně proto, že se vážně snažil.
"Tím líp, nebudeme pořád tolik na očích." Je jasné, že je to další provokace a dává si opravdu záležet na tom, aby to bylo poznat. Zasměje se nad jeho slovy, ale vlastně má pravdu.
"Jenže tobě tyhle provokativní chvilky zase tolik nevadí. Kdyby ta pusa byla moc, už bych dostal ránu." Vůbec o tom nepochybuje. Tak se většina kluků bránila a on by na tom určitě nebyl jinak.
"Jsem většinou hodný na tebe, a když tak nezlobím, ale jen provokuju. Zlobil jsem předtím, a proto jsem tady." Vysvětlí mu to úplně jednoduše.
"Kdybych to nedělal, nikdy bys mi tu pusu nedovolil." Zatváří se hravěji a dokonce na něj vyplázne špičku jazyka. Posune se dál do vody, přetočí se a napůl splývá na zádech.
"Vlastně jsem rád, že tu jsem." Odtuší klidným hlasem.
"Řekni mi jednu věc, co nikdo neví." Pobídne ho a je zvědavý, jestli se odváží, když se na něj nedívá.
"Ale rozhodně nechci slyšet, že se ti líbí někdo jiný." Teď vtipkuje, ale vážně by nebyl rád, kdyby na to opravdu došlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat